Živě ze Sýrie: Latákíja pije daešku. A velebí Rusy, že ji uchránili před válkou

Jiří Just Jiří Just
18. 4. 2016 12:55
Noční život a plné obchody. Dvě - pro Evropana překvapivé - věci dávají Syřanům šanci alespoň na okamžik zapomenout na válečné útrapy a fanatické islamisty za humny. Alespoň v Latákíji, 400tisícovém městě, jež se před občanskou válkou pyšnilo přízviskem "syrské Azurové pobřeží". Reportáž Aktuálně.cz ze Sýrie.
Ještě před pár lety se pyšnila titulem syrského Azurového pobřeží. Pak ale přišla válka, která změnila nejen Latákíji, ale celou Sýrii. | Video: Jiří Just

Latákíja (od našeho zvláštního zpravodaje) - Říkalo se jí "syrské Azurové pobřeží". Dnes se Latákíja, hlavní město stejnojmenné provincie na severozápadě země, skloňuje hlavně v souvislosti s Ruskem a jeho vojenskou přítomností v Sýrii.

Do občanské války, která v arabské republice vzplála před pěti lety, vypadalo město s bezmála 400 tisíci obyvateli jinak než teď. Ve vyhledávaném letovisku s pětihvězdičkovými hotely a - na místní poměry luxusními - restauracemi bujel noční život. 

Teď tu na ulici místo turistů potkáte muže v maskáčích a s kalašnikovy. Přímé boje se zatím Latákíji vyhnuly - režim prezidenta Bašára Asada tu protivládní nepokoje nemilosrdně potlačil hned v zárodku.

Střety zuří až o kus dál - v pondělí povstalci oznámili, že na jiném místě provincie Latákíja spustili jednu z ofenziv proti vládním jednotkám.

Pod dohledem prezidenta

Největší syrský středomořský přístav působí vylidněně. Na okraji centra se k nebi táhnou betonové skelety nedostavěných domů.

Sousední paneláky vypadají neobydleně.

Symbolem nenaplněného snu o turistické metropoli je mnohopatrové duty free obchodní centrum. Obchody s levným alkoholem, kabelkami a voňavkami za bělomodrou fasádou zůstanou zavřeny ještě dlouho.

Město se ale přizpůsobilo. Jak válce, tak migrační krizi. Muselo - proudí sem tisíce uprchlíků, kteří prchají z dosahu bomb.

Latákíja vypadá jinak než další města v Sýrii. Neplatí tu noční zákaz vycházení, po ulicích chodí evropsky oblečené i částečně zahalené dívky.

Parky jsou upraveny, obchody - vyjma těch pro turisty - fungují, rybáři časně ráno vyplouvají na lov. A na všechen ten cvrkot z portrétů na stěnách přísně shlíží prezident Asad.

Hlt daešky

Malý obchůdek nedaleko pobřeží má otevřeno hluboko do noci. Za pultem sedí dva starší muži a s gustem popíjejí čaj maté.

Syrská "daeška"
Syrská "daeška" | Foto: Jiří Just

Sortiment krámku je více než skromný. Na poličkách stojí balíčky kávy, několik obyčejných a pár s kardamomem, čaj, cigarety, libanonské pivo a domácí potřeby.

Kníratý majitel má zato dobré kontakty. "Change money?" špitne lišácky. Po kladné odpovědi automaticky vytáčí číslo a do telefonu prohodí pár slov.

Lámanou angličtinou pak vysvětlí, že za deset minut přijede jeho známý, který mění dolary na místní valutu. Aby čekání zkrátil, postaví na pult skleničku. Z poloprázdné lahve do ní nalije trochu čiré tekutiny, co voní po hašlerkách.

Z plastikové lahve pak do sklenice přilije neperlivou vodu. Bezbarvý nápoj se změní v mléčně bílý koktejl.

Jde o arak, blízkovýchodní destilát z vína, ochucený anýzem. Velmi se podobá řeckému ouzu.

Rusové mu trefně říkají daeška - podle arabského označení teroristické organizace Islámský stát. Pít arak je také teror, tvrdí.

Přesně za deset minut přijíždí směnárník. Na kalkulačce ukazuje kurz. Za 1 dolar dá 485 syrských liber. Podle oficiálního kurzu bych měl dostat 220.

Obchod v Latákíji.
Obchod v Latákíji. | Foto: Jiří Just

Chudobě navzdory

Supermarket v suterénu obchodního centra nese stejný název jako americká síť obchodů K-mart. Po letech občanské války by leckdo čekal, že zásobování bude špatné a markety čekají na zákazníky s poloprázdnými regály.

Opak je pravdou, alespoň tady v Latákíji. V supermarketu najdete vše, co potřebujete. Chléb, ovoce, zeleninu, mléčné výrobky, drogerii místní i zahraniční provenience.

Za proskleným pultem prodavač nabízí k ochutnání olivy s ostrou paprikou nebo tradiční syrský sušený sýr s tymiánem, rozměrem i formou připomínající tenisový míček. Vedle bedny s granátovými jablky leží krabice s nezralými zelenými plody mandloně, které Syřané bez rozpaků konzumují.

Pro našince jsou ceny v obchodě neuvěřitelně nízké. Místní to vidí jinak - v zemi je 40procentní inflace, průměrná mzda se v Sýrii pohybuje okolo 4000 korun.

V sousední vyhlášené restauraci s romantickým názvem Manuela to žije. Za dlouhými stoly sedí představitelé místní honorace.

Kouří vodní dýmku, ládují se hummusem (kaše z cizrny a sezamové pasty) a šťavnatým skopovým. Lidé se baví. Jako by žádný Islámský stát, který za světské radovánky popravuje, neexistoval.

Jako by exploze barelových bomb nezabíjely jejich spoluobčany v ostatních částech země.

Supermarket v suterénu obchodního centra nese stejný název jako americká síť obchodů K-mart.
Supermarket v suterénu obchodního centra nese stejný název jako americká síť obchodů K-mart. | Foto: Jiří Just

Občanský konflikt o sobě dá znát, když se restaurace ponoří do tmy. Kvůli válce totiž i tady nezřídka dochází k výpadkům elektřiny.

Radost z Rusů

Syřané jsou za cizince, kteří alespoň zdánlivě připomínají turisty, rádi. Kromě anglických slovíček ke své skromné jazykové znalosti přidávají ruská slovíčka.

"Spasibo" a "privět" jsou od místních - alespoň v Latákíji - slyšet poměrně často.

Není to jen zdvořilost. V Sýrii, přesněji v její části ovládané režimem Bašára Asada, podporují ruské zapojení do konfliktu v zemi.

Nad patrovými domky na periferii Latákíje prolétá ruský armádní vrtulník. Míří na nedalekou základnu Hmejmím, kde působí ruský kontingent.

Lidé na ulici se zastavují a mávají stroji s rudou hvězdou na kabině. Z otevřených dvířek jim odpovídá ruka v zelené uniformě.

Syřané se ruské techniky nebojí. Možná že v nich vzbuzuje naději. Nebo jsou pověrčiví.

Poté, co se Moskva zapojila do občanské války, se syrským vládním silám začalo dařit. Demoralizovaná Asadova armáda, která ještě v loni byla na pokraji krachu, přešla do protiútoku a drtí Islámský stát.

Bez ruské pomoci ze vzduchu by se jí to nepodařilo.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Bavorský premiér Söder uhájil předsednictví v CSU

Kongres německé vládní strany, bavorské Křesťanskosociální unie (CSU) v pátek zvolil do čela uskupení opět Markuse Södera. Dvaapadesátiletý politik, který je od loňska také bavorským premiérem, dostal 91,3 procenta hlasů delegátů, tedy ještě více než při lednovém prvním zvolení do čela strany.

Söder byl zvolen předsedou CSU poprvé 19. ledna, kdy dostal 87,4 procenta hlasů. Tehdy nahradil o 17 let staršího Horsta Seehofera, který ho po deseti letech v čele strany sám navrhl jako svého nástupce. Už loni v březnu Söder vystřídal Seehofera také ve funkci bavorského ministerského předsedy. Sedmdesátiletý Seehofer je teď německým ministrem vnitra a v roce 2021 hodlá odejít do politického důchodu.

Aktualizováno před 2 hodinami

Dopravní nehoda u Ostrovačic na Brněnsku na několik hodin uzavřela dálnici D1 ve směru na Brno

Dopravní nehoda dvou kamionů u Ostrovačic na Brněnsku dnes zhruba na čtyři hodiny uzavřela dálnici D1 ve směru z Prahy na Brno. Kolize se obešla bez zranění, vyplývá z informací jihomoravské policie a hasičů. Před 10:00 se podařilo obnovit provoz jedním pruhem, oznámilo Ředitelství silnic a dálnic. Do té doby byla D1 neprůjezdná mezi sjezdem 178 u Ostrovačic a exitem 182 u Kývalky. Až zhruba do 18:00 ale v místě pokračovaly odklízecí práce.

Zdroj: ČTK
Další zprávy