Madrid - Ve Španělsku dnes zemřel první demokraticky zvolený premiér po konci frankistického režimu Adolfo Suárez. Klíčové postavě španělského přechodu k demokracii bylo 81 let.

Suáreze v pondělí hospitalizovali kvůli onemocnění horních cest dýchacích. Již delší dobu trpěl Alzheimerovou nemocí.

Agentura Reuters připomněla, že Suárez po smrti generála Franciska Franka v roce 1975 provedl svou zemi jedním z nejbouřlivějších období jejích dějin. Obecně se mu přisuzuje zásluha za to, že překlenul hluboké rozpory ve španělské společnosti rozdělené od krvavé občanské války v letech 1936 až 1939, po které se ujala moci Frankova fašistická diktatura.

Velký státník, míní Španělé

Suárez byl členem frankistického hnutí a zastával různé vládní funkce. Po smrti diktátora jej král Juan Carlos v červenci 1976 jmenoval premiérem.

Suárez, kterého v té době jako oportunistu kritizovali jak frankisté, tak socialisté, pak přikročil k politickým reformám a následně v roce 1977 vyhrál první svobodné volby ve Španělsku po 41 letech.

Většina Španělů jej nyní považuje za velkého státníka, který dokázal hluboce rozdělenou zemi dovést k demokracii, uvedla agentura Reuters. Průzkum veřejného mínění z roku 2007 pak ukázal, že jej lidé považují za nejváženějšího premiéra od Frankovy smrti.

Legalizoval komunisty

Během přechodu k demokracii vzbudilo v roce 1977 velkou kontroverzi Suárezovo rozhodnutí legalizovat komunistickou stranu, jejíž členy Franco pronásledoval.

Suárez krok připravoval tajně během dlouhého velikonočního víkendu, dopředu se na něm ale dohodl s exilovým šéfem komunistů Santiagem Carrilem.

Překvapivé rozhodnutí vyvolalo odpor v oficiálních strukturách a armádě, ale i mezi běžnými Španěly, jimž režim komunisty líčil jako nepřátele státu. Suárez ale pochopil, že legalizace komunistů je po letech diktatury nevyhnutelná, pokud jeho země chce být demokracií.

Po volbách v roce 1977 postupně Suárez oslaboval kvůli hospodářským potížím či boji s baskickými separatisty. Nakonec v roce 1981 odstoupil. V únoru téhož roku se při přísaze svého nástupce v parlamentu stal svědkem pokusu o vojenský puč.

Suárez byl jedním ze tří poslanců, kteří při pohledu na ozbrojence, již vtrhnuli mezi zákonodárce, zůstal klidně sedět a nevrhl se v panice k zemi. Puč nakonec ztroskotal.

Suárez poté založil vlastní politickou stranu, ale už se mu nepodařilo zopakovat předchozí úspěchy. V roce 1991 odešel z politiky, aby se mohl věnovat rodině.