Velká čínská města se bouří proti covidovým zákazům. V Pekingu vyšli do ulic studenti

Jana Václavíková Jana Václavíková
20. 5. 2022 18:13
Protesty v ulicích nejsou v Číně příliš obvyklé. Demonstrace tří stovek studentů prestižní univerzity v Pekingu proto přilákala velkou pozornost. Důvodem jejich nespokojenosti jsou přísná covidová opatření, která jim nedovolí se ani osprchovat.

V úterý odhalily testy v Pekingu, který má přes 21 milionů obyvatel, 69 nových případů nákazy koronavirem. Úřady v zemi, která od samého počátku pandemie vyznává politiku nulové tolerance, se proto stejně jako v jiných městech rozhodly zavést přísná opatření. Obyvatelé některých čtvrtí musí zůstat zavření doma a jiní zase čekají dlouhé fronty na koronavirové testy.

Opatření se dotkla také studentů Pekingské univerzity, jedné z nejprestižnějších škol v zemi, kteří bydlí na kolejích mimo hlavní kampus. Ti si kvůli obavám ze šíření nemoci nesmějí objednávat dovoz jídla, a jsou tak odkázáni jen na školní jídelnu. Zařízení ale nabízí jen omezený výběr a nebere moc ohledů na zvláštní požadavky. Studenti navíc nesmějí ani do hlavního kampusu, kde je nabídka jídel širší.

S omezeními se potkávají i na samotných kolejích. Ty nemohou opustit ani v případě, že potřebují navštívit doktora. A když chtějí využít společné koupelny, musí si své místo předem zarezervovat. Nesmějí se v nich však sprchovat. Na stejné pravidlo si stěžují i studenti dalších univerzit. 

Přísná opatření vedla minulou neděli k protestu, když si studenti všimli, že mezi jejich kolejemi a místem, kde bydlí zaměstnanci školy, začala vznikat zeď. Postupně zjistili, že má zabránit tomu, aby studenti chodili ven. Brzy se na místě sešlo k demonstraci okolo 300 mladých Číňanů. 

"Nečekal jsem tak silnou podporu nebo že přijde tolik lidí, aby vyjádřilo své požadavky," řekl americkému deníku Washington Post pod příslibem anonymity jeden ze studentů. Demonstranti požadovali odstranění zdi a uvolnění vstupu do kampusu. 

Proti nim vystoupil zástupce ředitele fakulty, který je nabádal k návratu na pokoje a zdůrazňoval, že zeď je pro jejich vlastní ochranu. "Tohle je ochrana? A co naše práva?" ptá se však na jednom z videí, která z protestu vznikla, studentka. Následně nespokojení vysokoškoláci za jásotu ostatních prorazili plot.

A uspěli. Po nepokojích univerzita požadavky studentů vyslyšela.

Jako stržení Berlínské zdi

Videa z protestu se vzápětí objevila na sociálních sítích. Jejich uživatelé studenty často chválili a připomínali, že právě mladí lidé v minulosti stáli u velkých politických změn, například u demonstrací na Náměstí nebeského klidu v roce 1989. Jejich čin dokonce přirovnali ke stržení Berlínské zdi. Zmínky i videa ale čínští cenzoři vzápětí smazali. 

"To, co jsme udělali, nebylo nic skvělého ani silného. My jen normálně požadujeme, abychom se mohli pohybovat (v kampusu) a měli o něco lepší jídlo. Nečekal jsem, že bude tak složité podat běžnou žádost," komentoval to nejmenovaný účastník demonstrace.

"Nečekal jsem, že malý náznak odporu by mohl dát tolika lidem trochu naděje a síly. Ukazuje to, jak složité je na tomto místě odporovat," dodal. 

Pár dní po incidentu bylo 670 studentů univerzity odvezeno do zařízení státní karantény - údajně proto, že se na místě šířila nákaza. Nebylo však už řečeno, kolika z vybraných studentů vyšel pozitivní test na koronavirus, píše americká stanice NBC News

Nespokojenost ve velkých městech

V Číně, kde se dostalo do úplné nebo částečné karantény kvůli koronaviru 214 milionů lidí z jednatřiceti měst, obyvatelé většinou vyjadřují svou nespokojenost online. A internet přísně kontrolují tamní cenzoři.

V druhé polovině dubna, kdy bylo v přísné domácí karanténě bez dostatku jídla či léků zavřeno 26 milionů obyvatel Šanghaje, se po sítích začalo šířit video se záběry prázdných ulic velkoměsta, které doprovázely hlasy zoufalých lidí. "Dubnové hlasy", jak se masově sdílené video jmenovalo, si lidé stahovali a po smazání ho opět nahrávali online. Cenzorům trvalo celých 24 hodin, než video úplně odstranili. 

"Překvapilo mě to na několika úrovních. Nikdy jsem neviděl takové vyjádření nespokojenosti," hodnotí situaci Eric Liu, který monitoruje cenzuru v Číně. "Tento moment se stane součástí kolektivní paměti a kreativní strategie používané stále dokola. Lidé to udělají znovu," domnívá se Jang Kuo-pin, profesor zaměřený na sociální hnutí a digitální kulturu z americké Pensylvánské univerzity. 

Deník Washington Post zároveň upozorňuje, že stejnou strategii používali Číňané ve Wu-chanu na začátku pandemie, kdy sdíleli články o tehdy nové nemoci a výpovědi doktorů, kteří se bez úspěchu snažili varovat místní vládu. Zprávy ukrývali například za emoji, psali Morseovou abecedou nebo je překládali do jiných jazyků, aby cenzoři měli těžší práci. 

Video: Čínská megapole se bouří. Lidé nemají co jíst

Sebestředná čínská megapole se bouří. Miliony lidí nemají, co jíst. | Video: Reuters, Twitter/Jerry4JI/Northrop Gundam/Patrick Madrid/Rodrigo Zeidan/yourannoncentral
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 hodinami

Britka Ghislaine Maxwellová byla dnes v USA odsouzena k 20 rokům vězení za napomáhání finančníkovi Jeffreymu Epsteinovi zneužívat náctileté dívky

Zdroj: ČTK
Další zprávy