reklama
 
 

Další šok z Trumpa. Svět po zrušení klíčové schůzky svírá nejistota, Kim hrozil jaderným soubojem

AKTUALIZOVÁNO 25. 5. 2018
Americký prezident Donald Trump summit s Kim Čong-unem zrušil po opakovaných výhrůžkách Pchjongjangu.

Washington/Pchjongjang - Letos na začátku března Donald Trump vyrazil světu dech. Bez jakýchkoli předchozích diplomatických příprav a takřka bez konzultací se svým bezpečnostním týmem impulzivně přijal nabídku severokorejského vůdce Kim Čong-una k osobnímu setkání

Ve čtvrtek americký prezident šokoval podruhé. Historický summit, plánovaný na 12. června do Singapuru, náhle zrušil. Pchjongjang na Trumpovo rozhodnutí reagoval prohlášením, že Severní Korea je nadále otevřená dialogu se Spojenými státy. Řešit problémy s USA je připravena kdykoli a jakkoli, řekl podle severokorejské oficiální agentury KCNA náměstek severokorejského ministra zahraničí Kim Kje-kwan.

Bezprostředním důvodem zrušení schůzky se stala předchozí vyhrocená a výhružná rétorika Pchjongjangu. Severokorejský režim v minulých dnech kromě jiného vyhlásil, že záleží jen na USA, zda se "chtějí setkat v jednací místnosti, nebo v jaderném souboji".

KLDR navíc adresně slovně napadla druhého muže USA, viceprezidenta Mika Pence, když ho označila za "politického hlupáka".

Trump o zrušení summitu Kima informoval v osobním dopise, kde zdůraznil, že na historickou schůzku není kvůli prohlášením Pchjongjangu "vhodná doba".

Příprava summitu se ale začala zásadně komplikovat už v několika posledních týdnech. Ukázalo se, že strany se liší ve výkladu konečných cílů jednání.

Bílý dům trvá na rychlém jaderném odzbrojení KLDR výměnou za zrušení sankcí. Tamní režim ale minulou středu vydal prohlášení, že "nikdy nevymění své vojenské jaderné kapacity za ekonomickou pomoc".

Umění diplomacie, umění obchodu

Na začátku tohoto týdne list Washington Post informoval, že Severokorejci přestali reagovat na americké žádosti o plánovací schůzky. Už předtím jedno logistické setkání zrušili.

Ve středu, po jednání s jihokorejským premiérem Mun Če-inem v Bílém domě, Donald Trump naznačil, že summit s Kimem by mohl být odložen. Jeho čtvrteční oznámení, že schůzku ruší, tak sice bylo stále krajně překvapivé, ale zároveň šlo o vyústění dění posledních týdnů.

"Umění diplomacie je těžší než umění obchodu," komentoval Trumpovo rozhodnutí Bob Menendez, nejvýše postavený demokrat v zahraničním výboru Senátu. Jeho narážka na Trumpovu knihu "Art of the Deal" ale nebyla jen kritickým šťouchancem od opozičního politika.

Šlo o shrnutí pochyb, které vyjadřovali i nezávislí analytici a bývalí američtí diplomaté od první chvíle, kdy Trump v březnu oznámil, že se s Kimem osobně setká.

Už tři administrativy se spálily

Už nejméně tři předchozí americké administrativy si na jednání s Pchjongjangem vylámaly zuby. A to navzdory mnohem pečlivějším a dlouhodobějším diplomatickým přípravám, než které teď předcházely plánovanému summitu v Singapuru.

Administrativa Billa Clintona uzavřela v roce 1994 s KLDR rámcovou dohodu o kontrole jejího jaderného programu. V závěru Clintonova prezidentství - v roce 2000 - pak tehdejší americká ministryně zahraničí Madeleine Albrightová v hlavním městě Severní Koreje osobně jednala s tehdejším vůdcem Kim Čong-ilem.

Následně, už za prezidenta George Bushe, se však ukázalo, že Pchjongjang podváděl - po celou dobu rozvíjel tajný jaderný program. Novou dohodu o kontrole jaderného programu KLDR poté v roce 2008 uzavřel i prezident George Bush.

Pchjongjang ji o rok později znovu porušil. Čtyři měsíce po příchodu Baracka Obamy do Bílého domu uskutečnil podzemní jaderný test. A jako neúspěšný se ukázal i následný Obamův přístup "strategické trpělivosti", kdy se pokusil s Pchjongjangem vyjednávat dílčí ústupky.

