Riskovali vlastní život, ale i přesto pomohli. Příběh zachránců Židů z varšavské zoo míří do kin

Anna Plasová
30. 3. 2017 17:23
Do českých kin vstupuje ve čtvrtek nový americký film s názvem "Úkryt v zoo", natočený podle skutečného příběhu někdejšího ředitele varšavské zoologické zahrady Jana Żabińského. Ten za druhé světové války zachránil se svou manželkou Antoninou v rozbombardované zahradě své instituce několik stovek Židů. Od nacistů jim přitom za takový krok hrozil okamžitý trest smrti.
Antonina a Jan Żabińští. | Video: CinemArt

Varšava - Je ledová prosincová noc roku 1943. Na dveře vily ředitele varšavské zoologické zahrady Jana Żabińského klepe vyděšená žena v potrhaném oblečení. Jmenuje se Regina Kenigsweinová, dcera židovského zelináře, který před válkou dodával do zoo ve Varšavě krmení pro zvířata.

Jan Żabiński se lvem.
Jan Żabiński se lvem. | Foto: Warszawski Ogród Zoologiczny

Zatímco stojí Regina ve dveřích, z nitra domu se ozývá úryvek z Offenbachovy operety "Krásná Helena". Jde o smluvený signál pro všechny tajné obyvatele domu.

Po prvních taktech hudby se ukrývající se Židé rozbíhají do svých tajných skrýší ve skříních, na půdě, ve sklepě nebo v podzemním tunelu, který vede z domu pryč.

Vyděšená Židovka Regina naštěstí není nepřítel. Hledá jen útočiště poté, co jiné úkryty ve Varšavě, obsazené nacisty, selhaly. Manželé Żabińští neváhají a poskytnou pomoc i jí. A brzy celé židovské rodině Reginy.   

Námět pro nový film 

Podobná situace se v domě Jana Żabińského opakovala během nacistické okupace Polska mnohokrát.

Výstražný signál z Offenbachovy operety se stal taky výrazným motivem amerického filmu "Úkryt v zoo", který vstupuje ve čtvrtek do českých kin.

Na filmové plátno převádí slavný příběh Jana Żabińského a jeho rodiny, která ve varšavské zoo - přímo mezi výběhy a voliérami - zachránila během druhé světové války celkem tři sta Židů.

Foto: Warszawski Ogród Zoologiczny

Předlohou pro snímek jsou vzpomínky Żabińského manželky Antoniny, které v Polsku vyšly v roce 1968 pod názvem "Lidé a zvířata".

Na základě této knihy napsala v roce 2007 americká spisovatelka Diane Ackermanová román "The Zookeeper's Wife". Právě ten nakonec zaujal americké filmaře.

Práce na snímku měla nakonec i českou linku.

Polská Varšava byla za války z větší části nenávratně zničena. Snímek se proto natáčel v České republice - na pražském holešovickém Výstavišti a v Josefově, který si "zahrál" varšavské ghetto.

Zachránce Židů  

Ředitel Żabiński vedl varšavskou zoologickou zahradu od roku 1929. Spolu se svou ženou Antoninou tuto instituci nejen řídili, ale taky v ní žili.

"Zvířata nestačí zkoumat z bezpečné vzdálenosti. Abyste opravdu poznali jejich zvyky a psychologii, musíte s nimi bydlet," vysvětlovali lakonicky.

Ve funkcionalistické vile v areálu varšavské zoo tak s nimi - podle Antonininých vzpomínek - bydlívali například jezevec, kakadu, polární liška, rys nebo ondatra.

Slonice Kasia a slůně Tuzinka ve varšavské zoo, 1937.
Slonice Kasia a slůně Tuzinka ve varšavské zoo, 1937. | Foto: Narodowe Archiwum Cyfrowe

Když v roce 1939 na Varšavu zaútočila německá armáda, bomby dopadly i na areál zoo. Část zvířat při tom zahynula, část (především velké šelmy) museli manželé Żabińští zastřelit, protože jejich případný útěk by ohrozil obyvatele města.

Některá zvířata si nacističtí okupanti odvezli do německých zoologických zahrad. Na uprázdněných pozemcích vznikly zeleninové záhonky. Jan Żabiński tu začal kvůli obživě zoo chovat prasata.

První židovští uprchlíci  

Především se Żabiński zapojil do polského odboje, stal se poručíkem tajné Zemské armády.

S pomocí manželky a syna ukrýval v opuštěných klecích a pavilonech lidi, zbraně a munici, obstarával falešné doklady a bezpečné úkryty. V roce 1944 bojoval ve varšavském povstání a po všeobecné kapitulaci se ocitl v německém zajateckém táboře.

Jeho skrytý "druhý život" měl ale ještě jeden, daleko zásadnější rozměr. Varšavská zoo totiž ležela poblíž německou správou zřízeného židovského ghetta.

Dětská kresba, 1940.
Dětská kresba, 1940. | Foto: Warszawski Ogród Zoologiczny

Město bylo přitom v té době největší židovskou metropolí Evropy. Před válkou v ní žilo skoro 400 tisíc Židů, víc než 10 procent židovské populace meziválečného Polska.

Jedním z prvních kroků nacistů bylo přísné oddělení "árijského" a "semitského" obyvatelstva. Po celém území Polska tak začala vznikat židovská ghetta - "paralelní města". Veškerý pohyb dovnitř i ven byl přísně kontrolovaný.

Za pomoc Židům přitom nacisté hrozili zbylému obyvatelstvu trestem smrti - pomocníkovi i celé jeho rodině.  

Když dostali varšavští Židé příkaz k vystěhování do ghetta, ukryli i přesto Żabińští ve své vile v zoo přítelkyni Magdalenu Grossovou. Navzdory obrovskému riziku. 

Ke Grossové se brzy díky obrovské odvaze Żabińských připojili další.

Jakýkoli únik 

Varšavští Židé v té době zoufale hledali jakýkoli únik.   

V přelidněném ghettu, které zaujímalo necelých pět procent rozlohy města, ale žilo v něm skoro 40 procent obyvatel Varšavy, panoval tragický nedostatek potravin i léků.

Varšavské ghetto za druhé světové války.
Varšavské ghetto za druhé světové války. | Foto: Holocaust Memorial Day Trust

Lidé umírali vysílením a pohřební služba často nestačila mrtvá těla odvážet.  

Jan Żabiński si pod záminkou, že potřebuje krmení pro prasata, vyřídil propustku do ghetta a svážel odtud pomyje a odpadky.

Přitom pašoval dovnitř vzkazy a potraviny, zatímco ven uprchlíky, které potom v zoo ukrýval, doslova kde se dalo: přímo v poničené vile, ve sklepě, podzemním tunelu, prázdných klecích a výbězích, v bažantnici.

Během války prošlo Żabińského zoologickou zahradou kolem tří set Židů. Někteří tu žili dlouhé měsíce, jiní jen pár dní, než se pro ně našel bezpečný úkryt.

Zoo byla přitom velmi frekventovaným místem, chodili sem civilisté pečující o zeleninové záhony i němečtí vojáci, kteří odebírali velkou část chovaných prasat.

Jak ve svých vzpomínkách napsala Antonina Żabińská, nikoho zřejmě nenapadlo, že by ukrývali uprchlíky všem na očích.

Unikli jisté smrti 

Díky pomoci Żabińských tak mnozí unikli jisté smrti.

Obyvatelé varšavského ghetta umírali převážně ve vyhlazovacím táboře v Treblince, poslední zbytky zahynuly během zoufalého povstání v dubnu 1943.

Ani podařený útěk na "árijskou stranu" neznamenal často pro Židy konec nebezpečí. I když polský odboj trestal udavačství smrtí, mnoho obyvatel města si z "prodávání" židovských uprchlíků nacistickým úřadům udělalo živobytí.

Existovala ale řada Poláků jako manželé Żabińští.

Známý je například příběh polské zdravotní sestry Ireny Sendlerové. Ta vedla za války dětskou sekci tajné odbojové organizace Żegota (Rady pro pomoc Židům), zřízené polskou exilovou vládou.

Navzdory výhrůžkám nacistů a hrozbě trestu smrti sehnala Sendlerová během německé okupace Polska pro přibližně 2500 židovských dětí "náhradní rodiny" nebo úkryt v klášterech.

I příběh Sendlerové byl později zfilmován.

Komplikovanějšího polského hrdinu pomáhajícího Židům představuje nedávné drama známé režisérky Agnieszky Hollandové "V temnotě".

Polský údržbář a zlodějíček Leopold Socha v něm ukrývá židovské uprchlíky v kanálech pod ukrajinským (před válkou polským) Lvovem původně ze zištných důvodů. Nakonec je ale chrání s nasazením vlastního života. I tento film vznikl podle skutečných událostí.

Další dramatické příběhy spojené s holocaustem v Polsku ale na své filmové zpracování ještě čekají.

V Markowé v jihovýchodním Polsku se nedávno otevřelo muzeum, pojmenované po tamní rodině Ulmových.

Krutý osud této osmičlenné polské rodiny, kterou nacisté popravili za ukrývání židovských sousedů, pouze připomíná tisíce dalších podobných osudů.

V izraelském památníku Jad Vašem, připomínajícím hrůzy válečného vyvražďování Židů, registrují celkem 6620 polských jmen, tzv. Spravedlivých mezi národy. Tedy lidí, kteří s nasazením vlastního života (a často i za jeho cenu) poskytli za druhé světové války pronásledovaným Židům pomoc. 

Nový snímek o polském manželském páru z varšavské zoo se tuto skutečnost snaží připomínat taky.

Na cestu vlakem si vůbec nepamatuju, ale kamáradka mi vyprávěla, že jsme si říkaly, že nebudeme brečet, říká Milena Grenfell Bainesová | Video: Martin Veselovský

 

 

Právě se děje

před 3 hodinami

Aston Villa je díky gólu v nastavení ve finále Ligového poháru

Gól ze třetí nastavené minuty posunul fotbalisty Aston Villy do finále anglického Ligového poháru. Postup trefil záložník Trezeguet střelou z voleje po dlouhém centru dalšího egyptského hráče Ahmeda Elmohamadyho. Birminghamský klub porazil na svém hřišti favorizovaný Leicester 2:1 a po remíze 1:1 z prvního utkání se může těšit do Wembley.

Tam se bude 1. března hrát finále a soupeřem Aston Villy bude lepší z manchesterského derby mezi City a United. První zápas vyhráli obhájci trofeje City 3:1, odveta je na programu ve středu.

Aston Villa, jež v lize bojuje o záchranu a má jen dvoubodový náskok na nesestupové pozice, získala Ligový pohár pětkrát. Naposledy v roce 1996.

Anglický fotbalový Ligový pohár - semifinále, odveta:

Aston Villa - Leicester 2:1 (12. Targett, 90.+3 Trezeguet - 72. Iheanacho). První zápas 1:1, postoupila Aston Villa.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Šéf diplomacie EU: americký plán pro Blízký východ je příležitost k obnovení snah o řešení izraelsko-palestinského konfliktu

Šéf diplomacie Evropské unie Josep Borrell řekl, že americký plán pro mír na Blízkém východě je "příležitostí obnovit naléhavě nutné snahy o schůdné řešení izraelsko-palestinského konfliktu".

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Nymburk v LM porazili Bar a drží šanci na první místo

Basketbalisté Nymburka v předposledním kole základní fáze Ligy mistrů vyhráli 98:66 v Baru a stále mají šanci postoupit do play off z prvního místa. Středočeský celek si díky jedenáctému vítězství ve skupině vylepšil nejlepší výsledek v soutěži z ročníku 2017/18.

Nymburk se musel obejít bez trojice opor, protože zranění do Černé Hory nepustila Michaela Dixona s Pavlem Pumprlou a doma zůstal také nemocný Jaromír Bohačík. Hosté, kteří už před zápasem měli jistotu play off, zatímco Bar už byl mimo hru, se s tím ale dokázali vypořádat víc než dobře.

První čtvrtinu vyhráli 32:10 a náskok bez problémů zvyšovali i ve zbytku zápasu. Nakonec si připsali nejvyšší vítězství ve skupině. Nejlepším střelcem Nymburka byl s 16 body Vojtěch Hruban a na dvouciferné hodnoty dosáhli také Martin Peterka (15), Deishuan Booker (14), Petr Šafarčík (11) a Martin Kříž (10).

Nymburk patří v tabulce druhé místo za Tenerife, se kterým má stejný počet výher, ale horší vzájemnou bilanci. Aby se Středočeši dostali do čela, potřebují v závěrečném kole doma zdolat Peristeri, na jehož palubovce v prosinci utrpěli jednu ze dvou porážek ve skupině, a současně doufat v zaváhání Tenerife v Bambergu.

Basketbalová Liga mistrů - 13. kolo:

Skupina C:

Mornar Bar - Nymburk 66:98 (10:32, 31:58, 44:84)

Nejvíce bodů: Vranjes 26, Jelenič 14, Pavič 11 - Hruban 16, Peterka 15, Booker 14. Fauly: 20:17. Trestné hody: 13/12 - 13/11. Trojky: 10:15. Doskoky: 38:42.

Peristeri - Bamberg 78:75, Tenerife - VEF Riga 92:59.

