Ukrajina nemůže uznat jakékoliv dohody o nás bez nás, zdůraznil Zelenskyj
Otázku zapojení českých vojáků k dohledu nad případným příměřím na Ukrajině považují politici většinou za předčasnou. Vyplynulo to z jejich odpovědí na dotaz ČTK. Podle místopředsedy sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) by čeští vojáci v zemi po uzavření příměří neměli chybět, pokud budou součástí širší evropské vojenské přítomnosti. Naopak opoziční Svoboda a přímá demokracie (SPD) zapojení české armády odmítá.
Předseda sněmovního výboru pro obranu a bývalý ministr obrany Lubomír Metnar (za ANO) uvedl, že otázku jakéhokoliv zapojení Česka není možné komentovat ve chvíli, kdy není známý jediný parametr možných bezpečnostních záruk kromě mediálních vyjádření. "Ve chvíli, kdy budeme znát jasné požadavky nebo bude na stole jasný návrh k diskusi o takovémto zapojení, mohu se k tomu relevantně vyjádřit," sdělil Metnar.
Slovenská policie obvinila Slováka, který ve válce na Ukrajině sloužil na straně Rusů a který je od loňska v ukrajinském zajetí. Napsal to dnes slovenský list Nový čas s odvoláním na policejní mluvčí. Muž je stíhán za službu v cizím vojsku. V minulosti si podle slovenských médií odpykal ve vlasti devět let ve vězení za vraždu ženy, na které se podílel v roce 2005 jako mladistvý.
Slovenský premiér Robert Fico dnes kritizoval účast představitelů Evropské unie na svolaném jednání některých evropských zemí o Ukrajině v Paříži a uvedl, že EU nemá oprávnění přijímat rozhodnutí o účasti cizích vojsk na Ukrajině. Vyplývá to z dnešního prohlášení úřadu slovenské vlády.
Ukrajina nemůže uznat jakékoliv dohody "o nás bez nás", zdůraznil v Abú Zabí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Novinářům při virtuálním brífinku také řekl, že ve středu navštíví Saúdskou Arábii. Zdůraznil nicméně, že tato cesta byla dlouhodobě plánována a nemá souvislost s americko-ruskými rozhovory o ukončení války na Ukrajině, jež se budou v Rijádu konat.
"Ukrajina se nezúčastní. Ukrajina o nich (rozhovorech) nic nevěděla," řekl prezident. "Ukrajina považuje jakékoliv vyjednávání o Ukrajině bez Ukrajiny za bezvýsledná. Nemůžeme uznat jakékoliv dohody o nás bez nás," citovala prezidenta agentura Reuters. V Rijádu se v úterý sejdou ministři zahraničí USA a Ruska Marco Rubio a Sergej Lavrov, aby spolu se svými týmy hovořili o míru na Ukrajině a možné brzké schůzce prezidentů Donalda Trumpa a Vladimira Putina.
Britský premiér Keir Starmer příští týden navštíví Washington a setká se s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, oznámila podle médií Downing Street. Schůzku už minulý týden avizoval šéf Bílého domu, podrobnosti o termínu či tématech plánovaného jednání nebyly ihned k dispozici.
Jednání v Paříži podle premiéra Petra Fialy Evropě nepřidá na váze. "Další neformální diskuse, navíc týden po Evropské radě a pár dní před německými volbami, nikam nevedou a Evropa po další večeři vážněji brána nebude. Je třeba začít konat. V první řade revidovat Green Deal ve prospěch posílení konkurenceschopnosti, zásadně omezit byrokracii, důsledně vyhošťovat migranty, kteří se provinili proti našim zákonům, a investovat do naší obrany a bezpečnosti. Je třeba neztrácet čas a přistoupit k činům," citovala premiéra jeho mluvčí.
Německý kancléř Olaf Scholz si přeje silnou a suverénní Evropu, která obstojí v budoucích výzvách, řekl to před pařížskou schůzkou o Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v Dubaji jednal o možnostech návratu Ukrajinců držených v ruském zajetí, píše agentura Reuters.
Polský premiér Donald Tusk zopakoval, že jeho země své vojáky na Ukrajinu nepošle. "Polsko bude podporovat Ukrajinu jako doposud, organizačně, humanitárně, finančně i vojensky. Nepředpokládáme, že bychom vyslali polské vojáky na území Ukrajiny," řekl Tusk před odletem do Paříže.
Tusk řekl, že na odpoledním summitu bude varovat před vznikem "konkurenční hry mezi Evropskou unií a Spojenými státy, protože to nemá smysl". Připomněl, že doposud spolupráce mezi Spojenými státy a evropskými zeměmi, rovněž v rámci NATO, byla garancí bezpečnosti jak pro Polsko, tak pro Západ.
Evropská komise navštíví Ukrajinu příští týden v pondělí, v den třetího výročí ruské ozbrojené invaze. Oznámil to bez bližších podrobností mluvčí komise Stefan de Keersmaecker.
Zvát evropské politiky k případným jednáním o konci války na Ukrajině nemá smysl, protože chtějí, aby válka pokračovala, řekl ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. Uvedl také, že při budoucích mírových jednáních nepůjde "ani pomyslet" na to, že by Rusko vůči Ukrajině udělalo územní ústupky.
"Nevím, co by (Evropané) u jednacího stolu dělali," řekl Lavrov. "Když by si k němu sedali s cílem ve válce pokračovat, proč je tam zvát?", zeptal se. Uvedl také, že Evropa nemá na jednáních o Ukrajině co dělat, "pokud žádá příměří kvůli vyzbrojování Kyjeva".
Schůzka v Paříži podle německých médií začne v 16:00, o dvě hodiny později po jejím konci se předpokládá vystoupení německého kancléře Olafa Scholze s prohlášením.
Není vyloučeno, že evropští státníci budou hovořit také o evropské účasti na případné mírové vojenské misi na Ukrajině, pokud příměří Moskva s Kyjevem uzavřou. Vyslat vojáky předběžně přislíbily Británie, Německo či Švédsko.
"Žádné konkrétní dohody se nečekají, je to o projednání nové situace, která vzešla o víkendu, a o posílení evropské obrany," citoval Reuters mluvčí německé spolkové vlády Christiane Hoffmannovou k jednání evropských lídrů v Paříži, které svolal francouzský prezident Emmanuel Macron.
Rusko bude na úterním jednání se Spojenými státy o válce na Ukrajině zastupovat šéf diplomacie Sergej Lavrov a zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov. Oznámil to mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov, podle kterého se rozhovory budou týkat obnovení vztahů mezi Moskvou a Washingtonem a přípravy možných jednání o Ukrajině.
Za Spojené státy se schůzky zúčastní šéf diplomacie Marco Rubio, poradce Bílého domu pro národní bezpečnost Mike Waltz a zmocněnec prezidenta Donalda Trumpa pro Blízký východ Steve Witkoff.
Švédsko "nevylučuje" vyslání mírových jednotek na Ukrajinu, uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmerová Stenergardová. Švédsko v prvé řadě žádá uzavření spravedlivého a trvalého míru, který bude respektovat mezinárodní právo i Ukrajinu samotnou. Takový mír by zároveň měl zabránit, aby se Rusko stáhlo, vybudovalo novou armádu a za několik let zaútočilo na Ukrajinu nebo jinou zemi, řekla podle webu Aftonbladet švédská ministryně zahraničí Maria Malmerová Stenergardová.
"Až takový mír budeme mít, musíme zajistit, aby mohl být udržen, a v takovém případě naše vláda nic nevylučuje," dodala ministryně před dnešní pařížskou schůzkou představitelů velkých evropských zemí, kteří budou jednat o situaci kolem Ukrajiny.
Šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó obvinil v pondělí evropské lídry, že chtějí zabránit dohodě o konci války na Ukrajině. Během návštěvy Kazachstánu naopak přivítal jednání mezi Spojenými státy a Ruskem. Informuje o tom agentura MTI s odvoláním na prohlášení maďarského ministerstva zahraničí. "V Evropě se organizuje proválečný tábor. Sledujeme, že ti v Evropě, kdo nechtějí mír, začali jednat," řekl Szijjártó.
Maďarsko navzdory ruské invazi na Ukrajinu, která trvá už skoro tři roky, udržuje dobré vztahy s Ruskem. Napadené zemi odmítlo poskytnout vojenskou pomoc a kritizuje sankce, jež na Rusko kvůli agresi vůči sousednímu státu uvalila Evropská unie.
Evropa stojí ve vztahu ke Spojeným státům očividně v bodu obratu, musí začít více zbrojit a více posílit obranu Ukrajiny, prohlásil podle agentury Reuters někdejší francouzský premiér a nynější ministr pro zámořská území Manuel Valls.
Rusko v noci na pondělí na Ukrajinu zaútočilo s nasazením 147 dronů, informovalo letectvo napadené země. Protivzdušná obrana jich 83 sestřelila a dalších 59 se zřítilo, aniž způsobilo škodu. Ukrajinská elektrárenská společnost Ukrenerho ovšem informovala, že kvůli následkům útoků musejí lidé počítat s odstávkami elektrické energie.
Jednání Spojených států a Ruska o válce na Ukrajině se v Saúdské Arábii zřejmě uskuteční v úterý. Informuje o tom server Axios s odvoláním na dva nejmenované zdroje, televize NBC News nebo ruský Kommersant. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli řekl, že jeho země pozvánku na schůzku nedostala.
Dva ruské drony v neděli pozdě večer narušily moldavský vzdušný prostor u hranic s Ukrajinou. Stalo se tak tři dny poté, co si Kišiněv v souvislosti s dřívějším incidentem předvolal na ministerstvo zahraničí ruského velvyslance, informuje Reuters.
Moldavsko bylo opakovaně svědkem narušení vzdušného prostoru ruskými drony. Při incidentech z minulého týdne spadly ve stejné oblasti poblíž ukrajinských hranic dva drony a jeden explodoval.
V Paříži se dnes sejdou vedoucí představitelé velkých evropských zemí a budou jednat o situaci na Ukrajině a evropské bezpečnosti. Schůzku svolal francouzský prezident Emmanuel Macron a zúčastní se jí šéfové vlád Británie, Německa, Polska, Itálie, Španělska, Nizozemska a Dánska. Přítomni budou také šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová, předseda Evropské rady António Costa a generální tajemník NATO Mark Rutte.
Schůzka evropských lídrů se bude konat poté, co zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg šokoval Evropu prohlášením, že nebude mít místo u jednacího stolu pro rozhovory o ukončení rusko-ukrajinské války. Kellogg dodal, že Ukrajina se bude vyjednávání účastnit a Evropa bude konzultována.
Britský premiér Keir Starmer uvedl, že je připraven vyslat na Ukrajinu britské vojáky, pokud to bude nutné. V článku pro The Telegraph napsal, že Spojené království je "připravené a ochotné přispět k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu tím, že v případě potřeby nasadí své vlastní vojáky". Uvedl, že rozhodnutí zvážit vyslání britských vojáků a vojaček do nebezpečí nevzal na lehkou váhu.
Pomoc při zajišťování bezpečnosti Ukrajiny podle britského premiéra znamená pomoc při zajišťování bezpečnosti vlastní země i evropského kontinentu. Je to poprvé, co britský premiér výslovně formuloval, že zvažuje vyslání britských mírových sil na Ukrajinu.
Zprávy z pondělí 17. února
Julija Navalná v Berlíně vyzvala Rusy v exilu, aby vyšli do ulic demonstrovat za ty, kteří protestovat v Rusku nemohou. Informovala o tom agentura AFP. Vdova po ruském opozičním předákovi Alexeji Navalném, který zemřel v ruské trestanecké kolonii za polárním kruhem před rokem, dnes vystoupila na vzpomínkové akci.
Na stoupence svého muže apelovala, aby se zúčastnili 1. března v Berlíně protiválečného shromáždění, které organizují představitelé ruské exilové opozice. Poděkovala zároveň těm, kteří Navalnému v Rusku vzdali úctu navzdory riziku represí.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přiletěl na návštěvu do Spojených arabských emirátů, kde chce jednat o investicích, hospodářském partnerství a humanitárním programu. Prioritou je přivést ještě více Ukrajinců ze zajetí domů, napsal Zelenskyj na síti X, kde zveřejnil video z příletu a setkání s místními představiteli.
Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského řekl stanici NBC, že Ukrajina stále nebyla pozvána na jednání mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii. "Je nebezpečné hovořit s nepřáteli dříve než se spojenci. Postoj Ukrajiny se nezměnil. Je třeba, aby Ukrajina, USA a Evropa zaujaly společné stanovisko před jakýmkoliv jednáním s Putinem," uvedl poradce.
Dva američtí představitelé podle listu The Guardian potvrdili, že Ukrajina nebyla na jednání pozvána, ale uvedli, že záměrem USA je uspořádat bilaterální jednání s Ruskem, poté bilaterální jednání s Ukrajinou a následně společné rozhovory.
Trumpův poradce pro národní bezpečnost Waltz a zmocněnec Witkoff dnes odletí do Saúdské Arábie na jednání o ukončení války na Ukrajině, píše Reuters. Vysoce postavený ukrajinský vládní zdroj poté sdělil stanici BBC, že Ukrajina na jednání neobdržela pozvánku a nevysílá na tuto fázi rozhovorů žádný tým.
Děje se tak poté, co Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg uvedl, že Kyjev bude součástí vyjednávání o ukončení konfliktu.
Po případném ukončení bojů na Ukrajině nebude Rusko přátelštější a předvídatelnější, řekl náčelník generálního štábu Karel Řehka v pořadu České televize Otázky Václava Moravce. Kapacity armády je tak podle Řehky třeba dál zvyšovat. Analýzu si zaslouží zamýšlené zvýšení počtu profesionálních vojáků až na 37 500, řekl. I vzhledem k demografickému vývoji a dosavadním náborům není podle něj reálné ho uskutečnit a bude potřeba zvážit, jaký jiný model armády nastavit.
Svět nesmí spadnout do pasti appeasementu, nefungovalo to v roce 1938 a nebude to fungovat ani nyní. Na závěr Mnichovské bezpečnostní konference to v neděli řekl její šéf Christoph Heusgen.
Válka na Ukrajině a hledání způsobů, jak ji ukončit, byly hlavním tématem letošního ročníku konference, řada politiků přitom vyjádřila obavy, aby se USA a Rusko nedohodly bez Ukrajiny a Evropy. Výzvy, aby Ukrajina nedopadla jako Československo v roce 1938, zazněly hned několikrát.
V Paříži se v pondělí sejdou lídři hlavních evropských zemí, aby jednali o situaci na Ukrajině a evropské bezpečnosti. Schůzku svolal francouzský prezident Emmanuel Macron. Rozhlasové stanici France Inter to řekl francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot.
Podle evropských diplomatů se jednání zúčastní Francie, Británie, Německo, Polsko, Itálie, Španělsko a Dánsko, které bude zastupovat pobaltské a skandinávské země, napsala agentura Reuters. S největší pravděpodobností jde o reakci na postup Spojených států amerických, jejichž hlavním partnerem pro vyjednání konce války na Ukrajině má být Rusko, nikoliv Ukrajina a představitelé Evropské unie.
Ruský vzdušný útok na jihoukrajinské město Mykolajiv v noci ze soboty na neděli poškodil místní elektrárnu. Bez dodávek tepla je 46 tisíc lidí, uvedl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Podle Šmyhala byl útok ruských bezpilotních letounů na městskou tepelnou elektrárnu záměrný a jeho cílem bylo při teplotách pod bodem mrazu způsobit humanitární katastrofu. "Momentálně je bez dodávek tepla 46 tisíc odběratelů," napsal Šmyhal na Telegramu.
Na obnově dodávek tepla, v první řadě do škol, nemocnic a domácností, pracují příslušné služby. Zprovozněny mají být tři modulární kotelny, dodal předseda vlády.
Šéf Mykolajivské oblasti Vitalij Kim předtím uvedl, že město v noci na neděli čelilo masivnímu útoku ruských dronů, přičemž zasažen byl blíže neupřesněný objekt klíčové infrastruktury. V něm vypukl požár, který hasiči rychle uhasili. Poškozeno bylo také pět obytných domů a další objekty. Jeden člověk byl se zraněními převezen do nemocnice, jeho stav je uspokojivý.
Ukrajinu nesmí po válce s Ruskem potkat stejný osud jako Finsko po druhé světové válce, kdy ztratilo svou suverenitu a územní celistvost. Na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl finský prezident Alexander Stubb.
Členství Ukrajiny v Evropské unii a v Severoatlantické alianci podle něj nesmí být předmětem mírových jednání, rozhodnout si o něm musí Ukrajinci. Ukrajina byla hlavním tématem bezpečnostní konference, která dnes v bavorské metropoli končí.
"Tři základní otázky jsou pro Ukrajince ve hře v této válce: nezávislost, suverenita a územní celistvost," řekl Stubb. Dodal, že Finsko si po druhé světové válce sice uchovalo nezávislost, ztratilo ale suverenitu a nemohlo se rozhodnout, do jaké organizace vstoupí. "A ztratili jsme také deset procent našeho území, včetně oblasti, kde se narodili moji prarodiče a můj otec," dodal Stubb. Vyzval, aby Evropa zajistila, že stejný osud nepotká i Ukrajinu.
V rámci smlouvy podepsané po druhé světové válce v roce 1948 finští vůdci pod tlakem Moskvy souhlasili, že se Finsko nepřipojí k žádnému z politických a ekonomických bloků. Pro tento postoj se vžil termín finlandizace. Do Evropské unie Finsko vstoupilo až v roce 1995, do Severoatlantické aliance dokonce až předloni, a to v reakci na rozsáhlou invazi Ruska na Ukrajinu z února 2022. V rámci uspořádání po druhé světové válce přišlo Finsko ve prospěch Sovětského svazu o Karélii.
Podle Stubba nyní není okamžik, kdy by měla Evropa přestat Ukrajinu podporovat, právě naopak. "Ukrajina musí do (mírových) jednání vstoupit z pozice síly," řekl. V mírových rozhovorech, které podle finského prezidenta budou trvat velmi dlouho, pak nelze jednat o dvou věcech: členství Ukrajiny v EU a členství v NATO.
"O tom musí rozhodnout sami Ukrajinci," řekl Stubb. "Ukrajina bude evropská, a nikoli ruská, a pro (ruského prezidenta Vladimira) Putina to je velká prohra už teď," dodal. Zatímco o členství Ukrajiny v EU se už jedná, členství v NATO bude podle Stubba také na stole "v určité fázi".
Ruské síly v sobotu výrazně zintenzivnily své pozemní útoky na východě Ukrajiny, hlavní nápor se odehrává na frontovém úseku u Pokrovsku. Uvedl to v neděli ukrajinský generální štáb. Nejméně jedna osoba utrpěla zranění při vzdušných útocích na ukrajinský Mykolajiv z dnešní noci, hlásí tamní úřady. V budově kritické infrastruktury vypukl požár.
Rusko v rámci svých snah o obsazení celé Doněcké oblasti na východě Ukrajiny již několik týdnů postupuje směrem k Pokrovsku a obsadilo řadu vesnic jižně, západně i východně od města. Podle pozorovatelů se však jejich postup v posledních dnech téměř zastavil.
Ukrajinská armáda v nedělní ranní svodce uvedla, že v sobotu se odehrálo 261 bojových střetů s ruskými silami, z toho 71 u Pokrovsku. Den předtím zaznamenal Kyjev zhruba sto střetnutí, připomněla agentura Reuters.
Ukrajinské letectvo v neděli oznámilo, že Rusko v noci na neděli vyslalo na Ukrajinu 143 dronů, z nichž 95 bylo sestřeleno a dalších 46 nedosáhlo svých cílů, pravděpodobně v důsledku použití prostředků elektronického boje.
Zprávy z neděle 16. února
Ruský ministr zahraničí Lavrov se s protějškem Rubiem z USA dohodl na kontaktech, které se budou týkat i přípravy summitu prezidentů, uvedla Moskva.
