Zelenskyj jako diktátor? Nevěřím, že bych to řekl, odpověděl Trump reportérovi
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
tento online přenos k dění na Ukrajině končí. Nové informace najdete zde. Děkujeme za pozornost.
Britský premiér Keir Starmer uspořádá v neděli summit o Ukrajině, kam pozval více než deset evropských lídrů, včetně představitelů Německa, Francie či Itálie. Informuje o tom dnes agentura AFP.
Starmer má v neděli dopoledne v plánu telefonát s představiteli pobaltských států, a pak schůzku v Downing Street s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Summit s představiteli evropských zemí se uskuteční odpoledne. Účastnit se ho mají také politici z Dánska a Turecka a zástupci NATO či EU.
Dá se očekávat, že je britský premiér bude informovat i o svém čtvrtečním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Za Trumpem v týdnu přicestoval také francouzský prezident Emmanuel Macron.
Evropští státníci usilují o to, aby se ve válce na Ukrajině podařilo dosáhnout stabilního příměří, které odradí Rusko od další agrese. Někteří Evropané jsou znepokojeni dosavadním přístupem Trumpa, který zatím nechce Kyjevu poskytnout bezpečnostní záruky a dokonce tvrdil, že Ukrajina konflikt zahájila.
Zprávy ze pátku 28. února
Trump prohlásil, že podporuje článek 5 Severoatlantické smlouvy o vzájemné obraně. Prezident USA to řekl na tiskové konferenci s britským premiérem.
Tématem dnešního jednání v Bílém domě byl plán pro dosažení "tvrdého a spravedlivého" míru na Ukrajině, řekl po setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem britský premiér Keir Starmer. Trump podle něj vytvořil skvělou příležitost ukončit válku, mírová dohoda ale nesmí odměnit Rusko za jeho agresi. Podle Trumpa USA dosáhly v jednáních velkého pokroku, americký prezident ale zároveň připustil, že dohoda není jistá.
"Probrali jsme plán, jak dosáhnout míru, který je tvrdý a spravedlivý," řekl Starmer o obsahu schůzky, kterou označil podobně jako americký prezident za velmi produktivní. Mírový plán podle něj musí být "podpořen silou", aby si ruský prezident Vladimir Putin nedovolil jeho podmínky porušit. "Musíme to udělat správně… Nemůže to být mír, který odmění agresora," pokračoval Starmer.
"Myslím, že jsme udělali velký pokrok," řekl americký prezident v souvislosti se snahou dojednat mír po třech letech ruské agrese. "Buď se to stane poměrně brzy, nebo vůbec," řekl Trump o dohodě mezi Ukrajinou a Ruskem.
Britský premiér Keir Starmer dnes při setkání s americkým prezidentem Trumpovi poděkoval za to, že "změnil debatu" o ukončení tři roky trvající ruské války, dodal však, že jakékoli příměří musí být trvalé. Trump pak vyjádřil přesvědčení, že ruský prezident Vladimir Putin by případnou mírovou dohodu neporušil. "Znám ho už dlouho a nevěřím, že by nedodržel svoje slovo," řekl šéf Bílého domu, který se v minulosti opakovaně o Putinovi vyjadřoval obdivně.
Donald Trump dnes ale také řekl, že jednat o mírových silách na Ukrajině považuje za předčasné. "Zatím jsme neuzavřeli dohodu. Proto nechci mluvit o udržování míru, když jsme neuzavřeli dohodu, abychom posunuli věci kupředu," citovala jej agentura AFP.
Zda budou jakékoli bezpečnostní záruky zahrnuty v avizované dohodě se Zelenským, Trump neuvedl, stejně tak nespecifikoval její další aspekty. Americký prezident původně po Ukrajincích požadoval, aby USA odevzdali právo na část ukrajinského nerostného bohatství na oplátku za dřívější válečnou pomoc. Tento návrh Kyjev odmítl a současná podoba zmiňované dohody a souvisejících úvah není příliš jasná.
Spojené státy v pátek uzavřou s Ukrajinou velmi důležitou dohodu, řekl americký prezident Donald Trump, který po Kyjevu požaduje podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Také naznačil, že zatím nechce mluvit o tom, kdo by dohlížel na případný mír na Ukrajině. Vyjádření přišla při setkání Trumpa s britským premiérem Keirem Starmerem, informují světové agentury.
"Prezident (Ukrajiny Volodymyr) Zelenskyj za mnou přijede v pátek ráno. A podepíšeme opravdu velmi důležitou dohodu pro obě strany, protože nás to skutečně dostane do té země," řekl Trump, zřejmě s odkazem na potenciální aktivity amerických podniků na Ukrajině. Dodal, že dohodu lze považovat za "pojistku" pro Kyjev.
Zelenskyj míří do Washingtonu týden poté, co jej Trump v příspěvku na své sociální síti Truth Social označil za "diktátora bez voleb". Když se jej na to dnes tázal reportér BBC, šéf Bílého domu odpověděl: "To jsem řekl? Nevěřím, že bych to řekl."
Severní Korea vyslala na pomoc Rusku ve válce proti Ukrajině další vojáky, kteří jsou rozmístěni v Kurské oblasti u hranic s Ukrajinou. Píše o tom agentura AFP s odvoláním na představitele jihokorejských tajných služeb. Jejich počet zřejmě přesahuje 1000, uvedla agentura Jonhap s odvoláním na jihokorejské armádní zdroje.
"Po zhruba měsíční přestávce se severokorejské jednotky od prvního únorového týdne vrátily do frontové Kurské oblasti," uvedla jihokorejská Národní zpravodajská služba (NIS) v tiskové zprávě.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na dnešní schůzce s irským premiérem Micheálem Martinem pokračoval v rozhovorech o způsobu ukončení ruské války a bezpečnostních zárukách pro svou zemi. V Irsku se zastavil den před plánovaným setkáním se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem, který se výrazně odklání od dřívější americké podpory napadené země. Martin Zelenskému slíbil, že bude prosazovat zrychlené přijímání Ukrajiny do Evropské unie, píší irská média.
"Probrali jsme kroky směrem k ukončení války s garantovaným mírem pro Ukrajinu a celou Evropu," uvedl Zelenskyj na sociální síti X po setkání na letišti Shannon na západě Irska. S Martinem také hovořil o "důležitosti jednoty mezi Ukrajinou, Evropou a Spojenými státy".
První kontakty s americkou administrativou Donalda Trumpa vzbuzují určité naděje, řekl dnes ruský prezident Vladimir Putin na zasedání ruské tajné služby FSB podle serveru Kyiv Independent. Podle něj také Putin prohlásil, že obnova rusko-amerických vztahů se nelíbí některým západním zemím, které se tento dialog snaží podkopat a "chtějí nestabilitu ve světě".
Největší rozkol mezi Spojenými státy a Evropskou unií od války v Iráku, komentují rozhodnutí Američanů hlasovat v OSN proti rezoluci odsuzující ruskou agresi na Ukrajině. Krok vyvolal ostrou kritiku nejen ze strany spojenců, ale i uvnitř americké Republikánské strany. Někteří republikánští zákonodárci považují tento krok za nebezpečný signál, který USA staví do tábora autokratických režimů.
Dialog Moskvy s Washingtonem se může posunout vpřed, pokud bude na obou stranách vůle naslouchat, nikdo ale nečeká rychlá a snadná řešení, řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Podle agentury AFP vyloučil, že by Rusko jednalo o ukrajinských územích, která za války anektovalo. Od září 2022 si Rusko nárokuje čtyři oblasti na východě a na jihu Ukrajiny a už v roce 2014 anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.
Peskov také podle agentury Reuters řekl, že jednou z možných oblastí spolupráce Moskvy s Washingtonem by mohla být v budoucnu těžba nerostů v Arktidě.
Při útoku ruského dronu na Kyjevskou oblast zemřela novinářka Tetjana Kulyková, která pracovala jako šéfredaktorka hlavní redakce multimédií tiskové agentury Ukrinform. Ta její smrt oznámila s připomenutím profesní dráhy novinářky, která dříve působila jako televizní a rozhlasová moderátorka.
Kulyková a její manžel, chirurg Pavlo Ivančov, byli podle ukrajinských médií zabiti v noci na středu ve svém domě ve vsi Krjukivščyna u města Buča u Kyjeva. Dům při ruském náletu vzplál a hasiči během hašení našli mrtvá těla.
Příbuzní obětí z malajsijského boeingu, který byl sestřelen v létě 2014 nad východní Ukrajinou, se obracejí na amerického prezidenta Donalda Trumpa s žádostmi, aby součástí dohody o ukončení války na Ukrajině bylo i přiznání Ruska k odpovědnosti za zkázu letu MH17. Uvedl to dnes server Ukrajinska pravda s tím, že má kopie dopisů, které pozůstalí adresovali Trumpovi a také předsedkyni Evropské komise Ursule von der Leyenové.
Rusko proti Ukrajině vyslalo v noci na 166 dronů, z nichž se 90 podařilo sestřelit a dalších 72 nedoletělo do cíle, zřejmě vlivem prostředků radioelektronického boje, uvedlo ukrajinské letectvo. Drony podle jeho tvrzení útočily především na Kyjevskou a Černihivskou oblast. V okolí Kyjeva vypukl rozsáhlý požár na průmyslovém objektu, uvedly tamní úřady.
Evropská unie a její členské státy by měly být připraveny na evropský příspěvek k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu. Ve zvacím dopise na mimořádný summit EU to unijním lídrům napsal předseda Evropské rady António Costa. Schůzka, která se bude zabývat bezpečností Ukrajiny i Evropy, se uskuteční ve čtvrtek 6. března a Česko na ní bude zastupovat premiér Petr Fiala. Costa na jednání do Bruselu pozval i ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského.
Americký prezident Donald Trump dnes ve Washingtonu přijme britského premiéra Keira Starmera. Očekává se, že budou jednat především o válce na Ukrajině.
Schůzka bude podle britského tisku představovat největší zkoušku Starmerových diplomatických a vyjednávacích schopností - britský premiér se snaží udržet dobré vztahy s Trumpem a zároveň objasnit britské a evropské meze ve vztahu k Ukrajině a Rusku. Starmer rovněž podle médií hodlá Trumpovi říct, že Kyjev musí být v centru jakéhokoliv vyjednávání o budoucí mírové dohodě s Ruskem.
Zprávy ze čtvrtka 27. února
V den třetího výročí ruské invaze zveřejnil Ruslan Trebuškin, starosta Pokrovska v ukrajinské Doněcké oblasti, video adresované prezidentovi Volodymyru Zelenskému. V krátkém záznamu emotivně vyzývá hlavu státu, aby uzavřela s Ruskem mír. Na výzvu reagovala vojenská správa města, která Ukrajince varovala, aby nepropadli manipulaci.
Spojené státy v rámci dohody o ukončení války s Ruskem neposkytnou Ukrajině bezpečnostní záruky, to musí učinit Evropa, prohlásil dnes americký prezident Donald Trump při první schůzi své vlády. Zároveň oznámil, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek navštíví Bílý dům, aby podepsal dohodu o vzácných nerostech s USA, která bude obě země na dlouhou dobu úzce spojovat.
"Nebudu poskytovat bezpečnostní záruky nad velmi malý rámec. To bude muset udělat Evropa, protože… Evropa je jejich soused, ale my se postaráme o to, aby vše proběhlo v pořádku," řekl Trump novinářům.
Ruský prezident Vladimir Putin "bude muset" učinit ústupky při jednáních o ukončení války na Ukrajině, prohlásil americký prezident. Odmítl však sdělit, o jaké ústupky by se mohlo jednat. "To vám teď nechci říct," řekl Trump. Prezident rovněž zpochybnil přání Ukrajiny vstoupit do Severoatlantické aliance. "Ale mohu vám říci, že na NATO můžete zapomenout," dodal Trump.
Americký prezident řekl, že Zelenskyj v pátek v Bílém domě podepíše dohodu o vzácných nerostech. USA je požadují výměnou za válečnou pomoc, již poskytly Ukrajině, která se již tři roky brání ruské agresi. "Dohoda, kterou uzavíráme, nám přináší velké bohatství. Získáme zpět peníze, které jsme vynaložili," oznámil Trump.
Drsné útoky amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči prezidentu Ukrajiny Volodymyru Zelenskému šokovaly mnoho lidí nejen v Evropě. Ostrý tón Trumpových komentářů překvapil i Kreml. Podle několika vyjádření bývalých spolupracovníků amerického prezidenta se ale Trumpova zášť k Zelenskému utvářela už v minulosti. Novináři Meduzy popsali, co k nynější situaci vedlo.
Ruský soud v Minusinsku na Sibiři odsoudil v nepřítomnosti na 5,5 roku vězení dva někdejší ruské žoldnéře za "veřejné šíření úmyslně lživých informací" o ruských ozbrojených silách. Dnes o tom na svém webu informoval list Kommersant. Příčinou se stal rozhovor, ve kterém Maxim Zelenov a Alexej Čerňavskij ještě v září 2023 hovořili o zabíjení civilistů na Ukrajině, napsal server Meduza.
Po nástupu Donalda Trumpa do Bílého domu vstoupil vývoj ukrajinsko-ruské války do nové éry. Stejně jako Evropa je i Turecko mimo mírová vyjednávání.
Dohoda se Spojenými státy je partnerský projekt, který bere zřetel na zájmy Ukrajiny, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymr Zelenskyj. Ukrajina potřebuje vědět, zda může spoléhat na USA, uvedl. Zelenskyj podle Reuters novinářům řekl, že úspěch dohody s USA o nerostném bohatství bude záviset na americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi a že jde o součást širších dohod s USA, které by Ukrajině měly poskytnout bezpečnostní záruky zajištění trvalého a spravedlivého míru.
Ukrajinská armáda dnes podle agentury Unian oznámila osvobození osady Kotline u Pokrovska na východě Ukrajiny, tedy v oblasti, kde ruské síly v posledních měsících setrvale postupovaly. Sama osada podle dostupných údajů měla před válkou šest obyvatel, ale především leží u jedné ze zásobovacích tras, vedoucích z Dnipra do strategicky důležitého Pokrovska. Osadu Rusové údajně dobyli minulý měsíc ve snaze obklíčit Pokrovsk. Nyní ukrajinská armáda tvrdí, že ukrajinští výsadkáři "vyčistili" ves od nepřítele.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo osvobození vsí Pogrebki a Orlovka v Kurské oblasti na západě Ukrajiny, kam na počátku srpna vpadly ukrajinské jednotky. Dobytí uvedených obcí, ležících severně od okresního města Sudža, které nadále zůstává v ukrajinských rukou, zkomplikuje podle agentury TASS zásobování ukrajinských sil, protože se zásobovací trasy do města ocitají v dosahu palby ruských děl.
Nejméně pět mrtvých a osm raněných si vyžádalo ruské bombardování města Kosťantynivka na východě Ukrajiny, oznámil dnes šéf Doněcké oblasti Vadym Filaškin. Znovu vyzval obyvatele k opuštění města, které se podle médií nachází jen pár kilometrů od frontové linie.
"V poslední době jsou ruské útoky na civilisty v Kosťantynivce stále častější a brutálnější. Je nebezpečné zůstat ve městě," napsal na sociální síti Filaškin. Rusové podle předběžných informací shodili na město a okolí tři řízené letecké bomby.
Ukrajinská vláda dnes posoudí text dohody se Spojenými státy, která počítá se zřízením investičního fondu na obnovu země. Dohoda bude podepsána poté, co se prezidenti obou zemí Donald Trump a Volodymyr Zelenskyj dohodnou na bezpečnostních zárukách, řekl premiér Denys Šmyhal podle médií.
"Neuvažujeme o podepsání jakýchkoliv dohod bez bezpečnostních záruk," řekl Šmyhal podle agentury Interfax-Ukrajina. Premiér podle ní v televizním vysílání uvedl, že za dva týdny intenzivních jednání mezi vládami obou zemí se podařilo dospět k definitivnímu návrhu dohody o hospodářské spolupráci. Dokument je nyní podle premiéra dohodou o stanovení pravidel a podmínek investičního fondu pro obnovu Ukrajiny. Fond mají obě země rovnoprávně řídit a naplňovat.
"Vláda dnes projedná text této dohody a zplnomocní ministry, aby ji podepsali," řekl Šmyhal podle serveru RBK-Ukrajina. Sám podpis se podle předsedy vlády uskuteční poté, co se prezidenti domluví na bezpečnostních zárukách. "Za přítomnosti prezidentů zástupce vlády podepíše tuto předběžnou úmluvu," dodal.
Desítky delegátů při projevu ruského zástupce před Radou OSN pro lidská práva v Ženevě opustily jednací sál, aby tak vyjádřily podporu Ukrajině. Mezi delegáty, kteří odešli ze sálu, byli například zástupci Německa, Británie či Francie, kteří se pak shromáždili v předsálí, kde si připomněli třetí výročí ruské invaze na Ukrajinu.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov podle agentur znovu odmítl myšlenku vyslání evropských vojáků jako mírových sil na Ukrajinu. Za ochotou Francie a Británie k tomuto kroku je podle Lavrova podvod, který má na Ukrajinu jen dostat další západní zbraně. Podle ruského ministra zahraničí jde ve skutečnosti o další rozdmýchávání konfliktu a odmítání snah o ukončení války.
Nerozumím požadavku amerického prezidenta na náhradu pomoci, kterou USA v minulosti Ukrajině poskytly, tvrdí ministr zahraničních věcí Jan Lipavský.
Donald Trump chce zhruba za dva týdny začít prodávat "Trumpovy zlaté karty", které by za cenu pěti milionů dolarů (téměř 120 milionů korun) umožnily svému majiteli trvalý pobyt ve Spojených státech. Do nového imigračního programu by se podle Trumpa mohli zapojit i ruští oligarchové.
Ruský dronový útok na Kyjevskou oblast v noci na dnešek zabil jednu osobu, další nejméně čtyři zranil a způsobil požáry v několika domech. S odvoláním na šéfa oblastní správy Mykolu Kalašnyka to napsala agentura Reuters.
Zprávy ze středy 26. února
Volodymyr Zelenskyj chce koncem týdne navštívit Washington, aby podepsal dohodu o ukrajinských kritických surovinách. Dnes to podle agentury Reuters řekl Donald Trump. Reuters dodává, že dohoda je zásadní pro udržení americké podpory Ukrajiny.
Trump novinářům podle Reuters rovněž řekl, že na Ukrajině budou muset v nějaké podobě fungovat mírové síly, pokud dojde k dohodě o ukončení konfliktu. Šéf Bílého domu podle agentury zároveň řekl, že dohoda o vzácných zeminách byla "v podstatě vyjednána".
Britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron vítají roli lídra, které se ujal Donald Trump v úsilí o dosažení trvalého míru na Ukrajině. Stojí to v dnešním prohlášení Downing Street. Mluvčí Starmerova úřadu uvedl, že oba lídři spolu dnes odpoledne telefonovali a zopakovali, že Ukrajina musí být v centru jakýchkoli mírových jednání a že Evropa je připravena sehrát svou roli.
Francouzský prezident se s Trumpem setkal v pondělí v Bílém domě a Starmer bude ve Washingtonu s prezidentem USA hovořit ve čtvrtek.
Jeden člověk zemřel a 14 utrpělo zranění při ruském vzdušném úderu na město Kramatorsk na východě Ukrajiny. Podle ukrajinské policie jsou mezi zraněnými i čtyři děti. Tamější policie hlásí, že ruský útok dnes v odpoledních hodinách zničil 17 budov, většinou rodinných domů. Hasiči a policejní pyrotechnici odpoledne prohledávali trosky domů a pátrali po dalších přeživších či obětech úderu.
Vývoz vojenského materiálu z Česka na Ukrajinu loni podle odhadů vzrostl nejmíň o třetinu. Dnes to řekla po setkání se zástupci zbrojařů na ministerstvu obrany šéfka resortu Jana Černochová (ODS). Rok 2023 byl přitom podle ní rekordní. Tuzemsko díky své muniční iniciativě patří mezi hlavní dodavatele munice na Ukrajinu, uvedla ministryně. Loni tam z Česka směřovalo 1,5 milionu kusů velkorážové munice. V dodávkách chce Česká republika pokračovat i letos.
V otázce vyslání vojáků na Ukrajinu je podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) potřeba počkat na více informací a jasné parametry. Nechce dělat unáhlená sdělení a děsit českou veřejnost. Podle náčelníka generálního štábu Karla Řehky je diskuse absolutně předčasná. Oba to řekli novinářům na tiskové konferenci po zahájení velitelského shromáždění. O vyslání evropských mírových sil na Ukrajinu se mluví v souvislosti s případným uzavřením mírové dohody s Ruskem, které Ukrajinu před třemi roky vojensky napadlo.
Černochová zatím nemá k možnému vyslání vojáků po dojednání míru na Ukrajině podrobné informace. "Vyčkejme prosím nějakých jasných mantinelů, parametrů toho, jak by ta spolupráce měla probíhat," řekla ministryně. Je podle ní také potřeba vzít v potaz další okolnosti, jako je momentální nasazení armády v operacích. "Pokud bychom někam dál posílali vojáky, tak musíme někde zase ty vojáky ubírat, protože nemáme tolik vojáků, kolik bychom si přáli, abychom je mohli posílat do misí," dodala.
Řehka považuje diskusi za absolutně předčasnou. "Dokud se nebudou vědět podmínky toho, co tam mají ti vojáci dělat, v jakém mezinárodním rámci, v jakém prostředí a nastavených podmínkách, tak je to úplně předčasné a zbytečné. A ani se nedá vést žádná seriózní diskuse, vlastně vůbec nic nevíme," řekl.
Prezidentské volby na Ukrajině budou vyhlášeny po skončení války, uvádí se v prohlášení, které v úterý přijal ukrajinský parlament na podporu legitimity prezidenta Volodymyra Zelenského. Píšou to ukrajinská média. Ukrajina se již déle než tři roky brání ruské agresi, a proto se nemohly konat prezidentské volby, které by se za normálních okolností uskutečnily loni. Zelenskyj má podle ústavy plnit své pravomoci až do doby, než se funkce ujme nově zvolený prezident, zdůraznil parlament podle agentury Unian.
Prohlášení "o podpoře demokracie na Ukrajině v podmínkách ruské agrese" přijal ukrajinský parlament na druhý pokus. V pondělí pro návrh hlasovalo jen 218 poslanců, zatímco k přijetí bylo zapotřebí nejméně 226 hlasů. V úterý pro prohlášení hlasovalo 268 poslanců, uvedl poslanec Jaroslav Železňak.
Téměř polovina Němců je proti tomu, aby Německo dále podporovalo Ukrajinu posíláním zbraní nebo finančně, plyne z průzkumu společnosti Insa pro zpravodajský portál t-online. Zvláště silný je takový postoj u mladé generace.
Izrael hlasoval s Ruskem, Běloruskem, Spojenými státy, Maďarskem, Severní Koreou, Nikaraguou nebo Středoafrickou republikou v OSN proti rezoluci odsuzující ruskou agresi na Ukrajině.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes uvedl, že vítá podle něj vyváženější přístup USA vůči Ukrajině. Učinil tak poté, co Rada bezpečnosti OSN v pondělí přijala rezoluci navrženou Spojenými státy, která zaujala neutrální postoj k ruské invazi na Ukrajinu. Informovala o tom agentura Interfax.
"Vidíme, že Spojené státy zaujímají mnohem vyváženější postoj, což skutečně pomáhá úsilí zaměřenému na řešení konfliktu na Ukrajině. To samozřejmě vítáme," řekl Peskov. Evropa tuto "vyváženost" dosud nevykazuje, což se ale může změnit po jednáních mezi Evropany a Američany, dodal.
O rostoucí vzdálenosti mezi spojenci či dialogu neslyšících píše deník Le Monde po pondělním jednání francouzského prezidenta Emmanuela Macrona s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem v Bílém domě. Podle španělského listu El País spočívá rozdíl mezi oběma stranami v tom, že zatímco Evropa usiluje o mír na Ukrajině, Trump požaduje její kapitulaci.
"Během návštěvy ve Washingtonu se francouzský prezident pokusil ovlivnit americké stanovisko k válce na Ukrajině a usiloval o získání bezpečnostních záruk pro případ příměří s Ruskem. Americký prezident však žádný závazek neposkytl," píše Le Monde.
Některé části konverzace obou státníků označil za "dialog neslyšících, i když přátelský". Konkrétně připomněl okamžik, kdy Macron opravil Trumpa po jeho tvrzení o tom, že Evropa Ukrajině jen půjčuje peníze a dostává je zpět, na což americký prezident reagoval slovy: "Pokud tomu věříte, je to pro mě ok."
Evropská unie nabídla Ukrajině vlastní dohodu o těžbě nerostů v Ruskem napadené zemi. Podle Evropské komise bude výhodná pro obě strany, napsal dnes server Politico. Stalo se to v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil, že Washington je blízko uzavření podobné dohody s Kyjevem.
Letouny polské armády a spojenců v úterý brzy ráno odstartovaly s cílem zabezpečit polský vzdušný prostor poté, co Rusko zahájilo vzdušné údery mimo jiné i na západní Ukrajinu. Oznámilo to operační velení polských ozbrojených sil. Letecký poplach byl dnes ráno vyhlášen na celém území Ukrajiny, informuje agentura Reuters. "Podniknuté kroky mají za cíl zajistit bezpečnost (polských) regionů sousedících s ohroženými oblastmi," uvedlo velení polské armády na síti X.
Na celém území Ukrajiny byl zhruba v 04:50 SEČ vyhlášen letecký poplach poté, co ukrajinské letectvo varovalo před ruskými raketovými útoky. Rozsah úderů nebyl bezprostředně znám a Rusko se k dnešnímu útoku zatím nevyjádřilo.
V Kyjevské oblasti ruský vzdušný úder zranil 44letou ženu a poškodil několik domů, uvedl na Telegramu šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk.
Ruské tiskové agentury RIA a TASS mezitím s odvoláním na ruské ministerstvo obrany informovaly, že ruská protivzdušná obrana v noci na úterek zachytila a zneškodnila 19 ukrajinských dronů.
Zprávy z úterý 25. února
Rusko je připraveno nabídnout USA a dalším účast na projektech těžby kovů vzácných zemin, mimo jiné na okupovaných ukrajinských územích, řekl Putin.
Dva lidé zahynuli a další utrpěli zranění při dnešním ruském ostřelování ukrajinské Sumské oblasti. S odvoláním na místní úřady to dnes napsal server RBK-Ukrajina, který také informoval o ruském náletu na ukrajinskou Charkovskou oblast, jenž si vyžádal zraněné civilisty, a o nočním útoku na město Cherson, kde zemřel senior.
"Dnes kolem 16:00 (15:00 SEČ) zaútočili ruští okupanti bezpilotními letouny na obytnou část oblastního centra (město Sumy). V důsledku výbuchu zemřel muž a další člověk byl zraněn," cituje web policii. Ruská invazní armáda podle něj také dělostřelecky ostřelovala obec Ševčenkove v regionu, přičemž také tam jeden člověk zemřel a čtyři lidé byli zranění.
Rusko kromě toho podniklo nálet na Charkovskou oblast, kde byli zraněni čtyři lidé, píše RBK-Ukrajina. Úder podle webu poškodil tři desítky budov, pět z nich téměř kompletně zničil. V noci na dnešek při ruském ostřelování Chersonu zahynul dvaasedmdesátiletý muž, dodal web. Večer pak při ruském ostřelování Chersonu utrpělo zranění šest lidí, napsal server Ukrajinska pravda.
Válka na Ukrajině může skončit během týdnů, Putin by v rámci příměří akceptoval evropské mírové síly na Ukrajině, řekl Trump při setkání s Macronem.
Dohoda USA s Ukrajinou o nerostech je velmi blízko, řekl americký prezident Donald Trump s tím, že by se tento nebo příští týden mohl setkat s prezidentem Zelenským k podpisu.
Některé evropské země jsou připraveny po podpisu mírové smlouvy vyslat na Ukrajinu mírové síly jako bezpečnostní záruku, řekl v pondělí francouzský prezident Emmanuel Macron v Bílém domě, kde se setkal s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Macron zároveň zopakoval, že cílem Francie je vybudovat na Ukrajině stabilní a dlouhodobý mír.
Podle Richarda Gowana, odborníka z Mezinárodní krizové skupiny, je nesoulad názorů mezi Spojenými státy a Evropou ohledně rezoluce k Ukrajině "největším rozkolem mezi západními mocnostmi v OSN od války v Iráku a pravděpodobně je ještě zásadnější".
Valné shromáždění OSN má 193 členů. Jeho rezoluce nejsou právně závazné, ale považují se za ukazatele světového názoru.
Valné shromáždění OSN dnes většinou hlasů přijalo rezoluci Ukrajiny a jejích evropských spojenců o válce na Ukrajině, která potvrzuje ukrajinskou suverenitu a územní celistvost a označuje Rusko za agresora. Pro dokument hlasovalo 93 zemí včetně Česka; 65 států, mezi nimi Čína, Indie a Kuba, se zdrželo hlasování a 18 zemí bylo proti, mimo jiné USA po boku Ruska, Maďarska, Izraele, Severní Koreje či Běloruska. Rezoluce navržená Ukrajinou a Evropou potvrzuje "závazek OSN vůči svrchovanosti, nezávislosti, jednotě a územní celistvosti Ukrajiny", píše web stanice BBC.
Spojeným státům se nepodařilo dosáhnout toho, aby Valné shromáždění schválilo americkou rezoluci o ukončení války na Ukrajině bez zmínky o ruské agresi. Valné shromáždění přijalo k této rezoluci pozměňovací návrhy ze strany Evropanů zahrnující zmínky o rozsáhlé ruské invazi v rozporu s Chartou OSN, o trvalém a komplexním míru a potvrzení podpory suverenity a územní celistvosti Ukrajiny. Pro takto upravený americký návrh hlasovalo 93 zemí, mimo jiné Ukrajina a Česko, zatímco 73 zemí včetně USA a Číny se zdrželo; Rusko a sedm dalších zemí hlasovalo proti.
Původní návrh rezoluce, který Spojené státy předložily, vyzýval k "rychlému ukončení" rusko-ukrajinského konfliktu, ale nezmiňoval se o územní celistvosti Ukrajiny.
Spojené státy se snažily Ukrajince přimět, aby svou rezoluci stáhli ve prospěch amerického návrhu, sdělili americký představitel a evropský diplomat agentuře AP pod podmínkou zachování anonymity, protože jednání byla neveřejná. Kyjev americkou snahu odmítl.
Spojené státy předloží svou rezoluci na zasedání 15členné Rady bezpečnosti OSN ještě dnes a budou vetovat jakékoli změny, píše list The Washington Post s odvoláním na činitele amerického ministerstva zahraničí. Aby v Radě bezpečnosti byla rezoluce přijata, musí pro ni hlasovat nejméně devět jejích členů, přičemž nikdo ze stálých členů, tedy USA, Rusko, Čína, Británie a Francie, nesmí uplatnit své právo veta.
Střet o letiště v Hostomelu zásadně ovlivnil průběh ruské invaze na Ukrajinu. Pokud by se Rusům podařilo obsadit letiště podle jejich plánu, měli podle vojenských expertů reálnou šanci rychle dobýt Kyjev, svrhnout vládu prezidenta Volodymyra Zelenského a následně ovládnout celou zemi.
Pro Ukrajinu bude nejlepší bezpečnostní zárukou její členství v NATO a EU a Rusko by se do toho nemělo vměšovat. V Senátu to dnes řekl ukrajinský velvyslanec Vasyl Zvaryč. Na konferenci Ruská agrese proti Evropě: Po třech letech ukrajinské obrany svobody, kterou pořádá spolek Team 4 Ukraine pod záštitou předsedy Senátu Miloše Vystrčila (ODS), velvyslanec poděkoval za českou pomoc a podporu. Ukrajincům podle něj pomáhá zvládnout těžkou zkoušku. Konference se koná v den třetího výročí ruského vojenského vpádu na Ukrajinu.
"Ukrajinský národ touží po míru víc než kdokoli jinde. Ale je důležité, aby to byl trvalý a spravedlivý mír. Je naší prioritou dosáhnout spravedlivého míru na základě mezinárodního práva, jehož základním principem je územní celistvost a suverenita státu. Neuznáváme žádný centimetr ukrajinské země jako součást Ruska," prohlásil velvyslanec.
Ruská policie během tří let války proti Ukrajině uskutečnila více než 20 tisíc zatčení kvůli protiválečným postojům. Nejvíce z těchto zatčení ale bylo v prvním roce války, v dalších letech se jejich počet snížil na stovky, respektive desítky. Vyplývá to z údajů, které na výročí rozpoutání války zveřejnil specializovaný web OVD-Info.
Světové společenství stojí před zásadním úkolem, jak ukončit lidské utrpení a nastolit na Ukrajině mír, který přijmou všechny zúčastněné strany. Uvedl to slovenský prezident Peter Pellegrini na sociální síti k třetímu výročí ruské vojenské invaze do sousední země. Rusko ve svém příspěvku Pellegrini nezmínil.
Předseda vládní strana Hlas-sociální demokracie (Hlas-SD) a ministr vnitra Matúš Šutaj Eštok využil výročí ke kritice evropských politiků a slovenské opozice, za jejíhož dřívějšího vládnutí Slovensko na rozdíl od současnosti vojensky značně pomáhalo Kyjevu.
Podle opozičního vůdce Michala Šimečky zločiny režimu ruského prezidenta Vladimira Putina nelze ničím omluvit a Ukrajina bojuje i za Slovensko.
Nikdo v Evropě nechce, aby válka na Ukrajině pokračovala, uvedla po skončení dnešního jednání ministrů zahraničí EU v Bruselu šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Mírová dohoda bez Ukrajiny a bez Evropy podle ní nebude fungovat. Kallasová tak reagovala na nedávné jednání mezi americkými a ruskými představiteli a obavy, že Kyjev i EU budou z mírových rozhovorů vynechány. Evropská unie a Spojené státy měly podle šéfky unijní diplomacie rozdílné názory i v minulosti, vždy je dokázaly vyřešit. Kallasová očekává, že se to podaří i tentokrát.
Prezident Petr Pavel dlouhodobým podporovatelům Ukrajiny poděkoval za to, že se nenechali odradit poraženeckými názory, nepochopením, či dokonce útoky. Na Pražském hradě dnes přijal zhruba čtyři desítky podporovatelů z řad humanitárních organizací, spolku, dobrovolníků či veřejně známých osobností.
"Vážím si toho, že jste se mnozí za dlouhou dobu, kterou Ukrajinu podporujete, nenechali odradit různými poraženeckými názory, případně nepochopením, někdy dokonce útoky. Velice si vážím toho, co děláte, a chtěl bych vás podpořit v tom, abyste věděli, že v tom nejste sami. Že těch hlasů negativních je výrazně méně než pozitivních, jen jsou bohužel občas více slyšet," řekl Pavel.
Rusko se dohodlo s Ukrajinou na evakuaci ruských civilistů původem z Kurské oblasti na západě Ruska, kteří se nyní nacházejí v sousední, ukrajinské Sumské oblasti. Oznámila to dnes ruská ombudsmanka Taťjana Moskalkovová. Do Kurské oblasti před půl rokem vpadly ukrajinské jednotky, které stále ovládají několik stovek kilometrů čtverečních ruského území v této pohraniční oblasti.
Ukrajinský voják Ivan svou zemi brání na frontové linii už třetím rokem. Sám cítí vyčerpání a frustraci, stejně jako mnoho jeho kamarádů v zákopech, kteří urputně brání ruským jednotkám v postupu.
