Vědec: Marxovo psaní možná ovlivnila kožní choroba

Reuters
31. 10. 2007 10:45
Otec komunismu měl trpět jak fyzicky, tak psychicky

Londýn - Karl Marx ke svým revolučním tezím možná dospěl na základě mnohem prozaičtějších problémů, než je domnělá prohnilost kapitalistického zřízení.

Jak píše agentura Reuters, britský profesor dermatologie Sam Shuster z University of East Anglia, dnes předložil svou teorii, podle níž Marx zřejmě trpěl chronickou kožní chorobou, která má prokazatelný vliv i na psychiku nemocného jedince.

Dosud se vědělo jen to, že si Marx stěžoval na vředy. Podle Shustera ale v Německu narozeného filosofa sužovala fistulující pyodermie (hidradenitis suppurativa), což je hnisavý zánět velkých potních žlaz nacházejících se především v podpaží a rozkroku.

Ztráta sebeúcty, začátek odcizení

"Kromě toho, že jej choroba omezovala v práci, což dále zhoršovalo jeho už tak tísnivé finanční poměry, také výrazně snížila jeho sebeúctu," tvrdí Shuster ve svém novém článku pro odborný časopis British Journal of Dermatology.

"To vysvětluje nenávist, kterou pociťoval k sobě samému, i pocit odcizení, který se pak odrazil a rozvinul v jeho psaní."

Nemoc, kterou měl Marx trpět, má za následek postupující infekci kůže, otékání, zjizvenou pokožku, ale mohla by zároveň vysvětlit i další problémy, na něž si stěžoval, jako je bolest kloubů a očí, které mu často znemožňovaly pracovat.

Marxova podobizna (zcela vlevo) vedle portrétů Engelse, Lenina, Stalina a Mao Ce-Tunga při oslavě zorganizované nepálskými komunisty
Marxova podobizna (zcela vlevo) vedle portrétů Engelse, Lenina, Stalina a Mao Ce-Tunga při oslavě zorganizované nepálskými komunisty | Foto: Reuters

Důkaz je v Marxových dopisech

Shuster svou diagnózu založil na analýze Marxovy rozsáhlé korespondence. V dopisech adresovaných přátelům si na své kožní léze často stěžoval.

"Buržoazie si bude pamatovat mé karbunkly (hnisavé záněty kůže a podkožní tkáně pozn. red.), až do svého posledního dne," napsal například v roce 1867 Friedrichu Engelsovi.

Marx zemřel v Londýně dne 14. března 1883. Jeho teorie třídního boje a vize beztřídní společnosti však žily svým vlastním životem, výrazným způsobem ovlivnily dějiny následujícího století a dodnes nepřestávají inspirovat komunistické režimy i levicové povstalce v mnoha částech světa.

 

Právě se děje

před 59 minutami

Národní galerie Praha prodlouží výstavu maleb a dalších prací slavného malíře Rembrandta van Rijna do 21. března

Národní galerie Praha prodlouží výstavu maleb a dalších prací slavného malíře Rembrandta van Rijna do 21. března. Uvedla to dnes Česká televize. Výstava v paláci Kinských nazvaná Rembrandt: Portrét člověka začala 25. září a měla trvat do konce ledna. Kvůli nejpřísnějším opatřením proti koronaviru je od 27. prosince pro veřejnost uzavřená.

V paláci Kinských je vystaveno deset maleb a přes 50 prací slavného malíře. Výstava měla původně začít na jaře, její otevření bylo kvůli šíření nemoci covid-19 přesunuto na září. V prosinci byla mezi pěti výstavami, které měly výjimku ze zákazu otevření. Výjimku hygieniků s několika podmínkami dostaly výstavy s významnými zahraničními zápůjčkami. Ostatní galerie a muzea musela zavřít od 18. prosince.

Výstavu NGP připravila ve spolupráci s Wallraf-Richartz-Museum & Fondation Corboud v Kolíně nad Rýnem. Díla zapůjčily instituce jako Metropolitní muzeum v New Yorku, Londýnská Národní galerie, madridské Prado, Rijksmuseum v Amsterdamu či vídeňská Albertina. Výstava byla ústředním loňským projektem NGP. Bývalá ředitelka NGP Anne-Marie Nedoma ČTK před otevřením výstavy řekla, že tolik významných uměleckých děl Rembrandta i jeho souputníků lidé v Praze ještě neviděli.

Zdroj: ČTK
Další zprávy