Ukrajinský prezident Zelenskyj uvedl, že dohoda s USA o vzácných nerostech není připravena a návrh postrádá bezpečnostní záruky pro Kyjev.
Dohoda je ústředním bodem snahy Kyjeva získat podporu amerického prezidenta Donalda Trumpa, který chce rychlé ukončení ruské války proti Ukrajině, poznamenal Reuters.
Kyjev přitom usiluje o bezpečnostní záruky, které by Ukrajinu ochránily před možnou další ruskou invazí v budoucnu. "Podle mého názoru nás nechrání," řekl Zelenskyj novinářům k návrhu dohody na okraj Mnichovské bezpečnostní konference.
List Financial Times dnes s odvoláním na své zdroje napsal, že ukrajinský prezident odmítl návrh Trumpovy administrativy, aby USA získaly práva na přibližně 50 procent nerostů vzácných zemin na Ukrajině. Návrh dohody podle jeho zdroje zmiňoval, že USA získají ukrajinské přírodní zdroje výměnou za minulou vojenskou pomoc, a neobsahoval nic o podobné podpoře v budoucnu.
Francouzský prezident Macron na pondělí pozval evropské lídry na neformální schůzku do Paříže, tvrdí polský ministr zahraničí Sikorski.
Elysejský palác podle AFP zatím bez udání termínu uvedl, že evropští představitelé diskutují o konání "neformálního setkání". Sikorski dnes v Mnichově vyjádřil naději, že takové setkání by se "velmi vážným způsobem" zabývalo výzvami, které před Evropany klade vůle Donalda Trumpa prosadit jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem o urovnání konfliktu na Ukrajině.
Evropa naléhavě potřebuje svůj akční plán týkající se Ukrajiny a vlastní bezpečnosti, jinak o budoucnosti Evropy rozhodnou jiní, uvedl na mnichovském summitu polský premiér Donald Tusk.
Studená sprcha a šok pro Evropu, zahájení ideologické války, nepříliš skrývaná vyhrůžka spojencům i odhalení širších evropských plánů administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Tak hodnotí přední světové deníky kontroverzní projev, který pronesl viceprezident USA J. D. Vance v pátek v Mnichově na bezpečnostní konferenci.
Evropa nesmí podle českého prezidenta v žádném případě dopustit, aby se jednalo o míru na Ukrajině bez Ukrajiny. Řekl, že Česko takovou situaci "o nás bez nás" zažilo. Odkazoval tak zjevně na mnichovskou dohodu z roku 1938, kdy se evropské mocnosti bez účasti Československa dohodly, že nacistické Německo získá rozsáhlé československé pohraničí.
Jednání o míru na Ukrajině se podle českého prezidenta ocitlo ve zlomovém okamžiku. Evropa teď musí ukázat, že dokáže převzít zodpovědnost. Aby se mohla podílet na mírových jednáních, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou poté zkoordinuje s Ukrajinou a následně i Spojenými státy, řekl Pavel.
Evropa musí být součástí jednání o míru na Ukrajině, musí si ale předtím sama definovat společnou pozici, kterou zkoordinuje s Ukrajinou a Spojenými státy. V debatě na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl český prezident Petr Pavel. Evropa podle něj zároveň nesmí dopustit, aby se jednalo o Ukrajině bez Ukrajiny. Česko takovou situaci v minulosti zažilo, dodal prezident ve zjevném odkazu na mnichovskou dohodu z roku 1938.
Pro Ukrajinu by bylo velmi obtížné přežít, pokud by přišla o vojenskou podporu ze strany Spojených států. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s americkou televizí NBC. Ten se bude vysílat v neděli v pořadu Meet the Press. Ruský prezident Vladimir Putin podle Zelenského nechce jednat kvůli ukončení války, ale kvůli příměří, které by zrušilo sankce vůči Rusku a umožnilo jeho armádě přeskupit síly.
Evropa se musí připravit na případné stažení amerických vojáků, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Nastal podle něj čas na vytvoření evropské armády. Neměla by nahradit Severoatlantickou alianci (NATO), ale vyrovnat příspěvek Spojených států k transatlantické bezpečnosti. Rusko podle něj nechce v současnosti mír, nepřipravuje se na dialog.
Rusko se podle ukrajinských zpravodajských informací chystá v létě vyslat vojáky do Běloruska, uvedl Zelenskyj. Účel není podle něj jasný.
Evropské banky zavírají od rozšíření ruské invaze na Ukrajinu tisícům běžných Rusů účty a zdráhají se jim otevírat účty nové. Neexistuje zákon, který jim to nařizuje, ale podle právníků, které oslovila agentura Reuters, se bojí obvinění, že nedodržují protiruské sankce.
Německo nikdy nepodpoří mír, který by byl Ukrajině nadiktován. V projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci to dnes řekl německý kancléř Olaf Scholz. Slíbil také, že Německo bude Ukrajinu podporovat tak dlouho, jak to bude potřeba, a to i poté, co utichnou boje. Scholz rovněž odmítl páteční kritiku amerického viceprezidenta J. D. Vance na adresu evropské demokracie. Zásahy zvenčí do německých voleb a ve prospěch krajní pravice označil za nepřijatelné.
Gubernátor ruské Volgogradské oblasti Andrej Bočarov podle agentury TASS uvedl, že ruská protivzdušná obrana dnes nad ránem odrazila masivní útok bezpilotních prostředků. O možných škodách se nezmínil, útok se podle něj obešel bez zranění. Podle ruského úřadu pro letectví Rosaviacija musel být dnes dočasně přerušen provoz na sedmi letištích v centrální a jižní části evropského Ruska.
"Kvůli zajištění bezpečnosti letů civilních letadel byla dočasná omezení pro přistávání a odlety dnes brzy ráno zavedena na letištích: Astrachaň, Vladikavkaz, Volgograd, Groznyj, Kaluga, Saratov a Uljanovsk," uvedl úřad. Podle TASS byla později opatření odvolána.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 70 bezpilotních letounů. Cíl podle ukrajinského letectva žádný z nich nezasáhl. "Nepřítel zaútočil 70 útočnými bezpilotními letouny typu Šáhed a imitacemi různých typů," uvedlo letectvo na Telegramu s tím, že celkem 33 dronů bylo sestřeleno v Mykolajivské, Charkovské, Poltavské, Dněpropetrovské, Záporožské a Doněcké oblasti.
Evropa také podle Macrona musí posílit svou kolektivní bezpečnost a stát se v tomto ohledu nezávislejší. Francie podle Macrona hodlá v tomto procesu sehrát klíčovou roli. Trump a jeho spolupracovníci opakovaně volají po tom, aby evropské státy převzaly odpovědnost za vlastní bezpečnost.
Francouzský prezident Emmanuel Macron v pátek večer telefonicky hovořil se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským o ruské válce na Ukrajině a možnostech dosažení míru. Ujistil jej, že Ukrajinci musí mít při mírových jednáních hlavní slovo. Macron o tom informoval na sociální síti X.
Pokud prezident Trump skutečně dokáže přesvědčit prezidenta Putina, aby zastavil agresi proti Ukrajině, je to skvělá zpráva," napsal Macron. "A pak to budou pouze Ukrajinci, kdo bude moci vést diskuse o pevném a trvalém míru. My jim v tomto úsilí pomůžeme," zdůraznila francouzská hlava státu.
I just spoke with President @ZelenskyyUa.
— Emmanuel Macron (@EmmanuelMacron) February 14, 2025
If President @realDonaldTrump can truly convince President Putin to stop the aggression against Ukraine, that is great news.
Then, it will be the Ukrainians alone who can drive the discussions for a solid and lasting peace.…
První den konference se soustředil na válku na Ukrajině a hledání cesty k míru. Nesplnila se ovšem očekávání, že americký viceprezident J. D. Vance ve svém projevu naznačí, jak si mírovou dohodu představuje nová administrativa. Telefonát prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem vyvolal obavy, že by Rusko a USA mohly o míru jednat bez účasti Ukrajiny a Evropy.
Mnichovská bezpečnostní konference má dnes v druhý den svého konání na programu projevy ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, německého kancléře Olafa Scholze či generálního tajemníka Severoatlantické aliance Marka Rutteho. V panelové diskusi o evropské podpoře Ukrajiny, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské invazi, promluví i český prezident Petr Pavel.
"Existuje potenciální riziko úniku radioaktivních látek v důsledku určitých činností, které mohou nastat ve starém objektu krytu," uvedl Tytarčuk podle Ukrinformu. Zároveň zdůraznil, že situace je v současné době pod kontrolou.
Noční dronový útok vážně poškodil ochranný plášť kolem reaktoru bývalé jaderné elektrárny v Černobylu na Ukrajině. Úroveň radiace ale zůstává v normálu. Podle agentur Reuters a Ukrinform to dnes řekl hlavní inženýr atomové elektrárny Oleksandr Tytarčuk. "Kryt, který měl bránit šíření radioaktivních látek, přestal fungovat podle svého původního návrhu," řekl novinářům Tytarčuk. Bezpilotní letoun podle něj prorazil vnější kryt a explodoval vevnitř.
Zprávy ze soboty 15. února
Pokud evropské členské země Severoatlantické aliance zvýší vojenské výdaje v souladu s požadavky amerického prezidenta Donalda Trumpa, bude to mít pravděpodobně negativní dopady na hodnocení jejich úvěrové spolehlivosti. Uvedla to ratingová agentura S&P Global.
Evropští členové NATO od ruské anexe ukrajinského poloostrova Krym v roce 2014 výdaje na obranu téměř zdvojnásobili. V průměru však stále neplní požadavek aliance, podle kterého mají výdaje činit dvě procenta hrubého domácího produktu, napsala agentura Reuters.
Do Polska byl z Bosny deportován ruský občan podezřelý z koordinace sabotáží namířených proti Polsku, Spojeným státům a dalším zemím. Na sociální síti X to oznámil polský premiér Donald Tusk, podle něhož polské bezpečnostní složky muže obvinily ze sabotáže a zatkly ho. Polská prokuratura podle médií uvedla, že se případ týká žhářství a zasílání balíků se zápalnými materiály.
"Nemá smysl snažit se s Putinem vyjednávat," řekla na Mnichovské bezpečnostní konferenci Julija Navalná, vdova po zesnulém předákovi ruské opozice Alexeji Navalném. V neděli uplyne rok od jeho náhlé smrti v ruském vězení.
"I když se pro jednání s Putinem rozhodnete, tak pamatujte, že bude lhát," uvedla. "Zradí. Změní pravidla na poslední chvíli a přinutí vás hrát svou hru," dodala.
Zelenskyj s americkým viceprezidentem jednal také o vznikající dohodě o nerostných surovinách. Prezident Trump požaduje přístup ke kovům vzácných zemin výměnou za dosavadní americkou pomoc.
Média dnes informovala, že Ukrajinci návrh dohody předali Američanům. Zelenského jednání s viceprezidentem ale skončilo bez oznámení dohody. "Naše týmy budou na dokumentu dál pracovat," napsal Zelenskyj na síti X. Podle informací agentury Reuters žádá Ukrajina bezpečnostní garance.
Projev amerického viceprezidenta J. D. Vance na Mnichovské bezpečnostní konferenci zněl, jako kdyby chtěl s Evropou vyvolat roztržku, řekla šéfka diplomacie Evropské unie Kaja Kallasová. Vanceův projev kritizovali i německý ministr obrany Boris Pistorius či norský premiér Jonas Gahr Störe.
Svět se od amerického viceprezidenta nedozvěděl podrobnosti o plánu Trumpovy administrativy na dosažení míru na Ukrajině. J. D. Vance Ukrajinu ve svém projevu zmínil jen okrajově. Věnoval se především kritice Evropy.
Ukrajina chce bezpečnostní garance, než zahájí jakákoli jednání o ukončení války s Ruskem. Po setkání s americkým viceprezidentem J. D. Vancem na okraj Mnichovské bezpečnostní konference to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. "Musíme ještě více hovořit, více pracovat a více připravit plán, jak zastavit Putina," řekl Zelenskyj. Vance označil jednání za dobré a řekl, že si Spojené státy přejí na Ukrajině trvalý mír.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl, že jediný Rus, se kterým je nyní ochoten se setkat, je prezident Vladimir Putin. Setkání ale musí předcházet mírový plán dojednaný společně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a s evropskými lídry. Zelenskyj to prohlásil v debatě s americkými senátory na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Zelenskyj uvedl, že dostal od amerického prezidenta Trumpa osobní telefonní číslo. Označil ho za klíčovou osobu pro řešení války na Ukrajině.
"Porovnejme přístup prezidenta Zelenského s prezidentem Putinem. Jak začíná Volodymyr Zelenskyj od začátku, Ukrajina chce mír víc než kdokoli jiný. Mír, který bude spravedlivý a trvalý. Na druhou stranu prezident Putin říká, že je ochoten se setkat, ale za jakých podmínek? Je na něm, aby ukázal, že jeho zájmem není tuto válku prodlužovat. Je na něm, aby ukázal, že se vzdal ambice zničit Ukrajinu," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová.
Von der Leyenová také zmínila, jak velkou finanční a vojenskou podporu Evropská unie dosud Ukrajině poskytla. "Zavedli jsme rovněž tvrdé sankce, které podstatně oslabily ruskou ekonomiku. Prolomili jsme jedno tabu za druhým a rozbili jsme naši závislost na ruském plynu, díky čemuž jsme odolnější," prohlásila.
Velké země musejí převzít odpovědnost při prosazování a dodržování zásad právního státu, řekl čínský ministr zahraničí Wang I na Mnichovské bezpečnostní konferenci.
Pokud jde o Ukrajinu, Wang zdůraznil, že Čína podporuje mírové řešení. Odmítl ale, že by Peking vytvářel na Moskvu tlak, kdy by se například zřekl dodávek plynu z Ruska. "Jaká jiná země je schopna poskytnout dostatek plynu pro potřeby čínského lidu?" řekl.
Soud v jihopolském Krakově dnes poslal do vězení na 5,5 roku dva občany Ruska za to, že se snažili verbovat nové členy do žoldnéřské Wagnerovy skupiny, pracovali pro ruské tajné služby a podíleli se na hybridní válce proti Polsku. Informují o tom polská média. Polsko a další země NATO upozorňují, že od ruského vpádu na Ukrajinu ve zvýšené míře čelí sabotážím a podobným aktivitám, za kterými podle nich stojí Moskva.
"Pád Ukrajiny by oslabil Evropu, ale oslabil by také Spojené státy. Zintenzivnil by výzvy v oblasti Indického a Tichého oceánu a ohrozil naše sdílené zájmy," uvedla von der Leyenová. Autoritářské režimy po celém světě totiž podle ní bedlivě hledí na Ukrajinu, aby viděly, zda může někdo napadnout souseda a porušit mezinárodně uznávané hranice, aniž by ho za to stihl trest. Spojené státy von der Leyenová vyzvala, aby na dosažení míru na Ukrajině spolupracovaly s Evropou.
Německo i po nadcházejících parlamentních volbách zůstane spolehlivým partnerem. V projevu, kterým zahájil třídenní Mnichovskou bezpečnostní konferenci, to dnes řekl německý prezident Frank-Walter Steinemeier. Vyzval k další podpoře Ukrajiny v Evropě i ve Spojených státech, ať už jednání o míru dopadnou jakkoli.
Pražské Centrum pro integraci cizinců přišlo o financování jazykových kurzů češtiny pro uprchlíky z Ukrajiny. Šlo o lekce zaměřené na různé profese, které měly účastníkům zajistit lepší pozici na trhu práce. Stalo se tak v důsledku zastavení americké zahraniční pomoci, o kterém rozhodl v lednu americký prezident Donald Trump, sdělila ředitelka CIC Anna Marie Vinařická. Kurzy už začaly a je do nich zapojeno 170 Ukrajinců, centrum eviduje dalších 900 zájemců. Rozpočet projektu byl 1,15 milionu korun. Vinařická uvedla, že se pokusí sehnat peníze od jiných dárců.
Šéf NATO Mark Rutte dnes v Mnichově poznamenal, že evropské země by měly přijít s konkrétními plány pro Ukrajinu, pokud se chtějí podílet na mírové dohodě pro tuto zemi.
Rusko a Ukrajina si opět vyměnily těla zabitých vojáků. Ukrajina repatriovala těla 757 vojáků, kteří byli zabiti při obraně země před ruskou agresí, informoval dnes ukrajinský koordinační štáb. Odborníci se podle něj vynasnaží co nejdříve určit totožnost mrtvých. Do Ruska se v rámci výměny vrátila těla 45 zabitých vojáků, uvedla média s odvoláním na ruského poslance Šamsaila Saralijeva.
Předchozí výměna se uskutečnila na konci ledna, kdy se na Ukrajinu vrátilo rovněž 757 těl, zatímco do Ruska 49, připomněl server BBC News.
Pistorius dnes i v této souvislosti zmínil, že Evropané musí být součástí jakéhokoliv vyjednávání o evropském mírovém řádu. Je podle něj také zjevné, že nemohou zabezpečovat mír, který by nepomáhali vyjednávat. Aby bezpečnost Ukrajiny do budoucna garantovala Evropa, požaduje Trump.
Německý ministr také uvedl, že se s Hegsethem shodl na potřebě plánu postupného přesouvání zátěže z USA na Evropu, pokud jde o bezpečnost Ukrajiny. V příštích několika letech ale podle něj Evropané nejsou bez americké pomoci schopni zajistit věrohodné odstrašení vůči Rusku.
Bylo chybou vyloučit členství Ukrajiny v Severoatlantické alianci a udělat územní ústupky Rusku, míní německý ministr obrany Boris Pistorius o postoji Washingtonu před začátkem vyjednávání s Moskvou o míru na Ukrajině. Ruský prezident Vladimir Putin se nepohnul ani o kousek. Řekl to dnes podle agentury Reuters při příchodu na Mnichovskou bezpečnostní konferenci. "Myslím, že to bylo nešikovné," podotkl k americkým výrokům. "Bylo by mnohem lepší hovořit o možném členství v NATO a územních změnách u jednacího stolu," doplnil.
Ruská vojska dobyla na východě Ukrajiny další dvě vsi, Zelene Pole a Dačne. Oznámilo to dnes ruské ministerstvo obrany. Ukrajina se zatím nevyjádřila. Nicméně ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj řekl dnes novinářům podle agentury Interfax-Ukrajina, že situace u Pokrovska, ke kterému směřuje hlavní nápor ruské ofenzivy v Donbasu, se v posledních dnech zlepšila. Podrobnosti nesdělil.
Polsko je vzorovým spojencem v Evropě nejen slovy, ale i činy. Dnes to ve Varšavě řekl americký ministr obrany Pete Hegseth po jednání se svým polským protějškem Wladyslawem Kosiniakem-Kamyszem. Jde o jeho první bilaterální návštěvu po nástupu do vedení Pentagonu, připomíná server onet.pl.
Jestliže Rusko nebude souhlasit s mírovou dohodou, která Ukrajině zajistí dlouhodobou nezávislost, mohou proti němu Spojené státy použít ekonomické i vojenské formy nátlaku, řekl americký viceprezident J. D. Vance. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov americkou stranu poprosil, aby svůj výrok vysvětlila. "Existují ekonomické nástroje nátlaku, existují samozřejmě vojenské nástroje nátlaku," které mohou Spojené státy proti Putinovi použít, řekl Vance v rozhovoru s americkým listem.
Mluvčí Kremlu Peskov uvedl, že ruská strana dříve "takové formulace neslyšela", a proto "očekáváme, že (během dalších kontaktů s Američany) dostaneme doplňující vysvětlení".
Mluvčí Kremlu odmítl, že by sarkofág černobylské elektrárny zasáhl ruský dron. "Ohledně Černobylu nemám přesné informace. Vím jen jedno: nemůže být ani řeči o útocích na jakékoliv objekty jaderné infrastruktury, infrastruktury jaderné energetiky. Proto jakákoliv tvrzení, že se to stalo, neodpovídají skutečnosti," prohlásil mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina. "Ruští vojáci něco takového nedělají," zdůraznil Dmitrij Peskov podle agentury TASS. "Nejspíše jde o další provokaci, podvrh. Právě to kyjevský režim miluje a neváhá udělat," dodal Putinův mluvčí k vyjádřením Zelenského.
Starmer také zopakoval dřívější závazek Británie, že bude podporovat "Ukrajinu na nezvratné cestě do NATO", píše agentura AFP. Země, která se už skoro tři roky brání ruské invazi, podle Starmera potřebuje "silné bezpečnostní záruky, další vojenskou pomoc a suverénní budoucnost". Zelenskému řekl, že Británie se o to zasadí.
Bez účasti Kyjeva se žádná jednání o míru ve válce Ruska proti Ukrajině konat nebudou. Britský premiér Keir Starmer to podle agentur řekl ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. Šéf britské vlády "dal jednoznačně najevo, že o Ukrajině bez Ukrajiny se žádná jednání konat nebudou," uvádí se v prohlášení zveřejněném po telefonátu.
Ukrajina dokončila práci na návrhu dohody o nerostných surovinách a předala ji Spojeným státům k posouzení, informují dnes server RBK-Ukrajina a agentura Reuters s odvoláním na vyjádření členů ukrajinské delegace na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Drahé kovy po Ukrajině požaduje americký prezident Donald Trump za to, že jeho země pomáhá Kyjevu bránit se ruské agresi.
Americká strana podle RBK-Ukrajina požádala o čas do 17:00 hodin, aby si návrh mohla prostudovat. V podvečer se na okraj mnichovské konference má setkat ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s americkým viceprezidentem J. D. Vancem.
Válka na Ukrajině a možnosti, jak jí ukončit, budou jedním z hlavních témat letošní bezpečnostní konference v bavorské metropoli. Dnes na ní vystoupí mimo jiné americký viceprezident J. D. Vance. Čeká se, že by mohl ve zhruba půlhodinovém projevu blíže popsat plány, které má Trumpova administrativa ohledně míru na Ukrajině. Jednat bude Vance také s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
"Víme od spolkové vlády, že nebylo požádáno o žádná víza, respektive žádná víza nebyla vydána," řekl také Heusgen. "Každopádně v areálu Mnichovské bezpečnostní konference, tady v hotelu Bayerischer Hof, se takové setkání neuskuteční," dodal.
"Máme (na konferenci) celou řadu Rusů, ale jsou to opoziční politici," uvedl Heusgen. V jedné z diskuzí vystoupí například vdova po ruském opozičníkovi Alexeji Navalném Julija. Heusgen už dříve řekl, že žádný zástupce ruské vlády pozvánku na mnichovskou konferenci ani letos nedostal, a to kvůli ruské invazi na Ukrajinu z února 2022, která vyvolala největší ozbrojený konflikt v Evropě od druhé světové války.
Organizátoři Mnichovské bezpečnostní konference nevědí nic o tom, že by měla do bavorské metropole dorazit delegace ruských vyjednavačů. Veřejnoprávní televizi ARD to řekl šéf konference Christoph Heusgen. Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek řekl, že se v Mnichově chystá setkání vysoce postavených představitelů Ruska, Ukrajiny a USA.
Rusko v noci vypustilo proti Ukrajině 133 dronů, z nichž 131 nedoletělo do cíle: 73 dronů se podařilo sestřelit, dalších 58 se zřítilo, tvrdí ukrajinské letectvo. Připustilo, že ruské nálety způsobily škody v Kyjevské, Sumské, Černihivské, Oděské a Charkovské oblasti.
Dva mrtvé a pět raněných si za uplynulých 24 hodin vyžádalo ruské ostřelování a bombardování Chersonské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny, oznámil dnes šéf oblastní vojenské správy Oleksandr Prokudin. Osmnáctiletý mladík a šestnáctiletá dívka utrpěli zranění při nočním náletu ruských dronů na město Bohoduchiv v Charkovské oblasti na severovýchodě země, uvedl šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Dodal, že při ostřelování města Kupjansk, pravděpodobně z raketometu, byli zraněni dva muži ve věku 46 a 76 let.
Do moldavského Podněstří, ovládaného ruskými separatisty, začal zase proudit plyn, uvedl dnes na sociální síti vůdce neuznávané republiky Vadim Krasnoselskij. Dodal, že se tak stalo díky ruské půjčce a pomoci ruských úřadů. Moldavská vláda dříve uvedla, že Podněstří odmítlo nabídku Evropské unie na financování nákupu plynu kvůli obavám, že Moskva ztratí kontrolu nad územím.
"Naši strategii jsme založili na tom, že válka by se neměla protahovat a že přijde nový americký prezident a v situaci, kdy se Evropané ukazují být ochromení, dokáže rozetnout gordický uzel … a nastolit mír," citovala maďarského premiéra agentura MTI. "Díky dohodě o míru hodně získáme," řekl také Orbán.
Až válka na Ukrajině skončí, Rusko se znovu zapojí do světové ekonomiky a evropského energetického systému. Dnes to podle agentury Reuters v maďarském státním rozhlasu řekl premiér Viktor Orbán.
"Když přijde americký prezident a udělá mír, … myslím si, že se Rusko reintegruje do světové ekonomiky, … evropského bezpečnostního systému a dokonce i do evropského ekonomického a energetického systému," řekl Orbán. "Bude to obrovský impulz pro maďarské hospodářství," dodal maďarský premiér, který je velkým příznivcem amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Předsedkyně českého Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) Dana Drábová na X uvedla, že "39 let po havárii žádné riziko vážnější nehody s vlivem za hranicemi zakázané zóny nehrozí". "Navíc sarkofág náraz dronu nijak významně poškodit nemůže," míní. Také ona poznamenala, že radiační situace nejen na Ukrajině zůstává normální.
Zatím neověřené snímky z místa ukazují, že v sarkofágu zřejmě skutečně vznikla po náletu díra.
Photo of Chernobyl sarcophagus damaged by Iranian drone "Shahed".
— Денис Казанський (@den_kazansky) February 14, 2025
Intentional attack on nuclear facility. Nuclear terrorism in its purest form. pic.twitter.com/CcjzSJpWE7
Na sociálních sítích se začínají objevovat záběry z ruského útoku na Černobyl.
At night, Russia attacked the Chernobyl nuclear power plant sarcophagus with a drone and breached it.
— Денис Казанський (@den_kazansky) February 14, 2025
Is this nuclear terrorism or not yet? Will international organizations be "deeply concerned"? Or will they ask us to "understand Putin" again?
Russia is a threat to the world.… pic.twitter.com/brflYNTCcd
Mluvčí Záporožské jaderné elektrárny Jevgenija Jašinová podle agentury TASS řekla, že toto zařízení "při nočních útocích ukrajinských ozbrojených sil poničeno nebylo". Funguje v běžném režimu, dodala.
Ukrajinská armáda v noci na dnešek s nasazením dělostřelectva zaútočila na tepelnou elektrárnu, která se nachází v Ruskem kontrolovaném Enerhodaru v blízkosti Záporožské jaderné elektrárny. Podle agentury Interfax o tom informovaly ruské okupační úřady. "Kvůli ostřelování je kriticky poškozené elektrárenské zařízení, což vedlo k odpojení dodávek elektrické energie více než 50 tisícům odběratelů," uvedlo ministerstvo energetiky v Ruskem ovládané části Záporožské oblasti.
Zelenskyj uvedl, že kryt zasáhl ruský dron s vysoce explozivní hlavicí. "Jedinou zemí na světě, která útočí na taková místa, okupuje jaderné elektrárny a vede válku bez ohledu na následky, je dnešní Rusko. Představuje teroristickou hrozbu pro celý svět," uvedl na X, kde také zveřejnil video zásahu a jeho dopadů. Je z něj patrné, že v krytu je teď díra.
Last night, a Russian attack drone with a high-explosive warhead struck the shelter protecting the world from radiation at the destroyed 4th power unit of the Chornobyl Nuclear Power Plant.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) February 14, 2025
This shelter was built by Ukraine together with other countries of Europe and the world,… pic.twitter.com/mLTGeDYgPT
Ukrajina podle Ruska ostřelovala tepelnou elektrárnu, jež se nachází blízko Záporožské jaderné elektrárny. Desetitisíce lidí zůstaly bez proudu.
Sarkofág jaderné elektrárny v Černobylu byl po útoku ruským dronem vážně poškozen. Oznámil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zásah podle prvních poznatků kryt výrazně poškodil, sdělil.
Sarkofág bývalé jaderné elektrárny v Černobylu v noci na dnešek zasáhl dron, na místě začalo hořet, uvedla Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE). Radiace uvnitř i vně je v normálu, nikdo nebyl zraněn.
"V noci ze 13. na 14. února kolem 1:50 zaslechl tým MAAE v areálu Černobylu výbuch vycházející z (krytu), jenž chrání zbytky čtvrtého reaktoru bývalé černobylské jaderné elektrárny. Ten způsobil požár," uvedla agentura s tím, že její zaměstnanci byli informování o nárazu bezpilotního letounu.
Pracovníci požární ochrany podle prohlášení zasáhli během několika minut. Zatím nic nenasvědčuje tomu, že by byl kryt narušen. Podle šéfa MAAE Rafaela Grossiho ale incident spolu s vojenskou aktivitou kolem Záporožské jaderné elektrárny ukazuje na přetrvávající nebezpečí pro jadernou bezpečnost.
Jestliže Rusko nebude souhlasit s mírovou dohodou, která Ukrajině zajistí dlouhodobou nezávislost, mohou proti němu Spojené státy použít ekonomické i vojenské formy nátlaku. Listu The Wall Street Journal (WSJ) to v noci na pátek řekl americký viceprezident J. D. Vance. "Existují ekonomické nástroje nátlaku, existují samozřejmě vojenské nástroje nátlaku," které mohou Spojené státy proti Putinovi použít, řekl Vance v rozhovoru s americkým listem.
Ve středu americký prezident Donald Trump oznámil, že si telefonoval se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem a že se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Ve čtvrtek pak Trump řekl, že dnes budou mít v Mnichově schůzku vysoce postavení lidé z Ruska, z Ukrajiny a ze Spojených států, aby o ukončení války jednali. Ukrajinská strana později uvedla, že taková jednání jsou předčasná a že nejprve je třeba, aby Spojené státy, Evropa a Ukrajina zaujaly společný postoj. "Myslím, že z toho vzejde dohoda, která mnoho lidí šokuje," řekl Vance listu WSJ.
Zprávy z pátku 14. února
Zástupci USA a Ruska se v pátek podle amerického prezidenta Donalda Trumpa setkají v Mnichově, pozvání podle šéfa Bílého domu dostali i Ukrajinci. Informuje o tom agentura Reuters.
"Zítra (v pátek) budou mít schůzku v Mnichově. Rusové tam budou s našimi lidmi. Pozvání mimochodem dostala i Ukrajina. Nevím přesně, kdo tam z těch zemí bude, ale budou to vysoce postavení lidé z Ruska, z Ukrajiny a ze Spojených států," řekl Trump novinářům. Bílý dům se na žádost Reuters k věci podrobněji vyjádřit odmítl.
Dříve dnes Trump prohlásil, že důvěřuje svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi ohledně války na Ukrajině a věří, že Putin si přeje mír. Ve středu šéf Bílého domu oznámil, že si s Putinem telefonoval a oba politici se dohodli na okamžitém zahájení jednání o ukončení války na Ukrajině. Tu Rusko rozpoutalo na Putinův příkaz před téměř třemi roky. Prezidenti se dohodli, že se společně sejdou, podle Trumpa zřejmě v Saúdské Arábii.
Putin zájem o mírovou dohodu jen předstírá, varoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během středečního telefonátu Donalda Trumpa. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval server Axios, podle kterého Zelenskyj Trumpovi řekl, že se ho Putin bojí.
Americký prezident Donald Trump dnes řekl, že důvěřuje svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi ohledně války na Ukrajině a věří, že Putin si přeje mír, píše agentura Reuters. Trump uvedl, že Kyjev bude "součástí" jednání o ukončení téměř tři roky trvající brutální války Ruska proti Ukrajině.
Trump by byl také rád, kdyby se Rusko opět stalo členem skupiny G7. "Myslím, že byla chyba Rusko vyhodit," prohlásil dnes Trump. Rusko bylo členem klubu vyspělých ekonomik G7, tehdy známého jako G8, dokud nebyla Moskva vyloučena poté, co v roce 2014 anektovala ukrajinský poloostrov Krym.
Ruské vítězství a porážka Ukrajiny by mír nepřineslo, řekl německý kancléř Olaf Scholz. Kancléř varoval před jednáním, které by vedlo k vítězství Ruska a porážce Ukrajiny. "To, že spolu Trump a Putin mluvili, je správné," řekl a připomněl, že i on s ruským vůdcem v minulosti telefonoval.
"Je to důležité k řešení konfliktu na Ukrajině. Události posledních 48 hodin nám ale žádnou uspokojivou odpověď nepřinesly," dodal Scholz a znovu zdůraznil, že ruská válka a krveprolití na Ukrajině musí skončit co nejdříve a evropská obranná politika musí investovat do obranného průmyslu.
S podmínkami trvalého míru musí souhlasit Ukrajina, uvedl premiér Petr Fiala. Dodal, že podporuje každé smysluplné úsilí o dosažení míru na Ukrajině. Mír musí také zabránit Rusku v útocích na další evropské státy, doplnil předseda vlády. Podobně mluví i další čeští politici.
Donald Trump a Vladimir Putin budou chtít, aby příměří na Ukrajině začalo platit od symbolického data. Vysocí ukrajinští a západní představitelé v této souvislosti podle deníku Financial Times zmiňují Velikonoce či konec druhé světové války v Evropě.
Ukrajina neměla slíbené členství v NATO za mírovou dohodu s Ruskem, řekl dnes šéf Severoatlantické aliance Mark Rutte.
"Musíme zajistit, aby se Vladimir Putin už nikdy nepokusil zaútočit na Ukrajinu, to je klíčové… ale nikdy neexistoval slib Ukrajině, že součástí mírové dohody bude, že se stane součástí NATO," sdělil Rutte po skončení dnešního jednání ministrů obrany NATO v Bruselu.
Putin musí pochopit, že je Západ jednotný, řekl dnes generální tajemník NATO Mark Rutte. Ukrajina bude podle něj zapojena do jakýchkoli mírových jednání. Na potřebě dosáhnout na Ukrajině trvalého míru se podle Rutteho shodují všichni členové NATO.
Mluvčí Kremlu dnes nevyloučil možnost, že by si Vladimir Putin s Donaldem Trumpem zavolali znovu a to ještě před osobním setkáním. Ke schůzce prezidentů má dojít někdy v blízké budoucnosti, podle Trumpa zřejmě v Saudské Arábii.
Ministři obrany NATO debatovali o případné mírové misi na Ukrajině, sdělila dnes ministryně Jana Černochová. Důležité podle ní je, aby případnou misi vedla jedna z velkých zemí NATO.
"Zaznívaly debaty o tom, jakým způsobem by se mohla Severoatlantická aliance nebo jednotlivé země podílet na nějakém mírovém řešení, ať by to byly modré přilby nebo zapojení alespoň části států NATO. To se dnes neuzavřelo, dostali jsme domácí úkoly, které si budeme diskutovat v rámci našich parlamentů a vlád," doplnila Černochová.
Trump se chová stejně jako Západ v Mnichově v roce 1938, řekl europoslanec, napsal dnes na sociální síti X francouzský europoslanec Raphaël Glucksmann (S&D). Europoslanec v příspěvku přirovnal včerejší Trumpův rozhovor s Putinem "o Ukrajině bez Ukrajiny," k západním politikům v Mnichově v roce 1938, když "nabídli Československo Hitlerovi na stříbrném podnose." Podobně se o Trumpově telefonátu vyjádřil i bývalý švédský premiér Carl Bildt.
Trump, l’abandon de l’Ukraine, le suicide de l’Occident et le moment de bascule pour l’Europe. pic.twitter.com/DncU1S8WKs
— Raphael Glucksmann (@rglucks1) February 13, 2025
"Proti této zbrani téměř neexistuje obrana." Rusové předstihli Ukrajince v nasazení dronů s optickým kabelem. Jsou spolehlivější, odolné proti rušičkám signálu, kterými se obě strany před dronovými operacemi brání. Více informací o technologickém závodu ve zdokonalování dronů přinášíme v článku na Aktuálně.cz.
Počet nezvěstných ve válce na Ukrajině se loni zdvojnásobil na 50 tisíc. Dnes o tom informoval Mezinárodní výbor Červeného kříže. "Počet pohřešovaných, které Červený kříž zdokumentoval před rokem činil 23 tisíc. O rok později se počet více než zdvojnásobil," řekl Dusan Vujasanin z úřadu Ústřední pátrací agentury při Mezinárodním výboru Červeného kříže.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dále v prvním vyjádření před novináři po středečních telefonátech amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nejprve zavolal svému ruskému protějšku Vladimiru Putinovi a až následně Zelenskému, zdůraznil, že hlavní je "nenechat všechno jít podle Putinova plánu". Ruský prezident podle něj chce, aby jednání byla bilaterální, mezi Ruskem a USA.
Jakákoli mírová dohoda o Ukrajině vyjednaná za zády Ukrajinců a Evropanů je odsouzena k neúspěchu, varovala šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku se dnes ráno setkala s ukrajinským ministrem obrany Rustemem Umerovem, odpoledne se v Bruselu zúčastní jednání ministrů obrany zemí Severoatlantické aliance. Ústupky Rusku přirovnala k Mnichovské dohodě v roce 1938, kdy muselo Československo postoupit pohraniční oblasti Německu.
Ukrajina nepřijme žádnou dohodu, kterou by uzavřely Moskva a Washington bez Kyjeva. Jednání o ukončení války Ruska proti Ukrajině by se měla účastnit také Evropa, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters. Zelenskyj reagoval na středeční telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
Vyjednávání podmínek příměří by se měla účastnit především Ukrajina i evropské země, shodují se politici české vládní koalice v reakci na telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a plán na jejich setkání v Saúdské Arábii. "Válka se děje tady v Evropě, takže podmínky příměří se nás bezprostředně dotknou. Evropa nemůže být pouhým divákem," uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestraník). Evropa se podle něj musí umět postarat o svou bezpečnost. "Samozřejmě v rámci transatlantické spolupráce se Spojenými státy," dodal.
Je v zájmu Evropy, aby Ukrajina seděla za jednacím stolem, míní předseda senátního zahraničního výboru Pavel Fischer (za TOP 09). Podle místopředsedy Sněmovny Jana Bartoška (KDU-ČSL) by bylo naivní se domnívat, že Putin přistoupí na mírové rozhovory na půdě členského státu NATO. Také podle poslankyně Heleny Langšádlové (TOP 09) je zásadní, aby součástí hledání řešení bylo zachování Ukrajiny v uznaných hranicích.
Ukrajina přijde o území a o možnost členství v NATO, napsal na sociální síti slovenský premiér Robert Fico k řešení války na Ukrajině po telefonátu prezidentů Spojených států a Ruska. Podle něj mezi poražené bude patřit také Evropská unie, kterou opět kritizoval za její přístup v uvedeném konfliktu.
Podle Fica o Ukrajině rozhodnou Trump s Putinem a nikdo jiný. "Prezidentovi Putinovi zůstane území na Ukrajině, které vojensky kontroluje, a záruka, že Ukrajina nikdy nebude členem NATO," uvedl Fico, který na sociální síti také sdílel fotku ze společné schůzky s Putinem. Ukrajina podle Fica přijde o třetinu území, nerostné bohatství a na jejím území budou cizí armády.
Za studenou sprchu označil dnes list Ukrajinska pravda středeční telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. "Trump vytváří novou realitu, ve které Ukrajina rychle ztrácí subjektivitu," píše komentátor listu o "míru s Ukrajinou bez Ukrajiny". Zdůraznil, že úkolem Ukrajiny a jejích evropských spojenců je rychle změnit tok tohoto příběhu, dokud to má ještě smysl.
Jakkoli administrativa Trumpova předchůdce Joea Bidena čelila oprávněné kritice ohledně vojenské pomoci Ukrajině, pevně se držela zásad, že načasování mírových rozhovorů s Rusy by měl určovat Kyjev a Ukrajina by do jednání měla vstupovat v co nejsilnější pozici. Za neotřesitelnou také pokládala zásadu "nic o Ukrajině bez Ukrajiny", připomněl deník.
Neměli bychom dělat kompromisy narušující územní celistvost nebo suverenitu Ukrajiny. Řekl to ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v rozhovoru s francouzským deníkem Le Monde. Šéf ukrajinské diplomacie také zdůraznil, že strategickým cílem Ukrajiny je členství v NATO.
Kremlu imponuje postoj nové administrativy Spojených států, odhodlané udělat vše, aby ukončila válku na Ukrajině. Uvedl to dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov. Středeční telefonický rozhovor Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa pokládají v Kremlu za velice důležitý, protože kontakty s USA na nejvyšší úrovni v posledních letech chyběly, dodal Peskov podle agentury TASS.
Rusko předalo Ukrajině osm dětí. Se svými příbuznými se setkaly na moskevském velvyslanectví Kataru, který předání dětí zprostředkoval, uvedla dnes ruská státní agentura TASS. Ukrajina se ještě nevyjádřila. Kyjev viní Moskvu ze zavlečení téměř 20 tisíc dětí z Ukrajiny do Ruska či na okupovaná území. Nazpět se jich podle úřadů podařilo dostat asi čtyři stovky.
Ukrajina zvýšila dovoz zemního plynu prostřednictvím plynovodu ze Slovenska, odkud začala znovu odebírat surovinu minulý týden. Vyplývá to z údajů slovenského přepravce plynu Eustream. Podle slovenského premiéra Roberta Fica, který dříve kritizoval vládu v Kyjevě za ukončení tranzitu plynu na Slovensko, proudí na Ukrajinu ruský plyn. Ukrajina, která se už téměř tři roky brání ruské vojenské invazi, nakupuje podle dřívějších informací plyn v zahraničí po sérii ruských raketových útoků na její plynárenská zařízení.
Její estonský kolega Hanno Pevkur rovněž podpořil Rutteho výzvy ke zvýšení výdajů na obranu. "Když chceme navýšit naši připravenost, musíme investovat více," uvedl. Zdůraznil, že je potřeba, aby spojenci stáli při sobě. "Jsme rodina. Jak už to kdysi zmínil i Alexandre Dumas, jeden za všechny, všichni za jednoho," dodal Pevkur. Pokud jde o vyjednávání o míru na Ukrajině, Evropa musí být jejich součástí, "jinak tento mír nebude trvalý". "Musí to být ale ukrajinský prezident, kdo řekne, kdy mají vyjednávání začít," doplnil estonský ministr.
Podle litevské ministryně obrany Dovilé Šakalienéové je důležité, aby Evropa a Spojené státy zůstaly spojenci. "Čína a Rusko koordinují své akce, my musíme také," uvedla. V souvislosti s budoucími vyjednáváními o Ukrajině zdůraznila, že je "na Evropě, jestli zůstane upozaděna, nebo jestli bude slyšet a bojovat za Ukrajinu". "Je to boj i za naši budoucnost," dodala Šakalienéová.
"Slyšeli jsme jasný vzkaz od Spojených států o navýšení výdajů na obranu. Pracujeme na tom a budeme i v budoucnu," uvedl britský ministr obrany John Healey. Británie bude podle něj hrát i nadále vůdčí roli v podpoře Ukrajiny. "Chceme trvalý mír a zdůrazňujeme, že nemohou být žádná vyjednávání o Ukrajině bez Ukrajiny. Ukrajinci bojují statečně a je na nás, ministrech NATO, abychom jim zajistili co nejsilnější pozici," dodal.
Podle šéfa NATO je "rozumné a spravedlivé", že USA chtějí po spojencích z Evropy, aby toho dělali více. "Jestliže výdaje na obranu nenavýšíme, nebude se moci do pěti let bránit," uvedl Rutte. V této souvislosti zmínil i posílení výroby v obranném průmyslu. "Rusko vyprodukuje za tři měsíce tolik munice kolik celá aliance za rok, musíme to změnit," prohlásil šéf aliance.
"Není možné mít rozhovory bez Ukrajiny… jde o evropský mír, proto se toho musíme účastnit," poznamenala šéfka německé diplomacie. "Musí to být mír, který chrání suverenitu Ukrajiny a především zajistí, že už se nikdy nebude opakovat taková brutální útočná válka na evropském kontinentu," uvedla. Dodala, že není možné, aby přerušení bojů bylo pro Rusko jen příležitostí připravit se na ofenzivu proti dalším evropským zemím.
Ukrajina i Evropa musí být součástí rozhovorů o míru na Ukrajině, je přesvědčena německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. Řekla to v rozhovoru s rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk, v němž také uvedla, že nebyla dopředu informována o telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem.
"Chceme zajistit, aby bylo NATO silné a robustní, aby odvrátilo jakoukoli budoucí agresi," prohlásil rovněž americký ministr v sídle aliance. V této souvislosti je potřeba navýšit výdaje na obranu i navýšit výrobu v obranném průmyslu. Je odpovědností Evropy zastavit ruskou "válečnou mašinerii", dodal Hegseth.
Válka na Ukrajině a v Pásmu Gazy, situace v Sýrii, Súdánu či Kongu, ale i složité úkoly, které pro svět představují klimatické změny a umělá inteligence (AI), budou tématy letošního, 61. ročníku Mnichovské bezpečnostní konference. Debatovat na ní budou od pátku do neděle mimo jiné nový viceprezident Spojených států J. D. Vance, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová či ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle šéfa konference Christopha Heusgena se na akci možná podaří dosáhnout pokroku v plánech na dosažení míru na Ukrajině, která se už téměř tři roky brání ruské agresi. Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel a ministr zahraničí Jan Lipavský.
Telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem není zradou Ukrajiny, uvedl americký ministr obrany Pete Hegseth před jednáním v Bruselu. Hegseth zdůraznil, že šéf Bílého domu ve středu hovořil s oběma stranami, tedy s ruským prezidentem i s jeho ukrajinským protějškem, a jeho cílem je "zastavit zabíjení a zajistit mír". Donald Trump je podle něj "nejlepší vyjednávač na této planetě".
Dva ruské drony při útoku na Ukrajinu narušily vzdušný prostor Moldavska, kde na zemi vybuchly, uvedla prezidentka Sanduová na platformě X.
Hlavním tématem čtvrtečních rozhovorů je příprava na summit NATO, který se bude konat na konci června v Haagu. Ministři budou rovněž diskutovat o navýšení výdajů na obranu. Původní závazek vydávat na obranu dvě procenta hrubého domácího produktu (HDP) plní podle Rutteho asi dvě třetiny spojenců. Česko tento cíl splnilo v loňském roce. Podle Trumpa by ale spojenci v NATO měli na obranu vydávat pět procent HDP a ministr Hegseth uvedl, že s tím souhlasí. V současné době je v tomto ohledu lídrem Polsko, které do obrany loni investovalo více než čtyři procenta HDP a letos by měly tyto výdaje činit 4,7 procenta.
"Všichni chceme mír na Ukrajině a chceme, aby byla Ukrajina v co nejlepší pozici, než rozhovory začnou," prohlásil Rutte. "Je ale zásadní, aby mír, který vzejde z rozhovorů, byl trvalý, to znamená, aby už Putin nemohl zabrat další území," dodal šéf NATO s tím, že stejně se během středečního jednání vyjádřil i nový americký ministr obrany Pete Hegseth.
Je klíčové, aby byla Ukrajina zapojena do všech rozhovorů o své budoucnosti, uvedl generální tajemník NATO Mark Rutte. Šéf NATO to řekl novinářům před čtvrtečním jednáním ministrů obrany Severoatlantické aliance v Bruselu. Reagoval tak na středeční telefonát mezi americkým prezidentem Donaldem Trumpem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. V této souvislosti zdůraznil, že Trump hovořil i s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Zprávy ze čtvrtka 13. února
Americký prezident Donald Trump dnes řekl, že se setká se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem v Saúdské Arábii. Informovala o tom agentura AFP. Podle agentury Reuters Trump řekl, že se s Putinem setká pravděpodobně v této zemi.
Zelenskyj na platformě Telegram napsal, že s Trumpem vedl dlouhou konverzaci o možnostech dosažení míru a o "naší připravenosti spolupracovat na týmové úrovni".
Ukrajina si podle Zelenského přeje mír víc než kdokoliv jiný. "Definujeme naše společné kroky s Amerikou, abychom zastavili ruskou agresi a zajistili spolehlivý a trvalý mír. Jak řekl prezident Trump, pojďme to udělat," uvedla hlava Ukrajiny.
Telefonát se Zelenským proběhl "velmi dobře," napsal prezident USA na své sociální síti Truth Social. "Diskutovali jsme o různých tématech souvisejících s válkou, ale především o schůzce, která se chystá na pátek v Mnichově, kde delegaci povedou viceprezident J. D. Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Doufám, že výsledky schůzky budou pozitivní," doplnil Trump.
Ukrajinský prezident Zelenskyj volal s Donaldem Trumpem chvíli po jeho rozhovoru s Putinem. Potvrdila to dnes kancelář ukrajinského prezidenta. Rozhovor měl trvat přibližně hodinu, téma telefonátu ale zatím žádná strana neupřesnila.
Americký prezident po oznámení telefonátu s Putinem zároveň představil možné složení vyjednávacího týmu USA. Trump chce pověřit ministra zahraničí Marca Rubia, ředitele CIA Johna Ratcliffa, svého poradce pro národní bezpečnost Michaela Waltze a zmocněnce pro Blízký východ Steva Witkoffa.
Trump uvedl, že se s Putinem shodují v přání zastavit umírání "milionů lidí" ve válce mezi Ruskem a Ukrajinou. Prezident USA dodal, že se dále domluvili, že Zelenskému okamžitě oznámí, že si s Putinem volali.
"Dohodli jsme se, že spolu budeme velmi úzce spolupracovat, včetně vzájemné návštěvy našich národů. Dohodli jsme se také, že naše týmy okamžitě zahájí jednání, a začneme tím, že zavoláme ukrajinskému prezidentovi Zelenskému, abychom ho o našem rozhovoru informovali, což hned teď udělám," napsal Trump.
Telefonát Donalda Trumpa a Vladimíra Putina je první potvrzený přímý kontakt vůdců dvou hlavních jaderných mocností od začátku ruské invaze na Ukrajinu před třemi lety.
Donald Trump dnes telefonoval s Vladimírem Putinem. Podle Kremlu trval telefonát hodinu a půl. Během něj se prezidenti dohodli, že začnou jednat o konci války na Ukrajině.
První člen Trumpovy administrativy se v Kyjevě setkal s prezidentem Zelenským. Ministr financí Scott Bessent se Zelenským podle agentury Reuters jednal o drahých kovech.
Možnost, že by Ukrajina znovu získala své hranice z roku 2014, není reálná, tvrdí Trumpův ministr obrany. Pete Hegseth zároveň uvedl, že nevidí scénář mírové dohody, ve kterém se Ukrajina přidá do NATO.
Nakonec na zasedání kontaktní skupiny pro Ukrajinu v sídle NATO v Bruselu řekl, že Evropa bude muset poskytnout "drtivou" část budoucí pomoci Ukrajině. Spojené státy podle něj nebudou dále tolerovat "nevyvážené vztahy" v rámci aliance.
V Česku modifikované drony sbírají na ukrajinském bojišti první úspěchy. V článku Aktuálně.cz přinášíme bližší informace o výzvědných dronech od české Aerorozvědky i video, jak bezpilotní stroj z Česka likviduje svůj ruský protějšek.
S týmem amerického prezidenta Donalda Trumpa Rutte a jeho lidé "intenzivně diskutují a koordinují". "Zdůrazňujeme, že v tomto konfliktu nejde jen o Ukrajinu, Rusko a Evropu, ale že jsou do něj zapojeny i další země, například Čína a Severní Korea," uvedl šéf NATO a dodal, že na setkání s americkým ministrem obrany se velmi těší. "Už jsme spolu hovořili po telefonu a shodli jsme se, že je před námi spousta práce," dodal Rutte.
Ukrajinská tajná služba SBU uvedla, že zadržela náčelníka štábu svého protiteroristického střediska. Podezírá jej, že pracoval pro ruskou tajnou službu FSB. Osobně ho zadržel šéf SBU Vasyl Maljuk, který o všech krocích informoval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, uvedla tajná služba.
SBU jméno podezřelého neuvedla, zveřejnila však jeho snímek. Označila jej za "špičkovou krysu", čili zrádce, o jehož nezákonných aktivitách shromáždila důkazy ve 14 případech. Tvrdila také, že jeho prostřednictvím mátla nepřítele a poskytovala Moskvě dezinformace.
Generální tajemník Severoatlantické aliance Mark Rutte souhlasí s americkým prezidentem Donaldem Trumpem, že je potřeba, aby se evropští spojenci více podíleli na pomoci Ukrajině. Rutte to řekl na tiskové konferenci před čtvrteční schůzkou ministrů obrany NATO v Bruselu. Šéf aliance se na jednání poprvé setká s novým americkým ministrem obrany Petem Hegsethem.
Členské země Severoatlantické aliance loni překonaly svůj cíl a poskytly Ukrajině bezpečnostní pomoc v objemu přesahujícím 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu Kč). Evropa a Kanada přispěly podle mluvčí NATO více než polovinou z této sumy, zbytek poskytly Spojené státy. Původní cíl byl přitom poskytnout Ukrajině pomoc minimálně za 40 miliard eur (asi bilion Kč).
Souhrn nejdůležitějšího dění:
- Trump si dnes volal s Putinem. Dohodli se prý na začátku vyjednávání o konci války i na vzájemných návštěvách.
- Není reálné, že Ukrajina znovu získá své hranice z roku 2014, uvedl dnes v Bruselu Trumpův ministr obrany.
- Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za území, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky. Uvedl to mluvčí ruského prezidenta.
- Ruský raketový útok na Kyjev si brzy ráno vyžádal jednu oběť na životě a nejméně tři zraněné, včetně dítěte.
Spojené státy výměnou za Američana Marka Fogela propustily ruského občana. Podle tiskových agentur to oznámil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Jméno propuštěného odmítl sdělit, dokud nebude tento člověk na území Ruska. To bude pode mluvčího "v následujících dnech". Bílý dům výměnu vězňů popsal jako diplomatické tání, které by mohlo posunout jednání o ukončení války na Ukrajině.
Následky ruského vzdušného úderu v Kyjevě.
"To není možné," řekl mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov v reakci na Zelenského vyjádření. "Rusko nikdy nejednalo a nebude jednat o výměně svého území," zdůraznil podle agentury Interfax. "Ukrajinské jednotky budou vyhnány z tohoto (ruského) území. Všechny, které nebudou zničeny, budou vyhnány," dodal Peskov.
Zatímco Rusko okupuje téměř pětinu ukrajinského území, více než 112 000 čtverečních kilometrů, Ukrajina ovládá přibližně 450 kilometrů čtverečních na západě ruské Kurské oblasti, poznamenala agentura Reuters. Odvolává se přitom na mapy bojiště z otevřených zdrojů.
Rusko nikdy nebude jednat s Ukrajinou o výměně okupovaného ukrajinského území za území, které v Kurské oblasti na západě Ruska obsadily ukrajinské jednotky. Uvedl to podle tiskových agentur mluvčí ruského prezidenta.
Reagoval tím na návrh ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten v rozhovoru s britským listem The Guardian řekl, že plánuje nabídnout Moskvě výměnu obsazených území. Kyjev by se podle něj vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda, ale dodal, že zatím neví, o kterou část Ruskem okupovaného ukrajinského území by na oplátku požádal Kyjev.
Americký Institut pro studium války shrnuje nejnovější vývoj v ruské válce proti Ukrajině. Ukrajinské síly postoupily u Torecka, Rusové na více místech například u Borova, Pokrovska nebo Kurachove.
NEW: Ukrainian President Volodymyr Zelensky reiterated Ukraine's commitment to good faith peace negotiations with Russia and the particular importance of US military assistance to Ukraine's security.
— Institute for the Study of War (@TheStudyofWar) February 12, 2025
Ukrainian forces struck an oil refinery and reportedly struck Engels Air Base… pic.twitter.com/P5ZmZBg80J
Vrchní kremelská propagandistka navrhla "kompromis" k řešení ruské invaze, zastánci tvrdší linie ji okamžitě obvinili z příchylnosti k Západu.
Americký viceprezident Vance a ukrajinský prezident Zelenskyj se mají setkat na bezpečnostní konferenci v Mnichově a projednat rodící se plán Donalda Trumpa na ukončení války na Ukrajině.
"Nikdo nemá jasnou odpověď na otázku, jak zastavit Putina. Ale určitě se to nestane tím, že se vzdáme části území a budeme si myslet, že jim to bude stačit. Bojím se, aby Evropa neopakovala chybu, kterou představovala mnichovská dohoda v roce 1938," řekla nedávno v rozhovoru pro Aktuálně.cz držitelka Nobelovy ceny míru Oleksandra Matvijčuková.
"Putin se nepřipravuje na mír - pokračuje v zabíjení Ukrajinců a ničení měst," napsal na Telegramu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Uvedl, že jen silné kroky a tlak mohou Putina zastavit. Ukrajina podle něj potřebuje jednotu a podporu všech svých partnerů.
"Rusko uskutečnilo raketový úder na Kyjev a Kyjevskou oblast. Takto chce válku ukončit," napsal na Telegramu šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Andrij Jermak v narážce na ruského prezidenta Vladimira Putina, jehož země na Ukrajinu útočí už tři roky.
Kyjevský starosta Kličko uvedl, že mezi zraněnými je i devítileté dítě. Požáry podle úřadů zasáhly několik obytných a administrativních budov v hlavním městě. Záchranáři podle serveru Ukrajinska pravda informovaly o požáru v administrativní budově, kde oheň zachvátil první až sedmé podlaží a kde zahynul jeden člověk. Rozsáhlý požár vypukl také v jednom skladu na ploše 600 metrů čtverečních. Hasiči museli také hasit střechu obytného domu. Ruský útok způsobil požáry a poškození budov i v okolí Kyjeva.
Ruský raketový útok na Kyjev si brzy ráno vyžádal jednu oběť na životě a nejméně čtyři zraněné, včetně dítěte. Na několika místech způsobil požáry, uvedli podle agentury DPA starosta Vitalij Kličko a místní úřady. Proti celé Ukrajině podle tamní armády v noci na dnešek směřovalo 123 dronů a sedm balistických raket.
Trump již po odletu Fogela z Ruska sdělil, že by jeho propuštění mohlo být začátkem nového vztahu s Moskvou, který v konečném důsledku povede k ukončení války na Ukrajině. To zopakoval i nyní. "Myslím, že pokud jde o válku, tak je zde dobrá vůle," řekl. Trump opakovaně hovoří o tom, že chce zastavit válku, kterou Rusko rozpoutalo v únoru 2022 invazí na Ukrajinu.
Vladimir Putin dostal výměnou za propuštění Američana Marka Fogela jen velmi málo, prohlásil americký prezident Donald Trump, který dohodu s Moskvou označil za férovou. Obsah ujednání ale Trump neupřesnil.
Třiašedesátiletý Marc Fogel je americký učitel, jehož v srpnu 2021 zatkla policie na moskevském letišti Šeremeťjevo se 17 gramy konopí. Fogel o něm tvrdil, že je pro lékařské účely. V červnu 2022 ho ale ruský soud uznal vinným z obchodování s drogami a poslal ho na 14 let do vězení. Spojené státy a ani Rusko prozatím neoznámily, co Moskva obdržela výměnou za Fogelovu svobodu.