Tabulka:

1. Tenerife 13 11 2 1038:875 24
2. Nymburk 13 11 2 1063:942 24
3. Peristeri 13 8 5 955:942 21
4. Nižnij Novgorod 12 7 5 903:904 19
5. Bamberg 13 6 7 978:961 19
6. Mornar Bar 13 4 9 980:1071 17
7. Gaziantep 12 3 9 890:949 15
8. VEF Riga 13 1 12 923:1086 14
Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Slalom ve Schladmingu ovládl už počtvrté Kristoffersen

Norský lyžař Henrik Kristoffersen vyhrál už počtvrté slalom ve Schladmingu. Pod umělými světly navázal norský lídr disciplíny i celkového hodnocení sezony na zdejší triumfy z let 2014, 2016 a 2017 a vyrovnal rekord Rakušana Benjamina Raicha. Jednadvacáté pohárové vítězství vybojoval s náskokem 34 setin před francouzským rivalem Alexisem Pinturaultem, třetí skončil vítěz tří slalomů sezony Daniel Yule ze Švýcarska. Český reprezentant Jan Zabystřan stejně jako v neděli v Kitzbühelu nedojel do cíle prvního kola.

Hned za medailisty skončil Francouz Clément Noël, který po nepovedeném prvním kole odstartoval do druhé jízdy jako první a téměř celé finále pak strávil v cílovém prostoru v křesle pro průběžného lídra. Nejrychlejší čas druhého kola mu vynesl posun ze 30. místa na čtvrté.

Po jízdě nakonec šestého Itala Alexe Vinatzera sice časomíra zaznamenala změnu pořadí na prvním místě, ale techniku pomýlila fanynka v plavkách, která vtrhla do cílového prostoru a protnula fotobuňku těsně před průjezdem lyžaře. Výtržnice nesla transparent mimo jiné se vzkazem "RIP Kobe", kterým připomněla nedělní úmrtí basketbalové hvězdy Kobeho Bryanta. Vinatzer se chvíli nezaslouženě radoval z průběžného vedení, pak vzal situaci s humorem. "Aspoň mám cool cílovou fotografii," řekl.

Noëla tak vystrnadil až Yule, čtvrtý muž prvního kola. Medailisté si zachovali pořadí z první jízdy, jen se všichni posunuli o jednu pozici výš, protože nejrychlejší muž úvodního kola Marco Schwarz k nelibosti rakouského publika přehnal svoji snahu, už v šesté brance upadl a přišel o šanci vylepšit druhou příčku z Kitzbühelu.

Při jeho výpadku byl nejlepším domácím lyžařem na 15. místě Michael Matt. Pro lyžařskou velmoc to znamenalo v SP nejhorší výsledek ve slalomu od Kitzbühelu 1976.

Dvaadvacetiletý Zabystřan opět neměl své závodní lyže. Před startem v Kitzbühelu mu je totiž v Rakousku někdo ukradl. Šestý slalom SP v kariéře pro něj skončil chybou brzy po startu.

SP ve sjezdovém lyžování ve Schladmingu (Rakousko):

Muži - slalom:

1. Kristoffersen (Nor.) 1:42,37 (51,55+50,82), 2. Pinturault (Fr.) -0,34 (51,73+50,98), 3. Yule (Švýc.) -0,83 (52,16+51,04), 4. Noël (Fr.) -0,99 (54,01+49,35), 5. Maurberger -1,07 (53,06+50,38), 6. Vinatzer (oba It.) -1,12 (52,665+0,83), 7. Jakobsen (Švéd.) -1,20 (52,88+50,69), 8. Ryding (Brit.) -1,23 (52,70+50,90), 9. Foss-Solevaag (Nor.) -1,36 (52,40+51,33) a Zenhäusern (Švýc.) -1,36 (52,84+50,89), …Zabystřan (ČR) nedokončil 1. kolo.

Průběžné pořadí slalomu (po 8 z 12 závodů): 1. Kristoffersen 552, 2. Yule 495, 3. Noël 450, 4. Pinturault 286, 5. Zenhäusern 278, 6. Foss-Solevaag 257.

Průběžné pořadí SP (po 25 z 44 závodů): 1. Kristoffersen 841, 2. Pinturault 722, 3. Kilde (Nor.) 700, 4. Mayer (Rak.) 692, 5. Feuz (Švýc.) 577, 6. Paris (It.) 556, …131. Zabystřan 12

Zdroj: ČTK
Další zprávy