Čínský prezident Si Ťin-pching dnes v telefonátu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem pochválil "snahy Ruska a dalších zemí ukončit válku na Ukrajině", uvedly agentury. Putin podle nich partnera informoval o jednáních Ruska se Spojenými státy v Rijádu, kde se minulý týden sešli ministři zahraničí obou zemí k rozhovorům, ovšem bez účasti Ukrajiny.
Rusko zastaví svou válkou na Ukrajině, pokud dosáhne kýžených výsledků v jednáních se Spojenými státy. Dnes to v Ankaře řekl podle agentury AFP ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Rusko svou agresi proti Ukrajině začalo přesně před třemi roky. Lavrov před týdnem jednal s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem o možném urovnání války na Ukrajině bez přítomnosti zástupců této země. Podle tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana by se rozhovorů měly účastnit obě strany konfliktu.
Lavrov uvedl, že Moskva chce pokračovat v jednání se Spojenými státy. "Zastavíme tyto boje jen v případě, že tato jednání vyprodukují pevný a udržitelný výsledek, který bude vyhovovat Ruské federaci," uvedl Lavrov, který je dnes na návštěvě Turecka. Lavrov neřekl, jakých cílů chce Moskva v rozhovorech dosáhnout.
Vzájemnou výměnu všech ruských a ukrajinských zajatců dnes Moskvě navrhl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na úvod setkání s řadou evropských vrcholných představitelů v Kyjevě. Osvobození zajatých Ukrajinců by podle Zelenského bylo krokem k obnovení důvěry mezi znepřátelenými stranami, napsal server BBC News.
Ruská vojska sousední zemi napadla právě před třemi lety, výročí invaze si v Kyjevě připomínají představitelé institucí EU a také vrcholní představitelé Kanady, Dánska, Španělska, Norska, Švédska, Finska či pobaltských zemí.
Rusko-americké jednání o válce na Ukrajině je velkým úspěchem pro ruskou diplomacii. V rozhovoru pro opoziční deník Meduza to řekl bývalý ruský diplomat Boris Bondarev s tím, že to není poprvé v dějinách světa, kdy silní rozhodují za ty, které považují za slabé.
"Jsme dnes v Kyjevě, protože Ukrajina je Evropa. V tomto boji o přežití nejde jen o osud Ukrajiny, ale o osud Evropy," uvedla šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová na sociální síti X. Příspěvek doprovodila videem, kde ji spolu s šéfem Evropské rady Antóniem Costou vítá na nádraží ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
"Na Ukrajině, o Ukrajině, s Ukrajinou," napsal ke svému příjezdu do ukrajinské metropole Costa.
"Jsem opravdu rád, že jsem tady," řekl zase při svém příjezdu kanadský premiér Justin Trudeau, když ho Jermak vítal na nádraží.
On the 3rd anniversary of Russia’s brutal invasion, Europe is in Kyiv.
— Ursula von der Leyen (@vonderleyen) February 24, 2025
We are in Kyiv today, because Ukraine is Europe.
In this fight for survival, it is not only the destiny of Ukraine that is at stake.
It’s Europe’s destiny. pic.twitter.com/s0IaC5WYh6
Ukrajinští vojáci dokázali osvobodit více než polovinu území, které zprvu okupovalo Rusko po své invazi před třemi lety. Na výročí rozpoutání války Ruska proti Ukrajině to uvedl velitel ukrajinských ozbrojených sil, generál Oleksandr Syrskyj.
Syrského předchůdce ve velitelské funkci Valerij Zalužnyj, který je nyní ukrajinským velvyslancem v Británii, připomněl, že ruská armáda byla pokládána za jednu z nejsilnějších na světě, ale Ukrajina jí odolala.
"Do nejmenších detailů si pamatujeme to temné ráno 24. února 2022, kdy na nás ze vzduchu i na zemi zaútočil zrádný nepřítel, který chtěl zlomit našeho ducha, vzít nám svobodu a dobýt naši zemi," uvedl bývalý vrchního velitel. Rusko podle něj plánovalo dobýt Kyjev za pouhé dva či tři dny. Ruská armáda byla tehdy pětkrát větší než ukrajinská. Přestože se mohlo zdát, že Ukrajinci nemají šanci uspět, dokázali ubránit nejen své hlavní město, ale také ukázali, že jsou s to se sjednotit, chopit se zbraní a bojovat. "Obstáli jsme tehdy, musíme obstát i teď!" apeloval.
Vítěz německých parlamentních voleb Friedrich Merz, který míří do funkce kancléře, dnes ujistil Ukrajinu o evropské podpoře v její obraně proti ruské agresi. Na síti X v den třetího výročí ruské invaze uvedl, že Kyjev musí být součástí jednání o míru.
Merz, předák konzervativní unie CDU/CSU, se dlouhodobě profiluje jako velký podporovatel Ukrajiny. Německo je po Spojených státech druhým největším dodavatelem vojenské pomoci Kyjevu.
Do Kyjeva krátce po špičkách EU přicestovali také lídři Dánska, Španělska, Norska, Švédska, Finska, Litvy, Lotyšska a Estonska, uvádí BBC.
Ministři zahraničí zemí EU schválili šestnáctý balíček sankcí proti Rusku, který se zaměřil mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Balíček obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině. Právě na dnešní den připadá třetí výročí ruské invaze.
Ukrajina v březnu obdrží dalších 3,5 miliardy eur (87,5 miliardy korun) od Evropské unie. Při návštěvě Kyjeva to podle sdělení Evropské komise oznámí její předsedkyně Ursula von der Leyenová. Země, kterou před třemi roky napadlo Rusko, bude podle ní moci těžit také z navýšené výroby zbraní v EU, vyplývá z prohlášení zveřejněného unijní exekutivou.
Dnešního summitu v ukrajinské metropoli k třetímu výročí ruské invaze by se mělo osobně zúčastnit 13 zahraničních představitelů, dalších 24 pak prostřednictvím videospojení. Přítomna má být většina členů unijní exekutivy včetně českého eurokomisaře pro mezinárodní partnerství Jozefa Síkely.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si od schůzky s vůdci spojeneckých zemí v Kyjevě slibuje, že se stane "bodem obratu" v době, kdy se Kyjev a jeho partneři snaží zmobilizovat tváří v tvář nepřátelské rétorice amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce vyjednat mírovou dohodu s Ruskem, uvedla agentura AFP.
Do Kyjeva ráno přicestovala delegace Evropské unie v čele s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a šéfem Evropské rady Antóniem Costou. Stalo se tak u příležitosti třetího výročí zahájení rozsáhlé ruské invaze na Ukrajinu. To si v Kyjevě připomíná také kanadský premiér Justin Trudeau, informuje agentura AFP.
"Jsme dnes v Kyjevě, protože Ukrajina je Evropa. V tomto boji o přežití nejde jen o osud Ukrajiny, ale o osud Evropy," uvedla šéfka unijní exekutivy na sociální síti X. Příspěvek doprovodila videem, kde ji spolu s Costou vítá na nádraží ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha a šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak.
Ukrajinu musíme podpořit více než kdy dřív, uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Ministři se budou dnes mimo jiné zabývat novým balíčkem vojenské pomoci. V úterý Kallasová odletí do USA, kde se setká s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Podle Kallasové je třeba mít co nejvíce kontaktů s novou americkou administrativou a "udržet jednotu".
Ministři by dnes měli schválit šestnáctý balíček sankcí proti Rusku, který míří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. "Předložili jsme rovněž novou iniciativu, která má Ukrajině dát, co potřebuje. Očekávám politickou diskusi, abychom se posunuli dopředu," dodala šéfka unijní diplomacie.
Do Kyjeva v den třetího výročí ruského útoku na Ukrajinu přicestoval kanadský premiér Justin Trudeau, píše AFP. V zemi jsou také šéfové institucí EU.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X vyzdvihl tři roky hrdinství Ukrajinců, vzpomněl na padlé a poděkoval spojencům. "Tři roky odporu. Tři roky vděčnosti. Tři roky absolutního hrdinství Ukrajinců. Jsem hrdý na Ukrajinu! Děkuji všem, kteří ji brání a podporují. Všem, kteří pracují pro Ukrajinu. A ať je věčná památka všech, kteří položili své životy za náš stát a národ," uvedl Zelenskyj v ranním příspěvku a připojil video zachycující záběry z války, protiválečných demonstrací, humanitárních pracovníků, lékařů pomáhajících zraněným, ukrajinských vojáků, sportovců a dětí.
V závěru videa jsou letecké záběry monumentální sochy v centru Kyjeva nazvané Matka vlast, která má na svém štítu trojzubec, tedy oficiální symbol země. Původní emblém Sovětského svazu v podobě srpu a kladiva Ukrajinci ze štítu odstranili v srpnu 2023.
Zprávy z pondělí 24. února
Několik tisíc lidí se dnes v Paříži zúčastnilo demonstrace svolané na podporu Ukrajiny v předvečer třetího výročí ruské invaze. Podobné protiválečné akce se v předvečer výročí vpádu ruských vojsk do sousední země odehrávaly po celém světě, napsal server BBC.
Akce v Paříži se zúčastnili i odboráři z několika svazů, včetně CGT a Solidaires, a v čele kráčeli zvolení pařížští představitelé s transparentem "Spojme se za vítězství Ukrajiny!", napsala agentura AFP. "Trumpe, Putine, žádná jednání bez Ukrajiny!" skandovali demonstranti v narážce na zahájení americko-ruských jednání bez přizvání napadané země. Rozhovory v Rijádu následovaly po telefonátu mezi vůdci obou zemí Donaldem Trumpem a Vladimirem Putinem. Demonstranti odsuzovali ruského prezidenta jako strůjce vražd a masakrů a vyjadřovali solidaritu Ukrajině.
Menší demonstrace se konaly také v dalších francouzských městech, například v Nice podle policie demonstrovalo skoro 700 lidí pod heslem "Zastavte Putina, dnes Ukrajina, zítra vaše země". Ve Štrasburku se sešlo podle policie kolem 550 lidí. V davu byly vidět i gruzínské vlajky a transparenty typu "Ukrajina má právo na existenci" či "Rusko je teroristický stát".
Několik stovek Ukrajinců a jejich příznivců se dnes odpoledne shromáždilo i na náměstí Place de l'Albertine v Bruselu, uvedla belgická agentura Belga. Přítomní vzpomínali na oběti války a vyzývali k evropské solidaritě s Ukrajinou. "Evropské země by měly pokračovat v podpoře Ukrajiny, chránit Ukrajinu znamená chránit Evropu," uvedli řečníci. "Nenechte se mýlit, Rusko je slabé. Ztratilo obrovské množství vojáků, ekonomika se hroutí, jedině takzvaným vítězstvím si může Putin zachránit tvář. Vždyť tři roky po začátku války nedosáhl žádného z předem stanovených cílů," doplnil podle belgické agentury jiný z přítomných.
Před budovou Evropské komise rovněž při příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu zavlála ukrajinská vlajka. "Zítra (v pondělí) uplynou tři roky od chvíle, kdy Rusko zahájilo svou invazi na Ukrajinu. Je to den, který bude navždy ostudným. Dnes v našem sídle vyvěšujeme ukrajinskou vlajku. Letí vysoko a hrdě v srdci Evropy. Kam patří," uvedla na sociální síti X šéfka EK Ursula von der Leyenová.
Okolo 500 lidí se sešlo u londýnské katedrály svatého Pavla při akci "Zachraňte Ukrajinu, abyste zachránili mír", uspořádané ruským spolkem, uvedl server BBC News a dodal, že podobné protiválečné akce ruské diaspory se v předvečer výročí vpádu ruských vojsk do sousední země odehrávaly po celém světě. Ruští odpůrci války přispěli na nákup generátorů pro Ukrajinu a domáhali se ukončení války s přihlédnutím k ukrajinským zájmům.
Demonstrace připomínající třetí výročí ruské invaze na Ukrajinu byly například v Aténách či Tchaj-peji. Asi stovka lidí, převážně Rusů, demonstrovala i ve Vídni, kde se před rokem konala mnohem větší ruská protiválečná demonstrace, napsala agentura APA.
Tisíce lidí dnes přišly na pražské Staroměstské náměstí podpořit Ruskem napadenou Ukrajinu. Za pomoc a solidaritu jim poděkovali prezident Petr Pavel i ukrajinský velvyslanec v Česku Vasyl Zvaryč. Stovky lidí se u příležitosti třetího výročí vpádu ruských vojsk na Ukrajinu sešly také v Brně.
Předseda Evropské rady António Costa se rozhodl na čtvrtek 6. března svolat mimořádný summit EU, který se bude zabývat bezpečností Ukrajiny i Evropy. Costa to oznámil na sociální síti X. Unijní prezidenti a premiéři by měli diskutovat o tom, jak posílit evropskou obranu, jak přispět k míru v Evropě a rovněž i k dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny.
Spekulace o tom, že by mohl Costa brzy svolat mimořádnou schůzku prezidentů a premiérů členských států EU, se objevily již před pár dny. O summitu se hovořilo v souvislosti s reakcí na situací na Ukrajině a rozhovory mezi USA a Ruskem, ve kterých ani Evropa, ani Ukrajina nejsou zastoupeny. Nejmenovaný unijní zdroj k tomu tehdy uvedl, že Costa se chce nejprve zaměřit na konzultace s jednotlivými lídry sedmadvacítky, kterým postupně telefonuje, a poté se uvidí.
"Žijeme v klíčovém okamžiku pro ukrajinskou a evropskou bezpečnost," uvedl dnes Costa. " Při svých konzultacích s evropskými vůdci jsem slyšel společný závazek čelit těmto výzvám na úrovni EU: posílit evropskou obranu a rozhodujícím způsobem přispět k míru na našem kontinentu a k dlouhodobé bezpečnosti Ukrajiny," dodal. Šéf unijních summitů doplnil, že bude i nadále spolupracovat s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a všemi členskými státy EU, aby "byli připraveni přijímat 6. března rozhodnutí".
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová rovněž navrhuje nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který by mohl mít hodnotu až 20 miliard eur (501,7 miliard korun). Balíček by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.
Hodnota nerostného bohatství v hlubinách Ruskem okupovaných území Ukrajiny činí okolo 350 miliard dolarů (asi 8,4 bilionu korun), uvedla v neděli místopředsedkyně ukrajinské vlády a ministryně hospodářství Julija Svyrydenková. O den dříve americký prezident Donald Trump prohlásil, že USA jsou blízko uzavření dohody s Ukrajinou, která by jim zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství. Trump uvedl, že USA poskytly Ukrajině 350 miliard dolarů, ale své peníze dostanou zpět.
První návrh dohody o nerostném bohatství ale ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl podepsat, neboť podle něj neobsahovala bezpečnostní záruky. Dodal, že Ukrajinu nemůže prodat s tím, že podle původní dohody by USA získaly ukrajinské vzácné nerosty v hodnotě 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů korun) výměnou jen za dosud poskytnutou válečnou pomoc. Tato částka navíc podle Zelenského skutečné výši americké pomoci ani neodpovídá.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl na tiskové konferenci, že se nechystá uznat, že by Ukrajina dlužila Spojeným státům 500 miliard dolarů (asi 12 bilionů korun) za válečnou pomoc. USA poskytly Ukrajině pomoc za 100 miliard dolarů a dary nepovažujeme za půjčky, řekl Zelenskyj novinářům podle serveru RBK-Ukrajina.
O částce 500 miliard dolarů často mluví americký prezident Donald Trump, poznamenala agentura Reuters. Trump se snaží Kyjev přimět přistoupit na dohodu, která by Spojeným státům zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství. USA podle Trumpa dostanou zpět peníze vložené za minulé administrativy do země, která se již tři roky brání ruské agresi.
Zelenskyj podle agentury AFP uvedl, že se necítí uražen tím, že jej Trump v minulých dnech nazval "diktátorem", a také řekl, že by se s americkým prezidentem rád setkal dříve, než se Trump setká s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Ukrajinský prezident míní, že se Kyjev a Washington přibližují k dohodě o nerostném bohatství. Ta se stala předmětem sváru s USA, jejichž podpora je pro Ukrajinu ve válce proti Rusku důležitá.
Zelenskyj podle serveru BBC News na tiskové konferenci řekl, že USA mu navrhly dohodu, podle které by Ukrajina měla za každý dolar obdržené pomoci vrátit dvojnásobek. Ale ujistil, že nepřistoupí na dohodu, kterou by muselo splácet "ještě deset pokolení Ukrajinců". Na dotaz jednoho novináře řekl, že je připraven odstoupit ze své funkce výměnou za mír Ukrajině. Stejně tak by byl ochoten odstoupit, pokud by to přineslo Ukrajině členství v Severoatlantické alianci. Členství NATO pokládá za "nejlevnější variantu" bezpečnostních záruk, aby Ukrajinu znovu nenapadlo Rusko, a určitě se tato otázka objeví během jednání. A dodal, že u moci každopádně nehodlá setrvat desítky let.
Ukrajina je nyní schopna za pomoci dronů útočit na cíle v Rusku vzdálené až 1700 kilometrů, uvedl v neděli hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj. Jeho vyjádření na konferenci "Ukrajina. Rok 2025" citovala ukrajinská média. "Jako první na světě jsme vytvořili síly bezpilotních systémů. Mimochodem, tuto naši zkušenost využívá také nepřítel. Útočíme na nepřítele na velkou vzdálenost, zvyšujeme počet útoků na jeho území," řekl generál Syrskyj podle serveru RBK-Ukrajina. Terčem náletů dronů se stávají ruské jednotky, sklady zbraní a munice, zbrojovky, rafinérie a další objekty, které Rusko využívá ve válce proti Ukrajině. "Vzdálenost útoků vedených v hloubi ruského území již dosáhla 1700 kilometrů," dodal ukrajinský velitel.
Ukrajinské síly bezpilotních operací v loňském roce podle generála podnikly okolo 130 operací a loni na ruském území zasáhly 377 objektů. Během loňského roku stát dodal na frontu více než 1,3 miliony dronů, letos by to mělo být ještě více. V současnosti ukrajinští experti pracují na masovém nasazení dronů FPV řízených po optickém vláknu. Úkolem dne zůstává být v popředí v "technologické válce".
Nelze dopustit kompromitaci mezinárodního práva a dát agresorovi odměnu za jeho agresi, řekl na nedělním shromáždění ke třetímu výročí ruské invaze na Ukrajinu na Staroměstském náměstí v Praze prezident Petr Pavel. Ukrajina chtěla být podle hlavy státu po konci studené války suverénní zemí, ale Rusko porušilo veškeré dohody, anektovalo Krym a nakonec Ukrajinu napadlo. Je jednoznačné, kdo je agresorem, dodal. Česko musí podle něj trvat na tom, aby Ukrajina i Evropa byly u mírových jednání.
Prezident poděkoval lidem za podporu Ukrajiny. Když bude oslabená, nemůže podle něj vyjednat mír, který by si přála.
zprávy z 22. února
Rusko okupovaná ukrajinská území nikdy neprodá. V neděli to ve státní televizi uvedl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Podle agentury AFP tím naznačil, že Kreml není ochoten k žádným kompromisům ohledně zhruba 20 procent území Ukrajiny, která kontroluje.
Výrok přichází v době, kdy Rusové a Američané vedou dvoustranná jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Ta Peskov označil za slibná a uvedl, že tvrdé výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa na adresu ukrajinské hlavy státy Volodymyra Zelenského jsou "pochopitelné".
"Nejdůležitější pro nás je, že lidé (na těchto územích) se již dávno rozhodli připojit k Rusku. A tato území nikdo nikdy neprodá," uvedl Peskov. O situaci na Ruskem okupovaných územích na východě Ukrajiny nejsou spolehlivé zprávy.
"Nezávidím mu (Zelenskému) tu nynější situaci, zejména když musí poslouchat nesmyslné lži o tom, jak neměli začínat vojenský konflikt a podobné dezinformace," uvedla bývalá slovenská prezidentka Zuzana Čaputová při debatě Operace Naděje - 3 roky odvahy, kam se připojila přes videohovor a kterou v Praze uspořádala ke třem letům od ruského vpádu na Ukrajinu iniciativa Dárek pro Putina.
Výroky o tom, že Ukrajina, kterou Rusko napadlo, neměla válku začínat, pronesl tento týden v médiích prezident USA Donald Trump. Podle Čaputové se ale Zelenskyj už od nástupu do funkce prezidenta v roce 2019 snaží udělat pro Ukrajinu to nejlepší."Chtěl ten konflikt, který začal v roce 2014, nějakým způsobem ukončit, urovnat," řekla. "Klobouk dolů před lidmi, kteří zůstávají v náročné službě v zemi, která je pod takovým obrovským tlakem," dodala.
Rusko v noci na neděli vyslalo proti Ukrajině 267 dronů. Je to nejvíce od začátku plnohodnotné ruské invaze 24. února 2022. Podle agentury AFP to uvedl mluvčí ukrajinského vojenského letectva Jurij Ignat.
Rusko v noci na neděli podniklo několik vln raketových a dronových útoků na Kyjev a na další části Ukrajiny. Zahynul při nich jeden civilista v Kryvém Rihu ve východní části centrální Ukrajiny. Poškodily také budovy a auta v Kyjevě i jinde, uvedli podle agentury Reuters dnes ráno místní činitelé. Ruské jednotky protivzdušné obrany zase v noci sestřelily nad šesti regiony země 20 ukrajinských bezpilotních letounů, sdělilo podle Reuters ruské ministerstvo obrany.
Spojené státy jsou blízko uzavření dohody s Ukrajinou, která by jim zajistila podíl na ukrajinském nerostném bohatství, prohlásil v sobotu americký prezident Donald Trump na republikánské konferenci CPAC. USA podle Trumpa dostanou zpět peníze vložené do Ukrajiny, která se již tři roky brání ruské agresi.
Tři roky od začátku ruské invaze na Ukrajinu si skoro čtvrtina Čechů myslí, že stát by měl dál přijímat uprchlíky a zachovat jim podmínky pobytu. V průzkumu agentury Data Collect pro Českou televizi to uvedlo 22,7 procenta dotázaných. Naopak 21,6 procenta dotázaných by usilovalo o to, aby ukrajinští uprchlíci z Česka odešli. Výsledky průzkumu, který agentura provedla mezi 10. a 14. únorem letošního roku mezi tisícovkou respondentů, představila v sobotu ČT. Většina respondentů podle průzkumu soudí, že se uprchlíci v Česku dobře integrovali. Odpovědělo tak 62 procent dotázaných. Podle třetiny respondentů (34 procent) má jejich začlenění rezervy.
Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) ČTK u příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu řekl, že Česká republika pomáhá Ukrajině od začátku války a bude jí pomáhat nadále. K polovině letošního února mělo v Česku podle ministerstva vnitra aktivní dočasnou ochranu 397 393 lidí, od začátku války ČR udělila více než 660 tisíc ochran. "Česká republika je zemí s třetím nejvyšším počtem držitelů dočasné ochrany a v přepočtu na obyvatele zůstává nejvíce zasaženým státem," uvedla mluvčí ministerstva Hana Malá. Průměrný počet žádostí podle ní nyní týdně dosahuje přibližně 1500. Podle evidence ministerstva práce v Česku legálně pracuje více než polovina ekonomicky aktivních uprchlíků, tedy asi 150 tisíc.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa dál požaduje zisky ze vzácných ukrajinských přírodních zdrojů, aniž by na oplátku poskytla Kyjevu bezpečnostní záruky, napsal v sobotu na svém webu list The New York Times (NYT) s odvoláním na návrh revidované dohody, kterou se deníku podařilo získat. Ukrajina revidovaný americký návrh vážně zvažuje, přestože podle listu obsahuje stejná ustanovení, která Kyjev dříve jednoznačně odmítl jako nevýhodná. Některé požadavky vypadají dokonce ještě tvrdší než v předchozí odmítnuté verzi, uvádí list.
Ukrajina ještě na dohodu nepřistoupila. Pokud by se tak stalo, znamenalo by to kapitulaci po týdnu intenzivního nátlaku od Donalda Trumpa, podotkl NYT. Americký prezident chce přístup k ukrajinskému nerostnému bohatství jako splátku miliard dolarů, které Spojené státy poskytly Kyjevu na válku proti Rusku. Nový návrh s pátečním datem od Ukrajiny podle NYT požaduje, aby se vzdala poloviny příjmů ze svých přírodních zdrojů, včetně minerálů, plynu a ropy, jakož i příjmů z přístavů a další infrastruktury. Podobný požadavek obsahoval i předchozí návrh ze 14. února. Čtyři nynější a bývalí ukrajinští představitelé a ukrajinský podnikatel, kteří si nechali popsat nové požadavky, potvrdili, že se návrh nezměnil.
Americký prezident Donald Trump je nadále odhodlán ukončit válku na Ukrajině. Ministr zahraničí USA Marco Rubio to v pátek řekl svému ukrajinskému protějšku Andriji Sybihovi, napsala agentura Reuters s odvoláním na sobotní prohlášení Rubiova mluvčího. Sybiha na síti X napsal, že v rozhovoru s Rubiem pár dní před třetím výročím ruské invaze zdůraznil silnou vůli Ukrajiny dosáhnout spravedlivého a trvalého míru, který posílí Ukrajinu i USA.
USA chtějí, aby o jejich stručné rezoluci o válce na Ukrajině nejprve hlasovala Rada bezpečnosti OSN, než sejí bude zabývat Valné shromáždění, píše agentura Reuters s odvoláním na své diplomatické zdroje. USA se tak v OSN postavily proti Ukrajině a Evropské unii, které již měsíc jednají s členskými státy OSN o vlastním návrhu textu o válce. Valné shromáždění má podle Reuters o americkém textu, v němž není Rusko nijak zmíněno jako agresor, hlasovat v pondělí.
Rezoluce navržená administrativou Donalda Trumpa pár dní před třetím výročím začátku ruské invaze na Ukrajinu má pouhé tři odstavce. Návrh krátkého dokumentu lituje "tragické ztráty životů v rusko-ukrajinském konfliktu" a stručně připomíná, že smyslem OSN je udržování mezinárodního míru, bezpečnosti a mírové urovnávání sporů. Dokument pak v poslední větě požaduje "rychlý konec" konfliktu a "trvalý mír mezi Ukrajinou a Ruskem". V textu není Rusko, stálý člen Rady bezpečnosti OSN, nikde přímo označené jako viník nynějších bojů či země, která napadla svého souseda. Ruské jednotky překročily ukrajinskou hranici 24. února 2022 z přímého rozkazu prezidenta Vladimira Putina.
USA odmítly podpořit text vypracovaný Ukrajinou a EU, informovala ve čtvrtek agentura Reuters. V pátek pak Washington navrhl vlastní rezoluci k pondělnímu hlasování ve Valném shromáždění, které má 193 členů, a v tentýž den stejný návrh předal také Radě bezpečnosti. Hlasování rady o americkém návrhu zatím nebylo naplánováno, uvedli podle Reuters diplomaté. Aby v ní byla rezoluce přijata, musí pro ni hlasovat nejméně devět jejích členů a Spojené státy, Rusko, Čína, Británie a Francie ji nesmí vetovat.
Nový balíček vojenské pomoci pro Ukrajinu, který navrhuje Evropská unie, by mohl mít hodnotu až 20 miliard eur (501,7 miliardy korun), informoval v sobotu bruselský server Politico s odvoláním na diplomatické zdroje. Předchozí spekulace hovořily o částce od šesti do 10 miliard eur. Balíček by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.
Americká administrativa v posledních dnech vystupňovala kritiku Kyjeva a prezident Donald Trump označil ukrajinského vůdce Volodymyra Zelenského dokonce za "diktátora".
Na nové vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí. Bude to tedy určitá "koalice ochotných", nikoli celá sedmadvacítka, nebude tedy potřeba žádné jednomyslné schvalování a nebude tak riziko, že některá ze zemí pomoc zablokuje, uvedlo Politico. Nyní se tomu tak děje například v souvislosti s Evropským mírovým nástrojem (EPF), kde vyplácení peněz blokuje Maďarsko.
Návrh upřesňující navýšení pomoci pro letošní rok byl rozeslán jednotlivým státům EU a diplomaté o něm začali tento týden diskutovat. Česko podle zdrojů ČTK s jeho obsahem souhlasí. První oficiální debata o tomto dokumentu by se měla odehrát v pondělí v Bruselu na jednání unijních ministrů zahraničí.
Unijní diplomacie v návrhu určeném členským státům píše, že nová iniciativa si klade za cíl "zaměřit se na splnění nejnaléhavějších krátkodobých potřeb Ukrajiny" a doručení pomoci urychlit. Konkrétně by měla EU Ukrajině co nejdříve v letošním roce poskytnout dodatečnou podporu, která by měla zahrnovat dělostřeleckou munici (minimálně 1,5 milionu nábojů), systémy protivzdušné obrany, rakety, drony, rovněž podporu výcviku vojáků a podporu ukrajinskému obrannému průmyslu, stojí v dokumentu.
Nejméně dva mrtvé a čtyři raněné si dnes vyžádalo ruské bombardování města Kosťantynivka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Pod troskami budov ještě mohou být další lidé, pátrání pokračuje, uvedl na sociální síti šéf oblastní správy Vadym Filaškin. Jeho vyjádření citovala média.
Ruské bomby podle prvních odhadů poškodily deset výškových budov, 21 rodinných domů, tři průmyslové areály, šest garáží, elektrické vedení, rozvod plynu a devět aut, vypočítal Filaškin. "Buďte zodpovědní. Evakuujte se včas", vyzval obyvatele města, které - jak se blíží postupující ruská vojska - stále častěji čelí bombardování a ostřelování. Město se nachází jen několik kilometrů od frontové linie.
Zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ potvrdil, že se na nedávné cestě do Moskvy sešel s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Podle serveru The Moscow Times to Steve Witkoff uvedl ve videu z konference v Miami, kterou pořádala nezisková organizace napojená na Saúdskou Arábií. Witkoff jel do Ruska, aby se zasadil o propuštění amerického vězně.
"Strávil jsem s prezidentem Putinem hodně času, mluvil jsem s ním, rozvíjel jsem s ním přátelství, vztah," říká ve videu podle webu Witkoff. Dodává, že "měl podporu prezidenta Trumpa, což je opravdu velká věc."
Rusové dnes obsadili vesnici Novoljubivka v Luhanské oblasti na východě Ukrajiny, uvedla s odkazem na ruské ministerstvo obrany agentura RIA Novosti.
Česká republika pomáhá Ukrajině od začátku války a bude jí pomáhat i nadále, sdělil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Napadenou zemi Česko podle něj podporuje nejen diplomaticky, vojensky a humanitárně, ale například i prostřednictvím zdravotně-humanitárního programu ministerstva vnitra Medevac.
Spojené státy mohou Ukrajině vypnout internetové připojení Starlink, pokud se spolu nedohodnou na přístupu k ukrajinským nerostům. Podle tří zdrojů agentury Reuters tím Kyjevu pohrozili američtí vyjednavači. Projekt Starlink patří společnosti Space X Elona Muska, který je blízký americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, a pro Ukrajinu a její armádu bránící se ruské agresi je životně důležitý.
O zachování přístupu Ukrajiny ke Starlinku se podle zdrojů Reuters začalo mluvit při jednáních mezi americkými a ukrajinskými představiteli poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl původní návrh amerického ministra financí Scotta Bessenta.
Česko v posledních měsících posílá na Ukrajinu desítky tisíc kusů velkorážové munice, za rok 2024 Česko pro Ukrajinu zprostředkovala dodávky přibližně 1,5 milionu kusů dělostřelecké munice různých ráží, uvedl mluvčí ministerstva obrany David Šíma. Za tři roky od začátku války Česko také poskytlo Ukrajině vojenský materiál v hodnotě 7,3 miliardy korun, podílelo se i na výcviku více než 7000 ukrajinských vojáků na území Česka a Polska.
Podpora Ukrajiny je správná a potřebná a Česko v ní bude pokračovat, řekl premiér Petr Fiala (ODS) u příležitosti třetího výročí začátku ruské invaze na Ukrajinu, které připadá na pondělí. Česká republika přeje Ukrajině trvalý a spravedlivý mír a bude podporovat všechny kroky, které k němu povedou, doplnil Fiala.
Generální štáb ukrajinské armády také ráno oznámil, že obránci v okolí města Pokrovsk nově zastavili tři desítky ruských útoků, celkem za posledních 24 hodin zaznamenala ukrajinská strana okolo 90 bojových střetů. Podobné informace není v podmínkách války možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Ukrajinská obrana v noci na dnešek zničila 82 z celkem 162 bezpilotních vzdušných prostředků, které proti bránící se zemi vyslaly ruské síly. Uvedl to server Ukrajinska pravda s odkazem na sdělení vzdušných sil. Drony typu Šáhed, ale i jiných druhů byly zničeny v Charkovské, Kyjevské, Černihivské a dalších deseti oblastech, plyne z vyjádření ukrajinských vzdušných sil. Škody byly zaznamenány v okolí ukrajinské metropole, v charkovském regionu, a také v Dněpropetrovské a Kirovohradské oblasti.
Ukrajinští žáci jsou od školního roku 2022/2023 stále nejpočetnější skupinou cizinců v českých školách. Celkem se v aktuálním školním roce v mateřských, základních a středních školách a konzervatořích vzdělává asi 75 700 dětí s ukrajinským státním občanstvím. Většinu ukrajinských žáků v českých školách tvořili k začátku školního roku uprchlíci. Meziročně dětí ukrajinských uprchlíků v českých mateřských, základních a středních školách přibylo. K 30. září jich bylo 53 246, tvoří 2,8 procenta všech dětí a žáků. Vyplývá to z informací ministerstva školství.
Ukrajinci pracující v českém zemědělství částečně pomohli vyřešit nedostatek pracovní síly, zastávají ale spíše pomocné práce a zaměstnanci v sektoru nadále chybí. V zemědělství mají Ukrajinci zásadní roli, protože Češi většinou nižší pozice odmítají. Vyplývá to z odpovědí oslovených organizací a analytiků. Podle dat ministerstva zemědělství pracovalo ke konci roku 2023 v sektoru zhruba 9200 Ukrajinců, celkový počet pracovníků v zemědělských podnicích byl 95 400.
Ministerstvo zahraničí se v humanitární pomoci Ukrajině napadené Ruskem od začátku zaměřovalo zejména na zdravotnictví či poskytování přístřeší pro vnitřně vysídlené osoby, později k prioritám přibyla i energetika. Do pomoci jsou zapojeny i české firmy, neziskové organizace, univerzity a veřejné instituce. Česká diplomacie podpořila i program na zajištění dodávek ukrajinského obilí a dalších komodit do zemí ohrožených hladem a podvýživou.
Na humanitární a stabilizační pomoc vláda v roce 2022, kdy Rusko zaútočilo na Ukrajinu, vyčlenila mimořádné prostředky ve výši 420 milionů korun. V dalších letech byla pomoc financována z Programu humanitární, stabilizační, rekonstrukční a hospodářské asistence Ukrajině na období 2023 - 2025. Na program bylo každoročně vyčleněno půl miliardy korun.
Frontová linie na Ukrajině má podle Zdeňka Petráše z Univerzity obrany poměrně dlouhou dobu stabilní podobu a zdá se, že dosažením klíčových opěrných bodů dosáhla ruská armáda stanovených operačních cílů. Petráš to řekl v rozhovoru s ČTK ke zhodnocení tří let od začátku konfliktu.
Ukrajina ale podle něj v posledních měsících ztrácí mnohem více, než se čekalo. "Ukazuje se, že Rusko má v úmyslu upevnit své zisky a rozšířit kontrolu nad východní Ukrajinou. Výsledek plánovaných jednání o poválečném uspořádání bude bezpochyby diktován tím, jak se věci vyvinou především v oblasti Donbasu," uvedl odborník.
"Můj přítel, maďarský premiér Viktor Orbán, si nedávno stěžoval, samozřejmě s úsměvem na tváři, že se roky snažil nastavit zrcadlo EU a tento proces byl extrémně zdlouhavý. Potom přišel Donald Trump a podařilo se mu to dokázat za několik dní," řekl Fico v projevu. "Váš prezident dělá velkou službu Evropě, přináší pravdu," dodal. Za tato slova ho publikum odměnilo potleskem.
Slovenský premiér Robert Fico ve svém projevu na konferenci konzervativců CPAC nedaleko Washingtonu řekl, že se těší na spolupráci s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a kritizoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Uvedl to server hnonline.sk. Fico prohlásil, že Evropa potřebuje rozmanitost názorů, protože politika jediného správného názoru ji ničí. Ti, kteří jdou proti proudu, jsou pak podle něj odsouváni na okraj a trestáni.
zprávy z 22. února
Americký prezident Donald Trump na dnešní tiskové konferenci uvedl, že nepojede 9. května do Moskvy na oslavy konce druhé světové války v Evropě. Popřel tak zprávu francouzského týdeníku Le Point, který se odvolával na nejmenované zdroje.
Spojené státy chtějí Valnému shromáždění OSN předložit k hlasování rezoluci o válce na Ukrajině, jež neoznačuje Rusko explicitně za agresora, píše dnes agentura DPA s odvoláním na diplomatické zdroje. Jak poznamenává agentura Reuters, Washington tímto krokem jde proti snaze Kyjeva a jeho evropských spojenců prosadit v rámci Valného shromáždění vlastní text.
Americký prezident Donald Trump bude 9. května v Moskvě na oslavách konce druhé světové války v Evropě. Uvedl to dnes na svém webu francouzský týdeník Le Point s odvoláním na nejmenované zdroje. Zprávu převzal ruský deník Kommersant, který připomněl, že ruský vůdce Vladimir Putin a Trump spolu minulý týden telefonicky hodinu a půl hovořili. Trump uvedl, že se domluvili okamžitě začít jednat o Ukrajině, a Putin pozval Trumpa do Moskvy.
Jako symbol smrti tisíců nevinných lidí ukázal šéf polské diplomacie Radoslaw Sikorski na sociální síti X íránský dron Šáhed používaný Ruskem k náletům proti Ukrajině. Nyní je tento konkrétní stroj, který sestřelili Ukrajinci a který Poláci přepravili do Spojených států, vystaven na konferenci amerických konzervativních politiků CPAC ve Washingtonu.
Více než tři čtvrtiny lidí v Česku souhlasí s humanitární podporou Ukrajiny, většina je nakloněná také diplomatické snaze hájit zájmy napadené země, vyplývá z průzkumu agentury Data Collect pro Českou televizi (ČT). Menší přízeň mají po třech letech otevřené ruské invaze na Ukrajinu dodávky zbraní a munice, respondenti se také přiklánějí k rychlému mírovému řešení konfliktu i za cenu toho, že Ukrajina trvale ztratí část území. Výsledky průzkumu z první poloviny února dnes na webu zveřejnila ČT.
Ukrajina si váží podpory Čechů, uvedl po hovoru s českým prezidentem Volodymyr Zelenský v příspěvku na X. S hlavou českého státu podle něj mluvili o iniciativě v dodávkách dělostřeleckých granátů i další podpoře.
"Hluboce si vážíme toho, že i v těchto náročných časech stojí Češi bok po boku s Ukrajinou," uvedl po telefonátu ukrajinský prezident. "Naše diskuse se zaměřila na další kroky, společné plány a udržení silných, dobře odůvodněných pozic. Evropa musí mluvit jedním hlasem, aby dosáhla spravedlivého míru - a my toho dosáhneme. Diskutovali jsme také o pokračování české iniciativy v oblasti dodávek dělostřeleckých granátů a novém návrhu České republiky na podporu Ukrajiny," sdělil Zelenský.
I had a phone conversation with Czech President Petr Pavel @prezidentpavel.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 21, 2025
Our discussion focused on next steps, joint plans, and maintaining strong, well-reasoned positions. Europe must speak with one voice to achieve a just peace—and we will achieve it.
We also discussed the… pic.twitter.com/e07i0Y1pFk
"Sledoval jsem ho, jak vyjednává bez karet. Nemá žádné karty a člověku je z toho špatně… Už toho mám dost," podotkl americký prezident o Zelenském. Návštěvu amerického ministra financí Scotta Bessenta v Kyjevě, při níž byl Zelenskému předložen návrh dohody o ukrajinských nerostech, Trump v rozhovoru označil za "zbytečnou a také nebezpečnou cestu" a pak přirovnal Ukrajinu k Pásmu Gazy.
Americký prezident Donald Trump dnes v rozhovoru s Fox News uvedl, že nepokládá za nezbytnou přítomnost ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednáních o ukončení války na Ukrajině. Šéf Bílého domu zároveň prohlásil, že Zelenskyj velmi ztěžuje uzavírání dohod. "Už tři roky se účastní jednání a nic se neudělalo," řekl Trump o svém ukrajinském protějšku v rozhovoru s radiem Fox News. "Takže si nemyslím, že je příliš důležité, aby byl na schůzkách," dodal.
Polský prezident Andrzej Duda se v sobotu setká se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, uvedla dnes polská agentura PAP s odvoláním na diplomatické zdroje. Setkání se podle agentury uskuteční buď v Bílém domě či na okraj konzervativní konference CPAC. Duda dnes na sociální síti X také uvedl, že mu zavolal ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, kterého Duda vybízel ke spolupráci s Trumpem.
Jihoafrický prezident Cyril Ramaphosa pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na státní návštěvu. Ramaphosa o tom bez upřesnění termínu informoval na sociální síti X. Stalo se tak krátce poté, co se tento týden setkali v Rijádu zástupci Spojených států a Ruska a bez účasti ukrajinské strany jednali mimo jiné o válce na Ukrajině, která již tři roky čelí ruské invazi.
"Vítám konstruktivní jednání s prezidentem Zelenským a těším se, až ho brzy uvítám v Jižní Africe na státní návštěvě," napsal Ramaphosa na X. Oba státníci se podle Ramaphosy shodují na tom, že mírový proces musí zahrnovat všechny strany konfliktu, aby bylo dosaženo trvajícího míru.
Německý kancléř Olaf Scholz v pátečním telefonátu ujistil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že Německo bude Ukrajinu podporovat, jak dlouho bude potřeba. V tiskové zprávě o tom informoval mluvčí německé vlády Steffen Hebestreit. Politici se shodli, že o míru na Ukrajině, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské agresi, se nesmí jednat bez Ukrajiny a bez Evropy.
"Spolkový kancléř ujistil, že Německo bude Ukrajinu v úzké koordinaci s evropskými a mezinárodními partnery podporovat dál a tak dlouho, dokud se nepodaří dosáhnout spravedlivého, obsáhlého a trvalého míru," stojí v prohlášení. Scholz a Zelenskyj se podle něj shodli, že u budoucích jednání o míru na Ukrajině musí být i ukrajinští zástupci a "o otázkách bezpečnosti Evropy se musí jednat společně s Evropany".
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro válku na Ukrajině Keith Kellogg dnes na síti X označil svá jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským za "rozsáhlá a pozitivní" a dodal, že v Kyjevě diskutoval také se Zelenského "talentovaným bezpečnostním týmem". Kellogg také označil ukrajinského prezidenta za "bojovného a odvážného vůdce země, která je ve válce" s Ruskem.
Americký prezident Donald Trump přitom tento týden popsal Zelenského jako "diktátora bez voleb", který odvedl hroznou práci, když podle Trumpa zahájil válku, již nemůže vyhrát. Ukrajina se už tři roky brání ruské ozbrojené agresi, ruská armáda sousední zemi napadla z rozkazu prezidenta Vladimira Putina.
Ukrajinský prezident ocenil, že jeho schůzka s generálem Kelloggem "obnovila naději". A také uvedl, že "potřebujeme silné dohody s USA - dohody, které budou skutečně fungovat", a že dal svému týmu pokyn, aby pracoval rychle a rozumně. "Ekonomika a bezpečnost musí jít vždy ruku v ruce a na detailech těchto dohod záleží - čím lépe jsou strukturovány, tím lepší jsou výsledky," napsal Zelenskyj.
Prezident Petr Pavel dnes hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ujistil ho o plné podpoře a o tom, že Česko spolu s dalšími evropskými státy hodlá zintenzivnit pomoc Ruskem napadené zemi. Pavel to uvedl na síti X. "Velmi dobře víme a nezapomeneme, kdo je v této válce obětí a kdo agresorem. Spolu s dalšími evropskými státy hodláme zintenzivnit naši pomoc Ukrajině v jejím statečném a spravedlivém boji. Boji nejen za ukrajinskou, ale také naši svobodnou a bezpečnou budoucnost," napsal český prezident.
Bruselský server Politico dnes informoval o tom, že Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy Kč) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.
Co je zač Trumpův poradce pro národní bezpečnost Michael "Mike" Waltz, politický jestřáb prosazující prezidentovy vize? Dozvíte se v článku.
České firmy úspěšně uskutečnily desítky projektů na Ukrajině od začátku ruské invaze před třemi lety, týkají se energetiky či zdravotnického vybavení. Dnes to na tiskové konferenci řekl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný.
Američané z přechodového týmu nynějšího prezidenta Donalda Trumpa se v uplynulých měsících opakovaně a v tichosti sešli s ruskými zástupci ve Švýcarsku, aby jednali o možnostech ukončení války na Ukrajině. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura Reuters. Ta poznamenala, že jedna ze schůzek v Ženevě se časově shodovala s Mnichovskou bezpečnostní konferencí, kterou před týdnem hostila bavorská metropole. Schůzky zdroje agentury popsaly jako vedlejší komunikační kanál, neboť část jednání se odehrála v době, kdy byl Trump sice již zvoleným prezidentem, na převzetí moci se ale teprve připravoval. Jeden ze zdrojů řekl Reuters, že o schůzkách věděl přinejmenším malý okruh Trumpových poradců.
Podrobnosti schůzek známé nejsou, stejně tak je nejasný program i to, zda na místě byli zástupci Ukrajiny, která se třetím rokem brání ruské invazi. Jednání nicméně ukazuje na zákulisní snahy Rusů a Američanů najít cesty k ukončení války navzdory tomu, že oficiální kontakty mezi Moskvou a Washingtonem za Trumpova prezidentského předchůdce Joea Bidena byly takřka na bodu mrazu.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 160 dronů a dvě střely Iskander. Oznámilo to ukrajinské letectvo, podle kterého údery způsobily zřejmě jen materiální škody, napsal server Ukrajinska pravda. Zranění hlášeni nejsou.
Nejméně 87 dronů obrana sestřelila nad městy Charkov, Poltava, Sumy, Černihiv, Cherson, Žytomyr nebo Kirovohrad a také nad metropolí Kyjevem. Část útoků Rusko vedlo bezpilotními stroji Šáhed, které Moskvě dodává Írán. Letectvo ale zaznamenalo i dvě balistické střely Iskander, které Rusové vypálili na Oděsu z anektovaného ukrajinského poloostrova Krym.
Evropská unie navrhuje navýšit vojenskou pomoc Ukrajině, která se již tři roky brání ruské invazi. Balíček vojenské pomoci v hodnotě nejméně šest miliard eur (150,5 miliardy korun) by měl obsahovat vše od 1,5 milionu dělostřeleckých granátů až po systémy protivzdušné obrany, informoval bruselský server Politico. Cílem je ukázat podporu Kyjevu, zatímco Spojené státy a Rusko plánují zahájit rozhovory o ukončení války.
Na vojenské pomoci se budou podílet jednotlivé členské státy EU, které Kyjevu pomoci chtějí. Bude to tedy určitá "koalice ochotných", nikoli celá sedmadvacítka, nebude tedy potřeba žádné jednomyslné schvalování. Návrh upřesňující navýšení pomoci byl rozeslán jednotlivým států EU. Česko podle zdrojů ČTK s jeho obsahem souhlasí. První debata o tomto dokumentu by se měla odehrát v pondělí v Bruselu na jednání unijních ministrů zahraničí.
Rumunský prezident Cristian Diaconescu upravil své vyjádření, o kterém dříve informoval list Financial Times. Deník s odvoláním na něj napsal, že Rusko během úterních úvodních rozhovorů o ukončení války na Ukrajině po americké delegaci požadovalo stažení jednotek Severoatlantické aliance z východního křídla NATO. Diaconescu nyní uvedl, že hovořil o situaci v roce 2022. "Rusko požadovalo návrat Rumunska do jeho sféry vlivu," řekl.
Někteří evropští činitelé ale dávají vzhledem k neodhadnutelnému vývoji situace okolo postojů amerického prezidenta Donalda Trumpa najevo obavy, doplnil list Financial Times.
Podle britského listu The Economist se Vladimiru Putinovi daří Trumpa přelstít, i když cíle stanovené na začátku invaze má v nedohlednu.
Americký prezident Donald Trump a ruský vůdce Vladimir Putin se sejdou, až bude reálné dosažení pokroku v jednáních o míru na Ukrajině. Prohlásil to americký ministr zahraničí Marco Rubio, podle něhož taková situace zatím nenastala a na schůzku dosud nenazrál čas.
"Termín té schůzky záleží podle mě do značné míry na tom, zda budeme schopni dosáhnout pokroku v otázce ukončení války na Ukrajině," řekl Rubio ve čtvrtečním rozhovoru s novinářkou Catherine Herridgeovou na síti X. Zásadní podle něho bude, zda se americké straně podaří od Rusů zjistit, jestli ukončení války myslí vážně. "Co nabízejí, v čem jsou ochotni ustoupit, co jsou ochotni zvážit, na tom všem záleží, jestli myslí mír vážně, nebo ne," řekl Rubio..
Rusko během úterních úvodních rozhovorů o ukončení války na Ukrajině po americké delegaci požadovalo stažení jednotek Severoatlantické aliance z východního křídla NATO. Napsal to web listu Financial Times, podle něhož Američané ruský požadavek odmítli. Někteří evropští činitelé ale dávají vzhledem k neodhadnutelnému vývoji situace okolo postojů amerického prezidenta Donalda Trumpa najevo obavy, doplnil deník.
Do východního regionu patří Česko, Slovensko, Polsko, Maďarsko, pobaltské státy, Rumunsko či Bulharsko. Bezpečnostní poradce rumunského prezidenta Cristian Diaconescu prohlásil, že Američané požadavek odmítli, v evropských politicích však podle něho vyvolal znepokojení.
Spojené státy u příležitosti třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu odmítají označit Rusko za agresora v prohlášení skupiny ekonomicky vyspělých zemí G7, napsal dnes deník Financial Times (FT) s odvoláním na pět západních představitelů.
Podle agentury Reuters Spojené státy také letos nechtějí být spolupředkladatelem rezoluce OSN, která odsuzuje ruskou agresi a vyzývá k zachování ukrajinské územní celistvosti. Hlasovat se o ní má v pondělí 24. února, kdy od zahájení plné ruské invaze uplynou tři roky.
Nejméně čtyři lidé dnes zemřeli při ostřelování Kosťantynivky v Doněcké oblasti. Informoval o tom šéf regionální vojenské správy Vadym Filaškin. Město se nachází jen několik kilometrů od frontové linie. Mrtví jsou však hlášeni také z jiných regionů Ukrajiny. V Rusy okupované části Chersonské oblasti podle tamních úřadů na různých místech zemřeli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění.
Ruská armáda podnikla na Kosťantynivku čtyři vzdušné útoky a útočila na ni s nasazením dělostřelectva. Filaškin uvedl, že poškozených je sedm soukromých domů a čtyři větší obytné domy, dále například plynovod a na třech místech elektrické vedení. "V poslední době jsou Rusové mimořádně aktivní v útocích na Kosťantynivku. Pobývat tam i jinde v regionu je nebezpečné," upozornil Filaškin.
Francie nevylučuje vyslání svých vojáků na Ukrajinu po dojednání míru, prohlásil dnes francouzský prezident Emmanuel Macron. Jednání o míru se však podle francouzského prezidenta musí vrátit do správných kolejí a Macron varoval před dohodou, která by byla kapitulací pro Ukrajinu. Evropské státy vyzval k větším výdajům na obranu vzhledem k zvýšené agresivitě Ruska a zřejmého menšího zapojení Spojených států do bezpečnosti Evropy.
Investigativní dokument britského deníku Financial Times (FT) přinesl nové důkazy, že ruské zabíjení ukrajinských válečných zajatců nejsou ojedinělé excesy, ale systematická politika.
Novináři také podle FT odhalili identitu ruského vojáka, který se podle videa účastnil hromadného zabíjení ukrajinských vojáků, kteří se předtím vzdali. Jednotka, která je spojována s několika válečnými zločiny, obdržela vyznamenání od hlavy ruského státu Vladimira Putina.
Donald Tusk vyzval k posílení bezpečnosti hranice EU s Ruskem. Polský premiér dále vyzval k financování pomoci Ukrajině ze zmrazených ruských aktiv a k urychlenému přijetí nových pravidel, podle kterých by země EU měly platit za svoji obranu a bezpečnost. "Konec řečí, je třeba jednat!" napsal Tusk na svém účtu na sociální síti X.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pondělí navštíví Bílý dům. Ve čtvrtek na návštěvu přijede britský premiér Keir Starmer. Napsala to dnes agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Bílého domu. Macron chce podle svých slov přesvědčit amerického prezidenta Donalda Trumpa o tom, že jeho zájmy jsou stejné jako ty "naše". Názory USA a evropských spojenců se nyní rozcházejí především ve vztahu k Rusku a jeho agresi vůči Ukrajině.
Ukrajina je připravena na silnou dohodu s Donaldem Trumpem o investicích a bezpečnosti. Řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po dnešním jednání s Trumpovým vyslancem pro válku na Ukrajině Keithem Kelloggem. Kelloggova návštěva v Kyjevě se koná v době, kdy se stupňují Trumpovy slovní výpady proti Zelenskému.
Zelenskyj jednání s Kelloggem na svém účtu na sociální síti X označil za "dobré a podrobné". "Projednali jsme situaci na bojišti a způsob návratu všech našich zajatců, jakož i účinné bezpečnostní záruky," cituje Zelenského server RBK Ukrajina.
Evropa je podle amerického viceprezidenta J. D. Vanceho na prahu míru. Válku na Ukrajině je podle něj ale možné ukončit pouze jednáním s Ruskem. Vance to dnes řekl na konzervativní konferenci CPAC v Marylandu. Prohlásil také, že síla spojenectví USA a Evropy závisí na tom, "zde povedeme naše společnosti správným směrem".
Maďarsko hrozí, že v pondělí zablokuje rozšíření sankcí EU proti Rusku. Oznámil to maďarský ministr zahraničí Petér Szijjártó. Podle něj je třeba dát čas americko-ruským jednáním, která se týkají možností ukončení války na Ukrajině.
Na šestnáctém balíku protiruských sankcí se ve středu shodli zástupci členských států EU, v pondělí by je pak formálně měli potvrdit ministři zahraničí.
Zelenskyj jednal s Kelloggem, společnou tiskovou konferenci ale na žádost USA zrušili. Informoval o tom mluvčí ukrajinského prezidenta Serhij Nikiforov. Mluvčí dodal, že vyjádření, se kterým měl Zelenskyj a Kellogg předstoupit před média, bylo zrušeno po jejich jednání. Další podrobnosti k tomu neřekl. Americká delegace v Kyjevě se k odřeknutí tiskové konference nevyjádřila. Také Bílý dům zatím neodpověděl, proč byla zrušena.
Od schůzky se očekávalo, že na ní Kellogg se Zelenským bude mluvit o snahách amerického prezidenta Trumpa o ukončení války na Ukrajině. Zelenskyj ještě před ní řekl, že se těší na to, jak Trumpovu zmocněnci vysvětlí, co se na Ukrajině děje.
Nejméně tři tankery, jež dříve navštívily ruské přístavy, zasáhly ve Středomoří exploze. Dnes to řekl šéf prokuratury v Janově Nicola Piacente, jehož úřad vyšetřuje jeden z těchto výbuchů jako teroristický čin. U některých z těchto lodí existuje podezření, že se mohly zapojit do pašování ruské ropy do Evropské unie, čímž by porušily sankce zavedené na začátku války na Ukrajině.
Konflikt mezi Donaldem Trumpem a Volodymyrem Zelenským je nejrychleji eskalujícím "slovním soubojem" v moderních dějinách diplomacie. V přehledové grafice Aktuálně.cz přinášíme rekonstrukci roztržky hlav Ukrajiny a spojených států.
Trumpova slova o Zelenském "bych nepodepsal", naopak je třeba je odmítnout, říká premiér Fiala. Výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který označil ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského za "diktátora bez voleb", jenž odvedl hroznou práci, jsou podle premiéra Petra Fialy (ODS) nesprávné. Předseda vlády v rozhovoru pro Deník.cz řekl, že nejde o slova, která by mohl podepsat, naopak je nutné je jednoznačně odmítnout.
Evropané by po mírové dohodě zřejmě chránili Ukrajinu hlavně ze vzduchu a z moře. Síly v počtu až 30 tisíc vojáků, které by po případném uzavření mírové dohody mezi Ukrajinou a Ruskem zaručily Kyjevu bezpečnost, by byly převážně letecké a námořní, s menší přítomností na zemi a mimo frontovou linii. Cílem kontingentu by bylo zabránit ruským útokům na ukrajinská města, přístavy a infrastrukturu. Plán, který stále není definitivní, se ovšem neobejde bez podpory USA. S odvoláním na západní představitele to píší britská média.
Ukrajina musí upustit od kritiky Washingtonu a přistoupit na americký návrh, který podle neoficiálních informací požaduje práva na ukrajinské vzácné nerosty. Dnes to podle agentury Reuters řekl poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz. Vyjádření přišlo po kritice ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na adresu šéfa Bílého domu Donalda Trumpa, jehož prohlášení v posledních dnech kopírují ruskou propagandu.
"Musejí to zklidnit, pořádně se zamyslet a podepsat tu dohodu," uvedl Waltz v rozhovoru s televizí Fox News. Podle Reuters odkazoval na debaty ohledně nerostů vzácných zemin na Ukrajině. Zároveň vyjádřil názor, že neshody mezi Spojenými státy a Kyjevem lze urovnat.
Evropa by v krátkodobém horizontu efektivní pomoc Ukrajině bez podpory USA nezvládla. Na obranu nevynakládá dostatek peněz, řekl dnes Zdeněk Petráš z Univerzity obrany. Změna v politickém směřování Spojených států a důsledky těchto změn na zahraničněpolitickou linii USA v tuto chvíli podle Petráše nemají žádný zásadní dopad na průběh a vedení války. Zda bude mít případný mírový plán nové americké administrativy vliv na ukončení války a způsob, jak se bude poválečná situace řešit, ukáže až budoucnost.
Rusko v noci na dnešek podniklo na Ukrajině za pomoci dronů a střel rozsáhlý útok na plynárenskou infrastrukturu a poškodilo těžební zařízení. Cílem útoků je přerušit těžbu plynu a připravit Ukrajince o teplo, napsal na Facebooku ministr energetiky Herman Haluščenko. Dodal, že jakmile to bezpečnostní situace dovolila, specialisté začali s opravami. Ujistil také, že úřady podnikají kroky ke stabilizaci dodávek.
Ruská vojska dobyla zpět více než 800 kilometrů čtverečních území v Kurské oblasti, tedy téměř dvě třetiny území, které v tomto regionu na západě Ruska ovládly ukrajinské síly po svém útoku z loňského srpna. Uvedl to první zástupce náčelníka ruského generálního štábu Sergej Rudskoj v rozhovoru pro armádní list Krasnaja zvezda. Z interview dnes citovaly ruské i západní tiskové agentury.
"Více než 800 kilometrů čtverečních bylo osvobozeno, což představuje 64 procent území původně ovládnutého nepřítelem (1268 kilometrů čtverečních)," řekl generálplukovník Rudskoj.
Ukrajina nikdy neměla válku začínat, prohlásil Donald Trump. Kdyby byl jenom senilním starcem, nebylo by nutné se tím zabývat, je však americkým prezidentem a tvrdí o sobě, že je schopen válku ukončit. Věta, která sama o sobě ukazuje, do jakého průšvihu se svět dostal, píše ve svém komentáři na Aktuálně.cz Martin Denemark.
Kdyby chtěl, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj mohl přijet na rozhovory USA a Ruska o možnostech ukončení války na Ukrajině, které se konaly v úterý v Rijádu. Ve středu večer místního času (v noci na dnešek SEČ) v Miami to prohlásil americký prezident Donald Trump. Staronová americká hlava státu tak na konferenci FII Priority podporované Saúdskou Arábií pokračovala v kritice svého ukrajinského protějšku.
Trump přitom Zelenského opět označil za "průměrně úspěšného komika" a "diktátora", který podle něj přemluvil USA k poskytnutí finanční pomoci Ukrajině. Trump ukrajinského vůdce označil za diktátora už ve středu na sociální síti Truth Social.
"Mladí lidé z Ruska a Ukrajiny jsou ti, kteří jsou decimováni," prohlásil Trump s tím, že doufá v brzké uzavření příměří mezi válčícími zeměmi. Podle amerického prezidenta mírová jednání postupují "velmi dobře".
Americká a ruská delegace se v úterý sešly v Rijádu. Ukrajinští představitelé ani zástupci evropských zemí na jednání o ukončení války pozváni nebyli.
Jihoukrajinské přístavní město Oděsa druhou noc v řadě čelilo ruským vzdušným úderům. Podle šéfa správy Oděské oblasti Oleha Kipera utrpěla zranění jedna žena, bez dodávek elektrické energie zůstává na 90 tisíc domácností, napsal server Ukrajinska pravda.
Zprávy ze čtvrtka 20. února
Jižní Korea nabízí azyl severokorejským vojákům zajatým na Ukrajině, mají nárok na jihokorejské občanství. Oznámilo to ministerstvo zahraničí v Soulu. Ministerstvo prohlášení učinilo v návaznosti na rozhovor s vojákem z KLDR zajatým na Ukrajině zveřejněný v médiích. Voják v něm uvedl, že zvažuje žádost o azyl v Jižní Koreji. Informují o tom agentury Jonhap a AFP.
Britský premiér Keir Starmer dnes v telefonátu vyjádřil podporu Volodymyru Zelenskému jako demokraticky zvolenému lídrovi Ukrajiny, informovala v prohlášení Downing Street. Americký prezident Donald Trump předtím Zelenského označil za diktátora.
Americký prezident Donald Trump ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského tvrdě kritizoval už v úterý, na což Zelenskyj reagoval slovy o tom, že Trump žije v dezinformačním prostoru.
Trumpův viceprezident J. D. Vance dnes bulvárnímu listu Daily Mail řekl, že se Zelenskému veřejné "pomlouvání" Trumpa nevyplatí. "Představa, že Zelenskyj změní prezidentův názor tím, že ho bude pomlouvat v médiích… každý, kdo zná prezidenta (Trumpa), vám řekne, že je to hrozný způsob, jak komunikovat s touto administrativou," uvedl americký viceprezident.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes v pravidelném večerním videoposleství uvedl, že počítá s ukrajinskou odvahou, evropskou jednotou a americkým pragmatismem. Trump dříve během dneška nazval Zelenského "diktátorem bez voleb".
"Stojíme pevně na svých vlastních nohou. Spoléhám na ukrajinskou jednotu, na naši odvahu… na jednotu Evropy a pragmatismus Ameriky," řekl Zelenskyj. Dodal, že je důležité, aby nynější návštěva amerického vyslance pro Rusko a Ukrajinu Keitha Kellogga na Ukrajině byla konstruktivní.
Nejméně dva mrtvé a osm zraněných hlásí úřady po ruských útocích na ukrajinská města. Podle ruského gubernátora zabil ukrajinský dron obyvatele ruské vsi.
Nazvat diktátorem prezidenta země, která se už tři roky brání agresi sousední jaderné velmoci, vyžaduje velkou dávku cynismu. Na síti X to dnes uvedl prezident Petr Pavel. Reagoval tak na výroky amerického prezidenta Donalda Trumpa, který ukrajinskou hlavu státu označil za "diktátora bez voleb", jenž odvedl hroznou práci.
"Jakou hodnotu by měly volby konané v zemi, která se už tři roky brání agresi sousední jaderné velmoci? Jak zorganizovat volby s pětinou území obsazenou okupačními vojsky a pod každodenním ostřelováním celé země? Nazvat prezidenta takové země diktátorem vyžaduje velkou dávku cynismu," uvedl Pavel.
Evropa se musí zbavit zbytečných regulací a více investovat do obrany. Takové jsou podle českého premiéra Petra Fialy (ODS) výsledky dnešního pařížského jednání o Ukrajině a evropské bezpečnosti. Pokud máme být bráni vážně, musíme být silnější ekonomicky i vojensky, řekl Fiala po schůzce České televizi. Francouzský prezident Emmanuel Macron už jednu podobnou schůzku uspořádal v pondělí, tu ale omezil na několik evropských představitelů. Na dnešek svolal další jednání, na které tentokrát pozval i další země z Evropské unie a NATO, mimo jiné Česko, pobaltské státy či Kanadu. Fiala se do jednání zapojil přes videohovor.
"To je zcela absurdní. Pokud jen rychle netweetujete, ale vidíte skutečný svět, pak víte, kdo v Evropě bohužel musí žít v diktátorských podmínkách: lidé v Rusku, lidé v Bělorusku," reagovala na prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa o Zelenském šéfka německé diplomacie Annalena Baerbocková v rozhovoru s televizí ZDF. Ukrajinci a jejich vláda za demokracii bojují každý den, zdůraznila.
Za špatné a nebezpečné označil dnes německý kancléř Olaf Scholz upírání demokratické legitimity ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému ze strany americké hlavy státu Donalda Trumpa. V reakci pro server magazínu Der Spiegel také zdůraznil, že válku zahájilo Rusko. Trump dnes Zelenského označil za diktátora. Také další němečtí politici to odsuzují.
Americký prezident Donald Trump v úvodu svého příspěvku na sociální síti Truth Social ke svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému napsal: "Vezměte si, že skromně úspěšný komik Volodymyr Zelenskyj přemluvil Spojené státy americké, aby utratily 350 miliard dolarů (8,3 bilionu korun) a šly do války, kterou nelze vyhrát." Znovu tak použil sumu, která ani podle amerických údajů neodpovídá skutečnosti.
Trump za dosavadní přístup ke konfliktu kritizoval svého předchůdce ve funkci Joea Bidena a zdůraznil, že "tato válka je mnohem důležitější pro Evropu než pro nás - odděluje nás velký krásný oceán".
Zelenského pak kritizoval za to, že odmítá uspořádat prezidentské volby a má velmi malou podporu Ukrajinců. Jediné, v čem byl dobrý, bylo to, že se mu dařilo Bidena vodit za nos, míní Trump. "Diktátor bez voleb Zelenskyj by měl radši jednat rychle, jinak mu nezbude žádná země," napsal dále americký prezident, podle něhož by Zelenskyj nejspíš chtěl, aby válka pokračovala.
Za "diktátora bez voleb", který odvedl hroznou práci, označil dnes americký prezident Donald Trump ukrajinskou hlavu státu Volodymyra Zelenského. V příspěvku na sociální síti Truth Social také Zelenského vyzval, aby jednal rychle, jinak mu nezbude žádná země.
Ukrajina se už tři roky brání ruské agresi a Trump tvrdí, že se mu úspěšně daří vyjednávat konec války. Jeho postoj si pochvaluje Kreml. Americká a ruská delegace se v úterý sešla v Rijádu k rozhovorům o možnostech ukončení války a ruský vůdce Vladimir Putin jejich průběh vysoce ocenil.
Americko-ruská jednání o Ukrajině mohou být užitečná, uvedla dnes v prohlášení německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Zopakovala ale, že rozhovorů o míru na Ukrajině se musí zúčastnit i Evropa. Píšou to dnes tiskové agentury.
"Skutečnost, že se Američané setkávají s Ruskem i proto, aby jejich velvyslanectví v Moskvě opět plně fungovalo, by mohla být užitečná pro budoucí rozhovory," uvedla šéfka německé diplomacie s tím, že je třeba zachovat "chladnou hlavu" a přistupovat k USA sebevědomě.
Donald Trump je měsíc v křesle amerického prezidenta a začal výrazně promlouvat do války Ruska proti Ukrajině.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle tiskových agentur vysoce ocenil úterní rusko-americké jednání v Rijádu, první po několika letech, včetně toho, že americká delegace jednala bez předpojatosti a bez předsudků. Uvedl však, že není s to říci, kdy se setká se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem.
Za prioritu označil vyřešení války na Ukrajině, kterou Rusko rozpoutalo téměř před třemi lety na Putinův rozkaz. Ruští a američtí vyjednávači podle ruského prezidenta potřebují připravit vzájemně přijatelná řešení.
List Financial Times v sobotu s odvoláním na své zdroje napsal, že ukrajinský prezident odmítl návrh Trumpovy administrativy, aby USA získaly práva na přibližně 50 procent vzácných nerostů na Ukrajině. Návrh dohody podle jeho zdroje zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc a neobsahoval nic o podobné podpoře v budoucnu.
Podobně se dnes vyjádřil Zelenskyj, podle něhož návrh dohody zmiňoval vlastnictví 50 procent nerostů, ale chyběly bezpečnostní záruky. "Bráním Ukrajinu. Nemohu prodat naši zemi. Řekl jsem, O. K., dejte nám něco pozitivního. Napište nějaké záruky a sepíšeme memorandum… nějaká procenta," uvedl ukrajinský prezident. Podle serveru Ukrajinska pravda prohlásil, že je stále otevřen "serióznímu dokumentu".
Trump v úterý podle AFP zmínil volby na Ukrajině. "Je to dlouho od chvíle, co jsme měli volby," uvedl podle AFP ve zjevné narážce, že Zelenského mandát vypršel loni v květnu. Moskva přitom tvrdí, že Zelenskyj je proto v úřadu nelegitimně. Ukrajinské zákony ale zakazují uspořádání voleb v době válečného stavu, který země vyhlásila poté, co ji Rusko na Putinův příkaz v roce 2022 napadlo.
Donald Trump tvrdí, že popularita ukrajinského prezidenta Zelenského klesla na čtyři procenta. Z výsledků dnes zveřejněného průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu plyne, že Zelenskému důvěřuje 57 procent Ukrajinců, naopak 37 procent mu nedůvěřuje.
Donald Trump lhal o podpoře Zelenského na Ukrajině: Má 4 %
Ukrajinci jsou pro Čechy přijatelnějšími sousedy než Rusové, vyplývá z výsledků lednového průzkumu ústavu STEM. Nyní si dovede představit Rusa za souseda přibližně třetina Čechů, zatímco v roce 2016 to byla polovina. "Přijatelnost Rusů se začíná v tomto ohledu znovu propadat na úroveň, která byla zaznamenána v průběhu 90. let, kdy by Rusa za souseda přijala bez problémů pouze přibližně pětina Čechů," konstatuje STEM.
U Ukrajinců je patrná opačná tendence. Zatímco na přelomu tisíciletí by bez problémů přijal jako souseda člověka z této země pouze každý desátý Čech, letos v lednu se přijatelnost Ukrajinců zvýšila na 46 procent. To je o 11 procentních bodů více než v případě Rusů. Před ruským útokem na Ukrajinu v únoru 2022 přitom byla situace opačná.
Zelenskyj také podle médií upozornil, že Spojené státy pomohly ukončit izolaci ruského prezidenta Vladimira Putina, na jehož příkaz Rusko před takřka třemi roky napadlo Ukrajinu. Vyjádřil se tak den poté, co v Saúdské Arábii jednali američtí a ruští činitelé mimo jiné o ukončení války na Ukrajině. Představitelé Ukrajiny nebo zástupci Evropské unie pozváni nebyli. Zelenskyj schůzku kritizoval s tím, že se při ní hovořilo "o Ukrajině bez Ukrajiny".
