reklama
 
 

Zubožená země zvolí prezidenta. Ve Venezuele hladoví i vojáci, na které Maduro spoléhá

19. 5. 2018 21:05
Členové venezuelské armády berou někdy jen dva dolary měsíčně a jsou nespokojení. Nicolás Maduro je ale po nedělních volbách může potřebovat v ulicích.

Caracas - "Nevím, co dělají ostatní, aby přežili. Jestli se z toho nedostanu, umřu hlady," řekl americkému listu Washington Post jednadvacetiletý Rubén z Caracasu s tím, že jeho měsíční výplata má hodnotu pouhých dvou dolarů (zhruba 40 korun).

Podobně zoufalou situaci řeší miliony obyvatel krachující Venezuely. Ruben by přitom podle očekávání měl být v jiné pozici. Je seržantem národní gardy a armáda byla dlouhou dobu něčím, co si venezuelský prezident Nicolás Maduro od nástupu k moci hýčkal.

Ozbrojené složky totiž potřebuje. Poslední roky mu pomáhají potlačovat pouliční demonstrace a jejich podpora je pro nástupce Huga Cháveze, který sám býval armádním velitelem, naprosto klíčová. Kdysi privilegovaní venezuelští vojáci jsou však dnes z celé Latinské Ameriky ti nejhůře placení. Jejich průměrný měsíční plat se pohybuje mezi dvěma a 12 dolary, zatímco například kolumbijští vojáci berou nejméně 75 dolarů a měsíční plat mexických vojáků začíná dokonce na 300 dolarech.

Maduro bude vojáky potřebovat i teď. V neděli se pokusí prodloužit svůj mandát o dalších šest let. Venezuelu čekají prezidentské volby, které s největší pravděpodobností vyhraje současný prezident.

Podle tamní opozice a řady zahraničních pozorovatelů ale hlasování nebude probíhat férově a svobodně. Očekává se navíc další vlna protestů.

Běžní Venezuelci nemají dost jídla. Trápí je prázdné regály v obchodech či bezcenné bankovky, zápasí s běžně léčitelnými nemocemi kvůli nedostatku léků a v tisících odcházejí za hranice. Mezitím se Maduro snaží vzbudit dojem lidového vůdce s masovou podporou.

Osvobodit Venezuelu od diktátora

Vláda v Caracasu označila výzvy k bojkotu voleb za protizákonné a hrozí vězením všem, kdo se pokusí nabádat lidi, aby nehlasovali. Vysoká volební účast je totiž právě to, co Maduro potřebuje, aby mohl i nadále svou politiku opírat o podporu obyvatel.

"Tahle situace je nesnesitelná. Podívejte, jak jsme hladoví. Věřím, že tenhle zpropadený prezident odejde," prohlásila podle agentury Reuters 48letá žena na shromáždění na podporu jednoho z protikandidátů, kteří se s Madurem v neděli utkají.

Do nerovného souboje se rozhodli jít dva: bývalý člen vládní strany a příznivce Huga Cháveze Henri Falcón a evangelický pastor Javier Bertucci.

"Osvobodím venezuelský lid od diktatury," hlásal Falcón na čtvrtečním shromáždění se svými příznivci. Podle ostatních opozičníků ale pouze dodává budoucímu Madurovu vítězství legitimitu.

Falcon je bývalým členem vládní Sjednocené socialistické strany Venezuely (PSUV), ze které v roce 2012 vystoupil a založil vlastní opoziční stranu. Podle různých průzkumů má on jako jediný šanci přiblížit se v prezidentském klání těsně k Madurovi.

Opozice volby bojkotuje

Hlavní opoziční koalice, Stůl demokratické jednoty (MUD), se však rozhodla volby bojkotovat. Její lídři mají ostatně od úřadů zakázáno ucházet se o politické funkce, jiní jsou ve vězení a další raději uprchli do zahraničí. Od roku 2015, kdy MUD zvítězila v parlamentních volbách, začal Maduro postupně likvidovat své odpůrce a blokovat pravomoci parlamentu.

Mluví se o zastrašování bezpečnostními složkami, opozičníci hlasování označují za frašku.

A doufají, že změnu do Venezuely pomůže přinést spíš mezinárodní tlak na vládu v Caracasu. Ten je ale zatím bez výsledku.

Celkem 14 států tento týden tlačilo na Madura, aby volby odložil. Kromě latinskoamerických zemí vyzvaly ke zrušení hlasování i Spojené státy, Kanada a Španělsko. 

Některé sousední země, jako například Kolumbie, se už předem nechaly slyšet, že výsledky voleb neuznají. Washington pohrozil Caracasu dokonce uvalením dalších ekonomických sankcí.

Maduro je izolovaný

Jenže vláda v Caracasu ani nestojí o to, aby ji Západ uznával. Myslí si to venezuelský ekonom Angel Alvarado, podle kterého se Madurův režim snaží utužit vztahy spíše s Ruskem, Čínou, Tureckem nebo Katarem.

Čína i Rusko už venezuelské vládě výměnou za ropná pole poskytly půjčky v řádech miliard dolarů. Turecké aerolinky jsou zase jedny z mála, které do Caracasu stále létají. 

A turecký prezident Recep Tayyip Erdogan v kampani osobně podpořil Madura. "Věřím ve vaše vítězství," popřál mu ve čtvrtek ve vysílání státní televize. 

Protože Madurovi nezbývá ani na americkém kontinentu moc spojenců, bere za vděk každou ukázkou podpory ze zahraničí. Na závěr Madurovy kampaně se například jako překvapení objevil před davem podporovatelů legendární argentinský fotbalista Diego Maradona, který se už v minulosti označil za "Madurova vojáka". S venezuelskou vlajkou zatančil nadšenému davu. Maradona se přátelil s Hugo Chávezem i bývalým kubánským vůdcem Fidelem Castrem, jehož podobiznu má vytetovanou na noze.

autor: Simona Fendrychová | 19. 5. 2018 21:05

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama