Velvyslanec: Němci nákazu omezují za velkých obětí. Zavření hranic není protičeské

Helena Truchlá Helena Truchlá
15. 2. 2021 6:06
Zatímco v Česku vláda složitě hledala způsob, jak obnovit končící nouzový stav, Německo preventivně zavřelo své hranice. "I v Německu už lidé potřebují světlo na konci tunelu, pandemii ale berou velmi vážně," říká v rozhovoru Tomáš Kafka, český velvyslanec v Berlíně. Čísla, se kterými německá vláda podmiňuje rozvolňování, jsou podle něj v českém kontextu "sci-fi".
Od neděle 14. února Německo znovu zavedlo hraniční kontroly s Českem - Ilustrační foto.
Od neděle 14. února Německo znovu zavedlo hraniční kontroly s Českem - Ilustrační foto. | Foto: ČTK

Jak v Německu vnímají, že vláda premiéra Andreje Babiše riskovala neprodloužení nouzového stavu v Česku?

Nesetkává se to s velkým pochopením, protože německá strana, ačkoliv má stále lepší čísla (o výskytu koronaviru), se rozhodla naopak jít cestou dalšího udržování platných opatření.

Rozhodnutí německého ministerstva vnitra označit Česko za nejrizikovější oblast "s virovými mutacemi" padlo ještě před hlasováním v českém parlamentu. Čím si ho vysvětlujete?

V Česku tápeme, jak vysoký výskyt nákazy vysvětlit. Jednou možností jsou mutace, druhou, kterou jsem zaznamenal v tisku, je nedostatek disciplíny veřejnosti. Němci, kteří čísla naopak úspěšně snižují, i když za dost velkých ekonomických a společenských obětí, teď začali myslet primárně na sebe. Není to protičeské opatření, je to krok, kterým si Německo chce chránit úspěchy svého vlastního boje proti pandemii.

Jak odhadujete další vývoj? 

Myslím, že zpět k normálu budeme směřovat postupně. Podobně jako po loňském březnu, kdy hranice zavřelo Česko. Němci na své cestě například k otvírání obchodů pracují s tak striktním hodnocením nákazy, že je to pro nás science fiction. Věřím ale, že nám dají nějaká vodítka, jak by se situace mohla zase zlepšit - pro pendlery i české občany obecně.

Trpí Německo kvůli zavřeným hranicím? Pracuje tam řada Čechů. 

V Německu začínají sčítat mentální ztráty pandemie kvůli až civilizačnímu šoku, kterému čelíme. Málokdo si dokáže představit, že život bude stejný jako dřív.

Týká se taková obava i života v česko-německém pohraničí? Jsou to regiony s pohnutou historií, v posledních dekádách procházely sbližováním. Nedávno ale v Chebu vystoupil český ministr zdravotnictví Jan Blatný s prohlášením ohledně nemocnic a pacientů, že "není potřeba jezdit do zahraničí", protože "o Čechy se postarají Češi". Jak takový postoj v tomto regionu působí? 

Nevnímám to tak, že odmítáme pomoc Německa, ale že na ministerstvu zdravotnictví mají svůj plán, který se snaží naplňovat. Mají pocit, že nejsou v situaci, kdy by nutně museli žádat o pomoc.

Navíc ta vzájemná pomoc není jednoduchá. Nelze to provést tak, že se domluví jeden ředitel nemocnice s druhým a něco společně vymyslí. Jen proplácení nákladů je dost komplikované, management lůžek se i na německé straně musí řešit centrálně, pojí se s tím otázka návštěv příbuzných… Ta pomoc je určitě proveditelná, ale není úplně snadná.

Jsem ale optimista. Pendleři jsou vizitkou kvality česko-německých vztahů, vidět je to třeba i na tom, jak dobře během pandemie překonávali podezírání na obou stranách hranice, že jsou nositeli viru. Byly případy, kdy německé firmy vítaly své české pracovníky s chlebem a croissanty.

Tomáš Kafka
Autor fotografie: MZV

Tomáš Kafka

Tomáš Kafka působí v Berlíně jako velvyslanec od loňského roku. Předtím opakovaně vedl odbor států střední Evropy na ministerstvu zahraničí v Praze, Česko zastupoval také v Irsku.