Ukrajina podle svého prezidenta potřebuje bezpečnostní záruky od západních partnerů. "Chceme bezpečnostní záruky letos, protože letos chceme ukončit válku," řekl Zelenskyj. Kyjev už dříve případnou dohodu s Ruskem podmínil získáním bezpečnostních záruk, které by Rusko odradily od další agrese v budoucnu.
Ukrajinská armáda je podle jeho vyjádření dostatečně odolná a drtivá většina Ukrajinců nebude podporovat ústupky vůči Rusku. "Armáda je docela odolná a je nejodolnější v Evropě… Zaručuje nám příležitost hovořit důstojně a na stejné úrovni s ostatními partnery - spojenci či nespojenci," řekl Zelenskyj podle Reuters.
"Pokud mluvíme o čtyřech procentech (popularity), viděli jsme tuto dezinformaci, chápeme, že přichází z Ruska," uvedl ukrajinský prezident. "Bohužel, prezident Trump, kterého si velmi vážíme jako vůdce amerického lidu… žije v tomto dezinformačním prostoru," řekl Zelenskyj podle AFP. Kolem Trumpa je podle Zelenského "dezinformační bublina".
Ukrajinský prezident také prohlásil, že americký požadavek na 500 miliard dolarů (12,2 bilionu Kč) v nerostných surovinách není "seriózní rozhovor" a on nemůže Ukrajinu prodávat. Spojené státy podle Zelenského poskytly jeho zemi zbraně za 67 miliard dolarů a další podporu ve výši 31,5 miliardy dolarů.
Americký prezident Donald Trump žije v dezinformačním prostoru, prohlásil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentur Reuters a AFP. Podle serveru The Guardian tím reagoval na Trumpovu kritiku z předchozího dne, kdy šéf Bílého domu mimo jiné uvedl, že Ukrajina by měla uspořádat nové volby, a přišel s nepodloženým tvrzením, že Zelenskyj je ve své zemi velmi nepopulární.
Je předčasné předjímat, zda by se čeští vojáci mohli zapojit do mírové mise na Ukrajině po ukončení války. Před jednáním vlády to řekli ministři zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) a životního prostředí Petr Hladík (KDU-ČSL). Upozornili, že žádná dohoda o míru zatím nevznikla, vyjádřili i pochyby o tom, zda o takovou dohodu ruský prezident Vladimir Putin stojí.
Slovensko od března omezí poskytování příspěvků na ubytování uprchlíků z Ukrajiny, kteří v zemi našli útočiště po ruské vojenské invazi do sousední země před třemi lety. Vláda premiéra Roberta Fica v této záležitosti sladila vlastní nařízení s novelou zákona o azylu z loňského listopadu, která zkracuje dobu poskytování dotací na ubytování ukrajinských vysídlenců.
Nově bude stát finančně podporovat ubytování až na výjimky jen 60 dnů místo současných 120; stejná lhůta bude platit i pro možnost noclehu v azylových zařízeních. Časově neomezená podpora zůstane takzvaným zranitelným osobám, mezi které patří například senioři, dále zdravotně postižení, malé děti a jeden z jejich rodičů.
Americký prezident Donald Trump nepravdivě naznačuje, že za ruskou agresi na Ukrajině může Kyjev, píší některá americká média po tiskové konferenci, při které šéf Bílého domu vyostřil svou kritiku na adresu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Trump mimo jiné uvedl, že Ukrajina by měla uspořádat nové volby, a přišel s nepodloženým tvrzením, že Zelenskyj je ve své zemi velmi nepopulární.
Trump uvedl, že popularita Zelenského klesla na čtyři procenta. V prosincovém průzkumu Kyjevského mezinárodního sociologického institutu přitom vyjádřilo důvěru v prezidenta 52 procent respondentů.
Od ruské invaze na Ukrajinu podpořily humanitární organizace minimálně 3,6 milionu Ukrajinců pomocí v celkové hodnotě přes 6,9 miliardy korun. Nevládní organizace to uvedly na tiskové konferenci v Praze. Jde o částku vybranou od českých dárců i mezinárodních institucí.
Ruský státní investiční fond očekává, že se v letošním druhém čtvrtletí do Ruska vrátí řada amerických firem. Jeho šéf to uvedl po úterní rusko-americké schůzce v Rijádu.
Schůzka prezidenta Vladimira Putina s jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem se může odehrát do konce února, ale také nemusí. Novinářům to podle ruské státní agentury TASS řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Úterní jednání mezi ruskými a americkými činiteli v saúdském Rijádu označil za důležitý krok k budoucímu urovnání války na Ukrajině, kterou rozpoutala Moskva před téměř třemi roky.
Ukrajina nikdy neměla válku začínat, obvinil Donald Trump Kyjev. Výrok zazněl na tiskové konferenci na Floridě, kde americký prezident odmítl kritiku toho, že Kyjev neměl zástupce na úterních americko-ruských jednáních v Saúdské Arábii. "Dnes jsem slyšel 'No, hele, nebyli jsme pozvaní'. Jako, byli jste tam tři roky. Měli jste to ukončit… Neměli jste to nikdy začínat, mohli jste se dohodnout," prohlásil.
"You should have never started it" -- Trump to Ukraine, which very much did not start the war pic.twitter.com/xDLQKQ6mev
— Aaron Rupar (@atrupar) February 19, 2025
Do Kyjeva přicestoval zmocněnec amerického prezidenta pro Ukrajinu a Rusko Kellogg, jednat má i s prezidentem Zelenským, uvádí agentury a média.
Zástupci členských států EU se shodli na šestnáctém balíku sankcí proti Rusku, potvrdily ČTK diplomatické zdroje. Sankce se zaměří mimo jiné na lodě z ruské stínové flotily i na omezení vývozu hliníku z Ruska. Balíček obsahuje rovněž další omezení pro osoby a společnosti, které se podílejí na ruské agresi vůči Ukrajině.
Členské země ještě musí po dnešní dohodě svých diplomatů nové sankce potvrdit formálně, očekává se, že se tak stane v pondělí v rámci jednání unijních ministrů zahraničí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že po ruském útoku na energetickou infrastrukturu Oděsy se ocitlo nejméně 160 000 obyvatel města bez tepla a proudu.
"V Oděse pokračují záchranné operace po dalším ruském útoku na energetickou infrastrukturu města. Terčem útoku se opět stala civilní energetická zařízení - už téměř tři roky proti nim ruská armáda neustále používá střely a útočné drony," napsal dopoledne na síti X ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který obvinil Moskvu ze lží ohledně útoků na ukrajinskou energetiku.
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko v úterý večer i v noci na středu vyzval obyvatele hlavního města, aby byli v krytech. V Kyjevě pracovala protivzdušná obrana a ozývaly se exploze. Rusko téměř každou noc bombarduje ukrajinské území a tvrdí, že útočí na vojenské cíle. Zároveň se pokouší mimo jiné ochromit ukrajinskou energetickou infrastrukturu.
V Oděse se opakovaně ozývaly výbuchy, napsal telegramový kanál RBK Ukrajina. Starosta Hennadij Truchanov během noci uvedl, že kvůli rozsáhlému ruskému útoku na hustě obydlenou čtvrť města není do velké části budov dodávána elektřina, voda ani teplo. Dodal, že bez tepla se ocitly i nemocnice, polikliniky a zařízení sociálních služeb.
"V důsledku nepřátelského útoku zůstalo bez elektřiny a vytápění 14 škol, 13 školek a velká obytná oblast - přes 500 domů," uvedl později na Telegramu Truchanov. Dodal, že úřady otevírají takzvaná "centra nezlomnosti", kam se lidé mohou přijít ohřát, napít se teplého čaje nebo si dobít mobilní telefony.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio klíčovým evropským spojencům v úterý řekl, že Spojené státy protiruské sankce ponechají v platnosti nejméně do doby, než bude dosaženo dohody o konci války na Ukrajině.
Rusko v úterý pozdě večer podniklo rozsáhlý útok na jihoukrajinské přístavní město Oděsa. Bez elektřiny a dodávek tepla jsou školy, školky a velká obytná oblast, napsal dnes k ránu na Telegramu starosta Hennadij Truchanov. Zranění podle něj utrpěl jeden člověk.
Gubernátor ruské Samarské oblasti Vjačeslav Fedoriščev mezitím informoval o ukrajinském útoku na ropnou rafinérii ve městě Syzraň.
Zprávy ze středy 19. února
Na případné mírové misi na Ukrajině by se neměly podílet země, které sousedí s Ruskem, řekl polský ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz. Hrozily by podle něho různé provokace. Polsko opakovaně dalo najevo, že by své vojáky do případné mírové mise neposlalo.
Na otázku týkající se dnešních rozhovorů mezi americkými a ruskými představiteli v Rijádu Trump odpověděl, že "jednání byla velmi dobrá" a že má "mnohem větší důvěru", že se podaří dosáhnout mírové dohody. Tvrdí, že "Rusko chce něco udělat, chce zastavit divoké barbarství". Zopakoval, že válka na Ukrajině by nikdy nezačala, kdyby byl prezidentem. Města na Ukrajině přirovnal k těm v Pásmu Gazy.
Trump dal najevo, že je "velmi zklamaný" kvůli výhradám Ukrajiny, že nedostala pozvánku na dnešní jednání v Rijádu. Tvrdí, že Ukrajinci mají místo u vyjednávacího stolu "už tři roky a ještě dlouho předtím". Dodal, že i nepříliš dobrý vyjednavač konflikt mohl vyřešit už před lety, aniž by ztratil území nebo lidské životy.
Americký prezident Donald Trump by nebyl proti, kdyby Evropané chtěli poslat mírové jednotky na Ukrajinu, aby jí tak v případě mírové dohody s Ruskem poskytli bezpečnostní garance.
"Pokud to (Evropané) chtějí udělat, bylo by to skvělé," řekl k případné evropské mírové misi na Ukrajině. "Nemuseli bychom tam nikoho posílat, protože jsme velmi daleko," dodal Trump.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio po jednání informoval klíčové evropské spojence o tom, jak jednání s Lavrovem o Ukrajině vypadalo, uvedlo bez podrobností francouzské ministerstvo zahraničí.
Podle televize France 24 hovořil Rubio se svým britským kolegou Davidem Lammym, francouzským protějškem Jeanem-Noëlem Barrotem, šéfkou německé diplomacie Annalenou Baerbockovou, italským ministrem zahraničí Antoniem Tajanim a šéfkou unijní diplomacie Kajou Kallasovou.
Pokud bude vyhlášeno příměří nebo válka skončí, všem uprchlíkům v Česku by dočasná ochrana vypršela hned následující den. Po určitou dobu by ale v zemi ještě mohli zůstat a měli by možnost požádat o přechodný pobyt. Pokud by byli z území okupovaného Ruskem, mohli by žádat i o politický azyl.
Po vyhlášení příměří nebo po konci války na Ukrajině nedostane už žádný Ukrajinec v Česku dočasnou ochranu. Serveru Novinky.cz to řekl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Automatickou ochranu by nedostali ani muži, kteří již mají v Česku své rodiny. Museli by případně požádat o pobyt jako ostatní cizinci.
"Ať válka skončí jakkoliv, nikdo by sem po jejím konci nemohl přijít v institutu dočasné ochrany. Také pokud by se jednalo o slučování rodin, muselo by probíhat podle platné cizinecké agendy, kterou Česká republika má," řekl ministr serveru.
Za Česko se středeční videokonference s lídry dalších států o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě zúčastní premiér Petr Fiala (ODS). Večer to sdělila mluvčí vlády Lucie Ješátková. Druhé jednání v tomto týdnu pořádá Francie.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes nařídil vyplácet 65 000 rublů (asi 17 000 Kč) měsíčně těm obyvatelům Kurské oblasti, kteří přišli o majetek v důsledku vpádu ukrajinských vojsk do tohoto regionu na západě Ruska. Podle Putina jde o 112 620 osob, uvedla ruská média.
Evropská unie chce, aby Ukrajina nehledě na možné příměří s Ruskem měla dostatek zbraní a munice, chystá proto na letošní rok další zbrojní dodávky, mimo jiné 1,5 milionu dělostřeleckých granátů. S odvoláním na své zdroje o tom informovala agentura DPA.
Podle Lavrova se dnes Rusové s Američany shodli na obnovení plné spolupráce, včetně vyslání velvyslanců. Zároveň ruská delegace podle svého šéfa "vysvětlila" Američanům, že rozšiřování NATO přímo ohrožuje Rusko. Vyslání aliančních sil na Ukrajinu, i kdyby to bylo pod jinými prapory, například členských států nebo EU, by Rusko podle Lavrova pokládalo za nepřijatelné.
Francie ve středu uspořádá druhé jednání o Ukrajině a bezpečnosti v Evropě. S odvoláním na diplomatické zdroje o tom dnes informovala agentura Reuters.
Pondělní schůzku omezil francouzský prezident Emmanuel Macron pouze na několik evropských představitelů, nyní Paříž podle Reuters pozve i další spojence ze Severoatlantické aliance, mimo jiné i Českou republiku, pobaltské státy, skandinávské země nebo Kanadu.
Termín schůzky amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem na dnešním jednání americké a ruské delegace v saúdskoarabském Rijádu stanoven nebyl. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova se však obě strany shodly na potřebě obnovit spolupráci.
Komplexní urovnání války podle mluvčího Kremlu Dmitrije Peskova není možné bez posouzení celoevropské bezpečnosti. "Komplexní urovnání, dlouhodobé urovnání, životaschopné urovnání není možné bez komplexního zvážení otázek bezpečnosti na kontinentě," uvedl Peskov.
Na konci roku 2021 Rusko žádalo přepracování evropské bezpečnostní architektury a de facto stažení sil NATO ze střední a východní Evropy, jakož i závazek Západu nerozšiřovat alianci na východ, podotkla v této souvislosti agentura AFP a dodala, že nedlouho poté, co byly tyto požadavky odmítnuty, zahájilo Rusko invazi na Ukrajinu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odložil středeční cestu do Rijádu až na 10. března. Zopakoval, že rozhovorů o míru na Ukrajině se musí zúčastnit i Kyjev, píší agentury.
Zástupci Ruska a USA se dnes v saúdskoarabském Rijádu dohodli na nutnosti vytvořit podmínky, které povedenou k plnému obnovení spolupráce mezi oběma zeměmi. Zároveň se shodli, že je třeba vytvořit proces vedoucí k urovnání války na Ukrajině, řekl dnes podle agentury Reuters ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov po jednání se svým americkým protějškem Markem Rubiem. Zopakoval také, že ukrajinské členství v NATO by pro Rusko bylo nepřijatelné a ohrožovalo by ruské zájmy.
Výsledkem dnešního jednání je podle Lavrova shoda ve třech bodech. Za prvé co nejdříve jmenovat velvyslance a zrušit "překážky vůči diplomatickým misím", a to včetně omezení bankovních převodů pro velvyslanectví. Druhým bodem je podle Lavrova zahájení procesu urovnání situace na Ukrajině; USA a Rusko podle Lavrova za tímto účelem jmenují zvláštní zmocněnce. Za třetí podle Lavrova existuje shoda ohledně vytvoření podmínek pro obnovení rusko-americké spolupráce v plném rozsahu a pro její rozšíření v různých oblastech.
Ruská delegace dnes podle Lavrova "vysvětlila" Američanům, že rozšiřování NATO přímo ohrožuje Rusko. Vyslání aliančních sil na Ukrajinu, i kdyby to bylo pod jinými prapory, například členských států nebo EU, by Rusko podle Lavrova pokládalo za nepřijatelné.
Všichni, kdo se účastní konfliktu na Ukrajině, musí souhlasit s řešením, které ho ukončí, prohlásil americký ministr zahraničí Marco Rubio po dnešních americko-ruských rozhovorech v saúdském Rijádu. Jmenoval přitom Ukrajinu, Rusko i Evropu.
Cílem je spravedlivý, trvalý a udržitelný konec války, dodal Rubio podle agentury Reuters. Rusko je podle ministra ochotno zapojit se vážně míněného procesu vedoucího k ukončení války.
Eurokomisař pro energetiku Dan Jörgensen jednal v pondělí s místopředsedkyní slovenské vlády a ministryní hospodářství Denisou Sakovou a ukrajinským ministrem pro energetiku Hermanem Haluščenkem, potvrdila mluvčí Evropské komise.
Tématem byla energetická situace v EU poté, co Ukrajina na začátku roku zastavila tranzit ruského plynu přes své území na Slovensko. Slovenský premiér za tento krok Kyjev několikrát zkritizoval. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na svém rozhodnutí trvá, Moskva totiž mimo jiné i prodejem plynu financuje své válečné tažení proti Ukrajině.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) je zdrženlivý v debatách o vysílání vojáků na Ukrajinu, když není známé potenciální mírové uspořádání či garance jednotlivých aktérů. Řekl to na tiskové konferenci po jednání se svým protějškem Jurajem Blanárem v Praze.
Debaty o vyslání vojáků jako jedné z forem bezpečnostních záruk pro Ruskem napadenou zemi předcházely pondělnímu pařížskému summitu několika evropských lídrů, shoda mezi zeměmi ale zatím nepanuje. Slovensko podobný krok odmítlo.
Dnešní rozhovory mezi Ruskem a USA v Rijádu po čtyřech a půl hodinách jednání skončily. Ministři zahraničí Marco Rubio a Sergej Lavrov se shodli na vytvoření vyjednávacích týmů, které začnou pracovat na co nejrychlejším ukončení války na Ukrajině, uvedl mluvčí amerického ministerstva zahraničí.
Podle zahraničněpolitického poradce Kremlu Jurije Ušakova bylo jednání dobré, diskutovalo se také o budoucí schůzce amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Její termín ale nebyl stanoven.
Členství Ukrajiny v NATO je pro Rusko nepřijatelné, prosté odmítnutí její nynější žádosti o vstup ale nestačí, prohlásila podle agentur RIA Novosti a Reuters mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová. Dodala, že Severoatlantická aliance by měla upustit od svého prohlášení z bukurešťského summitu v roce 2008, kdy byl Kyjevu přislíben budoucí vstup do aliance.
Kreml uznává právo Ukrajiny na vstup do EU, ale nikoliv do vojenské aliance. Dnes to prohlásil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. "Je to svrchované právo každé země. Mluvíme o integračních, ekonomických procesech, a tady samozřejmě nikdo nemůže žádné zemi nic diktovat," nechal se slyšet mluvčí ruského prezidenta. "Ale (máme) zcela odlišný postoj v otázkách týkajících se bezpečnosti, obrany nebo vojenských aliancí," doplnil Peskov.
"Dobré americko-ruské vztahy jsou velmi důležité pro celý svět. Pouze společně se mohou Rusko a USA zaměřit na množství světových problémů," tvrdil dnes ředitel Ruského fondu přímých investic Kiril Dmitrijev. Jeho tým se podle agentury AP může zúčastnit části jednání zaměřené na ekonomické otázky.
Dmitrijev, který studoval v USA a býval investičním bankéřem u Goldman Sachs, hrál podle deníku Guardian klíčovou roli při navazování kontaktů mezi Moskvou a Washingtonem za Trumpova prvního funkčního období.
Rusko v noci na úterý zaútočilo na Ukrajinu 176 bezpilotními letouny, z nichž 103 sestřelila protivzdušná obrana nad 12 oblastmi, oznámilo ukrajinské letectvo. Dalších 67 bezpilotních prostředků podle ukrajinských vzdušných sil zmizelo z radarů, aniž by zasáhly cíle.
Mírových jednání o válce na Ukrajině by se měly účastnit všechny zainteresované strany, uvedlo čínské ministerstvo zahraničí v reakci na setkání představitelů Spojených států a Ruska v Rijádu.
"Vítáme úsilí směřující k míru. Zároveň ale doufáme, že se mírových rozhovorů budou moci ve vhodnou dobu zúčastnit všechny zainteresované strany," řekl mluvčí čínského ministerstva.
V saúdskoarabském Rijádu začaly rozhovory mezi zástupci Spojených států a Ruska o ukončení války na Ukrajině. Americkou stranu vede ministr zahraničí Marco Rubio, v ruské delegaci nechybí jeho protějšek Sergej Lavrov. Schůzky v paláci Diríja se účastní také saúdskoarabský ministr zahraničí Fajsal bin Farhán.
Ukrajinští zástupci na jednání o ukončení války, kterou Rusko rozpoutalo svou invazí před třemi lety, pozváni nebyli.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová se v Bruselu setkala se zvláštním zmocněncem americké vlády pro Ukrajinu a Rusko Keithem Kelloggem. S Kelloggem se v pondělí setkal eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius a americký zmocněnec rovněž navštívil sídlo NATO, kde jednal s generálním tajemníkem Markem Ruttem.
Připomíná to spíše koloniální diktát než smlouvu mezi spojenci. A od Ukrajiny se požaduje více, než bylo realisticky možné, popisuje The Telegraph americký návrh smlouvy s Ukrajinou o využívání jejího nerostného bohatství.
Jednou z možností, jak zajistit bezpečnostní záruky, je vyslání evropských vojáků na Ukrajinu. Jednání v Paříži však ukázalo, že nad tím není mezi vůdci hlavních evropských zemí shoda. Za předčasnou úvahu to označil německý kancléř Olaf Scholz a podobně se vyjádřili i španělský premiér Pedro Sánchez či šéfka italské vlády Giorgia Meloniová.
"Jsme přesvědčení, že Evropané musí investovat lépe, více a společně do své bezpečnosti a obrany," uvedl dále Macron, který vyzval evropské země, aby jednaly rychle. Potřebu více investovat do obrany zdůraznili i někteří další účastníci jednání v Paříži, například polský premiér Donald Tusk.
Francouzský prezident Emmanuel Macron mluvil po jednání lídrů klíčových evropských zemí v Paříži s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským.
Podle Macrona je nutné dojednat "silný a trvalý mír na Ukrajině". Podmínkami pro dosažení takového míru jsou podle Macrona ukončení agrese ze strany Ruska a "silné a věrohodné bezpečnostní záruky pro Ukrajince". "Jinak hrozí, že toto příměří skončí jako dohody z Minsku," dodal francouzský prezident.
Zprávy z úterý 18. února
Dánská premiérka Mette Frederiksenová po jednání evropských lídrů v Paříži řekla, že všechny evropské země musejí posílit svou podporu Ukrajině a zároveň posílit výdaje na obranu u sebe doma, aby se ochránily před Ruskem. "Rusko nyní bohužel ohrožuje celou Evropu," uvedla.
Britský premiér Keir Starmer po dnešní schůzce lídrů klíčových evropských zemí v Paříži vyzval Spojené státy, aby se podílely na bezpečnostních zárukách Ukrajině. "Jsem připraven zvážit nasazení britských sil na místě spolu s dalšími, pokud bude dosaženo trvalé mírové dohody," uvedl. "Musí však existovat podpora USA, protože bezpečnostní záruka USA je jediným způsobem, jak účinně odradit Rusko od dalšího útoku na Ukrajinu," dodal Starmer, který se příští týden ve Spojených státech setká s Trumpem.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s německou televizí ARD řekl, že Ukrajina do budoucna získá zpět veškeré své území. "Respekt k mezinárodnímu právu se vrátí. Když ne dnes, tak zítra," míní.
Na adresu amerického ministra obrany Petea Hegsetha poznamenal, že by se měl hlouběji zabývat detaily situace. Podle Zelenského je dnes problém, že USA říkají věci, které jsou ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi velmi příjemné.
Účastníci schůzky v Paříži věnované situaci kolem Ukrajiny se shodli, že Evropa musí zvýšit své vojenské schopnosti i výdaje na obranu. Podle agentury Reuters to uvedl polský premiér Donald Tusk. Připustil, že transatlantické vztahy se ocitly v nové fázi, vyzval ale k jejich zachování. Stejně tak je důležité pokračovat ve spolupráci v rámci NATO, dodal.
Ukrajina v rámci dalšího balíku německé vojenské pomoci dostala i čtyři slovenské samohybné houfnice Zuzana 2 a 50 tisíc dělostřeleckých nábojů ráže 155 milimetrů. Dnes to uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na web německé vlády.
Německý kancléř Olaf Scholz po dnešní schůzce lídrů klíčových evropských zemí v Paříži řekl, že nyní považuje za velmi nevhodné jednat o vyslání vojáků na Ukrajinu. Ruskem napadenou zemi je ale podle něj nutné dál podporovat. Vyslovil se také pro uvolnění dluhových pravidel tak, aby bylo možné zvyšovat vojenské výdaje. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters.
Představitelé Trumpovy administrativy stihli v uplynulém týdnu ve vztahu k Ukrajině a evropským spojencům pronést takové množství vzájemně protichůdných výroků, že nezbývá než čekat, co z toho se nakonec ukáže jako pravda.
Otázku zapojení českých vojáků k dohledu nad případným příměřím na Ukrajině považují politici většinou za předčasnou. Vyplynulo to z jejich odpovědí na dotaz ČTK. Podle místopředsedy sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) by čeští vojáci v zemi po uzavření příměří neměli chybět, pokud budou součástí širší evropské vojenské přítomnosti. Naopak opoziční Svoboda a přímá demokracie (SPD) zapojení české armády odmítá.
Předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) uvedl, že otázku jakéhokoliv zapojení Česka není možné komentovat ve chvíli, kdy není známý jediný parametr možných bezpečnostních záruk kromě mediálních vyjádření. "Ve chvíli, kdy budeme znát jasné požadavky nebo bude na stole jasný návrh k diskusi o takovémto zapojení, mohu se k tomu relevantně vyjádřit," sdělil Metnar.
Slovenská policie obvinila Slováka, který ve válce na Ukrajině sloužil na straně Rusů a který je od loňska v ukrajinském zajetí. Napsal to dnes slovenský list Nový čas s odvoláním na policejní mluvčí. Muž je stíhán za službu v cizím vojsku. V minulosti si podle slovenských médií odpykal ve vlasti devět let ve vězení za vraždu ženy, na které se podílel v roce 2005 jako mladistvý.
Slovenský premiér Robert Fico dnes kritizoval účast představitelů Evropské unie na svolaném jednání některých evropských zemí o Ukrajině v Paříži a uvedl, že EU nemá oprávnění přijímat rozhodnutí o účasti cizích vojsk na Ukrajině. Vyplývá to z dnešního prohlášení úřadu slovenské vlády.
Ukrajina nemůže uznat jakékoliv dohody "o nás bez nás", zdůraznil v Abú Zabí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Novinářům při virtuálním brífinku také řekl, že ve středu navštíví Saúdskou Arábii. Zdůraznil nicméně, že tato cesta byla dlouhodobě plánována a nemá souvislost s americko-ruskými rozhovory o ukončení války na Ukrajině, jež se budou v Rijádu konat.
"Ukrajina se nezúčastní. Ukrajina o nich (rozhovorech) nic nevěděla," řekl prezident. "Ukrajina považuje jakékoliv vyjednávání o Ukrajině bez Ukrajiny za bezvýsledná. Nemůžeme uznat jakékoliv dohody o nás bez nás," citovala prezidenta agentura Reuters. V Rijádu se v úterý sejdou ministři zahraničí USA a Ruska Marco Rubio a Sergej Lavrov, aby spolu se svými týmy hovořili o míru na Ukrajině a možné brzké schůzce prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina.
Britský premiér Keir Starmer příští týden navštíví Washington a setká se s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, oznámila podle médií Downing Street. Schůzku už minulý týden avizoval šéf Bílého domu, podrobnosti o termínu či tématech plánovaného jednání nebyly ihned k dispozici.
Jednání v Paříži podle premiéra Petra Fialy Evropě nepřidá na váze. "Další neformální diskuse, navíc týden po Evropské radě a pár dní před německými volbami, nikam nevedou a Evropa po další večeři vážněji brána nebude. Je třeba začít konat. V první řade revidovat Green Deal ve prospěch posílení konkurenceschopnosti, zásadně omezit byrokracii, důsledně vyhošťovat migranty, kteří se provinili proti našim zákonům, a investovat do naší obrany a bezpečnosti. Je třeba neztrácet čas a přistoupit k činům," citovala premiéra jeho mluvčí.
Německý kancléř Olaf Scholz si přeje silnou a suverénní Evropu, která obstojí v budoucích výzvách, řekl to před pařížskou schůzkou o Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Dubaji jednal o možnostech návratu Ukrajinců držených v ruském zajetí, píše agentura Reuters.
Polský premiér Donald Tusk zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nepošle. "Polsko bude podporovat Ukrajinu jako doposud, organizačně, humanitárně, finančně i vojensky. Nepředpokládáme, že bychom vyslali polské vojáky na území Ukrajiny," řekl Tusk před odletem do Paříže.
Tusk řekl, že na odpoledním summitu bude varovat před vznikem "konkurenční hry mezi Evropskou unií a Spojenými státy, protože to nemá smysl". Připomněl, že doposud spolupráce mezi Spojenými státy a evropskými zeměmi, rovněž v rámci NATO, byla garancí bezpečnosti jak pro Polsko, tak pro Západ.
Evropská komise navštíví Ukrajinu příští týden v pondělí, v den třetího výročí ruské ozbrojené invaze. Oznámil to bez bližších podrobností mluvčí komise Stefan de Keersmaecker.
Zvát evropské politiky k případným jednáním o konci války na Ukrajině nemá smysl, protože chtějí, aby válka pokračovala, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Uvedl také, že při budoucích mírových jednáních nepůjde "ani pomyslet" na to, že by Rusko vůči Ukrajině udělalo územní ústupky.
"Nevím, co by (Evropané) u jednacího stolu dělali," řekl Lavrov. "Když by si k němu sedali s cílem ve válce pokračovat, proč je tam zvát?", zeptal se. Uvedl také, že Evropa nemá na jednáních o Ukrajině co dělat, "pokud žádá příměří kvůli vyzbrojování Kyjeva".
Schůzka v Paříži podle německých médií začne v 16:00, o dvě hodiny později po jejím konci se předpokládá vystoupení německého kancléře Olafa Scholze s prohlášením.
Není vyloučeno, že evropští státníci budou hovořit také o evropské účasti na případné mírové vojenské misi na Ukrajině, pokud příměří Moskva s Kyjevem uzavřou. Vyslat vojáky předběžně přislíbily Británie, Německo či Švédsko.
"Žádné konkrétní dohody se nečekají, je to o projednání nové situace, která vzešla o víkendu, a o posílení evropské obrany," citoval Reuters mluvčí německé spolkové vlády Christiane Hoffmannovou k jednání evropských lídrů v Paříži, které svolal francouzský prezident Emmanuel Macron.
Rusko bude na úterním jednání se Spojenými státy o válce na Ukrajině zastupovat šéf diplomacie Sergej Lavrov a zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov. Oznámil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého se rozhovory budou týkat obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem a přípravy možných jednání o Ukrajině.
Za Spojené státy se schůzky zúčastní šéf diplomacie Marco Rubio, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz a zmocněnec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff.
Švédsko "nevylučuje" vyslání mírových jednotek na Ukrajinu, uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmerová Stenergardová. Švédsko v prvé řadě žádá uzavření spravedlivého a trvalého míru, který bude respektovat mezinárodní právo i Ukrajinu samotnou. Takový mír by zároveň měl zabránit, aby se Rusko stáhlo, vybudovalo novou armádu a za několik let zaútočilo na Ukrajinu nebo jinou zemi, řekla podle webu Aftonbladet švédská ministryně zahraničí Maria Malmerová Stenergardová.
"Až takový mír budeme mít, musíme zajistit, aby mohl být udržen, a v takovém případě naše vláda nic nevylučuje," dodala ministryně před dnešní pařížskou schůzkou představitelů velkých evropských zemí, kteří budou jednat o situaci kolem Ukrajiny.
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó obvinil v pondělí evropské lídry, že chtějí zabránit dohodě o konci války na Ukrajině. Během návštěvy Kazachstánu naopak přivítal jednání mezi Spojenými státy a Ruskem. Informuje o tom agentura MTI s odvoláním na prohlášení maďarského ministerstva zahraničí. "V Evropě se organizuje proválečný tábor. Sledujeme, že ti v Evropě, kdo nechtějí mír, začali jednat," řekl Szijjártó.
Maďarsko navzdory ruské invazi na Ukrajinu, která trvá už skoro tři roky, udržuje dobré vztahy s Ruskem. Napadené zemi odmítlo poskytnout vojenskou pomoc a kritizuje sankce, jež na Rusko kvůli agresi vůči sousednímu státu uvalila Evropská unie.
Evropa stojí ve vztahu ke Spojeným státům očividně v bodu obratu, musí začít více zbrojit a více posílit obranu Ukrajiny, prohlásil podle agentury Reuters někdejší francouzský premiér a nynější ministr pro zámořská území Manuel Valls.
Rusko v noci na pondělí na Ukrajinu zaútočilo s nasazením 147 dronů, informovalo letectvo napadené země. Protivzdušná obrana jich 83 sestřelila a dalších 59 se zřítilo, aniž způsobilo škodu. Ukrajinská elektrárenská společnost Ukrenerho ovšem informovala, že kvůli následkům útoků musejí lidé počítat s odstávkami elektrické energie.
Jednání Spojených států a Ruska o válce na Ukrajině se v Saúdské Arábii zřejmě uskuteční v úterý. Informuje o tom server Axios s odvoláním na dva nejmenované zdroje, televize NBC News nebo ruský Kommersant. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli řekl, že jeho země pozvánku na schůzku nedostala.
Dva ruské drony v neděli pozdě večer narušily moldavský vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou. Stalo se tak tři dny poté, co si Kišiněv v souvislosti s dřívějším incidentem předvolal na ministerstvo zahraničí ruského velvyslance, informuje Reuters.
Moldavsko bylo opakovaně svědkem narušení vzdušného prostoru ruskými drony. Při incidentech z minulého týdne spadly ve stejné oblasti poblíž ukrajinských hranic dva drony a jeden explodoval.
V Paříži se dnes sejdou vedoucí představitelé velkých evropských zemí a budou jednat o situaci na Ukrajině a evropské bezpečnosti. Schůzku svolal francouzský prezident Emmanuel Macron a zúčastní se jí šéfové vlád Británie, Německa, Polska, Itálie, Španělska, Nizozemska a Dánska. Přítomni budou také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte.
Schůzka evropských lídrů se bude konat poté, co zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg šokoval Evropu prohlášením, že nebude mít místo u jednacího stolu pro rozhovory o ukončení rusko-ukrajinské války. Kellogg dodal, že Ukrajina se bude vyjednávání účastnit a Evropa bude konzultována.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. V článku pro The Telegraph napsal, že Spojené království je "připravené a ochotné přispět k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu tím, že v případě potřeby nasadí své vlastní vojáky". Uvedl, že rozhodnutí zvážit vyslání britských vojáků a vojaček do nebezpečí nevzal na lehkou váhu.
Pomoc při zajišťování bezpečnosti Ukrajiny podle britského premiéra znamená pomoc při zajišťování bezpečnosti vlastní země i evropského kontinentu. Je to poprvé, co britský premiér výslovně formuloval, že zvažuje vyslání britských mírových sil na Ukrajinu.
Zprávy z pondělí 17. února
Julija Navalná v Berlíně vyzvala Rusy v exilu, aby vyšli do ulic demonstrovat za ty, kteří protestovat v Rusku nemohou. Informovala o tom agentura AFP. Vdova po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném, který zemřel v ruské trestanecké kolonii za polárním kruhem před rokem, dnes vystoupila na vzpomínkové akci.
Na stoupence svého muže apelovala, aby se zúčastnili 1. března v Berlíně protiválečného shromáždění, které organizují představitelé ruské exilové opozice. Poděkovala zároveň těm, kteří Navalnému v Rusku vzdali úctu navzdory riziku represí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl na návštěvu do Spojených arabských emirátů, kde chce jednat o investicích, hospodářském partnerství a humanitárním programu. Prioritou je přivést ještě více Ukrajinců ze zajetí domů, napsal Zelenskyj na síti X, kde zveřejnil video z příletu a setkání s místními představiteli.
Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského řekl stanici NBC, že Ukrajina stále nebyla pozvána na jednání mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii. "Je nebezpečné hovořit s nepřáteli dříve než se spojenci. Postoj Ukrajiny se nezměnil. Je třeba, aby Ukrajina, USA a Evropa zaujaly společné stanovisko před jakýmkoliv jednáním s Putinem," uvedl poradce.
Dva američtí představitelé podle listu The Guardian potvrdili, že Ukrajina nebyla na jednání pozvána, ale uvedli, že záměrem USA je uspořádat bilaterální jednání s Ruskem, poté bilaterální jednání s Ukrajinou a následně společné rozhovory.
Trumpův poradce pro národní bezpečnost Waltz a zmocněnec Witkoff dnes odletí do Saúdské Arábie na jednání o ukončení války na Ukrajině, píše Reuters. Vysoce postavený ukrajinský vládní zdroj poté sdělil stanici BBC, že Ukrajina na jednání neobdržela pozvánku a nevysílá na tuto fázi rozhovorů žádný tým.
Děje se tak poté, co Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg uvedl, že Kyjev bude součástí vyjednávání o ukončení konfliktu.
Po případném ukončení bojů na Ukrajině nebude Rusko přátelštější a předvídatelnější, řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Kapacity armády je tak podle Řehky třeba dál zvyšovat. Analýzu si zaslouží zamýšlené zvýšení počtu profesionálních vojáků až na 37 500, řekl. I vzhledem k demografickému vývoji a dosavadním náborům není podle něj reálné ho uskutečnit a bude potřeba zvážit, jaký jiný model armády nastavit.
Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, nefungovalo to v roce 1938 a nebude to fungovat ani nyní. Na závěr Mnichovské bezpečnostní konference to v neděli řekl její šéf Christoph Heusgen.
Válka na Ukrajině a hledání způsobů, jak ji ukončit, byly hlavním tématem letošního ročníku konference, řada politiků přitom vyjádřila obavy, aby se USA a Rusko nedohodly bez Ukrajiny a Evropy. Výzvy, aby Ukrajina nedopadla jako Československo v roce 1938, zazněly hned několikrát.
V Paříži se v pondělí sejdou lídři hlavních evropských zemí, aby jednali o situaci na Ukrajině a evropské bezpečnosti. Schůzku svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Rozhlasové stanici France Inter to řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.
Podle evropských diplomatů se jednání zúčastní Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země, napsala agentura Reuters. S největší pravděpodobností jde o reakci na postup Spojených států amerických, jejichž hlavním partnerem pro vyjednání konce války na Ukrajině má být Rusko, nikoliv Ukrajina a představitelé Evropské unie.
Ruský vzdušný útok na jihoukrajinské město Mykolajiv v noci ze soboty na neděli poškodil místní elektrárnu. Bez dodávek tepla je 46 tisíc lidí, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Podle Šmyhala byl útok ruských bezpilotních letounů na městskou tepelnou elektrárnu záměrný a jeho cílem bylo při teplotách pod bodem mrazu způsobit humanitární katastrofu. "Momentálně je bez dodávek tepla 46 tisíc odběratelů," napsal Šmyhal na Telegramu.
Na obnově dodávek tepla, v první řadě do škol, nemocnic a domácností, pracují příslušné služby. Zprovozněny mají být tři modulární kotelny, dodal předseda vlády.
Šéf Mykolajivské oblasti Vitalij Kim předtím uvedl, že město v noci na neděli čelilo masivnímu útoku ruských dronů, přičemž zasažen byl blíže neupřesněný objekt klíčové infrastruktury. V něm vypukl požár, který hasiči rychle uhasili. Poškozeno bylo také pět obytných domů a další objekty. Jeden člověk byl se zraněními převezen do nemocnice, jeho stav je uspokojivý.
Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl finský prezident Alexander Stubb.
Členství Ukrajiny v Evropské unii a v Severoatlantické alianci podle něj nesmí být předmětem mírových jednání, rozhodnout si o něm musí Ukrajinci. Ukrajina byla hlavním tématem bezpečnostní konference, která dnes v bavorské metropoli končí.
"Tři základní otázky jsou pro Ukrajince ve hře v této válce: nezávislost, suverenita a územní celistvost," řekl Stubb. Dodal, že Finsko si po druhé světové válce sice uchovalo nezávislost, ztratilo ale suverenitu a nemohlo se rozhodnout, do jaké organizace vstoupí. "A ztratili jsme také deset procent našeho území, včetně oblasti, kde se narodili moji prarodiče a můj otec," dodal Stubb. Vyzval, aby Evropa zajistila, že stejný osud nepotká i Ukrajinu.
V rámci smlouvy podepsané po druhé světové válce v roce 1948 finští vůdci pod tlakem Moskvy souhlasili, že se Finsko nepřipojí k žádnému z politických a ekonomických bloků. Pro tento postoj se vžil termín finlandizace. Do Evropské unie Finsko vstoupilo až v roce 1995, do Severoatlantické aliance dokonce až předloni, a to v reakci na rozsáhlou invazi Ruska na Ukrajinu z února 2022. V rámci uspořádání po druhé světové válce přišlo Finsko ve prospěch Sovětského svazu o Karélii.
Podle Stubba nyní není okamžik, kdy by měla Evropa přestat Ukrajinu podporovat, právě naopak. "Ukrajina musí do (mírových) jednání vstoupit z pozice síly," řekl. V mírových rozhovorech, které podle finského prezidenta budou trvat velmi dlouho, pak nelze jednat o dvou věcech: členství Ukrajiny v EU a členství v NATO.
"O tom musí rozhodnout sami Ukrajinci," řekl Stubb. "Ukrajina bude evropská, a nikoli ruská, a pro (ruského prezidenta Vladimira) Putina to je velká prohra už teď," dodal. Zatímco o členství Ukrajiny v EU se už jedná, členství v NATO bude podle Stubba také na stole "v určité fázi".
Ruské síly v sobotu výrazně zintenzivnily své pozemní útoky na východě Ukrajiny, hlavní nápor se odehrává na frontovém úseku u Pokrovsku. Uvedl to v neděli ukrajinský generální štáb. Nejméně jedna osoba utrpěla zranění při vzdušných útocích na ukrajinský Mykolajiv z dnešní noci, hlásí tamní úřady. V budově kritické infrastruktury vypukl požár.
Rusko v rámci svých snah o obsazení celé Doněcké oblasti na východě Ukrajiny již několik týdnů postupuje směrem k Pokrovsku a obsadilo řadu vesnic jižně, západně i východně od města. Podle pozorovatelů se však jejich postup v posledních dnech téměř zastavil.
Ukrajinská armáda v nedělní ranní svodce uvedla, že v sobotu se odehrálo 261 bojových střetů s ruskými silami, z toho 71 u Pokrovsku. Den předtím zaznamenal Kyjev zhruba sto střetnutí, připomněla agentura Reuters.
Ukrajinské letectvo v neděli oznámilo, že Rusko v noci na neděli vyslalo na Ukrajinu 143 dronů, z nichž 95 bylo sestřeleno a dalších 46 nedosáhlo svých cílů, pravděpodobně v důsledku použití prostředků elektronického boje.
Zprávy z neděle 16. února
Ruský ministr zahraničí Lavrov se s protějškem Rubiem z USA dohodl na kontaktech, které se budou týkat i přípravy summitu prezidentů, uvedla Moskva.
Ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že dohoda s USA o vzácných nerostech není připravena a návrh postrádá bezpečnostní záruky pro Kyjev.
Dohoda je ústředním bodem snahy Kyjeva získat podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce rychlé ukončení ruské války proti Ukrajině, poznamenal Reuters.
Kyjev přitom usiluje o bezpečnostní záruky, které by Ukrajinu ochránily před možnou další ruskou invazí v budoucnu. "Podle mého názoru nás nechrání," řekl Zelenskyj novinářům k návrhu dohody na okraj Mnichovské bezpečnostní konference.
List Financial Times dnes s odvoláním na své zdroje napsal, že ukrajinský prezident odmítl návrh Trumpovy administrativy, aby USA získaly práva na přibližně 50 procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině. Návrh dohody podle jeho zdroje zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc, a neobsahoval nic o podobné podpoře v budoucnu.
Francouzský prezident Macron na pondělí pozval evropské lídry na neformální schůzku do Paříže, tvrdí polský ministr zahraničí Sikorski.
Elysejský palác podle AFP zatím bez udání termínu uvedl, že evropští představitelé diskutují o konání "neformálního setkání". Sikorski dnes v Mnichově vyjádřil naději, že takové setkání by se "velmi vážným způsobem" zabývalo výzvami, které před Evropany klade vůle Donalda Trumpa prosadit jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o urovnání konfliktu na Ukrajině.
Evropa naléhavě potřebuje svůj akční plán týkající se Ukrajiny a vlastní bezpečnosti, jinak o budoucnosti Evropy rozhodnou jiní, uvedl na mnichovském summitu polský premiér Donald Tusk.
Studená sprcha a šok pro Evropu, zahájení ideologické války, nepříliš skrývaná vyhrůžka spojencům i odhalení širších evropských plánů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tak hodnotí přední světové deníky kontroverzní projev, který pronesl viceprezident USA J. D. Vance v pátek v Mnichově na bezpečnostní konferenci.
Evropa nesmí podle českého prezidenta v žádném případě dopustit, aby se jednalo o míru na Ukrajině bez Ukrajiny. Řekl, že Česko takovou situaci "o nás bez nás" zažilo. Odkazoval tak zjevně na mnichovskou dohodu z roku 1938, kdy se evropské mocnosti bez účasti Československa dohodly, že nacistické Německo získá rozsáhlé československé pohraničí.
Jednání o míru na Ukrajině se podle českého prezidenta ocitlo ve zlomovém okamžiku. Evropa teď musí ukázat, že dokáže převzít zodpovědnost. Aby se mohla podílet na mírových jednáních, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou poté zkoordinuje s Ukrajinou a následně i Spojenými státy, řekl Pavel.
Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou zkoordinuje s Ukrajinou a Spojenými státy. V debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Evropa podle něj zároveň nesmí dopustit, aby se jednalo o Ukrajině bez Ukrajiny. Česko takovou situaci v minulosti zažilo, dodal prezident ve zjevném odkazu na mnichovskou dohodu z roku 1938.
Pro Ukrajinu by bylo velmi obtížné přežít, pokud by přišla o vojenskou podporu ze strany Spojených států. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí NBC. Ten se bude vysílat v neděli v pořadu Meet the Press. Ruský prezident Vladimir Putin podle Zelenského nechce jednat kvůli ukončení války, ale kvůli příměří, které by zrušilo sankce vůči Rusku a umožnilo jeho armádě přeskupit síly.
Evropa se musí připravit na případné stažení amerických vojáků, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Nastal podle něj čas na vytvoření evropské armády. Neměla by nahradit Severoatlantickou alianci (NATO), ale vyrovnat příspěvek Spojených států k transatlantické bezpečnosti. Rusko podle něj nechce v současnosti mír, nepřipravuje se na dialog.
Rusko se podle ukrajinských zpravodajských informací chystá v létě vyslat vojáky do Běloruska, uvedl Zelenskyj. Účel není podle něj jasný.
Evropské banky zavírají od rozšíření ruské invaze na Ukrajinu tisícům běžných Rusů účty a zdráhají se jim otevírat účty nové. Neexistuje zákon, který jim to nařizuje, ale podle právníků, které oslovila agentura Reuters, se bojí obvinění, že nedodržují protiruské sankce.
Německo nikdy nepodpoří mír, který by byl Ukrajině nadiktován. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl německý kancléř Olaf Scholz. Slíbil také, že Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba, a to i poté, co utichnou boje. Scholz rovněž odmítl páteční kritiku amerického viceprezidenta J. D. Vance na adresu evropské demokracie. Zásahy zvenčí do německých voleb a ve prospěch krajní pravice označil za nepřijatelné.
Gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov podle agentury TASS uvedl, že ruská protivzdušná obrana dnes nad ránem odrazila masivní útok bezpilotních prostředků. O možných škodách se nezmínil, útok se podle něj obešel bez zranění. Podle ruského úřadu pro letectví Rosaviacija musel být dnes dočasně přerušen provoz na sedmi letištích v centrální a jižní části evropského Ruska.
"Kvůli zajištění bezpečnosti letů civilních letadel byla dočasná omezení pro přistávání a odlety dnes brzy ráno zavedena na letištích: Astrachaň, Vladikavkaz, Volgograd, Groznyj, Kaluga, Saratov a Uljanovsk," uvedl úřad. Podle TASS byla později opatření odvolána.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 70 bezpilotních letounů. Cíl podle ukrajinského letectva žádný z nich nezasáhl. "Nepřítel zaútočil 70 útočnými bezpilotními letouny typu Šáhed a imitacemi různých typů," uvedlo letectvo na Telegramu s tím, že celkem 33 dronů bylo sestřeleno v Mykolajivské, Charkovské, Poltavské, Dněpropetrovské, Záporožské a Doněcké oblasti.
Evropa také podle Macrona musí posílit svou kolektivní bezpečnost a stát se v tomto ohledu nezávislejší. Francie podle Macrona hodlá v tomto procesu sehrát klíčovou roli. Trump a jeho spolupracovníci opakovaně volají po tom, aby evropské státy převzaly odpovědnost za vlastní bezpečnost.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek večer telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským o ruské válce na Ukrajině a možnostech dosažení míru. Ujistil jej, že Ukrajinci musí mít při mírových jednáních hlavní slovo. Macron o tom informoval na sociální síti X.
Pokud prezident Trump skutečně dokáže přesvědčit prezidenta Putina, aby zastavil agresi proti Ukrajině, je to skvělá zpráva," napsal Macron. "A pak to budou pouze Ukrajinci, kdo bude moci vést diskuse o pevném a trvalém míru. My jim v tomto úsilí pomůžeme," zdůraznila francouzská hlava státu.
I just spoke with President @ZelenskyyUa.
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) February 14, 2025
If President @realDonaldTrump can truly convince President Putin to stop the aggression against Ukraine, that is great news.
Then, it will be the Ukrainians alone who can drive the discussions for a solid and lasting peace.…
První den konference se soustředil na válku na Ukrajině a hledání cesty k míru. Nesplnila se ovšem očekávání, že americký viceprezident J. D. Vance ve svém projevu naznačí, jak si mírovou dohodu představuje nová administrativa. Telefonát prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyvolal obavy, že by Rusko a USA mohly o míru jednat bez účasti Ukrajiny a Evropy.
Mnichovská bezpečnostní konference má dnes v druhý den svého konání na programu projevy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, německého kancléře Olafa Scholze či generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho. V panelové diskusi o evropské podpoře Ukrajiny, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi, promluví i český prezident Petr Pavel.
"Existuje potenciální riziko úniku radioaktivních látek v důsledku určitých činností, které mohou nastat ve starém objektu krytu," uvedl Tytarčuk podle Ukrinformu. Zároveň zdůraznil, že situace je v současné době pod kontrolou.
Noční dronový útok vážně poškodil ochranný plášť kolem reaktoru bývalé jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině. Úroveň radiace ale zůstává v normálu. Podle agentur Reuters a Ukrinform to dnes řekl hlavní inženýr atomové elektrárny Oleksandr Tytarčuk. "Kryt, který měl bránit šíření radioaktivních látek, přestal fungovat podle svého původního návrhu," řekl novinářům Tytarčuk. Bezpilotní letoun podle něj prorazil vnější kryt a explodoval vevnitř.
Zprávy ze soboty 15. února
Pokud evropské členské země Severoatlantické aliance zvýší vojenské výdaje v souladu s požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa, bude to mít pravděpodobně negativní dopady na hodnocení jejich úvěrové spolehlivosti. Uvedla to ratingová agentura S&P Global.
Evropští členové NATO od ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 výdaje na obranu téměř zdvojnásobili. V průměru však stále neplní požadavek aliance, podle kterého mají výdaje činit dvě procenta hrubého domácího produktu, napsala agentura Reuters.
Do Polska byl z Bosny deportován ruský občan podezřelý z koordinace sabotáží namířených proti Polsku, Spojeným státům a dalším zemím. Na sociální síti X to oznámil polský premiér Donald Tusk, podle něhož polské bezpečnostní složky muže obvinily ze sabotáže a zatkly ho. Polská prokuratura podle médií uvedla, že se případ týká žhářství a zasílání balíků se zápalnými materiály.
"Nemá smysl snažit se s Putinem vyjednávat," řekla na Mnichovské bezpečnostní konferenci Julija Navalná, vdova po zesnulém předákovi ruské opozice Alexeji Navalném. V neděli uplyne rok od jeho náhlé smrti v ruském vězení.
"I když se pro jednání s Putinem rozhodnete, tak pamatujte, že bude lhát," uvedla. "Zradí. Změní pravidla na poslední chvíli a přinutí vás hrát svou hru," dodala.
Zelenskyj s americkým viceprezidentem jednal také o vznikající dohodě o nerostných surovinách. Prezident Trump požaduje přístup ke kovům vzácných zemin výměnou za dosavadní americkou pomoc.
Média dnes informovala, že Ukrajinci návrh dohody předali Američanům. Zelenského jednání s viceprezidentem ale skončilo bez oznámení dohody. "Naše týmy budou na dokumentu dál pracovat," napsal Zelenskyj na síti X. Podle informací agentury Reuters žádá Ukrajina bezpečnostní garance.
Projev amerického viceprezidenta J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci zněl, jako kdyby chtěl s Evropou vyvolat roztržku, řekla šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Vanceův projev kritizovali i německý ministr obrany Boris Pistorius či norský premiér Jonas Gahr Störe.
Svět se od amerického viceprezidenta nedozvěděl podrobnosti o plánu Trumpovy administrativy na dosažení míru na Ukrajině. J. D. Vance Ukrajinu ve svém projevu zmínil jen okrajově. Věnoval se především kritice Evropy.
Ukrajina chce bezpečnostní garance, než zahájí jakákoli jednání o ukončení války s Ruskem. Po setkání s americkým viceprezidentem J. D. Vancem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Musíme ještě více hovořit, více pracovat a více připravit plán, jak zastavit Putina," řekl Zelenskyj. Vance označil jednání za dobré a řekl, že si Spojené státy přejí na Ukrajině trvalý mír.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že jediný Rus, se kterým je nyní ochoten se setkat, je prezident Vladimir Putin. Setkání ale musí předcházet mírový plán dojednaný společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s evropskými lídry. Zelenskyj to prohlásil v debatě s americkými senátory na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Zelenskyj uvedl, že dostal od amerického prezidenta Trumpa osobní telefonní číslo. Označil ho za klíčovou osobu pro řešení války na Ukrajině.
"Porovnejme přístup prezidenta Zelenského s prezidentem Putinem. Jak začíná Volodymyr Zelenskyj od začátku, Ukrajina chce mír víc než kdokoli jiný. Mír, který bude spravedlivý a trvalý. Na druhou stranu prezident Putin říká, že je ochoten se setkat, ale za jakých podmínek? Je na něm, aby ukázal, že jeho zájmem není tuto válku prodlužovat. Je na něm, aby ukázal, že se vzdal ambice zničit Ukrajinu," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Von der Leyenová také zmínila, jak velkou finanční a vojenskou podporu Evropská unie dosud Ukrajině poskytla. "Zavedli jsme rovněž tvrdé sankce, které podstatně oslabily ruskou ekonomiku. Prolomili jsme jedno tabu za druhým a rozbili jsme naši závislost na ruském plynu, díky čemuž jsme odolnější," prohlásila.
Velké země musejí převzít odpovědnost při prosazování a dodržování zásad právního státu, řekl čínský ministr zahraničí Wang I na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Pokud jde o Ukrajinu, Wang zdůraznil, že Čína podporuje mírové řešení. Odmítl ale, že by Peking vytvářel na Moskvu tlak, kdy by se například zřekl dodávek plynu z Ruska. "Jaká jiná země je schopna poskytnout dostatek plynu pro potřeby čínského lidu?" řekl.
Soud v jihopolském Krakově dnes poslal do vězení na 5,5 roku dva občany Ruska za to, že se snažili verbovat nové členy do žoldnéřské Wagnerovy skupiny, pracovali pro ruské tajné služby a podíleli se na hybridní válce proti Polsku. Informují o tom polská média. Polsko a další země NATO upozorňují, že od ruského vpádu na Ukrajinu ve zvýšené míře čelí sabotážím a podobným aktivitám, za kterými podle nich stojí Moskva.
"Pád Ukrajiny by oslabil Evropu, ale oslabil by také Spojené státy. Zintenzivnil by výzvy v oblasti Indického a Tichého oceánu a ohrozil naše sdílené zájmy," uvedla von der Leyenová. Autoritářské režimy po celém světě totiž podle ní bedlivě hledí na Ukrajinu, aby viděly, zda může někdo napadnout souseda a porušit mezinárodně uznávané hranice, aniž by ho za to stihl trest. Spojené státy von der Leyenová vyzvala, aby na dosažení míru na Ukrajině spolupracovaly s Evropou.
Německo i po nadcházejících parlamentních volbách zůstane spolehlivým partnerem. V projevu, kterým zahájil třídenní Mnichovskou bezpečnostní konferenci, to dnes řekl německý prezident Frank-Walter Steinemeier. Vyzval k další podpoře Ukrajiny v Evropě i ve Spojených státech, ať už jednání o míru dopadnou jakkoli.
Pražské Centrum pro integraci cizinců přišlo o financování jazykových kurzů češtiny pro uprchlíky z Ukrajiny. Šlo o lekce zaměřené na různé profese, které měly účastníkům zajistit lepší pozici na trhu práce. Stalo se tak v důsledku zastavení americké zahraniční pomoci, o kterém rozhodl v lednu americký prezident Donald Trump, sdělila ředitelka CIC Anna Marie Vinařická. Kurzy už začaly a je do nich zapojeno 170 Ukrajinců, centrum eviduje dalších 900 zájemců. Rozpočet projektu byl 1,15 milionu korun. Vinařická uvedla, že se pokusí sehnat peníze od jiných dárců.
Šéf NATO Mark Rutte dnes v Mnichově poznamenal, že evropské země by měly přijít s konkrétními plány pro Ukrajinu, pokud se chtějí podílet na mírové dohodě pro tuto zemi.
Rusko a Ukrajina si opět vyměnily těla zabitých vojáků. Ukrajina repatriovala těla 757 vojáků, kteří byli zabiti při obraně země před ruskou agresí, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb. Odborníci se podle něj vynasnaží co nejdříve určit totožnost mrtvých. Do Ruska se v rámci výměny vrátila těla 45 zabitých vojáků, uvedla média s odvoláním na ruského poslance Šamsaila Saralijeva.
Předchozí výměna se uskutečnila na konci ledna, kdy se na Ukrajinu vrátilo rovněž 757 těl, zatímco do Ruska 49, připomněl server BBC News.
Pistorius dnes i v této souvislosti zmínil, že Evropané musí být součástí jakéhokoliv vyjednávání o evropském mírovém řádu. Je podle něj také zjevné, že nemohou zabezpečovat mír, který by nepomáhali vyjednávat. Aby bezpečnost Ukrajiny do budoucna garantovala Evropa, požaduje Trump.
Německý ministr také uvedl, že se s Hegsethem shodl na potřebě plánu postupného přesouvání zátěže z USA na Evropu, pokud jde o bezpečnost Ukrajiny. V příštích několika letech ale podle něj Evropané nejsou bez americké pomoci schopni zajistit věrohodné odstrašení vůči Rusku.
Bylo chybou vyloučit členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci a udělat územní ústupky Rusku, míní německý ministr obrany Boris Pistorius o postoji Washingtonu před začátkem vyjednávání s Moskvou o míru na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin se nepohnul ani o kousek. Řekl to dnes podle agentury Reuters při příchodu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci. "Myslím, že to bylo nešikovné," podotkl k americkým výrokům. "Bylo by mnohem lepší hovořit o možném členství v NATO a územních změnách u jednacího stolu," doplnil.
Ruská vojska dobyla na východě Ukrajiny další dvě vsi, Zelene Pole a Dačne. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Ukrajina se zatím nevyjádřila. Nicméně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl dnes novinářům podle agentury Interfax-Ukrajina, že situace u Pokrovska, ke kterému směřuje hlavní nápor ruské ofenzivy v Donbasu, se v posledních dnech zlepšila. Podrobnosti nesdělil.
Polsko je vzorovým spojencem v Evropě nejen slovy, ale i činy. Dnes to ve Varšavě řekl americký ministr obrany Pete Hegseth po jednání se svým polským protějškem Wladyslawem Kosiniakem-Kamyszem. Jde o jeho první bilaterální návštěvu po nástupu do vedení Pentagonu, připomíná server onet.pl.
Jestliže Rusko nebude souhlasit s mírovou dohodou, která Ukrajině zajistí dlouhodobou nezávislost, mohou proti němu Spojené státy použít ekonomické i vojenské formy nátlaku, řekl americký viceprezident J. D. Vance. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov americkou stranu poprosil, aby svůj výrok vysvětlila. "Existují ekonomické nástroje nátlaku, existují samozřejmě vojenské nástroje nátlaku," které mohou Spojené státy proti Putinovi použít, řekl Vance v rozhovoru s americkým listem.
Mluvčí Kremlu Peskov uvedl, že ruská strana dříve "takové formulace neslyšela", a proto "očekáváme, že (během dalších kontaktů s Američany) dostaneme doplňující vysvětlení".
Mluvčí Kremlu odmítl, že by sarkofág černobylské elektrárny zasáhl ruský dron. "Ohledně Černobylu nemám přesné informace. Vím jen jedno: nemůže být ani řeči o útocích na jakékoliv objekty jaderné infrastruktury, infrastruktury jaderné energetiky. Proto jakákoliv tvrzení, že se to stalo, neodpovídají skutečnosti," prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. "Ruští vojáci něco takového nedělají," zdůraznil Dmitrij Peskov podle agentury TASS. "Nejspíše jde o další provokaci, podvrh. Právě to kyjevský režim miluje a neváhá udělat," dodal Putinův mluvčí k vyjádřením Zelenského.
Starmer také zopakoval dřívější závazek Británie, že bude podporovat "Ukrajinu na nezvratné cestě do NATO", píše agentura AFP. Země, která se už skoro tři roky brání ruské invazi, podle Starmera potřebuje "silné bezpečnostní záruky, další vojenskou pomoc a suverénní budoucnost". Zelenskému řekl, že Británie se o to zasadí.
Bez účasti Kyjeva se žádná jednání o míru ve válce Ruska proti Ukrajině konat nebudou. Britský premiér Keir Starmer to podle agentur řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Šéf britské vlády "dal jednoznačně najevo, že o Ukrajině bez Ukrajiny se žádná jednání konat nebudou," uvádí se v prohlášení zveřejněném po telefonátu.
Ukrajina dokončila práci na návrhu dohody o nerostných surovinách a předala ji Spojeným státům k posouzení, informují dnes server RBK-Ukrajina a agentura Reuters s odvoláním na vyjádření členů ukrajinské delegace na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Drahé kovy po Ukrajině požaduje americký prezident Donald Trump za to, že jeho země pomáhá Kyjevu bránit se ruské agresi.
Americká strana podle RBK-Ukrajina požádala o čas do 17:00 hodin, aby si návrh mohla prostudovat. V podvečer se na okraj mnichovské konference má setkat ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s americkým viceprezidentem J. D. Vancem.
Válka na Ukrajině a možnosti, jak jí ukončit, budou jedním z hlavních témat letošní bezpečnostní konference v bavorské metropoli. Dnes na ní vystoupí mimo jiné americký viceprezident J. D. Vance. Čeká se, že by mohl ve zhruba půlhodinovém projevu blíže popsat plány, které má Trumpova administrativa ohledně míru na Ukrajině. Jednat bude Vance také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
"Víme od spolkové vlády, že nebylo požádáno o žádná víza, respektive žádná víza nebyla vydána," řekl také Heusgen. "Každopádně v areálu Mnichovské bezpečnostní konference, tady v hotelu Bayerischer Hof, se takové setkání neuskuteční," dodal.
"Máme (na konferenci) celou řadu Rusů, ale jsou to opoziční politici," uvedl Heusgen. V jedné z diskuzí vystoupí například vdova po ruském opozičníkovi Alexeji Navalném Julija. Heusgen už dříve řekl, že žádný zástupce ruské vlády pozvánku na mnichovskou konferenci ani letos nedostal, a to kvůli ruské invazi na Ukrajinu z února 2022, která vyvolala největší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války.
Organizátoři Mnichovské bezpečnostní konference nevědí nic o tom, že by měla do bavorské metropole dorazit delegace ruských vyjednavačů. Veřejnoprávní televizi ARD to řekl šéf konference Christoph Heusgen. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek řekl, že se v Mnichově chystá setkání vysoce postavených představitelů Ruska, Ukrajiny a USA.
Rusko v noci vypustilo proti Ukrajině 133 dronů, z nichž 131 nedoletělo do cíle: 73 dronů se podařilo sestřelit, dalších 58 se zřítilo, tvrdí ukrajinské letectvo. Připustilo, že ruské nálety způsobily škody v Kyjevské, Sumské, Černihivské, Oděské a Charkovské oblasti.
Dva mrtvé a pět raněných si za uplynulých 24 hodin vyžádalo ruské ostřelování a bombardování Chersonské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil dnes šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Prokudin. Osmnáctiletý mladík a šestnáctiletá dívka utrpěli zranění při nočním náletu ruských dronů na město Bohoduchiv v Charkovské oblasti na severovýchodě země, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dodal, že při ostřelování města Kupjansk, pravděpodobně z raketometu, byli zraněni dva muži ve věku 46 a 76 let.
Do moldavského Podněstří, ovládaného ruskými separatisty, začal zase proudit plyn, uvedl dnes na sociální síti vůdce neuznávané republiky Vadim Krasnoselskij. Dodal, že se tak stalo díky ruské půjčce a pomoci ruských úřadů. Moldavská vláda dříve uvedla, že Podněstří odmítlo nabídku Evropské unie na financování nákupu plynu kvůli obavám, že Moskva ztratí kontrolu nad územím.
"Naši strategii jsme založili na tom, že válka by se neměla protahovat a že přijde nový americký prezident a v situaci, kdy se Evropané ukazují být ochromení, dokáže rozetnout gordický uzel … a nastolit mír," citovala maďarského premiéra agentura MTI. "Díky dohodě o míru hodně získáme," řekl také Orbán.
Až válka na Ukrajině skončí, Rusko se znovu zapojí do světové ekonomiky a evropského energetického systému. Dnes to podle agentury Reuters v maďarském státním rozhlasu řekl premiér Viktor Orbán.
"Když přijde americký prezident a udělá mír, … myslím si, že se Rusko reintegruje do světové ekonomiky, … evropského bezpečnostního systému a dokonce i do evropského ekonomického a energetického systému," řekl Orbán. "Bude to obrovský impulz pro maďarské hospodářství," dodal maďarský premiér, který je velkým příznivcem amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová na X uvedla, že "39 let po havárii žádné riziko vážnější nehody s vlivem za hranicemi zakázané zóny nehrozí". "Navíc sarkofág náraz dronu nijak významně poškodit nemůže," míní. Také ona poznamenala, že radiační situace nejen na Ukrajině zůstává normální.
Zatím neověřené snímky z místa ukazují, že v sarkofágu zřejmě skutečně vznikla po náletu díra.
Photo of Chernobyl sarcophagus damaged by Iranian drone "Shahed".
— Денис Казанський (@den_kazansky) February 14, 2025
Intentional attack on nuclear facility. Nuclear terrorism in its purest form. pic.twitter.com/CcjzSJpWE7
Na sociálních sítích se začínají objevovat záběry z ruského útoku na Černobyl.
At night, Russia attacked the Chernobyl nuclear power plant sarcophagus with a drone and breached it.
— Денис Казанський (@den_kazansky) February 14, 2025
Is this nuclear terrorism or not yet? Will international organizations be "deeply concerned"? Or will they ask us to "understand Putin" again?
Russia is a threat to the world.… pic.twitter.com/brflYNTCcd
Mluvčí Záporožské jaderné elektrárny Jevgenija Jašinová podle agentury TASS řekla, že toto zařízení "při nočních útocích ukrajinských ozbrojených sil poničeno nebylo". Funguje v běžném režimu, dodala.
Ukrajinská armáda v noci na dnešek s nasazením dělostřelectva zaútočila na tepelnou elektrárnu, která se nachází v Ruskem kontrolovaném Enerhodaru v blízkosti Záporožské jaderné elektrárny. Podle agentury Interfax o tom informovaly ruské okupační úřady. "Kvůli ostřelování je kriticky poškozené elektrárenské zařízení, což vedlo k odpojení dodávek elektrické energie více než 50 tisícům odběratelů," uvedlo ministerstvo energetiky v Ruskem ovládané části Záporožské oblasti.
Zelenskyj uvedl, že kryt zasáhl ruský dron s vysoce explozivní hlavicí. "Jedinou zemí na světě, která útočí na taková místa, okupuje jaderné elektrárny a vede válku bez ohledu na následky, je dnešní Rusko. Představuje teroristickou hrozbu pro celý svět," uvedl na X, kde také zveřejnil video zásahu a jeho dopadů. Je z něj patrné, že v krytu je teď díra.
Last night, a Russian attack drone with a high-explosive warhead struck the shelter protecting the world from radiation at the destroyed 4th power unit of the Chornobyl Nuclear Power Plant.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 14, 2025
This shelter was built by Ukraine together with other countries of Europe and the world,… pic.twitter.com/mLTGeDYgPT
Ukrajina podle Ruska ostřelovala tepelnou elektrárnu, jež se nachází blízko Záporožské jaderné elektrárny. Desetitisíce lidí zůstaly bez proudu.
Sarkofág jaderné elektrárny v Černobylu byl po útoku ruským dronem vážně poškozen. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zásah podle prvních poznatků kryt výrazně poškodil, sdělil.
Sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu v noci na dnešek zasáhl dron, na místě začalo hořet, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Radiace uvnitř i vně je v normálu, nikdo nebyl zraněn.
"V noci ze 13. na 14. února kolem 1:50 zaslechl tým MAAE v areálu Černobylu výbuch vycházející z (krytu), jenž chrání zbytky čtvrtého reaktoru bývalé černobylské jaderné elektrárny. Ten způsobil požár," uvedla agentura s tím, že její zaměstnanci byli informování o nárazu bezpilotního letounu.
Pracovníci požární ochrany podle prohlášení zasáhli během několika minut. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byl kryt narušen. Podle šéfa MAAE Rafaela Grossiho ale incident spolu s vojenskou aktivitou kolem Záporožské jaderné elektrárny ukazuje na přetrvávající nebezpečí pro jadernou bezpečnost.
Jestliže Rusko nebude souhlasit s mírovou dohodou, která Ukrajině zajistí dlouhodobou nezávislost, mohou proti němu Spojené státy použít ekonomické i vojenské formy nátlaku. Listu The Wall Street Journal (WSJ) to v noci na pátek řekl americký viceprezident J. D. Vance. "Existují ekonomické nástroje nátlaku, existují samozřejmě vojenské nástroje nátlaku," které mohou Spojené státy proti Putinovi použít, řekl Vance v rozhovoru s americkým listem.
