


Správní rada Kennedyho centra hlasovala pro okamžité uzavření kulturní instituce ve Washingtonu. Oznámil to podle agentury AFP americký prezident Donald Trump, který je zároveň předsedou správní rady. Rozhodnutí přišlo v době, kdy se centrum potýká s finančními problémy a spory o instalaci Trumpova jména na fasádu budovy.

Federální soudce v úterý už podruhé znemožnil vedení Kennedyho centra, aby na fasádu instituce vrátilo jméno prezidenta Trumpa.
Správní rada tvořená osobami, které jmenoval sám Trump, podle agentury Reuters zároveň uvedla, že budova naléhavě potřebuje okamžité opravy. Jde o součást plánu amerického prezidenta na proměnu amerického hlavního města.
Federální soudce v úterý zakázal Kennedyho centru umístit na budovu ikonické instituce Trumpovo jméno, což mělo ocenit jeho snahu o renovaci.
Trump uvedl, že chystaná renovace a rekonstrukce centra nemůže začít, dokud soud nepotvrdí umístění jeho jména, jak to už schválila správní rada. Ta minulý měsíc rozhodla, že na fasádu centra přibude nápis "Centrum Johna F. Kennedyho pro múzická umění rekonstruované a renovované prezidentem Donaldem J. Trumpem".
Soudce v úterý ale prohlásil, že by tím došlo k porušení dřívějšího verdiktu, podle něhož bylo prezidentovo jméno na budovu přidáno nezákonně.
"Jednoduše řečeno, žalovaní nemohou v Kennedyho centru instalovat pamětní nápisy věnované prezidentu Trumpovi ani komukoli či čemukoli jinému bez souhlasu Kongresu," uvedl soudce Christopher Cooper.
Federální soud už v květnu rozhodl, že Trumpovo jméno je na budově neoprávněně.
Kennedyho centrum bylo otevřeno v roce 1971 jako památník prezidenta, který byl zavražděn v roce 1963.



Přes 50 tisíc mrtvých a zraněných. Takové ztráty podle zdrojů NATO eviduje ruská armáda za jediný měsíc. Z toho 28 tisíc představují vojáci, kteří zemřeli. Ukrajinské ztráty za stejné období přitom byly přibližně desetkrát nižší, okolo 5000. Celkové ztráty Ruska od února 2022 čítají skoro 1,6 milionu lidí. Moskva pokračuje v útocích, snaží se dobýt poslední ukrajinské pevnosti na Donbasu.



Operace papeže Lva XIV. v úterý odpoledne dopadla dobře, uvedl podle agentur DPA a AP v prohlášení Vatikán. Lékaři mu odstranili malý plicní uzel. Zotavovat se bude asi týden. Pro jednasedmdesátiletého papeže šlo o první větší zdravotní problém od nástupu do čela katolické církve loni v květnu.



Sněmovna v úterý v úvodním kole podpořila vládní návrh na zavedení mimořádné daně na rafinerie. Důvodem jejího zavedení je podle vlády nárůst marží rafinerií v důsledku situace na světovém trhu s ropou. Týkat se bude jen velkých korporací a v tuzemsku dopadne zřejmě jen na dva podniky, a to rafinerie v Kralupech nad Vltavou a Litvínově.



Dánští učitelé budou moci fyzicky zasáhnout proti problémovým žákům. Počítá s tím reforma, kterou minulý týden navrhla vláda premiérky Mette Frederiksenové. Kabinet tím reaguje na průzkumy, které poukazují na rostoucí násilí ve školách, a to zejména mezi nejmladšími dětmi. Pokud návrh projde parlamentem, nová pravidla by měla začít platit od příštího školního roku.



Lídr pražského STAN Petr Hlaváček chce příští týden představit podobu dojednávané pražské koalice a přistoupit k podrobnějším jednáním s vybranými partnery. Řekl to po úterním jednání týmů STAN a Pirátů. S Piráty v úterý podle něj probrali základní rámec případné spolupráce včetně představ o rozdělení gescí, zatím bez personálií.