Porošenko i Putin jsou pod tlakem. Válka se proto protáhne

Martin Novák Martin Novák
27. 8. 2014 6:42
Ukrajinský prezident slíbil lidem úspěch, ruský vůdce nepřipustí náznak porážky.
Vojenská přehlídka v Kyjevě.
Vojenská přehlídka v Kyjevě. | Foto: Reuters

Minsk/Praha – Na kyjevském náměstí Nezávislosti pochodovali na vojenské přehlídce vojáci, kteří podle slov prezidenta Petra Porošenka míří na východ země hájit svobodu, lid a nezávislost Ukrajiny.

Trochu to paradoxně připomnělo moskevské Rudé náměstí v listopadu 1941, kdy vojáci Rudé armády rovněž mířili z přehlídky rovnou na frontu proti postupujícímu wehrmachtu.

Zajatí ukrajinští vojáci na ulici v Doněcku.
Zajatí ukrajinští vojáci na ulici v Doněcku. | Foto: Reuters

Doněcku, hlavní baště proruských separatistů,  pochodovali v neděli také ukrajinští vojáci. Ale nikoliv slavnostně a se zbraněmi. Jako zajatci, s pohledy sklopenými na dlažbu.

Separatisté je jako akt ponížení ukázali davu spolu se zničenými kusy ukrajinské bojové techniky. Jako když němečtí váleční zajatci pochodovali před více než sedmdesáti lety Moskvou.

Přehlídky v Kyjevě a Doněcku nenaznačují, že by byla ve vzduchu nějaká dohoda o příměří a řešení konfliktu.

Putin s Porošenkem si na úterní schůzce v Minsku stiskli před fotografy ruce a jednali po večeři mezi čtyřma očima. V projevech ale zopakovali svá dřívější stanoviska. Ruský prezident vyzval Kyjev k jednání se zástupci ruskojazyčného jihovýchodu Ukrajiny, čímž myslel vedení separatistů.

Porošenko řekl, že podmínkou míru a jednání o budoucím uspořádání Ukrajiny je složení zbraní separatistů a přerušení dodávek zbraní z Ruska.

Vladimir Putin, Catherine Ashtonová, Alexandr Lukašenko a Petro Porošenko v Minsku.
Vladimir Putin, Catherine Ashtonová, Alexandr Lukašenko a Petro Porošenko v Minsku. | Foto: Reuters

"Pozitivní je sám fakt, že Putin nezpochybňuje Porošenka jako prezidenta Ukrajiny. Ještě před pár týdny tomu tak nebylo," řekl televizi CNBC Ian Brzezinski, politolog z Atlantické rady a syn známého experta na mezinárodní politiku a Zbigniewa Brzezinského.

Ve formě otázek a odpovědí vám nabízíme možné scénáře dalšího vývoje války, která připravila o život už dva tisíce lidí, další statisíce vyhnala z domovů, ekonomicky ruinuje Ukrajinu a postavila ostře proti sobě Evropskou unii s Ruskem.

1) Je možné, že by Kyjev, separatisté i Moskva nyní kývli na klid zbraní?

Nevypadá to tak. Porošenko je na Ukrajině pod tlakem, protože voličům slíbil, že boje na východě ukončí, ale vítězně. Tomu odpovídala i jeho rétorika na nedělních oslavách dne nezávislosti v Kyjevě, kde kromě jiného uvedl, že Ukrajina se bude muset naučit žít s válečnou hrozbou v nejbližších několika letech, a oznámil velké finanční výdaje na přezbrojení armády.

Ukrajinci se obávají, že nastane-li příměří teď, konflikt takzvaně zamrzne a Rusko bude část východní Ukrajiny kontrolovat jako nyní Podněstří v Moldavsku nebo Jižní Osetii.

Putin nebude chtít přistoupit na nic, co by vypadalo jako porážka Ruska nebo ruských zájmů na Ukrajině, protože by to bylo velké zklamání pro ty obyvatele, kteří ho podporují. Do konfliktu na Ukrajině Putin investoval už mnoho politického kapitálu a neúspěch by byl pro něj bolestný v době, kdy ruská ekonomika začne mít i v důsledku evropských sankcí problémy.

Separatisté chtějí hlavně udržet co největší celistvé území, nekontrolované Kyjevem. A pod ochranou a s podporou Ruska. Pokud Putin bude posílat přes hranici nadále vojáky a vojenskou techniku, území separatistů (Doněcká lidová republika a Luhanská lidová republika) patrně v nějaké podobě přežijí.

2) Co přesvědčí Putina, aby se zasadil o ukončení násilí?

Řešení, které předpokládá udržení ruského vlivu alespoň na východ Ukrajiny. A které by zaručovalo, že Ukrajina nevstoupí do NATO a nezpřetrhá všechny svazky s Ruskem.

"Kreml podle mého názoru nebude souhlasit s klidem zbraní, protože v současné době nevidí jinou cestu. Jestli přeruší to, co začal, Putin prohraje doma i ve světě. Proto se obávám, že válka bude ještě dlouhá. V Rusku si myslí, že velmocenské postavení bez Ukrajiny prostě není možné," uvedl pro rozhlasovou stanici Radio Racyja před minským summitem bývalý předseda běloruského parlamentu Stanislav Šuskevič, který s prezidenty Ruska a Ukrajiny Borisem Jelcinem a Leonidem Kravčukem v roce 1991 podepsal dohodu o rozpuštění Sovětského svazu.

3) Má vůbec Moskva vliv na proruské povstalce?

Bez dodávek vojenské techniky z Ruska a přísunu vojáků by separatisté patrně nebyli schopni ukrajinské ofenzívě čelit.

4) Na jaké podmínky bude ochoten přistoupit Porošenko?

Naznačil, že je ochoten moc decentralizovat a dát ruskojazyčnému východu větší míru autonomie. Odmítá však federalizaci, kterou navrhuje například německá kancléřka Angela Merkelová. V obavách, že by vedla k přílišnému ruskému vlivu na východní oblasti Ukrajiny.

Petro Porošenko vystupuje v Minsku z letadla.
Petro Porošenko vystupuje v Minsku z letadla. | Foto: Reuters

Není také jisté, zda je ochoten garantovat Moskvě, že Ukrajina se nebude ucházet o členství v NATO nebo že nebude v budoucnosti požadovat navrácení Krymu.

Na druhé straně ukrajinské ozbrojené síly i přes úspěchy na začátku léta (ovládnutí Slavjansku, Kramatorsku a některých dalších měst obsazených povstalci) pravděpodobně nebudou schopny silou dobýt zpět veškeré území, pokud Moskva bude dál separatisty podporovat. Svědčí o tom poslední vývoj situace ve městě Ilovajsk, kde se po prudkých bojích povstalci obklíčili šest ukrajinských praporů.

Vliv na jeho rozhodování může mít i kritická situace ukrajinské ekonomiky a závislost na ruském plynu před nadcházející zimou. To samozřejmě staví Putina při vyjednávání do výhodnější pozice.

_____

Máte rádi zpravodajský on-line deník Aktuálně.cz? Nominujte nás v anketě českého internetu Křišťálová lupa. Hlasovat můžete zde. Za Váš hlas děkujeme!

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy