Vážené čtenářky, vážení čtenáři,
tento online přenos k dění na Ukrajině končí. Nové informace naleznete zde. Děkujeme za pozornost.
Ruského prezidenta Vladimira Putina je třeba přinutit, aby akceptoval Volodymyra Zelenského jako prezidenta suverénní země, což musí být podmínka k jednáním o klidu zbraní na Ukrajině. Řekl to český ministr zahraničí Jan Lipavský německé mediální skupině RND, která v pátek předem zveřejnila úryvky z rozhovoru. Šéf české diplomacie rovněž uvedl, že v schengenském prostoru působí síť ruských diplomatů-agentů, která má organizovat sabotáže.
"Musíme Putina přimět k tomu, aby akceptoval Zelenského pro jednání a jako prezidenta suverénního národa. To musí být jedna z našich podmínek pro jednání," řekl Lipavský RND v souvislosti s tlakem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa na klid zbraní na Ukrajině.
"Putin, jeho ministr zahraničí Sergej Lavrov a někteří propagandisté říkají, že s Ukrajinou vyjednávat nechtějí. Mluví raději s německým spolkovým kancléřem Olafem Scholzem nebo s americkým prezidentem, ale ne s Ukrajinci," řekl Lipavský. "Chtějí, abychom uvěřili, že s ukrajinskou vládou nelze jednat. Do této pasti se nesmíme nechat chytit," dodal český ministr.
Nejméně osm mrtvých a 12 zraněných si podle nové bilance vyžádal útok ruského dronu, který během noci na čtvrtek zasáhl výškový obytný dům ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny. Záchranné týmy prohledávají trosky a pátrají po dalších lidech. Mezi raněnými je několik dětí nebo mladistvých.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí si předvolalo slovenského velvyslance kvůli obviněním, že se Kyjev vměšuje do vnitřních věcí Slovenska, informovala agentura Reuters. Ministerstvo takové obvinění odmítlo a vyzvalo Bratislavu, aby obnovila "konstruktivní dialog".
Vztahy mezi Ukrajinou, která se už skoro tři roky brání ozbrojené ruské agresi, a Slovenskem se v poslední době neustále zhoršují. Ve středu si slovenské ministerstvo zahraničí předvolalo ukrajinského velvyslance, aby vyjádřilo nesouhlas s výroky Kyjeva, které považuje za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska.
Počet obětí útoku ruského dronu na výškový obytný dům v ukrajinském městě Sumy stoupl na šest mrtvých a deset zraněných, uvedl server BBC.
Britská rozvědka pomocí satelitních snímků analyzovala údery ukrajinských obranných sil na ropný sklad Kombinat Kristall vzdálený asi osm kilometrů od ruské letecké základny Engels-2 v Saratovské oblasti. Útok, ke kterému došlo v první polovině ledna, způsobil požár a škody na infrastruktuře. Více čtěte zde.
Rusko zaútočilo během noci za pomoci 81 dronů, z nichž se 37 podařilo sestřelit, dalších 39 se zřítilo bez způsobení škod, uvedlo ukrajinské letectvo. Připustilo, že drony způsobily škody v Černihivské, Sumské, Oděské a Poltavské oblasti.
Při útoku ruského dronu na výškový obytný dům ve městě Sumy na severovýchodě Ukrajiny zemřel dnes nad ránem jeden člověk, tři další utrpěli zranění. Informoval o tom vedoucí oblastní správy Volodymyr Arťuch na síti Telegram. Záchranné týmy podle něj prohledávají trosky a pátrají po dalších lidech.
Ukrajina převzala od Česka pojízdné pracoviště nazvané Archa 1, které pomáhá zemi napadené ruskou armádou zachránit svou písemnou kulturu. Dnes o tom informoval Český výbor Mezinárodní rady muzeí (ČV ICOM), který společně s českým ministerstvem kultury projekt digitalizace knižního dědictví koordinuje.
Francie pozvala ministry zahraničí Ukrajiny, některých evropských zemí a Spojených států k jednání o válce na Ukrajině, které by se mělo konat druhý únorový týden. S odvoláním na nejmenované diplomaty to napsala agentura Reuters.
Rozhodnutí USA pozastavit financování zahraniční pomoci se dotkne i organizace Člověk v tísni. Peníze od americké vlády představují asi čtvrtinu rozpočtu této organizace. Napsal to dnes server iROZHLAS.cz. Situace je podle Člověka v tísni nepřehledná a stále se vyvíjí. Organizace doufá v to, že na poskytování humanitární pomoci budou uděleny výjimky.
Vláda dnes schválila zařazení tří představitelů gruzínského ministerstva vnitra na vnitrostátní sankční seznam. Na tiskové konferenci to oznámil ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Na seznam přibyli ředitel odboru zvláštních úkolů Zviad Charazišvili, jeho zástupce Mirza Kezevadze a ředitel odboru pořádkové policie Važa Siradze kvůli jejich roli při brutálním potlačování loňských protestů v Gruzii.
Na sankční seznam vláda poprvé zapsala osoby kvůli porušování lidských práv, dosavadní zápisy byly kvůli podpoře ruské agrese proti Ukrajině, řekl Lipavský. "Posilujeme tím naši bezpečnost. Dáváme jasně najevo, že si 'mlátičky', které mučí vlastní občany, v Česku nepřejeme," dodal.
Slovenské ministerstvo zahraničí si předvolalo ukrajinského velvyslance. Vyjádřilo mu nesouhlas s výroky Kyjeva, které považuje za zasahování do vnitřních záležitostí Slovenska.
Šestnáctý balík sankcí proti Rusku neobsahuje zákaz dovozu ruského LNG, uvedl zpravodajský web Politico. Sankce se zaměří například na omezení vývozu hliníku.
"V důsledku (ukrajinského) útoku dronu na obytný dům v obci Razumnoje se stalo to nejhorší: zahynulo dvouleté dítě a jeho matka," napsal na sociální síti gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Razumnoje je považováno za předměstí Belgorodu.
Vydělávala si na výškových pracích, dodělávala si doktorát am aximum času trávila v horách. Teď ovládá drony v zákopech na Donbase. S Češkou přezdívanou Radouch jsme mluvili o její cestě od rozdávání humanitární pomoci k zabíjení Rusů.
Ukrajina podnikla v noci rozsáhlý dronový útok na ruská ropná a energetická zařízení, napsala agentura Reuters s odvoláním na ruské představitele a média. Ruské ministerstvo obrany hlásí sestřelení 104 bezpilotních letounů nad devíti ruskými regiony.
Jedním z cílů bylo podle gubernátora Smolenské oblasti tamní jaderné zařízení. Smolenská jaderná elektrárna funguje normálně, uvedla státní tisková agentura TASS. Kyjev se k tvrzením ruské strany nevyjádřil.
Zprávy ze středy 29. ledna
Americká armáda tento týden převezla asi 90 střel do protivzdušných systémů Patriot ze skladů v Izraeli do Polska, kde je připraví na dodávku na Ukrajinu. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informoval server Axios. Izrael loni po více než 30 letech oficiálně vyřadil systémy Patriot. Ukrajina následně podle Axiosu navrhla, aby židovský stát rakety vrátil zpět USA, které by je poté poskytly ukrajinským silám bránícím se ruské invazi.
Jednání s Ukrajinci by podle Putina byla komplikovaná. Šéf Kremlu tvrdí, že Zelenskyj je v úřadu nelegitimně, protože v něm zůstává nad rámec svého mandátu a nemá pravomoc podepisovat dokumenty. Putin je přitom v Rusku u moci převážnou část období po roce 2000. Drží se u ní díky úpravě ústavy, která mu umožňuje v čele Ruska zůstat případně až do roku 2036.
Jednání s Ukrajinou by byla možná, ale ne s jejím prezidentem Volodymyrem Zelenským. Dnes to v rozhovoru se státní televizí Rossija 1 řekl ruský prezident Vladmir Putin. Na straně Ukrajiny, kam před téměř třemi lety vyslal ruská vojska, nevidí ochotu jednat.
Ukrajinská vláda dnes propustila náměstka ministra obrany Dmytra Klimenkova, do jehož gesce spadal nákup zbraní. Agentura Reuters uvedla, že kvůli pořizování vojenské techniky mezi sebou ukrajinští činitelé vedou spory, což poškozuje obraz Ukrajiny v očích jejích západních spojenců v době, kdy Rusko na frontě stále více postupuje.
Spory plně vyšly najevo minulý týden, když ministr obrany Rustem Umerov kritizoval systém nákupu zbraní, protože nepřinesl výsledky pro vojáky bránící zemi proti ruské armádě.
Více než třetinu ruské Černomořské flotily již Ukrajinci vyřadili z provozu. Téměř všechny zbylé lodě z přístavu v Sevastopolu pak Rusko muselo stáhnout do dalekého Novorosijsku. Tím jsou efektivně vyřazeny z války. Jak se to Ukrajincům podařilo, když ani nemají téměř žádné vojenské námořnictvo? Vyvinuli účinné námořní drony. Vybrané typy přinášíme v přehledu s odborným komentářem Lukáše Visingra. Více čtěte v následující infografice.
Zátoka Balaklava na Krymu s ponorkovou základnou byla jedním z nejstřeženějších míst ve studené válce. Nyní má po letech opět mít vojenský účel. Více čtěte v následujícím článku.
Švédská policie zadržela 45letého muže, který se v úterý ráno pokusil automobilem prorazit hrazení kolem ruského velvyslanectví ve Stockholmu. Informovala o tom s odvoláním na policii agentura AFP. Moskva tvrdí, že podezřelým je Ukrajinec s trvalým pobytem ve Švédsku.
Ruská vojska opět obsadila městečko Dvorična na západním břehu Oskil u Kupjansku v Charkovské oblasti na severovýchodu Ukrajiny, tvrdí podle agentur ruské ministerstvo obrany. Reuters uvádí, že ruské tvrzení nelze nezávisle ověřit.
Čtyři raněné si v noci na dnešek vyžádal nálet ruských dronů na Charkov, stejný počet zraněných přinesl i nálet na Oděsu.
Čtyři raněné si v noci z pondělí na úterek vyžádal nálet ruských dronů na Charkov, kde podle ukrajinských úřadů vypukl velký požár. Terčem dronů se stala také Oděsa, bezpilotní letouny tam poškodily obytné domy. Ruské ministerstvo obrany informovalo o deseti ukrajinských dronech zničených nad ruskými regiony: pět nad Smolenskou, po dvou nad Belgorodskou a Brjanskou oblastí a jeden nad anektovaným Krymem.
Při pádu trosek bezpilotního letounu, předběžně rozpoznaného jako typ Šáhed, v Charkovském okrese, zahrnujícím okolí města, utrpěli zranění žena ve věku 62 let a muž ve věku 66 let. Zraněná žena musela být hospitalizována, uvedl šéf správy Charkovské oblasti Oleh Syněhubov na sociální síti Telegram. Při náletu na samotné město, při kterém drony poškodily plynové potrubí a pět aut, utrpěly akutní stresovou reakci devítiletá dívka a žena ve věku 59 let, napsal rovněž Syněhubov.
O poškození obytných domů a osobních aut po náletu ruských dronů informoval také starosta Oděsy Hennadij Truchanov, podle kterého dosud nejsou zprávy o případných obětech a raněných. Na sociálních sítích se objevily také záběry požáru ve městě na jihu Ukrajiny, dodal server BBC News.
Zatímco Ukrajina i západní státy invazi přirovnávají k dobyvačné válce, kterou se ruský autoritářský prezident Vladimir Putin snaží rozšířit území a vliv, Kreml hovoří o speciální vojenské operaci s cílem zajistit bezpečnost Ruska.