Zprávy ze středy 12. února
Pokud americký prezident Donald Trump dostane Ukrajinu a Rusko k jednacímu stolu, ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj plánuje nabídnout Moskvě výměnu obsazených území. Kyjev by se vzdal části ruské Kurské oblasti, kterou má pod kontrolou ukrajinská armáda. V rozhovoru s listem The Guardian to řekl Zelenskyj, který zároveň poznamenal, že zatím neví, o kterou část Ruskem okupovaného ukrajinského území by na oplátku požádal Kyjev.
"Vyměníme jedno území za druhé," řekl Zelenskyj. Které Rusy okupované území by žádala zpět Ukrajina, nespecifikoval. "Nevím, uvidíme. Ale všechna naše území jsou důležitá, neexistuje žádná priorita," dodal Zelenskyj bez dalších podrobností.
Ukrajinské drony během noci na úterek znovu napadly rafinerii v ruském Saratovu. Vyplývá to ze zpráv médií, která se odvolávají na ukrajinskou armádu či ruské úřady. Podle zdrojů agentury Reuters rafinerie patřící firmě Rosněfť pozastavila z bezpečnostních důvodů výrobu, přičemž obnovení produkce se očekává během jednoho či dvou dní.
"Zásah ropné rafinerie okupantů v Saratovské oblasti Ruské federace," uvedl na Facebooku ukrajinský generální štáb, podle kterého v objektu vypukl požár. "Podnik se podílí na zásobování ruské okupační armády," dodalo velení ukrajinských ozbrojených sil.
Společnost Rosněfť podle Reuters na žádost o komentář neodpověděla. Dva zdroje z průmyslového odvětví nicméně agentuře sdělily, že zpracování ropy bylo v podniku pozastaveno, ale klíčová zařízení nebyla poškozena. "Není to nic vážného," uvedl jeden z nich. Saratov leží asi 850 kilometrů na jihovýchod od Moskvy.
Nálet nepřímo potvrdil gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin. "Protivzdušná obrana zničila bezpilotní letoun. Jsou škody na průmyslovém podniku v Saratovu. Na místech možného dopadu trosek pracují operativní služby," napsal gubernátor na Telegramu a dodal, že podle předběžných údajů se nálet obešel bez obětí a raněných. Později uvedl, že požár na místě byl uhašen. O který podnik se jedná, Busargin neupřesnil.
Členské země Severoatlantické aliance loni překonaly svůj cíl a poskytly Ukrajině bezpečnostní pomoc ve výši přesahující 50 miliard eur (přes 1,2 bilionu korun). Podle mluvčí NATO Evropa a Kanada přispěly více než polovinou z této sumy, zbytek poskytly Spojené státy. Napsala to v úterý agentura Reuters.
Lídři 32 zemí NATO loni přislíbili pokračovat v podpoře Kyjeva a poskytnout Ukrajině bezpečností pomoc ve výši minimálně 40 miliard eur (asi bilion Kč) prostřednictvím "poměrných příspěvků". Mluvčí aliance Allison Hartová nyní uvedla, že spojenci závazek překročili a v roce 2024 poskytli Ukrajině bezpečnostní pomoc ve výši více než 50 miliard eur. "Více než polovina této částky pochází od evropských spojenců a Kanady," dodala. Zbývající pomoc přišla od USA. NATO neposkytlo podrobnosti o metodice použité pro výpočet příspěvků, podotkl Reuters.
"Drony krátkého doletu nyní představují jednu z nejsmrtelnějších hrozeb pro civilisty ve frontových oblastech," uvedla šéfka mise OSN Denielle Bellová. V lednu podle ní tyto zbraně zabily a zranily více civilistů než kterákoliv jiná zbraň.
Mise OSN zjistila, že kvůli útokům bezpilotních letounů krátkého doletu shazujících výbušniny zahynulo v prvním měsíci roku 38 civilistů, dalších 223 lidí utrpělo zranění. "(Drony) zasahovaly lidi v jejich autech, autobusech a na ulici," uvedla Bellová.
Na Ukrajině v lednu zahynulo kvůli válce s Ruskem nejméně 139 civilistů, dalších 738 jich utrpělo zranění. To je o 39 procent více než v prosinci, uvedla dnes ve své nejnovější zprávě Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU).
Nejvíce lidí podle ní zabily a zranily v prvním měsíci roku drony krátkého doletu, které na lidi shazovaly výbušniny. Celkem kvůli ruské vojenské agresi proti Ukrajině zahynulo přinejmenším 12 605 civilistů, dalších nejméně 29 178 lidí utrpělo zranění.
Na povrch vyplouvají nové aspekty rusko-severokorejské spolupráce. Odhalil je ruský velvyslanec v KLDR Alexandr Matsegora.
Rusko se snaží zničit naši zemi, ale snaží se o to marně, uvedl během svého prohlášení v Evropském parlamentu předseda ukrajinského parlamentu Ruslan Stefančuk.
Ukrajinský politik vystoupil na plenárním zasedání ve Štrasburku u příležitosti blížícího se třetího výročí ruské invaze na Ukrajinu.
Opoziční hnutí SPD navrhne na dnešní schůzi Poslanecké sněmovny na plénu projednat okolnosti nejasného dovozu dronů na Ukrajinu. Už v neděli avizoval, že věc bude chtít prodebatovat ve sněmovně, místopředseda opozičního ANO Radek Vondráček.
Podezření související s vývozem dronů z Česka na Ukrajinu prověřují orgány činné v trestním řízení. Jde například o možné zneužívání diplomatických pasů a údajné pašování dronů ze strany armády. Kauza se týká projektu Nemesis, který organizuje spolek Skupina D.
Obliba amerického prezidenta Donalda Trumpa mezi Rusy stoupá a Kreml se nyní údajně snaží najít způsob, jak se s tím vyrovnat.
Evropský soud pro lidská práva se zastal lidí a médií potrestaných v Rusku za kritiku války na Ukrajině. Dále nařídil Moskvě stěžovatele, mezi nimi například list Novaja Gazeta nebo stanici Dožď, odškodnit.
Ukrajina napadená Ruskem se podle většiny Čechů bude muset vzdát části svého území, aby dosáhla míru. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury STEM. Česko by mělo podle lidí usilovat o rychlý konec války i za cenu územních ztrát Ukrajiny. Podle téměř poloviny dotázaných také poskytuje Česko Ukrajině příliš velkou vojenskou pomoc.
Nejvíce Čechů - 37 procent - by podle průzkumu preferovalo, aby Ukrajina výměnou za mír přenechala Rusku východní část svého území a od západních zemí dostala bezpečnostní záruky, ale nevstoupila do NATO. Dalších 17 procent dotázaných by také bylo pro ukončení války za cenu obětování východu Ukrajiny Rusku, ale s tím, že by Ukrajina měla možnost vstoupit do NATO. Pro to, aby Ukrajina získala zpět celé své území, které nyní částečně okupuje Rusko, je 29 procent lidí. Pouze osm procent Čechů by chtělo naopak naprostou kapitulaci Ukrajiny.
Rusko požádalo Česko o vydání ruské opoziční novinářky Faridy Kurbangalejevové, která v Česku žije, uvedl podle BBC server Mediazona. O žádosti má rozhodovat Městský soud v Praze. Kurbangalejevová je v Rusku stíhána kvůli tomu, že údajně schvalovala terorismus a šířila lživé informace o ruské armádě. Věří, že ji Česko nevydá.
Bývalá moderátorka a zpravodajka ruské státní televize, kterou opustila po ruské anexi Krymu v roce 2014, na Facebooku zveřejnila dopis českých úřadů týkající se případu. "Dnes mi česká policie doručila dopis o tom, že ruská generální prokuratura požádala o mou extradici. Je to pro mě nepochybně velká čest, protože tímto způsobem Rusko uznává můj přínos v boji proti zločinnému Putinovu režimu," napsala.
Rusko na Ukrajinu v noci zaútočilo 124 drony a až 19 raketami, uvedl Kyjev. Poškozena byla zařízení na těžbu zemního plynu v Poltavské oblasti.
Video z rozhovoru Donalda Trumpa na Fox News, ve kterém tvrdí, že Ukrajina může nebo nemusí být ruská v budoucnu, ale on chce zpátky peníze, které napadené zemi přišly v rámci vojenské podpory od USA.
Trump on Ukraine: "They may be Russian some day, or they may not be Russian someday. But we're gonna have all this money in there, and I say I want it back." pic.twitter.com/u1l4J1yaJe
— Aaron Rupar (@atrupar) February 10, 2025
"Dáme tam všechny ty peníze a já říkám, že je chci zpátky. A řekl jsem jim, že chci ekvivalent, třeba ve formě vzácných hornin v hodnotě 500 miliard dolarů," uvedl Trump k pomoci Ukrajině. "A oni s tím v podstatě souhlasili, takže se alespoň necítíme jako hlupáci," doplnil.
Jak došel k částce 500 miliard dolarů, není zřejmé. Podle německého hospodářského institutu IfW zatím USA poskytly Ukrajině vojenskou, finanční a humanitární pomoc v celkové výši kolem 88 miliard dolarů (2,1 bilionu Kč).
Americký prezident Donald Trump podle agentury AFP v rozhovoru s televizí Fox News zmínil, že by Ukrajina jednou mohla být ruská. Chce po ní vzácné kovy v hodnotě 500 miliard dolarů (12,2 bilionu Kč), aby USA dostaly zpět svou podporu této zemi, která se už tři roky brání ruské agresi. Podle webu amerického ministerstva obrany ale dosavadní bezpečnostní pomoc pro Ukrajinu ze strany USA činí 67 miliard dolarů (1,6 bilionu Kč).
"Možná uzavře dohodu, možná neuzavře dohodu. Možná bude jednou ruská, nebo možná nebude jednou ruská," řekl o Ukrajině Trump, který v předvolební kampani sliboval, že válku ukončí za 24 hodin po nástupu do úřadu.
Kvůli rozsáhlému ruskému útoku na ukrajinskou energetiku dochází k nouzovému vypínání elektřiny, informují ukrajinská média s odvoláním na ministra energetiky Hermana Haluščenka a energetickou společnost Ukrenerho. Polsko kvůli útoku aktivovalo stíhačky, aby chránily jeho vzdušný prostor.
"Odehrává se další útok na ukrajinský energetický systém. V noci nepřítel zaútočil na plynárenskou infrastrukturu. Od rána zůstává energetický sektor nadále pod drobnohledem. Aby se minimalizovaly možné důsledky pro energetickou soustavu, provozovatel přenosové soustavy urychleně uplatní nouzová omezení dodávek elektřiny," napsal Haluščenko na Facebooku. Dodal, že následky bude možné upřesnit, jakmile to bezpečnostní situace dovolí. Ale dokud nebezpečí trvá, lidé by měli zůstat v krytech.
Ukrajinské drony během noci na dnešek nejspíše znovu napadly rafinerii v Saratovu, uvedl server BBC News s odvoláním na zprávy o požáru v rafinerii, jak o něm informují některé ruské zpravodajské kanály na sociálních sítích. Nálet nepřímo potvrdil i gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin.
Zprávy z úterý 11. února
Ruské letectvo dnes svrhlo deset řízených bomb na vesnici Tavrijske v Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny, při bombardování přišel o život devětadvacetiletý muž. Oznámil to šéf oblastní správy Ivan Fedorov, podle kterého bomby také poškodily soukromé domy, hospodářská stavení a automobily.
Naopak gubernátor Belgorodské oblasti na západě Ruska, která sousedí s Ukrajinou, informoval o náletech dronů na čtyři pohraniční vsi, při kterých byl zraněn civilista. "Ve vsi Kukujevka dron zasáhl automobil, jeho řidič byl zraněn," napsal Vjačeslav Gladkov na sociální síti.
Finské ministerstvo zahraničí dnes oznámilo, že si předvolalo ruského velvyslance ve Finsku kvůli možnému vletu ruského stroje do finského vzdušného prostoru. Incident se stal v pátek, informuje agentura Reuters.
"Ruské letadlo je podezřelé z toho, že několik minut letělo ve finském vzdušném prostoru," uvádí finská diplomacie. Stroj Finové pozorovali nad Finským zálivem západně od města Hanko.
Mluvčí Kremlu dnes znovu uvedl, že nemůže potvrdit ani vyvrátit, zda ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o nalezení způsobu, jak ukončit boje mezi Ruskem a Ukrajinou. Záhada tak obestírá první přímý kontakt mezi vůdci dvou největších jaderných mocností od chvíle, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou válku proti Ukrajině, napsala agentura Reuters, podle níž jen částečné odpovědi nabízí Moskva i Washington.
Agentura Reuters zjistila, že rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit zahraniční pomoc Washingtonu již ovlivňuje také snahy vyšetřovat možné válečné zločiny Rusů na Ukrajině.
Krok nové administrativy podle ní ohrožuje šestici projektů s rozpočty v celkovém objemu desítek milionů dolarů, které podporovaly vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Reuters o tom informuje s odvoláním na osm nejmenovaných zdrojů a oficiální ukrajinský dokument o americké podpoře. Podle informací zpravodajské agentury už bylo přerušeno financování pěti z těchto iniciativ, které se zabývaly uchováváním důkazů z bojišť nebo také reformami ukrajinské justice.
V prvních týdnech po začátku ruské invaze na Ukrajinu šéf vězeňské služby v Petrohradu a Leningradské oblasti Igor Potapenko dal elitní jednotce dozorců instrukce, aby neměli slitování s ukrajinskými válečnými zajatci. Uvádí to americký The Wall Street Journal na základě výpovědí tří bývalých příslušníků vězeňské služby. Popsali praktiky, které vyšetřovatelé OSN označili za rozšířené a systematické mučení. Jejich výpovědi doložily oficiální dokumenty, rozhovory s ukrajinskými vězni a člověk, který jim pomohl z Ruska uprchnout.
Potapenko prý členům elitní jednotky zvláštního nasazení na regionálním vedení vězeňské služby sdělil, že pro zajaté Ukrajince vznikl nový systém a že běžná pravidla se na ně nevztahují. Jednotky jinde v Rusku dostaly podobné instrukce. Takto se rozjela neúprosná mašinérie brutálního mučení ukrajinských válečných zajatců, uvádí WSJ. Dozorci jim dávali elektrické šoky do genitálií, dokud se nevybily baterie, bili vězně tak, aby jim co nejvíce ublížili, a odpírali jim lékařské ošetření, až se u týraných objevila gangréna a byla nutná amputace.
Ruští činitelé odpovědní z dodržování lidských práv v zemi neodpověděli na žádost o vyjádření, uvádí The Wall Street Journal.
V okupovaném městě Selydove v Doněcké oblasti na Ukrajině došlo k bizarnímu incidentu. Ruský tank tam totiž přejel auto, z kterého udělal kus šrotu. Jenže uvnitř byli vojáci. A ruští. Na videu, které se objevilo na sociálních sítích, jeden z Rusů celou situaci popisuje, zatímco je na záběrech vidět vrak vozidla.
Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš očekává, že válka na Ukrajině skončí do podzimních sněmovních voleb a případného návratu hnutí ANO do Strakovy akademie. V rozhovoru pro server Deník.cz dnes uvedl, že proto pro něj není tématem diskuse o pokračování české muniční iniciativy, díky níž Ukrajina získává střelivo. Očekává, že konflikt ukončí americký prezident Donald Trump. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynou za dva týdny tři roky.
Babiš uvedl, že pro ANO jako opoziční subjekt kandidující do voleb je důležité mít program pro ČR. "Myslím, že nový americký prezident to vyřeší, není na mně, abych spekuloval, jak to dopadne," řekl. Je podle něj nicméně jasné, že pokud ANO ve volbách zvítězí, k vládě se dostane zhruba v prosinci a v té době válka už dávno skončí. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček nedávno řekl, že pokud by se ANO dostalo do vlády, v muniční iniciativě pro Ukrajinu by nepokračovalo.
Ruský program mezikontinentálních balistických raket stále nedokáže zprovoznit novou raketou RS-28 Sarmat, kterou se opakovaně chlubí prezident Vladimir Putin. Podle expertů je jedním z důvodů fakt, že program byl desetiletí závislý na firmách a odbornících z Ukrajiny.
"Česká diplomacie dnes předala ruské straně protestní nótu proti nehorázným výrokům na adresu české senátorky Miroslavy Němcové ze strany Dmitrije Medveděva. Vyzvali jsme Ruskou federaci, aby ukončila informační válku proti naší zemi. Česko se zastrašovat nenechá," uvedl Lipavský.
Ministr zahraničí Jan Lipavský předal dnes po poledni ruskému velvyslanci v Česku Alexandru Zmejevskému protest proti výrokům na adresu senátorky Miroslavy Němcové (ODS). Česko se zastrašovat nenechá, uvedl v prohlášení. Na předvolání velvyslance do Černínského paláce upozornil server Blesk.cz. Bývalá předsedkyně Sněmovny Němcová čelí výhrůžkám od představitelů Ruska kvůli falešnému příspěvku na síti X, který obsahuje výzvu k opětovné blokádě Leningradu.
Při jednom z jednání Kellogg podle zdroje Semaforu uvedl, že má v plánu jednat a koordinovat další postup se zástupci každého členského státu NATO.
Americký zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg spojencům USA při nedávných jednáních řekl, že pro nového šéfa Bílého domu Donalda Trumpa připravuje návrhy, jak ukončit válku na Ukrajině. S odvoláním na tři nejmenované západní představitele to dnes napsal server Semafor.
Evropské země pracují na plánu, jak ve velkém zabavovat lodě ruské stínové flotily, které Moskva využívá k obcházení sankcí, především při vývozu ropy. S odvoláním na dva diplomaty Evropské unie to dnes napsal server Politico. Návrhy, které vyjednavači zvažují, zahrnují využití mezinárodního práva k zadržení plavidel z důvodu ochrany životního prostředí nebo pirátství. Další možností je, že by některé členské země zavedly nové vnitrostátní zákony, na jejichž základě by pak mohly vůči stínové flotile postupovat samostatně.
Slovenská generální prokuratura zamítla trestní oznámení na premiéra Roberta Fica kvůli jeho prosincové schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Píše o tom dnes slovenský Denník N. Prokurátor trestní oznámení, které podalo podalo sdružení Mier Ukrajine (Mír Ukrajině) a jeden občan, odmítl jako zatahování prokuratury do politického boje. Podezřívali Fica ze sabotáže.
Západní sankce podle ruských představitelů hatí plány Moskvy připoutat k sobě pevněji bývalé země Sovětského svazu a vytvořit ekonomické vazby se státy globálního jihu. Podle listu Financial Times to vyplývá z uniklé zprávy ruské vlády. Píše, že tento interní dokument, který loni v dubnu představil ruský premiér Michail Mišustin, přináší informace o tom, jak ruská invaze na Ukrajinu poškodila vztahy s některými z nejbližších spojenců Moskvy.
"Jsem si jistý, že konference bude využita i k jednání o míru na Ukrajině," řekl Heusgen. Za dva týdny uplynou přesně tři roky od invaze Ruska na Ukrajinu, která spustila největší válečný konflikt v Evropě od druhé světové války. Podle Heusgena bude bezpečnostní konference v Mnichově dobrou příležitostí pro zástupce Ukrajiny a Spojených států jednat o způsobu, jak dosáhnout míru na Ukrajině. Zástupci ruského režimu prezidenta Vladimira Putina na třídenní akci ani letos nebudou.
Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci v závěru tohoto týdne přijede i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na tiskové konferenci to dnes oznámil šéf konference Christoph Heusgen. Vzhledem k účasti vysoce postavených představitelů americké administrativy včetně viceprezidenta J. D. Vance a zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko generála Keithe Kellogga Heusgen předpokládá, že by se na okraj konference mohlo jednat i o mírovém plánu pro Ukrajinu.
Po boku ruských invazních sil na Ukrajině se začínají objevovat oslíci a ruská média i váleční komentátoři hlásí, že jsou tato zvířata používána k přepravě střeliva a zásob, napsal zpravodajský server Business Insider. Pozornost se na tato tažná zvířata začala upírat v době, kdy se blíží třetí výročí ruské invaze na Ukrajinu. Válka nadále vyčerpává zdroje na obou stranách a objevují se otazníky nad ruskou schopností udržet sankcemi okleštěnou ekonomiku, která je čím dál více závislá na zbrojní a obranné výrobě.
Ruské ministerstvo obrany informovalo, že jeho protivzdušná obrana ukrajinské drony v noci na dnešek sestřelila například nad Krasnodarským krajem. Gubernátor tohoto regionu na jihu Ruska Veniamin Kondratěv řekl, že dron byl sestřelen u vesnice Afipskij, kde se nachází rafinérie. Ruskojazyčný servis BBC uvádí, že podle ukrajinských činitelů byla rafinérie terčem útoku, Kondratěv to však nepotvrdil, trosky sestřeleného dronu podle něho poničily soukromý dům. V Krasnodaru se sestřelený dron zřítil na technické zázemí na střeše 19patrového obytného komplexu. Nikomu se nic nestalo.
Na jihu v Beryslavi v Chersonské oblasti zemřel 42letý muž, kterého zasáhla výbušnina shozená z dronu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady v tomto regionu.
Na Dněpropetrovskou oblast ve východní části centrální Ukrajiny Rusko útočilo nejen s nasazením dronů, ale také raketometů Grad a těžkého dělostřelectva, uvedl šéf vojenské správy Serhij Lysak. Podobně jako jindy se cílem úderů stalo město Nikopol ležící na pravém břehu Dněpru a jeho okolí. Poškozeny byly dvě firmy a větší počet rodinných domů a dva pětipodlažní obytné domy, plynovod nebo elektrické vedení. Zranění hlášeni nejsou.
Po dronovém útoku, který Rusko podle ukrajinských úřadů podniklo na obytnou čtvrť v Sumách, skončila v nemocnici 38letá žena, uvedl šéf regionální vojenské správy Ihor Kalčenko podle agentury Reuters. Poškozených bylo pět domů a zničených je 15 aut. Státní služba pro mimořádné události zveřejnila snímky hasičů zasahujících u hořících automobilů. Z poškozených bytů museli záchranáři evakuovat 65 lidí.
V Kyjevě se podle starosty Vitalije Klička od trosek padajícího dronu vzňala užitková budova. Nikomu se nic nestalo.
Ruská armáda v noci na dnešek poslala nad ukrajinské území 83 dronů, informovalo dnes dopoledne letectvo napadené země. Protivzdušná obrana jich 61 sestřelila. Škody jsou hlášeny z Kyjeva a města Sumy na severovýchodě Ukrajiny, kde podle úřadů také jedna žena utrpěla zranění. Jeden muž přišel o život v Chersonské oblasti na jihu země. Ruská armáda podle Moskvy zneškodnila 15 ukrajinských dronů. Dvaadvacet ruských dronů se podle ukrajinského letectva zřítilo, aniž způsobilo škodu.
Zprávy z pondělí 10. února
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině, napsal americký list New York Post. Listu to Trump řekl v pátečním interview na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Není jasné, kdy se telefonát s Putinem uskutečnil. Trumpův bezpečnostní poradce Mike Waltz na to v pořadu Meet the Press televize NBC News neodpověděl. Kreml dnes v reakci uvedl, že zprávu o rozhovoru nemůže potvrdit ani vyvrátit.
Lotyšsko, Estonsko a Litva jsou od nynějška součástí elektrické sítě Evropské unie, uvedl dnes lotyšský prezident Edgars Rinkévičs. Stalo se tak poté, co se energetické systémy v Pobaltí po sobotním odpojení od Ruska a Běloruska úspěšně synchronizovaly se sítí EU.
Přerušení elektrických vazeb na Rusko má geopolitický a symbolický význam. Práce na přechodu na evropské sítě se urychlily, když Rusko v únoru 2022 vojensky napadlo Ukrajinu. O kroku se diskutovalo už od ruské anexe Krymu v roce 2014.
Ruská vojska dobyla na východě Ukrajiny vesnici Orichovo-Vasylivka, uvedlo dnes na síti Telegram bez dalších podrobností ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská strana se k tvrzení Moskvy zatím nevyjádřila.
Vesnice se nachází asi deset kilometrů severozápadně od Bachmutu, který Rusové dobyli předloni. Podle posledního sčítání lidu, které je ale z roku 2001, měla vesnice 227 obyvatel.
Postup ruských sil na východě Ukrajiny je vykoupen ztrátami, které ukrajinský generální štáb za uplynulý den odhadl na 1460 vojáků. Od rozpoutání války Rusko přišlo o bezmála 850 000 vojáků a téměř 10 000 tanků, tvrdí ukrajinské velení.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle státní tiskové agentury TASS řekl, že zprávy o konverzaci mezi Putinem a Trumpem nemůže potvrdit ani vyvrátit.
"Co se dá říci o této zprávě: jak (nová Trumpova) administrativa ve Washingtonu rozvíjí svou práci, vzniká mnoho různých komunikací. A ty se vedou různými kanály. Vzhledem k množství těchto komunikací se samozřejmě může stát, že o něčem nevím, že nejsem informován. Proto v tomto případě to nemohu ani potvrdit, ani popřít," odpověděl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ruské státní agentuře TASS na otázku, zda se po Trumpově inauguraci uskutečnil telefonát mezi oběma prezidenty.
Ruské úřady podle serveru BBC News dočasně přerušily provoz na letištích ve městech Petrohrad, Volgograd a Nižnij Novgorod, což obvykle činí v případě výskytu dronů v okolí.
Rusko proti Ukrajině vyslalo v noci na dnešek 151 dronů, z nichž se jich 70 podařilo sestřelit. Dalších 74 nepřátelských dronů se zřítilo, aniž způsobily škodu, oznámilo dnes na platformě Telegram ukrajinské letectvo. Ruská protivzdušná obrana zničila nad sedmi regiony a nad anektovaným Krymem 35 ukrajinských bezpilotních letounů, tvrdí naopak ruské ministerstvo obrany, které později informovalo o sestřelení ještě jednoho dronu nad Leningradskou oblastí u Petrohradu. Ve válečných podmínkách nelze tvrzení znepřátelených stran bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to americký list New York Post, kterému to Trump řekl v pátečním interview na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Trump také řekl, že má jasný plán, jak válku ukončit. Podrobnosti k tomu ale neřekl. Není ani jasné, kdy se rozhovor s Putinem uskutečnil.
"Doufám, že to půjde rychle. Každý den tam umírají lidé," řekl americkému listu Trump. "Ta válka na Ukrajině je tak zlá. Chci tu zatracenou věc skončit," dodal.
"Vždycky jsem měl s Putinem dobrý vztah," řekl v rozhovoru Trump. Odmítl ale sdělit, kolikrát s ruským prezidentem hovořil. "To bych raději neříkal," odpověděl Trump. "On chce, aby lidé přestali umírat," řekl o Putinovi.
V pátek Trump řekl, že příští týden se pravděpodobně setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby spolu mluvili o ukončení války. V pondělí Trump řekl, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné nerosty.
Zprávy z neděle 9. února
Jedna mladá dívka zemřela a deset dalších lidí utrpělo zranění při ostřelování centra města Makijivka v Ruskem obsazené části ukrajinské Doněcké oblasti. Uvedl to její šéf Denis Pušilin. Podle agentury TASS Pušilin řekl, že ukrajinská armáda "si pro úder na centrum Makijivky vybrala vrchol víkendu". Uvedl, že ve městě dopadly úlomky sestřelené rakety a poničily obytné domy a 15 automobilů. Pušilin přikázal "poskytnout potřebnou pomoc poškozeným a vyměnit rozbitá skla v oknech - v nadcházejících dnech bude mrznout".
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský se během své pracovní návštěvy USA setkal se zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu a Rusko generálem Keithem Kelloggem. Kellogg se podle ministra zajímal o český názor na ruskou agresi. Dnes o tom informovalo ministerstvo zahraničí. Schůzka s Kelloggem patřila podle českého ministerstva mezi hlavní body návštěvy, která skončila v pátek. Druhým hlavním bodem byla schůzka se zástupci amerických technologických firem na téma vývozu čipů pro umělou inteligenci.
"Generál Kellogg se zajímal o názor Česka na ruskou agresi. Ukrajince je potřeba natolik vyzbrojit, aby mohli jednat z pozice síly. Je jednoznačně v zájmu Česka, aby si Rusko už nikdy nedovolilo svého souseda napadnout," uvedl Lipavský. O bezpečnosti Evropy jednal i se členy Sněmovny reprezentantů a Senátu. "Skutečnost, že musíme zadržovat Rusko, tu rezonuje velice silně," dodal Lipavský.
Všechny tři baltské republiky dnes v souladu s plánem zakončily odpojování od ruské energetické sítě. Podle agentury Reuters to oznámilo litevské ministerstvo energetiky. Litva ukončila elektrické připojení k Rusku ráno jako první a po hodině ji následovaly i Estonsko a Lotyšsko. Prvních 24 hodin budou země fungovat samostatně. V neděli se pak napojí na energetickou síť Evropské unie.
Ruští vládní politici a podnikatelé přestali být hybateli politického života v zemi. Alexandra Prokopenková z Carnegie Russia Eurasia Center se je proto zdráhá označovat za elitu. Tato novodobá ruská "šlechta" podle ní nyní spoléhá na jednoho člověka - a tím je paradoxně Donald Trump.
Zprávy ze soboty 8. února
Severokorejští vojáci znovu bojují u Kursku. Ve svém večerním hlášení to v pátek řekl ukrajinský prezident. "Došlo k novým útokům v oblastech operace v Kurské oblasti, opět se zapojila ruská armáda a severokorejští vojáci," uvedl Zelenskyj
Kyjev na konci ledna uvedl, že severokorejští vojáci byli staženi z bojiště v Kurské oblasti kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli v bojích s ukrajinskými silami.
V posledních třech týdnech jsme nezaznamenali, ani nezjistili žádnou aktivitu nebo ozbrojené střety se Severokorejci. Proto se domníváme, že byli staženi kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli," řekl tehdy mluvčí ukrajinských speciálních sil, plukovník Oleksandr Kindratenko.
Ruská armáda zřejmě posílá na frontu osly. Mají pomoci vojenské logistice jako tažná zvířata. Vojáky to podle jejich komunikace na sociální síti Telegram pobavilo i znepokojilo. Detaily přinášíme v článku.
Trump počítá s tím, že si příští týden promluví s Volodymyrem Zelenským. Do budoucna se chce prezident spojených států sejít i s Putinem. Trump se nechal slyšet, že bude požadovat výměnou za vojenskou pomoc po Ukrajině dodávky vzácných kovů.
Zelenskyj agentuře Reuters řekl, že je důležité, aby se s Trumpem sešel dříve, než se americký prezident setká s Putinem. "Stále je důležité, aby partneři nejprve mluvili o problémech (spolu), než mluví s nepřítelem," poznamenal. S Trumpem chce hovořit především o bezpečnostních zárukách, počítá ale i s diskuzí o ekonomických otázkách.
Ukrajina doufá, že Trumpovy sankce na činitele Mezinárodního trestního soudu (ICC) nezablokují stíhání válečných zločinů spáchaných během války Ruska proti Ukrajině. Dnes to uvedl šéf ukrajinské diplomacie
Zatykači čelí i Vladimír Putin kvůli podezření z účasti na nezákonném zavlečení ukrajinských dětí do Ruska. .
Sociálními sítěmi koluje falešné video, které tvrdí, že americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) platila miliony dolarů hollywoodským hvězdám, aby navštívily Ukrajinu.
Dezinformační video už mimo jiné sdílel i Elon Musk, který se, ve své nové pozici v americké administrativě, snaží agenturu zlikvidovat.
Podle investigativních novinářů BBC však video nese jasné znaky, odkazující na jeho původ v jedné z Ruskem operovaných trollích farem.
Válka na Ukrajině není zamrzlá v permanentní remíze, píše ve svém půlročním hodnocení americký Institut pro studium války (ISW). Částečně to podle analytiků institutu dokládá ukrajinská ofenziva v Kursku. "Limitovaná aktivita ukrajinských sil… může mít výrazné dopady na celkový průběh bojů," uvádí ISW.
Rozhodující je podle analytiků příliv pomoci Ukrajině ze Západu, kdy její oslabení může Rusku umožnit převzít iniciativu a zabrat významné území, stejně tak může pokračující podpora pomoci Ukrajině.
Special Report | Ukraine’s Kursk Incursion: Six Month Assessment ⬇️
— Institute for the Study of War (@TheStudyofWar) February 6, 2025
A small group of Ukrainian troops in Kursk Oblast have complicated the Russian military's efforts to advance in Ukraine over the last six months. Roughly a division's worth of Ukrainian troops have undermined… pic.twitter.com/Y8NW64fdBf
Trump je připraven posílit ekonomické sankce proti Rusku. Pro New York Post to sdělil Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg. "Současné sankce proti Moskvě jsou jen asi na úrovni tři na škále od jedné do desíti," řekl Kellogg. Prostor, jak sankce navýšit, vidí prý především v zaměření se na ruskou produkci a vývoz ropy.
Válka podle amerického zmocněnce ale nemůže skončit bez jednání mezi Kyjevem a Moskvou. "Obě strany při jakémkoliv jednání musí něco dát, tak to prostě při vyjednávání chodí. Bude to příjemné všem? Ne. Bude to přijatelné pro všechny? Ne. Ale pokusíte se udržet rovnováhu," uvedl Kellogg.
Operace ukrajinských sil v ruské Kurské oblasti se může stát důležitou součástí vyjednávacího procesu o ukončení ruské války proti Ukrajině, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym v Kyjevě. Informovala o tom agentura Ukrinform. Zelenskyj také připouští, že by se mohl při debatách o podmínkách míru setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Ruské ministerstvo obrany dnes prohlásilo, že ruská armáda dobyla město Toreck na východě Ukrajiny. Kyjev se k informaci zatím nevyjádřil. Podobná tvrzení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů, ruské invazní síly ale v poslední době na východě Ukrajiny setrvale postupují.
Tři lidé zahynuli při ruském útoku na obytnou budovu v obci Myropillja v Sumské oblasti. Informoval o tom dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady. Ruské síly v noci ze čtvrtka na pátek zřejmě na místo shodily tři řízené letecké pumy, uvedla ukrajinská prokuratura. Moskva se k věci nevyjádřila.
Obec se nachází blízko hranic s ruskou Kurskou oblastí, do které před půl rokem pronikla ukrajinská vojska. Moskva na oplátku zesílila bombardování ukrajinského regionu, poznamenala agentura AFP.
Ukrajinská armáda postoupila v ruské Kurské oblasti až pět kilometrů za ruské linie jihovýchodně od města Sudža, uvedl ve své dnešní zprávě o vývoji bojů americký Institut pro studium války (ISW). Informace o nové ukrajinské ofenzivě v ruském regionu přicházely už ve čtvrtek, ministerstvo obrany v Moskvě tehdy prohlásilo, že ruská armáda všechny ukrajinské útoky odrazila.
"Geolokalizované záběry zveřejněné 6. února naznačují, že ukrajinské síly v poslední době postoupily jihozápadně od (vsi) Machnovka (která leží jihovýchodně od města Sudža), severně a východně od (vesnice) Čerkasskaja Konopelka (ležící dále na jihovýchod od Sudži)," uvádí institut, podle něhož Ukrajinci dobyli obce Kolmakov a Fanasejevka. Ukrajinská armáda podle ISW zahájila novou sérii útoků silou mechanizovaného praporu.
Kyjev zatím zprávy o nové ofenzivě nekomentoval. Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek tvrdilo, že ukrajinské síly zaútočily v několika vlnách ve směru na obce Čerkasskaja Konopelka a Ulanok s obrněnou technikou o síle až dvou mechanizovaných praporů a že ruské síly útok odrazily. Podobná tvrzení znepřátelených stran ovšem nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
Za největší aktuální nebezpečí pro svou zemi třetina Ukrajinců pokládá růst cen, 32 procent pak ekonomickou krizi. Méně se Ukrajinci obávají, že ruská vojska zesílí ostřelování a bombardování: tato možnost znepokojuje 27 procent dotázaných. A rovná čtvrtina se obává další okupace ukrajinského území Ruskem, uvedl v pátek server Ukrajinska pravda s odvoláním na průzkum uskutečněný sociologickou společností Rejting. Čtyři pětiny dotázaných uvedly, že se ekonomická situace země zhoršila. Tři pětiny, přesněji 62 procent, si totéž myslí o situaci politické. Průzkum se uskutečnil na přelomu loňského listopadu a prosince a zúčastnilo se jej 5600 dotázaných ze všech oblastí Ukrajiny s výjimkou okupovaných území Krymu a Donbasu.
zprávy z pátku 7. února
Přesně půl roku po překvapivém vpádu do Kurské oblasti na západě Ruska zahájily ukrajinské jednotky v tomto regionu novou ofenzivu. O útoku nejprve na sociálních sítích informovali ruští blogeři, později jej potvrdilo ruské ministerstvo obrany, podle kterého ruští vojáci odrazili osm vln útoků. Podobná tvrzení znepřátelených stran ale nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Ukrajinský útok má podle BBC nejspíše odehnat ruské síly od okresního města Sudža, dobytého krátce po vpádu na ruské území z loňského 6. srpna.
Do regionální vlády v ruské Orenburské oblasti jmenovali válečného veterána Nursultana Mussagalejeva, kterého Ukrajina obviňuje ze zabíjení a mučení civilistů za ruské okupace města Buča. Uvedl to dnes zpravodajský server Meduza. Mussagalejev se v Orenburské oblasti narodil a ruský prezident Vladimir Putin jej za jeho činy vyznamenal titulem Hrdina Ruska.
V Petrohradu zemřel devětapadesátiletý ruský hudebník Vadim Strojkin, kterého úřady podle médií podezíraly z financování ukrajinských ozbrojených sil. Umělec vypadl z okna v desátém patře poté, co policie přišla prohledat jeho byt. S odvoláním na ruská média to dnes napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Server Fontanka píše, že muzikant spáchal sebevraždu. Naposledy byl viděn živý, když šel do kuchyně, aby se podle svých slov napil vody, napsal zpravodajský portál a dodal, že poté se pod okny našlo hudebníkovo tělo. Okolnostmi jeho smrti se podle webu bude zabývat ruský vyšetřovací výbor, který má na starosti vyšetřování závažných trestných činů.
BBC poznamenala, že oficiálně tyto informace zatím ruské úřady nepotvrdily.
Příběh jedenácti útočících ruských vojáků u Pokrovska svědčí o trendu, který nyní převládá na tisíc kilometrů dlouhé ukrajinské frontě. Z délky životnosti rekrutů jsou ohromeni i samotní Rusové.
Kreml odvolal šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurije Borisova a na jeho místo jmenoval dosavadního náměstka ministra dopravy Dmitrije Bakanova. Informovaly o tom dnes tiskové agentury a ruská média. Borisov měl reformovat ruské vesmírné odvětví, nicméně Rusko nadále zaostávalo za svými konkurenty, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Loni Rusko vypustilo do vesmíru pouze 17 raket, ačkoliv na začátku roku 2024 Borisov uvedl, že do konce roku je v plánu 40 startů do vesmíru, podotkla stanice. Ruský zpravodajský server RBK s odvoláním na zdroj obeznámený se situací v Roskosmosu píše, že rozhodnutí padlo v atmosféře nejistoty ohledně "parametrů realizace" projektu národního kosmického střediska v Moskvě, u kterého se zvyšují náklady na stavbu.
Nizozemsko dodalo na Ukrajinu stíhačky F-16. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany, počet strojů ale neupřesnilo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X uvedl, že Nizozemsko plní své závazky.
