Válka se nedá vést do první kapky krve. Z Afghánistánu odcházet nemůžeme, říká expert

Ondřej Soukup Ondřej Soukup
23. 10. 2018 20:06
Smrt českého vojáka v Afghánistánu by neměla být důvodem pro stažení vojsk ze země, jak navrhuje bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. V rozhovoru pro Aktuálně.cz to říká bezpečnostní odborník František Šulc, který v Afghánistánu mnohokrát pobýval a zdejší komplikovanou situaci dobře zná. "Tragické smrti přece nemohou být jediným důvodem ke stažení vojáků," dodává Šulc a vyzývá, abychom počkali na závěry vyšetřování.
Čeští vojáci (ilustrační foto).
Čeští vojáci (ilustrační foto). | Foto: ČTK

Jak to vypadá na základnách, kde čeští vojáci cvičí své afghánské partnery?

To se nedá zobecnit. Záleží základna od základny. Třeba v Lógaru Češi a Afghánci žili odděleně. Pak byla třeba mise ve Wardaku. To byla mentorovací mise, kde Češi bydleli s afgánskými vojáky, jezdili spolu ven, chodili na patroly. A máte ještě jinou situaci - základna Šindánd (kde český voják zemřel, pozn. red.) není dostavěna. Ale samozřejmě vždycky existují nějaká pravidla, která se musí dodržovat.

Podle posledních informací českého vojáka zastřelil Afghánec v areálu základny. Jak je možné, že útočník mohl mít zbraň? Normálně přece nikdo nesmí mít střelivo.

To se ptáte dobře, ale já vám to odsud nejsem schopný říct. Záleží na tom, jak je například zajišťována ostraha. On se mohl vrátit z patroly nebo mohl na patrolu vyrážet. Už jsem zmínil, že ta základna není dobudována. To znamená, že pokud nemáte zajištěný perimetr, pravidla pro nošení zbraní, respektive připravenost vojáků, jsou odlišná. Další věc je, že ten voják mohl klidně pronést náboje. Stoprocentní ochrana prostě neexistuje. Nikdy.

Jaká je vlastně úroveň afghánské armády?

Obecně platí, že afghánská armáda je na tom lépe než afghánská policie. Ta je infiltrovanější a zkorumpovanější. Nicméně to neznamená, že ten stav je ideální. Obvykle jsou speciální síly afghánské armády na poměrně dobré úrovni, na vyšší než ostatní afghánské jednotky. Ale nepředstavujme si to tak jako české speciální síly nebo americké speciální síly. Vojáci musí mít už něco za sebou. Nejedná se o nábor z ulice, jako se děje u policie a vlastně také u armády.

V bezpečnostních složkách Afghánistánu se často střídají lidé. Pomáhá to Tálibánu, aby do policie a armády pronikal?

Fluktuace je relativně hodně vysoká, především u policie. Problémy má ale i armáda. Je to zapříčiněné ztrátami, ale i třeba dezercemi. To není nic nezvyklého, že se člověk nechá naverbovat a potom už nepřijde. Tálibán i další povstalecké skupiny se snaží ozbrojené složky infiltrovat od začátku. Pro ně je životně důležité mít uvnitř svoje lidi. V tomto ohledu se nic nezměnilo oproti situaci před deseti lety.

Spekuluje se i o napětí mezi spojeneckým velením a afghánskou vládou.

Kritika spojeneckých sil zaznívala ještě za prezidenta Karzáího a pokračuje to i za jeho nástupce. Jde o nadměrné používání síly - o to, že afghánská vláda nebyla o něčem informovaná. Z velké části to byla a je hra pro domácí publikum, ale takhle veřejně deklarovaná nedůvěra od prezidenta se samozřejmě šíří mezi elitami.

Ale také se podívejte na to překotné stažení spojeneckých vojsk za Baracka Obamy. To byla jedna z velkých chyb. Afghánci si prožili, že jsme je v tom nechali. Že jsme si řekli, že už je hotovo. A teď najednou říkáme, že je to průšvih, a divíme se, že jsou ve strašném stavu. Oni se na vlastní nohy sami nepostaví. Jistě, jednou budou muset přijmout zodpovědnost sami. Ale v ten okamžik, kdy stahování za Baracka Obamy začalo, ještě evidentně připraveni nebyli a existovala o tom spousta varovných signálů. Takže nedůvěra ze strany Afghánců je ve smyslu "kdy nás v tom zase necháte".  

Bývalý ministr zahraničí Lubomír Zaorálek už vyzval ke stažení českých vojáků ze země. Co si o tom myslíte?

Válka se nedá vést do první kapky krve. Tohle je příliš vážná věc na to, aby se s ní žonglovalo. Pro každou variantu musí být vážné, racionální důvody. Myslíte si, že je to dobrý signál pro domácí mínění? Vždyť o to každému protivníkovi jde: ovlivnit veřejnost tak, aby se zvažovala stahování.

A jaký by to byl signál pro armádu, kdyby po každé smrti, což je samozřejmě tragédie, politici začali mluvit o stažení? Neslyšel jsem jakoukoli smysluplnou strategickou úvahu, co se změnilo od jara. Tehdy se prodlužoval mandát zahraničních misí a zvítězily argumenty, proč máme v Afghánistánu zůstat, a dokonce stavy navýšit. Co se stalo za toho posledního půl roku? Ty tragické smrti přece nemohou být jediným důvodem ke stažení. Ty musí být mnohem širší.

Video: Útok v Afghánistánu nemířil proti českým vojákům, říká Opata 

Sledujte brífink ministra obrany Lubomíra Metnara a náčelníka Generálního štábu Armády ČR Aleše Opaty. | Video: DVTV
 

Právě se děje

před 22 minutami

Lyžařka Smutná skončila v dálkovém běhu v Itálii pátá

Lyžařka Kateřina Smutná doběhla pátá v závodu seriálu Ski Classics La Venosta na 34 kilometrů. Na vítěznou Norku Astrid Slindovou ztratila česká reprezentantka čtyři a půl minuty, za třetím místem zaostala o 19 sekund. Mužský závod v Itálii vyhrál Rus Jermil Vokujev, Jan Šrail obsadil 28. místo

Už v prvním stoupání nastoupila Slindová, která si na vrchařskou prémii na 11. kilometru přivezla náskok 20 sekund. V cíli měla k dobru více než tři minuty před Švédkou Brittou Norgrenovou. Boj o třetí místo ovládla další Norka Kari Gjeitnesová.

"Během závodu jsem se necítila úplně špatně, i když trať byla dost náročná. V posledních stovkách metrů mi ale totálně odešly nohy. Cítila jsem to už včera na tréninku, když jsem jela něco rychlejšího. Myslím, že v tom sehrála roli ta vysoká nadmořská výška," uvedla v tiskové zprávě eD system Bauer Teamu Smutná, která na začátku prosince doběhla v prologu v Livignu druhá.

Seriál Ski Classics bude pokračovat po Novém roce, 11. ledna se v Rakousku pojede Kaiser Maximilian Lauf.

Zdroj: ČTK
Další zprávy