Rusko dnes představilo novou učebnici dějepisu, ve které vojenskou invazi na Ukrajinu přirovnává k sovětskému boji proti nacismu. Informovala o tom agentura Reuters, podle které školní kniha mimo jiné uvádí, že vyslat vojáky do sousední země byla Moskva donucena, neboť čelí existenčnímu boji proti dekadentnímu Západu snažícímu se Rusko oslabit a roztrhat na kusy.
Ukrajinské město Charkov, které je často cílem ruských vzdušných úderů, dnes otevřelo podzemní školu pro 750 dětí. Informoval o tom portál Ukrajinska pravda. Charkov již loni v květnu zprovoznil jinou takovou školu, která se zároveň na Ukrajině stala prvním plně vybaveným vzdělávacím zařízením v podzemí.
Ropná rafinerie v ruské Rjazani po ukrajinském úderu z konce minulého týdne pozastavila provoz. Dnes o tom s odvoláním na své zdroje informovala agentura Reuters. Kyjev k útoku uvedl, že rafinerie poskytovala podporu ruské invazní armádě, které se Ukrajina třetím rokem brání. Společnost Rosněfť, která areál provozuje, žádné vyjádření neposkytla.
Evropská unie poskytne 30 milionů eur (753 milionů korun), aby si moldavský separatistický region Podněstří mohl koupit plyn. Dnes to podle agentury Reuters oznámil moldavský premiér Dorin Recean. Proruské Podněstří je od začátku ledna bez dodávek plynu z Ruska, na kterém je závislé. Důvodem jsou spory o dluh mezi ruskou společností Gazprom a Kišiněvem a také rozhodnutí Kyjeva zastavit tranzit ruského plynu přes své území.
Rusové i přes velké ztráty stále útočí na Ukrajinu s více než 600 tisíci vojáky. Nicméně přibývají důkazy, že mají problém obnovovat síly a polní velitelé posílají na zteč zraněné.
Pohřeb padlých ukrajinských vojáků ve vojenském kostele ve Lvově.
Ruský vojenský soud odsoudil k 20 letům vězení Ukrajince Maksyma Timofejeva za to, že vyhazoval do povětří lokomotivy v depu v okupovaném Melitopolu na jihovýchodě Ukrajiny.
Členské státy Evropské unie se shodly na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku, které před téměř třemi lety vojensky napadlo Ukrajinu. Vůči prodloužení o dalších šest měsíců mělo do poslední chvíle výhrady Maďarsko, nakonec je odvolalo.
Evropská komise bude pokračovat v jednáních s Ukrajinou o dodávkách plynu do Evropy a zahrne do rozhovorů i Maďarsko a Slovensko, uvedla komise v prohlášení.
Přestože americký prezident Donald Trump řekl, že se chce brzy sejít s ruským vůdcem Vladimirem Putinem, žádné jednání o termínu a místu schůzky neprobíhá. Novinářům to řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Ze tří ukrajinských oblastí jsou dnes hlášeny škody po nočních ruských útocích, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na úřady v zasažených regionech. Ukrajinské letectvo informovalo, že Rusko nad ukrajinské území vyslalo 104 dronů, z nichž protivzdušná obrana 57 sestřelila. Dalších 39 dronů se zřítilo, aniž by zasáhlo cíl. Ruské ministerstvo obrany informovalo o zneškodnění celkem 32 ukrajinských bezpilotních letounů.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová očekává, že se ministři zahraničí bloku na dnešním jednání shodnou na prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku. Kallasová to uvedla ještě před zahájením schůzky v Bruselu. Výhrady k prodloužení sankcí o dalších šest měsíců má Maďarsko.
Šéf české diplomacie v Bruselu opět zopakuje český požadavek na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru, Česko usiluje o jeho zařazení do chystaného šestnáctého balíčku protiruských sankcí a snaží se pro návrh získat větší podporu.
Unijní ministři zahraničí budou dnes v Bruselu řešit prodloužení ekonomických sankcí vůči Rusku. Hospodářské sankce vůči Rusku, tedy nejrůznější omezení dovozu a vývozu, se musí prodlužovat každých šest měsíců. Naposledy se tak stalo loni v červenci.
K prodloužení má výhrady Maďarsko, které chce podle tamního šéfa diplomacie Pétera Szijjártóa "záruky buď z Ukrajiny, nebo z Evropské unie" ohledně budoucí energetické bezpečnosti Maďarska. Bez dohody sankce vyprší 31. ledna.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj potřetí během necelého roku vyměnil velitele uskupení zodpovědného za obranu města Pokrovsk, které čelí hrozbě pádu do ruských rukou. Ve svém večerním videoposelství uvedl, že pověřil velitele ukrajinských pozemních sil, generálmajora Mychajla Drapatého, velením operačně-strategické skupiny Chortycja, která je zodpovědná za velkou část fronty na východní Ukrajině.
"Jsou to oblasti nejtěžších bojů," řekl Zelenskyj s tím, že změny projednal na schůzce s vrchním velitelem ukrajinských sil Oleksandrem Syrským. Dobytím Pokrovsku by se Rusko výrazně přiblížilo ovládnutí celé Doněcké oblasti, což je jeden z klíčových deklarovaných cílů prezidenta Vladimira Putina ve válce proti Ukrajině.
Zprávy z pondělí 27. ledna
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu 72 drony, z nichž 50 ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila, oznámilo ukrajinské letectvo. Dalších devět bezpilotních přístrojů podle něj zmizelo z radarů, aniž způsobily škody. Ruské ministerstvo obrany hlásí zničení 15 ukrajinských dronů. Podle místních obyvatel drony zaútočily na ropnou rafinerii v Rjazani, napsal server Meduza.
Evropská unie od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi lety vynaložila zhruba 140 miliard eur (3,5 bilionu korun) na podporu napadené země. Částka zahrnuje finanční, vojenskou i humanitární pomoc, i náklady členských států na začleňování uprchlíků. V rozhovoru to ČTK řekla Stálá představitelka v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková.
Podpora českého návrhu na omezení pohybu ruských diplomatů v schengenském prostoru roste, Česko usiluje o jeho zařazení do chystaného 16. balíčku evropských protiruských sankcí, řekla Stálá představitelka v Politickém a bezpečnostním výboru EU (COPS) Jitka Látal Znamenáčková.
Zprávy z neděle 26. ledna
"Co se týče toho, jaký bude formát jednání… Opravdu doufám, že tam bude Ukrajina, Amerika, Evropa a Rusové," řekl ukrajinský prezident. Později upřesnil, že žádný formát zatím dojednán není.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes vyjádřil přání, aby Spojené státy i evropské země byly zapojeny do případných jednání o ukončení války na Ukrajině.
Americký prezident Donald Trump podle něj může konflikt urovnat, ovšem jedině když do rozhovorů zapojí Ukrajinu. Vyjádření přišla při setkání Zelenského s moldavskou prezidentkou Maiou Sanduovou, informovala agentura Reuters.
Ruské ministerstvo obrany informovalo nejprve o jednom sestřeleném dronu během noci nad Brjanskou oblastí, později na telegramu uvedlo, že dopoledne protivzdušná obrana sestřelila 11 ukrajinských bezpilotních letounů nad Černým mořem u pobřeží poloostrova Krym. Toto ukrajinské území Moskva anektovala v rozporu s mezinárodním právem v roce 2014. O škodách po posledních útocích se resort nezmiňuje.
Do Kyjeva přicestovala moldavská prezidentka Sanduová, která má jednat se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
"Budeme jednat o bezpečnosti, energetice, infrastruktuře obchodu a vzájemné podpoře na cestě do EU," napsala na síti X prozápadní moldavská hlava státu.
In Kyiv today for talks with President @ZelenskyyUa. I bring a strong message of support for Ukraine and its people. Their courage secures our peace.
— Maia Sandu (@sandumaiamd) January 25, 2025
We’ll discuss security, energy, infrastructure, trade, and mutual support on the EU path. Moldova remains a reliable neighbour. pic.twitter.com/I34JPR39Tc
Ukrajinské letectvo oznámilo sestřelení dvou řízených střel Ch-59/69 a také 46 bezpilotních letounů, kterými Rusko zaútočilo na Ukrajinu v noci na dnešek. Dalších 15 dronů podle něj zmizelo z radarů, aniž by zasáhly cíle. Celkem Rusové vyslali na Ukrajinu 61 dronů a dvě naváděné střely, stojí v hlášení. Moskva informovala o sestřelení jednoho dronu v noci a dalších 11 během dne.
První fázi ruské invaze výrazně odnesla severní část Ukrajiny, která čelila rozsáhlému útoku okupantů z běloruského území. Ruský teror neminul ani obec Jahidne v Černihivské oblasti. Kromě rabování v ní vojáci zavraždili 18 obyvatel a násilně nahnali 367 civilistů do sklepa místní školy, kde je v nelidských podmínkách drželi 26 dnů. "Teror pro 21. století," líčí novinářky Dohnalová a Povolná.
Ruský prezident Vladimir Putin se snaží zmanipulovat svůj americký protějšek Donalda Trumpa, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Zmínil to v souvislosti se snahami nového amerického prezidenta dojednat dohodu o míru na Ukrajině.
"Zvláště se snaží manipulovat s touhou amerického prezidenta dosáhnout míru," řekl ukrajinský prezident v pravidelném večerním videu. "Pevně věřím, že žádné ruské manipulace už neuspějí," dodal Zelenskyj.
Souhrn nejdůležitějších událostí:
"Přemýšlela jsem a prosila Boha o milost." Obyvatelé ukrajinského Pokrovsku, který se nachází v první bojové linii, čelí desítkám útoků dronů každý den. Bezpilotní letouny cílí právě i na civilisty.
Slovensko podle premiéra Roberta Fica čelí masivnímu kybernetickému útoku, terčem je tentokrát Všeobecná zdravotní pojišťovna. Fico to řekl na tiskové konferenci, kde z útoku obvinil Ukrajinu a prohlásil, že toto je způsob, jak se "likvidují neposlušné vlády".
Dodal, že útok začal kolem poledne a podle odborníků se mu zatím VZP brání úspěšně, ale není jasné, co bude následovat
"Navzdory stále hlasitějším prohlášením o potřebě mírových rozhovorů objektivně nenastaly žádné praktické kroky naznačující, že jsou Kyjev a Západ na ně opravdu připraveny," řekl v pátek ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Na Ukrajinu se vrátila těla 757 zabitých ukrajinských vojáků, oznámil Kyjev. Podle AFP je to jedna z největších repatriací od začátku války.
Ukrajinská armáda potvrdila vzdušné údery na cíle v Rusku - podle generálního štábu hoří v ropné rafinerii a na přečerpávací stanici v Rjazaňské oblasti. Kyjev hlásí také zasažení závodu na výrobu mikroelektroniky v Brjansku, podnik podle ruské státní agentury TASS přerušil výrobu.
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven hovořit se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, ale čeká na signály z Washingtonu. Novinářům to v pátek podle agentury AFP řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Moskva je podle něj také připravena na jednání s USA ohledně jaderných zbraní, ale podle Peskova je zapotřebí vzít v úvahu i jaderný potenciál Británie a Francie. "Putin je připraven, čekáme signály," řekl Peskov s ohledem na možné hovory mezi prezidenty Ruska a USA.
Za necelé tři roky války, kterou rozpoutalo Rusko proti Ukrajině, padlo na bojišti přinejmenším 90 tisíc ruských vojáků. Uvedla to v pátek ruská služba stanice BBC, která s nezávislým serverem Mediazona analyzuje veřejně dostupné zdroje.
