Velké změny ve struktuře a směřování veřejnoprávní polské televize TVP nastaly v roce 2015, kdy parlamentní volby vyhrála s velkou převahou konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS), vedená bývalým premiérem Jaroslawem Kaczyńským.
Po volebním vítězství strana do veřejnoprávní televize a rozhlasu dosadila nové vedení, které propustilo na tři stovky zaměstnanců. Další novináři odešli sami. Nové vedení klíčové pozice obsadilo lidmi, kteří jsou loajální straně. "Sledujeme zpravodajství veřejnoprávní televize od voleb do místní samosprávy v roce 2018 a zmínky o kandidátech vládnoucí strany drtivě převažují nad zmínkami o opozici," popsal deníku Aktuálně.cz Krzystof Bobiński z polské Společnosti novinářů, který se zabývá monitoringem médií.
Uvádí, že situace není srovnatelná s tou před rokem 1989, když vládli v Polsku komunisté, ale že současná veřejnoprávní média zkrátka nejsou objektivní.
"Nedá říci, že by přímo lhali nebo si vymýšleli zprávy. Ale často například překrucují, co kdo řekl, nebo vytáhnou něčí výrok starý několik let a vytržený z kontextu," upozorňuje Bobiński. "Kdyby někteří diváci v Česku viděli, jak vypadají zprávy v polské veřejnoprávní televizi, myslím, že by byli dost šokováni," dodává.
Do letoška byl pět let ředitelem televize Jacek Kurski, bývalý poslanec Evropského parlamentu za PiS. Spor o informování televize se vyhrotil před dvěma lety po vraždě starosty Gdaňsku Pawla Adamowicze. Podle jeho spolupracovníků o něm veřejnoprávní televize vysílala extrémně negativně. Včetně zpráv, že jde o zkorumpovaného politika, který chce pustit do Polska islámské teroristy. Adamowicz byl v Polsku známý svými liberálními názory například na práva LGBT komunity.
S názorem na stav veřejnoprávních médií v Polsku oslovilo Aktuálně.cz také profesora Wojciecha Adamczyka, působícího na Fakultě politických věd a žurnalistiky Univerzity Adama Mickiewicze v Poznani. I jeho pohled je kritický.
Adamczyk tvrdí, že ve veřejnoprávních médiích v zemi není jasně oddělené zpravodajství od komentářů a názorů. "Opozice je kritizovaná, stejně tak jako organizace, které se stavějí proti vládní politice například v otázkách životního prostředí nebo sexuálních menšin. Veřejnoprávní média se stala nástrojem vládní propagandy. Podřízení televize a rozhlasu moci a servilita redaktorů podryly důvěru v tyto instituce," je přesvědčený Adamczyk.
Podle analytika Hospodářských novin a znalce Polska Martina Ehla ředitel Jacek Kurski proměnil veřejnoprávní televizi TVP v nástroj politiky vládnoucí strany PiS. Zároveň ale dodává, že polská veřejnoprávní média v porovnání s jinými zeměmi regionu musejí o pozornost bojovat s mnohem širší paletou konkurence.
"V Polsku fungují kromě TVP další dvě velké televizní sítě, které mají své zpravodajské stanice. Jedna z nich, vůči konzervativcům velmi kritická TVN, je vlastněná americkou soukromou společností a to ji do jisté míry chrání před snahou Kaczyńského pacifikovat své kritiky. Konzervativci proti sobě nechtějí poštvat svého hlavního spojence, Trumpovu Ameriku," vysvětluje Martin Ehl.
Vládní strana kritiku odmítá. Její představitelé tvrdí, že jen napravují nespravedlnost z dob, kdy oni byli v opozici. PiS argumentuje tím, že v opozici neměla přístup do médií, a když se dostala k moci, musí zjednat nápravu.
"Také tvrdí, že komerční televize a média podporují víc současnou opozici, takže to musejí vybalancovat. Během vlády Občanské platformy ale nebyla taková situace ve veřejnoprávních médiích, jako je dnes. Politické zpravodajství v té době neignorovalo opozici, zprávy o ní tvořily zhruba čtyřicet procent," říká analytik Krzystof Bobiński.
Vládu a opozici čeká velké politické měření sil už za tři týdny. V prezidentských volbách obhajuje mandát současná hlava státu, kandidát PiS Andrzej Duda. Jeho největším soupeřem je starosta Varšavy a kandidát liberální opoziční Občanské platformy Rafal Trzaskowski. Podle průzkumů zřejmě rozhodne o vítězi až druhé kolo konané 12. července.
