


Ještě donedávna patřili mezi nejžádanější lidi v německém průmyslu a byli považováni za privilegovanou vrstvu. Řídili miliardové projekty, pobírali vysoké platy a automobilky se o ně přetahovaly. Dnes se však na trhu práce začínají objevovat stovky nezaměstnaných manažerů z Volkswagenu, Porsche, BMW i Mercedesu. A personální agentury přiznávají, že pro ně nedokážou najít odpovídající uplatnění.

Zatímco v minulosti byly symbolem propouštění hlavně dělnické profese a zavírání továren, nyní se škrty přesouvají do kanceláří. Vedení firem totiž dospělo k závěru, že během let růstu vznikly příliš složité organizační struktury a administrativní aparát výrazně nabobtnal.
Úspory proto tentokrát automobilky nehledají jen ve výrobě, ale také v administrativě, vývoji, produktovém plánování a především v managementu, píše britský deník Financial Times.
Na trhu se tak najednou objevují stovky zkušených manažerů, kteří ještě nedávno rozhodovali o investicích a projektech německých průmyslových gigantů.
Automobilky jako Mercedes-Benz a Volkswagen „se zbavují manažerů jako šílené“, uvedl pro Financial Times Magnus Tessner, partner personální společnosti IFP zaměřené na automobilový průmysl. Tito manažeři sice často dostanou štědré odstupné, najít pro ně odpovídající pracovní uplatnění ale bude složité, hodnotí list.
Financial Times cituje také jednoho z headhunterů, který uvedl, že ho koncern Volkswagen oslovil s žádostí najít nové uplatnění pro 400 až 500 manažerů. „Řekl jsem jim, že to nedokážeme. Tolik volných pozic nemáme,“ uvedl.
Koncern Volkswagen už začal snižovat počet zaměstnanců ve svých německých továrnách, podle médií ale plánuje zrušit dalších 50 tisíc pracovních míst v takzvaných nepřímých oblastech podnikání, jako jsou administrativa, vývoj produktů nebo prodej. Podle těchto informací by tak celkový počet zrušených pracovních míst mohl do roku 2030 dosáhnout až sta tisíc.
Koncern míří na kancelářské pozice i proto, že interní analýza společnosti ukázala, že administrativní náklady Volkswagenu jsou přibližně o třetinu vyšší než u konkurence. Finanční ředitel Arno Antlitz to vysvětlil především tím, že vznikla až příliš složitá organizační struktura koncernu – a to „na všech úrovních“.
Agentura Reuters s odvoláním na závodní radu navíc koncem července uvedla, že vedení Volkswagenu interně mluvilo dokonce o možnosti zániku až 140 tisíc pracovních míst. List Financial Times nicméně očekává tuhý odpor odborů a upozorňuje, že se restrukturalizaci nemusí podařit uskutečnit v takovém rozsahu.
Ani případné zrušení stovky tisíc pracovních míst by ale z Volkswagenu neudělalo malou firmu. Skupina by stále zaměstnávala zhruba 580 tisíc lidí, tedy výrazně více než Toyota nebo Hyundai.
„Bílé límečky“ jsou pod tlakem i ve sportovní značce Porsche, která rovněž patří do koncernu Volkswagen. Také ona se potýká s podobnými problémy.
Podle generálního ředitele Michaela Leiterse v posledních letech Porsche „neúměrně rostlo v nepřímých oblastech, stejně jako v počtu nově vytvořených manažerských pozic“. Nyní proto firma „zasahuje a provádí nadprůměrné škrty právě v těchto oblastech“.
Značka již dříve oznámila, že chce do roku 2029 snížit počet zaměstnanců o 3900 lidí. Nově představila také plán na zrušení dalších zhruba 5000 pracovních míst do roku 2035, a to převážně v administrativě, píše Financial Times.
Automobilka ruší některá oddělení, slučuje části firmy a snížila počet členů představenstva z osmi na sedm. Podle Leiterse se mají chystané škrty dotknout především administrativních pozic a z velké části ušetří dělnické profese.
Stranou nezůstává ani konkurence. Automobilka BMW minulý týden oznámila program dobrovolných odchodů, díky němuž chce do konce roku 2027 snížit počet zaměstnanců přibližně o osm tisíc.
Škrty se mají týkat především administrativy, vývoje a produktového plánování. Výrobních závodů se naopak téměř nedotknou. Součástí změn bude také slučování organizačních jednotek a zeštíhlení managementu, píše Financial Times.
Podle vyjádření Volkswagenu se koncern dostává pod stále větší tlak kvůli vysokým nákladům, nadbytečným výrobním kapacitám, rostoucí konkurenci čínských automobilek i americkým dovozním clům.



Dva tankery emirátské státní ropné společnosti ADNOC se v pátek staly cílem útoku, když proplouvaly Hormuzským průlivem. Podle emirátské agentury WAM to firma uvedla s tím, že při incidentu nebyl nikdo zraněn a situace je nyní pod kontrolou. Ministerstvo zahraničí Spojených arabských emirátů v prohlášení zveřejněném na síti X z útoku obvinilo Írán.



V Londýně v pátek nalezli tělo 41letého Jasona Ardaye, který minulý týden opustil profesorský post na Cambridgeské univerzitě kvůli obvinění z plagiátorství částí své disertace. S odvoláním na britská média to napsala agentura AFP.



Plavec Miroslav Knedla se stal v Paříži mistrem Evropy v závodě na 50 metrů znak a slaví životní úspěch. Časem 24,11 vylepšil o osm setin svůj český rekord z rozplaveb a napodobil Barboru Seemanovou, která ve čtvrtek ovládla kraulařskou dvoustovku.



Karsten Warholm získal v Birminghamu čtvrtý evropský titul v řadě na 400 metrů překážek a časem 46,63 překonal rekord šampionátu. Nadia Battoclettiová obhájila zlato na 10 000 metrů a jako první žena podruhé za sebou ovládla na ME obě vytrvalecké tratě.



Když ukrajinská zpravodajská služba nedávno rozebrala nejnovější ruskou střelu S-71M, našla uvnitř čip od americké firmy Nvidia. Součástka, která v Americe pohání civilní roboty a drony, nyní pomáhá ruským zbraním vyhledávat a ničit ukrajinské cíle.