Udeřila vedra, v řece plavaly splašky i mrtvoly. Před 160 lety pohltil Londýn Velký zápach

Zahraničí Zahraničí
12. 8. 2018 16:08
Před 160 lety zasáhl Londýn takzvaný Velký zápach. Městu chyběla kanalizace a obyvatele trápilo obrovské horko.
Obrázek z dob tzv. Velkého zápachu v Londýně. Smrtka vesluje po Temži a bere životy těm, kdo nezaplatili za vyčištění řeky.
Obrázek z dob tzv. Velkého zápachu v Londýně. Smrtka vesluje po Temži a bere životy těm, kdo nezaplatili za vyčištění řeky. | Foto: Wikimedia Commons / Punch Magazine z roku 1858

Londýn - V červnu v roce 1858 překročily teploty v Londýně 30 stupňů Celsia. A v létě vystoupaly ještě výš. V britské metropoli se tak začaly šířit cholera, břišní tyfus a nezvladatelný odér. Podle historiků bylo zcela běžné, že lidé, kteří vyšli ven a nezakryli si obličej, občas neudrželi obsah žaludku.

Několikatýdenní období před 160 lety vešlo do britských dějin jako "Great stink" neboli "Velký zápach".

Puch, který ochromil hlavní město Velké Británie, měl dvě příčiny. V červenci a srpnu teploty přesahovaly i 35 stupňů Celsia. Londýňané si samozřejmě mohli nechat jen zdát o klimatizaci, stejně tak o kvalitním chlazení jídla, které se proto snadno kazilo. Nesnesitelná vedra podporovala tvorbu bakterií, které zápach ještě umocnily.

Navíc v Londýně neexistoval moderní kanalizační systém, což byl dlouhotrvající problém. Předtím, než splašky odtekly do Temže, se zápach z nich stihl rozšířit po městě.

Řeka byla taky kvůli chybějící kanalizaci extrémně zamořená a špinavá. Končilo v ní jídlo, odpad ze záchoda i mrtvoly. Kolem Temže v té době ještě nebylo vybudováno nábřeží, a tak nebylo neobvyklé, když někdo do řeky spadl a utopil se. Stejně tak sebevraždy skokem do vody. Policisté přitom jen vzácně vytahovali těla na pevninu.

"Podmínky pro Londýňany byly naprosto otřesné," popisuje kurátorka Londýnského muzea Beverley Cooková. "Samozřejmě, že když řeka protéká celým Londýnem, tak se jí člověk jen těžko vyhne," dodává pro britský zpravodajský server BBC

Podle Cookové se v archivech píše o celé řadě obyvatel, kterým se dělalo na zvracení, jen když řeku míjeli. Marně se snažili krýt si obličej maskami nebo kusem oblečení.

Špinavá Temže navíc už ve 40. letech 19. století způsobila epidemii cholery, která měla přes 14 tisíc obětí. Byl to až významný britský lékař John Snow, který o několik let později přišel na to, že za průjmové onemocnění může právě zkažená voda z druhé nejdelší řeky ve Velké Británii, prosakující do pitné vody obyvatel. Do té doby někteří věřili, že choleru způsobuje špinavé ovzduší.  

Kromě Temže byly často znečištěné i její přítoky. V 50. letech 19. století byl přitom Londýn největším městem na celé planetě a o to více bil celý problém do očí. O špatném stavu řeky se dokonce zmiňuje i anglický spisovatel Charles Dickens ve svém románu Malá Dorritka z roku 1855. 

Až nezvladatelná situace z léta 1858 přesvědčila politiky, že se tehdy více než dvouapůlmilionové město bez kanalizace neobejde. Parlament dal výstavbu kanalizačního systému na starost inženýrovi Josephu Bazalgetteovi. První část se otevřela v roce 1865, sedm let po "Velkém zápachu". 

Video: V Česku i v Evropě padají teplotní rekordy. Co tropické počasí způsobuje?

V Česku i v Evropě padají teplotní rekordy. Co tropické počasí způsobuje?
 

Právě se děje

Další zprávy