Mezinárodní vesmírná stanice rozkvete, NASA na oběžné dráze vypěstuje zahradu

2. 12. 2015 22:00
Kvetoucí rostliny pěstované na Mezinárodní vesmírné stanici mají vědcům z NASA pomoci vysvětlit vliv prostředí vesmíru na růst rostlin. Nové poznatky by jim posléze mohly umožnit pěstovat na vesmírných plavidlech i užitečnější plodiny, jako například rajčata. Vesmírné zahrady by se tak mohly stát spolehlivým zdrojem potravy pro posádku výzkumných misí do hlubokého vesmíru.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Washington - Americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) se pokouší vytvořit vesmírnou zahradu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), která by měla vykvést na začátku příštího roku.

Program na pěstování rostlin v kosmu nazvaný Veggie již zkraje roku zaznamenal úspěch, když se astronautu Kjellu Lindgrenovi podařilo vypěstovat na vesmírné lodi římský salát.

Nový pokus se však soustředí na kvetoucí rostlinu, které se česky říká ostálka. V případě úspěchu by ostálka měla vědcům pomoci pochopit vliv mikrogravitace i na růst dalších plodin, jako jsou například rajčata.

Podle oficiálního prohlášení pomůže pěstování květin na oběžné dráze vědcům z NASA pochopit, jaký vliv má prostředí ve vesmíru na růst rostlin a jaké druhy by mohly být na takovém místě vůbec pěstovány.

Technologie programu Veggie pak bude moci být astronauty využívána pro vytvoření zahrady na oběžné dráze.

Pokud tedy bude experiment úspěšný, povede k pěstování dalších rostlin a především zeleniny, která by se mohla stát zdrojem potravy pro posádku vesmírných misí. Další na řadě proto budou rajčata, která NASA plánuje na vesmírné stanici pěstovat od roku 2017.

"Pěstování kvetoucích rostlin je náročnější než pěstování vegetativních plodin, jako je například hlávkový salát," vysvětluje Massa Gioia z Kennedyova vesmírného centra. "Osvětlení a další parametry prostředí jsou v takovém případě mnohem kritičtější."

Výzkum pěstování rostlin na palubě vesmírné stanice by astronautům výrazně pomohl při budoucím zkoumání hlubokého vesmíru. Mohl by totiž zajistit spolehlivý zdroj potravy na dlouhé cesty sluneční soustavou.

K vypěstování ostálky na vesmírné stanici musí vědci simulovat sluneční světlo, které vytvoří pomocí červeného, modrého a zeleného LED světla. Jde o podobnou metodu, která se využívá v tzv. vertikálním zemědělství.

Vědci z NASA doufají, že se jim pozorováním růstu ostálky podaří nashromáždit data z růstového cyklu květiny a také zjistit to, jestli může pyl, který kvetoucí rostliny produkují, způsobovat na vesmírné stanici nějaké problémy. Vesmírná zahrada má také v neposlední řade otestovat, jestli živé rostliny na palubě budou mít nějaký vliv na morálku posádky.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Seemanová překonala český rekord i na kraulové čtyřstovce

Plavkyně Barbora Seemanová překonala v Taškentu další český rekord. Po čtvrteční kraulové dvoustovce posunula nejlepší čas i na dvojnásobné trati. Časem 4:08,89 vylepšila svůj předchozí rekordní zápis z loňského mistrovství světa v Kwangdžu o 84 setin sekundy.

"Čtyřstovka se mi stejně jako včera dvoustovka jela skvěle. Cítila jsem silný záběr, což je pro mě hodně důležité. I když je to čtyřstovka, která vždycky bolí, tak jsem se snažila ke konci do toho ještě kopnout, ale abych nevytuhla, což se ale pochopitelně trochu stalo," popsala rekordní závod dvacetiletá Seemanová v tiskové zprávě.

"Opět skvělý výsledek, vylepšený osobní rekord, český rekord, no prostě paráda. Stále ale cílíme na olympijský A-limit, který Báře stále uniká. Na druhou stranu se zlepšuje a uvidíme, co se stane na jaře," uvedla trenérka Petra Škábová.

Na vynikající časy z International Swimming League v Budapešti navázala v Taškentu Simona Kubová. Po náročném programu posledních týdnů dokázala na 100 metrů znak zaplavat čas 1:00,03 a zopakovat olympijský A-limit. Ten už má splněný od loňského jara.

Zdroj: ČTK
Další zprávy