reklama
 
 

Vědět pravdu o propuštění Češek? To není žádoucí

30. 3. 2015
Foto: FB
Novinářka Tereza Engelová pracovala několik let v Pákistánu. Teď žije v pohraničí se Sýrií. S únosy se ve své novinářské praxi několikrát setkala.
Doporučujeme

Praha - Chtít po někom, aby prozradil detaily o vyjednávání s únosci Antonie Chrástecké a Hany Humpálové, které se po dvou letech v zajetí dostaly zpátky domů, je nejen nešťastné, ale i nebezpečné, varuje novinářka Tereza Engelová.

Zveřejnění takových informací totiž může ohrozit životy těch, které únosci stále ještě drží jako rukojmí.

Aktuálně.cz: Kolem propuštění českých dívek, které se po dvou letech vrátily ze zajetí do Česka, se vynořilo mnoho teorií. Jakou roli podle vás hrála turecká humanitární organizace IHH a jakou český stát?

Tereza Engelová: To se, myslím si, nikdo nedozví a zároveň to ani není žádoucí. Víte, kdyby se jednalo o nějaký zásadní veřejný zájem... Ale toto není opencard nebo prezidentská amnestie, kde se má jít investigativně až na dřeň.

V případě, jako je tento, byly v sázce lidské životy a jejich záchranou to nekončí. Protože za prvé se může podobná věc stát dalším českým občanům, ostatně jeden teď v Libyi je, a navíc nejde jen o Čechy.

Jsme součástí NATO, kde mezi státy funguje určitá spolupráce. A kdyby každý vyzvonil taktiku, která se používá při vyjednávání o rukojmích, ohrozí tím životy občanů partnerských zemí, kteří se v zajetí nacházejí. Minimálně v Pákistánu vím v současné chvíli o jednom.

Jakkoliv je každý únos jiný a také se podle toho řeší, přesto se vychází z určitých prověřených strategií a je velmi nešťastné chtít po někom, aby je prozrazoval. Samozřejmě že ve většině případů záchrany rukojmích jde o spolupráci mnoha složek a není to práce jen jedné strany.

Než se někdo pustí do pátrání po detailech, je dobré se podle mě zamyslet, proč to vlastně potřebuje veřejnost tak nutně vědět. Může to někomu pomoct (kromě čtenosti, sledovanosti), nebo naopak uškodit?

Možná to vnímám trochu jinak tím, že se pohybuji v oblastech, kde je dodržování určitých pravidel zásadní pro to, aby člověk bezpečně přežil. Když byl v Pákistánu propuštěn například americký humanitární pracovník John Solecki, vydalo UNHCR prohlášení, že je na svobodě, za jakých okolností a kde ho našli - ležel svázaný ve škarpě u silnice mezi Kvétou a Karáčím – a to je celé.

Pravda, pak to navrtaly WikiLeaks. Jsem si jistá, že i český stát i IHH, stejně jako další strany, mají na osvobození Hany a Antonie svůj díl zásluhy, třeba jen tím, že rodině mohly dát užitečné rady, co dělat, na koho se obrátit.

A.cz: Proč právě IHH?
IHH je sice nezisková organizace, ale ne úplně tradičního ražení tak, jak fungují například neziskové organizace na Západě. Tedy že jejich základem je apolitičnost, nestrannost a pomoc všem bez rozdílu rasy, vyznání atd...

IHH je nábožensky orientovaná organizace a pomáhá především v islámských zemích. Tím pádem má kontakty i v oblastech, kde, dá se říct, fungují skupiny spjaté s ortodoxní, až radikální formou islámu.

V zemích, jako je Pákistán - a především některá jeho území, kde řada věcí funguje na bázi klanových a osobních kontaktů - si dokážu představit, že se tyto kontakty mohly hodit. Navíc v případě českých dívek naštěstí nešlo o politiku a politicky motivovaný únos, tím pádem se zdá nasnadě, že se rodina snažila nakontaktovat na někoho mimo oficiální struktury.

A.cz: Pákistán je od Turecka dost daleko. Jak vysvětlit, že se dostaly domů přes Turecko?

Právě kvůli té turecké organizaci.

A.cz: Kdo je unesl, je také poměrně nejasné. Kriminální banda, jak tvrdí vicepremiér Bělobrádek, nebo islamisté, jak se předpokládalo?

Dívky samy řekly, že to netuší. A i kdyby jim to někdo nevěřil, pak je určitě důvod, proč nechtějí zacházet do podrobností.

Ze svých zkušeností z Pákistánu vím, že únosy provádějí obě skupiny, a - upřímně - často je to ještě komplikovanější.

A.cz: Také se mlží kolem výkupného. Dá se říci, že hrálo roli?

O výkupném se v podobných případech vždy mlčí. A to z prostého důvodu: aby příště ještě nevzrostla cena dalších rukojmí. Navíc není úplně vždy nutné zaplatit výkupné. Důvodem propuštění můžou být i jiné dohody nebo důvody.

Češky Antonie Chrástecká a Hana Humpálová unesené v Pákistánu jsou na svobodě. Ozbrojenci je propustili po dvou letech. Dívky po propuštění vypráví o pekle, kterým si prošly. | Video: |  04:56

autor: Martin Ehl

Související

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama