


Zatímco americký prezident Donald Trump tvrdí, že válka s Íránem se možná blíží ke konci, v zákulisí se začínají projevovat rozdíly mezi Washingtonem a Jeruzalémem. Podle deníku The Wall Street Journal mají Spojené státy a Izrael odlišné představy o tom, kdy a za jakých podmínek konflikt ukončit – a právě to může další vývoj války výrazně zkomplikovat.

„Myslím, že válka je víceméně hotová,“ řekl v úterý americký prezident ze svého golfového klubu na Floridě v telefonním rozhovoru s CBS. „Írán nemá žádné námořnictvo, žádné komunikace, žádné letectvo. Jejich rakety jsou rozptýlené. Jejich drony jsou všude vyhazovány do povětří, včetně jejich výroby dronů,“ dodal Trump.
Americká armáda uvedla, že v prvním týdnu operací zasáhla více než tři tisíce íránských cílů. „Když se podíváte, nezbylo jim nic. Ve vojenském smyslu jim nic nezbylo,“ komentoval armádní prohlášení Trump.
Jenže náznaky, že by snad válka mohla brzo skončit, přinášejí další problém: Izrael a USA mají odlišné představy o tom, kdy a za jakých podmínek konflikt ukončit, píše deník Wall Street Journal (WSJ).
Trump a izraelský premiér Benjamin Netanjahu spolu od začátku konfliktu v sobotu 28. února hovoří téměř každý den, někdy i vícekrát denně. Netanjahu také jednal s ministrem zahraničí Marcem Rubiem a Jaredem Kushnerem, prezidentovým zetěm a vyslancem pro Írán.
Všechny tyto rozhovory se zaměřují na současný stav války a na to, jak ji ukončit, uvedli podle WSJ američtí představitelé, přičemž se obě země snaží v reálném čase překlenout své rozdíly.

V Bílém domě podle deníku panují určité obavy, že Izrael chce, aby válka pokračovala i poté, co USA vyjádří přání ukončit bombardovací kampaň. Američtí a izraelští představitelé tvrdí, že izraelské poselství je, že zastaví svou kampaň v Íránu, jakmile se ukončí americká intervence. Trump svým asistentům řekl, že chce válku ukončit za svých podmínek, a poté, co v loňské dvanáctidenní válce zprostředkoval příměří, věří, že boje může zastavit, kdykoli bude chtít, píše deník.
„Konec amerického zapojení do tohoto konfliktu nakonec určí vrchní velitel, až bude mít pocit, že vojenské cíle byly plně splněny a hrozba darebáckého íránského režimu byla zcela zničena,“ řekla novinářům tisková mluvčí Bílého domu Karoline Leavittová.
Navzdory jejich úzké koordinaci se objevují rozdíly v přístupech Izraele a Ameriky. Izrael nadále sleduje a zabíjí vysoce postavené íránské představitele a zároveň rozšiřuje škálu svých cílů o ropný průmysl země, když se snaží vynutit změnu vedení.
USA také v pondělí Izraeli sdělily, že administrativa „není spokojena“ s útoky na íránská energetická zařízení, a podle amerických zdrojů Izraeli řekly, aby to neopakoval, pokud to Washington neschválí. Server Axios dříve informoval, že USA požádaly Izrael o zastavení útoků na íránskou energetickou infrastrukturu.
A jen pár hodin poté, co Trump CBS řekl, že „válka je téměř hotová“, Netanjahu zopakoval své maximalistické cíle pro válku. „Naším cílem je umožnit íránskému lidu odhodit jho tyranie; v konečném důsledku je to na nich,“ řekl Netanjahu v úterý. „Není pochyb o tom, že dosavadními kroky jim lámeme kosti, a přesto jsme stále aktivní,“ dodal.
Možné scénáře před několika dny v rozhovoru pro Aktuálně.cz shrnoval expert na Blízký východ Břetislav Tureček. Ten upozorňuje, že zatímco Spojené státy by mohly mít o případnou dohodu o ukončení konfliktu zájem, Izrael by se s takovým řešením pravděpodobně nespokojil a mohl by se snažit její uzavření zmařit.
Podle Turečka je navíc v současné situaci těžko představitelné, že by v íránském vedení převážil přístup „pojďme se s Američany dohodnout“.
Íránská armáda podle deníku New York Times upravuje svou taktiku s postupující americko-izraelskou bombardovací kampaní, uvedli vysocí představitelé amerického ministerstva obrany, a to i přesto, že Trumpova administrativa trvá na tom, že Spojené státy válku vyhrávají.
Podle amerických vojenských představitelů a vojenských expertů se Írán během 11 dnů od začátku konfliktu zaměřil na klíčové americké systémy protivzdušné obrany a radarové systémy v regionu.






Sledujte online přenos z finále tenisového US Open mezi párem Kateřina Siniaková - Taylor Townsendová a americkou dvojicí Robyn Montgomeryová - Ashlyn Kruegerová.



Francie řeší skandál kolem nahrávky policisty z Carcassonne, který se při noční hlídce pustil s kolegy do rasistických, misogynních a homofobních výpadů. Bývalý člen Národního sdružení (RN) na záznamu uráží lidi tmavé pleti, ženy i homosexuály, nešetří ani francouzského prezidenta Emmanuela Macrona a mluví také o potřebě státního převratu. Do případu se vložilo i francouzské ministerstvo vnitra.



Ve věku 94 let zemřela norská princezna Astrid, starší sestra krále Haralda V., který zesnul koncem srpna a ve středu měl pohřeb. O úmrtí Astrid podle agentury Reuters informoval norský královský dvůr.



Izrael je připraven pokračovat v útocích proti militantnímu hnutí Hizballáh, prohlásil v pátek izraelský ministr obrany Jisrael Kac. Podle agentury AFP se tak ministr vyjádřil poté, co izraelská armáda zničila rozsáhlý podzemní komplex využívaný Hizballáhem pod hřebenem Alí Táhir v jižním Libanonu. Izrael nadále pokračuje v útocích napříč jižním Libanonem.



Kyjev a další ukrajinská města v noci na pátek opět čelila náletu ruských dronů, včetně bezpilotních letounů s proudovým pohonem, které má protivzdušná obrana problém včas zachytit. V Kyjevě se ruský dron zřítil na devítipodlažní obytný dům. Dopoledne Rusko v útocích na ukrajinskou metropoli pokračovalo a zasáhlo dvě čerpací stanice.