Curych - Švýcaři nepodmíněný příjem pro každého občana před dvěma lety v referendu výraznou většinou odmítli. Pro hlasovalo jen 23 procent. Přesto se na jejich území od příštího roku "peníze zadarmo" dávat budou.
V rámci projektu, který vede filmařka Rebecca Panianová, dostane po dobu jednoho roku každý měsíc 2500 franků zhruba sedm stovek obyvatel vesnice Rheinau.
Filmařka si obec u německých hranic vybrala z mnoha kandidátů. Při experimentu bude se svým týmem po dobu jednoho roku natáčet, co nepodmíněný příjem s lidmi dělá. Jak mění jejich život.
Uzávěrka přihlášek pro zájemce končí toto pondělí. Přihlásit se mohli jen ti, kteří měli v Rheinau trvalé bydliště před začátkem letošního června.
Částka 2500 franků na měsíc pro dospělé odpovídá přibližně 60 tisícům českých korun. Ve Švýcarsku je to ale podprůměrná mzda. Lidé mladší osmnácti let mají nárok na 625 franků (přes 15 tisíc korun).
Experiment není financován státem, ale soukromými sponzory a také crowdfundingem. Mnoho Švýcarů před dvěma lety zdůvodňovalo nesouhlas s nepodmíněným příjmem obavami, že takový krok by neúměrně zatížil stát sociálními výdaji.
Švýcarská vláda odhadla, že základní příjem by znamenal roční výdaje ve 208 miliard franků (5,1 bilionu korun). Příjem měl současně nahradit veškeré podpory v nezaměstnanosti a další sociální dávky a příspěvky, které by byly úplně zrušeny.
V rozhovoru pro list Neue Zürcher Zeitung filmařka Panianová řekla, že nepodmíněný příjem může být do budoucna odpovědí na předpokládaný úbytek pracovních příležitostí kvůli digitalizaci a robotizaci.
"Pochybuji, že garantovaný příjem udělá z člověka lenocha. Věřím tomu, že člověk je od přírody aktivní. Proč by jinak existovalo tolik dobrovolné práce?" uvedla autorka projektu.
Protagonisté filmu dostanou šanci svou vesnici Rheinau proslavit. Ve Švýcarsku bylo dosud proslulé hlavně budovou benediktinského kláštera, založeného už v osmém století. Později v něm až do roku 2000 sídlila psychiatrická klinika.
Myšlenka nepodmíněného příjmu některé odborníky už roky naplňuje nadějí na odstranění chudoby a existenční nejistoty. Pro jiné je však nerealistickou až absurdní podobou sociálních výdajů. "Něco jako oběd zadarmo neexistuje," říkal například nositel Nobelovy ceny míru za ekonomii Milton Friedman.
Debata o tomto opatření se vede také v Německu. Ministr práce a sociálních věcí Hubertus Heil je návrhům na takovou mzdu podle svých otevřený, odmítavý postoj k ní zaujaly odbory. Šéf odborové centrály DGB Reiner Hofmann prohlásil, že "nelze platit lidem za to, že jsou odsunuti stranou."
