


V zemích bývalého Sovětského svazu se Vánoce slaví odlišně než v západní Evropě a vánoční tradice se výrazně liší region od regionu. Zatímco v Pobaltí a Gruzii mají svátky hluboké kořeny a lidé tam zachovávají staré zvyky, v Rusku, Bělorusku či středoasijských republikách dominuje Nový rok.

Většina pravoslavných národů, například Ukrajinci, Bělorusové či Gruzínci, dodnes udržuje postní Štědrý večer s 12 bezmasými pokrmy. Výjimkou je Arménie, jediná země, která slaví Štědrý večer i Vánoce ve stejný den, tedy 6. ledna. Aktuálně.cz přináší přehled, jak se dnes Vánoce slaví v jednotlivých zemích i co zůstalo z minulosti.
V Rusku a Bělorusku Vánoce stojí ve stínu oslav Nového roku, které provázejí hlučné večírky, dárky a rodinná setkání. Nechybí tradiční dvojice Děda Mráz a jeho vnučka Sněhurka, zatímco 7. ledna se slaví spíše komorně a nábožensky s půlnočními bohoslužbami.
Na Ukrajině se Vánoce slaví 7. ledna i 25. prosince, druhý termín symbolizuje odklon od ruského kulturního vlivu. Doprovází je štědrovečerní postní večeře s 12 pokrmy, koledování a návštěva kostela. Mladší generace přebírá západní tradice, takže kontrast Nového roku a Vánoc je patrný.

V Gruzii začínají oslavy už na Silvestra, ale pravoslavné Vánoce připadají na 7. ledna. Součástí tradice je průvod Alilo, zpívání koled a sbírka darů pro chudé. Místo vánočního stromku se používá čičilaki. Zdobí se ovocem a sladkostmi a na konci svátků se spaluje jako symbol odchodu starého roku a očisty domácnosti. Na slavnostním stole nechybí satsivi (kuře v ořechové omáčce), gozinaki (medové ořechové placky) či chačapuri (sýr zapečený v těstě).
V Pobaltí, tedy v Litvě, Lotyšsku a Estonsku, jsou Vánoce hlavním zimním svátkem. Rodiny dodržují adventní tradice a města nabízejí vánoční trhy, koncerty a osvětlená náměstí. Lotyšsko i Estonsko mají zvyky s lampióny, zpíváním koled a návštěvami městských vánočních trhů, často s historickým folklorním programem, což vytváří autentickou vánoční atmosféru.
V Kazachstánu, Uzbekistánu, Turkmenistánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu Vánoce prakticky neexistují a hlavním zimním svátkem zůstává Nový rok. Sovětské tradice, včetně Dědy Mráze a Sněhurky, oživují městské oslavy a dětské programy. Menšiny slaví Vánoce 7. ledna, ale dekorace a stromky mají spíše symbolický charakter a připomínají konec roku spíše než náboženský svátek.
Arménie slaví Vánoce 6. ledna s důrazem na rodinu, víru a tradiční pokrmy. Vánoční oběd často zahrnuje ghapama, dýni plněnou rýží, ořechy a sušeným ovocem. Nový rok je spíše světskou záležitostí.
V Ázerbájdžánu Vánoce téměř neexistují, slaví je pouze ruská menšina. Většina populace vnímá svátky spíše jako dětskou zábavu a dekorace se objevují pouze při novoročních oslavách.



V Íránu už "nezbylo prakticky nic", na co by americká armáda mohla útočit, a válka na Blízkém východě tak brzy skončí. Prohlásil to americký prezident Donald Trump ve středečním rozhovoru se serverem Axios. Stane se tak ale podle něj až v okamžiku, kdy se pro konec bojů rozhodne on sám.



Sněmovna schválila státní rozpočet na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Jde o první rozpočet, který předložila koaliční vláda ANO, SPD a Motoristů v čele s Andrejem Babišem (ANO). Poslanci během závěrečného schvalování přidali mimo jiné 800 milionů korun na podporu sportu. Koaliční většina odmítla v dílčích hlasováních všech více než 100 opozičních návrhů na přesuny peněz.



USA by mělo ve svém mírovém úsilí vyvíjet větší tlak na Rusko a nikoli na Ukrajinu. V rozhovoru zveřejněném ve středu s bruselským portálem Politico to prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Vyzval také lídry Evropské unie, aby připravili náhradní plán, pokud by Maďarsko a Slovensko skutečně zablokovaly dříve dohodnutou unijní půjčku 90 miliard eur (2,2 bilionu Kč).



Modžtaba Chameneí, syn a nástupce nejvyššího íránského vůdce Alího Chameneího, si v posledních deseti letech vybudoval rozsáhlé portfolio luxusních nemovitostí v zahraničí. Pozornost budí především dva londýnské byty s přímým výhledem na izraelské velvyslanectví, které podle odborníků mohou představovat vážné bezpečnostní riziko.



V den, kdy poslanci ve sněmovně schvalují rozpočet na letošní rok, vyšlo do ulic několik stovek převážně mladých lidí z uměleckých škol. Studenti a studentky protestovali proti krácení peněz na živou kulturu a vyzývali vládu i ministra kultury Otu Klempíře, aby peníze do kultury „vrátili“. V případě, že se tak nestane, požadují studenti Klempířovu demisi a hrozí dalšími protesty.