Západ i Kreml stupňují hrozby: Rusko odstřižené od bankovního spojení, EU bez plynu

Martin Novák Martin Novák
26. 1. 2022 16:32
Západ i Rusko doprovázejí vzájemné spory ohledně Ukrajiny válkou slov o hospodářských sankcích. Spojené státy a EU varovaly Moskvu, že když ruští vojáci překročí ukrajinskou hranici, Kreml za to tvrdě zaplatí a účet bude vysoký. Ruské vedení zase kontruje, že Evropa se může ocitnout bez ruského plynu. Nabízíme přehled, jaké ekonomické páky na sebe obě strany mají.
Ruský prezident Vladimir Putin.
Ruský prezident Vladimir Putin. | Foto: Reuters

1. Tvrdé sankce

V pondělí v Bruselu po schůzce ministrů zahraničí EU prohlásil šéf dánské diplomacie Jeppe Kofod, že sedmadvacítka je v případě útoku na Ukrajinu připravena na Rusko uvalit "hospodářské sankce, jaké svět nikdy předtím neviděl".

Po tvrdosti volá i Velká Británie, kde vlastní nemovitosti mnoho bohatých Rusů a ruská klientela je důležitá pro finanční instituce a banky v londýnské City. Přesto vláda premiéra Borise Johnsona chce, aby Západ tentokrát jednal nekompromisně. "Žádnou možnost dopředu nevylučuje," řekla britská ministryně zahraničí Lizz Trussová.

Naopak německý kancléř Olaf Scholz nabádá k opatrnosti a uvážlivosti. Berlín považuje Rusko za důležitého obchodního partnera, je daleko největším vývozcem do Ruska mezi členskými zeměmi Evropské unie. Přes odpor východoevropských zemí Německo souhlasilo s výstavbou plynovodu Nord Stream 2, který povede zemní plyn na dně Baltského moře přímo z Ruska do Německa. 

O výjimku v případě přijetí nových amerických sankcí vůči Rusku žádají prezidenta Joea Bidena některé firmy, které v Rusku rozsáhle investovaly. Například těžařská společnost Chevron nebo General Electric. Společnost Exxon Mobil dříve oznámila, že sankce přijaté v roce 2014 ji připravily o miliardy dolarů, které ve spolupráci s ruským Rosněftěm investovala do průzkumu nalezišť ropy za polárním kruhem.

2. Sankce přímo na Putina

Evropská unie a Spojené státy v roce 2014 po ruské anexi Krymu uvalily sankce na čtrnáct lidí z blízkosti prezidenta Vladimira Putina. Jednalo se o osoby, které se podílely na odtržení poloostrova od Ukrajiny a na válce na Donbase. Putina osobně se netýkaly, ale Washington teď varuje, že na dosud nemyslitelný krok může dojít. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov varoval, že by to znamenalo vlastně přerušení diplomatických vztahů mezi oběma zeměmi.

V praxi by to pak obnášelo zmrazení všech bankovních účtů i majetku v zahraničí, u kterého by bylo podezření na spojení s Putinem nebo jeho rodinou. Ruské zákony zakazují vysokým činitelům vlastnit nemovitosti v zahraničí, ale ve skutečnosti řada ruských politiků či představitelů silových struktur (tajných služeb či ministerstev vnitra nebo obrany) legislativu obchází.

USA v minulosti uvalily podobné sankce na hlavy některých států, například na syrského diktátora Bašára Asada nebo libyjského vůdce Muammara Kaddáfího.

3. SWIFT - sankce hromadného ničení

V USA i Evropě se hovoří o možnosti odstřihnout Rusko a jeho banky od mezinárodního systému, čemuž se přezdívá "sankce hromadného ničení". Takzvaný SWIFT používají banky i jiné instituce pro komunikaci a výměnu dat mezi sebou. Ty, které k němu ztratí přístup, mají velmi omezenou možnost přijímat a odesílat peníze. Systém používá na jedenáct tisíc bank a finančních institucí ve více než 200 zemích světa.

V roce 2012 v době vyhrocených sporů kolem íránského jaderného programu byl od systému odpojen Írán. Následky na tamní ekonomiku byly devastující: země ztratila polovinu svého exportu ropy a třicet procent zahraničního obchodu. V roce 2015 pak Írán i pod vlivem tvrdých sankcí podepsal dohodu o mezinárodní kontrole svých atomových zařízení.

Evropská unie má možnost Rusy od systému odříznout, protože jeho centrální sídlo se nachází v Belgii a SWIFT společně spravují centrální banky USA, Kanady, Japonska, Švýcarska a šesti členských zemí EU. V roce 2014 navrhovala tento tvrdý krok Velká Británie, ale Německo bylo proti.

4. Blokování Nord Streamu 2 a plyn

Německo se k sankcím staví velmi zdrženlivě, ale kancléř Olaf Scholz se zmínil o tom, že ruská invaze by mohla být překážkou pro uvedení plynovodu Nord Stream 2 do provozu.

Američtí představitelé připravují plány, jak dodat plyn do Evropy v případě, že Kreml v odpovědi na sankce zastaví provoz ruských plynovodů na západ, čímž už pohrozil.To by znamenalo velký problém, protože Rusko se podílí na dodávkách plynu do EU přibližně ze 40 procent.

Pokud by nastal náhlý výpadek, ve hře jsou dva nouzové scénáře: zvýšený dovoz zkapalněného plynu ze Spojených států a větší dodávky katarského plynu do Evropy.

