Varovné svědectví z fosilií: Na Antarktidě rostly stromy, emisí bylo stejně jako dnes

Simona Fendrychová Simona Fendrychová
Aktualizováno 5. 4. 2019 9:07
Tepleji v průměru o tři až čtyři stupně Celsia, hladiny moří vyšší až o 20 metrů, Grónsko i velká část Antarktidy byly bez ledu, a dokonce i na jižním pólu rostly stromy. Takhle Země vypadala před 2,5 až 5 miliony lety v období pliocénu. A může tak vypadat i v budoucnu.
Antarktida. Ilustrační foto.
Antarktida. Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock.com

Právě v pliocénu bylo ve vzduchu stejně vysoké množství oxidu uhličitého jako dnes. Tehdejší doba by podle britských vědců proto měla sloužit jako varování. Jde o analogii toho, co nás v budoucnosti může čekat.

Ačkoliv před miliony lety nebylo možné vinit ze znečištěného ovzduší člověka, nyní je tomu naopak. Průměrná teplota vzduchu je o jeden stupeň Celsia vyšší než v době před průmyslovou revolucí a množství oxidu uhličitého stouplo dvojnásobně.

Na mezinárodní klimatické konferenci v Paříži na konci roku 2015 se dohodlo 196 zemí OSN, že je třeba globální oteplování zpomalit a udržet pod dvěma stupni Celsia.

Plnit závazky, které z toho vyplynuly, se ale nedaří. Je tedy pravděpodobné, že teploty budou dál stoupat, a vědci se obávají, že v příštích stoletích se atmosféra oteplí tolik jako ve zmíněném pliocénu.

Spalování fosilních paliv totiž koncentraci oxidu uhličitého ve vzduchu zvyšuje velmi rychle. Fakt, že teploty zatím nejsou tak vysoké, vysvětluje britský geofyzik a klimatolog Martin Siegert tím, že v systému dochází ke zpoždění.

"Je to, jako když si doma nastavíte troubu na 200 stupňů. Také se neohřeje okamžitě, ale chvíli to trvá. Stejné je to s klimatem," cituje ho britský list The Guardian.

Doba pliocénu byla předmětem středeční konference britských meteorologů na Královské univerzitě v Londýně. Podle nich slouží jako model pro to, kam se lidstvo spalováním emisí znovu blíží. Otázkou jen zůstává, jak rychle.

Poznatky o tom, jak to v době před několika miliony let, kdy na Zemi žili velcí savci a nejstarší příbuzný člověka Australopithecus, vypadalo, pocházejí z mořských sedimentů. Že jen 500 kilometrů od jižního pólu rostly stromy a keře, dokazují zkamenělé větvičky nalezené v horninách v roce 1912 expedicí Roberta Falcona Scotta.

Les na Antarktidě později vědci vysvětlili neobvyklým oteplením planety. Za stromy na jižním pólu mohly skleníkové plyny. V množství, jaké je v atmosféře i teď.

Video: Klima se mění rychleji, než vědci čekali

Klima se mění rychleji, než vědci čekali. Na změnu máme podle klimatologů jen 12 let | Video: Aktuálně.cz
 

Právě se děje

Další zprávy