Nejvyšší soud naopak zvýšil tresty, které obžalovaným v obnoveném procesu udělil krajský soud.
Vražda se odehrála 9. července 1976. Dnes patří k nejznámějším soudním kauzám bývalého Československa. Zájem o ni ještě podnítil před třemi lety film Bolero, jehož scénář vycházel z policejních a soudních spisů k tomuto případu.
Odsouzeni dvakrát
Nejvyšší soud potvrdil rozhodnutí Krajského soudu v Bratislavě. Ten v roce 2004 odsoudil za únos, znásilnění a vraždy šestici mužů z Nitry.
Hlavním obviněným, Miloši Kocúrovi a Milanu Andrášikovi, soud zvýšil tresty z 13 na 15 let vězení v nejpřísnější nápravné skupině. Stanislav Dúbravický dostal k původním deseti letům další dva roky navíc. Zbývající odsouzení dostali naopak tresty nižší než před dvěma lety u krajského soudu.
Není jisté, zda verdikt Nejvyššího soudu znamená definitivní konec zřejmě nejdéle se vlekoucího případu v dějinách slovenské justice. Odsouzení podle jednoho z obhájců podají dovolání u jiného senátu nejvyššího soudu a zároveň i stížnost u ústavního soudu.
Sedm mladíků z Nitry bylo původně odsouzeno už v roce 1982, soud jim tehdy vyměřil v rozmezí od čtyř do čtyřiadvaceti let. Ale o osm let později tehdy ještě federální Nejvyšší soud rozsudek zrušil a odsouzení vyšli na svobodu.
Federální soud tehdy oznámil, že předchozí rozhodnutí soudců jsou "založená na neúplných skutkových zjištěních." Případ vrátil zpět Krajskému soudu v Bratislavě.
Rekonstrukce
CERVANOVÁ - 30 LET TRVAJÍCÍ KAUZA
9.červenec 1976- Studentka medicíny Ludmila Cervanová zavražděna po odchodu z bratislavké diskotéky. Její tělo je nalezeno o pět dní později v potoce v obci Králová u Sence.
- Policisté případ odkládají jako nevyřešený, ale po intervenci prezidenta Husáka obnovují vyšetřování.
- Soud odsuzuje k trestům odnětí svobody od čtyř do čtyřiadvaceti let sedm mužů z Nitry.
- Federální Nejvyšší soud rozsudek ruší.
- V novém procesuje znovu odsouzeno šest mužů z Nitry. Sedmý před soudem nestojí kvůli psychické nezpůsobilosti.
- Ztracená část dokumentace k případu je nalezena v krabicích archivu Ministerstva vnitra v Levoči.
- V kinech má premiéru film režiséra F.A. Brabce Bolero, inspirovaný případem Cervanová. Obžalovaní se proti jeho uvedení ohrazují.
- Senát nejvyššího soudu rozhoduje o tom, zda potvrdí či zruší rozsudek krajského soudu z roku 2004.
A ten tedy před dvěma lety muže odsoudil podruhé. Všichni se odvolali k Nejvyššímu soudu.
Hladovka v Praze
Milan Andrášik, jeden z obžalovaných držel několikadenní hladovku před slovenským velvyslanectvím v Praze. Chtěl podle svých slov upozornit na to, že slovenské soudy porušují zákon.
Podle něj se odmítají zabývat částí spisu uloženého v archivu ministerstva vnitra v Levoči. "Soudní přelíčení bez doručení obžaloby, ignorování poloviny důkazů ze spisu v archívu a násilné nucení lidí k pseudopřiznáním je jen fraškou a může vést jen k pokračování perzekuce," řekl hladovkář Andrášik Aktuálně.sk
Výpovědi a svědectví, které vyšetřovatelé shromáždili od roku 1976 do roku 1981, se později na dvacet let ztratily. Advokáti obžalovaných je nalezli až v roce 2004 právě v levočském archívu.
Požádali soudy, aby se nalezenými dokumenty zabývaly. Neúspěšně. Předseda senátu Nejvyššího soudu oznámil, že svědectví či další důkazy z Levoči soud v potaz nevezme.
Vysocí černí muži
Podle některých zdrojů může mít vražda i jiné pozadí. V levočských archívech jsou výpovědi svědků, které se neshodují s popisem obžalovaných.
Někteří uvedli, že viděli nastupovat Cervanovou několik hodin před vraždou do automobilu, v němž seděli "vysocí černí muži," případně "Arabové".
Neshodoval se ani popis výšky mužů; ani automobilu, do kterého zavražděná osudný večer nastoupila.
O případ se v sedmdesátých letech osobně zajímal československý prezident Gustáv Husák. Otec zavražděné dívky Ludovít Cervan byl totiž jeho přítelem.
Podezření vedlo i do Íránu
Cervan byl pracovníkem vojenské kontrarozvědky a působil jako vojenský přidělenec v Íránu.
Podle jeho tehdejších spolupracovníků se tam podílel na jednom z největších zbrojních obchodů v historii Československa a také v této blízkovýchodní zemi vypovídal v jistém procesu jako klíčový svědek.
Vyšetřovatelé se proto v minulosti zabývali i možností, že vraždou dcery se mohl Cervanovi mstít někdo z Íránu.
Navíc v roce 1977 poskytlo Československo azyl jedenácti Íráncům, kteří se pokusili o atentát na tehdejšího vládce Íránu, šáha Muhammada Rézu Pahlavího. V Íránu byl na ně vydán zatykač.
Policie případ Cervanové původně odložila už v roce 1977 s tím, že není možné vypátrat pachatele. Vyšetřování obnovila poté, co její otec v záležitosti urgoval prezidenta Husáka.
Až poté se vyšetřovatelé zaměřili na skupinu mladíků z Nitry.
Muži z Nitry se stále hájí, že jsou nevinní, že se stali oběťmi snahy vyšetřovatelů najít pachatele vraždy dcery prominenta a že proces byl zmanipulovaný.
Ústavní soud již v listopadu 2003 přiznal obžalovaným za zbytečné průtahy v soudním řízení jako odškodnění 2,3 milionu slovenských korun (cca 1,7 milionu Kč). Letos v září pak přiznal matce oběti za soudní průtahy odškodnění 650 000 slovenských korun (asi 493 600 českých korun).
