Londýn - Každý rok zabloudí z moře na mělčinu mnoho velryb. Ty pak uváznou na břehu a bez přísunu vody často umírají.
Mnoho odborníků si dlouho lámalo hlavu, proč se něco takového děje.
Nyní skupina vědců v čele s Klausem Vanselowem z univerzity v německém Kielu přišla s novým vysvětlením. Z usmrcení velryb "viní" polární záři.
Vzácný světelný jev způsobuje odchylky a anomálie v magnetickém poli Země, podle kterého se velryby při svých cestách orientují.
"Oblasti, kde jsou vidět polární záře, se řadí k místům s největším narušením magnetického pole na zemském povrchu," uvedl pro britský server BBC Vanselow.
Studii v srpnu uveřejnil časopis International Journal of Astrobiology.
Stačí dva dny
Odborníci se zaměřili zejména na dvě polární záře v prosinci 2015. Ty osvítily mimo jiné velkou část Skotska včetně jeho nejsevernějšího území - souostroví Shetland.
O šest týdnů později uvázlo na mělčině několik vorvaňů obrovských (druh velryb - pozn. red.).
Záchranáři jich tehdy na pobřeží Německa, Nizozemska, Velké Británie a Francie našli celkem 29. Třináct z nich uhynulo.
Podle vědců se mohlo tenkrát magnetické pole vychýlit až o 460 kilometrů, a sice v oblasti mezi Shetlandskými ostrovy a Norskem. Právě to zřejmě způsobilo, že se zvířata vydala špatným směrem.
"Pokud vorvani obrovští plavou jeden až dva dny špatně v oblasti mezi Skotskem a Norskem, je už příliš pozdě, aby se vrátili. Jsou uvězněni," popisuje Vanselow.
Právě Norsko a Skotsko se řadí k hrstce zemí, kde je polární záře nejlépe viditelná.
Nejsou "zvyklí"
Vanselow vidí svoji teorii jakou správnou i proto, že vorvani obrovští vyrůstají v oblasti Azorských ostrovů v Atlantském oceánu. Ta pociťuje následky polární záře jen minimálně.
Mohutná zvířata, která mohou dorůstat až šestnácti metrů, tudíž nejsou na polární záři a s tím spojené změny magnetického pole zvyklá.
Jenže mezi desátým až patnáctým rokem života se často vydávají směrem na sever k polární oblasti. Láká je zejména velké množství olihní, které patří k jejich oblíbené stravě.
Přesto jsou mezi odbornou veřejností i tací, kteří se k nové studii staví skepticky.
"Je obtížné říct, že právě tohle je příčinou," myslí si například zoolog Abbo Van Neer z univerzity v německém Hannoveru a vyzývá k opatrnosti. Právě on prováděl pitvu několika vorvaňů, kteří se v prosinci 2015 vyplavili na pláž v Německu.
Už v minulosti se objevili navíc teorie o tom, že sluneční bouře mohou ovlivnit navigaci ptáků a včel.
Uváznutí velryb chce rozluštit i NASA
Na počátku polární záře je bouře na Slunci a následný mrak částic slunečního větru, který poté letí mimo jiné i k Zemi. Magnetické pole planety část mraku odrazí zpět do vesmíru, část ale zachytí.
A tak vznikne vysoko v atmosféře polární záře.
Vztah mezi slunečními bouřemi a životem velryb nyní zkoumá také americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA). Výsledky bádaní se chystá zveřejnit na konci září.
"Je to jedna z možností, která může vést ke zmatení zvířat. Myslím, že jde o věrohodnou teorii," domnívá se například finský fyzik Antti Pulkkinen, který vede projekt NASA. O nově vydané studii hovoří jako o "dobře odůvodněné".
"Když se na ten problém dívám z analytického hlediska, nejde o jediný faktor, který by to způsoboval," dodává však.
