Rakousko má nového prezidenta, Van der Bellen složil slib. V zemi vrcholí vládní krize

Martin Ehl Zahraničí Martin Ehl, Zahraničí
26. 1. 2017 12:29
Nový rakouský prezident Alexander Van der Bellen se ujímá funkce ve chvíli, kdy se rozpadá koalice sociálních demokratů a lidovců. Případné volby by nyní vyhráli nacionalističtí Svobodní, jejichž kandidáta Van der Bellen loni hned dvakrát porazil. Nový rakouský prezident, který by budoucího kancléře pověřoval sestavením vlády, ale řekl, že Svobodní jsou pro něj ve vládě nepřijatelní.
Alexander Van der Bellen a předsedkyně rakouské Národní rady Doris Buresová.
Alexander Van der Bellen a předsedkyně rakouské Národní rady Doris Buresová. | Foto: Reuters

Vídeň – Rakousko má nového prezidenta. Úřadu se ve čtvrtek ujal Alexander Van der Bellen. Bývalý předseda Zelených musel předtím projít hned dvojími volbami, když se ty první opakovaly kvůli problémům při sčítání hlasů.

"Narodil jsem se jako dítě uprchlíka. A teď tu před vámi stojím jako prezident. To mi dává pocit, že Rakousko je země s neomezenými možnostmi," řekl Van der Bellen v nástupním projevu.

"Všichni lidé by měli mít možnost vést úspěšný život. Politika je řemeslo, které by pro to mělo vytvořit podmínky," dodal. Ukázal tak, že přestože nebude mít jako prezident mnoho pravomocí, jeho postoj bude pro Rakousko velmi důležitý.

Pak se třiasedmdesátiletý politik vydal pěšky z vídeňského parlamentu, kde skládal slib, do svého sídla v paláci Hofburg.

Rakušany čekají i parlamentní volby

Právě v této době v rakouské politice vrcholí koaliční krize mezi sociálními demokraty spolkového kancléře Christiana Kerna a lidovci. Mezi lidovci přitom získává stále větší vliv mladý ministr zahraničí a v tuto chvíli nejpopulárnější rakouský politik Sebastian Kurz.

Spolkový kancléř Kern, bývalý manažer státních drah, se na něj ale rychle dotahuje.

Sociální demokraté a lidovci si předsevzali do pátku sestavit nový program a tím oživit vládní spolupráci. Spekulace o možných předčasných volbách obě strany popírají.

Kern na začátku ledna zahájil politickou ofenzívu. V americky laděném projevu kancléř představil ambiciózní program na oživení ekonomiky. Zároveň obsahoval i omezení možností práce pro cizince. Tím vyšel vstříc voličům, kteří od jeho strany utíkají k populistickým Svobodným.

Nový rakouský prezident Alexander Van der Bellen během své inaugurace.
Nový rakouský prezident Alexander Van der Bellen během své inaugurace. | Foto: Reuters

Ti by podle průzkumů parlamentní volby, plánované na příští rok, vyhráli.

Více v nich mohou ztratit právě sociální demokraté. Lidovci se totiž už dlouho a potichu chystají na případné koaliční partnerství se Svobodnými.

"Prestiž populárního mladého politika Kurze by mohla být argumentem, proč by lidovci měli opustit mezi Rakušany naprosto nepopulární koalici," tvrdí politolog Peter Filzmaier v listu Der Standard.

Jenže mladý ministr Kurz je spíše výjimkou. Lidovcům zatím vládne stará garda, které jde hlavně o posty v regionálních vládách.

S málem pravomocí, ale důležitý

Právě proto bude osoba prezidenta důležitá. Sice nemá moc pravomocí, ale pověřuje budoucího kancléře sestavením vlády. A Van der Bellen v kampani tvrdil, že Svobodní jsou pro něj ve vládě nepřijatelní.

Je ale otázka, jak se zachová v případě, že Svobodní opravdu volby vyhrají – a budou moci sestavit vládu.

Van der Bellenovy první kroky a projevy jsou tak v této složité situaci sledovány s největším napětím.

Mohl by tak – podobně jako například Andrej Kiska na Slovensku – i bez zásadních pravomocí významně ovlivňovat politickou a společenskou situaci v zemi, kterou znejisťují příliv uprchlíků a nárůst popularity nacionalistů.

Rakousko loni stanovilo hranici 37 500 uprchlíků, které je ochotno přijmout. V roce 2015 tam přitom požádalo o azyl 90 000 lidí.

Důležitý vzkaz, který vyslali naši sousedé v éře bojovníků s takzvanými elitami a politickou korektností. | Video: Martin Novák
 

Právě se děje

před 48 minutami

Senát chce zvýšit kompenzační bonus na 667 korun denně

Příspěvek podnikatelům, kteří byli omezeni opatřeními kvůli epidemii koronaviru, by se měl podle Senátu zvýšit z 500 na 667 korun denně. Důvodem je snaha nahradit živnostníkům odvody na sociální a zdravotní pojištění. Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) se zvýšením nesouhlasila. Podle ní by Sněmovna, která návrh dostane k projednání, měla dnešní senátní úpravu odmítnout.

Senát přes nesouhlas ministryně rozhodl také o tom, že nárok na takzvaný kompenzační bonus by měli mít i podnikatelé bez provozoven, jejichž činnost byla opatřeními omezena z alespoň 80 procent. Patří mezi ně podle lidovců někteří kadeřníci, kosmetičky, maséři nebo fotografové.

Horní komora rovněž schválila návrh, podle něhož by vláda měla doplatit obcím a krajům výpadek příjmů, o který byly připraveny v důsledku výplaty kompenzačních bonusů. Schillerová to odmítla, návrh je podle ní "nesplnitelný", neboť ve státním rozpočtu na to nejsou peníze.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Prezident Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin

Prezident Miloš Zeman označil holokaust za největší zločin lidských dějin. Myslí, že jeho hlavním faktorem je závist vůči úspěšnějšímu národu nebo rase. Po zdrojích a faktorech holokaustu je podle něj nutné pátrat. Prezident to řekl v projevu na dnešním on-line česko-izraelském setkání, které se konalo u příležitosti dne památky obětí holokaustu a předcházení zločinům proti lidskosti a které na Facebooku přenášelo ministerstvo zahraničí. Hlava státu zároveň uvedla, že Evropská unie je striktně pro Palestinu, která je proteroristická. Írán podle Zemana hovoří o vyhlazení Izraele z mapy, což považuje za jinou podobu holokaustu. Český překlad prezidentova projevu v angličtině na webu zveřejnil Hrad.

Zdroj: ČTK
Další zprávy