Video: Putin by musel zešílet, říkají o hrozbě invaze lidé v Charkově

"Doufáme, že k invazi nedojde," věří obyvatelé ukrajinského města Charkov. | Video: Rádio Svobodná Evropa
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 5 hodinami

Real v generálce na finále LM nedal gól

Mistrovský Real Madrid zakončil španělskou nejvyšší soutěž bezbrankovou remízou s Betisem Sevilla. Zápas byl pro tým kolem jasně nejlepšího ligového střelce Karima Benzemy generálkou na finále Ligy mistrů, ve kterém se příští sobotu utká v Paříži s Liverpoolem.

Benzema nerozšířil počet 27 branek, s kterými vévodí tabulce střelců, největší šanci zápasu promarnil v úvodu druhého poločasu jeho spoluhráč Rodrygo. Real má před víkendovým programem závěrečného 38. kola třináctibodový náskok na Barcelonu, Betis už nemohl vylepšit páté místo, ze kterého se kvalifikoval do Evropské ligy.

V druhé dnešní předehrávce sestupující Levante vyhrálo třetí z posledních čtyř zápasů. I díky dvěma gólům Melera zvítězil předposlední tým tabulky na hřišti Vallecana 4:2.

Španělská fotbalová liga - 38. kolo:

Real Madrid - Betis Sevilla 0:0, Vallecano - Levante 2:4 (18. Álvaro García, 61. Guardiola z pen. - 26. a 45.+1 Melero, 44. Martí, 76. Coke).

Tabulka:

1. Real Madrid 38 26 8 4 80:31 86
2. FC Barcelona 37 21 10 6 68:36 73
3. Atlético Madrid 37 20 8 9 63:42 68
4. FC Sevilla 37 17 16 4 52:30 67
5. Betis Sevilla 38 19 8 11 62:40 65
6. San Sebastian 37 17 11 9 39:35 62
7. Villarreal 37 15 11 11 61:37 56
8. Bilbao 37 14 13 10 43:35 55
9. Pamplona 37 12 11 14 37:49 47
10. Vigo 37 12 10 15 43:41 46
11. Valencie 37 10 15 12 46:53 45
12. Vallecano 38 11 9 18 39:50 42
13. Espaňol Barcelona 37 10 11 16 40:53 41
14. Getafe 37 8 15 14 32:38 39
15. Elche 37 10 9 18 37:51 39
16. Granada 37 8 13 16 44:61 37
17. Cádiz 37 7 15 15 34:51 36
18. Mallorca 37 9 9 19 34:63 36
19. Levante 38 8 11 19 51:76 35
20. Alavés 37 8 7 22 31:64 31
před 7 hodinami

Trump musel zaplatit pokutu 110 tisíc dolarů za pohrdání soudem

Někdejší americký prezident Donald Trump zaplatil pokutu 110 tisíc dolarů (2,57 milionu korun), která se mu nasčítala za pohrdání soudem v kauze vyšetřování jeho financí ve státě New York. Oznámila to v pátek kancelář newyorské generální prokurátorky Letitie Jamesové. Exprezident ovšem podle ní stále nedodal dokumentaci, kterou soud požadoval jako druhou podmínku pro úplné stažení nařízení spojeného s neuposlechnutím obsílky.

Soudce Arthur Engoron konstatoval Trumpovo pohrdání soudem 25. dubna poté, co podnikatel a politik ignoroval výzvu Jamesové, aby předal materiály pro vleklé vyšetřování své firmy Trump Organization. S rozhodnutím se pojila pokuta 10 tisíc dolarů za každý další den, kdy Trump nebude spolupracovat.

Engoron pak minulý týden oznámil, že 6. května byl trest pozastaven, neboť Trumpovi právníci odevzdali soudu přísežná prohlášení, v nichž popisovali kroky, které podnikli ve snaze vyhovět požadavkům prokurátorky. Zároveň dal soudce Trumpovi do dneška čas na to, aby zaplatil vzniklou pokutu a dodal další prohlášení ohledně pátrání po záznamech požadovaných v obsílce. Exprezidentův tým tvrdí, že materiály, kterých se domáhá Jamesová, nejsou jednoduše k dispozici.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 8 hodinami

Německo, Francie a Nizozemsko oznámily první případy opičích neštovic, WHO se obává šíření

Po zjištění výskytu opičích neštovic v několika evropských zemích z tohoto týdne potvrdilo první případy této vzácné nemoci také Německo, Francie, Belgie, Kanada a Nzozemsko. Austrálie má podezření na nákazu u muže, který se vrátil z cesty do Evropy. Opičí neštovice jsou vzácné virové onemocnění, jehož projevy jsou podobné lidským neštovicím, avšak obvykle s mírnějšími projevy. Zástupce Světové zdravotnické organizace dnes řekl, že v souvislostí s nadcházejícím létem se obává šíření této nemoci.

První dva výskyty oznámila Belgie. Nákaza se objevila u dvou lidí z různých měst, kteří se však v poslední době zúčastnili téhož večírku na blíže neurčeném místě. Oba mají mírný průběh onemocnění. Virolog Steven Van Gucht z belgické agentury pro veřejné zdraví Sciensano agentuře Reuters řekl, že očekává další nárůst případů, Belgie však podle něj zvládne dostat virus pod kontrolu.

Virus se podle Světové zdravotnické organizace (WHO) přenáší blízkým kontaktem s tkání a tělesnými tekutinami nakaženého a také kapénkami. Přenos může nastat rovněž přes kontaminované materiály, například přes ložní prádlo.

Zdroj: ČTK
Další zprávy