Venezuela s obřími zásobami ropy dováží palivo z Íránu. Údajně platí "krvavým zlatem"

Martin Novák Martin Novák
26. 5. 2020 15:03
Venezuela má největší zásoby ropy na světě, přesto ale málo benzinu. V důsledku ekonomických problémů a amerických sankcí místní rafinerie kolabují a nejsou schopny dodat na domácí trh dost paliva.
Íránský tanker ve venezuelském přístavu El Palito.
Íránský tanker ve venezuelském přístavu El Palito. | Foto: Reuters

Írán proto vyslal přes Suezský průplav pět svých tankerů, které Venezuele v katastrofální situaci vypomohou na několik nejbližších týdnů.

První tanker dorazil v pondělí, další čtyři jsou na cestě. Do přístavu Puerto Cabello přepraví celkem 1,53 milionu barelů paliva. Zároveň funguje letecký most: letadla íránské společnosti Mahan Air dodávají do latinskoamerické země náhradní díly na opravu rafinerií.

To vše se děje za velké nelibosti Spojených států - jak venezuelský, tak íránský režim jsou terčem amerických hospodářských sankcí. V lednu 2019 USA neuznaly znovuzvolení venezuelského prezidenta Nicoláse Madura a uvalily embargo na dovoz venezuelské ropy. Pod americkým tlakem se stáhly ze země také španělské a italské firmy, z ekonomických důvodů ukončil spolupráci s Venezuelou i ruský ropný gigant Rosněfť.

Nedostatek benzinu a nafty je ve Venezuele tak velký, že v hlavním městě Caracasu stojí řidiči ve frontách před čerpacími stanicemi dvacet hodin, aby se na ně dostalo. Pohonné hmoty je možné získat ještě z armádních zásob, ale jen za vysoký úplatek. Ještě před několika lety byl ve Venezuele benzin téměř zadarmo a Caracas navíc dodával levné palivo na Kubu, která je spojencem režimu a jednou z mála latinskoamerických zemí, která stále podporuje režim prezidenta Madura.

Írán poslal Venezuele zásoby, přestože má sám velké hospodářské problémy kvůli nízkým cenám ropy na mezinárodním trhu. Zemi navíc tvrdě postihla pandemie koronaviru a utlumila na dva měsíce tamní ekonomickou aktivitu.

"Jestliže naše tankery narazí v Karibiku nebo kdekoliv jinde na světě na překážky způsobené Američany, budou mít Spojené státy s námi velký problém," varoval íránský prezident Hasan Rúhání, ačkoliv americké námořnictvo proti íránským tankerům zatím nic nepodniká.

Loni zadržela španělská hlídka íránské plavidlo s ropou na americkou žádost, ale po několika týdnech ho propustila. Loď mířila do Sýrie.

"Máme štěstí, že se v těchto časech můžeme na Írán spolehnout. Tankery jsou symbolem bratrství a solidarity. Nemůžeme žádnému státu dovolit, aby se choval jako superpolicista," řekl při vplutí prvního íránského plavidla do přístavu El Palito nový venezuelský ministr ropného průmyslu Tareck El Aissami.

Tento bývalý ministr vnitra a exšéf rozvědky nahradil ve funkci armádního generála Manuela Queveda, za jehož působení se venezuelská ropná infrastruktura zhroutila. V USA je za informace vedoucí k dopadení El Aissamiho vypsána odměna deset milionů dolarů. Američtí vyšetřovatelé ho podezřívají z obchodování s drogami.

Venezuelský ministr ropného průmyslu Tareck El Aissami.
Venezuelský ministr ropného průmyslu Tareck El Aissami. | Foto: Reuters

Prezident Nicolás Maduro zároveň jmenoval novým ředitelem státní těžařské společnosti Petróleos de Venezuela (PDVSA) Adrúbala Cháveze, bratrance bývalého prezidenta Huga Cháveze. Muže, který stál dvě desítky let v čele levicového režimu a zemřel na rakovinu v roce 2013.

Venezuelská opozice íránskou pomoc odmítá. Její lídr Juan Guaidó viní vládu, že za íránské palivo platí zlatem vytěženým z dolů, jejichž provoz má katastrofální následky pro životní prostředí a ovládají ho kriminální gangy napojené na armádu.

"Za pohonné hmoty platí krvavým zlatem," prohlásil doslova Guaidó, který se loni prohlásil prezidentem, ale armáda zůstala loajální Madurovi.

Video: Venezuelský režim zatýká údajné žoldnéře

Venezuela zatýká žoldáky | Video: Reuters
 

Právě se děje

před 8 minutami

Do USA dorazil nový čínský velvyslanec Čchin, vztah obou zemí má podle něj potenciál

Nový čínský velvyslanec ve Washingtonu Čchin Kang po příjezdu do země popřál Spojeným státům, aby zvítězily nad covidem-19 a prohlásil, že vzájemné vztahy obou zemí mají velký potenciál. Zatímco agentura Reuters zdůrazňuje pozitivní tón velvyslancových prvních slov, AFP se zaměřuje na jeho proslulou nesmlouvavost a agresivitu. Střídání na postu velvyslance přichází v době, kdy jsou vztahy mezi oběma mocnostmi značně napjaté.

Čchin, jemuž je 55 let, donedávna působil jako náměstek ministra zahraničí se zaměřením na evropské záležitosti. V letech 2006 až 2014 byl mluvčím ministerstva zahraničí a tehdy proslul jako plamenný obhájce politiky své země. Jeho předchůdce na diplomatickém postu Cchuej Tchien-kchaj vedl úřad osm let a byl tak nejdéle sloužícím čínským velvyslancem v USA. O Čchinově jmenování kolovaly zvěsti, ale Peking ho dříve nikdy nepotvrdil. Až  zveřejnil jeho fotografie v roušce s červenou vlajkou po příletu na Kennedyovo letiště v New Yorku.

Zdroj: ČTK
Další zprávy