


Válka na Ukrajině přiměla pobaltské země k vyšším investicím do obrany. Zároveň se tyto země rozhodly změnit systém výuky jazyků na školách. V Lotyšsku dokonce nové zákony omezují přístup ruskojazyčného obyvatelstva k médiím – na konci prosince skončilo veřejnoprávní Radio 4 vysílající v ruštině, což kritici paradoxně nazývají darem Kremlu.

Od začátku roku musí být podle lotyšské Koncepce národní bezpečnosti, obsah produkovaný veřejnoprávními médii v lotyštině nebo „jazycích patřících do evropského kulturního prostoru“. Lotyšské Rádio 4, které dosud vysílalo v ruštině, tak muselo na konci prosince skončit.
De facto veškerá ruskojazyčná média v zemi jsou soukromá, veřejnoprávní obsah v úředním jazyce největší země světa si dosavadní posluchači mohou nyní přečíst pouze na webu.
To je podle některých politiků stále málo. Opoziční Národní aliance například volá po větším omezení a vyzvala Saeimu (tamní parlament - pozn. red.), aby vyslovil nedůvěru premiérce Evice Silinové právě kvůli tomu, že státní peníze jdou nadále na ruskojazyčný obsah. Odvolává se na zmíněnou koncepci, na čtvrtečním jednání ale parlament návrh odmítl.
Iniciativa podepsaná čtyřmi tisíci lidmi naopak tvrdí, že konec rádia výrazně omezí přístup k veřejnoprávním médiím tisícům obyvatel Lotyšska – zejména seniorům, obyvatelům regionů, osobám bez stabilního přístupu k internetu a také zástupcům etnických menšin. Další kritici (například bývalá ředitelka rádia) to pak nazývají „darem Kremlu“, protože se podle nich místní menšina uchýlí ke sledování ruské propagandy. Pobaltská země se místo o integraci snaží o asimilaci, říkají.
Zástupci vlády se kritice brání. „V lotyšské ústavě jsou si všichni občané rovni. Nerozdělujeme občany podle jazyka, náboženství, pohlaví ani etnické příslušnosti,“ řekla časopisu The Economist lotyšská ministryně zahraničí Baiba Bražeová. Poukázala přitom na to, že v severoevropské zemi etničtí Rusové zastávají vysoké vládní funkce.
V jednokomorovém parlamentu země je pak i proruská frakce, která se hlasitě projevovala před červnovými komunálními volbami. Tehdy jeden z poslanců, Aleksejs Roslikovs, v ruštině do mikrofonu křičel: „Je nás víc, ruský jazyk - náš jazyk! Polovina obyvatel je ruskojazyčná, jsme nedílnou součástí Lotyšska,“ a doprovázel to obscénním pohybem ruky.
V zemi, kde je až třetina ruskojazyčných obyvatel, se o problémech s místními Rusy dlouhodobě diskutuje. Na podzim například vypršela lhůta ruským občanům, kteří v Lotyšsku dlouhodobě žijí - a několik stovek z nich nejspíš úřady deportují.
Důvod? Ani za dekády života v pobaltské zemi se nenaučili lotyšsky na takové úrovni, aby splnili aspoň základní jazykový test a prošli bezpečnostní prověrkou.
Zatímco ruské úřady tehdy masivně protestovaly, že úřady v Rize páchají „nacismus“, ve skutečnosti je z celé relativně velké menšiny velmi málo lidí, kteří pravidla i přes opakované možnosti nakonec nesplnili a museli se vrátit do Ruska.
„Mluvíme o absolutní menšině lidí, kteří nejsou schopni mluvit lotyšsky. Když se sociologové ptali etnických Rusů v Lotyšsku v devadesátých letech, jak hodnotí svou schopnost komunikovat v lotyštině, odpovědělo 25 procent z nich, že dobře. Teď je to 85 procent,“ řekl Aktuálně.cz na podzim lotyšský sociolog Martinš Kaprans.
Jestli lotyšští Rusové opravdu přejdou na propagandu, nebo začnou číst zprávy na webu či v lotyštině, se zatím podle odborníka na média z Riga Stradinš University Janise Juzefovičse říct nedá.
„Zda a kolik z obsahu rádia LR4 bylo nebo bude přesunuto na zpravodajský web LSM, sociální média, YouTube, zatím není jasné,“ napsal v odpovědi redakci.
„Můžeme předpokládat, že část bývalých posluchačů LR4 bude využívat ruskojazyčný obsah LSM v digitální podobě, ale část se pravděpodobně ztratí. Někteří z nich možná přejdou také k lotyšskojazyčnému obsahu LSM, ale je nepravděpodobné, že by začali sledovat obsah v lotyštině,“ dodal Juzefovičs.
Od aktuálního školního roku také všechny lotyšské státní školy vyučují základní učivo (s výjimkou cizích jazyků) pouze v lotyštině. V předchozích letech to bylo možné i v jiných jazycích, přičemž většinou to byla právě ruština.
Podobné problémy jako Lotyšsko řeší i sousední Estonsko. Na rozdíl od jeho politiky omezování před lety vytvořili v Tallinu speciální televizní kanál, který je pouze v ruštině. Populaci nejsevernější pobaltské země přitom Rusové tvoří více než ze čtvrtiny.
Obě země ve vztahu k Rusku ale spojuje jedna věc: připravují se na možný konflikt, zavedly proto povinnou vojnu. Na konci roku pak například na estonsko-ruské hranici začala stavba bunkrů, které by měly ruskou armádu od případného útoku odradit.



Sledujte události a zajímavosti ze šestého dne olympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo.



Fotbalisté Arsenalu v anglické lize remizovali 1:1 na hřišti Brentfordu a jejich náskok v čele tabulky před Manchesterem City se snížil na čtyři body.



Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) ve čtvrtek odstoupila od vědeckého stanoviska, že emise skleníkových plynů ohrožují lidské zdraví, a odstranila tak základ pro federální klimatické předpisy. Jedná se o dosud nejagresivnější krok administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa zaměřený na omezení boje proti změně klimatu, píší agentury AP a Reuters.



Do vesmíru se ve čtvrtek krátce před 18:00 vydala raketa Ariane 6. Uvedla to francouzská společnost Arianespace zajišťující nákladní dopravu do vesmíru. Ta vynesla na oběžnou dráhu 32 satelitů projektu Leo firmy Amazon, která chce poskytovat internetové spojení uživatelům na Zemi podobně jako konkurenční služba Starlink společnosti SpaceX.



Česká tenistka Karolína Muchová postoupila na turnaji v Dauhá do semifinále. Rusku Annu Kalinskou ve čtvrtfinále porazila 6:3 a 6:4. V souboji o fiále se utká s Marií Sakkariovou z Řecka.