Vědci mají pro lidstvo špatné zprávy. Týkají se tsunami

Petr Jemelka Petr Jemelka
13. 12. 2013 9:00
Unikátní jeskyně je encyklopedií minulosti. Prozradila, jak často se obří vlny tvoří.
Tsunami může udeřit i tam, kde jí lidé nepamatují.
Tsunami může udeřit i tam, kde jí lidé nepamatují. | Foto: Reuters

San Francisco - Žádná pravidelnost v tvorbě ničivých tsunami zřejmě neexistuje a obří vlny mohou udeřit i v místech, kde je dějiny nepamatují.

Takové poselství vydala jeskyně ukrytá na severovýchodním pobřeží ostrova Sumatra. Vědci v jejích útrobách našli půdní nánosy po obřích vlnách, které se utvořily před tisícovkami let.

Vápencová dutina poblíž města Banda Aceh je výjimečná tím, že se nachází dost daleko (100 metrů) od pobřeží Indického oceánu, takže se do ní může dostat jen voda tsunami. Její značná uzavřenost zase cenné sedimenty konzervuje.

"Písky přinesené tsunami na vás přímo vyskakují, protože je dělí jen vrstvy netopýřího trusu," vysvětlila BBC Jessica Pilarczyková z mezinárodního týmu badatelů. 

To, že jde o písek z oceánu, vědci poznají tak, že jsou v písku mikroskopické pozůstatky mořské fauny.

Zkáza může přicházet v intervalu desítek let

Pilarczyková výsledky práce svého týmu představila na podzimním mítinku Americké geo-fyzické unie. Vysvětlila mimo jiné i to, jak nepravidelně do sebe australská a sundská tektonická deska "narážejí."

Například v období před 7,5 až 3 tisíci let největší ostrov Indonésie žádná tsunami nezasáhla, zatímco v jiných obdobích se zemětřesení a tsunami opakovaly už v řádu desítek let.

V roce 2004 tsunami všechny šokovala

Z dosavadního výzkumu badatelé usuzují, že získají sedimenty pro sedm až deset tsunami vyvolaných zemětřesením o síle 8 a více stupňů Richtera. "V roce 2004 tsunami všechny překvapila, protože nikdo nezkoumal, jak často a zda vůbec k nim (v oblasti) dochází," vysvětluje Pilarczyková.

"Ve skutečnosti si všichni mysleli, že se nic podobného v historii nestalo, mysleli si, že je něco podobného nemožné. Nikdo nebyl připravený, nikdo na to nepomyslel. Důvodem toho, proč se ohlížíme dozadu v čase, je to, že se z toho můžeme naučit, jak Země funguje," dodala.

Tým Charlese Rubina se domnívá, že má téměř kompletní vzorky z období pozdního holocénu.

 

Právě se děje

Další zprávy