Do Berlína se jako diplomat vrátil loni už podruhé, na začátku 90. let tam byl vyslán jako atašé pro výzkum, kulturu a vzdělávání. Vystudoval historii a rusistiku na Karlově univerzitě v Praze. 

Vstřícnost z Bavor

Jaká je situace na francouzsko-německé hranici? Kontext je podobný: složitá historie, dekády pečlivě budovaného porozumění si. Pomáhají si tyto státy?

Ano, myslím, že loni na jaře se pomoc týkala několika desítek pacientů z Francie. V případě Česka je potřeba ocenit velkorysou nabídku od bavorského premiéra Markuse Södera, který slíbil, že by jeho spolková země mohla poskytnout až sto lůžek. Na expertní úrovni ale o tak velkém počtu řeč vůbec nebyla.

Takže Bavoři udělali vůči Česku vyloženě politické, vstřícné gesto?

Ano, bezpochyby. Důležitá je ale i tato připravenost pomoci. Existuje i na české straně a podle mě může fungovat jako mezi Francouzi a Němci. Je to věc cviku, mentálně tam jsme.

Trvá nabídka pomoci z německé strany i po zavření hranic? Co když se situace v pohraničí bude dál zhoršovat? 

Uvidíme. Očekáváme, že nás bude německá strana kontaktovat a vysvětlí, co to obnáší. Jsem ale přesvědčen, že nabídka trvá, ačkoliv se budeme muset vypořádat s novými technickými otázkami. 

Život s nákazou

V Česku se několik posledních dní řešilo, jak udržet v platnosti protipandemická opatření bez nouzového stavu. Němci jím pandemii vůbec neřeší, omezení a nařízení přesto mají. Jak je to možné?

Němci mají speciální legislativu, která dává vládě poměrně velké pravomoci. To, co tradičně spadá do agendy spolkových zemí, si i ony samy řeší. Plynou z toho sice rozpory, třeba v přístupu k otvírání škol, obecně se ale opatření plánují v mnohem strukturovanějším rámci. 

Opozice českou vládu často kritizuje, že  nemá jednotlivá opatření podložená daty a nařizuje či zakazuje plošně. Německá vláda ale vychází z pravidelných jednání s týmem expertů a jejich analýz…

Německo řeší pandemii systémově a je v tom dost úspěšné. I tam se ale objevuje kritika, že se vláda příliš soustřeďuje na snižování počtu nakažených, a sílí volání po dlouhodobém plánu na otvírání ekonomiky. Protože německý striktní přístup a s ním spojené kompenzace stojí dost peněz.

Navíc se objevuje myšlenka, že vakcíny nemusí fungovat na další mutace koronaviru a covid-19 nás jen tak neopustí. Proto je poptávka po scénáři, který počítá s životem s nějakou mírou nákazy.

Plánování života s "nějakou mírou nákazy" se může dost zkomplikovat,  když vedle leží země, která svoji míru těžko koriguje. Znamená to, že nás čekají měsíce omezování pohybu na hranicích?

Nechci předjímat, ale věřím, že i v Česku se nám podaří dostat do situace, kdy vývoj bude víceméně podobný jako v Německu.

Jenže Německo, které má osmkrát více obyvatel, nyní často hlásí  nižší celkové denní přírůstky nakažených než Česko…

Jde o to, abychom se dostali na podobnou trajektorii vývoje epidemie. Němci koexistují s řadou sousedních zemí, které zdaleka nemají tak dobré výsledky jako oni. 

Jaká je teď v Německu nálada? V Česku vyšel před několika dny průzkum, podle kterého chodí skoro polovina Čechů s příznaky covidu-19 mezi lidi, přes 40 procent dotázaných pak považuje pandemii za mediální bublinu. 

Převážná většina Němců bere pandemii velmi vážně. Disciplínu drží dobrovolně. Je to vidět na ulici - když někdo nedodržuje nařízení, může být často i dost drsným způsobem okřiknut. Na druhou stranu ta disciplína řadu Němců také překvapuje. Protože i mezi nimi je velká nervozita, i oni potřebují světlo na konci tunelu. 

Video: Pomoc Německa potřebujeme, situace je za hranou, zní z Chebu

O pomoc pořád voláme a pořád ji potřebujeme. Situace je kritická a lidé jsou vyčerpaní, říká místostarosta Chebu Jiří Černý. | Video: DVTV
 

Právě se děje

Další zprávy