reklama
 
 

Maduro spouští plán, jak ve Venezuele upevnit moc, varují kritici. Hlasování ohlídá 232 tisíc vojáků

28. 7. 2017 15:43
Venezuelský prezident Nicolás Maduro svolal na neděli volby do ústavodárného shromáždění, které by mělo vypracovat novou ústavu. Ta mu pomůže upevnit moc v zemi. Opozice ale hlasování bojkotuje a už několik měsíců svolává demonstrace. Velké protesty se dají očekávat i po zákazu demonstrací, který vyhlásila venezuelská vláda skrze ministra vnitra Néstora Reverola. Maduro podle opozice postupně zavádí diktaturu. Shromáždění může hned po hlasování nahradit venezuelský parlament, který od podzimu 2015 ovládá demokraticky zvolená opozice.

Caracas - Už dvakrát přišel mladý venezuelský houslista Wuilly Arteaga na protirežimních protestech o svůj nástroj.

Hudebník, který na pochodech i během střetů s plně ozbrojenou gardou hraje venezuelskou hymnu, byl navíc minulý týden zraněn v obličeji.

"Jak může vůbec někdo přijmout skutečnost, že mě národní garda střelila gumovým projektilem do obličeje jen kvůli tomu, že hraji na housle?" ptal se Arteaga, který poukazoval na rostoucí brutalitu namířenou proti demonstrantům.

Sám se stal jedním z nejznámějších symbolů demonstrací ve Venezuele.

Situace v této latinskoamerické zemi se mezitím vyhrocuje. Hrozí, že se Venezuela propadne do spirály násilí.

Na neděli prezident Nicolás Maduro svolal volby do ústavodárného shromáždění, které by mělo vypracovat novou ústavu.

Maduro tvrdí, že jedině nová ústava dokáže sjednotit rozdělenou zemi a ukončit všeobecný chaos, ve kterém se kdysi bohatý stát nyní potácí.

Opozice ale hlasování bojkotuje a už několik měsíců svolává demonstrace proti prezidentovi, který podle ní postupně zavádí diktaturu. Varuje, že Maduro hodlá akorát upevnit svoji moc.

Ten však označuje demonstranty za "teroristy". A uvedl, že je připravený na "všechny scénáře". 

Caracas proto zakázal všechny demonstrace, které by mohly nedělní volby narušit či ovlivnit. V pátek to oznámil ministr vnitra Néstor Reverol.

"Národní mítinky, demonstrace a jakékoli jiné podobné akce, které mohou narušit či ohrozit řádný průběh volebního procesu, jsou v celé zemi zakázány," prohlásil Reverol v televizním projevu.

Za porušení zákazu hrozí až deset let vězení.

Demonstrace ještě zesílí

Latinskoamerická země má za sebou několik měsíců každodenních protestů, které vyvrcholily tento týden dvoudenní generální stávkou a protestními pochody.

V příštích několika dnech demonstrace pravděpodobně ještě naberou na síle. Ve hře je pro obě strany příliš mnoho. Ministerstvo zahraničí USA například tento týden nařídilo rodinnám pracovníků velvyslanectví v Caracasu opustit Venezuelu.

I přes zákaz demonstrací burcují opoziční politici obyvatele, aby se nenechali zastrašit a vyrazili do ulic vyjádřit svůj názor. 

V ulicích venezuelských měst lidé staví barikády a demonstranti se připravují na další střety. 

Mladí často používají podomácku vyrobené Molotovovy koktejly a hází kameny na členy národní gardy. Ti odpovídají slzným plynem nebo gumovými projektily.

Ve střetech s bezpečnostními složkami zemřelo už sto lidí, další stovky byly zraněny.

Někteří Venezuelané se pokoušejí udělat si alespoň zásoby jídla, kterého je v zemi málo. "Procházíme traumatickým obdobím, ale pokud to bude znamenat, že už brzy skončí noční můra, tak to stálo za to," uvedla pro agenturu Reuters třiatřicetiletá Nancy Ramirezová, která se pokoušela sehnat rýži v obchodě v metropoli Caracasu.

Tisíce vojáků v ulicích

Nepopulární prezident, jehož působení v úřadě schvaluje jen pětina Venezuelanů, se mezitím připravuje na neděli. Do ulic povolá 232 tisíc vojáků, kteří mají dohlédnout na konání voleb.

Očekává se, že nové ústavodárné shromáždění se bude skládat jen z Madurových příznivců. Prezident nechal vytvořit speciální volební systém, který mu to zajistí.

Jeho kritici navíc varují, že ústavodárné shromáždění může hned po volbách nahradit venezuelský parlament, který od podzimu 2015 ovládá demokraticky zvolená opozice.

Je taky možné, že shromáždění zruší nebo odloží prezidentské volby, ve kterých by Maduro kvůli propadu popularity jen těžko vyhrál. Ty by se měly konat už příští rok.

Vzdávat se nebudeme

Opozice i mezinárodní společenství se pokouší vystupňovat tlak na Madura, aby hlasování o ústavodárném shromáždění odvolal.

Americká vláda schválila nové sankce proti 13 významným zástupcům tamního režimu, a to včetně ministra vnitra, šéfa národní policie nebo velitele armády.

Sankce zmrazují veškerý majetek těchto lidí v USA a současně zakazují Američanům jakékoliv obchodní vztahy s nimi.

USA navíc mohou po volbách ještě přitvrdit. "Kdokoliv bude zvolen do ústavodárného shromáždění, by měl vědět, že jeho role v podrývání demokratického procesu a institucí ho může vystavit sankcím USA," prohlásil americký ministr financí Steven Mnuchin.

Washington také zvažuje, že zakáže dovoz ropy z Venezuely. Tím by ji zasáhl na tom nejcitlivějším místě.

Venezuelská vláda prodejem ropy získává většinu svých příjmů. Pokud by o ně přišla, následoval by další ekonomický propad a ještě větší chaos.

"Takové sankce by nejvíce zasáhly venezuelské rodiny. Jenže současně by zvýšily tlak armády na Madura, aby podal rezignaci,"  uvedl pro stanici CNBC Joel Ross z poradenské společnosti Verisk Maplecroft.

Prezident Maduro ale ustoupit nehodlá. "Nikomu se vzdávat nebudeme," prohlásil.

Zhroucení režimu by zasáhlo celý region

Analytici varují, že situace v zemi sužované humanitární krizí a hospodářským propadem se ještě zhorší.

V kdysi bohatém státu jsou každodenní realitou dlouhé fronty před prázdnými obchody nebo nedostatek potravin. Nemocnice nemají léky ani materiál, aby mohly zajistit základní péči.

"Hrozí, že vytvoření ústavodárného shromáždění bude mít velký politický a ekonomický dopad - mezinárodní izolace, sankce a nárůst obětí z eskalujících protestů. To vše zvyšuje riziko, že se Madurův režim během příštích dvou let zhroutí," uvedl pro CNBC Diego Moya-Ocampos, expert na Latinskou Ameriku z analytické společnosti IHS Markit.

Zhroucení Madurova režimu by navíc podle něj zasáhlo celý region.

"Počet uprchlíků by výrazně vzrostl, což by se projevilo v okolních zemích, hlavně pak v Kolumbii," dodává Moya-Ocampos. Z Venezuely v posledních letech už odešlo na 1,5 milionu lidí. A jejich počet neustále roste.

Vrtulník útočil na venezuelský nejvyšší soud. Bojujeme proti kriminální vládě, řekl údajný pilot | Video: Reuters |  01:46

autor: Simone Radačičová | 28. 7. 2017 15:43

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama