Vědci: Radar v Brdech by proti raketám Íránu neobstál

Pavel Vondra
20. 5. 2009 4:00
Americko-ruský tým zhodnotil íránskou hrozbu i adekvátnost navrhované obrany

New York/Praha - Americký protiraketový štít, jehož součástí by se měl stát i radar v Brdech, by Evropu ani Spojené státy proti případným hrozbám přicházejícím z Íránu ochránit nedokázal.

Takový je závěr vůbec první společné analýzy amerických a ruských vědců věnované posouzení íránské hrozby i adekvátnosti prostředků navrhované obrany proti ní.

Kompletní znění rok připravované studie, na níž se podílelo po šesti vybraných expertech z každé země, zveřejnila v úterý na svých internetových stránkách mezinárodní nezisková organizace EastWest Institute, která její přípravu zaštítila.

„Írán není hrozbou. A i kdyby…"

Zpráva konstatuje, že Írán v současné době nepředstavuje pro spojence žádnou bezprostřední hrozbu, co se balistických střel týče.

Autoři odhadují, že by Íránci potřebovali nejméně šest až osm let ke zkonstruování jaderné útočné hlavice a deset až patnáct let ke zvládnutí technologií nezbytných k vyvinutí pokročilých balistických střel středního doletu či mezikontinentálních raket.

Tento harmonogram by nicméně mohl být uspíšen, pokud by se Íránu dostalo pomoci zvenčí, píše se dále ve zprávě.

„I kdyby se ale k takové hrozbě schylovalo, neposkytovala by navrhovaná protiraketová obrana v Evropě proti ní spolehlivou obranu. Nedává proto smysl pokračovat v rozmisťování systému v Polsku a České republice," konstatují autoři, podle nichž by k překonání navrhovaného systému v jeho stávajících parametrech stačilo Íráncům odpálit vícero raket.

Nejúčinnější obranný mechanismus pro případ, že se Írán skutečně rozhodne stát se jadernou mocností, proto prý může vzejít jen ze spolupráce Spojených států a Ruska.

„První zpráva zbavená politických nánosů"

Na sepsání zprávy se podíleli i známí kritici amerického jaderného „deštníku" Philip Coyle a Theodore Postol, kteří už s podobným poselstvím v České republice v minulosti sami vystoupili a kteří mají přímou zkušenost s vývojem tohoto systému. Na druhé straně je doplňovali experti z Ruského federálního jaderného centra VNIITF, Moskevského institutu aviatiky či Výboru vědců pro globální bezpečnost a kontrolu zbraní.

Jak řekl Aktuálně.cz zástupce EastWest Institute Sarosh Syed v telefonickém rozhovoru z New Yorku, kde institut sídlí, vybraný tým dvanácti vědců představuje absolutní špičku v oboru:

Bezprecedentní americko-ruská studie o hrozbách přicházejících z Íránu a účinnosti navrhovaných obranných mechanismů
Bezprecedentní americko-ruská studie o hrozbách přicházejících z Íránu a účinnosti navrhovaných obranných mechanismů | Foto: EWI

„Tihle lidé dokážou danou problematiku posoudit opravdu fundovaně, a proto jsme si je vybrali. Navíc nám šlo o to vyloučit z procesu veškeré politické nánosy, které se k této věci jinak vztahují. To se nám v rámci unikátní spolupráce expertů z obou zemí podařilo a teď je na politicích, aby s předloženými závěry dál pracovali."

Hlavní závěry studie byly už v únoru předloženy poradci amerického prezidenta pro otázky národní bezpečnosti Jamesi L. Jonesovi a tajemníkovi Bezpečnostní rady Ruské federace Nikolaji Patruševovi.

„Oficiálně zprávu vládní představitelé nijak nekomentovali, už v průběhu její přípravy ale společnému projektu projevovali velkou podporu," prozradil Aktuálně.cz Sarosh Syed, který věří, že proces americko-ruského sbližování bude navzdory dřívější roztržce ohledně protiraketové obrany v Evropě dále pokračovat.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Evropská komise podle Havlíčka odblokovala 18 miliard korun na projekty programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Evropská komise podle vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka (za ANO) odblokovala 18 miliard korun, které zadržovala na projekty v problémovém Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. EK platby pozastavila loni na jaře kvůli vysoké chybovosti. Podle vicepremiéra není jasné, kdy peníze proplatí.

"Před chvílí přišla esemeska, že byl dnes odpoledne odblokován ten zadržovaný peníz, těch 18 miliard korun," uvedl Havlíček. Jeho úřad prý čtyři měsíce vše dokládal unijním auditorům, kteří nakonec žádnou chybu neobjevili. "O nic nepřijdeme v tuto chvíli. Teď je jenom otázka, kdy nám ty peníze pošlou," uvedl Havlíček.

Peníze už ministerstvo průmyslu a obchodu dalo firmám, které o ně žádaly pro své projekty z problémového programu. Projekty se často uskutečňují po etapách, a tak se i na základě jednotlivých žádostí o platbu hradí. EK platby proplácí zpětně.

Další zprávy