Kyberútoky nejsou jen problémem firem, ale také přímou hrozbou pro státy. Japonsko otevřeně ukazuje na aktéry z Číny i Severní Koreje. Popisuje i rostoucí dopady od krádeží kryptoměn až po ochromení průmyslu. Národní ředitel pro kybernetiku Iida Jóiči v rozhovoru pro Aktuálně.cz popsal, jak se rozplývá hranice mezi mírem a válkou a zda japonský kyberprostor ovlivnil i konflikt na Ukrajině.
Začněme vaší perspektivou: co dnes Japonsko považuje za největší hrozbu v kyberprostoru?
Nedávno jsme přijali novou národní strategii kyberbezpečnosti. Jejím stěžejním cílem je bránit naši zemi a odrazovat útočníky od škodlivých a nezákonných aktivit. Ty dnes představují bezprostřední hrozbu pro naši národní bezpečnost, zejména pokud za nimi stojí státem podporovaní aktéři z problematických zemí. To je pro bezpečnost Japonska mimořádně vážné.
Zmínil jste státem podporované aktéry. Jak Japonsko posiluje mezinárodní obranu v kyberprostoru v reakci na hrozby například z Číny? A je podle vás kybernetickou hrozbou i Severní Korea?
Ano, je. Veřejně jsme připsali Severní Koreji několik krádeží kryptoměn z posledních let a jednoznačně ji v těchto případech jmenovali. Ta hrozba neustále roste. Dalším příkladem je aktér známý pod přezdívkou MirrorFace, u něhož se předpokládá napojení na Čínu.
MirrorFace vede dlouhodobou kybernetickou kampaň proti japonským vládním institucím, výzkumným organizacím a průmyslu. Vnímáme to jako hrozbu pro národní bezpečnost, protože škody z těchto útoků stále narůstají.
To, že veřejně připisujeme útoky konkrétním útočníkům, má dva důvody: chceme zvýšit povědomí u potenciálně zasažených organizací a zároveň dát útočníkům jasně najevo, že je dokážeme identifikovat na základě solidních informací. Tím můžeme kyberútočníkům zvyšovat náklady na jejich činnost.
Útok na Prazdroj i přístav
Napadají vás nějaké konkrétní příklady kyberútoků?
V poslední době jsme čelili ransomwarovým útokům na firmy, jako je Asahi Group Holdings (mj. vlastníka Plzeňského Prazdroje – pozn. red.) nebo logistická společnost ASKUL Corporation. Tyto incidenty vážně narušily jejich dodavatelské řetězce a provoz byl ochromen na celé měsíce. Kromě výrazných finančních ztrát se velmi rychle propadly i jejich tržby.
Když se podíváme o něco dál do minulosti, vidíme také sérii útoků na kritickou infrastrukturu – například vyřazení kontejnerového terminálu v přístavu Nagoja, který je klíčovým exportním uzlem japonského automobilového průmyslu. Ransomwarový útok tam zastavil provoz na tři dny, což znamenalo ztrátu zhruba jednoho procenta ročních exportů za tu dobu.
To zní jako obrovská komplikace.
Ano, zažili jsme celou řadu ransomwarových i DDoS útoků a čelili jsme také sofistikovaným operacím proti naší kosmické a letecké výzkumné agentuře.
Podařilo se vám pachatele vždy identifikovat?
Ne ve všech případech. MirrorFace jsme ve veřejných vyjádřeních zmínili proto, že vede široké kampaně zaměřené na úřady, výzkumné instituce i firmy. Co se týče obětí, nezveřejňujeme jména všech napadených organizací – jsou to oběti trestné činnosti a není vždy nutné je vystavovat pozornosti veřejnosti či mezinárodního společenství.
U Severní Koreje byla situace jasnější: krádeže kryptoměn mají velmi specifický charakter, a proto jsme ji jmenovitě spojili s útoky na společnosti, jako je například DMM Bitcoin.
První „výstřel“ padá v kyberprostoru
Když se podíváme na globální konflikty, jako je válka na Ukrajině nebo současné napětí na Blízkém východě – promítají se podle vás i do asijsko‑pacifického regionu, kam spadá i Japonsko?
Řekl bych, že ano. Ozbrojené konflikty, které zmiňujete, jsou neodmyslitelně provázány s kybernetickými útočnými kampaněmi. Ty často začínají ještě předtím, než padne první fyzický výstřel. Všechny zainteresované strany proto musí počítat s možnými útoky už před vypuknutím bojů – a i po příměří mohou kybernetické operace pokračovat.
To má přímý dopad na Indo‑Pacifik: jakmile se vláda otevřeně postaví na jednu stranu konfliktu, mohou se terčem stát právě za to – ať už ze strany aktivistických skupin, nebo státem podporovaných aktérů, kteří podporují protivníka. Útoky mohou přijít v mnoha podobách a kdykoli, takže musíme zůstat neustále ve střehu. Geopolitická situace na Blízkém východě je velmi vážná, ale podobně vyhrocené napětí už nějakou dobu sledujeme i v Asii a Tichomoří.
V podstatě platí, že regionální konflikty mají globální dopady, protože kyberprostor nezná hranice. Rozplývá se jasná linie mezi mírem a válkou, mizí ostré rozlišení mezi státními aktéry a kriminálními skupinami a stírá se i dělicí čára mezi ekonomickým soupeřením a vojenskou aktivitou.
Celostátní kampaně o kyberbezpečnosti
Když mluvíme o kyberkriminalitě: jak odolní jsou podle vás japonští občané vůči podvodům a dezinformacím? Co v tomto směru dělá vláda?
Těžko se to měří úplně přesně, protože hodně záleží na zázemí konkrétních lidí. Ti, kteří pracují ve velkých firmách nebo u provozovatelů kritické infrastruktury, si rizika většinou velmi dobře uvědomují. U široké veřejnosti bývá pocit naléhavosti často nižší.
Nicméně, každý rok od 1. února do 18. března probíhá v Japonsku celostátní kampaň Měsíc povědomí o kyberbezpečnosti, která má běžným občanům přiblížit rizika v kyberprostoru a praktické způsoby, jak se chránit.
S nástupem umělé inteligence se i média potýkají s rostoucím problémem dezinformací. Jaké jsou podle japonských zkušeností největší rizika spojená s AI?
Umělá inteligence je vyspělá technologie s dvojím použitím. Může sloužit k podpoře prosperity, ale stejně tak může být zneužita k nezákonným účelům – záleží na úmyslech toho, kdo ji využívá. Nemyslíme si, že je nutné AI absolutně svazovat, ale potřebujeme společně nastavit mezinárodní normy pro její používání tak, aby skutečně zlepšovala lidské životy.
Jak se ale změny v oblasti kyberbezpečnosti podchytávají legislativně? Může s tím vůbec něco dělat stát?
Loni v květnu jsme přijali nový zákon o aktivní kybernetické obraně (Active Cyber Defense) a v prosinci jsme aktualizovali naši strategii kyberbezpečnosti. Největší změnou v právním a institucionálním rámci je vznik Národního úřadu pro kybernetickou bezpečnost (National Cybersecurity Office, NCO) a moje jmenování vůbec prvním národním ředitelem pro kybernetiku. To představuje zásadní posun v řízení na úrovni japonské vlády.
NCO má jasně vymezené koordinační pravomoci a zároveň operativní schopnosti pro aktivní kyberobranu i zpravodajské funkce pro analýzu a vyhodnocování kybernetických útočných kampaní.
Díky tomu můžeme přijímat konkrétní opatření ke zmírnění rizik, která z kyberoperací plynou, a využívat nově zavedené nástroje – například vzdálený přístup k infikovaným systémům a jejich neutralizaci. Jde o vůbec první typ opatření, k nimž vláda získala výslovné zákonné oprávnění.
Platí tento záběr i pro soukromé subjekty, tedy i firmy?
V oblasti regulace už je neoprávněný přístup k systémům trestným činem. Nová pravidla pro poskytovatele vybraných služeb kritické infrastruktury zavádějí povinnost hlásit kybernetické incidenty a registrovat klíčová aktiva, aby vláda měla potřebné informace k ochraně státu a posílení národní bezpečnosti.
Zároveň je vláda povinna vracet informace a analytická hodnocení zpět do soukromého sektoru. To by mělo motivovat firmy, aby více investovaly do bezpečnostních nástrojů, odborníků i konzultačních služeb.
Mohlo vám uniknout: „Operace na severu jsou možné.“ Ukrajina se chystá na hrozbu z další země
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Španěly opět spasil Merino, belgická šňůra končí. Boj o finále bude hit
Španělští fotbalisté porazili v druhém čtvrtfinále mistrovství světa v Los Angeles Belgii 2:1.
Přenos skončil Španělsko - Belgie 2:1. „Rudí ďáblové“ střídali brankáře, pak favorit rozhodl
Sledujte online přenos ze čtvrtfinále fotbalového mistrovství světa v Americe mezi Španělskem a Belgií.
Fiasko ruských „superstíhaček“: Zastavily jediný dron, zbytek vyřadil klíčový závod
Rusko během pondělního útoku ukrajinských dronů na rafinerii v Omsku nasadilo „neviditelné“ stíhačky páté generace Su-57. Nejmodernější stroje ruských vzdušných sil však podle deníku Kyiv Post dokázaly zachytit pouze jediný bezpilotní letoun. Ostatní obranou proletěly a vyřadily z provozu největší rafinérský komplex v zemi.
Bittner finišoval jedenáctý, Otruba dlouho unikal. Etapu vyhrál Belgičan
Rovinatou 7. etapu Tour de France vyhrál v hromadném spurtu v Bordeaux belgický cyklista Tim Merlier. Čech Pavel Bittner finišoval jedenáctý, téměř celý den strávil ve dvoučlenném úniku Jakub Otruba.
Konec dlouholeté spolupráce. Lehečka se loučí s trenérem, náhradu neoznámil
Český tenista Jiří Lehečka se po osmi letech rozloučil s trenérem Michalem Navrátilem, pod jehož vedením se dostal do světové špičky. Čtrnáctý hráč žebříčku ATP to oznámil na sociálních sítích.