Chapadla zločinu sahají až k Putinovi. Rozkrýváme tajné zprávy o válce na Ukrajině

Martin Novák Denis Chripák Jan Hejl Josef Pazderka Martin Novák, Denis Chripák, Jan Hejl, Josef Pazderka
9. 12. 2019 6:00
Prezidenti Ruska a Ukrajiny Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj, se v Paříži poprvé setkají tváří v tvář. Hlavními body pondělního summitu jsou mír na Donbase a další výměna zajatců. Moskva nadále odmítá tvrzení Kyjeva, že na straně separatistů bojují hlavně ruští vojáci vyzbrojení ruskými zbraněmi.

Před summitem zveřejnil Společný vyšetřovací tým (JIT), který se zabývá sestřelením malajsijského letadla nad Ukrajinou v roce 2014, odposlechy telefonních hovorů mezi bojovníky separatistů. Dokazují přímé spojení Kremlu s povstalci na východě Ukrajiny i odpovědnost za zkázu letu MH17 a smrt 298 lidí na palubě.

0lidí zemřelo 17. července 2014 na palubě letadla Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines.Nikdo z letadla nepřežil.
0Nizozemců
0Malajsijců
0Australanů
0Indonésanů
0Britů
0Belgičané
0Němci
0Filipínci
0Novozélanďan
0Kanaďan

Stroj letěl z Amsterdamu do Kuala Lumpuru. Velká část pasažérů pak měla pokračovat na indonéský ostrov Bali. Na palubě byli také experti na virus HIV, kteří mířili na celosvětovou konferenci o nemoci AIDS v Melbourne.

Letoun podle vyšetřovatelů zasáhla raketa z ruského systému protiletadlové obrany Buk. Patřila 53. brigádě ruské protivzdušné obrany, dislokované ve městě Kursk na západě Ruska.

Střela byla vypálena z území kontrolovaného proruskými separatisty. Pachatelé zřejmě považovali malajsijský letoun za ukrajinský armádní stroj.

Letoun Boeing 777 dopadl na pole u vesnice Hrabove, vzdálené necelých 50 kilometrů od ukrajinsko-ruské hranice. Místo dopadu trosek měli pod kontrolou separatisté.

Co odhalily odposlechy

V listopadu Společný vyšetřovací tým (JIT) zveřejnil obsah telefonických rozhovorů mezi povstaleckými veliteli z neuznávané Doněcké lidové republiky a vysoce postavenými ruskými představiteli. Dokládá velký vliv, jaký Rusko mělo na dění v povstalecké oblasti. Moskva zjištění vyšetřovatelů obratem zpochybnila.

Mocná Moskva

Vladislav
Surkov
Sergej
Šojgu
Alexandr
Bortnikov

Separatisté z Doněcké lidové republiky

Alexandr
Borodaj
Denis
Pušilin
Igor
Girkin
Andrej
Purgin

Ať si vytvoří ještě jednu tajnou službu

Přepisy hovorů ukazují na zapojení Vladislava Surkova, blízkého poradce Vladimira Putina, do války na východní Ukrajině. Surkov jako jeden z nejvýznamnějších činovníků v Kremlu v červenci 2014 hovořil s Alexandrem Borodajem, bývalým premiérem Doněcké lidové republiky a zároveň důstojníkem ruské tajné služby FSB. Hovor dokazuje, jak Rusko dosazovalo svoje lidi na přední funkce v separatistických republikách.

Putinův poradce Surkov zároveň vyzval k tomu, aby jednu z nejvyšších pozic v Doněcké lidové republice zaujal Vladimir Anťufejev. O týden později, 10. června 2014, pořádá Anťufejev tiskovou konferenci společně s Borodajem a již obviněným Igorem Girkinem (bývalý důstojník ruské tajné služby FSB a vojenské rozvědky GRU, na počátku války v roce 2014 velel separatistickým bojovníkům na Donbase, pozn. red.) a sděluje médiím, že právě dorazil z Ruska a že bude mít v rámci Doněcké lidové republiky na starosti oblast tajných služeb, ministerstva vnitra a spravedlnosti.

Prostě ho Moskva neschválila

Také druhý telefonát Borodaje s Denisem Pušilinem, čelním představitelem proruských separatistů, dokazuje vliv Moskvy na personální obsazení struktur Doněcké lidové republiky. Hovoří o obsahu e-mailu, adresovaného Surkovovi, ke kterému byl připojen seznam lidí, nominovaných do „vlády“ Doněcké lidové republiky.

Potřebujeme zbraně z Ruska

Další komunikace poukazuje na přímé zapojení špiček Ruska do dodávek zbraní a vojenské techniky separatistům na Donbasu. Jistý Sergej v ní říká Vladimiru Ivanovičovi, že dostal jeho telefonní číslo od Sergeje Aksjonova (současný premiér neuznané Autonomní republiky Krym, pozn. red.). Dodává také, že Aksjonov odsouhlasil “plán” s Alexandrem Bortnikovem, šéfem ruské tajné služby FSB. Není ale zatím jasné, kdo mu dodá nutné vybavení. Z dalších telefonních hovorů provedených v tuto dobu je jasné, co Sergej potřebuje: přístroje nočního vidění, kamuflážní stejnokroje, hasící přístroje, zbraně a ozbrojenou techniku.

Rozkaz vydal Šojgu

V následných zachycených rozhovorech o dodávkách zbraní zazní dokonce jméno ruského ministra obrany Sergeje Šojgua.

Vojáci jeli až na Ukrajinu

Mnoho ruských vojáků bylo v době sestřelení MH17 aktivních na sociálních sítích. Mezinárodní vyšetřovací tým ukázal konverzaci mezi ruským vojákem M. a ženou jménem Anastázie. Voják sloužil v 53. brigádě ruské protivzdušné obrany, jejíž raketový systém Buk sestřelil letoun MH17. Vojákův konvoj včetně systému Buk 23. června 2014 směřoval k ruskému městu Millerovo jen několik kilometrů od území separatistů. Voják ženě naznačuje, že část brigády jela z Millerova dál - až na východní Ukrajinu.

Hlavní zjištění z odposlechů

  • Odposlech hovorů dvou separatistických bojovníků se týká změny ve velení. Do Doněcka přijeli z Ruska velitelé, které tím pověřil ruský ministr obrany Sergej Šojgu.
  • Vojenské struktury separatistických republik na východě Ukrajiny byly pod přímým velením ruských důstojníků.
  • Jeden z hovorů se týká toho, že vůdce takzvané Doněcké lidové republiky Alexandra Zacharčenka si přál v této funkci Putinův blízký spolupracovník a poradce Vladislav Surkov.
  • Ruská Federální a bezpečnostní služba (FSB) vybavila velitele separistů mobilními telefony, které nelze odposlouchávat.
  • Jeden z odposlechů naznačuje, že finance samozvané Doněcké lidové republiky, vyhlášené separatisty, pocházejí z Ruska. Tehdejší lídr separatistů Alexandr Borodaj na záznamu říká, že „peníze jsou pro něj v Moskvě připraveny“.

Ruští vojáci z protivzdušné obrany u hranic s Ukrajinou

Mezinárodní vyšetřovací tým také zveřejnil snímky, kterými se ruští vojáci chlubili na svých sociálních sítích. Jedná se znovu o členy 53. brigády ruské protivzdušné obrany z Kursku. Fotky dokazují, že vojáci v létě 2014 sloužili přímo u hranic s Ukrajinou.

Soud s obžalovanými

Proces se čtyřmi lidmi obžalovanými z podílu na sestřelení letadla začne v Nizozemsku 9. března 2020. Všichni budou souzeni v nepřítomnosti, Rusko je odmítá vydat.

Takzvaný Společný vyšetřovací tým (JIT) obžaloval tři Rusy a jednoho Ukrajince.

Sergej Dubinskij

Bývalý důstojník ruské vojenské rozvědky, veterán z Afghánistánu a Čečenska. Podle zjištění vyšetřovatelů velel protivzdušné obraně separatistů a odposlechy ukázaly, že přímo organizoval příjezd vozidla se systémem Buk na východ Ukrajiny.

Oleg Pulatov

Důstojník ruského letectva dohlížel na přejezd systému Buk z Ruska na Ukrajinu a po pádu malajsijského letounu měl na starosti kontrolu míst, kam se zřítily trosky. V roce 2018 se vrátil do Ruska.

Igor Girkin

Bývalý důstojník ruské tajné služby FSB a vojenské rozvědky GRU. Na počátku války v roce 2014 velel separatistickým bojovníkům na Donbase, především při obsazení města Slavjansk. Organizoval transporty zbraní z Ruska, včetně systému protiletadlové obrany Buk. V dubnu 2014 velel obsazení Slavjansku. V pozdějších rozhovorech nezapíral, že bojoval na Ukrajině a kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za to, že neposkytl separatistům větší podporu a více zbraní.

Leonid Charčenko

Ukrajinec, který se přidal k separatistům, podle dostupných záznamů neměl za sebou minulost v armádě ani tajných službách. Z odposlechů vyplynulo, že byl u systému Buk v době odpálení rakety a hlásil Dubinskému sestřelení „vojenského“ letounu. Jako jediný z obžalovaných nežije v Rusku, ale na východě Ukrajiny pod kontrolou separatistů.

Klíčový svědek Volodymyr Cemach

Bývalého velitele protivzdušné obrany města Snižne dopadla a zajala ukrajinská kontrarozvědka hluboko na území separatistů. Podle ukrajinských médií byl důležitým svědkem v případu sestřelení MH17, protože raketa byla odpálena právě z blízkosti města Snižne. Ruský prezident Vladimir Putin si vyžádal, aby Ukrajina Rusku vydala Cemacha v rámci výměny vězňů, během které se vrátili domů na Ukrajinu například režisér Oleh Sencov nebo zajatí námořníci. Kyjev mu vyhověl, takže klíčový svědek je nyní mimo dosah nizozemských vyšetřovatelů.

Důležitá postava: velitel separatistů Igor Bezler

Vyšetřování se soustřeďuje také na Igora Bezlera, ačkoliv jej JIT neobvinil z podílu na zločinu. V roce 2014 velel separatistickým jednotkám ve městě Horlivka u Doněcka a byl to právě on, kdo hlásil do Moskvy 17. července, že bylo sestřeleno ukrajinské vojenské letadlo. Veterán z války v Afghánistánu a Čečensku je synem německého otce a ukrajinské matky, ale považuje se za Rusa. Nyní žije na Krymu.

Co je Společný vyšetřovací tým (JIT)

JIT tvoří právníci a policejní experti z Nizozemska, Belgie, Austrálie, Malajsie a Ukrajiny. Jeho úkolem je rekonstruovat sestřelení letadla, určit podezřelé a dát dohromady důkazy pro trestní stíhání. Rusko přizvané nebylo.

 

Právě se děje

před 8 minutami

V Čechách a na jižní Moravě hrozí v neděli večer ledovka na silnicích

V Čechách a části Jihomoravského kraje se dnes večer a v noci na pondělí bude místy při mrznoucím dešti nebo mrholení tvořit ledovka. Silnice a chodníky tak mohou klouzat a hrozí nebezpečí úrazů a problémy v dopravě. Informoval o tom dnes Český hydrometeorologický ústav.

Výstraha s nízkým stupněm nebezpečí platí od dnešních 20:00 do pondělních 10:00 pro většinu krajů. Netýká se pouze Moravskoslezského, Olomouckého, Zlínského a části Jihomoravského a Pardubického kraje a regionu kolem Kostelce nad Orlicí v Královéhradeckém kraji.

Meteorologové v souvislosti s ledovkou lidem doporučují, aby chodili velmi opatrně, přičemž ti starší nebo méně mobilní by měli pohyb venku raději omezit. Řidiči mají sledovat dopravní zpravodajství a počítat s prodloužením doby jízdy.

Další zprávy