Maďarsko chce, aby Evropská unie přesvědčila Ukrajinu, aby obnovila přepravu ruského plynu do Evropy přes své území. Řekl to maďarský premiér Viktor Orbán. Podle agentury Reuters jeho výroky naznačují, že sedmadvacítku příští týden čekají tvrdé debaty o prodloužení protiruských sankcí.
Tři lidé během noci na pátek přišli o život při náletu ruských dronů na Kyjevskou oblast, uvedla podle ruskojazyčného servisu BBC Státní služba pro mimořádné události (DSNS).
Slovenský premiér Robert Fico se svými výroky snaží zastrašovat slovenskou společnost a semknout své voliče. Podle agentury Ukrinform to řekl mluvčí ukrajinského ministerstva zahraničí Heorhij Tychyj v souvislosti s Ficovým prohlášením, že na Slovensku je skupina odborníků, která se podílela na událostech v Gruzii nebo na "majdanu" na Ukrajině.
"Považujeme tyto výroky za snahu zastrašovat slovenskou společnost a konsolidovat Ficovy voliče. Nic víc, nic míň," řekl Tychyj. Vypadá to podle něho, že "slovenský premiér vytáhl ze skříně něco, co se před dlouhou dobou zkazilo a co už není hezké používat na veřejnosti". Ficovi vzkázal, že by raději měl věnovat pozornost vlastnímu jednání, aby zjistil, proč vedlo k nespokojenosti ve společnosti.
Ukrajinské drony napadly během noci Rjazaň, ležící přibližně 200 kilometrů od ruské metropole a asi 450 kilometrů od hranic s Ukrajinou. Protivzdušná obrana nálet odrazila, uvedl gubernátor Pavel Malkov na sociální síti Telegram. Ukrajinské drony útočily na místní rafinerii, leteckou základnu a tepelnou elektrárnu, napsal server RBK-Ukrajina s odvoláním na informace očitých svědků ze sociálních sítí. Ruská protivzdušná obrana během noci zničila 121 ukrajinských dronů, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Během noci úřady uzavřely tři letiště u Moskvy a v pěti dalších městech.
Nejméně dva lidé během noci na dnešek přišli o život a další dva utrpěli zranění při náletu ruských dronů na Kyjevskou oblast. Na sociální síti to uvedl úřadující šéf oblastní správy Mykola Kalašnyk.
Zprávy z pátku 24. ledna
Ruská protivzdušná obrana od sedmé do desáté večer moskevského času (od 17:00 do 20:00 SEČ) zničila 49 ukrajinských dronů: 37 nad Kurskou, sedm nad Brjanskou oblastí, čtyři nad anektovaným Krymem a jeden nad Belgorodskou oblastí, uvedlo dnes na sociální síti Telegram ruské ministerstvo obrany bez jakýchkoliv dalších podrobností a informací o případných škodách.
Polský premiér Donald Tusk dnes podpořil návrh přitvrdit pravidla pro vyplácení dětských přídavků ukrajinským uprchlíkům před válkou, kterých je v Polsku od invaze ruských vojsk z února 2022 velké množství. Učinil tak několik měsíců před prezidentskými volbami, uvedla agentura AFP. V současnosti všichni rodiče, a to i ti ukrajinští, dostávají každý měsíc 800 zlotých (asi 4800 Kč) na každé dítě mladší 18 let v rámci programu sociální pomoci zvaného 800+.
Ukrajinským vojákům bránícím městečko Velyka Novosilka na západě Doněcké oblasti hrozí, že je obklíčí ruské jednotky. Dnes to připustil mluvčí ukrajinského vojenského uskupení Chortycja Viktor Trehubov. Úřady v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny nařídily evakuaci rodin s dětmi z dalších 16 obcí.
Také ukrajinská generální prokuratura dnes informovala, že zahájila trestní řízení kvůli zastřelení ukrajinských zajatců. V jejím prohlášení se píše, že "během útoku na pozice ukrajinských vojsk v Doněcké oblasti okupanti vzali do zajetí šest příslušníků ukrajinských ozbrojených sil a následně je zastřelili". Ruskojazyčný servis BBC podotýká, že není jasné, zda generální prokuratura i ombudsman informovali o tom samém případu.
Ruští vojáci, kteří jsou součástí invazních sil bojujících ve východoukrajinské Doněcké oblasti, zastřelili šest ukrajinských válečných zajatců. Informoval o tom ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec, podle kterého Rusové svůj čin natočili a video se objevilo na internetu.
Vojenský soud v Kursku na západě Ruska odsoudil vojáka kvůli rabování. Informuje o tom server Mediazona, podle kterého jde o první verdikt v souvislosti s tímto trestným činem od začátku ruské invaze na Ukrajinu před necelými třemi lety. Voják se ho ovšem dopustil v ruské Kurské oblasti, kam loni v srpnu překvapivě pronikla ukrajinská armáda.
Ruská invazní armáda podnikla v noci na dnešek dvakrát vzdušný útok na ukrajinské město Záporoží. Napsal to server RBK-Ukrajina, podle něhož při úderech jeden člověk zemřel a zhruba 50 lidí utrpělo zranění. Rusové zničili energetický objekt, což způsobilo výpadky v dodávkách proudu a tepla. Agentura AFP s odvoláním na ukrajinské úřady později také informovala o třiapadesátileté ženě zabité při ruském útoku na město Kosťantynivka v Doněcké oblasti a o rok starší ženě, která nepřežila ruský dronový útok v Charkovské oblasti.
Ruský prezident Vladimir Putin má čím dál větší obavy z problémů ruské válečné ekonomiky. Agentuře Reuters to řeklo pět zdrojů obeznámených se situací, vzhledem k citlivé situaci v Rusku ale tyto zdroje hovořily pod podmínkou zachování anonymity. Zpráva přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump hrozí Rusku novými sankcemi, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině.
Ukrajinská policie dnes při rozsáhlé operaci proti ilegálnímu obchodu se zbraněmi a municí zadržela 22 lidí. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se v zemi zvýšil počet zbraní mezi lidmi, včetně těch odebraných ruským vojákům, které unikají regulačním kontrolám. To vyvolává obavy z nárůstu mezinárodního obchodu se zbraněmi, napsala dnes agentura AFP.
Policie informovala, že po celé zemi podnikla prohlídky na skoro 700 místech, zadržela 22 lidí a dalších 38 obvinila kvůli podezření z nepovoleného obchodu se zbraněmi. "U podezřelých byly zabaveny tisíce nábojů různých ráží, útočné pušky, granáty, samopaly a granátomety," uvedla policie.
V uplynulých dnech se podařilo Kyjevu vedle ruských chemiček a skladů zbraní opakovaně zasáhnout i klíčová místa pro výrobu nebo skladování pohonných hmot. Podle expertů je tato strategie velice efektivní. Ukrajinci se proto již dlouho věnují vývoji a výrobě dronů s dlouhým doletem. Aktuálně.cz přináší jejich virtuální prohlídku s odborným komentářem Lukáše Visingra.
Ruský státní plynárenský gigant Gazprom usiluje o zvýšení regulovaných cen plynu v Rusku, aby si zajistil dostatečné prostředky na financování investic. Informovala o tom dnes ruská agentura Interfax. Gazprom se nyní potýká s poklesem zahraničních tržeb, protože invaze ruských vojsk na Ukrajinu přiměla evropské odběratele k přechodu k jiným dodavatelům, napsala agentura Reuters.
Známý bulharský novinář a vedoucí investigativního oddělení nezávislého média The Insider Christo Grozev tvrdí, že ruská špionážní buňka působící ve Velké Británii plánovala jeho únos a vraždu na přímý příkaz Vladimira Putina. Řekl to během rozhovoru pro novinářský projekt Kotrikadze Dzjadko.
Ukrajinská policie informuje o více než tisícovce razií, které kvůli nelegálnímu obchodu se zbraněmi a municí provádějí souběžně po celé zemi bezpečnostní složky. Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 se v zemi zvýšila cirkulace zbraní, včetně těch odebraných ruským vojákům, které unikají regulačním kontrolám. To vyvolává obavy z nárůstu mezinárodního obchodu se zbraněmi, napsala dnes agentura AFP.
Ruská invazní armáda podnikla v noci na dnešek dvakrát vzdušný útok na ukrajinské město Záporoží. Napsal to dnes server RBK-Ukrajina, podle něhož během úderů jeden člověk zemřel, tři desítky lidí utrpěly zranění a Rusové zničili energetický objekt, což způsobilo výpadky v dodávkách proudu a tepla. Moskva se k těmto informacím nevyjádřila.
Zprávy ze čtvrtka 23. ledna
Ruské drony útočí na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny a také na Charkov na severovýchodě země. V obou městech se ozývají výbuchy, napsal dnes server BBC News s odvoláním na regionální úřady. Letecký poplach byl vyhlášen i v dalších oblastech země.
Podle ruského diplomata Poljanského je nejprve třeba zjistit, co si šéf Bílého domu pod pojmem "dohoda o ukončení války" představuje.
"Není to jen otázka ukončení války. Je to hlavně otázka řešení základních příčin ukrajinské krize," řekl Reuters zástupce ruského velvyslance při OSN. "On (Trump) není zodpovědný za to, že Spojené státy dělají z Ukrajiny protiruskou zemi a připravují válku s námi, ale je v jeho moci tuto zhoubnou politiku nyní zastavit," dodal.
Nástup nové administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa je příležitostí k jednání o konci války na Ukrajině. Jeho výsledek musí být přijatelný nejen pro Rusko a USA, ale i pro Ukrajinu a také Evropu. Ta proto musí do jeho podoby promlouvat. Při návštěvě Černé Hory to dnes uvedl český prezident Petr Pavel.
Británie v posledních dnech sledovala ruskou špionážní loď v Lamanšském průlivu a rozhodla se posílit svou reakci na tajné operace ruských lodí a letadel v zájmu ochrany podzemních kabelů. Informoval o tom dnes podle agentury Reuters v britském parlamentu britský ministr obrany John Healey.
Podle Healeyho ruské špionážní plavidlo Jantar, které Moskva využívá ke zpravodajské činnosti a mapování kritické infrastruktury na mořském dně, vstoupilo v pondělí do britských výsostných vod a královské námořnictvo ho po dva dny sledovalo, dokud neodplulo do nizozemských vod.
Evropa bude v nadcházejícím období zřejmě muset koupit dalších nejméně 100 zásilek zkapalněného zemního plynu (LNG), aby doplnila zásoby, které se výrazně snížily kvůli chladné zimě a kvůli zastavení dodávek z Ruska.
Uvedla to dnes agentura Reuters. Hodnota takového množství plynu se podle současných cen pohybuje kolem šesti miliard USD (zhruba 145 miliard korun).
Senát se neshodl na zrušení žádné ze sporných úprav novely o prodlužování ochrany uprchlíků z Ukrajiny před ruskou vojenskou agresí. Její součástí tak zůstanou zavedení trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc nebo zpřísnění podmínek pro ruské žadatele o české občanství.
Senátoři dnes po zhruba pětihodinové diskusi neodmítli ani možnost zvláštního zápisu dětí ukrajinských uprchlíků do prvních tříd základních škol.
Americký prezident Donald Trump dnes pohrozil Rusku vysokými cly, pokud nebude brzy uzavřena dohoda o ukončení války na Ukrajině. Trump to uvedl na své síti Truth Social.
Uvalením vysokých cel, poplatků a dalších sankcí Trump pohrozil Moskvě nejen v případě veškerého ruského zboží prodávaného do Spojených států, ale také do dalších "podílejících se" zemí. Které by to měly být, prezident neupřesnil.
