Ve Venezuele vyšly do ulic desetitisíce lidí. Při protestech proti vládě zahynuli dva mladí lidé

Simona Fendrychová ČTK Simona Fendrychová, ČTK
Aktualizováno 19. 4. 2017 23:41
Jihoamerickou Venezuelou otřásají v posledních dnech mohutné protivládní protesty. Tamní opozice svolala na středu doposud největší demonstrace proti socialistické vládě prezidenta Nicoláse Madury. 19. dubna slaví tato jihoamerická země počátek hnutí za nezávislost na španělském království. Řada obyvatel Venezuely doufá, že se toto datum zapíše do historie země i jako počátek pádu socialistické vlády, která zemi přivedla k ekonomickému krachu. Při středečních demonstracích zahynuli dva mladí lidé.
Protivládní protesty sílí v posledních dvou týdnech.
Protivládní protesty sílí v posledních dvou týdnech. | Foto: Reuters

Caracas - Desetitisíce lidí ve středu na různých místech Venezuely protestovaly proti vládě socialistického prezidenta Nicoláse Madura. Dva mladí lidé byli při demonstracích zabiti, uvedly místní úřady.

Největší z protestních akcí, které svolala opozice u příležitosti výročí počátku boje za nezávislost země v roce 1810, se uskutečnila v metropoli Caracasu, kde se účastníci pochodu snažili dostat před úřad ombudsmana.

První obětí středečních protestů se stal 17letý student Carlos Moreno. Okolnosti jeho smrti jsou nejasné. Jeho rodina a někteří svědci tvrdí, že šel hrát fotbal a neměl v plánu zúčastnit se demonstrace, na které zahynul. Připletl se ale k tomu, když příznivci vlády začali střílet v blízkosti opozičního shromáždění, uvedla agentura Reuters. Agentura AFP nicméně Morena označila za účastníka demonstrace.

Média se shodují, že mladík byl zasažen do hlavy a následně převezen do nemocnice. Šéf kliniky Miguel Salomon podle agentury AP řekl, že mladík pak zemřel při operaci. Úřady už začaly smrt mladého muže vyšetřovat.

Druhou obětí se stala 24letá Paola Ramírezová, která podlehla střelnému zranění na protivládní akci ve městě San Cristóbal ve státě Táchira u kolumbijské hranice. Její smrt kromě příbuzných potvrdil podle agentury AP i starosta města.

Srážky mezi policií a odpůrci i příznivci prezidenta Madura začaly brzy po odpoledním zahájení pochodu, který se chtěl dostat před sídlo ombudsmana, v čemž protestujícím v minulosti policie opakovaně zabránila. Protivládní akce byly svolány ve všech hlavních městech 23 venezuelských států.

Nová revoluce? 

19. dubna si Venezuela připomíná počátek hnutí, které zemi získalo nezávislost na španělském království.

Letos mnoho Venezuelanů doufá v novou revoluci. Takovou, která přinese konec socialistické vlády, která zemi přivedla do hluboké ekonomické krize.

Ulice hlavního města Caracasu i dalších velkých měst Venezuely se plní prakticky denně od doby, kdy se tamní Nejvyšší soud rozhodl převzít pravomoci opozicí ovládaného parlamentu.

Po vlně kritiky nakonec své rozhodnutí odvolal.

Protesty ale pokračují, protože podobná rozhodnutí blokující práci poslanců dělá Nejvyšší soud ve Venezuele už přes rok.

Pravidelně dochází k zatýkaní, násilí, střetům s policií. Od konce března zemřelo na ulici šest lidí, řada dalších byla zraněna.

Plán proti spiklencům

Proti venezuelskému prezidentu Madurovi se postavilo 11 latinskoamerických zemí od Mexika přes Peru až po Argentinu a Chile.

Jejich představitelé zároveň varují před násilnými střety v zemi.

Prezident v úterý večer v televizi nařkl opozici z pokusu o puč. Podle řady pozorovatelů si tím připravil půdu pro zásah proti demonstrantům.

Kvůli "zajištění fungování země" a zaručení "bezpečnosti, vnitřního pořádku a společenské integrity" oznámil prezident taky aktivaci takzvaného plánu Zamora.

Plán mobilizuje policejní, armádní i civilní struktury, které mají za úkol zabránit spiknutí, najít viníky a potlačit údajný převrat.

Na začátku dubna zároveň vláda ve Venezuele zakázala vůdci opozice Henriqueovi Caprilesovi v příštích 15 letech vykonávat jakoukoliv politickou funkci.

44letý Capriles má přitom za sebou téměř 20letou politickou kariéru a v minulosti se už dvakrát ucházel o prezidentské křeslo.

Naposledy, tj. v roce 2013, mu vítězství uteklo o necelá dvě procenta hlasů.

Venezuelané jsou odhodlaní

Capriles obviňuje prezidenta Maduru z toho, že do svých rukou soustředil v zemi postupně veškerou moc.

Na svém twitterovém účtu označuje Capriles protesty za hnutí proti puči a diktatuře.

Do loňského roku se přitom opozice ve Venezuele soustředila na sbírání podpisů pro uspořádání referenda o odvolání prezidenta z funkce.

Přes překážky, které do cesty stavěla volební komise, k němu ale i přes dostatek podpisů nedošlo. Nálady ve společnosti se od té doby vyostřují.

Vůdce opozice Capriles se ale snaží vášně utlumit.

"Nemůžeme sestavit novou vládu nelegitimním způsobem. K politické změně musí nutně dojít prostřednictvím voleb. Nebudu klidný, dokud nebudu moci říct, že jsme dosáhli změny, " řekl pro britský list The Guardian.

"Lidé jsou rozhořčení a odhodlaní," dodal opoziční předák Capriles v předvečer masivních protestů.

 

Právě se děje

Další zprávy