Proč velryby umírají uvízlé na pláži? Ztrácejí orientaci kvůli polární záři

Zahraničí Zahraničí
5. 9. 2017 20:30
Každoročně obletí svět fotografie umírajících velryb, které moře vyplavilo na pláž. Ne vždy se je záchranářům podaří vrátit zpátky do vody, a zvířata tak často umírají. Podle nové vědecké studie má uváznutí velryb jednu příčinu - polární záři. Ta vyvolává odchylky v magnetickém poli, podle kterého se velryby v moři orientují. Když se pole vychýlí, živočichy to zmate a vydají se po nesprávné trase.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Londýn - Každý rok zabloudí z moře na mělčinu mnoho velryb. Ty pak uváznou na břehu a bez přísunu vody často umírají. 

Mnoho odborníků si dlouho lámalo hlavu, proč se něco takového děje.

Nyní skupina vědců v čele s Klausem Vanselowem z univerzity v německém Kielu přišla s novým vysvětlením. Z usmrcení velryb "viní" polární záři.

Vzácný světelný jev způsobuje odchylky a anomálie v magnetickém poli Země, podle kterého se velryby při svých cestách orientují.

"Oblasti, kde jsou vidět polární záře, se řadí k místům s největším narušením magnetického pole na zemském povrchu," uvedl pro britský server BBC Vanselow. 

Studii v srpnu uveřejnil časopis International Journal of Astrobiology.

Stačí dva dny

Odborníci se zaměřili zejména na dvě polární záře v prosinci 2015. Ty osvítily mimo jiné velkou část Skotska včetně jeho nejsevernějšího území - souostroví Shetland.

O šest týdnů později uvázlo na mělčině několik vorvaňů obrovských (druh velryb - pozn. red.).

Záchranáři jich tehdy na pobřeží Německa, Nizozemska, Velké Británie a Francie našli celkem 29. Třináct z nich uhynulo. 

Podle vědců se mohlo tenkrát magnetické pole vychýlit až o 460 kilometrů, a sice v oblasti mezi Shetlandskými ostrovy a Norskem. Právě to zřejmě způsobilo, že se zvířata vydala špatným směrem. 

"Pokud vorvani obrovští plavou jeden až dva dny špatně v oblasti mezi Skotskem a Norskem, je už příliš pozdě, aby se vrátili. Jsou uvězněni," popisuje Vanselow.

Právě Norsko a Skotsko se řadí k hrstce zemí, kde je polární záře nejlépe viditelná. 

Nejsou "zvyklí"

Vanselow vidí svoji teorii jakou správnou i proto, že vorvani obrovští vyrůstají v oblasti Azorských ostrovů v Atlantském oceánu. Ta pociťuje následky polární záře jen minimálně.

Mohutná zvířata, která mohou dorůstat až šestnácti metrů, tudíž nejsou na polární záři a s tím spojené změny magnetického pole zvyklá. 

Jenže mezi desátým až patnáctým rokem života se často vydávají směrem na sever k polární oblasti. Láká je zejména velké množství olihní, které patří k jejich oblíbené stravě.

Přesto jsou mezi odbornou veřejností i tací, kteří se k nové studii staví skepticky.

"Je obtížné říct, že právě tohle je příčinou," myslí si například zoolog Abbo Van Neer z univerzity v německém Hannoveru a vyzývá k opatrnosti. Právě on prováděl pitvu několika vorvaňů, kteří se v prosinci 2015 vyplavili na pláž v Německu. 

Už v minulosti se objevili navíc teorie o tom, že sluneční bouře mohou ovlivnit navigaci ptáků a včel. 

Uváznutí velryb chce rozluštit i NASA

Na počátku polární záře je bouře na Slunci a následný mrak částic slunečního větru, který poté letí mimo jiné i k Zemi. Magnetické pole planety část mraku odrazí zpět do vesmíru, část ale zachytí.

A tak vznikne vysoko v atmosféře polární záře.

Vztah mezi slunečními bouřemi a životem velryb nyní zkoumá také americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA). Výsledky bádaní se chystá zveřejnit na konci září. 

"Je to jedna z možností, která může vést ke zmatení zvířat. Myslím, že jde o věrohodnou teorii," domnívá se například finský fyzik Antti Pulkkinen, který vede projekt NASA. O nově vydané studii hovoří jako o "dobře odůvodněné". 

"Když se na ten problém dívám z analytického hlediska, nejde o jediný faktor, který by to způsoboval," dodává však.

Astronauti na ISS natočili polární záři nad Zemí. | Video: NASA / JACK FISCHER
 

Právě se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

Ministři financí EU se shodli na plánu pro oživení ekonomik

Ministři financí zemí Evropské unie se dnes dohodli na tom, že země eurozóny budou moci k oživení ekonomik stižených koronavirovou krizí využívat bez jakýchkoli podmínek záchranný fond ESM. Po dnešní videokonfereci euroskupiny to oznámilo několik ministrů.

Shodu na vydání společných dluhopisů, o které stály zvláště nejpostiženější země jako Itálie a Španělsko, naproti tomu ministři nedosáhli. O dalších možných nástrojích mají podle nich rozhodnout lídři unijních zemí.

Podle francouzského ministra financí Bruna Le Maira dospěli ministři k "excelentní dohodě", která umožní zemím okamžitě využít půl bilionu eur (14 bilionů Kč) z ESM. Obdobná částka by měla být k dispozici později v novém fondu pro zotavení ekonomik. O jeho financování však kvůli vzájemným neshodám ministři nerozhodli.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Exploze kyslíkové nádoby při opravě bojleru poškodila dům nedaleko velvyslanectví ČR v Moskvě

Exploze kyslíkové tlakové nádoby dnes poškodila dům v centru Moskvy, který se nachází v bezprostřední blízkosti českého a slovenského velvyslanectví. Výbuch si vyžádal několik zraněných, uvedla ruská média s odvoláním na záchranáře. Podle mluvčího ambasády ČR jsou všichni pracovníci úřadu v pořádku. Záchranáři zprvu pátrali po desítce pohřešovaných osob, ale všichni o sobě dali brzo vědět, uvedla televize Rossija 24.

Exploze, která podle TASS nastala při opravě bojleru, poškodila desáté patro budovy stojící naproti velvyslanectví Slovenské republiky a vzdálené asi 150 metrů od české ambasády. "S velvyslanectvím je vše v pořádku, všichni pracovníci jsou v pořádku, budova nijak neutrpěla," ujistila slovenská ambasáda podle TASS.

Zdroj: ČTK
Další zprávy