Ruské ministerstvo obrany na Telegramu ohlásilo dobytí další ukrajinské obce - tentokrát v Charkovské oblasti na severovýchodě země. Invazní síly se podle Moskvy zmocnily vesnice Zapadne, která se nachází severně od Kupjansku a západně od řeky Oskil.
K zabránění dalšímu ruskému útoku na Ukrajinu po případné dohodě o příměří, která by ukončila současné boje, by bylo zapotřebí nejméně 200 tisíc příslušníků evropských mírových sil. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po svém úterním projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu.
Putin bude podle Zelenského během případných mírových jednání žádat, aby se ukrajinská armáda zmenšila na pětinu. "To je to, co Putin chce. Nedopustíme, aby se to stalo," řekl Zelenskyj.
Ruskojazyčný servis BBC podotýká, že není jasné, odkud má informaci o tomto konkrétním ruském požadavku ohledně zmenšení ukrajinské armády, nicméně o potřebě jejího omezení ruští představitelé mluvili už před začátkem celoplošné invaze na Ukrajinu před necelými třemi lety.
Zájem Čechů o situaci na Ukrajině klesl loni podle CVVM o 14 procentních bodů na 43 procent. Roste naopak nesouhlas s kroky vlády na podporu Ukrajiny.
Náčelník generálního štábu ruské armády Valerij Gerasimov dnes přiletěl na návštěvu vojáků nasazených u strategického ukrajinského města Pokrovsk. Ministerstvo obrany v Moskvě o tom informovalo na svém účtu na Telegramu.
Ve svém projevu Zelenskyj položil otázku, zda nový americký prezident Donald Trump dodrží závazky vůči NATO a evropské bezpečnosti. "Všimne si Trump vůbec Evropy? Považuje NATO za potřebné? A bude respektovat instituce Evropské unie?" tázal se ukrajinský prezident.
Evropa by měla vytvořit společnou obrannou politiku a v rámci zajištění vlastní bezpečnosti by měla být ochotná zvýšit obranné výdaje. V projevu na Světovém ekonomickém fóru v Davosu to dnes řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Potřebujeme spojenou evropskou bezpečnostní a obrannou politiku," citovala agentura AFP Zelenského. "Všechny evropské země musí být ochotné utrácet za bezpečnost tolik, kolik je opravdu potřeba," uvedl také. Evropa si podle něho musí dokázat zajistit bezpečnost a mír sama.
Ruský prezident Vladimir Putin mluvil se svým čínským protějškem Si Ťin-pchingem o vzájemných vztazích i prohloubení strategického partnerství. Videohovor mezi oběma státníky se konal necelý den po inauguraci staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa, informovala média.
Americký prezident Donald Trump po své inauguraci vyzval ruského vůdce Vladimira Putina k dohodě, která by ukončila téměř tři roky trvající válku proti Ukrajině, uvedla agentura AFP. Trump podle ruské státní agentury TASS řekl, že se setká s Putinem, žádné datum však neuvedl. Ale připustil zachování sankcí proti Rusku až do ukončení války.
"(Ukrajinský prezident Volodymyr) Zelenskyj se chce dohodnout. Nevím, zda to chce i Putin, možná nikoliv. Ale myslím, že ničí Rusko tím, že nenachází urovnání (konfliktu)," řekl Trump, podle kterého by Putin měl být "velmi potěšen ukončením této války". Rusko totiž podle Trumpa "směřuje k velkým problémům", jak svědčí stav ruské ekonomiky a míra inflace v zemi.
Ruské město Smolensk na západě země se stalo během noci terčem náletu ukrajinských dronů, uvedla ruská a ukrajinská média s odvoláním na místní úřady. Drony zřejmě útočily na místní rafinérii či na leteckou továrnu, uvedl server RBK-Ukrajina s odvoláním na informace z ruských sociálních sítí. Podle nich bylo ve městě slyšet nejméně sedm výbuchů, vypuklo několik požárů a jeden z dronů se zřítil na střechu obytného domu.
Zprávy z úterý 21. ledna.
Ukrajinské drony opět zaútočily a zapálily sklad pohonných hmot v ruském městě Liski, které leží více než 100 kilometrů jižně od Voroněže. V důsledku pádu jednoho z bezpilotních letounů do areálu skladu vypukl nový požár, uvedl gubernátor Voroněžské oblasti Alexandr Gusev, jehož vyjádření citovala ruská a ukrajinská média.
Český vládní poradce pro národní bezpečnost Tomáš Pojar v České televizi řekl, že doufá, že novému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi se povede na Ukrajině vyjednat zastavení palby, které bude dlouhodobé.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes podle státní tiskové agentury TASS prohlásil, že je otevřen dialogu s administrativou nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se dnes znovu ujme moci. Stanice CNN o víkendu uvedla, že Trump pověřil svůj tým, aby během prvních dní po inauguraci zorganizoval telefonát s šéfem Kremlu.
"Nikdy jsme dialog neodmítali a vždy jsme byli připraveni udržovat vyrovnané vztahy a spolupracovat s jakoukoliv americkou administrativou," řekl Putin při schůzce se členy své bezpečnostní rady. Dodal, že dialog musí být "postaven na rovnocenném základě a vzájemném respektu". Putin také Trumpovi k návratu do Bílého domu pogratuloval.
"Byla to bitva hrdiny a ukázková statečnost našeho člověka." Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek posmrtně vyznamenal vojáka Dmytra Maslovského, přezdívaného Kobra, medailí Hrdina Ukrajiny s Řádem zlaté hvězdy.
Německý kancléř Olaf Scholz dnes obvinil své protivníky v debatě o dalším balíku pomoci Ukrajině ze lži. V rozhovoru s deníkem Frankfurter Allgemeine Zeitung však nikoho nejmenoval. Podle německých médií ale tlačí na schválení další pomoci Ukrajině ještě před volbami ministryně zahraničí za Zelené Annalena Baerbocková a ministr obrany Boris Pistorius, který je stejně jako Scholz sociální demokrat. Ochotu schválit balík avizovaly i dvě opoziční strany.
Ukrajinská tajná služba SBU hlásí zadržení tří důstojníků armády včetně dvou generálů. Podezírá je z nedbalosti a neúspěšné obrany Charkovské oblasti.
V ruské Tuvinské republice zadrželi příslušníka vojenské policie kvůli bití zraněných smluvních vojáků obuškem a paralyzérem. Napsaly to dnes nezávislé servery Meduza nebo Mediazona. Ruská státní agentura TASS v noci na dnešek s odvoláním na úřady Tuvinské republiky napsala, že bezpečnostní složky zahájily vyšetřování případů krutého zacházení se smluvními vojáky.
Ruské ministerstvo obrany dnes oznámilo dobytí dalších dvou vsí na východě Ukrajiny. Jednou z nich je obec Ševčenko v Doněcké oblasti, které podle agentur Reuters a AFP leží nedaleko logisticky důležitého města Pokrovsk, o jehož ovládnutí Rusové usilují a postupně se k němu přibližují. Další dobytou vesnicí je podle Moskvy Novojehorivka v Luhanské oblasti. Kyjev se k tvrzením Ruska nevyjádřil a podobná prohlášení stran konfliktu nelze ihned nezávisle ověřit.
Washington sdělil Moskvě, že může jmenovat nového velvyslance v USA, napsala agentura Reuters s odvoláním na dnešní vyjádření ruského zákonodárce. Washington se k tomu nevyjádřil. Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová státní agentuře TASS sdělila, že ruská strana zatím svolení ke jmenování nového velvyslance v USA neobdržela. Předchozí ruský velvyslanec ve Spojených státech svou misi ukončil v říjnu.
Nový velvyslanec by mohl být jmenován v nadcházejících týdnech, oznámil ve státní televizi Grigorij Karasin, šéf výboru pro mezinárodní záležitosti v Radě federace, horní komoře ruského parlamentu.
Karasin nesdělil, kdo by se novým velvyslancem v USA měl stát. Ruský list Kommersant loni v listopadu s odvoláním na tři nejmenované zdroje napsal, že jím bude Alexander Darčijev, šéf odboru Severní Ameriky na ruském ministerstvu zahraničí.
Ukrajinské drony v noci zaútočily na průmyslové podniky v ruském Tatarstánu a v Kalužské oblasti, informovaly podle ruskojazyčného servisu BBC tamní úřady. Neuvedly však, o jaké závody šlo. Podle informací na Telegramu se v Kazani, administrativním centru Tatarstánu, stal terčem útoku podnik vyrábějící letadla.
Lidé na sociálních sítích psali o tom, že zejména ve čtvrti, kde se nachází několik velkých leteckých podniků, se ozývaly výbuchy. Podle telegramového kanálu Astra se dron zřítil do prázdné nádrže v areálu Gorbunovova leteckého závodu, který spadá pod společnost Tupolev. Od prosince 2023 se na závod vztahují sankce EU, protože se v něm vyrábí a opravují raketové nosiče a dálkové bombardéry, které Rusko používá k útokům proti Ukrajině.
Zprávy z pondělí 20. ledna.
Ruští vojáci dobyli ves Vozdvyženka v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, uvedlo dnes podle tiskových agentur ruské ministerstvo obrany. O den dříve oznámilo, že ruská vojska dobyla další dvě vesnice ve stejné oblasti, a to Vremivku a Petropavlivku.
Rusové se přibližují k důležitému logistickému uzlu Pokrovsk, cílem jejich ofenzivy se jeví dobytí celého výchoukrajinského regionu Donbas. Podle analytiků amerického Institutu pro studium války se ruské jednotky po dobytí Kurachove přeskupují a armáda také stahuje dodatečné síly k posílení útoku na Pokrovsk.
Ukrajina během noci na dnešek čelila náletům desítek ruských dronů. Protivzdušná obrana sestřelila 43 z 61 bezpilotních letounů, dalších 15 dronů se zřítilo, uvedlo ukrajinské letectvo na sociální síti Telegram.
Ruští vojáci zničili dva ukrajinské drony, nad Belgorodskou a Brjanskou oblastí, které sousedí s Ukrajinou, napsalo ruské ministerstvo obrany na telegramu.
Ani jedna ze znepřátelených stran, jejichž tvrzení nelze ve válečných podmínkách bezprostředně ověřit z nezávislých zdrojů, se nezmínila o případných škodách. Ukrajina se již téměř tři roky brání ruské agresi.
Zprávy z neděle 19. ledna.
Po roce služby na základně Rukla v Litvě se z mise vrátili čeští dělostřelci. Operační úkol v Pobaltí převzali liberečtí armádní chemici, informovala v sobotu večer armáda na webu a síti X. Chemici budou plnit úkoly přibližně 12 měsíců, vláda mandát schválila loni v říjnu. V Litvě od loňského ledna poskytovali palebnou podporu v mnohonárodním bojovém uskupení předsunutých sil NATO čeští dělostřelci ze třetího a následně z čtvrtého úkolového uskupení.
Stovky švédských vojáků v sobotu dorazily do Lotyšska posílit mnohonárodní brigádu NATO pod kanadským vedením. Jde o zatím největší švédskou zahraniční misi od vstupu této skandinávské země do aliance loni v březnu, informovala agentura AP.
Lotyšsko sousedí s Ruskem, které v roce 2022 rozpoutalo dosud trvající válku proti Ukrajině, a také s Běloruskem, které je spojencem Ruska.
Švédské ozbrojené síly uvedly, že jejich 550 vojáků přispěje k aliančnímu odstrašení a obraně a zajistí stabilitu v regionu. Jde o "dosud největší zapojení Švédska od vstupu do NATO", zdůraznila švédská armáda. Švédové tak posílí jednu z osmi brigád NATO na východním křídle aliance.
