


Finský prezident Alexander Stubb má pověst jednoho z mála evropských politiků, kterým americký prezident Donald Trump skutečně naslouchá. Oba si začátkem loňského roku zahráli golf a od té doby zůstávají v bližším kontaktu, než by se mohlo zdát. Sám Stubb ale říká, že přezdívka „Trumpův našeptávač“ realitu úplně nevystihuje. Jejich komunikace má podle něj k šeptání často daleko.

„Prezident Trump má svou vlastní hlavu. Když z deseti věcí prosadím jednu, jsem velmi spokojený,“ řekl Stubb v rozhovoru pro stanici CBC během návštěvy Kanady, kde se setkal s premiérem Markem Carneym.
Označení Trumpův „našeptávač“, jak mu někteří přezdívají, je dle něj zavádějící. „O žádné šeptání většinou nejde – spíš se křičí, a to je úplně v pořádku,“ dodal.
Osmapadesátiletý finský prezident si svou přezdívku vysloužil začátkem loňského roku, kdy vyrazil na neformální návštěvu do Trumpovy floridské rezidence Mar-a-Lago.
Oba prezidenti si společně zahráli golf, domluvili miliardové kontrakty na proslulé finské ledoborce a Trump na jeho adresu před novináři nešetřil superlativy. Od té doby funguje mezi na první pohled zcela odlišnými politiky překvapivě blízký vztah. Pravidelně si vyměňují zprávy a podle Stubba zůstávají v kontaktu častěji, než by se mohlo zdát.
„Jsme přátelé už dlouho,“ poznamenal Trump, když ho Stubb o pár měsíců později navštívil v Bílém domě.
Když pak šéf Bílého domu na začátku letošního roku hrozil anexí Grónska, Stubb zachoval chladnou hlavu a zareagoval typicky finským přístupem. Navrhl, aby společně napjatou geopolitickou situaci probrali v sauně, což je v rámci finské diplomacie téměř běžnou praxí. Šéf Bílého domu si ale na saunování zatím čas nenašel.
„Je jasné, že se nikdy neshodnete na všem. Myslím si, že v diplomacii je důležité jednat, i když je to někdy dost nepříjemné,“ vysvětlil Stubb, když mluvil o svých rozhovorech s Trumpem. Jedním z nejčastějších témat je podle něj válka na Ukrajině.
Stubb patří v Evropě k nejhlasitějším podporovatelům Ukrajiny a vůči Rusku dlouhodobě vystupuje velmi ostře. Během návštěvy Kanady prohlásil, že Ukrajina je dnes v nejsilnější pozici od začátku invaze v roce 2022.
Prezident uvedl, že ruští vojáci v současnosti umírají tempem pětkrát vyšším než ukrajinští, a to mimo jiné díky stále rostoucí efektivitě ukrajinských dronů. I když tento poměr může být mírně nadsazený, data ukazují, že ruské ztráty jsou stále výrazně vyšší než ukrajinské.
„Musíme zvrátit vývoj. Už nejde o to Ukrajinu jen podporovat jako nějakého příjemce pomoci. Musíme o tom přemýšlet opačně. Můžeme si vůbec dovolit držet Ukrajinu mimo NATO, když má teď jedny z nejlepších vojenských zkušeností?“ řekl Stubb.



Bývalý maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó ve středu oznámil, že se vzdal poslaneckého mandátu, protože dostal nabídku přejít do služeb čínské automobilky BYD. Szijjártó až dosud zastupoval v parlamentu stranu Fidesz bývalého premiéra Viktora Orbána, která po drtivé porážce v dubnových parlamentních volbách přešla do opozice.



Od příštího roku by na tuzemské podnikatele měla opět dopadnout elektronická evidence tržeb (EET). Má jít o modernější verzi bez nutnosti tisknout papírové účtenky. Má hlavně narovnat podnikatelské prostředí a ročně má podle odhadu ministerstva financí přinést státu víc než 14 miliard korun. Příslušný zákon o EET ve středu přijala Sněmovna. Musí ji ale ještě projednat Senát a podepsat prezident.



Tadej Pogačar i na Tour de France pokračuje v duchu předchozích výkonů z této sezony a konkurenci nemilosrdně válcuje. Zatím se nechytá ani jeho věčný rival Jonas Vingegaard. „Ještě je to otevřené,“ namítá v rozhovoru expert Lubor Tesař. Bývalý cyklista a mistr republiky Slovince obdivuje, ale některé jeho kroky nechápe.



Požadavek premiéra Andreje Babiše, aby prezident Petr Pavel fakticky mlčel a nijak nekritizoval vládu, zůstane nevyslyšený. Když se Aktuálně.cz prezidenta zeptalo, co na požadavek Babiše říká a proč skutečně v některých případech kritizuje počínání vlády, Pavel své vystupování hájil. Zároveň oznámil, že v tom míní pokračovat, protože má obavy o směřování země.



Čtyři a půl roku od začátku války na Ukrajině čelí ruský režim rostoucí politické i ekonomické degradaci. Vladimir Putin nadále drží v rukou moc v Kremlu a podle ruského politologa Ivana Preobraženského se země proměnila z autokracie v klasický totalitní systém. Ten se ale potýká se s vážnými vnitřními problémy, zejména s benzinovou krizí. Ve Spotlightu říká, kdo podle něj vyhraje podzimní volby.