Ve středu americký prezident Donald Trump oznámil, že si telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a že se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Ve čtvrtek pak Trump řekl, že dnes budou mít v Mnichově schůzku vysoce postavení lidé z Ruska, z Ukrajiny a ze Spojených států, aby o ukončení války jednali. Ukrajinská strana později uvedla, že taková jednání jsou předčasná a že nejprve je třeba, aby Spojené státy, Evropa a Ukrajina zaujaly společný postoj. "Myslím, že z toho vzejde dohoda, která mnoho lidí šokuje," řekl Vance listu WSJ.
Zprávy z pátku 14. února
Zástupci USA a Ruska se v pátek podle amerického prezidenta Donalda Trumpa setkají v Mnichově, pozvání podle šéfa Bílého domu dostali i Ukrajinci. Informuje o tom agentura Reuters.
"Zítra (v pátek) budou mít schůzku v Mnichově. Rusové tam budou s našimi lidmi. Pozvání mimochodem dostala i Ukrajina. Nevím přesně, kdo tam z těch zemí bude, ale budou to vysoce postavení lidé z Ruska, z Ukrajiny a ze Spojených států," řekl Trump novinářům. Bílý dům se na žádost Reuters k věci podrobněji vyjádřit odmítl.
Dříve dnes Trump prohlásil, že důvěřuje svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi ohledně války na Ukrajině a věří, že Putin si přeje mír. Ve středu šéf Bílého domu oznámil, že si s Putinem telefonoval a oba politici se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Tu Rusko rozpoutalo na Putinův příkaz před téměř třemi roky. Prezidenti se dohodli, že se společně sejdou, podle Trumpa zřejmě v Saúdské Arábii.
Putin zájem o mírovou dohodu jen předstírá, varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během středečního telefonátu Donalda Trumpa. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval server Axios, podle kterého Zelenskyj Trumpovi řekl, že se ho Putin bojí.
Americký prezident Donald Trump dnes řekl, že důvěřuje svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi ohledně války na Ukrajině a věří, že Putin si přeje mír, píše agentura Reuters. Trump uvedl, že Kyjev bude "součástí" jednání o ukončení téměř tři roky trvající brutální války Ruska proti Ukrajině.
Trump by byl také rád, kdyby se Rusko opět stalo členem skupiny G7. "Myslím, že byla chyba Rusko vyhodit," prohlásil dnes Trump. Rusko bylo členem klubu vyspělých ekonomik G7, tehdy známého jako G8, dokud nebyla Moskva vyloučena poté, co v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym.
Ruské vítězství a porážka Ukrajiny by mír nepřineslo, řekl německý kancléř Olaf Scholz. Kancléř varoval před jednáním, které by vedlo k vítězství Ruska a porážce Ukrajiny. "To, že spolu Trump a Putin mluvili, je správné," řekl a připomněl, že i on s ruským vůdcem v minulosti telefonoval.
"Je to důležité k řešení konfliktu na Ukrajině. Události posledních 48 hodin nám ale žádnou uspokojivou odpověď nepřinesly," dodal Scholz a znovu zdůraznil, že ruská válka a krveprolití na Ukrajině musí skončit co nejdříve a evropská obranná politika musí investovat do obranného průmyslu.
S podmínkami trvalého míru musí souhlasit Ukrajina, uvedl premiér Petr Fiala. Dodal, že podporuje každé smysluplné úsilí o dosažení míru na Ukrajině. Mír musí také zabránit Rusku v útocích na další evropské státy, doplnil předseda vlády. Podobně mluví i další čeští politici.
Donald Trump a Vladimir Putin budou chtít, aby příměří na Ukrajině začalo platit od symbolického data. Vysocí ukrajinští a západní představitelé v této souvislosti podle deníku Financial Times zmiňují Velikonoce či konec druhé světové války v Evropě.
Ukrajina neměla slíbené členství v NATO za mírovou dohodu s Ruskem, řekl dnes šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte.
"Musíme zajistit, aby se Vladimir Putin už nikdy nepokusil zaútočit na Ukrajinu, to je klíčové… ale nikdy neexistoval slib Ukrajině, že součástí mírové dohody bude, že se stane součástí NATO," sdělil Rutte po skončení dnešního jednání ministrů obrany NATO v Bruselu.
Putin musí pochopit, že je Západ jednotný, řekl dnes generální tajemník NATO Mark Rutte. Ukrajina bude podle něj zapojena do jakýchkoli mírových jednání. Na potřebě dosáhnout na Ukrajině trvalého míru se podle Rutteho shodují všichni členové NATO.
Mluvčí Kremlu dnes nevyloučil možnost, že by si Vladimir Putin s Donaldem Trumpem zavolali znovu a to ještě před osobním setkáním. Ke schůzce prezidentů má dojít někdy v blízké budoucnosti, podle Trumpa zřejmě v Saudské Arábii.
Ministři obrany NATO debatovali o případné mírové misi na Ukrajině, sdělila dnes ministryně Jana Černochová. Důležité podle ní je, aby případnou misi vedla jedna z velkých zemí NATO.
"Zaznívaly debaty o tom, jakým způsobem by se mohla Severoatlantická aliance nebo jednotlivé země podílet na nějakém mírovém řešení, ať by to byly modré přilby nebo zapojení alespoň části států NATO. To se dnes neuzavřelo, dostali jsme domácí úkoly, které si budeme diskutovat v rámci našich parlamentů a vlád," doplnila Černochová.
Trump se chová stejně jako Západ v Mnichově v roce 1938, řekl europoslanec, napsal dnes na sociální síti X francouzský europoslanec Raphaël Glucksmann (S&D). Europoslanec v příspěvku přirovnal včerejší Trumpův rozhovor s Putinem "o Ukrajině bez Ukrajiny," k západním politikům v Mnichově v roce 1938, když "nabídli Československo Hitlerovi na stříbrném podnose." Podobně se o Trumpově telefonátu vyjádřil i bývalý švédský premiér Carl Bildt.
Trump, l’abandon de l’Ukraine, le suicide de l’Occident et le moment de bascule pour l’Europe. pic.twitter.com/DncU1S8WKs
— Raphael Glucksmann (@rglucks1) February 13, 2025
"Proti této zbrani téměř neexistuje obrana." Rusové předstihli Ukrajince v nasazení dronů s optickým kabelem. Jsou spolehlivější, odolné proti rušičkám signálu, kterými se obě strany před dronovými operacemi brání. Více informací o technologickém závodu ve zdokonalování dronů přinášíme v článku na Aktuálně.cz.
Počet nezvěstných ve válce na Ukrajině se loni zdvojnásobil na 50 tisíc. Dnes o tom informoval Mezinárodní výbor Červeného kříže. "Počet pohřešovaných, které Červený kříž zdokumentoval před rokem činil 23 tisíc. O rok později se počet více než zdvojnásobil," řekl Dusan Vujasanin z úřadu Ústřední pátrací agentury při Mezinárodním výboru Červeného kříže.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dále v prvním vyjádření před novináři po středečních telefonátech amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nejprve zavolal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi a až následně Zelenskému, zdůraznil, že hlavní je "nenechat všechno jít podle Putinova plánu". Ruský prezident podle něj chce, aby jednání byla bilaterální, mezi Ruskem a USA.
Jakákoli mírová dohoda o Ukrajině vyjednaná za zády Ukrajinců a Evropanů je odsouzena k neúspěchu, varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se dnes ráno setkala s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem, odpoledne se v Bruselu zúčastní jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance. Ústupky Rusku přirovnala k Mnichovské dohodě v roce 1938, kdy muselo Československo postoupit pohraniční oblasti Německu.
Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva. Jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině by se měla účastnit také Evropa, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Zelenskyj reagoval na středeční telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Vyjednávání podmínek příměří by se měla účastnit především Ukrajina i evropské země, shodují se politici české vládní koalice v reakci na telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a plán na jejich setkání v Saúdské Arábii. "Válka se děje tady v Evropě, takže podmínky příměří se nás bezprostředně dotknou. Evropa nemůže být pouhým divákem," uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník). Evropa se podle něj musí umět postarat o svou bezpečnost. "Samozřejmě v rámci transatlantické spolupráce se Spojenými státy," dodal.
Je v zájmu Evropy, aby Ukrajina seděla za jednacím stolem, míní předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (za TOP 09). Podle místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) by bylo naivní se domnívat, že Putin přistoupí na mírové rozhovory na půdě členského státu NATO. Také podle poslankyně Heleny Langšádlové (TOP 09) je zásadní, aby součástí hledání řešení bylo zachování Ukrajiny v uznaných hranicích.
Ukrajina přijde o území a o možnost členství v NATO, napsal na sociální síti slovenský premiér Robert Fico k řešení války na Ukrajině po telefonátu prezidentů Spojených států a Ruska. Podle něj mezi poražené bude patřit také Evropská unie, kterou opět kritizoval za její přístup v uvedeném konfliktu.
Podle Fica o Ukrajině rozhodnou Trump s Putinem a nikdo jiný. "Prezidentovi Putinovi zůstane území na Ukrajině, které vojensky kontroluje, a záruka, že Ukrajina nikdy nebude členem NATO," uvedl Fico, který na sociální síti také sdílel fotku ze společné schůzky s Putinem. Ukrajina podle Fica přijde o třetinu území, nerostné bohatství a na jejím území budou cizí armády.
Za studenou sprchu označil dnes list Ukrajinska pravda středeční telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. "Trump vytváří novou realitu, ve které Ukrajina rychle ztrácí subjektivitu," píše komentátor listu o "míru s Ukrajinou bez Ukrajiny". Zdůraznil, že úkolem Ukrajiny a jejích evropských spojenců je rychle změnit tok tohoto příběhu, dokud to má ještě smysl.
Jakkoli administrativa Trumpova předchůdce Joea Bidena čelila oprávněné kritice ohledně vojenské pomoci Ukrajině, pevně se držela zásad, že načasování mírových rozhovorů s Rusy by měl určovat Kyjev a Ukrajina by do jednání měla vstupovat v co nejsilnější pozici. Za neotřesitelnou také pokládala zásadu "nic o Ukrajině bez Ukrajiny", připomněl deník.
Neměli bychom dělat kompromisy narušující územní celistvost nebo suverenitu Ukrajiny. Řekl to ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v rozhovoru s francouzským deníkem Le Monde. Šéf ukrajinské diplomacie také zdůraznil, že strategickým cílem Ukrajiny je členství v NATO.
Kremlu imponuje postoj nové administrativy Spojených států, odhodlané udělat vše, aby ukončila válku na Ukrajině. Uvedl to dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Středeční telefonický rozhovor Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa pokládají v Kremlu za velice důležitý, protože kontakty s USA na nejvyšší úrovni v posledních letech chyběly, dodal Peskov podle agentury TASS.
Rusko předalo Ukrajině osm dětí. Se svými příbuznými se setkaly na moskevském velvyslanectví Kataru, který předání dětí zprostředkoval, uvedla dnes ruská státní agentura TASS. Ukrajina se ještě nevyjádřila. Kyjev viní Moskvu ze zavlečení téměř 20 tisíc dětí z Ukrajiny do Ruska či na okupovaná území. Nazpět se jich podle úřadů podařilo dostat asi čtyři stovky.
Ukrajina zvýšila dovoz zemního plynu prostřednictvím plynovodu ze Slovenska, odkud začala znovu odebírat surovinu minulý týden. Vyplývá to z údajů slovenského přepravce plynu Eustream. Podle slovenského premiéra Roberta Fica, který dříve kritizoval vládu v Kyjevě za ukončení tranzitu plynu na Slovensko, proudí na Ukrajinu ruský plyn. Ukrajina, která se už téměř tři roky brání ruské vojenské invazi, nakupuje podle dřívějších informací plyn v zahraničí po sérii ruských raketových útoků na její plynárenská zařízení.
Její estonský kolega Hanno Pevkur rovněž podpořil Rutteho výzvy ke zvýšení výdajů na obranu. "Když chceme navýšit naši připravenost, musíme investovat více," uvedl. Zdůraznil, že je potřeba, aby spojenci stáli při sobě. "Jsme rodina. Jak už to kdysi zmínil i Alexandre Dumas, jeden za všechny, všichni za jednoho," dodal Pevkur. Pokud jde o vyjednávání o míru na Ukrajině, Evropa musí být jejich součástí, "jinak tento mír nebude trvalý". "Musí to být ale ukrajinský prezident, kdo řekne, kdy mají vyjednávání začít," doplnil estonský ministr.
Podle litevské ministryně obrany Dovilé Šakalienéové je důležité, aby Evropa a Spojené státy zůstaly spojenci. "Čína a Rusko koordinují své akce, my musíme také," uvedla. V souvislosti s budoucími vyjednáváními o Ukrajině zdůraznila, že je "na Evropě, jestli zůstane upozaděna, nebo jestli bude slyšet a bojovat za Ukrajinu". "Je to boj i za naši budoucnost," dodala Šakalienéová.
"Slyšeli jsme jasný vzkaz od Spojených států o navýšení výdajů na obranu. Pracujeme na tom a budeme i v budoucnu," uvedl britský ministr obrany John Healey. Británie bude podle něj hrát i nadále vůdčí roli v podpoře Ukrajiny. "Chceme trvalý mír a zdůrazňujeme, že nemohou být žádná vyjednávání o Ukrajině bez Ukrajiny. Ukrajinci bojují statečně a je na nás, ministrech NATO, abychom jim zajistili co nejsilnější pozici," dodal.
Podle šéfa NATO je "rozumné a spravedlivé", že USA chtějí po spojencích z Evropy, aby toho dělali více. "Jestliže výdaje na obranu nenavýšíme, nebude se moci do pěti let bránit," uvedl Rutte. V této souvislosti zmínil i posílení výroby v obranném průmyslu. "Rusko vyprodukuje za tři měsíce tolik munice kolik celá aliance za rok, musíme to změnit," prohlásil šéf aliance.
"Není možné mít rozhovory bez Ukrajiny… jde o evropský mír, proto se toho musíme účastnit," poznamenala šéfka německé diplomacie. "Musí to být mír, který chrání suverenitu Ukrajiny a především zajistí, že už se nikdy nebude opakovat taková brutální útočná válka na evropském kontinentu," uvedla. Dodala, že není možné, aby přerušení bojů bylo pro Rusko jen příležitostí připravit se na ofenzivu proti dalším evropským zemím.
Ukrajina i Evropa musí být součástí rozhovorů o míru na Ukrajině, je přesvědčena německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Řekla to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk, v němž také uvedla, že nebyla dopředu informována o telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
"Chceme zajistit, aby bylo NATO silné a robustní, aby odvrátilo jakoukoli budoucí agresi," prohlásil rovněž americký ministr v sídle aliance. V této souvislosti je potřeba navýšit výdaje na obranu i navýšit výrobu v obranném průmyslu. Je odpovědností Evropy zastavit ruskou "válečnou mašinerii", dodal Hegseth.
Válka na Ukrajině a v Pásmu Gazy, situace v Sýrii, Súdánu či Kongu, ale i složité úkoly, které pro svět představují klimatické změny a umělá inteligence (AI), budou tématy letošního, 61. ročníku Mnichovské bezpečnostní konference. Debatovat na ní budou od pátku do neděle mimo jiné nový viceprezident Spojených států J. D. Vance, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle šéfa konference Christopha Heusgena se na akci možná podaří dosáhnout pokroku v plánech na dosažení míru na Ukrajině, která se už téměř tři roky brání ruské agresi. Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský.
Telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem není zradou Ukrajiny, uvedl americký ministr obrany Pete Hegseth před jednáním v Bruselu. Hegseth zdůraznil, že šéf Bílého domu ve středu hovořil s oběma stranami, tedy s ruským prezidentem i s jeho ukrajinským protějškem, a jeho cílem je "zastavit zabíjení a zajistit mír". Donald Trump je podle něj "nejlepší vyjednávač na této planetě".
Dva ruské drony při útoku na Ukrajinu narušily vzdušný prostor Moldavska, kde na zemi vybuchly, uvedla prezidentka Sanduová na platformě X.
Hlavním tématem čtvrtečních rozhovorů je příprava na summit NATO, který se bude konat na konci června v Haagu. Ministři budou rovněž diskutovat o navýšení výdajů na obranu. Původní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) plní podle Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento cíl splnilo v loňském roce. Podle Trumpa by ale spojenci v NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP a ministr Hegseth uvedl, že s tím souhlasí. V současné době je v tomto ohledu lídrem Polsko, které do obrany loni investovalo více než čtyři procenta HDP a letos by měly tyto výdaje činit 4,7 procenta.
"Všichni chceme mír na Ukrajině a chceme, aby byla Ukrajina v co nejlepší pozici, než rozhovory začnou," prohlásil Rutte. "Je ale zásadní, aby mír, který vzejde z rozhovorů, byl trvalý, to znamená, aby už Putin nemohl zabrat další území," dodal šéf NATO s tím, že stejně se během středečního jednání vyjádřil i nový americký ministr obrany Pete Hegseth.
Je klíčové, aby byla Ukrajina zapojena do všech rozhovorů o své budoucnosti, uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Šéf NATO to řekl novinářům před čtvrtečním jednáním ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu. Reagoval tak na středeční telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. V této souvislosti zdůraznil, že Trump hovořil i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Zprávy ze čtvrtka 13. února
Americký prezident Donald Trump dnes řekl, že se setká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Saúdské Arábii. Informovala o tom agentura AFP. Podle agentury Reuters Trump řekl, že se s Putinem setká pravděpodobně v této zemi.
Zelenskyj na platformě Telegram napsal, že s Trumpem vedl dlouhou konverzaci o možnostech dosažení míru a o "naší připravenosti spolupracovat na týmové úrovni".
Ukrajina si podle Zelenského přeje mír víc než kdokoliv jiný. "Definujeme naše společné kroky s Amerikou, abychom zastavili ruskou agresi a zajistili spolehlivý a trvalý mír. Jak řekl prezident Trump, pojďme to udělat," uvedla hlava Ukrajiny.
Telefonát se Zelenským proběhl "velmi dobře," napsal prezident USA na své sociální síti Truth Social. "Diskutovali jsme o různých tématech souvisejících s válkou, ale především o schůzce, která se chystá na pátek v Mnichově, kde delegaci povedou viceprezident J. D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Doufám, že výsledky schůzky budou pozitivní," doplnil Trump.
Ukrajinský prezident Zelenskyj volal s Donaldem Trumpem chvíli po jeho rozhovoru s Putinem. Potvrdila to dnes kancelář ukrajinského prezidenta. Rozhovor měl trvat přibližně hodinu, téma telefonátu ale zatím žádná strana neupřesnila.
Americký prezident po oznámení telefonátu s Putinem zároveň představil možné složení vyjednávacího týmu USA. Trump chce pověřit ministra zahraničí Marca Rubia, ředitele CIA Johna Ratcliffa, svého poradce pro národní bezpečnost Michaela Waltze a zmocněnce pro Blízký východ Steva Witkoffa.
Trump uvedl, že se s Putinem shodují v přání zastavit umírání "milionů lidí" ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou. Prezident USA dodal, že se dále domluvili, že Zelenskému okamžitě oznámí, že si s Putinem volali.
"Dohodli jsme se, že spolu budeme velmi úzce spolupracovat, včetně vzájemné návštěvy našich národů. Dohodli jsme se také, že naše týmy okamžitě zahájí jednání, a začneme tím, že zavoláme ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, abychom ho o našem rozhovoru informovali, což hned teď udělám," napsal Trump.
Telefonát Donalda Trumpa a Vladimíra Putina je první potvrzený přímý kontakt vůdců dvou hlavních jaderných mocností od začátku ruské invaze na Ukrajinu před třemi lety.
Donald Trump dnes telefonoval s Vladimírem Putinem. Podle Kremlu trval telefonát hodinu a půl. Během něj se prezidenti dohodli, že začnou jednat o konci války na Ukrajině.
První člen Trumpovy administrativy se v Kyjevě setkal s prezidentem Zelenským. Ministr financí Scott Bessent se Zelenským podle agentury Reuters jednal o drahých kovech.
Možnost, že by Ukrajina znovu získala své hranice z roku 2014, není reálná, tvrdí Trumpův ministr obrany. Pete Hegseth zároveň uvedl, že nevidí scénář mírové dohody, ve kterém se Ukrajina přidá do NATO.
Nakonec na zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu v sídle NATO v Bruselu řekl, že Evropa bude muset poskytnout "drtivou" část budoucí pomoci Ukrajině. Spojené státy podle něj nebudou dále tolerovat "nevyvážené vztahy" v rámci aliance.
V Česku modifikované drony sbírají na ukrajinském bojišti první úspěchy. V článku Aktuálně.cz přinášíme bližší informace o výzvědných dronech od české Aerorozvědky i video, jak bezpilotní stroj z Česka likviduje svůj ruský protějšek.
S týmem amerického prezidenta Donalda Trumpa Rutte a jeho lidé "intenzivně diskutují a koordinují". "Zdůrazňujeme, že v tomto konfliktu nejde jen o Ukrajinu, Rusko a Evropu, ale že jsou do něj zapojeny i další země, například Čína a Severní Korea," uvedl šéf NATO a dodal, že na setkání s americkým ministrem obrany se velmi těší. "Už jsme spolu hovořili po telefonu a shodli jsme se, že je před námi spousta práce," dodal Rutte.
Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že zadržela náčelníka štábu svého protiteroristického střediska. Podezírá jej, že pracoval pro ruskou tajnou službu FSB. Osobně ho zadržel šéf SBU Vasyl Maljuk, který o všech krocích informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, uvedla tajná služba.
SBU jméno podezřelého neuvedla, zveřejnila však jeho snímek. Označila jej za "špičkovou krysu", čili zrádce, o jehož nezákonných aktivitách shromáždila důkazy ve 14 případech. Tvrdila také, že jeho prostřednictvím mátla nepřítele a poskytovala Moskvě dezinformace.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, že je potřeba, aby se evropští spojenci více podíleli na pomoci Ukrajině. Rutte to řekl na tiskové konferenci před čtvrteční schůzkou ministrů obrany NATO v Bruselu. Šéf aliance se na jednání poprvé setká s novým americkým ministrem obrany Petem Hegsethem.
Členské země Severoatlantické aliance loni překonaly svůj cíl a poskytly Ukrajině bezpečnostní pomoc v objemu přesahujícím 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu Kč). Evropa a Kanada přispěly podle mluvčí NATO více než polovinou z této sumy, zbytek poskytly Spojené státy. Původní cíl byl přitom poskytnout Ukrajině pomoc minimálně za 40 miliard eur (asi bilion Kč).
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Trump si dnes volal s Putinem. Dohodli se prý na začátku vyjednávání o konci války i na vzájemných návštěvách.
- Není reálné, že Ukrajina znovu získá své hranice z roku 2014, uvedl dnes v Bruselu Trumpův ministr obrany.
- Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za území, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky. Uvedl to mluvčí ruského prezidenta.
- Ruský raketový útok na Kyjev si brzy ráno vyžádal jednu oběť na životě a nejméně tři zraněné, včetně dítěte.
Spojené státy výměnou za Američana Marka Fogela propustily ruského občana. Podle tiskových agentur to oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jméno propuštěného odmítl sdělit, dokud nebude tento člověk na území Ruska. To bude pode mluvčího "v následujících dnech". Bílý dům výměnu vězňů popsal jako diplomatické tání, které by mohlo posunout jednání o ukončení války na Ukrajině.
Následky ruského vzdušného úderu v Kyjevě.
"To není možné," řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v reakci na Zelenského vyjádření. "Rusko nikdy nejednalo a nebude jednat o výměně svého území," zdůraznil podle agentury Interfax. "Ukrajinské jednotky budou vyhnány z tohoto (ruského) území. Všechny, které nebudou zničeny, budou vyhnány," dodal Peskov.
Zatímco Rusko okupuje téměř pětinu ukrajinského území, více než 112 000 čtverečních kilometrů, Ukrajina ovládá přibližně 450 kilometrů čtverečních na západě ruské Kurské oblasti, poznamenala agentura Reuters. Odvolává se přitom na mapy bojiště z otevřených zdrojů.
Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za území, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky. Uvedl to podle tiskových agentur mluvčí ruského prezidenta.
Reagoval tím na návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v rozhovoru s britským listem The Guardian řekl, že plánuje nabídnout Moskvě výměnu obsazených území. Kyjev by se podle něj vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda, ale dodal, že zatím neví, o kterou část Ruskem okupovaného ukrajinského území by na oplátku požádal Kyjev.
Americký Institut pro studium války shrnuje nejnovější vývoj v ruské válce proti Ukrajině. Ukrajinské síly postoupily u Torecka, Rusové na více místech například u Borova, Pokrovska nebo Kurachove.
NEW: Ukrainian President Volodymyr Zelensky reiterated Ukraine's commitment to good faith peace negotiations with Russia and the particular importance of US military assistance to Ukraine's security.
— Institute for the Study of War (@TheStudyofWar) February 12, 2025
Ukrainian forces struck an oil refinery and reportedly struck Engels Air Base… pic.twitter.com/P5ZmZBg80J
Vrchní kremelská propagandistka navrhla "kompromis" k řešení ruské invaze, zastánci tvrdší linie ji okamžitě obvinili z příchylnosti k Západu.
Americký viceprezident Vance a ukrajinský prezident Zelenskyj se mají setkat na bezpečnostní konferenci v Mnichově a projednat rodící se plán Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině.
"Nikdo nemá jasnou odpověď na otázku, jak zastavit Putina. Ale určitě se to nestane tím, že se vzdáme části území a budeme si myslet, že jim to bude stačit. Bojím se, aby Evropa neopakovala chybu, kterou představovala mnichovská dohoda v roce 1938," řekla nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz držitelka Nobelovy ceny míru Oleksandra Matvijčuková.
"Putin se nepřipravuje na mír - pokračuje v zabíjení Ukrajinců a ničení měst," napsal na Telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že jen silné kroky a tlak mohou Putina zastavit. Ukrajina podle něj potřebuje jednotu a podporu všech svých partnerů.
"Rusko uskutečnilo raketový úder na Kyjev a Kyjevskou oblast. Takto chce válku ukončit," napsal na Telegramu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak v narážce na ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož země na Ukrajinu útočí už tři roky.
Kyjevský starosta Kličko uvedl, že mezi zraněnými je i devítileté dítě. Požáry podle úřadů zasáhly několik obytných a administrativních budov v hlavním městě. Záchranáři podle serveru Ukrajinska pravda informovaly o požáru v administrativní budově, kde oheň zachvátil první až sedmé podlaží a kde zahynul jeden člověk. Rozsáhlý požár vypukl také v jednom skladu na ploše 600 metrů čtverečních. Hasiči museli také hasit střechu obytného domu. Ruský útok způsobil požáry a poškození budov i v okolí Kyjeva.
Ruský raketový útok na Kyjev si brzy ráno vyžádal jednu oběť na životě a nejméně čtyři zraněné, včetně dítěte. Na několika místech způsobil požáry, uvedli podle agentury DPA starosta Vitalij Kličko a místní úřady. Proti celé Ukrajině podle tamní armády v noci na dnešek směřovalo 123 dronů a sedm balistických raket.
Trump již po odletu Fogela z Ruska sdělil, že by jeho propuštění mohlo být začátkem nového vztahu s Moskvou, který v konečném důsledku povede k ukončení války na Ukrajině. To zopakoval i nyní. "Myslím, že pokud jde o válku, tak je zde dobrá vůle," řekl. Trump opakovaně hovoří o tom, že chce zastavit válku, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022 invazí na Ukrajinu.
Vladimir Putin dostal výměnou za propuštění Američana Marka Fogela jen velmi málo, prohlásil americký prezident Donald Trump, který dohodu s Moskvou označil za férovou. Obsah ujednání ale Trump neupřesnil.
Třiašedesátiletý Marc Fogel je americký učitel, jehož v srpnu 2021 zatkla policie na moskevském letišti Šeremeťjevo se 17 gramy konopí. Fogel o něm tvrdil, že je pro lékařské účely. V červnu 2022 ho ale ruský soud uznal vinným z obchodování s drogami a poslal ho na 14 let do vězení. Spojené státy a ani Rusko prozatím neoznámily, co Moskva obdržela výměnou za Fogelovu svobodu.
Zprávy ze středy 12. února
Pokud americký prezident Donald Trump dostane Ukrajinu a Rusko k jednacímu stolu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plánuje nabídnout Moskvě výměnu obsazených území. Kyjev by se vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda. V rozhovoru s listem The Guardian to řekl Zelenskyj, který zároveň poznamenal, že zatím neví, o kterou část Ruskem okupovaného ukrajinského území by na oplátku požádal Kyjev.
"Vyměníme jedno území za druhé," řekl Zelenskyj. Které Rusy okupované území by žádala zpět Ukrajina, nespecifikoval. "Nevím, uvidíme. Ale všechna naše území jsou důležitá, neexistuje žádná priorita," dodal Zelenskyj bez dalších podrobností.
Ukrajinské drony během noci na úterek znovu napadly rafinerii v ruském Saratovu. Vyplývá to ze zpráv médií, která se odvolávají na ukrajinskou armádu či ruské úřady. Podle zdrojů agentury Reuters rafinerie patřící firmě Rosněfť pozastavila z bezpečnostních důvodů výrobu, přičemž obnovení produkce se očekává během jednoho či dvou dní.
"Zásah ropné rafinerie okupantů v Saratovské oblasti Ruské federace," uvedl na Facebooku ukrajinský generální štáb, podle kterého v objektu vypukl požár. "Podnik se podílí na zásobování ruské okupační armády," dodalo velení ukrajinských ozbrojených sil.
Společnost Rosněfť podle Reuters na žádost o komentář neodpověděla. Dva zdroje z průmyslového odvětví nicméně agentuře sdělily, že zpracování ropy bylo v podniku pozastaveno, ale klíčová zařízení nebyla poškozena. "Není to nic vážného," uvedl jeden z nich. Saratov leží asi 850 kilometrů na jihovýchod od Moskvy.
Nálet nepřímo potvrdil gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin. "Protivzdušná obrana zničila bezpilotní letoun. Jsou škody na průmyslovém podniku v Saratovu. Na místech možného dopadu trosek pracují operativní služby," napsal gubernátor na Telegramu a dodal, že podle předběžných údajů se nálet obešel bez obětí a raněných. Později uvedl, že požár na místě byl uhašen. O který podnik se jedná, Busargin neupřesnil.
Členské země Severoatlantické aliance loni překonaly svůj cíl a poskytly Ukrajině bezpečnostní pomoc ve výši přesahující 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun). Podle mluvčí NATO Evropa a Kanada přispěly více než polovinou z této sumy, zbytek poskytly Spojené státy. Napsala to v úterý agentura Reuters.
Lídři 32 zemí NATO loni přislíbili pokračovat v podpoře Kyjeva a poskytnout Ukrajině bezpečností pomoc ve výši minimálně 40 miliard eur (asi bilion Kč) prostřednictvím "poměrných příspěvků". Mluvčí aliance Allison Hartová nyní uvedla, že spojenci závazek překročili a v roce 2024 poskytli Ukrajině bezpečnostní pomoc ve výši více než 50 miliard eur. "Více než polovina této částky pochází od evropských spojenců a Kanady," dodala. Zbývající pomoc přišla od USA. NATO neposkytlo podrobnosti o metodice použité pro výpočet příspěvků, podotkl Reuters.
"Drony krátkého doletu nyní představují jednu z nejsmrtelnějších hrozeb pro civilisty ve frontových oblastech," uvedla šéfka mise OSN Denielle Bellová. V lednu podle ní tyto zbraně zabily a zranily více civilistů než kterákoliv jiná zbraň.
Mise OSN zjistila, že kvůli útokům bezpilotních letounů krátkého doletu shazujících výbušniny zahynulo v prvním měsíci roku 38 civilistů, dalších 223 lidí utrpělo zranění. "(Drony) zasahovaly lidi v jejich autech, autobusech a na ulici," uvedla Bellová.
Na Ukrajině v lednu zahynulo kvůli válce s Ruskem nejméně 139 civilistů, dalších 738 jich utrpělo zranění. To je o 39 procent více než v prosinci, uvedla dnes ve své nejnovější zprávě Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU).
Nejvíce lidí podle ní zabily a zranily v prvním měsíci roku drony krátkého doletu, které na lidi shazovaly výbušniny. Celkem kvůli ruské vojenské agresi proti Ukrajině zahynulo přinejmenším 12 605 civilistů, dalších nejméně 29 178 lidí utrpělo zranění.
Na povrch vyplouvají nové aspekty rusko-severokorejské spolupráce. Odhalil je ruský velvyslanec v KLDR Alexandr Matsegora.
Rusko se snaží zničit naši zemi, ale snaží se o to marně, uvedl během svého prohlášení v Evropském parlamentu předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk.
Ukrajinský politik vystoupil na plenárním zasedání ve Štrasburku u příležitosti blížícího se třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu.
Opoziční hnutí SPD navrhne na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny na plénu projednat okolnosti nejasného dovozu dronů na Ukrajinu. Už v neděli avizoval, že věc bude chtít prodebatovat ve sněmovně, místopředseda opozičního ANO Radek Vondráček.
Podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu prověřují orgány činné v trestním řízení. Jde například o možné zneužívání diplomatických pasů a údajné pašování dronů ze strany armády. Kauza se týká projektu Nemesis, který organizuje spolek Skupina D.
Obliba amerického prezidenta Donalda Trumpa mezi Rusy stoupá a Kreml se nyní údajně snaží najít způsob, jak se s tím vyrovnat.
Evropský soud pro lidská práva se zastal lidí a médií potrestaných v Rusku za kritiku války na Ukrajině. Dále nařídil Moskvě stěžovatele, mezi nimi například list Novaja Gazeta nebo stanici Dožď, odškodnit.
Ukrajina napadená Ruskem se podle většiny Čechů bude muset vzdát části svého území, aby dosáhla míru. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Česko by mělo podle lidí usilovat o rychlý konec války i za cenu územních ztrát Ukrajiny. Podle téměř poloviny dotázaných také poskytuje Česko Ukrajině příliš velkou vojenskou pomoc.
Nejvíce Čechů - 37 procent - by podle průzkumu preferovalo, aby Ukrajina výměnou za mír přenechala Rusku východní část svého území a od západních zemí dostala bezpečnostní záruky, ale nevstoupila do NATO. Dalších 17 procent dotázaných by také bylo pro ukončení války za cenu obětování východu Ukrajiny Rusku, ale s tím, že by Ukrajina měla možnost vstoupit do NATO. Pro to, aby Ukrajina získala zpět celé své území, které nyní částečně okupuje Rusko, je 29 procent lidí. Pouze osm procent Čechů by chtělo naopak naprostou kapitulaci Ukrajiny.
Rusko požádalo Česko o vydání ruské opoziční novinářky Faridy Kurbangalejevové, která v Česku žije, uvedl podle BBC server Mediazona. O žádosti má rozhodovat Městský soud v Praze. Kurbangalejevová je v Rusku stíhána kvůli tomu, že údajně schvalovala terorismus a šířila lživé informace o ruské armádě. Věří, že ji Česko nevydá.
Bývalá moderátorka a zpravodajka ruské státní televize, kterou opustila po ruské anexi Krymu v roce 2014, na Facebooku zveřejnila dopis českých úřadů týkající se případu. "Dnes mi česká policie doručila dopis o tom, že ruská generální prokuratura požádala o mou extradici. Je to pro mě nepochybně velká čest, protože tímto způsobem Rusko uznává můj přínos v boji proti zločinnému Putinovu režimu," napsala.
Rusko na Ukrajinu v noci zaútočilo 124 drony a až 19 raketami, uvedl Kyjev. Poškozena byla zařízení na těžbu zemního plynu v Poltavské oblasti.
Video z rozhovoru Donalda Trumpa na Fox News, ve kterém tvrdí, že Ukrajina může nebo nemusí být ruská v budoucnu, ale on chce zpátky peníze, které napadené zemi přišly v rámci vojenské podpory od USA.