V závěru Obamova prezidentství, v říjnu 2016, ředitel Ústředí amerických zpravodajských služeb James Clapper prohlásil "snahu o denuklearizaci KLDR za ztracený případ".

Cukr a bič

Prezident Donald Trump ve svém čtvrtečním dopise Kim Čong-unovi jasně sdělil, že přes své aktuální rozhodnutí zrušit summit v Singapuru je otevřen dalším jednáním. Včetně možnosti, že jeho vrcholná schůzka s Kimem se nakonec uskuteční.

"Pokud ohledně tohoto nejdůležitějšího summitu změníte názor, neváhejte mi, prosím, zavolat nebo napsat," stojí v Trumpově dopise, ve kterém americký prezident střídá tvrdý a měkký tón.

Na jedné straně Kimovi vyslal výhrůžku: "Mluvíte o vašich jaderných schopnostech. Ale naše jsou tak masivní a mocné, že se modlím k Bohu, aby nemusely být nikdy použity."

O pár řádek dál ovšem Trump severokorejskému vůdci poděkoval za nedávné propuštění "amerických rukojmí". "Bylo to nádherné gesto a bylo velmi oceněno," napsal Trump.

Tato metoda "cukru a biče" přitom do značné míry charakterizuje celý Trumpův přístup ke krizi na Korejském poloostrově. Po nástupu do Bílého domu v rámci své strategie "maximálního nátlaku" na KLDR uvalil nové sankce a zároveň přiměl i Čínu, aby uplatnila svůj vliv na Pchjongjang.

Vedle toho postupně vygradoval hrozby silou, když v jednu chvíli poslal ke Korejskému poloostrovu tři letadlové lodě a vyhlásil, že je připraven na KLDR seslat "oheň a zlobu, jakou svět ještě neviděl".

Tento silácký přístup později Trump ale zcela opustil. Když od Kim Čong-una letos na začátku března přišla nabídka k osobnímu setkání, vystřídala jej otevřená vstřícnost.

Kimova hra o čas

Prezidentova strategie už mezitím přinesla výsledky - především v podobě historického dubnového jednání Kim Čong-una a jihokorejského prezidenta Mun Če-ina v demilitarizované zóně rozděleného poloostrova.

Dalším úspěchem bylo zmíněné propuštění tří Američanů z KLDR. Navíc jen několik hodin před Trumpovým oznámením o zrušení summitu Pchjongjang vyhodil do vzduchu svůj jaderný zkušební polygon.

Události byli přítomni novináři, ale severokorejský režim nedovolil účast vojenských a jaderných expertů, což vzbuzuje pochyby, zda Pchjongjang demonstrativně "nezničil" zařízení, které bylo už předtím nefunkční.

Tato nejistota dobře ilustruje zásadní pochyby, kterou mají mnozí členové Trumpova týmu ohledně skutečných Kimových záměrů. Skepticky počítají i s tím, že severokorejský vůdce jen hraje o čas. A požadují tak jasné, viditelné záruky, že se vzdá svého programu.

(Ne)šťastný libyjský scénář

Trumpův nový poradce pro národní bezpečnost John Bolton opakovaně mluví o takzvaném libyjském scénáři, kdy Američané po dohodě s Muammarem Kaddáfím v 2003 z Libye odvezli veškerá jaderné zařízení, včetně vývojové dokumentace. Tento scénář minulou neděli v televizi Fox News zmínil i americký viceprezident Mike Pence.  

Jenže severokorejská strana si přitom vybavuje rok 2011, kdy byl Kaddáfí po vojenském úderu USA a spojenců na Libyi během následného povstání zavražděn. Hlavně proto Pchjongjang reagoval výhrůžkou, že Pence je "politický hlupák".

Americkému prezidentovi se po zrušeném summitu také uzavírá možnost, že by dostal Nobelovu cenu míru, jak ještě před měsícem začali předvídat nejen jeho domácí fanoušci, ale také třeba jihokorejský prezident Mun Če-in.

"Jsem velmi zmaten a je mi to líto," komentoval Mun Če-in ve čtvrtek Trumpovo rozhodnutí o zrušení summitu. Stále je prý však přesvědčen, že "historických úkolů denuklearizace Korejského poloostrova a trvalého míru se už nelze vzdát".

Jeden výsledek má paradoxně ale i samotný summit, i když byl zrušen - Bílý dům už předem nechal vyrobit pamětní minci.

Video: Donald Trump přivítal trojici Američanů, které propustila KLDR

Donald Trump přivítal trojici Američanů, které propustila KLDR | Video: Reuters |  00:44

autor: Daniel Anýž | 25. 5. 2018

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama