Bití i elektrické šoky do genitálií. Bývalí ruští dozorci popsali týrání Ukrajinců
Mluvčí Kremlu dnes znovu uvedl, že nemůže potvrdit ani vyvrátit, zda ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o nalezení způsobu, jak ukončit boje mezi Ruskem a Ukrajinou. Záhada tak obestírá první přímý kontakt mezi vůdci dvou největších jaderných mocností od chvíle, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou válku proti Ukrajině, napsala agentura Reuters, podle níž jen částečné odpovědi nabízí Moskva i Washington.
Agentura Reuters zjistila, že rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zastavit zahraniční pomoc Washingtonu již ovlivňuje také snahy vyšetřovat možné válečné zločiny Rusů na Ukrajině.
Krok nové administrativy podle ní ohrožuje šestici projektů s rozpočty v celkovém objemu desítek milionů dolarů, které podporovaly vyšetřování válečných zločinů na Ukrajině. Reuters o tom informuje s odvoláním na osm nejmenovaných zdrojů a oficiální ukrajinský dokument o americké podpoře. Podle informací zpravodajské agentury už bylo přerušeno financování pěti z těchto iniciativ, které se zabývaly uchováváním důkazů z bojišť nebo také reformami ukrajinské justice.
V prvních týdnech po začátku ruské invaze na Ukrajinu šéf vězeňské služby v Petrohradu a Leningradské oblasti Igor Potapenko dal elitní jednotce dozorců instrukce, aby neměli slitování s ukrajinskými válečnými zajatci. Uvádí to americký The Wall Street Journal na základě výpovědí tří bývalých příslušníků vězeňské služby. Popsali praktiky, které vyšetřovatelé OSN označili za rozšířené a systematické mučení. Jejich výpovědi doložily oficiální dokumenty, rozhovory s ukrajinskými vězni a člověk, který jim pomohl z Ruska uprchnout.
Potapenko prý členům elitní jednotky zvláštního nasazení na regionálním vedení vězeňské služby sdělil, že pro zajaté Ukrajince vznikl nový systém a že běžná pravidla se na ně nevztahují. Jednotky jinde v Rusku dostaly podobné instrukce. Takto se rozjela neúprosná mašinérie brutálního mučení ukrajinských válečných zajatců, uvádí WSJ. Dozorci jim dávali elektrické šoky do genitálií, dokud se nevybily baterie, bili vězně tak, aby jim co nejvíce ublížili, a odpírali jim lékařské ošetření, až se u týraných objevila gangréna a byla nutná amputace.
Ruští činitelé odpovědní z dodržování lidských práv v zemi neodpověděli na žádost o vyjádření, uvádí The Wall Street Journal.
V okupovaném městě Selydove v Doněcké oblasti na Ukrajině došlo k bizarnímu incidentu. Ruský tank tam totiž přejel auto, z kterého udělal kus šrotu. Jenže uvnitř byli vojáci. A ruští. Na videu, které se objevilo na sociálních sítích, jeden z Rusů celou situaci popisuje, zatímco je na záběrech vidět vrak vozidla.
Předseda hnutí ANO a bývalý premiér Andrej Babiš očekává, že válka na Ukrajině skončí do podzimních sněmovních voleb a případného návratu hnutí ANO do Strakovy akademie. V rozhovoru pro server Deník.cz dnes uvedl, že proto pro něj není tématem diskuse o pokračování české muniční iniciativy, díky níž Ukrajina získává střelivo. Očekává, že konflikt ukončí americký prezident Donald Trump. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu uplynou za dva týdny tři roky.
Babiš uvedl, že pro ANO jako opoziční subjekt kandidující do voleb je důležité mít program pro ČR. "Myslím, že nový americký prezident to vyřeší, není na mně, abych spekuloval, jak to dopadne," řekl. Je podle něj nicméně jasné, že pokud ANO ve volbách zvítězí, k vládě se dostane zhruba v prosinci a v té době válka už dávno skončí. Místopředseda hnutí ANO Karel Havlíček nedávno řekl, že pokud by se ANO dostalo do vlády, v muniční iniciativě pro Ukrajinu by nepokračovalo.
Ruský program mezikontinentálních balistických raket stále nedokáže zprovoznit novou raketou RS-28 Sarmat, kterou se opakovaně chlubí prezident Vladimir Putin. Podle expertů je jedním z důvodů fakt, že program byl desetiletí závislý na firmách a odbornících z Ukrajiny.
"Česká diplomacie dnes předala ruské straně protestní nótu proti nehorázným výrokům na adresu české senátorky Miroslavy Němcové ze strany Dmitrije Medveděva. Vyzvali jsme Ruskou federaci, aby ukončila informační válku proti naší zemi. Česko se zastrašovat nenechá," uvedl Lipavský.
Ministr zahraničí Jan Lipavský předal dnes po poledni ruskému velvyslanci v Česku Alexandru Zmejevskému protest proti výrokům na adresu senátorky Miroslavy Němcové (ODS). Česko se zastrašovat nenechá, uvedl v prohlášení. Na předvolání velvyslance do Černínského paláce upozornil server Blesk.cz. Bývalá předsedkyně Sněmovny Němcová čelí výhrůžkám od představitelů Ruska kvůli falešnému příspěvku na síti X, který obsahuje výzvu k opětovné blokádě Leningradu.
Při jednom z jednání Kellogg podle zdroje Semaforu uvedl, že má v plánu jednat a koordinovat další postup se zástupci každého členského státu NATO.
Americký zvláštní zmocněnec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg spojencům USA při nedávných jednáních řekl, že pro nového šéfa Bílého domu Donalda Trumpa připravuje návrhy, jak ukončit válku na Ukrajině. S odvoláním na tři nejmenované západní představitele to dnes napsal server Semafor.
Evropské země pracují na plánu, jak ve velkém zabavovat lodě ruské stínové flotily, které Moskva využívá k obcházení sankcí, především při vývozu ropy. S odvoláním na dva diplomaty Evropské unie to dnes napsal server Politico. Návrhy, které vyjednavači zvažují, zahrnují využití mezinárodního práva k zadržení plavidel z důvodu ochrany životního prostředí nebo pirátství. Další možností je, že by některé členské země zavedly nové vnitrostátní zákony, na jejichž základě by pak mohly vůči stínové flotile postupovat samostatně.
Slovenská generální prokuratura zamítla trestní oznámení na premiéra Roberta Fica kvůli jeho prosincové schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Píše o tom dnes slovenský Denník N. Prokurátor trestní oznámení, které podalo podalo sdružení Mier Ukrajine (Mír Ukrajině) a jeden občan, odmítl jako zatahování prokuratury do politického boje. Podezřívali Fica ze sabotáže.
Západní sankce podle ruských představitelů hatí plány Moskvy připoutat k sobě pevněji bývalé země Sovětského svazu a vytvořit ekonomické vazby se státy globálního jihu. Podle listu Financial Times to vyplývá z uniklé zprávy ruské vlády. Píše, že tento interní dokument, který loni v dubnu představil ruský premiér Michail Mišustin, přináší informace o tom, jak ruská invaze na Ukrajinu poškodila vztahy s některými z nejbližších spojenců Moskvy.
"Jsem si jistý, že konference bude využita i k jednání o míru na Ukrajině," řekl Heusgen. Za dva týdny uplynou přesně tři roky od invaze Ruska na Ukrajinu, která spustila největší válečný konflikt v Evropě od druhé světové války. Podle Heusgena bude bezpečnostní konference v Mnichově dobrou příležitostí pro zástupce Ukrajiny a Spojených států jednat o způsobu, jak dosáhnout míru na Ukrajině. Zástupci ruského režimu prezidenta Vladimira Putina na třídenní akci ani letos nebudou.
Na Mnichovskou bezpečnostní konferenci v závěru tohoto týdne přijede i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Na tiskové konferenci to dnes oznámil šéf konference Christoph Heusgen. Vzhledem k účasti vysoce postavených představitelů americké administrativy včetně viceprezidenta J. D. Vance a zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko generála Keithe Kellogga Heusgen předpokládá, že by se na okraj konference mohlo jednat i o mírovém plánu pro Ukrajinu.
Po boku ruských invazních sil na Ukrajině se začínají objevovat oslíci a ruská média i váleční komentátoři hlásí, že jsou tato zvířata používána k přepravě střeliva a zásob, napsal zpravodajský server Business Insider. Pozornost se na tato tažná zvířata začala upírat v době, kdy se blíží třetí výročí ruské invaze na Ukrajinu. Válka nadále vyčerpává zdroje na obou stranách a objevují se otazníky nad ruskou schopností udržet sankcemi okleštěnou ekonomiku, která je čím dál více závislá na zbrojní a obranné výrobě.
Ruské ministerstvo obrany informovalo, že jeho protivzdušná obrana ukrajinské drony v noci na dnešek sestřelila například nad Krasnodarským krajem. Gubernátor tohoto regionu na jihu Ruska Veniamin Kondratěv řekl, že dron byl sestřelen u vesnice Afipskij, kde se nachází rafinérie. Ruskojazyčný servis BBC uvádí, že podle ukrajinských činitelů byla rafinérie terčem útoku, Kondratěv to však nepotvrdil, trosky sestřeleného dronu podle něho poničily soukromý dům. V Krasnodaru se sestřelený dron zřítil na technické zázemí na střeše 19patrového obytného komplexu. Nikomu se nic nestalo.
Na jihu v Beryslavi v Chersonské oblasti zemřel 42letý muž, kterého zasáhla výbušnina shozená z dronu, píše server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady v tomto regionu.
Na Dněpropetrovskou oblast ve východní části centrální Ukrajiny Rusko útočilo nejen s nasazením dronů, ale také raketometů Grad a těžkého dělostřelectva, uvedl šéf vojenské správy Serhij Lysak. Podobně jako jindy se cílem úderů stalo město Nikopol ležící na pravém břehu Dněpru a jeho okolí. Poškozeny byly dvě firmy a větší počet rodinných domů a dva pětipodlažní obytné domy, plynovod nebo elektrické vedení. Zranění hlášeni nejsou.
Po dronovém útoku, který Rusko podle ukrajinských úřadů podniklo na obytnou čtvrť v Sumách, skončila v nemocnici 38letá žena, uvedl šéf regionální vojenské správy Ihor Kalčenko podle agentury Reuters. Poškozených bylo pět domů a zničených je 15 aut. Státní služba pro mimořádné události zveřejnila snímky hasičů zasahujících u hořících automobilů. Z poškozených bytů museli záchranáři evakuovat 65 lidí.
V Kyjevě se podle starosty Vitalije Klička od trosek padajícího dronu vzňala užitková budova. Nikomu se nic nestalo.
Ruská armáda v noci na dnešek poslala nad ukrajinské území 83 dronů, informovalo dnes dopoledne letectvo napadené země. Protivzdušná obrana jich 61 sestřelila. Škody jsou hlášeny z Kyjeva a města Sumy na severovýchodě Ukrajiny, kde podle úřadů také jedna žena utrpěla zranění. Jeden muž přišel o život v Chersonské oblasti na jihu země. Ruská armáda podle Moskvy zneškodnila 15 ukrajinských dronů. Dvaadvacet ruských dronů se podle ukrajinského letectva zřítilo, aniž způsobilo škodu.
Zprávy z pondělí 10. února
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině, napsal americký list New York Post. Listu to Trump řekl v pátečním interview na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Není jasné, kdy se telefonát s Putinem uskutečnil. Trumpův bezpečnostní poradce Mike Waltz na to v pořadu Meet the Press televize NBC News neodpověděl. Kreml dnes v reakci uvedl, že zprávu o rozhovoru nemůže potvrdit ani vyvrátit.
Lotyšsko, Estonsko a Litva jsou od nynějška součástí elektrické sítě Evropské unie, uvedl dnes lotyšský prezident Edgars Rinkévičs. Stalo se tak poté, co se energetické systémy v Pobaltí po sobotním odpojení od Ruska a Běloruska úspěšně synchronizovaly se sítí EU.
Přerušení elektrických vazeb na Rusko má geopolitický a symbolický význam. Práce na přechodu na evropské sítě se urychlily, když Rusko v únoru 2022 vojensky napadlo Ukrajinu. O kroku se diskutovalo už od ruské anexe Krymu v roce 2014.
Ruská vojska dobyla na východě Ukrajiny vesnici Orichovo-Vasylivka, uvedlo dnes na síti Telegram bez dalších podrobností ruské ministerstvo obrany. Ukrajinská strana se k tvrzení Moskvy zatím nevyjádřila.
Vesnice se nachází asi deset kilometrů severozápadně od Bachmutu, který Rusové dobyli předloni. Podle posledního sčítání lidu, které je ale z roku 2001, měla vesnice 227 obyvatel.
Postup ruských sil na východě Ukrajiny je vykoupen ztrátami, které ukrajinský generální štáb za uplynulý den odhadl na 1460 vojáků. Od rozpoutání války Rusko přišlo o bezmála 850 000 vojáků a téměř 10 000 tanků, tvrdí ukrajinské velení.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov dnes podle státní tiskové agentury TASS řekl, že zprávy o konverzaci mezi Putinem a Trumpem nemůže potvrdit ani vyvrátit.
"Co se dá říci o této zprávě: jak (nová Trumpova) administrativa ve Washingtonu rozvíjí svou práci, vzniká mnoho různých komunikací. A ty se vedou různými kanály. Vzhledem k množství těchto komunikací se samozřejmě může stát, že o něčem nevím, že nejsem informován. Proto v tomto případě to nemohu ani potvrdit, ani popřít," odpověděl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ruské státní agentuře TASS na otázku, zda se po Trumpově inauguraci uskutečnil telefonát mezi oběma prezidenty.
Ruské úřady podle serveru BBC News dočasně přerušily provoz na letištích ve městech Petrohrad, Volgograd a Nižnij Novgorod, což obvykle činí v případě výskytu dronů v okolí.
Rusko proti Ukrajině vyslalo v noci na dnešek 151 dronů, z nichž se jich 70 podařilo sestřelit. Dalších 74 nepřátelských dronů se zřítilo, aniž způsobily škodu, oznámilo dnes na platformě Telegram ukrajinské letectvo. Ruská protivzdušná obrana zničila nad sedmi regiony a nad anektovaným Krymem 35 ukrajinských bezpilotních letounů, tvrdí naopak ruské ministerstvo obrany, které později informovalo o sestřelení ještě jednoho dronu nad Leningradskou oblastí u Petrohradu. Ve válečných podmínkách nelze tvrzení znepřátelených stran bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů.
Americký prezident Donald Trump telefonicky hovořil se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o ukončení války na Ukrajině. Napsal to americký list New York Post, kterému to Trump řekl v pátečním interview na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Trump také řekl, že má jasný plán, jak válku ukončit. Podrobnosti k tomu ale neřekl. Není ani jasné, kdy se rozhovor s Putinem uskutečnil.
"Doufám, že to půjde rychle. Každý den tam umírají lidé," řekl americkému listu Trump. "Ta válka na Ukrajině je tak zlá. Chci tu zatracenou věc skončit," dodal.
"Vždycky jsem měl s Putinem dobrý vztah," řekl v rozhovoru Trump. Odmítl ale sdělit, kolikrát s ruským prezidentem hovořil. "To bych raději neříkal," odpověděl Trump. "On chce, aby lidé přestali umírat," řekl o Putinovi.
V pátek Trump řekl, že příští týden se pravděpodobně setká s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, aby spolu mluvili o ukončení války. V pondělí Trump řekl, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné nerosty.
Zprávy z neděle 9. února
Jedna mladá dívka zemřela a deset dalších lidí utrpělo zranění při ostřelování centra města Makijivka v Ruskem obsazené části ukrajinské Doněcké oblasti. Uvedl to její šéf Denis Pušilin. Podle agentury TASS Pušilin řekl, že ukrajinská armáda "si pro úder na centrum Makijivky vybrala vrchol víkendu". Uvedl, že ve městě dopadly úlomky sestřelené rakety a poničily obytné domy a 15 automobilů. Pušilin přikázal "poskytnout potřebnou pomoc poškozeným a vyměnit rozbitá skla v oknech - v nadcházejících dnech bude mrznout".
Ministr zahraničních věcí Jan Lipavský se během své pracovní návštěvy USA setkal se zvláštním zmocněncem pro Ukrajinu a Rusko generálem Keithem Kelloggem. Kellogg se podle ministra zajímal o český názor na ruskou agresi. Dnes o tom informovalo ministerstvo zahraničí. Schůzka s Kelloggem patřila podle českého ministerstva mezi hlavní body návštěvy, která skončila v pátek. Druhým hlavním bodem byla schůzka se zástupci amerických technologických firem na téma vývozu čipů pro umělou inteligenci.
"Generál Kellogg se zajímal o názor Česka na ruskou agresi. Ukrajince je potřeba natolik vyzbrojit, aby mohli jednat z pozice síly. Je jednoznačně v zájmu Česka, aby si Rusko už nikdy nedovolilo svého souseda napadnout," uvedl Lipavský. O bezpečnosti Evropy jednal i se členy Sněmovny reprezentantů a Senátu. "Skutečnost, že musíme zadržovat Rusko, tu rezonuje velice silně," dodal Lipavský.
Všechny tři baltské republiky dnes v souladu s plánem zakončily odpojování od ruské energetické sítě. Podle agentury Reuters to oznámilo litevské ministerstvo energetiky. Litva ukončila elektrické připojení k Rusku ráno jako první a po hodině ji následovaly i Estonsko a Lotyšsko. Prvních 24 hodin budou země fungovat samostatně. V neděli se pak napojí na energetickou síť Evropské unie.
Ruští vládní politici a podnikatelé přestali být hybateli politického života v zemi. Alexandra Prokopenková z Carnegie Russia Eurasia Center se je proto zdráhá označovat za elitu. Tato novodobá ruská "šlechta" podle ní nyní spoléhá na jednoho člověka - a tím je paradoxně Donald Trump.
Zprávy ze soboty 8. února
Severokorejští vojáci znovu bojují u Kursku. Ve svém večerním hlášení to v pátek řekl ukrajinský prezident. "Došlo k novým útokům v oblastech operace v Kurské oblasti, opět se zapojila ruská armáda a severokorejští vojáci," uvedl Zelenskyj
Kyjev na konci ledna uvedl, že severokorejští vojáci byli staženi z bojiště v Kurské oblasti kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli v bojích s ukrajinskými silami.
V posledních třech týdnech jsme nezaznamenali, ani nezjistili žádnou aktivitu nebo ozbrojené střety se Severokorejci. Proto se domníváme, že byli staženi kvůli těžkým ztrátám, které utrpěli," řekl tehdy mluvčí ukrajinských speciálních sil, plukovník Oleksandr Kindratenko.
Ruská armáda zřejmě posílá na frontu osly. Mají pomoci vojenské logistice jako tažná zvířata. Vojáky to podle jejich komunikace na sociální síti Telegram pobavilo i znepokojilo. Detaily přinášíme v článku.
Trump počítá s tím, že si příští týden promluví s Volodymyrem Zelenským. Do budoucna se chce prezident spojených států sejít i s Putinem. Trump se nechal slyšet, že bude požadovat výměnou za vojenskou pomoc po Ukrajině dodávky vzácných kovů.
Zelenskyj agentuře Reuters řekl, že je důležité, aby se s Trumpem sešel dříve, než se americký prezident setká s Putinem. "Stále je důležité, aby partneři nejprve mluvili o problémech (spolu), než mluví s nepřítelem," poznamenal. S Trumpem chce hovořit především o bezpečnostních zárukách, počítá ale i s diskuzí o ekonomických otázkách.
Ukrajina doufá, že Trumpovy sankce na činitele Mezinárodního trestního soudu (ICC) nezablokují stíhání válečných zločinů spáchaných během války Ruska proti Ukrajině. Dnes to uvedl šéf ukrajinské diplomacie
Zatykači čelí i Vladimír Putin kvůli podezření z účasti na nezákonném zavlečení ukrajinských dětí do Ruska. .
Sociálními sítěmi koluje falešné video, které tvrdí, že americká agentura pro mezinárodní rozvoj (USAID) platila miliony dolarů hollywoodským hvězdám, aby navštívily Ukrajinu.
Dezinformační video už mimo jiné sdílel i Elon Musk, který se, ve své nové pozici v americké administrativě, snaží agenturu zlikvidovat.
Podle investigativních novinářů BBC však video nese jasné znaky, odkazující na jeho původ v jedné z Ruskem operovaných trollích farem.
Válka na Ukrajině není zamrzlá v permanentní remíze, píše ve svém půlročním hodnocení americký Institut pro studium války (ISW). Částečně to podle analytiků institutu dokládá ukrajinská ofenziva v Kursku. "Limitovaná aktivita ukrajinských sil… může mít výrazné dopady na celkový průběh bojů," uvádí ISW.
Rozhodující je podle analytiků příliv pomoci Ukrajině ze Západu, kdy její oslabení může Rusku umožnit převzít iniciativu a zabrat významné území, stejně tak může pokračující podpora pomoci Ukrajině.
Special Report | Ukraine’s Kursk Incursion: Six Month Assessment ⬇️
— Institute for the Study of War (@TheStudyofWar) February 6, 2025
A small group of Ukrainian troops in Kursk Oblast have complicated the Russian military's efforts to advance in Ukraine over the last six months. Roughly a division's worth of Ukrainian troops have undermined… pic.twitter.com/Y8NW64fdBf
Trump je připraven posílit ekonomické sankce proti Rusku. Pro New York Post to sdělil Trumpův zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg. "Současné sankce proti Moskvě jsou jen asi na úrovni tři na škále od jedné do desíti," řekl Kellogg. Prostor, jak sankce navýšit, vidí prý především v zaměření se na ruskou produkci a vývoz ropy.
Válka podle amerického zmocněnce ale nemůže skončit bez jednání mezi Kyjevem a Moskvou. "Obě strany při jakémkoliv jednání musí něco dát, tak to prostě při vyjednávání chodí. Bude to příjemné všem? Ne. Bude to přijatelné pro všechny? Ne. Ale pokusíte se udržet rovnováhu," uvedl Kellogg.
Operace ukrajinských sil v ruské Kurské oblasti se může stát důležitou součástí vyjednávacího procesu o ukončení ruské války proti Ukrajině, řekl prezident Volodymyr Zelenskyj po setkání s britským ministrem zahraničí Davidem Lammym v Kyjevě. Informovala o tom agentura Ukrinform. Zelenskyj také připouští, že by se mohl při debatách o podmínkách míru setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Ruské ministerstvo obrany dnes prohlásilo, že ruská armáda dobyla město Toreck na východě Ukrajiny. Kyjev se k informaci zatím nevyjádřil. Podobná tvrzení jednotlivých stran konfliktu nelze bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů, ruské invazní síly ale v poslední době na východě Ukrajiny setrvale postupují.
Tři lidé zahynuli při ruském útoku na obytnou budovu v obci Myropillja v Sumské oblasti. Informoval o tom dnes server Ukrajinska pravda s odvoláním na místní úřady. Ruské síly v noci ze čtvrtka na pátek zřejmě na místo shodily tři řízené letecké pumy, uvedla ukrajinská prokuratura. Moskva se k věci nevyjádřila.
Obec se nachází blízko hranic s ruskou Kurskou oblastí, do které před půl rokem pronikla ukrajinská vojska. Moskva na oplátku zesílila bombardování ukrajinského regionu, poznamenala agentura AFP.
Ukrajinská armáda postoupila v ruské Kurské oblasti až pět kilometrů za ruské linie jihovýchodně od města Sudža, uvedl ve své dnešní zprávě o vývoji bojů americký Institut pro studium války (ISW). Informace o nové ukrajinské ofenzivě v ruském regionu přicházely už ve čtvrtek, ministerstvo obrany v Moskvě tehdy prohlásilo, že ruská armáda všechny ukrajinské útoky odrazila.
"Geolokalizované záběry zveřejněné 6. února naznačují, že ukrajinské síly v poslední době postoupily jihozápadně od (vsi) Machnovka (která leží jihovýchodně od města Sudža), severně a východně od (vesnice) Čerkasskaja Konopelka (ležící dále na jihovýchod od Sudži)," uvádí institut, podle něhož Ukrajinci dobyli obce Kolmakov a Fanasejevka. Ukrajinská armáda podle ISW zahájila novou sérii útoků silou mechanizovaného praporu.
Kyjev zatím zprávy o nové ofenzivě nekomentoval. Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek tvrdilo, že ukrajinské síly zaútočily v několika vlnách ve směru na obce Čerkasskaja Konopelka a Ulanok s obrněnou technikou o síle až dvou mechanizovaných praporů a že ruské síly útok odrazily. Podobná tvrzení znepřátelených stran ovšem nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit.
Za největší aktuální nebezpečí pro svou zemi třetina Ukrajinců pokládá růst cen, 32 procent pak ekonomickou krizi. Méně se Ukrajinci obávají, že ruská vojska zesílí ostřelování a bombardování: tato možnost znepokojuje 27 procent dotázaných. A rovná čtvrtina se obává další okupace ukrajinského území Ruskem, uvedl v pátek server Ukrajinska pravda s odvoláním na průzkum uskutečněný sociologickou společností Rejting. Čtyři pětiny dotázaných uvedly, že se ekonomická situace země zhoršila. Tři pětiny, přesněji 62 procent, si totéž myslí o situaci politické. Průzkum se uskutečnil na přelomu loňského listopadu a prosince a zúčastnilo se jej 5600 dotázaných ze všech oblastí Ukrajiny s výjimkou okupovaných území Krymu a Donbasu.
zprávy z pátku 7. února
Přesně půl roku po překvapivém vpádu do Kurské oblasti na západě Ruska zahájily ukrajinské jednotky v tomto regionu novou ofenzivu. O útoku nejprve na sociálních sítích informovali ruští blogeři, později jej potvrdilo ruské ministerstvo obrany, podle kterého ruští vojáci odrazili osm vln útoků. Podobná tvrzení znepřátelených stran ale nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Ukrajinský útok má podle BBC nejspíše odehnat ruské síly od okresního města Sudža, dobytého krátce po vpádu na ruské území z loňského 6. srpna.
Do regionální vlády v ruské Orenburské oblasti jmenovali válečného veterána Nursultana Mussagalejeva, kterého Ukrajina obviňuje ze zabíjení a mučení civilistů za ruské okupace města Buča. Uvedl to dnes zpravodajský server Meduza. Mussagalejev se v Orenburské oblasti narodil a ruský prezident Vladimir Putin jej za jeho činy vyznamenal titulem Hrdina Ruska.
V Petrohradu zemřel devětapadesátiletý ruský hudebník Vadim Strojkin, kterého úřady podle médií podezíraly z financování ukrajinských ozbrojených sil. Umělec vypadl z okna v desátém patře poté, co policie přišla prohledat jeho byt. S odvoláním na ruská média to dnes napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Server Fontanka píše, že muzikant spáchal sebevraždu. Naposledy byl viděn živý, když šel do kuchyně, aby se podle svých slov napil vody, napsal zpravodajský portál a dodal, že poté se pod okny našlo hudebníkovo tělo. Okolnostmi jeho smrti se podle webu bude zabývat ruský vyšetřovací výbor, který má na starosti vyšetřování závažných trestných činů.
BBC poznamenala, že oficiálně tyto informace zatím ruské úřady nepotvrdily.
Příběh jedenácti útočících ruských vojáků u Pokrovska svědčí o trendu, který nyní převládá na tisíc kilometrů dlouhé ukrajinské frontě. Z délky životnosti rekrutů jsou ohromeni i samotní Rusové.
Kreml odvolal šéfa ruské vesmírné agentury Roskosmos Jurije Borisova a na jeho místo jmenoval dosavadního náměstka ministra dopravy Dmitrije Bakanova. Informovaly o tom dnes tiskové agentury a ruská média. Borisov měl reformovat ruské vesmírné odvětví, nicméně Rusko nadále zaostávalo za svými konkurenty, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Loni Rusko vypustilo do vesmíru pouze 17 raket, ačkoliv na začátku roku 2024 Borisov uvedl, že do konce roku je v plánu 40 startů do vesmíru, podotkla stanice. Ruský zpravodajský server RBK s odvoláním na zdroj obeznámený se situací v Roskosmosu píše, že rozhodnutí padlo v atmosféře nejistoty ohledně "parametrů realizace" projektu národního kosmického střediska v Moskvě, u kterého se zvyšují náklady na stavbu.
Nizozemsko dodalo na Ukrajinu stíhačky F-16. Dnes to podle agentury Reuters oznámilo ukrajinské ministerstvo obrany, počet strojů ale neupřesnilo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na síti X uvedl, že Nizozemsko plní své závazky.
Ukrajina dnes získala také francouzské stíhačky Mirage 2000, které zemi vzdorující ruské invazi loni slíbil francouzský prezident Emmanuel Macron.
Ukrajinské letectvo ráno oznámilo, že Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu dvě balistické střely Iskander-M a 77 bezpilotních letounů. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila 56 dronů, dalších 18 strojů zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. O osudu střel a zbylých dronů se nezmiňuje. Škody jsou podle něj hlášeny ve třech ukrajinských regionech - Charkovské, Čerkaské a Dněpropetrovské oblasti.
"Podle předběžných informací, bezpilotní letoun shodil výbušné zařízení na osobní automobil," napsal belgorodský gubernátor Vjačeslav Gladkov na telegramu. Ve voze se podle něj v době útoku pravděpodobně nacházel muž a dvě dívky ve věku 18 a 14 let, kteří zemřeli na místě. Logačjovka se nachází v těsné blízkosti hranic s Ukrajinou a podle agentury AFP ji ruské úřady už dříve kvůli válce zařadily do zóny, kam je civilistům zakázán vstup.
Ukrajinské bezpilotní letouny zasáhly vojenské letiště Primorsko-Achtarsk v Krasnodarském kraji na jihu Ruska, informoval dnes generální štáb ukrajinské armády. Ruskojazyčný servis BBC uvádí, že v noci lidé na sociálních sítích zveřejňovali snímky a videa požáru, který vypukl zřejmě na letišti. Gubernátor ruské Belgorodské oblasti později uvedl, že při útoku ukrajinského dronu v obci Logačjovka zahynuli tři lidé. Kyjev se k této informaci nevyjádřil.
Ruské ministerstvo zahraničí odebralo akreditaci zpravodajovi deníku Le Monde. Informoval o tom samotný francouzský list a poznamenal, že je to poprvé od 50. let minulého století, co nebude mít v Moskvě korespondenta. Ruská diplomacie dnes podle státní agentury TASS uvedla, že Moskva prodlouží akreditaci francouzskému novináři, pokud Paříž udělí víza pracovníkovi ruského listu Komsomolskaja pravda.
Francie dnes dodala na Ukrajinu první stíhačky Mirage 2000. Na síti X o tom informoval francouzský ministr obrany Sébastien Lecornu. Francouzský prezident Emmanuel Macron loni v červnu oznámil, že Francie poskytne Ukrajině vzdorující ruské invazi bojové letouny Mirage 2000-5.
Ruská Sberbank plánuje spolupracovat s Číňany na projektech umělé inteligence (AI), řekl agentuře Reuters zdroj z vedení největší ruské banky. Reaguje podle něj na úspěch čínské aplikace DeepSeek, která změnila technologické prostředí tím, že vytvořila výkonný model AI mnohem levněji než američtí konkurenti.
Ruská plynárenská skupina Gazprom začala od února dodávat plyn na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream, od dubna objem dodávek zdvojnásobí. Novinářům to dnes řekl šéf slovenských plynáren SPP Vojtech Ferencz. Státem kontrolovaná společnost SPP je největším prodejcem plynu na Slovensku.
Ukrajinské drony útočily také v Rostovské a Astrachaňské oblasti, informovaly úřady v těchto regionech. Nikomu se podle nich nic nestalo. Podle ruského ministerstva obrany protivzdušná obrana sestřelila celkem 28 ukrajinských bezpilotních letounů.
Ukrajinský generální štáb uvedl, že na letišti ruská armáda skladuje drony typu šáhed a vypouští je z něho k útokům proti ukrajinskému území. Využívá jej ale i pro údržbu letounů podílejících se na bojových operacích v ukrajinské Záporožské a Chersonské oblasti. Na zasaženém místě vypukl požár a ukrajinský generální štáb dodal, že výsledky útoku vyhodnocuje.
Ukrajinské bezpilotní letouny zasáhly vojenské letiště Primorsko-Achtarsk v Krasnodarském kraji na jihu Ruska. Dnes o tom informoval generální štáb ukrajinské armády. Ruskojazyčný servis BBC uvádí, že v noci lidé na sociálních sítích zveřejňovali snímky a videa požáru, který vypukl zřejmě na letišti.
Rusko podle Rjabkova znovu získalo "své právoplatné místo ve světové geopolitice díky tomu, že překazilo vládě (bývalého amerického prezidenta) Joea Bidena snahu způsobit Rusku strategickou porážku v hybridní válce" na Ukrajině. V souvislosti s touto nefungující politikou "to musí být Spojené státy, které podniknou první krok k normalizaci vztahů na základě vzájemného respektu a rovných práv," uvedl Rjabkov v komentáři na internetových stránkách ruského ministerstva zahraničí. Vzkázal, že Rusko je "otevřené dialogu a připravené dospět k dohodě po tvrdém vyjednávání", při kterém Spojené státy vezmou v potaz stávající situaci. "Rozhodnutí tedy závisí na Trumpovi a jeho týmu," podotkl Rjabkov.
Spojené státy musejí udělat první krok ke zlepšení vztahů s Ruskem poté, co mu roky nenaslouchaly a vedly chybnou politiku s cílem dosáhnout "strategické porážky" Moskvy. Podle agentury Reuters to uvedl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Založit zahraniční politiku na potřebě "dosáhnout s Bílým domem dohody za každou cenu" by podle něho bylo chybou.
zprávy ze čtvrtka 6. února
Nejméně tři oběti na životech - dvě v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny a jednu u černomořského přístavu Oděsa na jihu země - si vyžádaly ruské útoky, uvedly ve středu večer ukrajinské úřady. Dva lidé přišli o život při ruském bombardování města Družkivka u Kramatorska na východě Ukrajiny, uvedli na sociální síti Telegram záchranáři ze Státní služby pro mimořádné situace. Původně informovali o jednom mrtvém a dvou raněných, ale v průběhu dne našli v rozvalinách obytného domu zasaženého ruskou bombou další mrtvé tělo. Mezitím odklidili 12 tun sutin. Ruské bombardování poškodilo sedm obytných domů a způsobilo požár v místním podniku, který hasiči mezitím uhasili.
V Oděské oblasti přišel o život jeden muž a druhý skončil s vážnými zraněními v nemoci. Stalo se tak poté, co oba náhodou šli okolo nedostavěného obytného domu, na který ruské jednotky vystřelily raketu. Na místě zasahují záchranné složky, napsal na Telegramu šéf oblastní správy Oleh Kiper.
Další válečné zajatce si dnes vyměnily Rusko a Ukrajina, na kterou Rusko v únoru 2022 vojensky zaútočilo. Podle ukrajinského prezidenta Volodmyra Zelenského se do vlasti vrací 150 ukrajinských zajatců. Stejný počet osob propuštěných z ukrajinského zajetí hlásí podle agentury TASS také ruské ministerstvo obrany. Výměnu zajatců zprostředkovaly podobně jako v předchozích případech Spojené arabské emiráty (SAE).
"Jsou z různých sektorů fronty. Někteří z chlapců byli drženi v zajetí více než dva roky," citovala agentura Reuters z vyjádření Zelenského na Telegramu o propuštěných ukrajinských vojácích.
Ukrajina používá na frontě 40 procent zbraní a vybavení domácí výroby, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Příspěvek USA na obranu země podle něj dosahuje 30 procent.
Vítězství Ukrajiny v rusko-ukrajinské válce si přeje 44 procent Čechů, v Polsku 68 procent obyvatel a na Slovensku asi třetina, uvádí průzkum CEDMO.
Útočiště pro uprchlíky před postupující ruskou armádou na východě Ukrajiny, v jaké se proměnil koncertní sál v okresním městě Pavlohrad v Dněpropetrovské oblasti, je v ohrožení, uvedla agentura AP. Důvodem je zmrazení americké pomoci z fondů, které až dosud hradily tři pětiny nákladů na provoz útulku, činící asi 7000 dolarů (asi 170 000 Kč) měsíčně.
"To jsou všechno věci, které je potřeba na té vyšší úrovni, třeba i na té alianční úrovni a na té politické úrovni, promyslet. Ale za nás, za vojáky, úplně v pořádku prostě, pokud někdo rozhodne, tak my s tím problém nemáme," řekl Řehka. Česká armáda podle něj působila už v daleko horších podmínkách a nebezpečnějších prostředích.
Přesun části výcviku ukrajinských vojáků na Ukrajinu je čistě politickým rozhodnutím, vojensky si ho ale náčelník generálního štábu Karel Řehka představit umí velmi jednoduše.
Požadavek Ukrajinců na přesun části výcviku z jiných zemí na Ukrajinu chápe, chápe ale také legitimitu diskuse, která se musí před potenciálním rozhodnutím vést na politické i alianční úrovni. Řehka to řekl v rozhovoru ČTK.
Ukrajinský dronový útok v noci na dnešek způsobil požár skladu ropy v Krasnodarské oblasti. Oznámil to brzy ráno gubernátor jihoruského regionu. S plameny podle něj bojovalo 55 hasičů.
Podle ukrajinského prezidenta bude jednání kromě Ukrajiny a Ruska vyžadovat přítomnost i dalších účastníků. Jmenovitě zmínil "Evropu" a Spojené státy.
"Pokud je to jediné uspořádání, ve kterém můžeme přinést mír občanům Ukrajiny a neztrácet lidi, rozhodně se pro toto uspořádání rozhodneme," citovala z rozhovoru Zelenského s britským novinářem agentura AFP.
V bojích s Ruskem padlo dosud 45 100 ukrajinských vojáků a dalších 390 tisíc bylo zraněno, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britskému novináři Piersovi Morganovi. Ruské ztráty podle Zelenského slov dosahují 350 tisíc mrtvých a 600 až 700 tisíc zraněných. Mnoho dalších příslušníků ruských sil je nezvěstných, dodal. Z úryvků interview, které dnes Morgan zveřejnil, citovala agentura Reuters.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru s britským novinářem Piersem Morganem uvedl, že by souhlasil s přímými rozhovory se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem o konci války, kterou Moskva zahájila před téměř třemi lety. Na jednání by ale podle Zelenského měli být i další účastníci.
Ukrajinský prezident dodal, že Putin se musí zcela stáhnout z ukrajinského území a měl by také poskytnout kompenzace za všechny ztráty a škody způsobené ve válce, kterou vyvolal.
Na novinářovu otázku ohledně bezpečnostních záruk, které by Putina mohly odradit od opětovného napadení Ukrajiny, Zelenskyj odpověděl, že v případě, že by se přijímání Ukrajiny do NATO protáhlo na roky či desítky let, bylo by naprosto legitimní se ptát, co do té doby zemi ochrání.
"Udělejme to tedy takto: vraťte nám jaderné zbraně, dejte nám rakety, naši partneři nám pomohou financovat milionovou armádu, přesuňte svůj kontingent do těch regionů naší země, kde chceme stabilitu, aby lidé měli mír," poznamenal Zelenskyj.
Jaderné zbraně by byly dostatečnou zárukou bezpečnosti Ukrajiny, pokud nebude přijata do Severoatlantické aliance, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru, který poskytl britskému novináři Piersovi Morganovi. Z úryvků interview, které dnes Morgan zveřejnil, citoval například server Meduza. Ukrajina si třetím rokem brání Rusku, jehož vojska na rozkaz prezidenta Vladimira Putina v únoru 2022 vtrhla do sousední země a rozpoutala tak nejkrvavější konflikt v Evropě od druhé světové války.
Prokuratura upřesnila, že mezi oběťmi jsou tři muži ve věku 43, 61 a 68 let a dvě dívky ve věku 18 a 19 let. Dívky si přišly na úřad vyřídit doklady, starší z nich byla těhotná, uvedl náčelník policie Serhij Bolvinov. Rusové podle něj raketou Iskander-M zasáhli budovu městské správy a také vícepodlažní obytné domy. V daném místě podle něj nebyl ani jediný vojenský objekt.
Pět civilistů na východě Ukrajiny přišlo o život poté, co město Izjum zasáhla ruská raketa. Dalších 55 lidí, včetně tří dětí - šestiletého chlapce a dívek ve věku 14 a 16 let - bylo zraněno. Na sociální síti to dnes napsal šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Čtrnáctiletá dívka je ve vážném stavu.
Právní základy pro zřízení zvláštního tribunálu položili experti Evropské komise, Evropské služby pro vnější činnost, Rady Evropy, Ukrajiny a 37 států. Jakmile bude tribunál funkční, bude mít pravomoc pohnat ke zodpovědnosti ruské politické a vojenské představitele, kteří nesou největší odpovědnost za zločin agrese proti Ukrajině. Kdy by se tak přesně mělo stát, dnes představitelky EU neuvedly.
Leyenová poznamenala také, že spravedlnost nemůže existovat bez odškodnění, a Rusko proto za agresi musí zaplatit. Vznikne tak také Komise pro náhradu škod, na jejíž práci se bude podílet také EU. "Netrestané zločiny jen povzbuzují nová zvěrstva. Toto je signál světu, že nikdo z ruského vedení není nedotknutelný," poznamenala zase Kallasová.
"Když se Rusko rozhodlo přejet svými tanky přes ukrajinské hranice a porušit Chartu OSN, spáchalo jeden z nejzávažnějších zločinů: zločin agrese. Nyní přichází spravedlnost. Spravedlnost pro Ukrajinu. Položili jsme právní základy pro zvláštní tribunál," uvedla v tiskové zprávě von der Leyenová.
Evropská unie, Rada Evropy, Ukrajina a 37 zemí položily právní základy pro vytvoření zvláštního tribunálu, který se má zabývat ruskou agresí na Ukrajině. O tomto kroku dnes informovaly předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
Zelenskyj uvedl také, že jeho tým je v kontaktu s bezpečnostním poradcem amerického prezidenta Mikem Waltzem a s Trumpovým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kellogem a domlouvá se termín cesty americké delegace do Kyjeva. Podle agentury Unian by se Kellogova návštěva měla konat po 11. únoru.
"Jsme otevřeni tomu, aby toto všechno (nerostné bohatství) bylo možné rozvíjet s našimi partnery, kteří nám pomáhají chránit naši zemi a zatlačit nepřítele zpět svými zbraněmi, svou přítomností, sankčními balíčky. A to je naprosto fér. Mluvím o tom, co jsem řekl už v září, kdy jsem se setkal s prezidentem Trumpem (v USA)," prohlásil Zelenskyj před novináři podle agentury Unian.
Ukrajina je otevřena možnosti těžby vzácných kovů spolu s partnery, kteří jí pomáhají ve válce s Ruskem. Uvedl to dnes podle agentur ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na pondělní vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, že chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné kovy.
Atentát na zakladatele dobrovolnické jednotky ArBat bojující proti Ukrajině Armena Sarkisjana mohl podle upřednostňované vyšetřovací verze spáchat sebevražedný atentátník, napsala dnes agentura Interfax s odvoláním na nejmenovaný zdroj z bezpečnostních složek. Motivem atentátu pak mohlo být přerozdělení sfér vlivu v podsvětí, dodala.
Výbor na ochranu novinářů vyjádřil dnes znepokojení nad tím, že ukrajinská tajná služba SBU vyšetřuje populární server Ukrajinska pravda kvůli podezření z prozrazení státního tajemství. Uvedla to agentura AFP, podle které vyšetřování zapadá do dlouhodobějšího sporu nezávislého serveru a prezidentské kanceláře kvůli kritickým článkům o vládě.
Server Hromadske v této souvislosti poznamenal, že hlavní velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj už loni uvedl, že navzdory náročné situaci na frontové linii začal proces rotace, jenž má nahrazovat jednotky, které bojují už dlouho. Poradce šéfa kanceláře ukrajinského prezidenta Mychajlo Podoljak později listu The Wall Street Journal (WSJ) řekl, že se Ukrajině daří provádět "určité rotace" vojáků.
Velení ukrajinské armády převelí k jednotkám pozemních sil asi 50 tisíc vojáků z jiných složek ozbrojených sil, aby doplnili bojové brigády. Napsal to dnes server Ukrajinska pravda, který se odkazuje na svůj zdroj v generálním štábu. Účelem rozsáhlého přesunu je podle něj zahájení dlouho očekávaných rotací, napsal ukrajinský web.
"Musíme to udělat, abychom mohli spustit mechanismus rotací. Zdroje, které se v současné době cvičí ve výcvikových střediscích, stačí pouze na minimální doplnění jednotek, nikoliv na plnou podporu bojové složky," cituje Ukrajinska pravda zdroj. "Díky těmto přesunům mezi jednotkami, stejně jako náboru, toho budeme schopni. Máme už schválený plán rotací," dodal.
"Mrtví z Izjumu jsou dvě ženy a dva muži. Civilisté," napsal Syněhubov. Později sdělil, že počet obětí se zvýšil na pět. "Záchranáři vyprostili další tělo. Identifikují ho," uvedl a následně také aktualizoval počet zraněných: ze dvou desítek na téměř čtyřicet. Mezi poraněnými je podle něj patnáctiletá dívka a šestiletý chlapec.
Pět lidí zahynulo při ruském vzdušném útoku na východoukrajinské město Izjum. Na platformě Telegram to dnes napsal šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov, podle něhož jsou další čtyři desítky lidí zraněny. Rusové použili balistickou střelu, zasáhli administrativní budovu, sdělil regionální činitel a dodal, že na místě nebylo žádné vojenské zařízení.
Obavy o jadernou bezpečnost v zemi vyvolávají nejen incidenty v záporožské elektrárně, která je největším nukleárním zařízením svého druhu v Evropě, ale také ruské údery na ukrajinskou energetickou infrastrukturu. Jaderné reaktory totiž potřebují dodávky elektřiny, aby je bylo možné chladit.
Útok na ukrajinskou elektrickou síť může vést k jaderné havárii. Na síti X před takovým rizikem varoval šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi, který si dnes v Kyjevě prohlédl elektrickou stanici důležitou pro bezpečnost ukrajinské nukleární energetiky. Ukrajina třetím rokem čelí ruské invazi. Ruská armáda během války mimo jiné obsadila Záporožskou jadernou elektrárnu. "Jaderná nehoda může nastat po přímém útoku na elektrárnu, ale také po narušení dodávek elektřiny," uvedl Grossi.
Spojené státy už nechtějí Ukrajinu podporovat bezúplatně. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle kterého to dokazuje návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby Kyjev výměnou za pomoc dodával do USA vzácné kovy. Spojené státy jsou největším podporovatelem Ukrajiny, která třetím rokem čelí ruské invazi. Dodávky zbraní z USA jsou pro ukrajinskou armádu zásadní.
Velení ukrajinské armády převelí k jednotkám pozemních sil asi 50 tisíc vojáků z jiných složek ozbrojených sil, aby doplnili bojové brigády. Napsal to dnes server Ukrajinska pravda, který se odkazuje na svůj zdroj v generálním štábu. Účelem rozsáhlého přesunu je něj zahájení dlouho očekávaných rotací, napsal ukrajinský web.
Konec války přinese režimu Vladimira Putina mnohem větší výzvy než samotný konflikt. Politolog Jem Morrow pro ruský opoziční web Meduza vysvětlil, jak agrese na Ukrajině prohlubuje propast mezi chudými a bohatými Rusy.
Severokorejští vojáci, kteří bojovali po boku ruské armády v Kurské oblasti, se zřejmě od poloviny ledna nezapojují do bojů. Napsala to v noci na dnešek agentura AFP s odvoláním na jihokorejskou tajnou službu. Ukrajinská armáda už před několika dny uvedla, že severokorejští vojáci byli staženi z tohoto úseku frontové linie ruské války proti Ukrajině kvůli těžkým ztrátám.
"Zdá se, že od poloviny ledna se severokorejští vojáci nasazení v ruské Kurské oblasti nezapojili do bojů," uvedla jihokorejská tajná služba NIS. "Jedním z důvodů může být výskyt mnoha obětí, ale detaily se stále monitorují," dodala tajná služba.
Na možnou přestávku v nasazení severokorejských sil nejprve upozornil minulý týden americký list The New York Times, podle jehož zdrojů nebyli vojáci KLDR zpozorováni na frontě asi dva týdny. Do boje by se podle něj mohli vrátit po dalším výcviku, zlepšení způsobu nasazení a po dalších opatřeních ke zmenšení ztrát.
Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) vnímá snahu Ukrajinců přesunout část výcviku svých vojáků z jiných zemí na ukrajinské území. Nemá ale zatím žádné konkrétní požadavky a informace. Řekla to v rozhovoru s ČTK. Česko je podle ní v tuto chvíli připravené poskytovat Ukrajincům výcvik v tuzemsku nebo jinde v Evropské unii. Pokud by byla nějaká společná dohoda v EU či v Severoatlantické alianci (NATO) na výcviku na Ukrajině, musely by tento nový mandát schválit obě komory parlamentu.
Česko se zatím podílelo na výcviku téměř osmi tisíc ukrajinských vojáků na území Česka a Polska, ve výcviku chce pokračovat, uvedla dále ministryně.
Ruský prezident Vladimir Putin svým dekretem přikázal ruské vládě obnovit hudební soutěž Intervize, která se konala v časech sovětského vládce Leonida Brežněva. Hudební soutěž by se měla konat ještě letos v Moskvě, aby tak nahradila mezi Rusy nesmírně populární hudební soutěž Eurovize, ze které bylo Rusko vyloučeno kvůli invazi na Ukrajinu, uvedl server The Moscow Times.
Americký prezident Donald Trump chce, aby Ukrajina výměnou za americkou pomoc dodávala Spojeným státům vzácné kovy. Podle agentury AFP to dnes Trump v Bílém domě řekl novinářům. Agentura Reuters zase s odvoláním na své zdroje napsala, že USA o víkendu obnovily dodávky zbraní Ukrajině.
Ukrajině se podařilo získat zpět 12 dětí, které byly násilně zavlečeny do Ruska. Podle agentury Reuters to v pondělí uvedl šéf kanceláře ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Andrij Jermak. Některé z vrácených dětí se již blíží plnoletosti, je mezi nimi ale i například osmiletá dívka, přiblížil Jermak. Moskva věc nijak nekomentovala.
Navrácené děti jsou podle Jermaka součástí prezidentovy iniciativy, jejímž cílem je vrátit domů všechny děti držené proti jejich vůli v Rusku.
Zprávy z úterý 4. února
Rusko v lednu postupovalo ve svém válečném tažení a zmocnilo se dalších 430 kilometrů čtverečních ukrajinského území. Napsala to dnes agentura AFP na základě analýzy údajů amerického Institutu pro studium války.
První měsíc letošního roku podle ní přinesl mírné zpomalení v postupu invazních vojsk, která v prosinci obsadila 476 kilometrů čtverečních a v listopadu 725 kilometrů čtverečních ukrajinské půdy.
Ukrajinský generální štáb později na Facebooku uvedl, že ukrajinské ozbrojené síly v noci zasáhly ropnou rafinérii ve Volgogradu a astrachaňský závod na zpracování plynu. Oba podniky podle ukrajinské armády produkují množství paliva pro ruskou invazní armádu.
"Setkali jsme se s českými zbraněmi, vyzkoušeli je a zjistili jsme, že útočné pušky jsou špatné. Zpravidla se u všech, které mají k dispozici, zasekávají náboje," cituje státní agentura vojáka s označením Kasper. Ten žádné další podrobnosti o zmíněných zbraních neuvádí, pouze tvrdí, že ruští vojáci automatické pušky testovali na střelnici. "Myslím, že v zásadě ukrajinské ozbrojené síly nemají žádnou výhodu ve zbraních, výhoda je na naší straně," uvedl ruský voják, který dále ve zprávě agentury TASS popisuje mimo jiné výcvik invazních sil.
Automatické pušky české výroby, které našli ruští vojáci v obsazených pozicích ukrajinských ozbrojených sil v Doněcké oblasti, se ukázaly jako vadné, prohlásil podle ruské státní agentury TASS jeden z ruských invazních vojáků. Agentura ho označila jako příslušníka jižní skupiny vojsk ruské armády s volacím znakem Kasper. Podobná tvrzení jednotlivých stran konfliktu nelze nezávisle ověřit. Agentura žádné podrobnosti k údajně vadným zbraním neposkytla.
Rusko vydírá své vojáky. Těm, kteří odmítají prodloužit smlouvu s ministerstvem obrany, velitelé hrozí, že je nasadí v Kurské oblasti. Podle partyzánského hnutí Ateš vojákům naznačují, že to bude jejich poslední boj, cituje server Kyiv Post.