V důsledku útoku podniknutého speciálními silami ve spolupráci s dalšími jednotkami vzplál sklad energetické společnosti Rosněfť v Kalužské oblasti, uvedl generální štáb. Sklad podle něj zásoboval ruské jednotky bojující na Ukrajině. O útoku ukrajinských dronů na průmyslový areál ve městě Ljudinovo informoval už v pátek pozdě večer gubernátor Kalužské oblasti Vladislav Šapša. Podle sociálních sítí hořel sklad ropy.
Ruská vojska dobyla další dvě vesnice na východě Ukrajiny, a to Vremivku a Petropavlivku v Doněcké oblasti, kam směřuje hlavní nápor ruské ofenzivy. Na sociální síti to dnes oznámilo ruské ministerstvo obrany. Ukrajinské velení naopak mluví o dalším útoku na sklad pohonných hmot v hloubi Ruska.
Zvolený americký prezident Donald Trump neukáže před ruským prezidentem Vladimirem Putinem slabost a nebude před ním kapitulovat, jelikož by to negativně ovlivnilo americké zájmy po celém světě, zejména pokud jde o Čínu. V rozhovoru s ČTK to řekl generálporučík amerického letectva ve výslužbě David Deptula. Trumpovým cílem podle něj bude dosáhnout příměří na Ukrajině, americké sankce proti Rusku ale zřejmě v nejbližší době nezruší, ani nevyloučí budoucí ukrajinské členství v NATO. Prioritou nové administrativy podle Deptuly také musí být navýšení výdajů na obranu. Například americké letectvo je podle generálporučíka nejhůře připravené ve své historii, přestože země čelí dosud největším hrozbám.
Výhodní štít ale neznamená jen opevnění hranic, Polsko chce peníze investovat i do mostů či oprav silnic, aby usnadnilo pohyb vojáků a techniky. Měly by vzniknout rovněž protidronové systémy a finance budou použity i na výcvik a vzdělávání. "Kdyby byla i Ukrajina více připravena před útokem, mohla by současná situace být možná i jiná," uzavřel polský generál.
Polsko se podle generála Czosneka rozhodlo projekt Východní štít zahájit hned z několika důvodů. "Jsou to protizápadní postoje Ruska a rovněž jeho neoimperiální aspirace. Rusové pro nás stále představují hrozbu, navíc provádějí nejrůznější nepřátelské, hybridní a kybernetické útoky," vyjmenoval polský generál. V této souvislosti zmínil například takzvanou instrumentalizaci migrace, kdy právě země jako Rusko a Bělorusko využívají migraci k vydírání evropských zemí.
Polsko se rozhodlo vytvořit komplexní obrannou infrastrukturu na východním křídle NATO, aby zabránilo hrozbám z Běloruska a Ruska. Polská vláda na projekt vyčlenila deset miliard zlotých (v přepočtu 59 miliard Kč), další finance země získá i z Evropské unie a Severoatlantické aliance. Projekt je zatím ve svém počátku, v některých částech hranice už ale pomalu vzniká. Jak by měla budoucí ochrana postupně zčásti vypadat, je vidět například u nyní zavřeného hraničního přechodu Polowce v regionu Podlesí.
Přes pět metrů vysoký plot s ostnatým drátem, za nimi protitankové zákopy, obří železobetonové bloky spojené ocelovým lanem a minová pole. To vše v délce 800 kilometrů. Tak by mělo do budoucna vypadat opevnění východní hranice Polska, které Varšava plánuje vybudovat v rámci programu nazvaného Východní štít (Tarcza Wschód, East Shield). Výstavba začala v létě 2024, ukončena by měla být do roku 2028. "Chceme odstrašit agresora a zároveň připravujeme naši armádu na případný útok nepřátel. Rovněž chceme chránit NATO a EU," řekl novinářům polský generál Stanislaw Czosnek, zástupce náčelníka generálního štábu polské armády.
Ukrajinské letectvo uvedlo, že nepřítel v noci zaútočil na Ukrajinu 39 drony a čtyřmi raketami Iskander-M či jejich severokorejskou obdobnou KN-23. Letectvo dodalo, že obraně se podařilo sestřelit dvě rakety a 24 dronů, dalších 14 bezpilotních letounů se zřítilo.
Falešný e-mail, který obětem útoku přišel, byl pozvánkou do skupiny na aplikaci WhatsApp o "nejnovějších nevládních iniciativách na podporu nevládních organizací na Ukrajině". Kromě ministrů a představitelů nejmenovaných zemí jej obdrželi lidé zabývající se diplomacii, obrannou politikou a výzkumem mezinárodních vztahů s ohledem na Rusko. Kampaň také cílila na práci související s pomocí Ukrajině ve válce s Ruskem.
Hackeři s vazbami na Rusko útočili na účty různých ministrů i dalších osob na komunikační aplikaci WhatsApp s cílem získat jejich data. Píše o tom list The Guardian s odvoláním na britské Národní středisko pro kybernetickou bezpečnost (NCSC) a americkou společnost Microsoft. Útoky podnikla hackerská skupina Star Blizzard napojená na ruskou tajnou službou FSB, uvedlo NCSC. Britský úřad obvinil hackery ze snahy podkopat důvěru v politiku ve Spojeném království a podobně smýšlejících zemích.
Ruská protivzdušná obrana v noci zničila 46 dronů, z toho 18 nad Brjanskou, 11 nad Kurskou, sedm nad Kalužskou, pět nad Tulskou, tři nad Belgorodskou a dva nad Voroněžskou oblastí, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Deník Kommersant upozornil, že pět sestřelených dronů hlásil i gubernátor Smolenské oblasti, ale o nich se ministerstvo obrany nezmínilo. Gubernátoři Tulské a Kalužské oblasti informovali, že v důsledku náletů vypukly ve dvou průmyslových podnicích požáry, dodal deník.
V ukrajinské metropolií trosky dronů podle Tkačenka zasáhly několik městských čtvrtí. V Ševčenkovské čtvrti byla podle Klička rozbita okna, poškozena byla stanice metra, která byla uzavřena, a ze vchodu jednoho obytného domu stoupal dým. Drony poškodily také vodovodní potrubí. Škody se podle starosty už opravují.
Nejméně čtyři mrtvé a tři zraněné si dnes brzy ráno vyžádal ruský útok v centru Kyjeva. Na síti Telegram to oznámil šéf vojenské správy města Tymur Tkačenko. Hlavní město zasáhly ruské rakety, napsala agentura Unian. Proti nepřátelským dronům podle starosty Vitalije Klička zasahovala protivzdušná obrana. Deset zraněných si pak vyžádal ruský útok na město Záporoží na jihovýchodě země, napsal na telegramu šéf oblastní správy Ivan Fedorov, který dříve mluvil o osmi zraněných. Zveřejnil i záběry způsobených škod. Ukrajinští vojáci tvrdí, že v noci sestřelili 24 ruských dronů a dvě rakety. Rusko naopak hlásí, že zničilo 46 ukrajinských dronů.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) nepošle do Běloruska na nadcházející prezidentské volby žádné pozorovatele. Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR), který je institucí OBSE, podle agentury DPA uvedl, že pozvání z Minsku přišlo natolik pozdě, že již není možné sledovat předcházející důležité fáze volební procesu. Očekává se, že volby vyhraje autoritářský prezident Alexandr Lukašenko, který bývalé sovětské republice vládne od roku 1994. Západní státy poměry v zemi dlouhodobě kritizují.
Přes Česko se začnou od noci na neděli přesouvat britští vojáci na cvičení Severoatlantické aliance do Rumunska. Podle generálního štábu pojede zhruba 300 vojáků s více než 100 kusy techniky v několika konvojích a Českem budou projíždět do 26. ledna vždy v nočních až brzkých ranních hodinách. Konvoje přijedou z Německa přes hraniční přechod Krásný Les a budou pokračovat po dálnici D8, Pražském okruhu, D1 a silnici I/38 do vojenského areálu Rančířov na Jihlavsku. Odtud se poté přesunou na hraniční přechod Břeclav po silnici I/38 a dálnicích D1 a D2. Z cvičení se budou jednotky vracet v březnu.
Zprávy ze soboty 18. ledna.
Ruské ministerstvo obrany mezitím oznámilo, že jednotky protivzdušné obrany v průběhu 35 minut sestřelovaly ukrajinské bezpilotní letouny nad sousedním Brjanským regionem, který hraničí s Ukrajinou. Ukrajinská armáda ve čtvrtek uvedla, že nejméně tři drony zasáhly ruský ropný sklad v jižní Voroněžské oblasti.
Ukrajinský dronový útok dnes pozdě večer způsobil požár v ruské Kalužské oblasti. Informovala o tom agentura Reuters. Gubernátor této oblasti jižně od Moskvy Vladislav Šapša na platformě Telegram uvedl, že byl zasažen průmyslový areál ve městě Ljudinovo, které leží asi 170 kilometrů od ukrajinských hranic. Podle videozáznamů na sociálních sítích hořel sklad ropy.
Na videu zveřejněném na neoficiálních ruských účtech na sociálních sítích bylo podle Reuters vidět, jak hasičská vozidla jedou směrem k velkému požáru, který vypukl ve skladu ropy ve městě.
"Budeme spolupracovat se spojenci, abychom zajistili, že Ukrajina bude v co nejsilnější pozici a bude schopna se bránit a v budoucnu odstrašit Rusko," řekl také Starmer. Britský premiér o den dříve navštívil Kyjev, kde s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským podepsali smlouvu o takzvaném "partnerství na sto let" v oblasti obrany, vědy, energetiky a obchodu.
Polsko a Británie mají shodný názor na situaci na Ukrajině, na ruskou vojenskou agresi i na to, co je třeba dělat ohledně podpory Kyjeva. Podle polské tiskové agentury PAP to dnes ve Varšavě řekl polský premiér Donald Tusk po setkání se svým britským protějškem Keirem Starmerem. Ten uvedl, že obrana Ukrajiny je klíčová pro obranu Evropy a Londýn bude spolupracovat se spojenci ve snaze zajistit co nejsilnější ukrajinskou pozici.
Ruský soud dnes odsoudil ke 3,5 až 5,5 letům vězení tři právníky opozičního vůdce Alexeje Navalného, který loni zahynul ve vězeňském táboře. O rozsudku soudu ve Vladimirské oblasti informoval nezávislý server Mediazona. Obhajoba se míní odvolat. Soud za členství v extremistické organizaci odsoudil Vadima Kobzeva k 5,5 roku, Alexeje Lipcera k pěti letům a Igora Sergunina k 3,5 roku v trestanecké kolonii. Soudní proces se odehrával za zavřenými dveřmi, tedy s vyloučením médií a veřejnosti.
"Stranická návštěva Progresivního Slovenska v Kyjevě potvrzuje, že slepě a nekriticky stojí na ukrajinské straně a upřednostňují ukrajinské zájmy před slovenskými," napsal Fico v prohlášení k návštěvě Pavla Šimečky. Slovenský premiér v něm tvrdil, že politici PS pro případ uchopení moci slíbili Zelenskému podporu členství Ukrajiny v NATO a přítomnost slovenských vojáků na Ukrajině jako součást "západních ozbrojených sil namířených proti Rusku". Obě tyto záležitosti jsou podle Fica v rozporu se slovenskými zájmy, napsal.
Fico také uvedl, že Bratislava nyní navrhuje schůzku se Zelenským na příští úterý v Davosu během Světového ekonomického fóra.
Volodymyr Zelenskyj na síti X diskusi se Šimečkou označil za konstruktivní a uvedl, že Ukrajina je připravena se Slovenskem vést vzájemně výhodný dialog o energetice. "Důležitá schůzka s prezidentem Zelenským. Nesu od něho pro Slovensko jasný vzkaz. Ukrajina si váží naší podpory a má zájem na těch nejlepších vztazích a spolupráci - včetně energetiky. Je připravená jednat. Přesně k tomu nyní vyzývám Roberta Fica," napsal na sítí X Šimečka.
"Ukrajina je vděčná lidu Slovenska za jeho podporu. Jsme připraveni na otevřený a vzájemně výhodný dialog o všech otázkách, zejména v oblasti energetiky. Tento dialog musí posílit naše národy - Ukrajinu a Slovensko - ne Moskvu," napsal Zelenskyj na síti X.
Friday. Expected one Slovak leader, but met another. I had a good meeting with Slovak parliamentarians, led by @MSimecka. Our discussion was very concrete and constructive.
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) January 17, 2025
Ukraine is grateful to the people of Slovakia for their support. We are ready for an open and mutually… pic.twitter.com/znm2w36jiD
Íránský prezident Masúd Pezeškján a jeho ruský protějšek Vladimir Putin dnes v Kremlu podepsali novou dohodu o komplexním strategickém partnerství, oznámily tiskové agentury. Pakt, který vyvolává obavy na Západě a který zahrnuje vojenskou spolupráci, Moskva a Teherán uzavřely krátce před návratem Donalda Trumpa do Bílého domu.
Nejméně 12 Indů sloužících v ruské armádě bylo zabito, oznámilo dnes podle agentury Reuters indické ministerstvo zahraničí. Podle něj v ruské armádě nadále slouží 18 indických občanů, přičemž 16 z nich Rusko označilo za pohřešované.
Předseda nejsilnějšího slovenského opozičního hnutí Progresivní Slovensko Michal Šimečka se dnes sešel v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, se kterým mimo jiné jednal o energetice. Uvedl také, že slovenský premiér Robert Fico je v Kyjevě vítán a může tam přijet vyjednávat. Reagoval tak na dřívější výzvu ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského adresovanou Ficovi, aby dnes přicestoval do Kyjeva jednat o pozastavených dodávkách plynu z Ruska přes ukrajinské území.
"Důležitá schůzka s prezidentem Zelenským. Nesu od něho pro Slovensko jasný vzkaz. Ukrajina si váží naší podpory a má zájem na těch nejlepších vztazích a spolupráci - včetně energetiky. Je připravená jednat. Přesně k tomu nyní vyzývám Roberta Fica," napsal na sítí X Šimečka.
Je piatok. Vraj sme mali prísť, tak som tu.
— Michal Šimečka (@MSimecka) January 17, 2025
Pozdravujem vás z Kyjeva, kde dnes prišla silná delegácia politikov a političiek PS. Čakajú nás dôležité rokovania. Náš cieľ je jasný - znovu otvoriť dvere, ktoré Robert Fico zabuchol svojimi agresívnymi výpadmi. Slovensko a Ukrajina… pic.twitter.com/p4W1of7HYt
Prezidenti Ruska a Íránu Putin a Pezeškján podepsali v Kremlu novou dohodu o komplexním strategickém partnerství, oznámily tiskové agentury.
Íránský prezident Masúd Pezeškján a jeho ruský hostitel Vladimir Putin v pátek v Kremlu zahájili společné jednání, při němž mají podepsat novou dohodu o strategickém partnerství, budící obavy na Západě.
Nejméně čtyři mrtvé a pět zraněných si vyžádal ruský útok na ukrajinské město Kryvyj Rih, oznámil v pátek na sociální síti Telegram Serhij Lysak, který stojí v čele správy Dněpropetrovské oblasti na jihovýchodě Ukrajiny.
Ukrajina i v noci na dnešek čelila náletům 50 ruských dronů, ruská vojska také odpálila dvě rakety Iskander-M. Ukrajinská protivzdušná obrana sestřelila nad 11 oblastmi země 33 dronů, dalších devět dronů se zřítilo a jeden odletěl směrem do Rumunska, uvedlo ukrajinské letectvo podle médií.
Nastal čas zrušit sankce Evropské unie proti Rusku, uvedl dnes ve státním rozhlase maďarský premiér Viktor Orbán. EU se podle něj bude muset přizpůsobit nové éře, až se zvolený americký prezident Donald Trump vrátí do Bílého domu, a měla by si vytvořit vztahy s Ruskem nepošramocené sankcemi, prohlásil Orbán podle agentury Reuters. Od Trumpova prezidentství si šéf maďarské vlády, která má velmi komplikované vztahy s Bruselem, slibuje zlatou éru americko-maďarských vztahů, poznamenala agentura.
Rumunsko uvedlo, že jeho vzdušný prostor byl v noci na dnešek narušen při ruském dronovém útoku na Ukrajinu. Odstartovaly kvůli tomu dvě stíhačky. Pravděpodobná zóna dopadu dronu se nachází v blízkosti hranic mezi Rumunskem a Ukrajinou u města Tulcea, oznámilo podle agentur ministerstvo obrany v Bukurešti.
Zprávy z pátku 17. ledna
Finská vojenská zpravodajská služba ve výročním přehledu, který byl dnes zveřejněn, upozornila, že Moskva oznámila plány na reformu své armády do konce roku 2026.
"Ano, jedná se o hrozbu pro NATO, zejména pokud bude plán realizován," řekl Turunen agentuře Reuters. Dodal, že si myslí, že Rusko může svých cílů reálně dosáhnout do roku 2030. Turunen uvedl, že ruské zvýšení počtu vojáků o 30 procent by znamenalo, že celková síla ruské armády by dosáhla 1,5 milionu vojáků. "Musíme být ostražití," dodal.
Plánované ruské vojenské reformy, které by zvýšily počet ruských vojáků o 30 procent, představují hrozbu pro Severoatlantickou alianci a je třeba na ně reagovat ostražitě, uvedl dnes podle agentury Reuters šéf finské vojenské zpravodajské služby Pekka Turunen. Finsko, které sdílí s Ruskem nejdelší hranici Evropské unie, vstoupilo do NATO v roce 2023; jeho severský soused Švédsko následoval Finy v březnu 2024. Obě země tak učinily v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu.
Války a humanitární krize v uplynulém roce odhalily erozi mezinárodních norem na ochranu civilistů a zbabělou neochotu mnohých vlád bránit utlačované skupiny. Uvádí to ve své výroční zprávě Organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch (HRW). Kritizuje "zesílené represe" v Rusku, Indii, Číně, Venezuele či Salvadoru a upozorňuje na dopady konfliktů v Pásmu Gazy, na Ukrajině nebo v Súdánu. Vedle praktik autoritářských režimů cílí i na "liberální demokracie", které podle ní nejsou vždy spolehlivými obhájci lidských práv doma nebo ve světě. Mimo jiné uvádí, že čím dál víc evropských vlád používá ekonomické a bezpečnostní argumenty jako záminku k selektivnímu odepírání práv, například migrantům.
Slovenský premiér Robert Fico by se v nejbližších dnech mohl sejít s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. "Hledáme jiný termín, který by měl být v nejbližších dnech," odpověděl Fico ve čtvrtek na novinářský dotaz během návštěvy východního Slovenska, aniž uvedl bližší informace.
Britský premiér Keir Starmer a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes podepsali v Kyjevě smlouvu o "partnerství na sto let" v oblasti obrany, vědy, energetiky a obchodu. Informovala o tom agentura Reuters. Británie se bude plně angažovat na zajištění bezpečnosti Ukrajiny, řekl Starmer na společné tiskové konferenci se Zelenským. Podle Starmera rozhovory na toto téma budou pokračovat v následujících měsících
"Dnes je skutečně historický den. Náš vztah je bližší než kdykoli dřív," řekl Zelenskyj novinářům po podpisu dohody. Starmer, který dnes přijel do Kyjeva na předem neohlášenou návštěvu, dodal, že Británie bude s Ukrajinou spolupracovat na krocích, jež budou dostatečně silné, aby zaručily ukrajinskou bezpečnost.
Britský premiér Keir Starmer, uvedl, že chce Ukrajině poskytnout podporu, aby byla ve válce s Ruskem v co nejsilnějším postavení.
V centru Kyjeva, do kterého dnes přicestovali britský premiér Keir Starmer a italský ministr obrany Guido Crosetto, dopoledne zněly sirény a výbuchy. Podle kyjevského starosty Vitalije Klička zasahovala protivzdušná obrana. Ukrajinské letectvo už dříve varovalo, že se k metropoli od východu blíží nepřátelský dron.
Na Ukrajinu dnes na předem neohlášenou návštěvu přijel britský premiér Keir Starmer. Slíbí během ní, že Británie pomůže s garancí bezpečnosti Ukrajiny po dalších sto let. Starmer se na svoji první cestu na Ukrajinu v roli šéfa britského kabinetu vydal jen několik dnů před nástupem zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa do Bílého domu.
Britská vláda uvedla, že Starmer v Kyjevě s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským podepíše smlouvu o "partnerství na sto let" v oblasti obrany, vědy, energetiky a obchodu.
Británie podle AP Ukrajině od začátku celoplošné ruské invaze v únoru 2022 přislíbila vojenskou a civilní pomoc ve výši 12,8 miliardy liber (383,6 miliardy korun). Více než 50 tisíc ukrajinských vojáků absolvovalo v Británii výcvik. Dnes má Starmer oznámit další balík v hodnotě 40 milionů liber určený na poválečnou obnovu Ukrajiny.
Zprávy ze čtvrtka 16. ledna
Útok několika dronů dnes způsobil požár v ropném skladu ve Voroněžské oblasti. Uvedl to šéf regionu Alexandr Gusev.
"Pád několika bezpilotních letounů v jednom z okresů regionu měl za následek požár na území ropného skladu," napsal Gusev na Telegramu. Útok se podle něj obešel bez zraněných.
Evropská unie zvažuje restrikce na dovoz ruského hliníku a postupné omezování dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z Ruska. Informovala o tom agentura Bloomberg s odvoláním na zdroje obeznámené se situací. Tato opatření by se podle zdrojů mohla stát součástí nového balíku sankcí na Rusko.
Šéf NATO Mark Rutte vyzval evropské členy aliance, aby začali vynakládat na obranu více než současná dvě procenta HDP.
Ukončení války Ruska proti Ukrajině bude vyžadovat ústupky na obou stranách, prohlásil dnes americký senátor Marco Rubio, kterého si nastupující prezident Donald Trump vybral jako budoucího ministra zahraničí. Informují o tom agentura Reuters nebo deník The New York Times (NYT).
"Tenhle konflikt musí skončit," řekl Rubio před zahraničním výborem Senátu, který jeho nominaci na klíčovou vládní funkci posuzuje. "Bude to složitá práce," cituje jej Reuters.
Spojené státy dnes oznámily další balík sankcí namířených proti Rusku za jeho invazi na Ukrajinu. Jejich cílem je zabránit obcházení předchozích postihů uvalených Washingtonem.
Informovala o tom dnes agentura Reuters, podle níž se USA v posledních dnech vlády prezidenta Joea Bidena snaží vyvinout větší tlak na Moskvu.
Česká republika obdržela za rok 2024 kompenzaci za vojenský materiál dodaný Ukrajině z Evropského mírového nástroje (EPF) v celkové výši 372 milionů korun. Další kompenzace budou následovat v letošním roce.
