Ruský prezident Vladimir Putin se ve čtvrtek stranou ekonomického fóra v Petrohradě setkal se zahraničními novináři. Těm poskytl svůj názor na stav Ruska, jeho možnou budoucnost, ekonomiku a další témata. Rozhovořil se ale i o ruském postupu a o tom, že ukrajinská armáda údajně čelí „katastrofě“ - a to paradoxně pouhý den poté, co ukrajinské drony předvedly nevídaný zásah přímo v Petrohradě.
Setkání s novináři se odehrálo ve čtvrtek večer v Konstantinovském paláci ve Strelne u Petrohradu a zúčastnili se ho představitelé předních světových zpravodajských agentur. Jde o již tradiční akci konanou na okraj každoročního Petrohradského mezinárodního ekonomického fóra (SPIEF).
Setkání organizovala ruská agentura TASS, která zveřejnila i přepis zhruba dvouhodinové debaty, která pokryla řadu témat.
Putin se v odpovědi na jeden z dotazů zástupce agentury AP vyjádřil k vývoji „speciální vojenské operace“, jak Kreml označuje plnohodnotnou invazi na Ukrajinu.
Novinář ve své otázce zmínil ukrajinský dronový útok na Petrohrad, problémy ruské ekonomiky, klesající popularitu Putina u ruské veřejnosti i nedávné vyjádření amerického ministra zahraničí Marca Rubia, podle něhož se invaze na Ukrajinu pro Rusko stala „strategickou katastrofou“.
„Je za této situace logické stále usilovat o ovládnutí celého Donbasu, nebo jste připraven uzavřít dohodu?“ zeptal se žurnalista.
Nezastavitelný postup
Putin ovšem s tímto hodnocením nesouhlasil. „Ovládnutí celého Donbasu a uzavření dohody si navzájem neodporují,“ prohlásil. Následně uvedl, že „ruské jednotky postupují po celé linii kontaktu“, a téma stočil ke „katastrofálnímu“ stavu v ukrajinských ozbrojených silách.
„Měsíční ztráty činí přibližně 40 tisíc vojáků,“ prohlásil ruský prezident. Nucená mobilizace pak podle něj přivádí do armády asi 16 tisíc lidí měsíčně a dalších 14 tisíc se vrací do služby z nemocnic.
Personální rezervy se tak doplňují zhruba o 30 tisíc lidí, stále však zůstává deficit 10 tisíc vojáků – a to bez započtení dezertérů, kterých má podle Putina být dalších 20 tisíc měsíčně.
„Lidé jsou odváděni násilím, nemají motivaci, nikdo nechce bojovat,“ popsal Putin svůj pohled na stav ukrajinské armády. Důsledkem má podle něj být „nevyhnutelná ztráta území“ ve prospěch ruské armády.
Současně je však Kreml podle Putina připraven „dosáhnout dohody s Ukrajinou mírovými prostředky – a to na základě toho, co bylo projednáno při setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Anchorage“.
K tomuto setkání došlo loni na Aljašce a představitelé Kremlu ho často připomínají v kontextu možné dohody s Kyjevem.
„Velké státní tajemství“
Šéf Kremlu se v odpovědi na jiný dotaz vyjádřil také k použití hypersonické balistické rakety Orešnik. Podle něj zatím nedošlo k jejich plnohodnotnému bojovému nasazení.
„Prozradím vám jedno velké státní tajemství: jednoduše jsme zasáhli místa, kde bylo možné sledovat výsledky,“ uvedl.
„Naše drony přiletěly k zasaženému objektu a velmi pečlivě dokumentovaly rozptyl oddělitelných bojových hlavic, přičemž vše vypočítaly s přesností na milimetr,“ uvedl Putin.
„Je to pro nás zásadní, protože nám to umožní přijmout budoucí rozhodnutí o plnohodnotném nasazení systému Orešnik proti určeným cílům, včetně cílů v městských oblastech,“ dodal.
Ruský prezident už dříve pohrozil, že Rusko může Orešniky vypálit na rozhodovací centra v Kyjevě. Rusko během války na Ukrajině zatím Orešnik použilo třikrát, naposledy koncem května při útoku na Kyjev a jeho okolí.
Podle médií raketa v zaznamenaných případech dosud nesla pouze konvenční nebo cvičné hlavice. Systém je však schopen nést i jaderné hlavice, proto o něm komentátoři často píší v souvislosti s ruskou strategií jaderného zastrašování Západu.
