


Při společné americko-venezuelské operaci byl zabit šéf venezuelského gangu Tren de Aragua zvaný Niňo Guerrero, uvedl v sobotu na sociální síti Truth Social americký prezident Donald Trump.

Informaci posléze potvrdila venezuelská vláda, podle níž byl Guerrero zabit na jihovýchodě Venezuely. Deník El País v sobotu napsal, že se to mohlo stát při velké operaci venezuelské armády před třemi dny u hranic s Brazílií a Guyanou.
Spojené státy už dříve označily Tren de Aragua za teroristickou organizaci a její šéf byl v USA spolu s dalšími členy gangu obviněn z vražd, únosů, vydírání či obchodu s drogami. Niňo Guerrero, vlastním jménem Héctor Rusthenford Guerrero Flores, byl New Yorku obviněn loni a americké ministerstvo zahraničí vypsalo odměnu pět milionů dolarů (asi 105 milionů Kč) za informace vedoucí k jeho dopadení.
Federální prokurátor Jay Clayton loni při oznámení obžaloby podle AFP mimo jiné uvedl, že Guerrero Flores proměnil Tren de Aragua, založený v roce 2014, z venezuelského vězeňského gangu v nadnárodní teroristickou organizaci. Ta působila v několika jihoamerických zemích.
Niňo Guerrero, jemuž bylo nyní 42 let, byl ve Venezuele už v roce 2018 odsouzen k 17 letům vězení za vraždy, obchod s drogami, nelegální držení zbraní a další zločiny. I z věznice Tocorón na severu Venezuely ale pak řídil zločinecké operace ve Venezuele a dalších zemích Jižní Ameriky. Vězni měli v tomto komplexu poměrně volný režim, s některými tam žily i jejich rodiny, ve věznici byl bazén, malá zoo, bar či herní automaty a konaly se tam i diskotéky. Venezuelská policie a armáda provedla ve věznici Tocorón v září 2023 velkou razii, několik dní předtím se ale desítkám vězňů včetně Guerrery podařilo uprchnout.
Trump v minulosti tvrdil, že Tren de Aragua operoval pod kontrolou venezuelského prezidenta Nicoláse Madura. Zpráva amerických tajných služeb ale toto tvrzení loni v dubnu popřela. Madura letos v lednu americké jednotky unesly z Venezuely do USA, kde je obžalován z narkoterorismu. V obžalobě se mimo jiné uvádí, že Maduro a jeho spojenci za peníze poskytovali krytí a logistickou podporu skupinám obchodujícím s drogami, včetně gangu Tren de Aragua.



K zatčení Guerrera v sobotu Trump také napsal, že „akce byla úzce koordinována s našimi přáteli ve Venezuele, s nimiž velmi dobře spolupracujeme“. Trump po únosu Madura uznal za novou hlavu Venezuely Delcy Rodríguezovou, která byla předtím od roku 2018 viceprezidentkou. V březnu Caracas a Washington obnovily diplomatické vztahy, přerušené v roce 2019, a americká vláda také postupně zmírňuje sankce, které vůči Madurovu autoritářskému režimu zavedla kvůli nesvobodným volbám a pronásledování opozice. Venezuelská vláda za to otevírá těžební průmysl zahraničnímu kapitálu. Nad prodejem ropy, jíž má Venezuela největší zásoby na světě, má ale kontrolu americká vláda.






Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti a v ČSA Handling, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Potrvá od úterý do odvolání, případně do přechodu na jinou formu protestu, sdělili ČTK odboráři. Svůj krok odůvodnili i obavou o budoucí směřování a rozvoj letiště a rovněž o stabilitu zaměstnanosti na letišti.



Ředitel amerického Federálního úřadu pro vyšetřování (FBI) Kash Patel plánuje v polovině října navštívit Rusko, kde ho nejspíš přijme ruská tajná služba FSB. PateI nejprve zavítá do Moskvy a následně do Petrohradu. Není jasné, zda se Patel setká s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Píše o tom zpravodajský web Politico s odvoláním na nejmenovaného amerického činitele a další informovaný zdroj.



Ve středu 22. července to bude rok, co zemřel Temný princ Ozzy Osbourne. Zpěvák trpěl Parkinsonovou chorobou a nádorem páteře. Svět ho znal hlavně jako frontmana metalové skupiny Black Sabbath, ale úspěšný byl i v sólové kariéře. Kvůli zhoršujícímu se zdravotnímu stavu se rozhodl uspořádat poslední koncert na rozloučenou. Ten se konal 5. července 2025 v anglickém Birminghamu. Byl skvělý a dojemný.



Připravovaný 21. balík sankcí proti Rusku čelí dosud nejsilnějšímu odporu uvnitř Evropské unie. Hned několik členských států požaduje výjimky nebo blokuje část navrhovaných opatření kvůli dopadům na vlastní ekonomiku. Podle diplomatů však za odmítáním opatření nestojí jen hospodářské zájmy, ale také rozdílné vnímání bezpečnostní hrozby, kterou Rusko pro jednotlivé státy představuje.