Jevropejska pravda a další ukrajinská média dnes také napsala, že ukrajinští pohraničníci dostali od Česka samohybnou houfnici Dita ráže 155 mm. Kdo konkrétně jim zbraň poskytl, nezmiňují.
Samotná pohraniční stráž na Facebooku uvedla: "Díky podpoře českého národa zesílila palebná síla Státní pohraniční služby Ukrajiny."
V úterý Ukrajina úspěšně zasáhla cíle v Rusku vzdálené i přes tisíc kilometrů. V Brjanské, Saratovské a Tulské oblasti či v Tatarstánu se terčem dronů a raket staly chemičky, závody na výrobu dělostřelecké munice, rafinerie a sklady paliv. Podle bezpečnostního a vojenského analytika Lukáše Visingra jsou takové útoky efektivní a je prý pravděpodobné, že Ukrajinci využili i raketové motory z Česka.
Česko na věci spolupracuje především s Nizozemskem a Dánskem, shání přitom pro Ukrajinu dělostřeleckou munici v zemích i mimo Evropskou unii.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha iniciativu označil za velmi užitečnou a České republice za ni poděkoval.
Podle šéfa ukrajinské diplomacie bylo ke konci loňského roku do země dodáno 520 000 dělostřeleckých granátů ráže 155 mm a významné množství nábojů dalších ráží.
Na Ukrajinu se už dostalo na 80 procent munice slíbené v rámci české iniciativy, řekl webu Jevropejska pravda ukrajinský ministr zahraničí Sybiha.
Rusko plánovalo teroristické útoky proti leteckým společnostem nejen v Polsku, ale i po celém světě. Uvedl to polský premiér Donald Tusk po dnešním jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským ve Varšavě.
Vyzval civilizovaný svět ke společnému postupu. Kreml již dříve odmítl obvinění, že Rusko stálo za sabotážemi a žhářskými útoky v Evropě.
Rusko a Ukrajina podnikly první výměnu zajatců v letošním roce. Domů se vrací 25 Rusů a 25 Ukrajinců, uvedlo ruské ministerstvo obrany a potvrdil to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Výměnu zajatců zprostředkovaly podobně jako v předchozích případech Spojené arabské emiráty (SAE).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a slovenský premiér Robert Fico na sebe útočí na sociálních sítích, což je na této úrovni politických špiček neobvyklé. Nejde tedy jen o ekonomický spor dvou zemí, ale i o emocionální a osobní konflikt dvou politiků.
Rusko plánovalo teroristické útoky proti leteckým společnostem po celém světě, řekl polský premiér Donald Tusk po jednání s Volodymyrem Zelenským a vyzval ke společnému postupu.
Slovenský premiér Robert Fico přicestuje do Moskvy 9. května s velmi velkou delegací na oslavy vítězství ve válce, řekl TASS místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj očekává, že i po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa budou USA pokračovat ve své podpoře Ukrajiny. Řekl to během návštěvy Varšavy.
Polské předsednictví bude pracovat na urychlení ukrajinské cesty do Evropské unie, uvedl ve Varšavě polský premiér Donald Tusk po jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.
Australská vláda podnikne ty nejpřísnější kroky, pokud Rusko způsobilo újmu australskému občanovi Oscaru Jenkinsovi zajatému na Ukrajině. Oznámil to australský premiér Anthony Albanese. V týdnu se totiž objevily zprávy, že Jenkins zahynul, uvedla agentura AP.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již přicestoval do Polska. Uvedl to podle ukrajinských médií prezidentův mluvčí Serhij Nykyforov. Zelenskyj má ve Varšavě jednat s premiérem Donaldem Tuskem a se svým polským protějškem Andrzejem Dudou.
"Válka, zbraně, sankce, dějiny a oslabení ruské energetiky jako nástroje financování války," uvedl o tématech jednání šéf prezidentské kanceláře Andrij Jermak. "Všichni potřebují slabého ruského prezidenta Vladimira Putina a silnou Evropu," dodal.
Německá vláda se podle ministra obrany Borise Pistoriuse do únorových voleb určitě dohodne na dodatečném balíku vojenské pomoci pro Ukrajinu. Řekl to po úterní návštěvě Kyjeva, kde ujišťoval o neutuchající německé podpoře zemi, která se už téměř tři roky brání rozsáhlé ruské agresi. Podle časopisu Der Spiegel blokuje poskytnutí další pomoci Ukrajině před parlamentními volbami kancléř Olaf Scholz. Tlak na něj ale roste i ve vlastní straně.
"Shodli jsme se, že máme společného nepřítele." Jeden z nejznámějších ruských neonacistů Alexej Milčakov se společně s čečenským důstojníkem Aptem Alaudinovem objevil na bizarním videu, které kolovalo na sociálních sítích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes navštíví Varšavu. Podle agentury Reuters to oznámil úřad polského premiéra Donalda Tuska.
Podrobnosti k cestě do polské metropole neuvedl. Lze očekávat, že k hlavním tématům setkání bude patřit obrana před Ruskem. Tusk v poslední době opakovaně naléhá na západní představitele, že Ukrajina nyní více než kdykoli dříve potřebuje podporu. Stejné výzvy činí i Zelenskyj, neboť ukrajinská armáda poslední měsíce ustupuje před ruskými silami.
Návštěva se koná jen krátce poté, co ukrajinské úřady povolily první exhumace Poláků zavražděných za druhé světové války nacionalisty z Ukrajinské povstalecké armády (UPA) na Volyni, což je teď území na západě Ukrajiny. Historický spor kalil vztahy Kyjeva a Varšavy, která patří k hlavním podporovatelům Ukrajiny při obraně před současnou ruskou vojenskou agresí. Tusk ukrajinské rozhodnutí označil za přelomové.
Zprávy ze středy 15. ledna
Agentura AFP dnes s odvoláním na německého ministra obrany Borise Pistoriuse uvedla, že největší evropské armády se rozhodly v souvislosti s Trumpovým návratem do prezidentského úřadu posílit obrannou spolupráci.
"Rozhodli jsme se zvýšit naše úsilí o zlepšení společné evropské obrany," uvedl ministr. Podle Ukrinformu Pistorius také sdělil, že ministři obrany Německa, Británie, Francie, Polska a Itálie se znovu sejdou v březnu v Paříži.
Německo je od začátku ruské invaze na Ukrajinu v plné pohotovosti před hybridními útoky ze strany Ruska.
Německé ozbrojené síly budou v budoucnu oprávněny sestřelovat podezřelé drony. Počítá s tím návrh zákona, který chce kabinet předložit tuto středu. Navrhovaná novela zákona o bezpečnosti letectví, o které informuje agentura DPA, by ozbrojeným silám umožnila "použití zbraní proti bezpilotním letounům".
"Metinvest vypracoval nouzový plán k zajištění dodávek základních surovin (uhlí a koksu) pro výrobu oceli v hutnických podnicích skupiny," uvádí dále firma. Tato opatření podle ní zahrnují zvýšení dodávek koksovatelného uhlí od její americké dceřiné společnosti, využití zásob uhlí a zajištění dodávek surovin od jiných dodavatelů.
Metinvest nyní informoval o evakuaci svých zaměstnanců i s jejich rodinami. Podle prohlášení jim firma nabízí možnost rekvalifikace nebo zaměstnání v jiných podnicích ve městech Záporoží, Kamjanske nebo Kryvyj Rih, které se nacházejí dále od frontové linie.
Ruská armáda o důležitý logistický uzel Pokrovsk v Doněcké oblasti usiluje už dlouho a postupně se k němu přibližuje. Podle analytického projektu DeepState, jenž má blízko k ukrajinské armádě, jsou ruští vojáci zhruba dva kilometry od jedné ze šachet dolu.
Společnost Metinvest dnes kvůli zhoršující se bezpečnosti a nedostatku elektrické energie oznámila přerušení prací v uhelném dole u východoukrajinského města Pokrovsk, ke kterému se blíží ruská invazní vojska.
Agentura Reuters informovala o zastavení těžby už v pondělí a upozornila, že se jedná o jediný ukrajinský důl na koksovatelné uhlí, jenž zásobuje ocelářský průmysl země.
O válce na Ukrajině nebo hospodářské a obchodní spolupráci mluvil místopředseda Národní rady SR Andrej Danko s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem.
Podle agentury TASS Lavrov Dankovi "vysvětlil základní příčiny konfliktu". Šéf ruské diplomacie zdůraznil, jak je kontraproduktivní, že západní spojenci "posilují kyjevský režim dodávkami zbraní".
Šéf německého resortu obrany podle webu RBK-Ukrajina uvedl, že německá vláda pracuje na novém balíku pomoci v hodnotě zhruba tří miliard eur (75 miliard Kč) a ujistil, že německá podpora bude pokračovat i po volbách. Ty Německo plánuje na únor.
Německo poskytlo Ukrajině za ruské vojenské agrese přibližně 16 procent z veškeré mezinárodní pomoci. Podle agentury Ukrinform to dnes při setkání s německým ministrem obrany Borisem Pistoriusem v Kyjevě řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Nikdy jste je neslyšeli říct, že Ukrajina musí zvítězit. Vždy zmiňují jen ukončení války. O tom ale teď mluví ze svých vlastních pohnutek i sám Putin," říká politický aktivista a ruský šachový velmistr Garry Kasparov.
Obyvatelé zemí visegrádské čtyřky, tedy Česka, Maďarska, Polska a Slovenska, si váží práce Ukrajinců, ale nepodporují rychlé přijetí Ukrajiny do Evropské unie. O poznatcích z průzkumu profesora Piotra Dlugosze z krakovské univerzity UKEN dnes napsal polský list Rzeczpolita.
Česká republika je nově připravená přejít v případě výpadků ruské ropy z ropovodu Družba na plné zásobování ropou západní cestou ropovody TAL a IKL.
Technologické úpravy pro rozšíření italského ropovodu TAL jsou hotové a technologie je funkční. Nyní pokračují testy a certifikace. Nadále platí, že se má Česko od ruské ropy odstřihnout v polovině letošního roku, jak vláda oznámila loni v červnu.
Země NATO kolem Baltského moře si vyhrazují právo zakročit proti jakémukoli podezřelému plavidlu. Generální tajemník aliance Mark Rutte oznámil operaci na ochranu podmořských kabelů.
Rusko čeká na konkrétní iniciativy od USA. Je připraveno jednat o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu, prohlásil ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.
Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov dnes podle médií obvinil Spojené státy, že se kvůli potlačení konkurence snaží přimět Ukrajinu, aby vyřadila z provozu plynovod TurkStream. Tím ještě proudí ruský plyn do Evropy. Na kompresorovou stanici plynovodu v pondělí zaútočily ukrajinské drony.
"Spojené státy nechtějí žádného konkurenta v žádné oblasti, počínaje energetikou, kde bez váhání schvalují teroristické akce ničící základy ekonomické prosperity Evropské unie. Podněcují své ukrajinské klienty, aby po plynovodech NordStream vyřadili z provozu i TurkStream," prohlásil ruský ministr na tiskové konferenci podle agentury TASS.
Jeden ze zabitých severokorejských vojáků, které nasadili v ruské Kurské oblasti, si vedl deník. Z jeho stránek se dá mimo jiné vyčíst nemilosrdná taktika, která využívá lidi jako návnady pro drony.
Slovenský premiér Robert Fico nepojede v pátek do Kyjeva, aby jednal s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským o tranzitu zemního plynu. Ruské státní agentuře TASS to řekl místopředseda slovenského parlamentu Tibor Gašpar, který je od neděle spolu s pěti dalšími slovenskými poslanci včetně dalšího místopředsedy Národní rady SR Andrejem Dankem na návštěvě v Moskvě.
