Ve Švédsku se rozmáhají útoky granáty i puškami. Ke gangům se přidávají děti migrantů

Kateřina Vítková Kateřina Vítková
18. 11. 2019 7:33
Ve Švédsku v posledních letech stále častěji útočí pouliční gangy. Jen za prvních devět měsíců letošního roku bylo ve Stockholmu zastřeleno 15 lidí. Od ledna do konce září museli švédští pyrotechnici po celé zemi likvidovat následky zhruba stovky výbuchů, loni jich evidovali 162.
Násilí ve Švédsku.
Násilí ve Švédsku. | Foto: Reuters

Celková míra vražd sice v této skandinávské zemi i nadále zůstává jednou z nejnižších na světě, zločinnost a míra násilí v ulicích velkých městech jako Stockholm, Malmö a Gothenburg ale roste. Vlna se však už šíří i do těch menších.

Nejnebezpečnější čtvrti přitom lze najít nejen na okrajích velkých aglomerací, kde končí linky MHD, ale i v jejich nitru. To je případ třeba jižního Malmö.

Gangy přitom nejsou ve Skandinávii novým fenoménem. Už v 90. letech v zemi operovaly zločinecké skupiny z válkou zmítaného Balkánu, které obchodovaly hlavně s drogami. Ty dnešní se ale liší. Jsou hůře organizované a častěji se uchylují k drobným zločinům a krvi.

Policejní komisař Gunnar Appelgren řekl agentuře AFP, že důvodem ke střelbě mohou být klasicky peníze a drogy, vnitřní neshody, stejně jako snaha zachovat si tvář. "Může vás podrazit někdo ve stejném gangu, mohou mezi sebou bojovat jednotlivé kliky, můžete bojovat o holky. Důvody odvety mohou být poměrně nízké," popsal Appelgren.

Zločinci také ve větší míře využívají ničivější prostředky, například automatické zbraně. Kalašnikovy se do Švédska pašují zpravidla stále z Balkánu, na černém trhu lze zbraň sehnat přibližně za 3000 eur (téměř 80 tisíc korun). K tomu si zločinecké sítě oblíbily i granáty a celkově výbušniny.

Jen ve Stockholmu operuje podle policejní zprávy ze začátku letošního října na 50 gangů. Zajímavostí je, že jen 30 z nich policisté zaznamenali už před dvěma lety, zbylou dvacítku představují gangy nové. Do zločineckých sítí je podle policistů přímo ve Stockholmu zapleteno na 1500 lidí.

Do gangů míří děti a ženy, často potomci imigrantů

Stále více se přitom mezi kriminálníky etablují ženy a průměrný věk členů gangů klesá, přidávají se k nim běžně i děti mladší 16 let. Řada lidí přitom spadá do více zločineckých struktur nebo se stěhuje z jedné do dalších, gangy přitom často spolupracují.

Národnost zadržených a lidí podezřelých ze zločinu švédská policie obvykle neuvádí. Švédský deník The Local nicméně popisuje, že většinu střelců a obětí tvoří nezaměstnaní mladí muži s přistěhovaleckým původem do 30 let, kteří žijí ve znevýhodněných čtvrtích a často nemají ani středoškolský diplom.

Podle zprávy soukromé nadace Det Goda Samhället (Dobrá společnost, pozn. red.) z letošního léta, která se opírá o data ze Švédské národní rady pro prevenci kriminality, dnes v zemi v absolutních číslech páchají více zločinů lidé původem z ciziny než lidé švédských kořenů. "Podskupinou nejvíce náchylnou k trestné činnosti jsou lidé narození ve Švédsku dvěma rodičům narozeným v zahraničí," tvrdí zpráva, kterou cituje například konzervativní think thank Gatestone Institute.

Zpráva sleduje posledních třicet let vývoje zločinu v zemi. Právě zvyšující se podíl účasti na trestných činech ze strany lidí s nešvédskými kořeny je podle ní zřejmě nejjasnější tendencí celého sledovaného období

"Během prvního z vyšetřovaných období, 1985-1989, tvořily osoby se zahraničním původem 31 procent pachatelů všech zločinů. V období 2013-2017 tento počet vzrostl na 58 procent. Takže lidé švédského původu nyní představují méně než polovinu, 42 %, celkového zločinu ve Švédsku, přestože tvoří 67 % sledované populace," cituje ze zprávy Gatestone Institute.

Sama Švédská národní rada pro prevenci kriminality zprávu sledující původ lidí páchajících trestní činy vydala jen v letech 1996 a 2005. Ministr spravedlnosti Morgan Johansson sice v roce 2017 připustil, že "menšinové skupiny jsou často zastoupeny ve statistikách kriminality", ale doplnil, že to po odstranění "sociálně-ekonomických faktorů téměř úplně zmizí."

Mohou za to imigranti?

Jako jednoduché vysvětlení velkého nárůstu pouliční kriminality a násilí ve Švédsku se může nabízet například uprchlická krize z roku 2015, kdy Švédsko přijalo nejvíc imigrantů v poměru na hlavu v celé Evropě. Jenže, jak upozornil například The Economist ve svém rozboru z loňského roku, zločinnost se zvedala už o deset let dříve.

Členy gangu se nadto stávají spíše lidé z druhé či třetí generace imigrantů, ne ti nově příchozí. Mnoho přistěhovalců země přijala už v 80. a 90. letech, a to jak ze zemí bývalé Jugoslávie nebo Blízkého východu a Afriky.

Hlavní problémem tedy zřejmě zůstává to, jak přiznávají i političtí představitelé, že zemi se dlouhodobě nedaří imigranty ani jejich potomky zapojit do pracovního trhu.

Švédský premiér Stefan Loftven nyní usiluje o prevenci, snaží se prosadit větší spolupráci mezi policisty a sociálním sektorem a vzděláváním. Vláda ale také zpřísnila tresty za nelegální držení zbraní a vyhlásila amnestii na zbraně, v jejímž rámci je mohou lidé beztrestně odevzdat úřadům.

Video: Švédové mají strach z kriminality, říká Čech žijící v Malmö

Český historik Tomáš Sniegoň, který žije v Malmö, popisuje situaci před volbami. V nich se předpokládá úspěch protiimigrantské strany. | Video: Martin Novák
 

Právě se děje

Další zprávy