Americký prezident Donald Trump nevylučuje vojenský střet a zpřísnil ekonomické sankce. Írán kvůli tomu vyhrožuje odstoupením od jaderné dohody a dává najevo, že je připraven zaútočit. Otázkou zůstává, jestli přímo na americké námořnictvo, na regionální spojence Washingtonu, nebo na jednotky USA v Iráku prostřednictvím milicí, které Teherán v sousední zemi podporuje.
Spojené státy varování od svých zpravodajských služeb neberou na lehkou váhu. V úterý kvůli nim dokonce odvolaly část personálu ze své ambasády v iráckém Bagdádu a konzulátu v Irbílu.
Situace je znepokojivá i proto, že do podobné akce se Írán dosud nepustil. Ozbrojování lodí v Perském zálivu, kudy plují americká plavidla, podle všeho Spojené státy nečekaly. Deníku New York Times to potvrdily tři zdroje z řad vládních představitelů. Ministr zahraničí Mike Pompeo a prezidentův klíčový poradce pro národní bezpečnost John Bolton počítají i s možností, že se Írán chystá zaútočit přímo na americkou armádu.
Jaká bude reakce USA, se dá zatím podle pozorovatelů odhadnout jen velmi těžko. Prezident Trump se chce podle listu Washington Post přímé konfrontaci vyhnout. Nestojí o to pouštět se do drahé války a spory s Íránem by rád vyřešil diplomaticky. Bezpečnostní a zpravodajské služby stejně jako ministr zahraničí ale podle zdrojů amerického deníku jeho názor nesdílejí.
"Postupují moc rychle a Trump je naštvaný," popsal dění v Bílém domě anonymně jeden z úředníků s tím, že mezi Pompeem, Boltonem a dalšími došlo k takové rozepři, že ani nemohli najít společnou řeč.
Donald Trump se podle zdroje chce s Íránem dohodnout a je ochotný s Teheránem jednat. Za každou cenu se chce vyhnout vojenské intervenci a opakování Iráku, kam americká armáda vstoupila v roce 2003, aby svrhla režim Saddáma Husajna. Trump chce zakročit razantně až poté, co Íránci udělají první vážný krok, shodují se lidé z jeho okolí.
Jaderným programem se Íránci nenasytí
Íránci by si ale vojenským střetem s USA nepomohli. Podstatou sporu se Spojenými státy jsou přísné sankce, které Washington na Teherán uvalil po tom, co Donald Trump odstoupil od jaderné dohody z roku 2015. Írán se tehdy zavázal k mezinárodním inspekcím svého atomového programu výměnou za zrušení ekonomických sankcí.
Írán teď vyhrožuje, že odstoupí také. Tlačí tím na další signatáře dohody, především evropské státy, aby přísné sankce kompenzovaly, jinak svůj jaderný program obnoví. "Teherán utrpěl vlivem sankcí za poslední rok a půl ekonomický šok a hrozí mu naprostý kolaps. To, co teď předvádí, je ukazování svalů," vysvětluje pro deník Aktuálně.cz politolog Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity, který se Íránem dlouhodobě zabývá.
"Ze svého jaderného programu lidi nenasytí, potřebuje spor urovnat diplomaticky," doplňuje Kraus s tím, že Írán sice dlouhodobě aspiruje na regionální velmoc, nyní ale potřebuje hlavně nastartovat ekonomiku.
V jaderné dohodě z roku 2015 se Írán zavázal omezit obohacování uranu a zpřístupnit jaderné elektrárny zahraničním pozorovatelům. Týká se to třech zařízení, která může Teherán dál částečně provozovat: Jadernou elektrárnu Búšehr, reaktor na těžkou vodu Arak a podzemní jadernou elektrárnu Fordo.
Nyní Írán hrozí, že pokud jej ostatní signatáři neochrání před americkými sankcemi, začne islámská republika obohacovat uran nad stanovený limit 3,67 procenta. Zbrojením ohrožuje a hlavně straší i Spojené státy.
"Íránci teď ukazují a připomínají, že tu jsou a jsou připravení na případný konflikt," interpretuje jejich chování Josef Kraus. "Spíš si ale dovedu představit nepřímou konfrontaci skrze spojence. Ve vojenském střetu s americkou armádou by Íránci asi neobstáli, ale na druhou stranu můžou Američanům hodně zatopit v Saúdské Arábii, Iráku nebo v Sýrii."
Kromě USA stahují svůj personál i vojáky z regionu i další země. Německá armáda kvůli napětí přerušila svou výcvikovou misi v Iráku a k podobnému kroku se rozhodlo kvůli bezpečnostní hrozbě také Nizozemsko.