Trump on Ukraine: "They may be Russian some day, or they may not be Russian someday. But we're gonna have all this money in there, and I say I want it back." pic.twitter.com/u1l4J1yaJe
— Aaron Rupar (@atrupar) February 10, 2025
"Dáme tam všechny ty peníze a já říkám, že je chci zpátky. A řekl jsem jim, že chci ekvivalent, třeba ve formě vzácných hornin v hodnotě 500 miliard dolarů," uvedl Trump k pomoci Ukrajině. "A oni s tím v podstatě souhlasili, takže se alespoň necítíme jako hlupáci," doplnil.
Jak došel k částce 500 miliard dolarů, není zřejmé. Podle německého hospodářského institutu IfW zatím USA poskytly Ukrajině vojenskou, finanční a humanitární pomoc v celkové výši kolem 88 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč).
Americký prezident Donald Trump podle agentury AFP v rozhovoru s televizí Fox News zmínil, že by Ukrajina jednou mohla být ruská. Chce po ní vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu Kč), aby USA dostaly zpět svou podporu této zemi, která se už tři roky brání ruské agresi. Podle webu amerického ministerstva obrany ale dosavadní bezpečnostní pomoc pro Ukrajinu ze strany USA činí 67 miliard dolarů (1,6 bilionu Kč).
"Možná uzavře dohodu, možná neuzavře dohodu. Možná bude jednou ruská, nebo možná nebude jednou ruská," řekl o Ukrajině Trump, který v předvolební kampani sliboval, že válku ukončí za 24 hodin po nástupu do úřadu.
Kvůli rozsáhlému ruskému útoku na ukrajinskou energetiku dochází k nouzovému vypínání elektřiny, informují ukrajinská média s odvoláním na ministra energetiky Hermana Haluščenka a energetickou společnost Ukrenerho. Polsko kvůli útoku aktivovalo stíhačky, aby chránily jeho vzdušný prostor.
"Odehrává se další útok na ukrajinský energetický systém. V noci nepřítel zaútočil na plynárenskou infrastrukturu. Od rána zůstává energetický sektor nadále pod drobnohledem. Aby se minimalizovaly možné důsledky pro energetickou soustavu, provozovatel přenosové soustavy urychleně uplatní nouzová omezení dodávek elektřiny," napsal Haluščenko na Facebooku. Dodal, že následky bude možné upřesnit, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Ale dokud nebezpečí trvá, lidé by měli zůstat v krytech.
Ukrajinské drony během noci na dnešek nejspíše znovu napadly rafinerii v Saratovu, uvedl server BBC News s odvoláním na zprávy o požáru v rafinerii, jak o něm informují některé ruské zpravodajské kanály na sociálních sítích. Nálet nepřímo potvrdil i gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin.
Zprávy z úterý 11. února
Ruské letectvo dnes svrhlo deset řízených bomb na vesnici Tavrijske v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny, při bombardování přišel o život devětadvacetiletý muž. Oznámil to šéf oblastní správy Ivan Fedorov, podle kterého bomby také poškodily soukromé domy, hospodářská stavení a automobily.
Naopak gubernátor Belgorodské oblasti na západě Ruska, která sousedí s Ukrajinou, informoval o náletech dronů na čtyři pohraniční vsi, při kterých byl zraněn civilista. "Ve vsi Kukujevka dron zasáhl automobil, jeho řidič byl zraněn," napsal Vjačeslav Gladkov na sociální síti.
Finské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že si předvolalo ruského velvyslance ve Finsku kvůli možnému vletu ruského stroje do finského vzdušného prostoru. Incident se stal v pátek, informuje agentura Reuters.
"Ruské letadlo je podezřelé z toho, že několik minut letělo ve finském vzdušném prostoru," uvádí finská diplomacie. Stroj Finové pozorovali nad Finským zálivem západně od města Hanko.
Mluvčí Kremlu dnes znovu uvedl, že nemůže potvrdit ani vyvrátit, zda ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o nalezení způsobu, jak ukončit boje mezi Ruskem a Ukrajinou. Záhada tak obestírá první přímý kontakt mezi vůdci dvou největších jaderných mocností od chvíle, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou válku proti Ukrajině, napsala agentura Reuters, podle níž jen částečné odpovědi nabízí Moskva i Washington.
Agentura Reuters zjistila, že rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit zahraniční pomoc Washingtonu již ovlivňuje také snahy vyšetřovat možné válečné zločiny Rusů na Ukrajině.
Krok nové administrativy podle ní ohrožuje šestici projektů s rozpočty v celkovém objemu desítek milionů dolarů, které podporovaly vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Reuters o tom informuje s odvoláním na osm nejmenovaných zdrojů a oficiální ukrajinský dokument o americké podpoře. Podle informací zpravodajské agentury už bylo přerušeno financování pěti z těchto iniciativ, které se zabývaly uchováváním důkazů z bojišť nebo také reformami ukrajinské justice.
V prvních týdnech po začátku ruské invaze na Ukrajinu šéf vězeňské služby v Petrohradu a Leningradské oblasti Igor Potapenko dal elitní jednotce dozorců instrukce, aby neměli slitování s ukrajinskými válečnými zajatci. Uvádí to americký The Wall Street Journal na základě výpovědí tří bývalých příslušníků vězeňské služby. Popsali praktiky, které vyšetřovatelé OSN označili za rozšířené a systematické mučení. Jejich výpovědi doložily oficiální dokumenty, rozhovory s ukrajinskými vězni a člověk, který jim pomohl z Ruska uprchnout.
Potapenko prý členům elitní jednotky zvláštního nasazení na regionálním vedení vězeňské služby sdělil, že pro zajaté Ukrajince vznikl nový systém a že běžná pravidla se na ně nevztahují. Jednotky jinde v Rusku dostaly podobné instrukce. Takto se rozjela neúprosná mašinérie brutálního mučení ukrajinských válečných zajatců, uvádí WSJ. Dozorci jim dávali elektrické šoky do genitálií, dokud se nevybily baterie, bili vězně tak, aby jim co nejvíce ublížili, a odpírali jim lékařské ošetření, až se u týraných objevila gangréna a byla nutná amputace.
Ruští činitelé odpovědní z dodržování lidských práv v zemi neodpověděli na žádost o vyjádření, uvádí The Wall Street Journal.
V okupovaném městě Selydove v Doněcké oblasti na Ukrajině došlo k bizarnímu incidentu. Ruský tank tam totiž přejel auto, z kterého udělal kus šrotu. Jenže uvnitř byli vojáci. A ruští. Na videu, které se objevilo na sociálních sítích, jeden z Rusů celou situaci popisuje, zatímco je na záběrech vidět vrak vozidla.
Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš očekává, že válka na Ukrajině skončí do podzimních sněmovních voleb a případného návratu hnutí ANO do Strakovy akademie. V rozhovoru pro server Deník.cz dnes uvedl, že proto pro něj není tématem diskuse o pokračování české muniční iniciativy, díky níž Ukrajina získává střelivo. Očekává, že konflikt ukončí americký prezident Donald Trump. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynou za dva týdny tři roky.
Babiš uvedl, že pro ANO jako opoziční subjekt kandidující do voleb je důležité mít program pro ČR. "Myslím, že nový americký prezident to vyřeší, není na mně, abych spekuloval, jak to dopadne," řekl. Je podle něj nicméně jasné, že pokud ANO ve volbách zvítězí, k vládě se dostane zhruba v prosinci a v té době válka už dávno skončí. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček nedávno řekl, že pokud by se ANO dostalo do vlády, v muniční iniciativě pro Ukrajinu by nepokračovalo.
Ruský program mezikontinentálních balistických raket stále nedokáže zprovoznit novou raketou RS-28 Sarmat, kterou se opakovaně chlubí prezident Vladimir Putin. Podle expertů je jedním z důvodů fakt, že program byl desetiletí závislý na firmách a odbornících z Ukrajiny.
"Česká diplomacie dnes předala ruské straně protestní nótu proti nehorázným výrokům na adresu české senátorky Miroslavy Němcové ze strany Dmitrije Medveděva. Vyzvali jsme Ruskou federaci, aby ukončila informační válku proti naší zemi. Česko se zastrašovat nenechá," uvedl Lipavský.
Ministr zahraničí Jan Lipavský předal dnes po poledni ruskému velvyslanci v Česku Alexandru Zmejevskému protest proti výrokům na adresu senátorky Miroslavy Němcové (ODS). Česko se zastrašovat nenechá, uvedl v prohlášení. Na předvolání velvyslance do Černínského paláce upozornil server Blesk.cz. Bývalá předsedkyně Sněmovny Němcová čelí výhrůžkám od představitelů Ruska kvůli falešnému příspěvku na síti X, který obsahuje výzvu k opětovné blokádě Leningradu.
Při jednom z jednání Kellogg podle zdroje Semaforu uvedl, že má v plánu jednat a koordinovat další postup se zástupci každého členského státu NATO.
Americký zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg spojencům USA při nedávných jednáních řekl, že pro nového šéfa Bílého domu Donalda Trumpa připravuje návrhy, jak ukončit válku na Ukrajině. S odvoláním na tři nejmenované západní představitele to dnes napsal server Semafor.
Evropské země pracují na plánu, jak ve velkém zabavovat lodě ruské stínové flotily, které Moskva využívá k obcházení sankcí, především při vývozu ropy. S odvoláním na dva diplomaty Evropské unie to dnes napsal server Politico. Návrhy, které vyjednavači zvažují, zahrnují využití mezinárodního práva k zadržení plavidel z důvodu ochrany životního prostředí nebo pirátství. Další možností je, že by některé členské země zavedly nové vnitrostátní zákony, na jejichž základě by pak mohly vůči stínové flotile postupovat samostatně.
Slovenská generální prokuratura zamítla trestní oznámení na premiéra Roberta Fica kvůli jeho prosincové schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Píše o tom dnes slovenský Denník N. Prokurátor trestní oznámení, které podalo podalo sdružení Mier Ukrajine (Mír Ukrajině) a jeden občan, odmítl jako zatahování prokuratury do politického boje. Podezřívali Fica ze sabotáže.
Západní sankce podle ruských představitelů hatí plány Moskvy připoutat k sobě pevněji bývalé země Sovětského svazu a vytvořit ekonomické vazby se státy globálního jihu. Podle listu Financial Times to vyplývá z uniklé zprávy ruské vlády. Píše, že tento interní dokument, který loni v dubnu představil ruský premiér Michail Mišustin, přináší informace o tom, jak ruská invaze na Ukrajinu poškodila vztahy s některými z nejbližších spojenců Moskvy.
"Jsem si jistý, že konference bude využita i k jednání o míru na Ukrajině," řekl Heusgen. Za dva týdny uplynou přesně tři roky od invaze Ruska na Ukrajinu, která spustila největší válečný konflikt v Evropě od druhé světové války. Podle Heusgena bude bezpečnostní konference v Mnichově dobrou příležitostí pro zástupce Ukrajiny a Spojených států jednat o způsobu, jak dosáhnout míru na Ukrajině. Zástupci ruského režimu prezidenta Vladimira Putina na třídenní akci ani letos nebudou.
Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci v závěru tohoto týdne přijede i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na tiskové konferenci to dnes oznámil šéf konference Christoph Heusgen. Vzhledem k účasti vysoce postavených představitelů americké administrativy včetně viceprezidenta J. D. Vance a zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko generála Keithe Kellogga Heusgen předpokládá, že by se na okraj konference mohlo jednat i o mírovém plánu pro Ukrajinu.
Po boku ruských invazních sil na Ukrajině se začínají objevovat oslíci a ruská média i váleční komentátoři hlásí, že jsou tato zvířata používána k přepravě střeliva a zásob, napsal zpravodajský server Business Insider. Pozornost se na tato tažná zvířata začala upírat v době, kdy se blíží třetí výročí ruské invaze na Ukrajinu. Válka nadále vyčerpává zdroje na obou stranách a objevují se otazníky nad ruskou schopností udržet sankcemi okleštěnou ekonomiku, která je čím dál více závislá na zbrojní a obranné výrobě.
Ruské ministerstvo obrany informovalo, že jeho protivzdušná obrana ukrajinské drony v noci na dnešek sestřelila například nad Krasnodarským krajem. Gubernátor tohoto regionu na jihu Ruska Veniamin Kondratěv řekl, že dron byl sestřelen u vesnice Afipskij, kde se nachází rafinérie. Ruskojazyčný servis BBC uvádí, že podle ukrajinských činitelů byla rafinérie terčem útoku, Kondratěv to však nepotvrdil, trosky sestřeleného dronu podle něho poničily soukromý dům. V Krasnodaru se sestřelený dron zřítil na technické zázemí na střeše 19patrového obytného komplexu. Nikomu se nic nestalo.
Na jihu v Beryslavi v Chersonské oblasti zemřel 42letý muž, kterého zasáhla výbušnina shozená z dronu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady v tomto regionu.
Na Dněpropetrovskou oblast ve východní části centrální Ukrajiny Rusko útočilo nejen s nasazením dronů, ale také raketometů Grad a těžkého dělostřelectva, uvedl šéf vojenské správy Serhij Lysak. Podobně jako jindy se cílem úderů stalo město Nikopol ležící na pravém břehu Dněpru a jeho okolí. Poškozeny byly dvě firmy a větší počet rodinných domů a dva pětipodlažní obytné domy, plynovod nebo elektrické vedení. Zranění hlášeni nejsou.
Po dronovém útoku, který Rusko podle ukrajinských úřadů podniklo na obytnou čtvrť v Sumách, skončila v nemocnici 38letá žena, uvedl šéf regionální vojenské správy Ihor Kalčenko podle agentury Reuters. Poškozených bylo pět domů a zničených je 15 aut. Státní služba pro mimořádné události zveřejnila snímky hasičů zasahujících u hořících automobilů. Z poškozených bytů museli záchranáři evakuovat 65 lidí.
V Kyjevě se podle starosty Vitalije Klička od trosek padajícího dronu vzňala užitková budova. Nikomu se nic nestalo.
Ruská armáda v noci na dnešek poslala nad ukrajinské území 83 dronů, informovalo dnes dopoledne letectvo napadené země. Protivzdušná obrana jich 61 sestřelila. Škody jsou hlášeny z Kyjeva a města Sumy na severovýchodě Ukrajiny, kde podle úřadů také jedna žena utrpěla zranění. Jeden muž přišel o život v Chersonské oblasti na jihu země. Ruská armáda podle Moskvy zneškodnila 15 ukrajinských dronů. Dvaadvacet ruských dronů se podle ukrajinského letectva zřítilo, aniž způsobilo škodu.
Zprávy z pondělí 10. února
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině, napsal americký list New York Post. Listu to Trump řekl v pátečním interview na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Není jasné, kdy se telefonát s Putinem uskutečnil. Trumpův bezpečnostní poradce Mike Waltz na to v pořadu Meet the Press televize NBC News neodpověděl. Kreml dnes v reakci uvedl, že zprávu o rozhovoru nemůže potvrdit ani vyvrátit.
Lotyšsko, Estonsko a Litva jsou od nynějška součástí elektrické sítě Evropské unie, uvedl dnes lotyšský prezident Edgars Rinkévičs. Stalo se tak poté, co se energetické systémy v Pobaltí po sobotním odpojení od Ruska a Běloruska úspěšně synchronizovaly se sítí EU.
Přerušení elektrických vazeb na Rusko má geopolitický a symbolický význam. Práce na přechodu na evropské sítě se urychlily, když Rusko v únoru 2022 vojensky napadlo Ukrajinu. O kroku se diskutovalo už od ruské anexe Krymu v roce 2014.
Ruská vojska dobyla na východě Ukrajiny vesnici Orichovo-Vasylivka, uvedlo dnes na síti Telegram bez dalších podrobností ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská strana se k tvrzení Moskvy zatím nevyjádřila.
Vesnice se nachází asi deset kilometrů severozápadně od Bachmutu, který Rusové dobyli předloni. Podle posledního sčítání lidu, které je ale z roku 2001, měla vesnice 227 obyvatel.
Postup ruských sil na východě Ukrajiny je vykoupen ztrátami, které ukrajinský generální štáb za uplynulý den odhadl na 1460 vojáků. Od rozpoutání války Rusko přišlo o bezmála 850 000 vojáků a téměř 10 000 tanků, tvrdí ukrajinské velení.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle státní tiskové agentury TASS řekl, že zprávy o konverzaci mezi Putinem a Trumpem nemůže potvrdit ani vyvrátit.
"Co se dá říci o této zprávě: jak (nová Trumpova) administrativa ve Washingtonu rozvíjí svou práci, vzniká mnoho různých komunikací. A ty se vedou různými kanály. Vzhledem k množství těchto komunikací se samozřejmě může stát, že o něčem nevím, že nejsem informován. Proto v tomto případě to nemohu ani potvrdit, ani popřít," odpověděl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ruské státní agentuře TASS na otázku, zda se po Trumpově inauguraci uskutečnil telefonát mezi oběma prezidenty.
Ruské úřady podle serveru BBC News dočasně přerušily provoz na letištích ve městech Petrohrad, Volgograd a Nižnij Novgorod, což obvykle činí v případě výskytu dronů v okolí.
Rusko proti Ukrajině vyslalo v noci na dnešek 151 dronů, z nichž se jich 70 podařilo sestřelit. Dalších 74 nepřátelských dronů se zřítilo, aniž způsobily škodu, oznámilo dnes na platformě Telegram ukrajinské letectvo. Ruská protivzdušná obrana zničila nad sedmi regiony a nad anektovaným Krymem 35 ukrajinských bezpilotních letounů, tvrdí naopak ruské ministerstvo obrany, které později informovalo o sestřelení ještě jednoho dronu nad Leningradskou oblastí u Petrohradu. Ve válečných podmínkách nelze tvrzení znepřátelených stran bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to americký list New York Post, kterému to Trump řekl v pátečním interview na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Trump také řekl, že má jasný plán, jak válku ukončit. Podrobnosti k tomu ale neřekl. Není ani jasné, kdy se rozhovor s Putinem uskutečnil.
"Doufám, že to půjde rychle. Každý den tam umírají lidé," řekl americkému listu Trump. "Ta válka na Ukrajině je tak zlá. Chci tu zatracenou věc skončit," dodal.
"Vždycky jsem měl s Putinem dobrý vztah," řekl v rozhovoru Trump. Odmítl ale sdělit, kolikrát s ruským prezidentem hovořil. "To bych raději neříkal," odpověděl Trump. "On chce, aby lidé přestali umírat," řekl o Putinovi.
V pátek Trump řekl, že příští týden se pravděpodobně setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby spolu mluvili o ukončení války. V pondělí Trump řekl, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné nerosty.
Zprávy z neděle 9. února
Jedna mladá dívka zemřela a deset dalších lidí utrpělo zranění při ostřelování centra města Makijivka v Ruskem obsazené části ukrajinské Doněcké oblasti. Uvedl to její šéf Denis Pušilin. Podle agentury TASS Pušilin řekl, že ukrajinská armáda "si pro úder na centrum Makijivky vybrala vrchol víkendu". Uvedl, že ve městě dopadly úlomky sestřelené rakety a poničily obytné domy a 15 automobilů. Pušilin přikázal "poskytnout potřebnou pomoc poškozeným a vyměnit rozbitá skla v oknech - v nadcházejících dnech bude mrznout".
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský se během své pracovní návštěvy USA setkal se zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu a Rusko generálem Keithem Kelloggem. Kellogg se podle ministra zajímal o český názor na ruskou agresi. Dnes o tom informovalo ministerstvo zahraničí. Schůzka s Kelloggem patřila podle českého ministerstva mezi hlavní body návštěvy, která skončila v pátek. Druhým hlavním bodem byla schůzka se zástupci amerických technologických firem na téma vývozu čipů pro umělou inteligenci.
"Generál Kellogg se zajímal o názor Česka na ruskou agresi. Ukrajince je potřeba natolik vyzbrojit, aby mohli jednat z pozice síly. Je jednoznačně v zájmu Česka, aby si Rusko už nikdy nedovolilo svého souseda napadnout," uvedl Lipavský. O bezpečnosti Evropy jednal i se členy Sněmovny reprezentantů a Senátu. "Skutečnost, že musíme zadržovat Rusko, tu rezonuje velice silně," dodal Lipavský.
Všechny tři baltské republiky dnes v souladu s plánem zakončily odpojování od ruské energetické sítě. Podle agentury Reuters to oznámilo litevské ministerstvo energetiky. Litva ukončila elektrické připojení k Rusku ráno jako první a po hodině ji následovaly i Estonsko a Lotyšsko. Prvních 24 hodin budou země fungovat samostatně. V neděli se pak napojí na energetickou síť Evropské unie.
Ruští vládní politici a podnikatelé přestali být hybateli politického života v zemi. Alexandra Prokopenková z Carnegie Russia Eurasia Center se je proto zdráhá označovat za elitu. Tato novodobá ruská "šlechta" podle ní nyní spoléhá na jednoho člověka - a tím je paradoxně Donald Trump.
Zprávy ze soboty 8. února
Severokorejští vojáci znovu bojují u Kursku. Ve svém večerním hlášení to v pátek řekl ukrajinský prezident. "Došlo k novým útokům v oblastech operace v Kurské oblasti, opět se zapojila ruská armáda a severokorejští vojáci," uvedl Zelenskyj
Kyjev na konci ledna uvedl, že severokorejští vojáci byli staženi z bojiště v Kurské oblasti kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli v bojích s ukrajinskými silami.
V posledních třech týdnech jsme nezaznamenali, ani nezjistili žádnou aktivitu nebo ozbrojené střety se Severokorejci. Proto se domníváme, že byli staženi kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli," řekl tehdy mluvčí ukrajinských speciálních sil, plukovník Oleksandr Kindratenko.
Ruská armáda zřejmě posílá na frontu osly. Mají pomoci vojenské logistice jako tažná zvířata. Vojáky to podle jejich komunikace na sociální síti Telegram pobavilo i znepokojilo. Detaily přinášíme v článku.
Trump počítá s tím, že si příští týden promluví s Volodymyrem Zelenským. Do budoucna se chce prezident spojených států sejít i s Putinem. Trump se nechal slyšet, že bude požadovat výměnou za vojenskou pomoc po Ukrajině dodávky vzácných kovů.
Zelenskyj agentuře Reuters řekl, že je důležité, aby se s Trumpem sešel dříve, než se americký prezident setká s Putinem. "Stále je důležité, aby partneři nejprve mluvili o problémech (spolu), než mluví s nepřítelem," poznamenal. S Trumpem chce hovořit především o bezpečnostních zárukách, počítá ale i s diskuzí o ekonomických otázkách.
Ukrajina doufá, že Trumpovy sankce na činitele Mezinárodního trestního soudu (ICC) nezablokují stíhání válečných zločinů spáchaných během války Ruska proti Ukrajině. Dnes to uvedl šéf ukrajinské diplomacie
Zatykači čelí i Vladimír Putin kvůli podezření z účasti na nezákonném zavlečení ukrajinských dětí do Ruska. .
Sociálními sítěmi koluje falešné video, které tvrdí, že americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) platila miliony dolarů hollywoodským hvězdám, aby navštívily Ukrajinu.
Dezinformační video už mimo jiné sdílel i Elon Musk, který se, ve své nové pozici v americké administrativě, snaží agenturu zlikvidovat.
Podle investigativních novinářů BBC však video nese jasné znaky, odkazující na jeho původ v jedné z Ruskem operovaných trollích farem.
Válka na Ukrajině není zamrzlá v permanentní remíze, píše ve svém půlročním hodnocení americký Institut pro studium války (ISW). Částečně to podle analytiků institutu dokládá ukrajinská ofenziva v Kursku. "Limitovaná aktivita ukrajinských sil… může mít výrazné dopady na celkový průběh bojů," uvádí ISW.
Rozhodující je podle analytiků příliv pomoci Ukrajině ze Západu, kdy její oslabení může Rusku umožnit převzít iniciativu a zabrat významné území, stejně tak může pokračující podpora pomoci Ukrajině.
Special Report | Ukraine’s Kursk Incursion: Six Month Assessment ⬇️
— Institute for the Study of War (@TheStudyofWar) February 6, 2025
A small group of Ukrainian troops in Kursk Oblast have complicated the Russian military's efforts to advance in Ukraine over the last six months. Roughly a division's worth of Ukrainian troops have undermined… pic.twitter.com/Y8NW64fdBf
Trump je připraven posílit ekonomické sankce proti Rusku. Pro New York Post to sdělil Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg. "Současné sankce proti Moskvě jsou jen asi na úrovni tři na škále od jedné do desíti," řekl Kellogg. Prostor, jak sankce navýšit, vidí prý především v zaměření se na ruskou produkci a vývoz ropy.
Válka podle amerického zmocněnce ale nemůže skončit bez jednání mezi Kyjevem a Moskvou. "Obě strany při jakémkoliv jednání musí něco dát, tak to prostě při vyjednávání chodí. Bude to příjemné všem? Ne. Bude to přijatelné pro všechny? Ne. Ale pokusíte se udržet rovnováhu," uvedl Kellogg.
Operace ukrajinských sil v ruské Kurské oblasti se může stát důležitou součástí vyjednávacího procesu o ukončení ruské války proti Ukrajině, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym v Kyjevě. Informovala o tom agentura Ukrinform. Zelenskyj také připouští, že by se mohl při debatách o podmínkách míru setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Ruské ministerstvo obrany dnes prohlásilo, že ruská armáda dobyla město Toreck na východě Ukrajiny. Kyjev se k informaci zatím nevyjádřil. Podobná tvrzení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů, ruské invazní síly ale v poslední době na východě Ukrajiny setrvale postupují.
Tři lidé zahynuli při ruském útoku na obytnou budovu v obci Myropillja v Sumské oblasti. Informoval o tom dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady. Ruské síly v noci ze čtvrtka na pátek zřejmě na místo shodily tři řízené letecké pumy, uvedla ukrajinská prokuratura. Moskva se k věci nevyjádřila.
Obec se nachází blízko hranic s ruskou Kurskou oblastí, do které před půl rokem pronikla ukrajinská vojska. Moskva na oplátku zesílila bombardování ukrajinského regionu, poznamenala agentura AFP.
Ukrajinská armáda postoupila v ruské Kurské oblasti až pět kilometrů za ruské linie jihovýchodně od města Sudža, uvedl ve své dnešní zprávě o vývoji bojů americký Institut pro studium války (ISW). Informace o nové ukrajinské ofenzivě v ruském regionu přicházely už ve čtvrtek, ministerstvo obrany v Moskvě tehdy prohlásilo, že ruská armáda všechny ukrajinské útoky odrazila.
"Geolokalizované záběry zveřejněné 6. února naznačují, že ukrajinské síly v poslední době postoupily jihozápadně od (vsi) Machnovka (která leží jihovýchodně od města Sudža), severně a východně od (vesnice) Čerkasskaja Konopelka (ležící dále na jihovýchod od Sudži)," uvádí institut, podle něhož Ukrajinci dobyli obce Kolmakov a Fanasejevka. Ukrajinská armáda podle ISW zahájila novou sérii útoků silou mechanizovaného praporu.
Kyjev zatím zprávy o nové ofenzivě nekomentoval. Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek tvrdilo, že ukrajinské síly zaútočily v několika vlnách ve směru na obce Čerkasskaja Konopelka a Ulanok s obrněnou technikou o síle až dvou mechanizovaných praporů a že ruské síly útok odrazily. Podobná tvrzení znepřátelených stran ovšem nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
Za největší aktuální nebezpečí pro svou zemi třetina Ukrajinců pokládá růst cen, 32 procent pak ekonomickou krizi. Méně se Ukrajinci obávají, že ruská vojska zesílí ostřelování a bombardování: tato možnost znepokojuje 27 procent dotázaných. A rovná čtvrtina se obává další okupace ukrajinského území Ruskem, uvedl v pátek server Ukrajinska pravda s odvoláním na průzkum uskutečněný sociologickou společností Rejting. Čtyři pětiny dotázaných uvedly, že se ekonomická situace země zhoršila. Tři pětiny, přesněji 62 procent, si totéž myslí o situaci politické. Průzkum se uskutečnil na přelomu loňského listopadu a prosince a zúčastnilo se jej 5600 dotázaných ze všech oblastí Ukrajiny s výjimkou okupovaných území Krymu a Donbasu.
zprávy z pátku 7. února
Přesně půl roku po překvapivém vpádu do Kurské oblasti na západě Ruska zahájily ukrajinské jednotky v tomto regionu novou ofenzivu. O útoku nejprve na sociálních sítích informovali ruští blogeři, později jej potvrdilo ruské ministerstvo obrany, podle kterého ruští vojáci odrazili osm vln útoků. Podobná tvrzení znepřátelených stran ale nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Ukrajinský útok má podle BBC nejspíše odehnat ruské síly od okresního města Sudža, dobytého krátce po vpádu na ruské území z loňského 6. srpna.
Do regionální vlády v ruské Orenburské oblasti jmenovali válečného veterána Nursultana Mussagalejeva, kterého Ukrajina obviňuje ze zabíjení a mučení civilistů za ruské okupace města Buča. Uvedl to dnes zpravodajský server Meduza. Mussagalejev se v Orenburské oblasti narodil a ruský prezident Vladimir Putin jej za jeho činy vyznamenal titulem Hrdina Ruska.
V Petrohradu zemřel devětapadesátiletý ruský hudebník Vadim Strojkin, kterého úřady podle médií podezíraly z financování ukrajinských ozbrojených sil. Umělec vypadl z okna v desátém patře poté, co policie přišla prohledat jeho byt. S odvoláním na ruská média to dnes napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Server Fontanka píše, že muzikant spáchal sebevraždu. Naposledy byl viděn živý, když šel do kuchyně, aby se podle svých slov napil vody, napsal zpravodajský portál a dodal, že poté se pod okny našlo hudebníkovo tělo. Okolnostmi jeho smrti se podle webu bude zabývat ruský vyšetřovací výbor, který má na starosti vyšetřování závažných trestných činů.
BBC poznamenala, že oficiálně tyto informace zatím ruské úřady nepotvrdily.
Příběh jedenácti útočících ruských vojáků u Pokrovska svědčí o trendu, který nyní převládá na tisíc kilometrů dlouhé ukrajinské frontě. Z délky životnosti rekrutů jsou ohromeni i samotní Rusové.
Kreml odvolal šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurije Borisova a na jeho místo jmenoval dosavadního náměstka ministra dopravy Dmitrije Bakanova. Informovaly o tom dnes tiskové agentury a ruská média. Borisov měl reformovat ruské vesmírné odvětví, nicméně Rusko nadále zaostávalo za svými konkurenty, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Loni Rusko vypustilo do vesmíru pouze 17 raket, ačkoliv na začátku roku 2024 Borisov uvedl, že do konce roku je v plánu 40 startů do vesmíru, podotkla stanice. Ruský zpravodajský server RBK s odvoláním na zdroj obeznámený se situací v Roskosmosu píše, že rozhodnutí padlo v atmosféře nejistoty ohledně "parametrů realizace" projektu národního kosmického střediska v Moskvě, u kterého se zvyšují náklady na stavbu.
Nizozemsko dodalo na Ukrajinu stíhačky F-16. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany, počet strojů ale neupřesnilo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X uvedl, že Nizozemsko plní své závazky.
Ukrajina dnes získala také francouzské stíhačky Mirage 2000, které zemi vzdorující ruské invazi loni slíbil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu dvě balistické střely Iskander-M a 77 bezpilotních letounů. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila 56 dronů, dalších 18 strojů zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. O osudu střel a zbylých dronů se nezmiňuje. Škody jsou podle něj hlášeny ve třech ukrajinských regionech - Charkovské, Čerkaské a Dněpropetrovské oblasti.
"Podle předběžných informací, bezpilotní letoun shodil výbušné zařízení na osobní automobil," napsal belgorodský gubernátor Vjačeslav Gladkov na telegramu. Ve voze se podle něj v době útoku pravděpodobně nacházel muž a dvě dívky ve věku 18 a 14 let, kteří zemřeli na místě. Logačjovka se nachází v těsné blízkosti hranic s Ukrajinou a podle agentury AFP ji ruské úřady už dříve kvůli válce zařadily do zóny, kam je civilistům zakázán vstup.
Ukrajinské bezpilotní letouny zasáhly vojenské letiště Primorsko-Achtarsk v Krasnodarském kraji na jihu Ruska, informoval dnes generální štáb ukrajinské armády. Ruskojazyčný servis BBC uvádí, že v noci lidé na sociálních sítích zveřejňovali snímky a videa požáru, který vypukl zřejmě na letišti. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti později uvedl, že při útoku ukrajinského dronu v obci Logačjovka zahynuli tři lidé. Kyjev se k této informaci nevyjádřil.
Ruské ministerstvo zahraničí odebralo akreditaci zpravodajovi deníku Le Monde. Informoval o tom samotný francouzský list a poznamenal, že je to poprvé od 50. let minulého století, co nebude mít v Moskvě korespondenta. Ruská diplomacie dnes podle státní agentury TASS uvedla, že Moskva prodlouží akreditaci francouzskému novináři, pokud Paříž udělí víza pracovníkovi ruského listu Komsomolskaja pravda.
Francie dnes dodala na Ukrajinu první stíhačky Mirage 2000. Na síti X o tom informoval francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Francouzský prezident Emmanuel Macron loni v červnu oznámil, že Francie poskytne Ukrajině vzdorující ruské invazi bojové letouny Mirage 2000-5.
Ruská Sberbank plánuje spolupracovat s Číňany na projektech umělé inteligence (AI), řekl agentuře Reuters zdroj z vedení největší ruské banky. Reaguje podle něj na úspěch čínské aplikace DeepSeek, která změnila technologické prostředí tím, že vytvořila výkonný model AI mnohem levněji než američtí konkurenti.
Ruská plynárenská skupina Gazprom začala od února dodávat plyn na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream, od dubna objem dodávek zdvojnásobí. Novinářům to dnes řekl šéf slovenských plynáren SPP Vojtech Ferencz. Státem kontrolovaná společnost SPP je největším prodejcem plynu na Slovensku.
Ukrajinské drony útočily také v Rostovské a Astrachaňské oblasti, informovaly úřady v těchto regionech. Nikomu se podle nich nic nestalo. Podle ruského ministerstva obrany protivzdušná obrana sestřelila celkem 28 ukrajinských bezpilotních letounů.
Ukrajinský generální štáb uvedl, že na letišti ruská armáda skladuje drony typu šáhed a vypouští je z něho k útokům proti ukrajinskému území. Využívá jej ale i pro údržbu letounů podílejících se na bojových operacích v ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Na zasaženém místě vypukl požár a ukrajinský generální štáb dodal, že výsledky útoku vyhodnocuje.
Ukrajinské bezpilotní letouny zasáhly vojenské letiště Primorsko-Achtarsk v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Dnes o tom informoval generální štáb ukrajinské armády. Ruskojazyčný servis BBC uvádí, že v noci lidé na sociálních sítích zveřejňovali snímky a videa požáru, který vypukl zřejmě na letišti.
Rusko podle Rjabkova znovu získalo "své právoplatné místo ve světové geopolitice díky tomu, že překazilo vládě (bývalého amerického prezidenta) Joea Bidena snahu způsobit Rusku strategickou porážku v hybridní válce" na Ukrajině. V souvislosti s touto nefungující politikou "to musí být Spojené státy, které podniknou první krok k normalizaci vztahů na základě vzájemného respektu a rovných práv," uvedl Rjabkov v komentáři na internetových stránkách ruského ministerstva zahraničí. Vzkázal, že Rusko je "otevřené dialogu a připravené dospět k dohodě po tvrdém vyjednávání", při kterém Spojené státy vezmou v potaz stávající situaci. "Rozhodnutí tedy závisí na Trumpovi a jeho týmu," podotkl Rjabkov.