Ukrajina dnes získala také francouzské stíhačky Mirage 2000, které zemi vzdorující ruské invazi loni slíbil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu dvě balistické střely Iskander-M a 77 bezpilotních letounů. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila 56 dronů, dalších 18 strojů zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. O osudu střel a zbylých dronů se nezmiňuje. Škody jsou podle něj hlášeny ve třech ukrajinských regionech - Charkovské, Čerkaské a Dněpropetrovské oblasti.
"Podle předběžných informací, bezpilotní letoun shodil výbušné zařízení na osobní automobil," napsal belgorodský gubernátor Vjačeslav Gladkov na telegramu. Ve voze se podle něj v době útoku pravděpodobně nacházel muž a dvě dívky ve věku 18 a 14 let, kteří zemřeli na místě. Logačjovka se nachází v těsné blízkosti hranic s Ukrajinou a podle agentury AFP ji ruské úřady už dříve kvůli válce zařadily do zóny, kam je civilistům zakázán vstup.
Ukrajinské bezpilotní letouny zasáhly vojenské letiště Primorsko-Achtarsk v Krasnodarském kraji na jihu Ruska, informoval dnes generální štáb ukrajinské armády. Ruskojazyčný servis BBC uvádí, že v noci lidé na sociálních sítích zveřejňovali snímky a videa požáru, který vypukl zřejmě na letišti. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti později uvedl, že při útoku ukrajinského dronu v obci Logačjovka zahynuli tři lidé. Kyjev se k této informaci nevyjádřil.
Ruské ministerstvo zahraničí odebralo akreditaci zpravodajovi deníku Le Monde. Informoval o tom samotný francouzský list a poznamenal, že je to poprvé od 50. let minulého století, co nebude mít v Moskvě korespondenta. Ruská diplomacie dnes podle státní agentury TASS uvedla, že Moskva prodlouží akreditaci francouzskému novináři, pokud Paříž udělí víza pracovníkovi ruského listu Komsomolskaja pravda.
Francie dnes dodala na Ukrajinu první stíhačky Mirage 2000. Na síti X o tom informoval francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Francouzský prezident Emmanuel Macron loni v červnu oznámil, že Francie poskytne Ukrajině vzdorující ruské invazi bojové letouny Mirage 2000-5.
Ruská Sberbank plánuje spolupracovat s Číňany na projektech umělé inteligence (AI), řekl agentuře Reuters zdroj z vedení největší ruské banky. Reaguje podle něj na úspěch čínské aplikace DeepSeek, která změnila technologické prostředí tím, že vytvořila výkonný model AI mnohem levněji než američtí konkurenti.
Ruská plynárenská skupina Gazprom začala od února dodávat plyn na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream, od dubna objem dodávek zdvojnásobí. Novinářům to dnes řekl šéf slovenských plynáren SPP Vojtech Ferencz. Státem kontrolovaná společnost SPP je největším prodejcem plynu na Slovensku.
Ukrajinské drony útočily také v Rostovské a Astrachaňské oblasti, informovaly úřady v těchto regionech. Nikomu se podle nich nic nestalo. Podle ruského ministerstva obrany protivzdušná obrana sestřelila celkem 28 ukrajinských bezpilotních letounů.
Ukrajinský generální štáb uvedl, že na letišti ruská armáda skladuje drony typu šáhed a vypouští je z něho k útokům proti ukrajinskému území. Využívá jej ale i pro údržbu letounů podílejících se na bojových operacích v ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Na zasaženém místě vypukl požár a ukrajinský generální štáb dodal, že výsledky útoku vyhodnocuje.
Ukrajinské bezpilotní letouny zasáhly vojenské letiště Primorsko-Achtarsk v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Dnes o tom informoval generální štáb ukrajinské armády. Ruskojazyčný servis BBC uvádí, že v noci lidé na sociálních sítích zveřejňovali snímky a videa požáru, který vypukl zřejmě na letišti.
Rusko podle Rjabkova znovu získalo "své právoplatné místo ve světové geopolitice díky tomu, že překazilo vládě (bývalého amerického prezidenta) Joea Bidena snahu způsobit Rusku strategickou porážku v hybridní válce" na Ukrajině. V souvislosti s touto nefungující politikou "to musí být Spojené státy, které podniknou první krok k normalizaci vztahů na základě vzájemného respektu a rovných práv," uvedl Rjabkov v komentáři na internetových stránkách ruského ministerstva zahraničí. Vzkázal, že Rusko je "otevřené dialogu a připravené dospět k dohodě po tvrdém vyjednávání", při kterém Spojené státy vezmou v potaz stávající situaci. "Rozhodnutí tedy závisí na Trumpovi a jeho týmu," podotkl Rjabkov.
Spojené státy musejí udělat první krok ke zlepšení vztahů s Ruskem poté, co mu roky nenaslouchaly a vedly chybnou politiku s cílem dosáhnout "strategické porážky" Moskvy. Podle agentury Reuters to uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Založit zahraniční politiku na potřebě "dosáhnout s Bílým domem dohody za každou cenu" by podle něho bylo chybou.
zprávy ze čtvrtka 6. února
Nejméně tři oběti na životech - dvě v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny a jednu u černomořského přístavu Oděsa na jihu země - si vyžádaly ruské útoky, uvedly ve středu večer ukrajinské úřady. Dva lidé přišli o život při ruském bombardování města Družkivka u Kramatorska na východě Ukrajiny, uvedli na sociální síti Telegram záchranáři ze Státní služby pro mimořádné situace. Původně informovali o jednom mrtvém a dvou raněných, ale v průběhu dne našli v rozvalinách obytného domu zasaženého ruskou bombou další mrtvé tělo. Mezitím odklidili 12 tun sutin. Ruské bombardování poškodilo sedm obytných domů a způsobilo požár v místním podniku, který hasiči mezitím uhasili.
V Oděské oblasti přišel o život jeden muž a druhý skončil s vážnými zraněními v nemoci. Stalo se tak poté, co oba náhodou šli okolo nedostavěného obytného domu, na který ruské jednotky vystřelily raketu. Na místě zasahují záchranné složky, napsal na Telegramu šéf oblastní správy Oleh Kiper.
Další válečné zajatce si dnes vyměnily Rusko a Ukrajina, na kterou Rusko v únoru 2022 vojensky zaútočilo. Podle ukrajinského prezidenta Volodmyra Zelenského se do vlasti vrací 150 ukrajinských zajatců. Stejný počet osob propuštěných z ukrajinského zajetí hlásí podle agentury TASS také ruské ministerstvo obrany. Výměnu zajatců zprostředkovaly podobně jako v předchozích případech Spojené arabské emiráty (SAE).
"Jsou z různých sektorů fronty. Někteří z chlapců byli drženi v zajetí více než dva roky," citovala agentura Reuters z vyjádření Zelenského na Telegramu o propuštěných ukrajinských vojácích.
Ukrajina používá na frontě 40 procent zbraní a vybavení domácí výroby, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Příspěvek USA na obranu země podle něj dosahuje 30 procent.
Vítězství Ukrajiny v rusko-ukrajinské válce si přeje 44 procent Čechů, v Polsku 68 procent obyvatel a na Slovensku asi třetina, uvádí průzkum CEDMO.
Útočiště pro uprchlíky před postupující ruskou armádou na východě Ukrajiny, v jaké se proměnil koncertní sál v okresním městě Pavlohrad v Dněpropetrovské oblasti, je v ohrožení, uvedla agentura AP. Důvodem je zmrazení americké pomoci z fondů, které až dosud hradily tři pětiny nákladů na provoz útulku, činící asi 7000 dolarů (asi 170 000 Kč) měsíčně.
"To jsou všechno věci, které je potřeba na té vyšší úrovni, třeba i na té alianční úrovni a na té politické úrovni, promyslet. Ale za nás, za vojáky, úplně v pořádku prostě, pokud někdo rozhodne, tak my s tím problém nemáme," řekl Řehka. Česká armáda podle něj působila už v daleko horších podmínkách a nebezpečnějších prostředích.
Přesun části výcviku ukrajinských vojáků na Ukrajinu je čistě politickým rozhodnutím, vojensky si ho ale náčelník generálního štábu Karel Řehka představit umí velmi jednoduše.
Požadavek Ukrajinců na přesun části výcviku z jiných zemí na Ukrajinu chápe, chápe ale také legitimitu diskuse, která se musí před potenciálním rozhodnutím vést na politické i alianční úrovni. Řehka to řekl v rozhovoru ČTK.
Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek způsobil požár skladu ropy v Krasnodarské oblasti. Oznámil to brzy ráno gubernátor jihoruského regionu. S plameny podle něj bojovalo 55 hasičů.
Podle ukrajinského prezidenta bude jednání kromě Ukrajiny a Ruska vyžadovat přítomnost i dalších účastníků. Jmenovitě zmínil "Evropu" a Spojené státy.
"Pokud je to jediné uspořádání, ve kterém můžeme přinést mír občanům Ukrajiny a neztrácet lidi, rozhodně se pro toto uspořádání rozhodneme," citovala z rozhovoru Zelenského s britským novinářem agentura AFP.
V bojích s Ruskem padlo dosud 45 100 ukrajinských vojáků a dalších 390 tisíc bylo zraněno, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britskému novináři Piersovi Morganovi. Ruské ztráty podle Zelenského slov dosahují 350 tisíc mrtvých a 600 až 700 tisíc zraněných. Mnoho dalších příslušníků ruských sil je nezvěstných, dodal. Z úryvků interview, které dnes Morgan zveřejnil, citovala agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem uvedl, že by souhlasil s přímými rozhovory se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o konci války, kterou Moskva zahájila před téměř třemi lety. Na jednání by ale podle Zelenského měli být i další účastníci.
Ukrajinský prezident dodal, že Putin se musí zcela stáhnout z ukrajinského území a měl by také poskytnout kompenzace za všechny ztráty a škody způsobené ve válce, kterou vyvolal.
Na novinářovu otázku ohledně bezpečnostních záruk, které by Putina mohly odradit od opětovného napadení Ukrajiny, Zelenskyj odpověděl, že v případě, že by se přijímání Ukrajiny do NATO protáhlo na roky či desítky let, bylo by naprosto legitimní se ptát, co do té doby zemi ochrání.
"Udělejme to tedy takto: vraťte nám jaderné zbraně, dejte nám rakety, naši partneři nám pomohou financovat milionovou armádu, přesuňte svůj kontingent do těch regionů naší země, kde chceme stabilitu, aby lidé měli mír," poznamenal Zelenskyj.
Jaderné zbraně by byly dostatečnou zárukou bezpečnosti Ukrajiny, pokud nebude přijata do Severoatlantické aliance, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britskému novináři Piersovi Morganovi. Z úryvků interview, které dnes Morgan zveřejnil, citoval například server Meduza. Ukrajina si třetím rokem brání Rusku, jehož vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022 vtrhla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Prokuratura upřesnila, že mezi oběťmi jsou tři muži ve věku 43, 61 a 68 let a dvě dívky ve věku 18 a 19 let. Dívky si přišly na úřad vyřídit doklady, starší z nich byla těhotná, uvedl náčelník policie Serhij Bolvinov. Rusové podle něj raketou Iskander-M zasáhli budovu městské správy a také vícepodlažní obytné domy. V daném místě podle něj nebyl ani jediný vojenský objekt.
Pět civilistů na východě Ukrajiny přišlo o život poté, co město Izjum zasáhla ruská raketa. Dalších 55 lidí, včetně tří dětí - šestiletého chlapce a dívek ve věku 14 a 16 let - bylo zraněno. Na sociální síti to dnes napsal šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Čtrnáctiletá dívka je ve vážném stavu.
Právní základy pro zřízení zvláštního tribunálu položili experti Evropské komise, Evropské služby pro vnější činnost, Rady Evropy, Ukrajiny a 37 států. Jakmile bude tribunál funkční, bude mít pravomoc pohnat ke zodpovědnosti ruské politické a vojenské představitele, kteří nesou největší odpovědnost za zločin agrese proti Ukrajině. Kdy by se tak přesně mělo stát, dnes představitelky EU neuvedly.
Leyenová poznamenala také, že spravedlnost nemůže existovat bez odškodnění, a Rusko proto za agresi musí zaplatit. Vznikne tak také Komise pro náhradu škod, na jejíž práci se bude podílet také EU. "Netrestané zločiny jen povzbuzují nová zvěrstva. Toto je signál světu, že nikdo z ruského vedení není nedotknutelný," poznamenala zase Kallasová.
"Když se Rusko rozhodlo přejet svými tanky přes ukrajinské hranice a porušit Chartu OSN, spáchalo jeden z nejzávažnějších zločinů: zločin agrese. Nyní přichází spravedlnost. Spravedlnost pro Ukrajinu. Položili jsme právní základy pro zvláštní tribunál," uvedla v tiskové zprávě von der Leyenová.
Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a 37 zemí položily právní základy pro vytvoření zvláštního tribunálu, který se má zabývat ruskou agresí na Ukrajině. O tomto kroku dnes informovaly předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Zelenskyj uvedl také, že jeho tým je v kontaktu s bezpečnostním poradcem amerického prezidenta Mikem Waltzem a s Trumpovým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kellogem a domlouvá se termín cesty americké delegace do Kyjeva. Podle agentury Unian by se Kellogova návštěva měla konat po 11. únoru.
"Jsme otevřeni tomu, aby toto všechno (nerostné bohatství) bylo možné rozvíjet s našimi partnery, kteří nám pomáhají chránit naši zemi a zatlačit nepřítele zpět svými zbraněmi, svou přítomností, sankčními balíčky. A to je naprosto fér. Mluvím o tom, co jsem řekl už v září, kdy jsem se setkal s prezidentem Trumpem (v USA)," prohlásil Zelenskyj před novináři podle agentury Unian.
Ukrajina je otevřena možnosti těžby vzácných kovů spolu s partnery, kteří jí pomáhají ve válce s Ruskem. Uvedl to dnes podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na pondělní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné kovy.
Atentát na zakladatele dobrovolnické jednotky ArBat bojující proti Ukrajině Armena Sarkisjana mohl podle upřednostňované vyšetřovací verze spáchat sebevražedný atentátník, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. Motivem atentátu pak mohlo být přerozdělení sfér vlivu v podsvětí, dodala.
Výbor na ochranu novinářů vyjádřil dnes znepokojení nad tím, že ukrajinská tajná služba SBU vyšetřuje populární server Ukrajinska pravda kvůli podezření z prozrazení státního tajemství. Uvedla to agentura AFP, podle které vyšetřování zapadá do dlouhodobějšího sporu nezávislého serveru a prezidentské kanceláře kvůli kritickým článkům o vládě.
Server Hromadske v této souvislosti poznamenal, že hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj už loni uvedl, že navzdory náročné situaci na frontové linii začal proces rotace, jenž má nahrazovat jednotky, které bojují už dlouho. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak později listu The Wall Street Journal (WSJ) řekl, že se Ukrajině daří provádět "určité rotace" vojáků.
Velení ukrajinské armády převelí k jednotkám pozemních sil asi 50 tisíc vojáků z jiných složek ozbrojených sil, aby doplnili bojové brigády. Napsal to dnes server Ukrajinska pravda, který se odkazuje na svůj zdroj v generálním štábu. Účelem rozsáhlého přesunu je podle něj zahájení dlouho očekávaných rotací, napsal ukrajinský web.
"Musíme to udělat, abychom mohli spustit mechanismus rotací. Zdroje, které se v současné době cvičí ve výcvikových střediscích, stačí pouze na minimální doplnění jednotek, nikoliv na plnou podporu bojové složky," cituje Ukrajinska pravda zdroj. "Díky těmto přesunům mezi jednotkami, stejně jako náboru, toho budeme schopni. Máme už schválený plán rotací," dodal.
"Mrtví z Izjumu jsou dvě ženy a dva muži. Civilisté," napsal Syněhubov. Později sdělil, že počet obětí se zvýšil na pět. "Záchranáři vyprostili další tělo. Identifikují ho," uvedl a následně také aktualizoval počet zraněných: ze dvou desítek na téměř čtyřicet. Mezi poraněnými je podle něj patnáctiletá dívka a šestiletý chlapec.
Pět lidí zahynulo při ruském vzdušném útoku na východoukrajinské město Izjum. Na platformě Telegram to dnes napsal šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov, podle něhož jsou další čtyři desítky lidí zraněny. Rusové použili balistickou střelu, zasáhli administrativní budovu, sdělil regionální činitel a dodal, že na místě nebylo žádné vojenské zařízení.
Obavy o jadernou bezpečnost v zemi vyvolávají nejen incidenty v záporožské elektrárně, která je největším nukleárním zařízením svého druhu v Evropě, ale také ruské údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Jaderné reaktory totiž potřebují dodávky elektřiny, aby je bylo možné chladit.
Útok na ukrajinskou elektrickou síť může vést k jaderné havárii. Na síti X před takovým rizikem varoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, který si dnes v Kyjevě prohlédl elektrickou stanici důležitou pro bezpečnost ukrajinské nukleární energetiky. Ukrajina třetím rokem čelí ruské invazi. Ruská armáda během války mimo jiné obsadila Záporožskou jadernou elektrárnu. "Jaderná nehoda může nastat po přímém útoku na elektrárnu, ale také po narušení dodávek elektřiny," uvedl Grossi.
Spojené státy už nechtějí Ukrajinu podporovat bezúplatně. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle kterého to dokazuje návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Kyjev výměnou za pomoc dodával do USA vzácné kovy. Spojené státy jsou největším podporovatelem Ukrajiny, která třetím rokem čelí ruské invazi. Dodávky zbraní z USA jsou pro ukrajinskou armádu zásadní.
Velení ukrajinské armády převelí k jednotkám pozemních sil asi 50 tisíc vojáků z jiných složek ozbrojených sil, aby doplnili bojové brigády. Napsal to dnes server Ukrajinska pravda, který se odkazuje na svůj zdroj v generálním štábu. Účelem rozsáhlého přesunu je něj zahájení dlouho očekávaných rotací, napsal ukrajinský web.
Konec války přinese režimu Vladimira Putina mnohem větší výzvy než samotný konflikt. Politolog Jem Morrow pro ruský opoziční web Meduza vysvětlil, jak agrese na Ukrajině prohlubuje propast mezi chudými a bohatými Rusy.
Severokorejští vojáci, kteří bojovali po boku ruské armády v Kurské oblasti, se zřejmě od poloviny ledna nezapojují do bojů. Napsala to v noci na dnešek agentura AFP s odvoláním na jihokorejskou tajnou službu. Ukrajinská armáda už před několika dny uvedla, že severokorejští vojáci byli staženi z tohoto úseku frontové linie ruské války proti Ukrajině kvůli těžkým ztrátám.
"Zdá se, že od poloviny ledna se severokorejští vojáci nasazení v ruské Kurské oblasti nezapojili do bojů," uvedla jihokorejská tajná služba NIS. "Jedním z důvodů může být výskyt mnoha obětí, ale detaily se stále monitorují," dodala tajná služba.
Na možnou přestávku v nasazení severokorejských sil nejprve upozornil minulý týden americký list The New York Times, podle jehož zdrojů nebyli vojáci KLDR zpozorováni na frontě asi dva týdny. Do boje by se podle něj mohli vrátit po dalším výcviku, zlepšení způsobu nasazení a po dalších opatřeních ke zmenšení ztrát.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vnímá snahu Ukrajinců přesunout část výcviku svých vojáků z jiných zemí na ukrajinské území. Nemá ale zatím žádné konkrétní požadavky a informace. Řekla to v rozhovoru s ČTK. Česko je podle ní v tuto chvíli připravené poskytovat Ukrajincům výcvik v tuzemsku nebo jinde v Evropské unii. Pokud by byla nějaká společná dohoda v EU či v Severoatlantické alianci (NATO) na výcviku na Ukrajině, musely by tento nový mandát schválit obě komory parlamentu.
