Boje ve Středoafrické republice po letech skončily, vláda uzavřela příměří s ozbrojenými skupinami

ČTK ČTK
Aktualizováno 19. 6. 2017 21:51
Vláda Středoafrické republiky se v pondělí v Římě dohodla s ozbrojenými skupinami na příměří. Součástí dohody je podle AFP "okamžité ukončení bojů" napříč Středoafrickou republikou pod dohledem mezinárodní komunity. Vláda rovněž požaduje, aby ji ozbrojenci uznali jakožto legitimní, uvedl Reuters. Násilí ve Středoafrické republice vypuklo, když muslimská povstalecká skupina Séléka dobyla v roce 2013 hlavní město Bangui a přinutila někdejšího prezidenta Françoise Bozizého uprchnout.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Reuters

Řím - Vláda Středoafrické republiky v pondělí uzavřela v Římě s ozbrojenými skupinami dohodu o příměří. Ta se týká 13 skupin ze 14 křesťanských a muslimských milicí. Mírové jednání zprostředkovala katolická komunita Sant'Egidio, informovaly zahraniční tiskové agentury.

Součástí dohody je podle AFP "okamžité ukončení bojů" napříč Středoafrickou republikou pod dohledem mezinárodní komunity. Vláda rovněž požaduje, aby ji ozbrojenci uznali jako legitimní, uvedl Reuters. Výměnou za to budou povstalci podle AFP zahrnuti do mírového procesu a později v rámci reforem integrováni do obranných sil země.

Vláda a povstalci se zároveň dohodli na volném pohybu osob a zboží v rámci Středoafrické republiky, kterému povstalci v některých místech bránili. Umožněn tak má být návrat lidem, kteří byli v důsledku násilností nuceni své domovy opustit.

Ministr zahraničí Středoafrické republiky Charles-Armel Doubane výsledek mírového jednání označil za plný "naděje".

Násilí ve Středoafrické republice vypuklo, když muslimská povstalecká skupina Séléka dobyla v roce 2013 hlavní město Bangui a přinutila někdejšího prezidenta Françoise Bozizého uprchnout. V reakci na násilí páchané touto skupinou krátce nato vznikly křesťanské milice a boje eskalovaly.

Na přelomu let 2015 a 2016 se ve Středoafrické republice uskutečnily úspěšné prezidentské volby, přesto však boje pokračovaly a až 60 procent země, navzdory zásahům francouzských sil a mise OSN (MINUSCA), podle AFP zůstalo pod kontrolou povstalců.

V posledních měsících se podle pozorovatelů etnické a náboženské násilí mezi znesvářenými povstaleckými skupinami zintenzivňovalo a šířilo do oblastí, které dříve konfliktem zasaženy nebyly.

Podle Úřadu pro koordinaci humanitárních záležitostí OSN (OCHA) bylo asi 425 000 lidí kvůli nepokojům nuceno opustit své domovy, dalších 465 000 lidí uprchlo do sousedních zemí a více než dva miliony lidí, což je asi polovina populace, potřebují humanitární pomoc.

Středoafrická republika podle OCHA patří mezi nejnebezpečnější země světa pro humanitární pracovníky.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 25 minutami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy