


Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, jak potrestat spojence, kteří odmítli podpořit válku s Íránem. Bílý dům si proto podle serveru Politico sestavil seznam „hodných a zlobivých“ členských zemí NATO, podle něhož by mohl rozhodovat o tom, kdo si zaslouží přízeň Spojených států a kdo naopak ponese následky.

Jeden z evropských představitelů uvedl pro Politico, že seznam „hodných a zlobivých“ zřejmě navazuje na myšlenku ministra obrany Petea Hegsetha.
Ten už v prosinci na bezpečnostním fóru naznačil, že takzvaní „vzoroví spojenci“ získají zvláštní přízeň Spojených států, zatímco země, které dál neplní svůj díl kolektivní obrany, ponesou následky. Podle diplomata by měl seznam vycházet právě z této logiky.
Další zdroj serveru sdělil, že Hegseth používal výraz „vzorový spojenec“ i při jednáních se členy NATO. Dokument měl vzniknout ještě před návštěvou generálního tajemníka NATO Marka Rutteho ve Washingtonu začátkem dubna.
Podle Politica americká administrativa zatím detaily tají a připravuje různé varianty. Zároveň nijak konkrétně nevysvětlila, jaké výhody či tresty by mohly následovat. Ve hře by mohl být například přesun amerických vojáků nebo blokování prodeje amerických obranných technologií.
„Nevypadá to, že by měli nějaké zvlášť konkrétní nápady, pokud jde o trestání špatných spojenců,“ řekl jeden evropský představitel. „Přesun vojáků je jednou z možností, ale tím se trestají hlavně Spojené státy, ne?“ dodal.
Zatím není ani jasné, které země spadají do jednotlivých kategorií. Mezi možné evropské „premianty“ by se však s největší pravděpodobností mohlo zařadit Polsko, které v rámci aliance vydává na obranu nejvyšší podíl HDP, a také Rumunsko, které umožnilo americkým silám využívat své letecké základny během války s Íránem.
Většina ostatních členů NATO se do války zapojit odmítla, což ještě prohloubilo napětí mezi Evropou a Spojenými státy. To už delší dobu přiživuje Trumpova kritika evropských spojenců kvůli nedostatečným výdajům na obranu i jeho snaha převzít kontrolu nad Grónskem.
Minulý týden si šéf Bílého domu postěžoval, že NATO nabídlo pomoc s obnovením plavby Hormuzským průlivem příliš pozdě. „Řekl jsem jim, že bych vaši pomoc ocenil před dvěma měsíci, ale teď už ji opravdu nechci, protože když jsme vás potřebovali, byli jste naprosto k ničemu,“ prohlásil během akce v Arizoně.
„Jestli nás to něco učí, tak to, že se musíme spoléhat sami na sebe. Nemůžeme spoléhat na cizí země a vnější zdroje,“ uvedl Trump v dalším projevu.
Zda bude systém „hodných a zlobivých“ skutečně zaveden, zatím není jasné. Podobné kroky vůči spojencům už nyní narážejí na odpor v americkém Kongresu. Někteří bývalí představitelé navíc pochybují, že Trumpova administrativa má kapacitu řešit další existenční krizi uvnitř aliance.



Počet mrtvých při víkendovém ztroskotání trajektu u Guyany se zvýšil na 53. Podle agentury AFP to v noci na středu uvedl premiér Mark Phillips. Předchozí bilance uváděla 41 obětí. V oblasti námořního neštěstí pokračuje pátrací mise po přeživších.



Americký prezident Donald Trump podle zdrojů agentury AP schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií pro civilní využití jádra. Podle zdrojů agentury Reuters se administrativa chystá dohodu předložit Kongresu. Podle agentury AP dohoda počítá se spoluprací mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií na rozvoji jaderné energetiky pro civilní účely po dobu 30 let.



Generál pro těžké časy, nebo rigidní sovětský důstojník? Příběh Oleksandra Syrského zrcadlí nejhlubší krizi ukrajinské armády. Odkrýváme pravdu o přikrášlování zpráv pro Kyjev, fatálně opožděných rozkazech k ústupu i o střetu moderních technologických vizí s krutou realitou zákopové války a vyčerpaných odvedenců. Dokáže nový velitel Mychajlo Drapatyj zlomit systém, který drtí vlastní lidi?



O více než třetinu se zvýšil počet zraněných a zabitých civilistů na Ukrajině v první polovině roku oproti stejnému období loňského roku. Přispěl k tomu narůstající počet dronových útoků. Podle agentury Reuters to uvedl Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR). Ukrajina se už pátým rokem brání ruské ozbrojené invazi.



Finále Wimbledonu prohrála, přesto zanechala dojem, který v tenisovém světě jen tak nevychladne. Češka Karolína Muchová svým londýnským tažením jen posílila pozici jedné z nejoblíbenějších tenistek na okruhu. Její pozitivní pověst a všeobecná popularita v současnosti dosahuje mimořádných rozměrů, což ilustruje řada svědectví zahraničních expertů.