V nemocnici zemřel na následky zranění při dnešním výbuchu v Moskvě Armen Sarkisjan, šéf boxerské federace takzvané Doněcké lidové republiky, tedy mezinárodně neuznaného proruského separatistického útvaru na východě Ukrajiny, který nyní Moskva okupuje. O jeho smrti píší server Kommersant a ruská agentura TASS. Agentura Reuters Sarkisjana označuje za představitele proruských polovojenských jednotek z východoukrajinské Doněcké oblasti. Ruská média ráno informovala o explozi v rezidenčním komplexu v Moskvě, při kterém původně jeden člověk zemřel a další čtyři - včetně Sarkisjana - utrpěli zranění.
"Sarkisjan byl hospitalizován ve vážném stavu. Zemřel jeho osobní strážce," citoval nejprve TASS svůj zdroj v ruských operačních službách. Později agentura mimo jiné s odvoláním na zdravotnickou službu napsala, že v nemocnici zemřel také Sarkisjan. Ten byl podle Kommersantu čestným předsedou boxerské federace DNR a v roce 2022 založil dobrovolnický prapor ArBat, jenž se skládá z asi 500 lidí, většinou etnických Arménů. Jednotka vznikla, aby bojovala proti Ukrajině.
Rusko je podle dánské premiérky Mette Frederiksenové hrozbou nejen pro Ukrajinu, ale pro celou Evropu. Evropská unie musí více spolupracovat v obraně i odstrašení, uvedla předsedkyně dánské vlády před zahájením dnešního neformálního summitu EU v bruselském paláci Egmont. Frederiksenová rovněž zopakovala, že Grónsko je součástí Dánského království a není na prodej. Reagovala tak na slova amerického prezidenta Donalda Trumpa, který by chtěl území získat.
Ukrajinské letectvo na Telegramu oznámilo, že Rusové v noci zaútočili na Ukrajinu 71 drony, z nichž 38 ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila a dalších 25 strojů zmizelo z radarů, aniž by způsobily škody. O osudu zbylých bezpilotních letounů se nezmiňuje.
Jeden člověk zemřel a čtyři utrpěli zranění při explozi v rezidenčním komplexu na severozápadě Moskvy. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS, podle níž výbuch způsobilo zatím neznámé zařízení. Jeden ze zraněných je podle agentury Armen Sarkisjan, šéf boxerské federace takzvané Doněcké lidové republiky (DNR), tedy mezinárodně neuznaného proruského separatistického útvaru na východě Ukrajiny, který nyní Moskva okupuje. Agentura Reuters ho označila za představitele proruských polovojenských jednotek z východoukrajinské Doněcké oblasti.
Noční ukrajinské dronové útoky způsobily požáry v ruské Astrachaňské a Volgogradské oblasti a vynutily si zrušení letů na několika letištích. Oznámily to dnes podle agentury Reuters ruské úřady. Ministerstvo obrany v Moskvě informovalo, že jeho protivzdušná obrana sestřelila 70 ukrajinských dronů. "Ukrajinské ozbrojené síly se pokusily o dronový útok na objekty v regionu, včetně palivových a energetických zařízení," uvedl na platformě Telegram gubernátor Astrachaňské oblasti na jihu Ruska Igor Babuškin.
Unijní prezidenti a premiéři by se měli zaměřit zejména na tři oblasti - na rozvoj evropských obranných schopností, dále pak na financování evropské obrany, včetně mobilizace soukromých prostředků a otázek, jak nejlépe využívat rozpočet EU, a rovněž na posílení a prohloubení partnerství s evropskými partnery z NATO i mimo Evropskou unii.
Půjde o vůbec první podobné setkání unijních vůdců zaměřené na téma obrany, rovněž i první summit po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a také první podobnou schůzku s britským premiérem od odchodu Británie z EU před pěti lety.
Prezidenti a premiéři členských států EU budou dnes na neformálním summitu EU v bruselském paláci Egmont jednat o posílení evropské obrany. Jednání, které se má uskutečnit za co nejmenší přítomnosti médií, svolal předseda unijních summitů António Costa a zúčastní se ho i generální tajemník NATO Mark Rutte a britský premiér Keir Starmer. Česko bude zastupovat premiér Petr Fiala.
Němcová označila příspěvek, v němž údajně vyzývala k nové blokádě Leningradu (nyní Petrohradu) a který se přes víkend šířil nejen v ruských médiích a na sociálních sítích, za podvrh. K Medveděvovým výrokům uvedla, že je komentovat nebude. "Výroky člověka, který pracuje s podvrženým textem, se seriózně komentovat nedají. Nikam by to nevedlo, o jeho motivaci nehodlám spekulovat," sdělila. Na síti X pak poděkovala za podporu. "Nedám se," napsala.
Senátorka a bývalá předsedkyně sněmovny Miroslava Němcová (ODS) čelí ostré kritice i výhrůžkám od představitelů Ruska kvůli falešnému příspěvku na síti X, který obsahuje výzvu k opětovné blokádě Leningradu. Smyšleným výrokem české političky se má podle ruské tiskové agentury TASS zabývat ruský vyšetřovací výbor, který řeší vážnou kriminalitu. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv označil Němcovou za "zlé zvíře" a "zdegenerované stvoření" a vyjádřil přání, aby "zahynula v krvavých vírech nového pražského jara". Premiér Petr Fiala, předseda Senátu Miloš Vystrčil (oba ODS) i další vládní politici vyhrožování Moskvy odsoudili a Němcové vyjádřili podporu.
zprávy z pondělí 3. února
Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg prohlásil, že na Ukrajině je potřeba co nejdříve uskutečnit prezidentské a parlamentní volby, zejména v případě příměří. Keith Kellogg dle listu The Kyiv Post řekl, že volby "je třeba udělat", zvláště pokud se Kyjev v nadcházejících měsících dokáže dohodnout na příměří s Ruskem. Momentálně jsou volby kvůli ruské vojenské agresi odloženy. Původně se měly uskutečnit už v roce 2024.
Rusko ohlásilo, že za posledních 24 hodin sestřelilo 44 ukrajinských dronů a zničilo salvový raketomet HIMARS. Informovala o tom agentura Reuters. Kyjev, který třetím rokem čelí ruské invazi, zase podle serveru Ukrajinska pravda oznámil, že ruský útok na východoukrajinský Charkov způsobil rozsáhlý požár v areálu nejmenované soukromé společnosti.
Vyloučení napadené země z jednání mezi USA a Ruskem o ukončení ruské války na Ukrajině by bylo velmi nebezpečné. V rozhovoru s agenturou AP to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rusko podle něj nechce jednat o příměří ani diskutovat o jakýchkoliv ústupcích, protože má na frontě aktuálně převahu.
Americký prezident Donald Trump v pátek uvedl, že američtí a ruští představitelé už vedou "velmi vážné" rozhovory o ukončení války. "Mohou mít své vlastní vztahy, ale jednat o Ukrajině bez nás - to je nebezpečné pro všechny," reagoval Zelenskyj.
Zásadní podle něj je se s Trumpem sejít. Poté by chtěl "přejít k nějakému formátu rozhovoru s Rusy". "A rád bych viděl Spojené státy americké, Ukrajinu a Rusy u jednacího stolu," dodal s tím, že by měla být zastoupena i Evropská unie.
Ukrajinský generální štáb a ukrajinské letectvo uvedly, že mají důkazy, že internátní školu v ruském městě Sudža, které od srpna ovládají ukrajinské síly, zasáhla ruská letecká bomba. V budově byly desítky lidí, čtyři lidé přišli o život a další čtyři jsou vážně zraněni.
Ruské ministerstvo obrany tvrdí, že budovu zasáhla ukrajinská raketa, odpálená ze Sumské oblasti Ukrajiny. Obě strany se vzájemně obvinily ze spáchání válečného zločinu.
Ruské ministerstvo obrany podle agentury Reuters oznámilo dobytí obce Krymske ležící na řece Severní Doněc v Doněcké oblasti. Ruské síly také podle prohlášení dnes útočily na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a v posledních 24 hodinách sestřelily 108 ukrajinských dronů. Tvrzení stran konfliktu nelze v podmínkách války nezávisle ověřit.
Na jedenáct stoupl počet obětí ruského útoku na obytný dům v Poltavské oblasti v centrální části Ukrajiny, oznámili v noci záchranáři. Počet zraněných se zvýšil na 16, včetně čtyř dětí. Rozebírání trosek pětipodlažní budovy, z nichž se záchranářům podařilo vyprostit 22 lidí, pokračuje. Ruské raketové a dronové údery v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny ráno zabily nejméně jednoho člověka a další čtyři zranily.
Zprávy z neděle 2. února
Spojené státy chtějí, aby Ukrajina bránící se třetím rokem ruské invazi uspořádala možná ještě letos volby, obzvláště pokud se v nadcházejících měsících Kyjev s Moskvou dohodnou na příměří. V rozhovoru s agenturou Reuters to prohlásil Keith Kellogg, kterého si nový americký prezident Donald Trump vybral jako zvláštního zmocněnce pro Ukrajinu a Rusko.
