reklama
 
 

Vědci mají nejstarší lidskou sošku. Venuši z Hohle Fels

14. 5. 2009 23:08
Pračlověk ji na území dnešního Německa vyřezal před nejméně 35 tisíci lety

Tübingen - Němečtí archeologové ohlásili objev nejstarší známé sošky zpodobňující člověka. Jedná se o nejméně 35 tisíc let starou řezbu z mamutího klu vyobrazující ženu s velkými prsy nalezenou v jeskyni Hohle Fels v jihozápadním Německu.

Hohle Fels je známa svými nálezy z období středního (přibližně 300 až 40 tisíc let př. n. l.) a mladého paleolitu (40 až 10 tisíc př. n. l.). Nachází se v pohoří Švábské Jury patnáct kilometrů od města Ulm.

Výrazná sexualita

Vědci nalezli sošku v šesti kusech už loni na podzim, až později však uhlíkovou metodou prokázali její stáří. Studie, která nález představuje, byla publikována ve čtvrtek v časopisu Nature.

„Je velice sexuální," říká o nejstarší venuši archeolog z tübingenské univerzity Nicholas Conrad, jehož tým práci dávného umělce objevil.

Jak je u venuší zvykem, má i tato zvýrazněné znaky ženství. Kromě velkých prsů to jsou i extrémně masitá stehna a zvětšená vulva. Nemá však chodidla ani hlavu, místo hlavy má očko, za které se podle Conrada pravděpodobně věšela na šňůrku.

Kromě toho jí chybí také levá ruka, ale nikoli kvůli záměru původního řezbáře. Conrad se však prý stále nevzdává naděje, že se mu ji podaří někde jinde v jeskyni najít.

Lidé jako vy a já

Venuše z Hohle Fels podle archeologa jasně demonstruje, že dávní lidé druhu Homo sapiens - kteří do Evropy přišli přibližně před 40 tisíci roky - byli podobně jako jejich dnešní potomci schopni přemýšlet abstraktně a symbolicky.

„Je to na sto procent jisté, že když se zaměříme na Švábsko před 40 tisíci lety, máme tu čest s lidmi, jako jste vy nebo já," řekl Conrad agentuře AP.

Ačkoliv jeskyni Hohle Fels obývali i neandertálci, vrstva, ve které venuše ležela, patří prokazatelně člověku. Podle archeologa Johna J. Shea potřeboval umělec „desítky, ne li stovky hodin", aby toto dílo vytvořil.

Soška byla nalezena přibližně dvacet metrů od ústí jeskyně, v třímetrové hloubce.

Dalšími slavnými venušemi jsou Věstonická venuše (stáří mezi 25 tisíci a 29 tisíci lety), která je nejstarší známou keramickou prací vůbec, Venuše z Lespugue (mamutí kel, 23 tisíc let stará), Willendorfská venuše (vápenec, 22 až 24 tisíc let stará) nebo Moravanská venuše (mamutí kel, 25 tisíc let).

autor: Roman Gazdík | 14. 5. 2009 23:08

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama