Ve Francii ztrácí vládní levice, posiluje krajní pravice

ČTK ČTK
30. 3. 2014 22:50
Ukazují to první odhady druhého kola obecních voleb. O hlasování měli lidé rekordně nízký zájem.
François Hollande
François Hollande | Foto: Reuters

Paříž - Vládní levice utrpěla v obecních volbách ve Francii porážku, zatímco pravicová opozice přesvědčivě zvítězila a velké zisky zaznamenala krajně pravicová Národní fronta (FN), která má šanci vládnout až v deseti městech. Vládní socialisté si ale udrželi Paříž, kde se Anne Hidalgová stane první ženou v čele hlavního města.

Vyplývá to z odhadů a prvních výsledků dnešního druhého kola hlasování. Francouzský premiér Jean-Marc Ayrault uznal porážku vládního tábora.

Podle odhadů agentury BVA získala opoziční pravice 49 procent hlasů, vládní socialisté a jejich spojenci jen 42 procent. FN dostala devět procent. Odhady rovněž ukazují na rekordní volební neúčast, která dosahuje 38 procent.

"Obecní volby jsou porážkou pro vládu," řekl dnes večer premiér Ayrualt. Francouzi podle něj vyslali "jasné poselství, které musí být plně vyslyšeno". "Přijímám svůj díl odpovědnosti," řekl Ayrault s tím, že "prezident François Hollande z těchto voleb vyvodí důsledky".

Ayrault tak potvrdil úvahy, že po druhém kole budou následovat změny ve vládě. V případě výrazného propadu socialistů by mohly přijít již v pondělí a mohly by se týkat i Ayraulta.

Ztráta tradičních bašt

Ve volbách ovlivněných rekordní nezaměstnaností Hollandeova Socialistická strana (PS) přišla o vládu v řadě svých tradičních bašt, jako jsou města Roubaix, Remeš, Saint-Etienne, Caen, Angers a Belfort. Prohrála i v Limoges, kde vládla levice nepřetržitě od roku 1912. V bretaňském městě Quimper utrpěl trpkou porážku jeden z nejbližších Hollandeových spolupracovníků Bernard Poignant.

"Je to velké vítězství," řekl o výsledcích opozice šéf hlavní pravicové strany, Svazu pro lidové hnutí (UMP), Jean-François Copé.

Socialistická strana přišla i o vedení Grenoblu, kde se starostou stane kandidát zelených. Socialisté nadále povedou velká města Štrasburk, Lyon a Lille, podařilo se jim nově získat většinu v Avignonu.

Stejně tak udrželi vedení hlavního města, kde odcházejícího socialistického starostu Bertranda Delanoëa nahradí Anne Hidalgová, která již ohlásila své vítězství. Podle odhadu agentury Ifop dostala 54,5 procenta hlasů, zatímco její soupeřka z UMP Nathalie Kosciusková-Morizetová získala 45,5 procenta.

Třetí síla

Protiimigrantská FN získala větší města na jihu země Béziers a Fréjus. Kromě toho by podle odhadů mohla mít většinu v dalších osmi menších městech. To by byl nejlepší výsledek FN od roku 1995, kdy ovládla Orange, Toulon a Marignane na jihu Francie. Tentokrát se prosadila i na severu a například ve Villers-Cotterêts severovýchodně od Paříže.

Šéfka Národní fronty Marine Le Penová odhadla, že její hnutí získalo dnes na 1200 zastupitelů. "Vstupujeme zjevně do nové fáze, kdy byl ve francouzské politice zlomen monopol dvou hlavních stran. Nyní se musí počítat s třetí silou," řekla Le Penová, jejíž strana by si měla podle průzkumů vést úspěšně i v květnových eurovolbách.

"Je to cena za odvážné reformy, které jsme podnikli," řekl ministr financí Pierre Moscovici v souvislosti s reformami penzí, rozpočtovými škrty a zvyšováním daní. On sám dnes prohrál ve svém domovském městě Doubs.

 

Právě se děje

před 27 minutami

Volby polského prezidenta se uskuteční 28. června, oznámila šéfka Sejmu

Volby polského prezidenta se uskuteční 28. června a případné druhé kolo o dva týdny později 12. července. Očekávaný termín voleb dnes oficiálně oznámila předsedkyně Sejmu, dolní komory polského parlamentu, Elžbieta Witeková.

Oznámené datum voleb chtěla vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS). Její předseda Jaroslaw Kaczyński minulý týden rezolutně prohlásil, že volby budou nejpozději 28. června navzdory veškerým snahám opozice je překazit. Pohrozil přitom využitím "všech prostředků, jež má stát k dispozici".

Volby prezidenta byly původně vypsané na 10. května a PiS jejich konání chtěla prosadit za každou cenu i přes epidemii covidu-19. Umožnit to měl zákon o korespondenčním hlasování, jehož schválení ale zdržel Senát, v němž má většinu opozice. Proto se volby nekonaly ani do konce května.

Zdroj: ČTK
Další zprávy