Vědci zanášejí do Antarktidy invazní druhy rostlin

Radim Klekner Radim Klekner
7. 3. 2012 7:20
Návštěvníci kontinentu s sebou přivezou každý rok na 70 tisíc semen, aniž to vědí
Invazní druhy mohou ohrozit křehký ekosystém Antarktidy.
Invazní druhy mohou ohrozit křehký ekosystém Antarktidy. | Foto: Masarykova univerzita

Stellenbosch, JAR - Invazní druhy rostlin a živočichů dokázaly v minulosti napáchat na původních ekosystémech nedozírné škody.

Nejlepším příkladem je ostrov Guam, kde bojga hnědá, stromový had z čeledi užovkovitých, vyhubil takřka celou tamní ptačí populaci.

Teď se invazní druhy dostávají i do ledové pustiny Antarktidy, tedy do míst, kde by je nikdo nečekal. Jedná se především o některé druhy trav, které se uchycují v oblastech, jež jsou díky globálnímu oteplování trvale zbaveny ledové přikrývky.

Zatím nejsou nijak početné, vědci ale varují, že pokud se jejich šíření neučiní přítrž, za pár desítek let by kontinent mohl čelit vážným problémům.

Výzkumníci ze Stellenboschské univerzity v Jihoafrické republice zjistili, že každým rokem je do Antarktidy zavlečeno přibližně 70 000 semínek rostlin, které zde nejsou původní.

Dostávají se sem s oblečením turistů, jejichž počet nyní dosahuje 33 000 ročně. Ti totiž před návštěvou kontinentu v rámci aklimatizace a tréninku zpravidla pobývají ve studených oblastech, jako jsou Andy či Alpy, kde se na jejich oděv semena zachytí, aniž si toho pořádně všimnou. U téměř poloviny druhů se jedná o rostliny, které dobře snášejí nízké teploty.

"Spousta lidí se domnívá, že Antarktida je místo věčně pokryté ledem, kde není možné, aby se něco uchytilo, to je ale samozřejmě omyl," citoval vedoucího mezinárodního týmu vědců Stevena Chowna deník Los Angeles Times. "Jednou z věcí, které nás překvapily, bylo právě množství semen, které se na kontinent dostanou."

Vědec coby přepravce

Chownův tým prozkoumal oblečení a zavazadla 850 lidí, kteří Antarktidu navštívili během letní sezony 2007-2008, a zjistil, že dvě pětiny z nich měly na nich měly přichycená semínka.

Každoročně navštíví kontinent na 40 tisíc osob.
Každoročně navštíví kontinent na 40 tisíc osob. | Foto: Kamil Láska

Nejčastěji patřila lipnici roční, v Evropě velmi běžnému druhu trávy.

"Usadila se již na ostrově Krále Jiřího, kde se šíří v okolí Arctowského výzkumné stanice," upozorňuje Dana Bergstromová, další z vedoucích pracovníků týmu, který výsledky své práce zveřejnil v posledním čísle časopisu Proceedings of the National Academy of Sciences. "Lipnice se vyskytuje také na Antarktickém poloostrově, a to hned na třech místech."

Jak stanici BBC potvrdil Kevin Hughes z Britské antarktické služby (BAS), nejčastěji se semínka zachycují na jazyku boty, který tak je "ideálním kurýrem".

"Když cestujete s agenturou, která turistům vydává vlastní oblečení, je vše v pořádku," zdůrazňuje Bergstromová. "Horší je, když si s sebou vezmete svou oblíbenou goretexovou bundu, batoh nebo ledvinku."

Nejběžnějšími "přepravci" jsou ovšem sami vědci, právě proto, že se mnohem častěji než turisté pohybují v místech, kde se na jejich oděvu semínka mohou zachytit.

Nejrychleji se ohřívající kontinent

Invazní druhy byly přitom v Antarktidě nalezeny tam, kde ustupující led narušil skalní podloží a kde se vytvořily předpoklady pro vznik půdního pokryvu.

K šíření invazních druhů přispívá globální oteplování.
K šíření invazních druhů přispívá globální oteplování. | Foto: Miloš Barták

"Zapomíná se na to, že téměř jedno procento plochy kontinentu je dnes už bez ledu, hlavně v oblasti Antarktického poloostrova, který se velmi rychle ohřívá," upozorňuje Chown.

Průměrná teplota na poloostrově, který vybíhá z Antarktidy směrem k nejjižnějšímu výběžku Jižní Ameriky, Ohňové zemi, se za posledních padesát let zvýšila o tři stupně Celsia, což je více než kdekoli jinde na světě.

Invazní druhy, jako je pampeliška či rožec, se dnes již hojně vyskytují na ostrovech nacházejících se v blízkosti kontinentu. Ostrov Deception, jenž leží ve vzdálenosti sto kilometrů od pobřeží Antarktidy, obývají i dva druhy chvostoskoků, drobných členovců žijících v půdě.

"Antarktida má velmi dobře etablovaný mikrobiální ekosystém," říká Chown. "Na Antarktickém poloostrově navíc existují dva druhy původních rostlin. To se teď bude s nově přibývajícími druhy měnit."

Jeho tým proto navrhuje prevenci, mimo jiné to, aby všichni návštěvníci kontinentu, ať již turisté či vědci, svůj oděv před cestou důkladně vyprali a navíc se pokusili zachycená semínka vysát vysavačem na oblečení.

Pokud nebude nic podniknuto, hrozí podle týmu ze Stellenboschské univerzity kontinentu osud Jižní Georgie, souostroví náležícího Británii a nacházejícího se dva tisíce kilometrů na severovýchod od Antarktického poloostrova na přibližně stejné zeměpisné šířce jako Ohňová země.

"Obávám se, že pokud nepřijmeme žádná opatření, budeme tady mít ekosystém silně připomínající Jižní Georgii, i s jeho krysami, vrabci a lipnicí," tvrdí Chown.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 4 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy