


Ještě donedávna patřili mezi nejžádanější lidi v německém průmyslu a byli považováni za privilegovanou vrstvu. Řídili miliardové projekty, pobírali vysoké platy a automobilky se o ně přetahovaly. Dnes se však na trhu práce začínají objevovat stovky nezaměstnaných manažerů z Volkswagenu, Porsche, BMW i Mercedesu. A personální agentury přiznávají, že pro ně nedokážou najít odpovídající uplatnění.

Zatímco v minulosti byly symbolem propouštění hlavně dělnické profese a zavírání továren, nyní se škrty přesouvají do kanceláří. Vedení firem totiž dospělo k závěru, že během let růstu vznikly příliš složité organizační struktury a administrativní aparát výrazně nabobtnal.
Úspory proto tentokrát automobilky nehledají jen ve výrobě, ale také v administrativě, vývoji, produktovém plánování a především v managementu, píše britský deník Financial Times.
Na trhu se tak najednou objevují stovky zkušených manažerů, kteří ještě nedávno rozhodovali o investicích a projektech německých průmyslových gigantů.
Automobilky jako Mercedes-Benz a Volkswagen „se zbavují manažerů jako šílené“, uvedl pro Financial Times Magnus Tessner, partner personální společnosti IFP zaměřené na automobilový průmysl. Tito manažeři sice často dostanou štědré odstupné, najít pro ně odpovídající pracovní uplatnění ale bude složité, hodnotí list.
Financial Times cituje také jednoho z headhunterů, který uvedl, že ho koncern Volkswagen oslovil s žádostí najít nové uplatnění pro 400 až 500 manažerů. „Řekl jsem jim, že to nedokážeme. Tolik volných pozic nemáme,“ uvedl.
Koncern Volkswagen už začal snižovat počet zaměstnanců ve svých německých továrnách, podle médií ale plánuje zrušit dalších 50 tisíc pracovních míst v takzvaných nepřímých oblastech podnikání, jako jsou administrativa, vývoj produktů nebo prodej. Podle těchto informací by tak celkový počet zrušených pracovních míst mohl do roku 2030 dosáhnout až sta tisíc.
Koncern míří na kancelářské pozice i proto, že interní analýza společnosti ukázala, že administrativní náklady Volkswagenu jsou přibližně o třetinu vyšší než u konkurence. Finanční ředitel Arno Antlitz to vysvětlil především tím, že vznikla až příliš složitá organizační struktura koncernu – a to „na všech úrovních“.
Agentura Reuters s odvoláním na závodní radu navíc koncem července uvedla, že vedení Volkswagenu interně mluvilo dokonce o možnosti zániku až 140 tisíc pracovních míst. List Financial Times nicméně očekává tuhý odpor odborů a upozorňuje, že se restrukturalizaci nemusí podařit uskutečnit v takovém rozsahu.
Ani případné zrušení stovky tisíc pracovních míst by ale z Volkswagenu neudělalo malou firmu. Skupina by stále zaměstnávala zhruba 580 tisíc lidí, tedy výrazně více než Toyota nebo Hyundai.
„Bílé límečky“ jsou pod tlakem i ve sportovní značce Porsche, která rovněž patří do koncernu Volkswagen. Také ona se potýká s podobnými problémy.
Podle generálního ředitele Michaela Leiterse v posledních letech Porsche „neúměrně rostlo v nepřímých oblastech, stejně jako v počtu nově vytvořených manažerských pozic“. Nyní proto firma „zasahuje a provádí nadprůměrné škrty právě v těchto oblastech“.
Značka již dříve oznámila, že chce do roku 2029 snížit počet zaměstnanců o 3900 lidí. Nově představila také plán na zrušení dalších zhruba 5000 pracovních míst do roku 2035, a to převážně v administrativě, píše Financial Times.
Automobilka ruší některá oddělení, slučuje části firmy a snížila počet členů představenstva z osmi na sedm. Podle Leiterse se mají chystané škrty dotknout především administrativních pozic a z velké části ušetří dělnické profese.
Stranou nezůstává ani konkurence. Automobilka BMW minulý týden oznámila program dobrovolných odchodů, díky němuž chce do konce roku 2027 snížit počet zaměstnanců přibližně o osm tisíc.
Škrty se mají týkat především administrativy, vývoje a produktového plánování. Výrobních závodů se naopak téměř nedotknou. Součástí změn bude také slučování organizačních jednotek a zeštíhlení managementu, píše Financial Times.
Podle vyjádření Volkswagenu se koncern dostává pod stále větší tlak kvůli vysokým nákladům, nadbytečným výrobním kapacitám, rostoucí konkurenci čínských automobilek i americkým dovozním clům.






Sledujte online přenos z utkání 11. kola fotbalové Chance Ligy mezi Slavií Praha a Hradcem Králové.



Sněmovní volby by v září vyhrálo hnutí ANO, jeho podpora ale klesla na 29,5 procenta, což je nejméně od letošního května. Druhý STAN si polepšil na 17 procent, ODS by získala 12,5 procenta hlasů. Vyplývá to z volebního modelu, který ve středu zveřejnila agentura Median.



Hlasování v letošním finále senátních voleb v sobotu ve 14:00 skončilo. Lidé v něm vybrali 22 nových či staronových senátorů, kteří se připojí k pěti zvoleným v prvním kole před týdnem. Svými hlasy rozhodli o rozložení sil v horní parlamentní komoře, které by se podle prognóz příliš změnit nemělo. Většinu si v Senátu udrží opozice, šanci na změnu promarnili kandidáti ANO a SPD už v úvodním kole.



Pět senátorů zvítězilo v boji o křesla v horní komoře už v prvním kole. Dalších 22 dvojic se o zbývající posty utkalo v kole druhém. Sledujte živé sčítání hlasů v interaktivní infografice Aktuálně.cz. První průběžné výsledky se začaly načítat pár minut po uzavření volebních místností.