Pohled odjinud
Putinova vyjádření přicházejí ve dnech, kdy vojenští analytici upozorňují na postupnou ztrátu iniciativy ruské armády. Například podle monitorovací skupiny DeepState obsadily ruské jednotky za celý květen pouhých 14 kilometrů čtverečních ukrajinského území.
Naopak ukrajinské síly v rámci lokálních protiúderů mezitím osvobodily výrazně větší část rodné země. Čistý přírůstek okupovaného území je tak pro Rusko poprvé od roku 2024 záporný.
Někteří komentátoři spojují tento pokles ruských schopností s vývojem dronů, které používá ukrajinská armáda. Ty stále častěji využívají prvky umělé inteligence a komunikační infrastrukturu satelitů Starlink.
Analytici rovněž upozorňují, že rostoucí počet ukrajinských útoků může naznačovat problémy Ruska s pokrytím rozsáhlého území protivzdušnou obranou a s nahrazováním ztracených prostředků protivzdušné obrany. V posledních dnech navíc ukrajinské dronové útoky přispěly i k palivové krizi na okupovaném Krymu.
Rostoucím problémem pro Kreml je také zhoršující se stav ruských veřejných financí. Ty se podle řady ekonomů dostávají pod stále větší tlak. Hlavním důvodem jsou válečné výdaje. Agentura Bloomberg nedávno informovala, že představitelé ruského ministerstva financí i centrální banky měli Putina varovat před rostoucími rozpočtovými problémy.
Ministr financí Anton Siluanov navíc uvedl, že ruský rozpočet čekají škrty – s výjimkou výdajů na obranu, které nadále zůstávají jednou z hlavních priorit Kremlu.
Podle spojenců Ukrajiny by tento vývoj, vedoucí k postupnému oslabování Ruska, mohl Putina přimět k vážnějším jednáním o ukončení konfliktu. Ruský prezident však alespoň ve svých veřejných vystoupeních nepřipouští, že by Rusko čelilo zásadnějšímu oslabování.
Mohlo by vás zajímat: Tohle Putina vážně bolelo. Ukrajinci v „jeho“ Petrohradě trefili nesmírně cenný cíl
Sdílet
Mohlo by vás zajímat
Nejnovější
Firmy dostanou bezplatné povolenky výměnou za investice do dekarbonizace
Evropská komise chce zachovat bezplatné přidělování emisních povolenek i po roce 2030, nově ho chce více propojit s investicemi do dekarbonizace. Firmy tak budou muset pro pokračování této podpory realizovat plány na snižování emisí. Vyplývá to z revize systému obchodování s emisními povolenkami ETS 1, kterou v pátek představila Evropská komise. Ta nově počítá i s dražbou povolenek po roce 2040.
Izrael se inspiruje u Trumpa, palestinské vězně budou hlídat krokodýli
Izraelské ministerstvo životního prostředí změnilo status krokodýlů nilských, což otevírá cestu pro jejich využití v okolí věznic s Palestinci. Informovala o tom v pátek izraelská média. Podle nich nižší ochrana vychází vstříc nápadu ministra pro národní bezpečnost Itamara Ben Gvira, aby krokodýlové hlídali vnější perimetr věznic, kde jsou drženi palestinští vězni.
Přestaňte šířit spekulace, zlobí se Vondroušová. Její právník ale budí ve světě respekt
V šumu české radosti z Wimbledonu se to trochu vytratilo. Ale tenistka Markéta Vondroušová se odvolá proti čtyřletému trestu zákazu činnosti za neodevzdaný vzorek dopingové kontrole. V obhajobě před sportovní arbitráží CAS bude disponovat těžkým kalibrem, americkým právníkem, který už v minulosti dokázal zázraky.
Bez kapely a bez ponožek. Japonské školačky ukázaly, jak si pohrát s taťky v publiku
Turbína Colours of Ostrava se ve čtvrtek roztočila naplno. Středobodem večera se pro tisícovky návštěvníků stala každoroční, a proto už nijak překvapivá, pohoda s LP, která k festivalu patří tak jako bramborový salát ke štědrovečernímu kaprovi. Skutečné špeky se ale v rezavých Vítkovicích nad řekou Ostravicí rýžovaly až po setmění.
Příkaz z vedení ODS. Praha 1 musí z kandidátky vyhodit extarostu Dvořáka
Vedení ODS zadalo organizaci z Prahy 1 do týdne přepracovat kandidátku pro podzimní komunální volby. Nemá na ní být bývalý městský radní a exstarosta Prahy 1 Filip Dvořák. Pokud tak neučiní, má to udělat regionální organizace. Novinářům to v pátek po jednání výkonné rady ODS řekli předseda ODS Martin Kupka a první místopředseda Tomáš Portlík.