Ruská armáda zasáhla v ruském městě Sudža obsazeném ukrajinskými silami budovu sloužící jako útočiště pro civilní osoby, pod troskami jsou desítky lidí. Uvedla to dnes podle agentur AFP a Reuters ukrajinská armáda. Agentury nicméně upozornily, že informace nebylo možné ověřit. Ruské úřady se k věci zatím nevyjádřily.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) popřela, že by měla podíl na organizování protivládních protestů a přípravě státního převratu na Slovensku. Ve svém dnešním vyjádření na síti Telegram uvedla, že jde o falešná obvinění ze strany slovenských úřadů. Zároveň vyzvala evropské politiky, aby se vyjadřovali zodpovědným způsobem a nenapomáhali nepřátelské propagandě.
Ukrajinské úřady dnes ráno podle agentury AFP vyhlásily letecký poplach po celém území země, která se už skoro tři roky brání ruské ozbrojené agresi. Podle ukrajinského letectva při dnešním útoku Rusové na Ukrajinu vyslali 165 dronů a střel, uvedla agentura Reuters.
Protivzdušná obrana podle letectva sestřelila 56 ruských dronů, 61 jich odklonila a dále sestřelila nebo odklonila "značné množství" raket. Podobné informace není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Rusko dnes podle agentury Reuters oznámilo dobytí obce Krymske v Doněcké oblasti a sestřelení ukrajinských dronů.
Ruské raketové a dronové údery v Charkovské oblasti na východě Ukrajiny dnes ráno zabily nejméně jednoho člověka a další čtyři zranily. Podle serveru Ukrajinská pravda to uvedl šéf vojenské správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov. Minimálně další čtyři lidé zemřeli a 13 utrpělo zranění při ruském útoku na obytný dům v Poltavské oblasti, informovala agentura DPA s odvoláním na kyjevské ministerstvo vnitra s tím, že mezi oběťmi jsou tři děti. Další dva lidé zemřeli při ruském útoku na město Sumy, dodala DPA.
Česko na Ukrajině loni podpořilo humanitární projekty za 150 milionů korun, směřovaly například do zdravotnictví nebo budování náhradního ubytování. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Podpora Ukrajiny napadené Ruskem je podle něj důležitá nejen lidsky, ale pomáhá také k tomu, aby z Ukrajiny nemuselo odcházet tolik uprchlíků.
Rusko nechce ustoupit ze své dobyvačné politiky a snahy zničit Ukrajinu jako celek a pokud připouští ruská strana nějaké jednání, tak o evropské bezpečnosti, a to ideálně s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. V rozhovoru to ČTK řekl ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.), podle kterého to pro každého českého občana musí být naprosto nepřijatelný požadavek. Ukrajina podle šéfa diplomacie bojuje za svoji nezávislost, existenci a v přeneseném slova smyslu za evropskou bezpečnost.
Rusko proti Ukrajině rozsáhlou invazí zahájilo válku před téměř třemi lety. "Svět se za ty tři roky hodně proměnil. Myslím si, že všichni vystřízlivěli z představy o globalizovaném světě. Posiluje se to, co bychom mohli rétorikou studené války nazvat jako blokové dělení," uvedl Lipavský. O to více je podle něj důležité, kam Česko patří.
Nejméně sedm lidí utrpělo zranění při pátečním večerním raketovém útoku ruských sil na historické centrum ukrajinské Oděsy. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského jsou mezi nimi norští diplomaté.
Podle informací ukrajinských úřadů bylo při útoku poškozeno několik budov včetně hotelu Bristol, luxusní dominanty města postavené na konci 19. století, a také nedaleké budovy opery ze stejného období.
Zprávy ze soboty 1. února
Americký prezident Donald Trump dnes prohlásil, že chce hovořit s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Bez upřesnění podle agentury Reuters naznačil, že lze očekávat něco významného. Trump také řekl, že Washington s Moskvou už vedou vážné rozhovory. Opakovaně už zmiňoval, že by rád jednal o řadě problémů včetně války na Ukrajině. Moskva ale uvádí, že nedostala z Washingtonu žádný signál, kdy a kde by se taková schůzka mohla konat.
Nejméně dva lidé byli zraněni při dnešním večerním raketovém útoku ruských sil na historické centrum ukrajinské Oděsy. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní oficiální činitele. Podle jejich informací bylo při náletu poškozeno několik budov včetně hotelu Bristol, luxusní dominanty města postavené na konci 19. století, a také nedaleké budovy opery ze stejného období.
Ruští hasiči dnes uhasili požár, který dva dny hořel v petrochemickém závodě v ruské Nižegorodské oblasti zasaženém ve středu ukrajinským dronem. S odvoláním na záchranné služby o tom informovala státní tisková agentura TASS, kterou citovala agentura Reuters.
Závod petrochemického gigantu Sibur v Kstovu, který leží asi 800 kilometrů od ukrajinských hranic, zasáhly v noci na středu ukrajinské drony spolu s nedalekou ropnou rafinerií ruské společnosti Lukoil. Sibur tehdy uvedl, že dočasně pozastavil provoz v závodě poté, co trosky z ukrajinského dronu vyvolaly požár.
Vladimir Putin označil ukrajinskou vládu za nelegitimní. Podle analytiků z think-tanku Institut pro studium války (ISW) si ruský prezident připravuje půdu pro to, aby mohl ospravedlnit porušení jakýchkoli dohod s Ukrajinou.
Vývoz ruského zemního plynu přes plynovod TurkStream do Evropy se v lednu vyšplhal na rekordních více než 50 milionů krychlových metrů denně. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Odvolává se přitom na své výpočty, které vycházejí z údajů Evropské sítě provozovatelů přepravních soustav pro zemní plyn. Na rekord se dodávky plynu přes TurkStream dostaly poté, co Ukrajina od začátku letošního roku ukončila tranzit ruského plynu přes své území dál do zemí Evropské unie.
V Kyjevě se rozloučili s devatenáctiletým polským dobrovolníkem Filipem Antosiakem. Padl u města Pokrovsk, na Ukrajinu zamířil po studiích v Cambridgi.
Severokorejské vojáky stáhli kvůli jejich vysokým ztrátám z bojiště v Kurské oblasti na západě Ruska. Uvedla to ukrajinská armáda.
Trumpův program je podle mluvčí ruského ministerstva zahraničí otevřeně orientován především na znehodnocení potenciálů strategického odstrašování Ruska a Číny, počítá s výrazným posílením amerických jaderných možností a také s vedením bojových operací ve vesmíru. To podle mluvčí znehodnocuje jakékoliv snahy USA a jejich spojenců o zavedení "nějakých pravidel a zásad odpovědného chování ve vesmíru" či o zákaz zkoušek protidružicových zbraní. Trumpovy snahy podle ruské diplomacie nepřispějí ke snížení napětí mezi velmocemi ani k vytvoření půdy pro nové dohody o jaderných zbraních.
"Stojí za to připomenout vzájemnou propojenost jednotlivých prvků strategické rovnováhy na pozadí nedávných rozhodnutí administrativy prezidenta Trumpa, svědčících o záměru Washingtonu aktivně rozvíjet a rozšiřovat hluboce destabilizující vojenské programy," řekla mluvčí Marija Zacharovová o Trumpově dekretu, který přirovnala k programu "hvězdných válek" někdejšího amerického prezidenta Ronalda Reagana.
Rusko dnes kritizovalo plány amerického prezidenta Donalda Trumpa na vybudování štítu protiraketové obrany ve Spojených státech. Podle mluvčí ruské diplomacie jde o pokus znehodnotit potenciál strategického odstrašování Ruska a Číny, tedy jejich jaderné zbraně. Výroky mluvčí ruské diplomacie o údajné snaze USA narušit strategickou rovnováhu a přenést vojenskou konfrontaci do vesmíru označila agentura Reuters za dosud nejtvrdší ruskou kritiku na Trumpovu adresu od jeho nástupu do Bílého domu.
Premiéři osmnácti členských zemí Evropské unie včetně českého premiéra Petra Fialy navrhují před pondělním summitem posílení podpory obranného průmyslu Evropskou investiční bankou.
Maďarský premiér Viktor Orbán opět pohrozil zablokováním prodloužení protiruských sankcí, pokud Kyjev neobnoví tranzit plynu do Evropské unie, uvedla agentura Reuters.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
vítáme vás u nového online přenosu k dění na Ukrajině. Předchozí informace naleznete zde.
Právě se děje
Kaviárové tousty - podcast o Rusku nově na Aktuálně.cz
Chřipková epidemie na vrcholu. Přibývá nemocných dospělých. Podívejte se, kde nejvíc
Fico píše Muskovi. Chce vědět, kam šly na Slovensku peníze ze zahraniční pomoci
Priske dostal padáka. Exsparťana už nezachránila ve Feyenoordu ani výhra v derby
ŽIVĚ
Bití i elektrické šoky do genitálií. Bývalí ruští dozorci popsali týrání Ukrajinců
Černý scénář s umělou inteligencí: Přijde "náhlá ztráta." Najednou to nepůjde vypnout