Česko se zatím podílelo na výcviku téměř osmi tisíc ukrajinských vojáků na území Česka a Polska, ve výcviku chce pokračovat, uvedla dále ministryně.
Ruský prezident Vladimir Putin svým dekretem přikázal ruské vládě obnovit hudební soutěž Intervize, která se konala v časech sovětského vládce Leonida Brežněva. Hudební soutěž by se měla konat ještě letos v Moskvě, aby tak nahradila mezi Rusy nesmírně populární hudební soutěž Eurovize, ze které bylo Rusko vyloučeno kvůli invazi na Ukrajinu, uvedl server The Moscow Times.
Americký prezident Donald Trump chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné kovy. Podle agentury AFP to dnes Trump v Bílém domě řekl novinářům. Agentura Reuters zase s odvoláním na své zdroje napsala, že USA o víkendu obnovily dodávky zbraní Ukrajině.
Ukrajině se podařilo získat zpět 12 dětí, které byly násilně zavlečeny do Ruska. Podle agentury Reuters to v pondělí uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. Některé z vrácených dětí se již blíží plnoletosti, je mezi nimi ale i například osmiletá dívka, přiblížil Jermak. Moskva věc nijak nekomentovala.
Navrácené děti jsou podle Jermaka součástí prezidentovy iniciativy, jejímž cílem je vrátit domů všechny děti držené proti jejich vůli v Rusku.
Zprávy z úterý 4. února
Rusko v lednu postupovalo ve svém válečném tažení a zmocnilo se dalších 430 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Napsala to dnes agentura AFP na základě analýzy údajů amerického Institutu pro studium války.
První měsíc letošního roku podle ní přinesl mírné zpomalení v postupu invazních vojsk, která v prosinci obsadila 476 kilometrů čtverečních a v listopadu 725 kilometrů čtverečních ukrajinské půdy.
Ukrajinský generální štáb později na Facebooku uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly v noci zasáhly ropnou rafinérii ve Volgogradu a astrachaňský závod na zpracování plynu. Oba podniky podle ukrajinské armády produkují množství paliva pro ruskou invazní armádu.
"Setkali jsme se s českými zbraněmi, vyzkoušeli je a zjistili jsme, že útočné pušky jsou špatné. Zpravidla se u všech, které mají k dispozici, zasekávají náboje," cituje státní agentura vojáka s označením Kasper. Ten žádné další podrobnosti o zmíněných zbraních neuvádí, pouze tvrdí, že ruští vojáci automatické pušky testovali na střelnici. "Myslím, že v zásadě ukrajinské ozbrojené síly nemají žádnou výhodu ve zbraních, výhoda je na naší straně," uvedl ruský voják, který dále ve zprávě agentury TASS popisuje mimo jiné výcvik invazních sil.
Automatické pušky české výroby, které našli ruští vojáci v obsazených pozicích ukrajinských ozbrojených sil v Doněcké oblasti, se ukázaly jako vadné, prohlásil podle ruské státní agentury TASS jeden z ruských invazních vojáků. Agentura ho označila jako příslušníka jižní skupiny vojsk ruské armády s volacím znakem Kasper. Podobná tvrzení jednotlivých stran konfliktu nelze nezávisle ověřit. Agentura žádné podrobnosti k údajně vadným zbraním neposkytla.
Rusko vydírá své vojáky. Těm, kteří odmítají prodloužit smlouvu s ministerstvem obrany, velitelé hrozí, že je nasadí v Kurské oblasti. Podle partyzánského hnutí Ateš vojákům naznačují, že to bude jejich poslední boj, cituje server Kyiv Post.
V nemocnici zemřel na následky zranění při dnešním výbuchu v Moskvě Armen Sarkisjan, šéf boxerské federace takzvané Doněcké lidové republiky, tedy mezinárodně neuznaného proruského separatistického útvaru na východě Ukrajiny, který nyní Moskva okupuje. O jeho smrti píší server Kommersant a ruská agentura TASS. Agentura Reuters Sarkisjana označuje za představitele proruských polovojenských jednotek z východoukrajinské Doněcké oblasti. Ruská média ráno informovala o explozi v rezidenčním komplexu v Moskvě, při kterém původně jeden člověk zemřel a další čtyři - včetně Sarkisjana - utrpěli zranění.
"Sarkisjan byl hospitalizován ve vážném stavu. Zemřel jeho osobní strážce," citoval nejprve TASS svůj zdroj v ruských operačních službách. Později agentura mimo jiné s odvoláním na zdravotnickou službu napsala, že v nemocnici zemřel také Sarkisjan. Ten byl podle Kommersantu čestným předsedou boxerské federace DNR a v roce 2022 založil dobrovolnický prapor ArBat, jenž se skládá z asi 500 lidí, většinou etnických Arménů. Jednotka vznikla, aby bojovala proti Ukrajině.
Rusko je podle dánské premiérky Mette Frederiksenové hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu. Evropská unie musí více spolupracovat v obraně i odstrašení, uvedla předsedkyně dánské vlády před zahájením dnešního neformálního summitu EU v bruselském paláci Egmont. Frederiksenová rovněž zopakovala, že Grónsko je součástí Dánského království a není na prodej. Reagovala tak na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který by chtěl území získat.
Ukrajinské letectvo na Telegramu oznámilo, že Rusové v noci zaútočili na Ukrajinu 71 drony, z nichž 38 ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila a dalších 25 strojů zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. O osudu zbylých bezpilotních letounů se nezmiňuje.
Jeden člověk zemřel a čtyři utrpěli zranění při explozi v rezidenčním komplexu na severozápadě Moskvy. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS, podle níž výbuch způsobilo zatím neznámé zařízení. Jeden ze zraněných je podle agentury Armen Sarkisjan, šéf boxerské federace takzvané Doněcké lidové republiky (DNR), tedy mezinárodně neuznaného proruského separatistického útvaru na východě Ukrajiny, který nyní Moskva okupuje. Agentura Reuters ho označila za představitele proruských polovojenských jednotek z východoukrajinské Doněcké oblasti.
Noční ukrajinské dronové útoky způsobily požáry v ruské Astrachaňské a Volgogradské oblasti a vynutily si zrušení letů na několika letištích. Oznámily to dnes podle agentury Reuters ruské úřady. Ministerstvo obrany v Moskvě informovalo, že jeho protivzdušná obrana sestřelila 70 ukrajinských dronů. "Ukrajinské ozbrojené síly se pokusily o dronový útok na objekty v regionu, včetně palivových a energetických zařízení," uvedl na platformě Telegram gubernátor Astrachaňské oblasti na jihu Ruska Igor Babuškin.
Unijní prezidenti a premiéři by se měli zaměřit zejména na tři oblasti - na rozvoj evropských obranných schopností, dále pak na financování evropské obrany, včetně mobilizace soukromých prostředků a otázek, jak nejlépe využívat rozpočet EU, a rovněž na posílení a prohloubení partnerství s evropskými partnery z NATO i mimo Evropskou unii.
Půjde o vůbec první podobné setkání unijních vůdců zaměřené na téma obrany, rovněž i první summit po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a také první podobnou schůzku s britským premiérem od odchodu Británie z EU před pěti lety.
Prezidenti a premiéři členských států EU budou dnes na neformálním summitu EU v bruselském paláci Egmont jednat o posílení evropské obrany. Jednání, které se má uskutečnit za co nejmenší přítomnosti médií, svolal předseda unijních summitů António Costa a zúčastní se ho i generální tajemník NATO Mark Rutte a britský premiér Keir Starmer. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala.
Němcová označila příspěvek, v němž údajně vyzývala k nové blokádě Leningradu (nyní Petrohradu) a který se přes víkend šířil nejen v ruských médiích a na sociálních sítích, za podvrh. K Medveděvovým výrokům uvedla, že je komentovat nebude. "Výroky člověka, který pracuje s podvrženým textem, se seriózně komentovat nedají. Nikam by to nevedlo, o jeho motivaci nehodlám spekulovat," sdělila. Na síti X pak poděkovala za podporu. "Nedám se," napsala.
Senátorka a bývalá předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) čelí ostré kritice i výhrůžkám od představitelů Ruska kvůli falešnému příspěvku na síti X, který obsahuje výzvu k opětovné blokádě Leningradu. Smyšleným výrokem české političky se má podle ruské tiskové agentury TASS zabývat ruský vyšetřovací výbor, který řeší vážnou kriminalitu. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv označil Němcovou za "zlé zvíře" a "zdegenerované stvoření" a vyjádřil přání, aby "zahynula v krvavých vírech nového pražského jara". Premiér Petr Fiala, předseda Senátu Miloš Vystrčil (oba ODS) i další vládní politici vyhrožování Moskvy odsoudili a Němcové vyjádřili podporu.
zprávy z pondělí 3. února
Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg prohlásil, že na Ukrajině je potřeba co nejdříve uskutečnit prezidentské a parlamentní volby, zejména v případě příměří. Keith Kellogg dle listu The Kyiv Post řekl, že volby "je třeba udělat", zvláště pokud se Kyjev v nadcházejících měsících dokáže dohodnout na příměří s Ruskem. Momentálně jsou volby kvůli ruské vojenské agresi odloženy. Původně se měly uskutečnit už v roce 2024.
Rusko ohlásilo, že za posledních 24 hodin sestřelilo 44 ukrajinských dronů a zničilo salvový raketomet HIMARS. Informovala o tom agentura Reuters. Kyjev, který třetím rokem čelí ruské invazi, zase podle serveru Ukrajinska pravda oznámil, že ruský útok na východoukrajinský Charkov způsobil rozsáhlý požár v areálu nejmenované soukromé společnosti.
Vyloučení napadené země z jednání mezi USA a Ruskem o ukončení ruské války na Ukrajině by bylo velmi nebezpečné. V rozhovoru s agenturou AP to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko podle něj nechce jednat o příměří ani diskutovat o jakýchkoliv ústupcích, protože má na frontě aktuálně převahu.
Americký prezident Donald Trump v pátek uvedl, že američtí a ruští představitelé už vedou "velmi vážné" rozhovory o ukončení války. "Mohou mít své vlastní vztahy, ale jednat o Ukrajině bez nás - to je nebezpečné pro všechny," reagoval Zelenskyj.
Zásadní podle něj je se s Trumpem sejít. Poté by chtěl "přejít k nějakému formátu rozhovoru s Rusy". "A rád bych viděl Spojené státy americké, Ukrajinu a Rusy u jednacího stolu," dodal s tím, že by měla být zastoupena i Evropská unie.
Ukrajinský generální štáb a ukrajinské letectvo uvedly, že mají důkazy, že internátní školu v ruském městě Sudža, které od srpna ovládají ukrajinské síly, zasáhla ruská letecká bomba. V budově byly desítky lidí, čtyři lidé přišli o život a další čtyři jsou vážně zraněni.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že budovu zasáhla ukrajinská raketa, odpálená ze Sumské oblasti Ukrajiny. Obě strany se vzájemně obvinily ze spáchání válečného zločinu.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury Reuters oznámilo dobytí obce Krymske ležící na řece Severní Doněc v Doněcké oblasti. Ruské síly také podle prohlášení dnes útočily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a v posledních 24 hodinách sestřelily 108 ukrajinských dronů. Tvrzení stran konfliktu nelze v podmínkách války nezávisle ověřit.
Na jedenáct stoupl počet obětí ruského útoku na obytný dům v Poltavské oblasti v centrální části Ukrajiny, oznámili v noci záchranáři. Počet zraněných se zvýšil na 16, včetně čtyř dětí. Rozebírání trosek pětipodlažní budovy, z nichž se záchranářům podařilo vyprostit 22 lidí, pokračuje. Ruské raketové a dronové údery v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny ráno zabily nejméně jednoho člověka a další čtyři zranily.
Zprávy z neděle 2. února
Spojené státy chtějí, aby Ukrajina bránící se třetím rokem ruské invazi uspořádala možná ještě letos volby, obzvláště pokud se v nadcházejících měsících Kyjev s Moskvou dohodnou na příměří. V rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil Keith Kellogg, kterého si nový americký prezident Donald Trump vybral jako zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko.
Ruská armáda zasáhla v ruském městě Sudža obsazeném ukrajinskými silami budovu sloužící jako útočiště pro civilní osoby, pod troskami jsou desítky lidí. Uvedla to dnes podle agentur AFP a Reuters ukrajinská armáda. Agentury nicméně upozornily, že informace nebylo možné ověřit. Ruské úřady se k věci zatím nevyjádřily.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) popřela, že by měla podíl na organizování protivládních protestů a přípravě státního převratu na Slovensku. Ve svém dnešním vyjádření na síti Telegram uvedla, že jde o falešná obvinění ze strany slovenských úřadů. Zároveň vyzvala evropské politiky, aby se vyjadřovali zodpovědným způsobem a nenapomáhali nepřátelské propagandě.
Ukrajinské úřady dnes ráno podle agentury AFP vyhlásily letecký poplach po celém území země, která se už skoro tři roky brání ruské ozbrojené agresi. Podle ukrajinského letectva při dnešním útoku Rusové na Ukrajinu vyslali 165 dronů a střel, uvedla agentura Reuters.
Protivzdušná obrana podle letectva sestřelila 56 ruských dronů, 61 jich odklonila a dále sestřelila nebo odklonila "značné množství" raket. Podobné informace není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Rusko dnes podle agentury Reuters oznámilo dobytí obce Krymske v Doněcké oblasti a sestřelení ukrajinských dronů.
Ruské raketové a dronové údery v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny dnes ráno zabily nejméně jednoho člověka a další čtyři zranily. Podle serveru Ukrajinská pravda to uvedl šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Minimálně další čtyři lidé zemřeli a 13 utrpělo zranění při ruském útoku na obytný dům v Poltavské oblasti, informovala agentura DPA s odvoláním na kyjevské ministerstvo vnitra s tím, že mezi oběťmi jsou tři děti. Další dva lidé zemřeli při ruském útoku na město Sumy, dodala DPA.
Česko na Ukrajině loni podpořilo humanitární projekty za 150 milionů korun, směřovaly například do zdravotnictví nebo budování náhradního ubytování. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podpora Ukrajiny napadené Ruskem je podle něj důležitá nejen lidsky, ale pomáhá také k tomu, aby z Ukrajiny nemuselo odcházet tolik uprchlíků.
Rusko nechce ustoupit ze své dobyvačné politiky a snahy zničit Ukrajinu jako celek a pokud připouští ruská strana nějaké jednání, tak o evropské bezpečnosti, a to ideálně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), podle kterého to pro každého českého občana musí být naprosto nepřijatelný požadavek. Ukrajina podle šéfa diplomacie bojuje za svoji nezávislost, existenci a v přeneseném slova smyslu za evropskou bezpečnost.
Rusko proti Ukrajině rozsáhlou invazí zahájilo válku před téměř třemi lety. "Svět se za ty tři roky hodně proměnil. Myslím si, že všichni vystřízlivěli z představy o globalizovaném světě. Posiluje se to, co bychom mohli rétorikou studené války nazvat jako blokové dělení," uvedl Lipavský. O to více je podle něj důležité, kam Česko patří.
Nejméně sedm lidí utrpělo zranění při pátečním večerním raketovém útoku ruských sil na historické centrum ukrajinské Oděsy. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského jsou mezi nimi norští diplomaté.
Podle informací ukrajinských úřadů bylo při útoku poškozeno několik budov včetně hotelu Bristol, luxusní dominanty města postavené na konci 19. století, a také nedaleké budovy opery ze stejného období.
Zprávy ze soboty 1. února
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že chce hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bez upřesnění podle agentury Reuters naznačil, že lze očekávat něco významného. Trump také řekl, že Washington s Moskvou už vedou vážné rozhovory. Opakovaně už zmiňoval, že by rád jednal o řadě problémů včetně války na Ukrajině. Moskva ale uvádí, že nedostala z Washingtonu žádný signál, kdy a kde by se taková schůzka mohla konat.
Nejméně dva lidé byli zraněni při dnešním večerním raketovém útoku ruských sil na historické centrum ukrajinské Oděsy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní oficiální činitele. Podle jejich informací bylo při náletu poškozeno několik budov včetně hotelu Bristol, luxusní dominanty města postavené na konci 19. století, a také nedaleké budovy opery ze stejného období.
Ruští hasiči dnes uhasili požár, který dva dny hořel v petrochemickém závodě v ruské Nižegorodské oblasti zasaženém ve středu ukrajinským dronem. S odvoláním na záchranné služby o tom informovala státní tisková agentura TASS, kterou citovala agentura Reuters.
Závod petrochemického gigantu Sibur v Kstovu, který leží asi 800 kilometrů od ukrajinských hranic, zasáhly v noci na středu ukrajinské drony spolu s nedalekou ropnou rafinerií ruské společnosti Lukoil. Sibur tehdy uvedl, že dočasně pozastavil provoz v závodě poté, co trosky z ukrajinského dronu vyvolaly požár.
Vladimir Putin označil ukrajinskou vládu za nelegitimní. Podle analytiků z think-tanku Institut pro studium války (ISW) si ruský prezident připravuje půdu pro to, aby mohl ospravedlnit porušení jakýchkoli dohod s Ukrajinou.
Vývoz ruského zemního plynu přes plynovod TurkStream do Evropy se v lednu vyšplhal na rekordních více než 50 milionů krychlových metrů denně. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Odvolává se přitom na své výpočty, které vycházejí z údajů Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn. Na rekord se dodávky plynu přes TurkStream dostaly poté, co Ukrajina od začátku letošního roku ukončila tranzit ruského plynu přes své území dál do zemí Evropské unie.
V Kyjevě se rozloučili s devatenáctiletým polským dobrovolníkem Filipem Antosiakem. Padl u města Pokrovsk, na Ukrajinu zamířil po studiích v Cambridgi.
Severokorejské vojáky stáhli kvůli jejich vysokým ztrátám z bojiště v Kurské oblasti na západě Ruska. Uvedla to ukrajinská armáda.
Trumpův program je podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí otevřeně orientován především na znehodnocení potenciálů strategického odstrašování Ruska a Číny, počítá s výrazným posílením amerických jaderných možností a také s vedením bojových operací ve vesmíru. To podle mluvčí znehodnocuje jakékoliv snahy USA a jejich spojenců o zavedení "nějakých pravidel a zásad odpovědného chování ve vesmíru" či o zákaz zkoušek protidružicových zbraní. Trumpovy snahy podle ruské diplomacie nepřispějí ke snížení napětí mezi velmocemi ani k vytvoření půdy pro nové dohody o jaderných zbraních.
"Stojí za to připomenout vzájemnou propojenost jednotlivých prvků strategické rovnováhy na pozadí nedávných rozhodnutí administrativy prezidenta Trumpa, svědčících o záměru Washingtonu aktivně rozvíjet a rozšiřovat hluboce destabilizující vojenské programy," řekla mluvčí Marija Zacharovová o Trumpově dekretu, který přirovnala k programu "hvězdných válek" někdejšího amerického prezidenta Ronalda Reagana.
Rusko dnes kritizovalo plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na vybudování štítu protiraketové obrany ve Spojených státech. Podle mluvčí ruské diplomacie jde o pokus znehodnotit potenciál strategického odstrašování Ruska a Číny, tedy jejich jaderné zbraně. Výroky mluvčí ruské diplomacie o údajné snaze USA narušit strategickou rovnováhu a přenést vojenskou konfrontaci do vesmíru označila agentura Reuters za dosud nejtvrdší ruskou kritiku na Trumpovu adresu od jeho nástupu do Bílého domu.
Premiéři osmnácti členských zemí Evropské unie včetně českého premiéra Petra Fialy navrhují před pondělním summitem posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou.
Maďarský premiér Viktor Orbán opět pohrozil zablokováním prodloužení protiruských sankcí, pokud Kyjev neobnoví tranzit plynu do Evropské unie, uvedla agentura Reuters.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
vítáme vás u nového online přenosu k dění na Ukrajině. Předchozí informace naleznete zde.
