Letovisko kdysi oplývalo luxusem a lákalo celebrity. Erdogan chce osídlit město duchů

Dominika Perlínová Dominika Perlínová
29. 7. 2021 6:16
Prádlo tu na šňůrách visí už skoro 50 let. Za ostnatým drátem jsou vidět opuštěné pláže, domy si postupně podmaňuje příroda a na ulici stojí rezivějící auta. Z kyperského resortu Varoša na kraji města Famagusta utekly v roce 1974 před tureckou invazí tisíce lidí. Teď by se do něj mohl život vrátit.

Před tureckou invazí na Kypr, která vedla k vytvoření pevné hranice mezi řeckými a tureckými obyvateli ostrova, byl plážový resort Varoša oblíbenou destinací turistů. Dlouhé písečné pláže navštívily i herecké hvězdy Richard Burton nebo Brigitte Bardotová a hotel Argo patřil mezi oblíbená místa Elizabeth Taylorové.

Žena se prochází Varošou.
Žena se prochází Varošou. | Foto: Reuters

"Každý, kdo pochází z Varoši, má o místě až romantickou představu," řekla pro britskou stanici BBC Vasia Markidesová, jejíž matka ve městě Famagusta vyrostla. "Mluví o tom jako o centru umění a intelektuálních aktivit. Popisují to jako francouzskou Riviéru Kypru."

To se ale změnilo během jediného dne. Po letech etnických konfliktů a neshodách o tom, jak má budoucnost země vypadat, provedla řecká vojenská junta mocenský převrat. Na ten ale okamžitě zareagovalo Turecko, ostrov napadlo a dodnes okupuje jeho horní třetinu.

Jak se turecké jednotky blížily k letovisku Varoša, tamní obyvatelé utekli, aby se vyhnuli násilí. Čekali, že se vrátí, jakmile se situace uklidní. Nechali tak doma skoro všechny své věci, někteří i jídlo na plotně.

Letovisko ale stojí jen pár kilometrů od hranice v turecké části ostrova a lidé se do něj už nikdy nevrátili. V roce 1984 navíc OSN schválila rezoluci, že ho přebírá pod svou kontrolu a kromě původních obyvatel se do něj nesmí nikdo nastěhovat.

Postupné otevírání

Varoša se tak během jediného dne proměnila z živé čtvrti s 39 tisíci obyvatel v město duchů, ke kterému se ale upínají naděje mnoha řeckých Kypřanů. Mezi ty patří i matka Markidesové Emily, která se krátce před invazí vdala a svatební dary má pořád na půdě svého rodinného domu.

Poprvé byl zákaz vstupu uvolněn v roce 2003, kdy Kypřané z obou stran mohli překročit nárazníkové pásmo OSN. Místní této oblasti přezdívají zelená linie.

"V hlavě jsem si to představovala jako nějaký ráj," vzpomíná Vasia Markidesová na den, kdy přes plot poprvé nahlédla do domova svých předků. "Ale vypadalo to jako postapokalyptická noční můra."

Kromě tureckých vojáků se úplně dovnitř čtvrti podíval jen málokdo. Pár odvážných návštěvníků se přes plot dostalo - zahlédli nedotčenou pláž s mořskými želvami nebo figuríny v obchodech, které na sobě měly "módní" oblečení z roku 1974.

"Bylo to jako bydlet vedle města duchů," tvrdí Ceren Bogacová, turecká Kypřanka, která vyrůstala v domě s výhledem na opuštěný resort. "Domy měly v oknech květináče, záclony, ale nikdo tam nežil - bylo to místo, které bylo znenadání opuštěné."

Foto: Reuters

Její prarodiče byli uprchlíci. Museli utéct z jihu ostrova a výměnou za majetek, který tam nechali, dostali k nastěhování opuštěný dům řeckých obyvatel na severu.

Oživení města duchů

Ačkoliv ženy citované v článku doufají, že je možné Varošu obnovit a udělat z ní symbol sblížení obou etnik, vývoj posledních několika měsíců tomu nenasvědčuje. Loni v říjnu Ankara oznámila, že plánuje část opuštěné pláže znovu zpřístupnit a vyčistit ji. Minulý týden se ale návrh posunul ještě dál.

Varoša.
Varoša. | Foto: Reuters

Turecká republika Severního Kypru, kterou jako samostatný stát uznává pouze Turecko, oznámila, že chce oblast demilitarizovat a znovu ji osídlit civilisty. Podle řeckých Kypřanů se ale jedná o první krok k přivlastnění si území, které by mělo náležet jim.

Rozhodnutí kritizovala i OSN a připomněla, že je v rozporu s přijatou rezolucí. Podle odpůrců návrhu se tak ještě prohloubí rozdělení ostrova na dvě země, což podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové Evropská unie odmítá. Nesouhlasí s tím ani Spojené státy nebo Velká Británie.

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan si ale za svým rozhodnutím stojí. "Nepřijmeme jejich rady … uděláme, co potřebujeme udělat," prohlásil podle britského listu The Guardian. "Mezinárodní komunita dříve nebo později přijme tuto skutečnost."

Kyperský spor

  • Kypr získal nezávislost na Británii v roce 1960, od té doby ale na místě panovalo velké napětí mezi oběma etnickými skupinami.
  • Od roku 1974 je ostrov rozdělen na dvě části.
  • Jižní, větší stranu ostrova obývá převážně řecké obyvatelstvo a jedná se o oficiálně uznanou kyperskou republiku. Ta je členem řady mezinárodních organizací, včetně Evropské unie.
  • Severní třetinu okupují turečtí vojáci a jedná se o samozvanou severokyperskou republiku.
  • Na ostrově má pod kontrolou některé oblasti také OSN nebo Spojené království. Mírová jednání zatím situaci nijak nevyřešila.
 

Právě se děje

Další zprávy