Spojené státy musejí udělat první krok ke zlepšení vztahů s Ruskem poté, co mu roky nenaslouchaly a vedly chybnou politiku s cílem dosáhnout "strategické porážky" Moskvy. Podle agentury Reuters to uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Založit zahraniční politiku na potřebě "dosáhnout s Bílým domem dohody za každou cenu" by podle něho bylo chybou.
zprávy ze čtvrtka 6. února
Nejméně tři oběti na životech - dvě v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny a jednu u černomořského přístavu Oděsa na jihu země - si vyžádaly ruské útoky, uvedly ve středu večer ukrajinské úřady. Dva lidé přišli o život při ruském bombardování města Družkivka u Kramatorska na východě Ukrajiny, uvedli na sociální síti Telegram záchranáři ze Státní služby pro mimořádné situace. Původně informovali o jednom mrtvém a dvou raněných, ale v průběhu dne našli v rozvalinách obytného domu zasaženého ruskou bombou další mrtvé tělo. Mezitím odklidili 12 tun sutin. Ruské bombardování poškodilo sedm obytných domů a způsobilo požár v místním podniku, který hasiči mezitím uhasili.
V Oděské oblasti přišel o život jeden muž a druhý skončil s vážnými zraněními v nemoci. Stalo se tak poté, co oba náhodou šli okolo nedostavěného obytného domu, na který ruské jednotky vystřelily raketu. Na místě zasahují záchranné složky, napsal na Telegramu šéf oblastní správy Oleh Kiper.
Další válečné zajatce si dnes vyměnily Rusko a Ukrajina, na kterou Rusko v únoru 2022 vojensky zaútočilo. Podle ukrajinského prezidenta Volodmyra Zelenského se do vlasti vrací 150 ukrajinských zajatců. Stejný počet osob propuštěných z ukrajinského zajetí hlásí podle agentury TASS také ruské ministerstvo obrany. Výměnu zajatců zprostředkovaly podobně jako v předchozích případech Spojené arabské emiráty (SAE).
"Jsou z různých sektorů fronty. Někteří z chlapců byli drženi v zajetí více než dva roky," citovala agentura Reuters z vyjádření Zelenského na Telegramu o propuštěných ukrajinských vojácích.
Ukrajina používá na frontě 40 procent zbraní a vybavení domácí výroby, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Příspěvek USA na obranu země podle něj dosahuje 30 procent.
Vítězství Ukrajiny v rusko-ukrajinské válce si přeje 44 procent Čechů, v Polsku 68 procent obyvatel a na Slovensku asi třetina, uvádí průzkum CEDMO.
Útočiště pro uprchlíky před postupující ruskou armádou na východě Ukrajiny, v jaké se proměnil koncertní sál v okresním městě Pavlohrad v Dněpropetrovské oblasti, je v ohrožení, uvedla agentura AP. Důvodem je zmrazení americké pomoci z fondů, které až dosud hradily tři pětiny nákladů na provoz útulku, činící asi 7000 dolarů (asi 170 000 Kč) měsíčně.
"To jsou všechno věci, které je potřeba na té vyšší úrovni, třeba i na té alianční úrovni a na té politické úrovni, promyslet. Ale za nás, za vojáky, úplně v pořádku prostě, pokud někdo rozhodne, tak my s tím problém nemáme," řekl Řehka. Česká armáda podle něj působila už v daleko horších podmínkách a nebezpečnějších prostředích.
Přesun části výcviku ukrajinských vojáků na Ukrajinu je čistě politickým rozhodnutím, vojensky si ho ale náčelník generálního štábu Karel Řehka představit umí velmi jednoduše.
Požadavek Ukrajinců na přesun části výcviku z jiných zemí na Ukrajinu chápe, chápe ale také legitimitu diskuse, která se musí před potenciálním rozhodnutím vést na politické i alianční úrovni. Řehka to řekl v rozhovoru ČTK.
Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek způsobil požár skladu ropy v Krasnodarské oblasti. Oznámil to brzy ráno gubernátor jihoruského regionu. S plameny podle něj bojovalo 55 hasičů.
Podle ukrajinského prezidenta bude jednání kromě Ukrajiny a Ruska vyžadovat přítomnost i dalších účastníků. Jmenovitě zmínil "Evropu" a Spojené státy.
"Pokud je to jediné uspořádání, ve kterém můžeme přinést mír občanům Ukrajiny a neztrácet lidi, rozhodně se pro toto uspořádání rozhodneme," citovala z rozhovoru Zelenského s britským novinářem agentura AFP.
V bojích s Ruskem padlo dosud 45 100 ukrajinských vojáků a dalších 390 tisíc bylo zraněno, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britskému novináři Piersovi Morganovi. Ruské ztráty podle Zelenského slov dosahují 350 tisíc mrtvých a 600 až 700 tisíc zraněných. Mnoho dalších příslušníků ruských sil je nezvěstných, dodal. Z úryvků interview, které dnes Morgan zveřejnil, citovala agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem uvedl, že by souhlasil s přímými rozhovory se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o konci války, kterou Moskva zahájila před téměř třemi lety. Na jednání by ale podle Zelenského měli být i další účastníci.
Ukrajinský prezident dodal, že Putin se musí zcela stáhnout z ukrajinského území a měl by také poskytnout kompenzace za všechny ztráty a škody způsobené ve válce, kterou vyvolal.
Na novinářovu otázku ohledně bezpečnostních záruk, které by Putina mohly odradit od opětovného napadení Ukrajiny, Zelenskyj odpověděl, že v případě, že by se přijímání Ukrajiny do NATO protáhlo na roky či desítky let, bylo by naprosto legitimní se ptát, co do té doby zemi ochrání.
"Udělejme to tedy takto: vraťte nám jaderné zbraně, dejte nám rakety, naši partneři nám pomohou financovat milionovou armádu, přesuňte svůj kontingent do těch regionů naší země, kde chceme stabilitu, aby lidé měli mír," poznamenal Zelenskyj.
Jaderné zbraně by byly dostatečnou zárukou bezpečnosti Ukrajiny, pokud nebude přijata do Severoatlantické aliance, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britskému novináři Piersovi Morganovi. Z úryvků interview, které dnes Morgan zveřejnil, citoval například server Meduza. Ukrajina si třetím rokem brání Rusku, jehož vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022 vtrhla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Prokuratura upřesnila, že mezi oběťmi jsou tři muži ve věku 43, 61 a 68 let a dvě dívky ve věku 18 a 19 let. Dívky si přišly na úřad vyřídit doklady, starší z nich byla těhotná, uvedl náčelník policie Serhij Bolvinov. Rusové podle něj raketou Iskander-M zasáhli budovu městské správy a také vícepodlažní obytné domy. V daném místě podle něj nebyl ani jediný vojenský objekt.
Pět civilistů na východě Ukrajiny přišlo o život poté, co město Izjum zasáhla ruská raketa. Dalších 55 lidí, včetně tří dětí - šestiletého chlapce a dívek ve věku 14 a 16 let - bylo zraněno. Na sociální síti to dnes napsal šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Čtrnáctiletá dívka je ve vážném stavu.
Právní základy pro zřízení zvláštního tribunálu položili experti Evropské komise, Evropské služby pro vnější činnost, Rady Evropy, Ukrajiny a 37 států. Jakmile bude tribunál funkční, bude mít pravomoc pohnat ke zodpovědnosti ruské politické a vojenské představitele, kteří nesou největší odpovědnost za zločin agrese proti Ukrajině. Kdy by se tak přesně mělo stát, dnes představitelky EU neuvedly.
Leyenová poznamenala také, že spravedlnost nemůže existovat bez odškodnění, a Rusko proto za agresi musí zaplatit. Vznikne tak také Komise pro náhradu škod, na jejíž práci se bude podílet také EU. "Netrestané zločiny jen povzbuzují nová zvěrstva. Toto je signál světu, že nikdo z ruského vedení není nedotknutelný," poznamenala zase Kallasová.
"Když se Rusko rozhodlo přejet svými tanky přes ukrajinské hranice a porušit Chartu OSN, spáchalo jeden z nejzávažnějších zločinů: zločin agrese. Nyní přichází spravedlnost. Spravedlnost pro Ukrajinu. Položili jsme právní základy pro zvláštní tribunál," uvedla v tiskové zprávě von der Leyenová.
Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a 37 zemí položily právní základy pro vytvoření zvláštního tribunálu, který se má zabývat ruskou agresí na Ukrajině. O tomto kroku dnes informovaly předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Zelenskyj uvedl také, že jeho tým je v kontaktu s bezpečnostním poradcem amerického prezidenta Mikem Waltzem a s Trumpovým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kellogem a domlouvá se termín cesty americké delegace do Kyjeva. Podle agentury Unian by se Kellogova návštěva měla konat po 11. únoru.
"Jsme otevřeni tomu, aby toto všechno (nerostné bohatství) bylo možné rozvíjet s našimi partnery, kteří nám pomáhají chránit naši zemi a zatlačit nepřítele zpět svými zbraněmi, svou přítomností, sankčními balíčky. A to je naprosto fér. Mluvím o tom, co jsem řekl už v září, kdy jsem se setkal s prezidentem Trumpem (v USA)," prohlásil Zelenskyj před novináři podle agentury Unian.
Ukrajina je otevřena možnosti těžby vzácných kovů spolu s partnery, kteří jí pomáhají ve válce s Ruskem. Uvedl to dnes podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na pondělní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné kovy.
Atentát na zakladatele dobrovolnické jednotky ArBat bojující proti Ukrajině Armena Sarkisjana mohl podle upřednostňované vyšetřovací verze spáchat sebevražedný atentátník, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. Motivem atentátu pak mohlo být přerozdělení sfér vlivu v podsvětí, dodala.
Výbor na ochranu novinářů vyjádřil dnes znepokojení nad tím, že ukrajinská tajná služba SBU vyšetřuje populární server Ukrajinska pravda kvůli podezření z prozrazení státního tajemství. Uvedla to agentura AFP, podle které vyšetřování zapadá do dlouhodobějšího sporu nezávislého serveru a prezidentské kanceláře kvůli kritickým článkům o vládě.
Server Hromadske v této souvislosti poznamenal, že hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj už loni uvedl, že navzdory náročné situaci na frontové linii začal proces rotace, jenž má nahrazovat jednotky, které bojují už dlouho. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak později listu The Wall Street Journal (WSJ) řekl, že se Ukrajině daří provádět "určité rotace" vojáků.
Velení ukrajinské armády převelí k jednotkám pozemních sil asi 50 tisíc vojáků z jiných složek ozbrojených sil, aby doplnili bojové brigády. Napsal to dnes server Ukrajinska pravda, který se odkazuje na svůj zdroj v generálním štábu. Účelem rozsáhlého přesunu je podle něj zahájení dlouho očekávaných rotací, napsal ukrajinský web.
"Musíme to udělat, abychom mohli spustit mechanismus rotací. Zdroje, které se v současné době cvičí ve výcvikových střediscích, stačí pouze na minimální doplnění jednotek, nikoliv na plnou podporu bojové složky," cituje Ukrajinska pravda zdroj. "Díky těmto přesunům mezi jednotkami, stejně jako náboru, toho budeme schopni. Máme už schválený plán rotací," dodal.
"Mrtví z Izjumu jsou dvě ženy a dva muži. Civilisté," napsal Syněhubov. Později sdělil, že počet obětí se zvýšil na pět. "Záchranáři vyprostili další tělo. Identifikují ho," uvedl a následně také aktualizoval počet zraněných: ze dvou desítek na téměř čtyřicet. Mezi poraněnými je podle něj patnáctiletá dívka a šestiletý chlapec.
Pět lidí zahynulo při ruském vzdušném útoku na východoukrajinské město Izjum. Na platformě Telegram to dnes napsal šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov, podle něhož jsou další čtyři desítky lidí zraněny. Rusové použili balistickou střelu, zasáhli administrativní budovu, sdělil regionální činitel a dodal, že na místě nebylo žádné vojenské zařízení.
Obavy o jadernou bezpečnost v zemi vyvolávají nejen incidenty v záporožské elektrárně, která je největším nukleárním zařízením svého druhu v Evropě, ale také ruské údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Jaderné reaktory totiž potřebují dodávky elektřiny, aby je bylo možné chladit.
Útok na ukrajinskou elektrickou síť může vést k jaderné havárii. Na síti X před takovým rizikem varoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, který si dnes v Kyjevě prohlédl elektrickou stanici důležitou pro bezpečnost ukrajinské nukleární energetiky. Ukrajina třetím rokem čelí ruské invazi. Ruská armáda během války mimo jiné obsadila Záporožskou jadernou elektrárnu. "Jaderná nehoda může nastat po přímém útoku na elektrárnu, ale také po narušení dodávek elektřiny," uvedl Grossi.
Spojené státy už nechtějí Ukrajinu podporovat bezúplatně. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle kterého to dokazuje návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Kyjev výměnou za pomoc dodával do USA vzácné kovy. Spojené státy jsou největším podporovatelem Ukrajiny, která třetím rokem čelí ruské invazi. Dodávky zbraní z USA jsou pro ukrajinskou armádu zásadní.
Velení ukrajinské armády převelí k jednotkám pozemních sil asi 50 tisíc vojáků z jiných složek ozbrojených sil, aby doplnili bojové brigády. Napsal to dnes server Ukrajinska pravda, který se odkazuje na svůj zdroj v generálním štábu. Účelem rozsáhlého přesunu je něj zahájení dlouho očekávaných rotací, napsal ukrajinský web.
Konec války přinese režimu Vladimira Putina mnohem větší výzvy než samotný konflikt. Politolog Jem Morrow pro ruský opoziční web Meduza vysvětlil, jak agrese na Ukrajině prohlubuje propast mezi chudými a bohatými Rusy.
Severokorejští vojáci, kteří bojovali po boku ruské armády v Kurské oblasti, se zřejmě od poloviny ledna nezapojují do bojů. Napsala to v noci na dnešek agentura AFP s odvoláním na jihokorejskou tajnou službu. Ukrajinská armáda už před několika dny uvedla, že severokorejští vojáci byli staženi z tohoto úseku frontové linie ruské války proti Ukrajině kvůli těžkým ztrátám.
"Zdá se, že od poloviny ledna se severokorejští vojáci nasazení v ruské Kurské oblasti nezapojili do bojů," uvedla jihokorejská tajná služba NIS. "Jedním z důvodů může být výskyt mnoha obětí, ale detaily se stále monitorují," dodala tajná služba.
Na možnou přestávku v nasazení severokorejských sil nejprve upozornil minulý týden americký list The New York Times, podle jehož zdrojů nebyli vojáci KLDR zpozorováni na frontě asi dva týdny. Do boje by se podle něj mohli vrátit po dalším výcviku, zlepšení způsobu nasazení a po dalších opatřeních ke zmenšení ztrát.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vnímá snahu Ukrajinců přesunout část výcviku svých vojáků z jiných zemí na ukrajinské území. Nemá ale zatím žádné konkrétní požadavky a informace. Řekla to v rozhovoru s ČTK. Česko je podle ní v tuto chvíli připravené poskytovat Ukrajincům výcvik v tuzemsku nebo jinde v Evropské unii. Pokud by byla nějaká společná dohoda v EU či v Severoatlantické alianci (NATO) na výcviku na Ukrajině, musely by tento nový mandát schválit obě komory parlamentu.
Česko se zatím podílelo na výcviku téměř osmi tisíc ukrajinských vojáků na území Česka a Polska, ve výcviku chce pokračovat, uvedla dále ministryně.
Ruský prezident Vladimir Putin svým dekretem přikázal ruské vládě obnovit hudební soutěž Intervize, která se konala v časech sovětského vládce Leonida Brežněva. Hudební soutěž by se měla konat ještě letos v Moskvě, aby tak nahradila mezi Rusy nesmírně populární hudební soutěž Eurovize, ze které bylo Rusko vyloučeno kvůli invazi na Ukrajinu, uvedl server The Moscow Times.
Americký prezident Donald Trump chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné kovy. Podle agentury AFP to dnes Trump v Bílém domě řekl novinářům. Agentura Reuters zase s odvoláním na své zdroje napsala, že USA o víkendu obnovily dodávky zbraní Ukrajině.
Ukrajině se podařilo získat zpět 12 dětí, které byly násilně zavlečeny do Ruska. Podle agentury Reuters to v pondělí uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. Některé z vrácených dětí se již blíží plnoletosti, je mezi nimi ale i například osmiletá dívka, přiblížil Jermak. Moskva věc nijak nekomentovala.
Navrácené děti jsou podle Jermaka součástí prezidentovy iniciativy, jejímž cílem je vrátit domů všechny děti držené proti jejich vůli v Rusku.
Zprávy z úterý 4. února
Rusko v lednu postupovalo ve svém válečném tažení a zmocnilo se dalších 430 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Napsala to dnes agentura AFP na základě analýzy údajů amerického Institutu pro studium války.
První měsíc letošního roku podle ní přinesl mírné zpomalení v postupu invazních vojsk, která v prosinci obsadila 476 kilometrů čtverečních a v listopadu 725 kilometrů čtverečních ukrajinské půdy.
Ukrajinský generální štáb později na Facebooku uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly v noci zasáhly ropnou rafinérii ve Volgogradu a astrachaňský závod na zpracování plynu. Oba podniky podle ukrajinské armády produkují množství paliva pro ruskou invazní armádu.
"Setkali jsme se s českými zbraněmi, vyzkoušeli je a zjistili jsme, že útočné pušky jsou špatné. Zpravidla se u všech, které mají k dispozici, zasekávají náboje," cituje státní agentura vojáka s označením Kasper. Ten žádné další podrobnosti o zmíněných zbraních neuvádí, pouze tvrdí, že ruští vojáci automatické pušky testovali na střelnici. "Myslím, že v zásadě ukrajinské ozbrojené síly nemají žádnou výhodu ve zbraních, výhoda je na naší straně," uvedl ruský voják, který dále ve zprávě agentury TASS popisuje mimo jiné výcvik invazních sil.
Automatické pušky české výroby, které našli ruští vojáci v obsazených pozicích ukrajinských ozbrojených sil v Doněcké oblasti, se ukázaly jako vadné, prohlásil podle ruské státní agentury TASS jeden z ruských invazních vojáků. Agentura ho označila jako příslušníka jižní skupiny vojsk ruské armády s volacím znakem Kasper. Podobná tvrzení jednotlivých stran konfliktu nelze nezávisle ověřit. Agentura žádné podrobnosti k údajně vadným zbraním neposkytla.
Rusko vydírá své vojáky. Těm, kteří odmítají prodloužit smlouvu s ministerstvem obrany, velitelé hrozí, že je nasadí v Kurské oblasti. Podle partyzánského hnutí Ateš vojákům naznačují, že to bude jejich poslední boj, cituje server Kyiv Post.
V nemocnici zemřel na následky zranění při dnešním výbuchu v Moskvě Armen Sarkisjan, šéf boxerské federace takzvané Doněcké lidové republiky, tedy mezinárodně neuznaného proruského separatistického útvaru na východě Ukrajiny, který nyní Moskva okupuje. O jeho smrti píší server Kommersant a ruská agentura TASS. Agentura Reuters Sarkisjana označuje za představitele proruských polovojenských jednotek z východoukrajinské Doněcké oblasti. Ruská média ráno informovala o explozi v rezidenčním komplexu v Moskvě, při kterém původně jeden člověk zemřel a další čtyři - včetně Sarkisjana - utrpěli zranění.
"Sarkisjan byl hospitalizován ve vážném stavu. Zemřel jeho osobní strážce," citoval nejprve TASS svůj zdroj v ruských operačních službách. Později agentura mimo jiné s odvoláním na zdravotnickou službu napsala, že v nemocnici zemřel také Sarkisjan. Ten byl podle Kommersantu čestným předsedou boxerské federace DNR a v roce 2022 založil dobrovolnický prapor ArBat, jenž se skládá z asi 500 lidí, většinou etnických Arménů. Jednotka vznikla, aby bojovala proti Ukrajině.
Rusko je podle dánské premiérky Mette Frederiksenové hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu. Evropská unie musí více spolupracovat v obraně i odstrašení, uvedla předsedkyně dánské vlády před zahájením dnešního neformálního summitu EU v bruselském paláci Egmont. Frederiksenová rovněž zopakovala, že Grónsko je součástí Dánského království a není na prodej. Reagovala tak na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který by chtěl území získat.
Ukrajinské letectvo na Telegramu oznámilo, že Rusové v noci zaútočili na Ukrajinu 71 drony, z nichž 38 ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila a dalších 25 strojů zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. O osudu zbylých bezpilotních letounů se nezmiňuje.
Jeden člověk zemřel a čtyři utrpěli zranění při explozi v rezidenčním komplexu na severozápadě Moskvy. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS, podle níž výbuch způsobilo zatím neznámé zařízení. Jeden ze zraněných je podle agentury Armen Sarkisjan, šéf boxerské federace takzvané Doněcké lidové republiky (DNR), tedy mezinárodně neuznaného proruského separatistického útvaru na východě Ukrajiny, který nyní Moskva okupuje. Agentura Reuters ho označila za představitele proruských polovojenských jednotek z východoukrajinské Doněcké oblasti.
Noční ukrajinské dronové útoky způsobily požáry v ruské Astrachaňské a Volgogradské oblasti a vynutily si zrušení letů na několika letištích. Oznámily to dnes podle agentury Reuters ruské úřady. Ministerstvo obrany v Moskvě informovalo, že jeho protivzdušná obrana sestřelila 70 ukrajinských dronů. "Ukrajinské ozbrojené síly se pokusily o dronový útok na objekty v regionu, včetně palivových a energetických zařízení," uvedl na platformě Telegram gubernátor Astrachaňské oblasti na jihu Ruska Igor Babuškin.
Unijní prezidenti a premiéři by se měli zaměřit zejména na tři oblasti - na rozvoj evropských obranných schopností, dále pak na financování evropské obrany, včetně mobilizace soukromých prostředků a otázek, jak nejlépe využívat rozpočet EU, a rovněž na posílení a prohloubení partnerství s evropskými partnery z NATO i mimo Evropskou unii.
Půjde o vůbec první podobné setkání unijních vůdců zaměřené na téma obrany, rovněž i první summit po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a také první podobnou schůzku s britským premiérem od odchodu Británie z EU před pěti lety.
Prezidenti a premiéři členských států EU budou dnes na neformálním summitu EU v bruselském paláci Egmont jednat o posílení evropské obrany. Jednání, které se má uskutečnit za co nejmenší přítomnosti médií, svolal předseda unijních summitů António Costa a zúčastní se ho i generální tajemník NATO Mark Rutte a britský premiér Keir Starmer. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala.
Němcová označila příspěvek, v němž údajně vyzývala k nové blokádě Leningradu (nyní Petrohradu) a který se přes víkend šířil nejen v ruských médiích a na sociálních sítích, za podvrh. K Medveděvovým výrokům uvedla, že je komentovat nebude. "Výroky člověka, který pracuje s podvrženým textem, se seriózně komentovat nedají. Nikam by to nevedlo, o jeho motivaci nehodlám spekulovat," sdělila. Na síti X pak poděkovala za podporu. "Nedám se," napsala.
Senátorka a bývalá předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) čelí ostré kritice i výhrůžkám od představitelů Ruska kvůli falešnému příspěvku na síti X, který obsahuje výzvu k opětovné blokádě Leningradu. Smyšleným výrokem české političky se má podle ruské tiskové agentury TASS zabývat ruský vyšetřovací výbor, který řeší vážnou kriminalitu. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv označil Němcovou za "zlé zvíře" a "zdegenerované stvoření" a vyjádřil přání, aby "zahynula v krvavých vírech nového pražského jara". Premiér Petr Fiala, předseda Senátu Miloš Vystrčil (oba ODS) i další vládní politici vyhrožování Moskvy odsoudili a Němcové vyjádřili podporu.
zprávy z pondělí 3. února
Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg prohlásil, že na Ukrajině je potřeba co nejdříve uskutečnit prezidentské a parlamentní volby, zejména v případě příměří. Keith Kellogg dle listu The Kyiv Post řekl, že volby "je třeba udělat", zvláště pokud se Kyjev v nadcházejících měsících dokáže dohodnout na příměří s Ruskem. Momentálně jsou volby kvůli ruské vojenské agresi odloženy. Původně se měly uskutečnit už v roce 2024.
Rusko ohlásilo, že za posledních 24 hodin sestřelilo 44 ukrajinských dronů a zničilo salvový raketomet HIMARS. Informovala o tom agentura Reuters. Kyjev, který třetím rokem čelí ruské invazi, zase podle serveru Ukrajinska pravda oznámil, že ruský útok na východoukrajinský Charkov způsobil rozsáhlý požár v areálu nejmenované soukromé společnosti.
Vyloučení napadené země z jednání mezi USA a Ruskem o ukončení ruské války na Ukrajině by bylo velmi nebezpečné. V rozhovoru s agenturou AP to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko podle něj nechce jednat o příměří ani diskutovat o jakýchkoliv ústupcích, protože má na frontě aktuálně převahu.
Americký prezident Donald Trump v pátek uvedl, že američtí a ruští představitelé už vedou "velmi vážné" rozhovory o ukončení války. "Mohou mít své vlastní vztahy, ale jednat o Ukrajině bez nás - to je nebezpečné pro všechny," reagoval Zelenskyj.
Zásadní podle něj je se s Trumpem sejít. Poté by chtěl "přejít k nějakému formátu rozhovoru s Rusy". "A rád bych viděl Spojené státy americké, Ukrajinu a Rusy u jednacího stolu," dodal s tím, že by měla být zastoupena i Evropská unie.
Ukrajinský generální štáb a ukrajinské letectvo uvedly, že mají důkazy, že internátní školu v ruském městě Sudža, které od srpna ovládají ukrajinské síly, zasáhla ruská letecká bomba. V budově byly desítky lidí, čtyři lidé přišli o život a další čtyři jsou vážně zraněni.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že budovu zasáhla ukrajinská raketa, odpálená ze Sumské oblasti Ukrajiny. Obě strany se vzájemně obvinily ze spáchání válečného zločinu.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury Reuters oznámilo dobytí obce Krymske ležící na řece Severní Doněc v Doněcké oblasti. Ruské síly také podle prohlášení dnes útočily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a v posledních 24 hodinách sestřelily 108 ukrajinských dronů. Tvrzení stran konfliktu nelze v podmínkách války nezávisle ověřit.
Na jedenáct stoupl počet obětí ruského útoku na obytný dům v Poltavské oblasti v centrální části Ukrajiny, oznámili v noci záchranáři. Počet zraněných se zvýšil na 16, včetně čtyř dětí. Rozebírání trosek pětipodlažní budovy, z nichž se záchranářům podařilo vyprostit 22 lidí, pokračuje. Ruské raketové a dronové údery v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny ráno zabily nejméně jednoho člověka a další čtyři zranily.
Zprávy z neděle 2. února
Spojené státy chtějí, aby Ukrajina bránící se třetím rokem ruské invazi uspořádala možná ještě letos volby, obzvláště pokud se v nadcházejících měsících Kyjev s Moskvou dohodnou na příměří. V rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil Keith Kellogg, kterého si nový americký prezident Donald Trump vybral jako zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko.
Ruská armáda zasáhla v ruském městě Sudža obsazeném ukrajinskými silami budovu sloužící jako útočiště pro civilní osoby, pod troskami jsou desítky lidí. Uvedla to dnes podle agentur AFP a Reuters ukrajinská armáda. Agentury nicméně upozornily, že informace nebylo možné ověřit. Ruské úřady se k věci zatím nevyjádřily.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) popřela, že by měla podíl na organizování protivládních protestů a přípravě státního převratu na Slovensku. Ve svém dnešním vyjádření na síti Telegram uvedla, že jde o falešná obvinění ze strany slovenských úřadů. Zároveň vyzvala evropské politiky, aby se vyjadřovali zodpovědným způsobem a nenapomáhali nepřátelské propagandě.
Ukrajinské úřady dnes ráno podle agentury AFP vyhlásily letecký poplach po celém území země, která se už skoro tři roky brání ruské ozbrojené agresi. Podle ukrajinského letectva při dnešním útoku Rusové na Ukrajinu vyslali 165 dronů a střel, uvedla agentura Reuters.
Protivzdušná obrana podle letectva sestřelila 56 ruských dronů, 61 jich odklonila a dále sestřelila nebo odklonila "značné množství" raket. Podobné informace není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Rusko dnes podle agentury Reuters oznámilo dobytí obce Krymske v Doněcké oblasti a sestřelení ukrajinských dronů.
Ruské raketové a dronové údery v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny dnes ráno zabily nejméně jednoho člověka a další čtyři zranily. Podle serveru Ukrajinská pravda to uvedl šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Minimálně další čtyři lidé zemřeli a 13 utrpělo zranění při ruském útoku na obytný dům v Poltavské oblasti, informovala agentura DPA s odvoláním na kyjevské ministerstvo vnitra s tím, že mezi oběťmi jsou tři děti. Další dva lidé zemřeli při ruském útoku na město Sumy, dodala DPA.
Česko na Ukrajině loni podpořilo humanitární projekty za 150 milionů korun, směřovaly například do zdravotnictví nebo budování náhradního ubytování. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podpora Ukrajiny napadené Ruskem je podle něj důležitá nejen lidsky, ale pomáhá také k tomu, aby z Ukrajiny nemuselo odcházet tolik uprchlíků.
Rusko nechce ustoupit ze své dobyvačné politiky a snahy zničit Ukrajinu jako celek a pokud připouští ruská strana nějaké jednání, tak o evropské bezpečnosti, a to ideálně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), podle kterého to pro každého českého občana musí být naprosto nepřijatelný požadavek. Ukrajina podle šéfa diplomacie bojuje za svoji nezávislost, existenci a v přeneseném slova smyslu za evropskou bezpečnost.
Rusko proti Ukrajině rozsáhlou invazí zahájilo válku před téměř třemi lety. "Svět se za ty tři roky hodně proměnil. Myslím si, že všichni vystřízlivěli z představy o globalizovaném světě. Posiluje se to, co bychom mohli rétorikou studené války nazvat jako blokové dělení," uvedl Lipavský. O to více je podle něj důležité, kam Česko patří.
Nejméně sedm lidí utrpělo zranění při pátečním večerním raketovém útoku ruských sil na historické centrum ukrajinské Oděsy. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského jsou mezi nimi norští diplomaté.
Podle informací ukrajinských úřadů bylo při útoku poškozeno několik budov včetně hotelu Bristol, luxusní dominanty města postavené na konci 19. století, a také nedaleké budovy opery ze stejného období.
Zprávy ze soboty 1. února
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že chce hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bez upřesnění podle agentury Reuters naznačil, že lze očekávat něco významného. Trump také řekl, že Washington s Moskvou už vedou vážné rozhovory. Opakovaně už zmiňoval, že by rád jednal o řadě problémů včetně války na Ukrajině. Moskva ale uvádí, že nedostala z Washingtonu žádný signál, kdy a kde by se taková schůzka mohla konat.
Nejméně dva lidé byli zraněni při dnešním večerním raketovém útoku ruských sil na historické centrum ukrajinské Oděsy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní oficiální činitele. Podle jejich informací bylo při náletu poškozeno několik budov včetně hotelu Bristol, luxusní dominanty města postavené na konci 19. století, a také nedaleké budovy opery ze stejného období.
Ruští hasiči dnes uhasili požár, který dva dny hořel v petrochemickém závodě v ruské Nižegorodské oblasti zasaženém ve středu ukrajinským dronem. S odvoláním na záchranné služby o tom informovala státní tisková agentura TASS, kterou citovala agentura Reuters.
Závod petrochemického gigantu Sibur v Kstovu, který leží asi 800 kilometrů od ukrajinských hranic, zasáhly v noci na středu ukrajinské drony spolu s nedalekou ropnou rafinerií ruské společnosti Lukoil. Sibur tehdy uvedl, že dočasně pozastavil provoz v závodě poté, co trosky z ukrajinského dronu vyvolaly požár.
Vladimir Putin označil ukrajinskou vládu za nelegitimní. Podle analytiků z think-tanku Institut pro studium války (ISW) si ruský prezident připravuje půdu pro to, aby mohl ospravedlnit porušení jakýchkoli dohod s Ukrajinou.
Vývoz ruského zemního plynu přes plynovod TurkStream do Evropy se v lednu vyšplhal na rekordních více než 50 milionů krychlových metrů denně. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Odvolává se přitom na své výpočty, které vycházejí z údajů Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn. Na rekord se dodávky plynu přes TurkStream dostaly poté, co Ukrajina od začátku letošního roku ukončila tranzit ruského plynu přes své území dál do zemí Evropské unie.
V Kyjevě se rozloučili s devatenáctiletým polským dobrovolníkem Filipem Antosiakem. Padl u města Pokrovsk, na Ukrajinu zamířil po studiích v Cambridgi.
Severokorejské vojáky stáhli kvůli jejich vysokým ztrátám z bojiště v Kurské oblasti na západě Ruska. Uvedla to ukrajinská armáda.
Trumpův program je podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí otevřeně orientován především na znehodnocení potenciálů strategického odstrašování Ruska a Číny, počítá s výrazným posílením amerických jaderných možností a také s vedením bojových operací ve vesmíru. To podle mluvčí znehodnocuje jakékoliv snahy USA a jejich spojenců o zavedení "nějakých pravidel a zásad odpovědného chování ve vesmíru" či o zákaz zkoušek protidružicových zbraní. Trumpovy snahy podle ruské diplomacie nepřispějí ke snížení napětí mezi velmocemi ani k vytvoření půdy pro nové dohody o jaderných zbraních.
"Stojí za to připomenout vzájemnou propojenost jednotlivých prvků strategické rovnováhy na pozadí nedávných rozhodnutí administrativy prezidenta Trumpa, svědčících o záměru Washingtonu aktivně rozvíjet a rozšiřovat hluboce destabilizující vojenské programy," řekla mluvčí Marija Zacharovová o Trumpově dekretu, který přirovnala k programu "hvězdných válek" někdejšího amerického prezidenta Ronalda Reagana.
Rusko dnes kritizovalo plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na vybudování štítu protiraketové obrany ve Spojených státech. Podle mluvčí ruské diplomacie jde o pokus znehodnotit potenciál strategického odstrašování Ruska a Číny, tedy jejich jaderné zbraně. Výroky mluvčí ruské diplomacie o údajné snaze USA narušit strategickou rovnováhu a přenést vojenskou konfrontaci do vesmíru označila agentura Reuters za dosud nejtvrdší ruskou kritiku na Trumpovu adresu od jeho nástupu do Bílého domu.
Premiéři osmnácti členských zemí Evropské unie včetně českého premiéra Petra Fialy navrhují před pondělním summitem posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou.
Maďarský premiér Viktor Orbán opět pohrozil zablokováním prodloužení protiruských sankcí, pokud Kyjev neobnoví tranzit plynu do Evropské unie, uvedla agentura Reuters.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
vítáme vás u nového online přenosu k dění na Ukrajině. Předchozí informace naleznete zde.
Právě se děje
Bö a Preussová vyhráli biatlonové sprinty v Oslu, Charvátová byla 19.
"Nakopnutí" zbrojovek a půjčky na nákupy. Brusel už ví, jak zadotuje obranu Evropy
Europoslanec, expertka na drogy i otec-zakladatel. Piráti, kteří opustili loď
ŽIVĚ
Podmínky míru musí být přijatelné pro všechny, řekl prezident Pavel v Kyjevě
Schütz o Slovensku: Nemáme takové trauma z Ruska. Racionální argumenty nehrají roli
Dvouletá Madlenka bojuje s časem. Naléhavě potřebuje dárce kostní dřeně
