Reklama
Reklama

Trump chce drsně účtovat se členy NATO, kteří mu nepomohli. Má speciální seznam

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zvažuje, jak potrestat spojence, kteří odmítli podpořit válku s Íránem. Bílý dům si proto podle serveru Politico sestavil seznam „hodných a zlobivých“ členských zemí NATO, podle něhož by mohl rozhodovat o tom, kdo si zaslouží přízeň Spojených států a kdo naopak ponese následky.

U.S. President Donald Trump disembarks Air Force One as he arrives at Joint Base Andrews in Maryland
„Jestli nás to něco učí, tak to, že se musíme spoléhat sami na sebe. Nemůžeme spoléhat na cizí země a vnější zdroje,“ uvedl Trump.Foto: REUTERS – Kevin Lamarque
Reklama

Jeden z evropských představitelů uvedl pro Politico, že seznam „hodných a zlobivých“ zřejmě navazuje na myšlenku ministra obrany Petea Hegsetha.

Ten už v prosinci na bezpečnostním fóru naznačil, že takzvaní „vzoroví spojenci“ získají zvláštní přízeň Spojených států, zatímco země, které dál neplní svůj díl kolektivní obrany, ponesou následky. Podle diplomata by měl seznam vycházet právě z této logiky.

Další zdroj serveru sdělil, že Hegseth používal výraz „vzorový spojenec“ i při jednáních se členy NATO. Dokument měl vzniknout ještě před návštěvou generálního tajemníka NATO Marka Rutteho ve Washingtonu začátkem dubna.

„Tím se trestají hlavně Spojené státy, ne?“

Podle Politica americká administrativa zatím detaily tají a připravuje různé varianty. Zároveň nijak konkrétně nevysvětlila, jaké výhody či tresty by mohly následovat. Ve hře by mohl být například přesun amerických vojáků nebo blokování prodeje amerických obranných technologií.

Reklama
Reklama

„Nevypadá to, že by měli nějaké zvlášť konkrétní nápady, pokud jde o trestání špatných spojenců,“ řekl jeden evropský představitel. „Přesun vojáků je jednou z možností, ale tím se trestají hlavně Spojené státy, ne?“ dodal.

Zatím není ani jasné, které země spadají do jednotlivých kategorií. Mezi možné evropské „premianty“ by se však s největší pravděpodobností mohlo zařadit Polsko, které v rámci aliance vydává na obranu nejvyšší podíl HDP, a také Rumunsko, které umožnilo americkým silám využívat své letecké základny během války s Íránem.

„Když jsme vás potřebovali, byli jste k ničemu“

Většina ostatních členů NATO se do války zapojit odmítla, což ještě prohloubilo napětí mezi Evropou a Spojenými státy. To už delší dobu přiživuje Trumpova kritika evropských spojenců kvůli nedostatečným výdajům na obranu i jeho snaha převzít kontrolu nad Grónskem.

Minulý týden si šéf Bílého domu postěžoval, že NATO nabídlo pomoc s obnovením plavby Hormuzským průlivem příliš pozdě. „Řekl jsem jim, že bych vaši pomoc ocenil před dvěma měsíci, ale teď už ji opravdu nechci, protože když jsme vás potřebovali, byli jste naprosto k ničemu,“ prohlásil během akce v Arizoně.

Reklama
Reklama

„Jestli nás to něco učí, tak to, že se musíme spoléhat sami na sebe. Nemůžeme spoléhat na cizí země a vnější zdroje,“ uvedl Trump v dalším projevu.

Zda bude systém „hodných a zlobivých“ skutečně zaveden, zatím není jasné. Podobné kroky vůči spojencům už nyní narážejí na odpor v americkém Kongresu. Někteří bývalí představitelé navíc pochybují, že Trumpova administrativa má kapacitu řešit další existenční krizi uvnitř aliance.

Reklama
Reklama
Reklama