Tsiprase podpořili zarytí nepřátelé. Ani to ale nestačí

Jan Hejl Jan Hejl
7. 7. 2015 17:25
Řeckého premiéra před odjezdem do Bruselu podpořily hlavní opoziční strany. Země však zůstává rozdělená na dva nesmiřitelné tábory.
U novinového stánku v Aténách.
U novinového stánku v Aténách. | Foto: Reuters

Athény – Před referendem o návrhu věřitelů na řešení dluhové krize to vypadalo, že Řecko je rozdělené jako málokdy předtím.

Opoziční řecké politické strany, zejména pravicová Nová demokracie, se předháněly v kampani, aby voliče přesvědčily říct věřitelům Ano. A vládní Syrize přitom nemohly přijít na jméno.

Teď je najednou všechno jinak. Opozice je mnohem smířlivější, přestože v referendu jasně zvítězilo soupeřovo Ne.

Po vypjaté šestihodinové schůzce se lídři řeckých politických stran v pondělí dohodli a podepsali prohlášení, v němž podpořili další vyjednávací úsilí levicového premiéra Alexise Tsiprase. Svůj podpis odmítli připojit jen předsedové komunistů a krajně-pravicového Zlatého úsvitu.

Nevídaná dohoda napříč politickým spektrem tak ilustruje, v jak vážné situaci se Řecko nachází.

Bankám rychle dochází hotovost a země je jen malý krok od bankrotu. Hrubý domácí produkt od vypuknutí finanční krize v roce 2008 poklesl o čtvrtinu. To je srovnatelné například s ekonomickým kolapsem Španělska v době občanské války ve třicátých letech.

Právě snaha docílit dohody s věřiteli - kterou Alexis Tsipras slíbil po referendu dojednat - byla podle agentury Reuters důvod, proč Nová demokracie a další strany premiéra nakonec podpořily.

Rezignace ministra financí Janise Varufakise i bývalého premiéra - a exšéfa Nové demokracie - Antonise Samarase vážnost situace jen potvrzuje.

"Tohle je německá Evropa"

Ani snaha Řecka překlenout vnitropolitickou propast a dospět k dohodě, která by odvrátila bankrot, však nemusí stačit. "Věřitelům to může být jedno. Oni mají vlastní mandáty od svých voličů," komentuje podepsanou dohodu řeckých politických stran analytik společnosti X-Trade Brokers Kamil Boros.

Ačkoliv premiér Tsipras získal podporu svých politických rivalů, řecká veřejnost je stále rozdělená. Ostrou dělicí linii mezi "obyčejnými" Řeky nedělní referendum ještě zvýraznilo.

Dva tábory obyvatel jedné země, které mají na budoucí směřování Řecka zcela opačný názor, plebiscit nesmířil, spíš naopak.

Nemálo Řeků ze žalostné situace obviňuje Evropskou unii v čele s kancléřkou Angelou Merkelovou. Mezinárodní věřitele vnímají jako nepřátele, kteří chtějí zemi potopit.

"Tohle je německá Evropa," postěžovala si deníku Washington Post pětašedesátiletá důchodkyně Georgia Malemová. "Musíme se dostat z úsporných opatření. Musíme se dostat ven z toho cyklu, který nemá konce," řekla na hlavním aténském náměstí Syntagma, kde se pokoušela vybrat si peníze z nefunkčního bankomatu.

Majitelka kavárny ve městě Plaka Adania Economeaová má jiný názor. V referendu hlasovala pro přijetí návrhu věřitelů. "Je hrozné, jak nás rozdělují na dva tábory podle toho, jaký máme názor na otázku v referendu," řekla deníku The Daily Telegraph.

Sourozenec číhá na příležitost

"Řecké politické strany si uvědomují, že Řecko má poslední šanci. Myslí si, že když se takto spojí, dají premiérovi silnější mandát," vysvětluje Jakub Janda z think tanku Evropské hodnoty, proč řecká opozice tak najednou otočila.

Vyhráno ale šéf Syrizy Tsipras přesto nemá. Velká část veřejnosti je totiž stále nakloněna radikálním řešením, včetně odchodu z eurozóny. Právě tito lidé budou další úsporná opatření vnímat takřka jako vlastizradu.

Ustoupit ale nebudou moci ani věřitelé.

Podle dostupných informací Tsipras požaduje odpis třiceti procent řeckého dluhu. Pokud by na tento požadavek věřitelé přistoupili, dali by najevo, že neplacení splátek přestalo být neměnným dogmatem.

"Vyslali by tím signál například do Španělska, že si tamní voliči mají v listopadových volbách zvolit stranu Podemos, která má podobnou rétoriku jako Syriza," upozorňuje slovenský analytik Kamil Boros.

 

Právě se děje

před 53 minutami

Ruský ledoborec se dostal do silné bouře a vypověděly mu motory, vyslal signál SOS

Ruský ledoborec, který se nachází s 33 lidmi na palubě u západních břehů Norska, za bouřlivého počasí vyslal tísňové volání. K plavidlu zamířily dva vlečné čluny a záchranný vrtulník. Ruský úřad pro námořní dopravu nicméně vzápětí uvedl, že signál SOS byl vyslán omylem a že loď není v problémech.

Ledoborci Tor západně od norského města Aalesund vypověděly motory, činnost dvou ze čtyř se ale později podařilo obnovit, takže bezprostřední nebezpečí teď ledoborci nehrozí, napsal norský deník Verdens Gang. Situace je ale stále vážná, protože v oblasti je velmi silná bouře.

Zdroj: ČTK
Další zprávy