"Premiér Fico včera (v pondělí) zveřejnil otevřený dopis Zelenskému a pozval jej na jednání. Zelenskyj odvětil, že má přijet v pátek do Kyjeva. To není možné. Myslím, že se to nestane," řekl Gašpar, který je z Ficovy strany Směr-sociální demokracie.
Kyjev od Nového roku - po vypršení platnosti dohody s ruskou stranou - zastavil tranzit ruského plynu do Evropy. Fico za tento krok Zelenského opakovaně kritizoval a východnímu sousedovi pohrozil odvetnými opatřeními včetně zastavení pomoci Ukrajině a vetem při hlasování v EU v případě, že se situace nevyřeší.
Německý ministr obrany Boris Pistorius dnes přicestoval do Kyjeva. S ukrajinskými představiteli bude jednat o další vojenské pomoci a o situaci na bojišti, uvedla agentura DPA. Ukrajina, která se již téměř tři roky brání agresi Ruska, čelila i v noci na dnešek náletům ruských dronů: 58 z 80 dronů protivzdušná obrana sestřelila, dalších 21 se zřítilo, aniž by zasáhly své cíle, oznámilo ukrajinské letectvo na sociální síti.
"Je pro mě důležité touto cestou ukázat, že nadále aktivně podporujeme Ukrajinu," řekl Pistorius německé tiskové agentuře v Kyjevě. "Je to signál, že Německo jako největší země NATO v Evropě stojí na straně Ukrajiny. Nikoliv samo, ale s mnoha dalšími spojenci," dodal.
Ukrajina v noci na dnešek masivně zaútočila na několik ruských regionů kombinací dronů a amerických střel ATACMS, informovala agentura Reuters s odvoláním na ruské telegramové kanály a proruské válečné blogery. Telegramový kanál Shot napsal, že ruská protivzdušná obrana sestřelila přes 200 ukrajinských dronů a pět raket ATACMS. Drony podle médií zasáhly průmyslové podniky a zařízení ve městech Engels, Saratov a Kazaň.
Ruské ministerstvo obrany, které o podobných útocích obvykle informuje, se k nim dnes zatím nevyjádřilo. Agentura Reuters poznamenala, že nebyla schopna tyto zprávy bezprostředně potvrdit.
V ruském městě Engels, kde se nachází základna ruských strategických bombardérů, dron poškodil blíže neurčený průmyslový podnik, uvedl bez dalších podrobností gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin. Dodal, že výuka ve školách ve městech Engels a Saratov, které leží naproti sobě na opačných březích řeky Volhy, se bude konat distančně, tedy školy budou dnes kvůli přetrvávajícímu nebezpečí náletů dronů uzavřeny. Už minulý týden se přitom terčem útoku ukrajinských dronů stal podle Kyjeva ropný sklad v Engelsu, který zásobuje palivem právě tamní vojenské letiště. Busargin později připustil škody i na blíže neupřesněném průmyslovém podniku v Saratově. Zdůraznil, že nálety si nevyžádaly oběti a raněné.
"Saratov a Engels se dnes staly terčem rozsáhlého útoku bezpilotních letounů," napsal gubernátor na sociální síti. Protivzdušná obrana sestřelila "velký počet" dronů, ty však poškodily "dva průmyslové podniky v Saratovu a Engelsu". Poškozena může být saratovská rafinerie, dodal server BBC News s odvoláním na video zveřejněné na Telegramu.
Na předměstí Kazaně po náletu dronů vzplála nádrž s plynem, ale požár hasiči již uhasili a nikdo nebyl zraněn, tvrdí regionální úřady v ruském Tatarstánu podle BBC. Dříve místní list Večernaja Kazaň napsal, že ukrajinský dron zasáhl nikoliv chemický závod Kazaňorgsintez, jak tvrdily četné ruské zdroje, ale pouze sklad zkapalněných plynů, nacházející se vedle chemičky.
V Saratovu, Kazani, Penze a Uljanovsku byla zavedena omezení letového provozu, úřady tedy dočasně uzavřely místní letiště.
Zprávy z úterý 14. ledna
Deset členských zemí EU, včetně České republiky, vyzvalo Evropskou unii, aby zavedla úplný zákaz dovozu plynu a rovněž zkapalněného plynu (LNG) z Ruska. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na dokument, který má k dispozici. V rámci sedmadvacítky se nyní debatuje o již šestnáctém balíčku sankcí proti Rusku kvůli jeho útočné válce proti Ukrajině a právě zákaz dovozu ruského LNG by podle informací ČTK mohl být jeho součástí.
Ruská tajná služba FSB zařadila na seznam teroristických organizací dvě mediální platformy - Komi Daily a Asiaté Ruska, je to poprvé, co takto označila média. Napsal to dnes server The Moscow Times. Podle něj FSB jako důvod uvedla údajné napojení portálů na iniciativu nazvanou Fórum svobodných národů po Rusku, která prosazuje rozpad Ruské federace. Obě média napojení na fórum popřela, uvedl server.
Lídři Evropské unie, Británie a generální tajemník NATO Mark Rutte budou na mimořádném setkání jednat o evropské obraně, uvedl předseda Evropské rady António Costa v tiskové zprávě. Schůze se uskuteční 3. února, dva týdny po nástupu Donalda Trumpa do úřadu amerického prezidenta 20. ledna. "Domnívám se, že hodnotíme hrozby, kterým Evropa čelí, podobně," napsal Costa ve zvacím dopise vysokým představitelům. Zmiňuje v něm především ruskou agresi vůči Ukrajině a situaci na Blízkém východě.
"Myslím si, že posílení spolupráce mezi Evropskou unií a NATO je v těchto nebezpečných časech nezbytné," uvedl Rutte a zmínil zejména destabilizační kampaň, kterou podle něj proti Evropě vede Rusko. "Sabotáže, kybernetické útoky, instrumentalizace migrace. Naše země jsou cílem nepřátelských kroků a nestojí za nimi jen Rusko, na své straně má i Čínu, Severní Koreu a Írán," dodal šéf NATO.
Evropané musí více investovat do obrany a podporovat Ukrajinu, řekl dnes při debatě v Evropském parlamentu nový generální tajemník NATO Mark Rutte. Evropská unie a Severoatlantická aliance se podle něj musí doplňovat, nikoli dublovat. Šéf NATO se dnes v Bruselu poprvé setkal s europoslanci z Výboru pro zahraniční věci (AFET) a podvýboru pro bezpečnost a obranu (SEDE).
Tranzit ruské ropy přes Ukrajinu do Evropy jižní větví ropovodu Družba vloni klesl o 16 procent na zhruba 11,36 milionu tun. Dostal se tak na nejnižší úroveň nejméně od roku 2014 a pravděpodobně byl nejnižší od roku 1991, kdy Ukrajina získala nezávislost. Dodávky ropovodem Družba do České republiky klesly o více než třetinu. Uvedla to dnes poradenská společnost ExPro, která se zabývá ukrajinským energetickým sektorem.
V souvislosti s ruskou invazí na Ukrajinu se kvůli sankcím ze Západu a jeho spojeneckých zemí z ruského trhu stáhly stovky významných světových firem. Bohatí moskevští zákazníci si však navzdory tomu mohou luxusní západní zboží nadále obstarat.
Slovenský premiér Robert Fico pozval ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského na jednání o tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu na Slovensko.
Vojenský soud v Chabarovsku udělil padesátiletému muži z tohoto města na ruském Dálném východě trest vězení v délce 17 let za vlastizradu, vedení výcviku k teroristické činnosti a přechovávání zbraní a munice. Podle bezpečnostní služby FSB, která v Rusku také vyšetřuje závažné trestné činy, spolupracoval s ukrajinskou tajnou službou. Už dříve ruská média informovala o tom, že soud v Chanty-Mansijsku na Sibiři poslal na devět let do trestanecké kolonie s přísným režimem muže, který prý finančně podporoval ukrajinskou armádu
Bavorský kriminální úřad vyšetřuje nelegální přelety dronů nad vojenskými objekty. Nevylučuje špionáž v souvislosti s ruskou invazí na Ukrajině.
Slovenská parlamentní delegace je v Moskvě.
Evropská unie poskytne Ukrajině další humanitární pomoc v hodnotě 148 milionů eur (3,7 miliardy korun). Informovala o tom Evropská komise.
Konkrétní přípravy na případnou schůzku mezi šéfem Kremlu Vladimirem Putinem a příštím americkým prezidentem Donaldem Trumpem nezačaly, řekl dnes mluvčí ruského prezidenta Dmitrij Peskov podle agentur. Kontakty mezi prezidenty obou zemí by podle něho byly potřebné a užitečné.
Peskov řekl, že různé země nabízejí, že by takovou schůzku mohly uspořádat, "ale zatím je předčasné o tom mluvit, zatím se nic nepřipravuje". V uplynulých dnech zorganizování takového summitu nabízelo Švýcarsko a Srbsko, píše agentura Interfax.
Počet zabitých a raněných severokorejských vojáků nasazených do boje proti Ukrajině pravděpodobně přesáhl 3000, uvedl podle agentury Reuters jihokorejský zákonodárce s odkazem na informace, které mu sdělila jihokorejská tajná služba NIS. Podle agentury AFP poslanec I Son-kwon novinářům také řekl, že severokorejští vojáci jsou patrně nabádáni, aby raději spáchali sebevraždu, než aby padli do zajetí.
"Poznámky nalezené u mrtvých vojáků naznačují, že severokorejské úřady na ně vyvíjely nátlak, aby spáchali sebevraždu," řekl I. Sebevraždu údajně mají spáchat například tím, že se před hrozícím zajetím vyhodí do vzduchu.
NIS už v neděli potvrdila informace ukrajinských představitelů, že ukrajinská armáda v bojích v ruské Kurské oblasti zajala dva severokorejské vojáky. Podle agentury Jonhap během výslechu jeden z nich vypověděl, že nevěděl o tom, že je posílají do zóny konfliktu, a domníval se, že jde jen o výcvik.
Jihokorejská agentura Jonhap s odvoláním na NIS uvedla, že zajatí vojáci neprojevili zájem dostat se do Jižní Koreje, ačkoli Soul by s Ukrajinou byl ochoten ve věci spolupracovat, pokud by o to byl požádán.
Zprávy z pondělí 13. ledna
Slovenský premiér Robert Fico podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského udělal chybu, když vsadil na Moskvu, místo na svou zemi, sjednocenou Evropu a zdravý rozum. Ukrajinský prezident to napsal na X.
Švédsko vyčlení pro Severoatlantickou alianci až tři vojenské lodě s úkolem chránit podmořskou komunikační a energetickou infrastrukturu v Baltském moři před sabotážemi. Dnes o tom informovala agentura AP s odvoláním na švédskou vládu. Podle kabinetu je to poprvé, kdy Švédsko jako nový alianční stát přispěje ozbrojenými silami k obraně aliance a odstrašení nepřátelských sil.
Prezidenti Donald Trump a Vladimir Putin by spolu měli v příštích dnech či týdnech hovořit přinejmenším telefonicky, uvedl Trumpův poradce pro národní bezpečnost Mike Waltz.
Po ruském ostřelování Chersonu zůstalo přibližně 23 tisíc domácností ve městě bez elektrického proudu, informovala místní vojenská správa. Podle šéfa Chersonské oblasti čelilo v posledních 24 hodinách kromě Chersonu ostřelování ruskými jednotkami přibližně 50 obcí v regionu. "Ruská armáda ostřelovala občanskou infrastrukturu a obytné oblasti obcí, zejména poškodila dvě vícepodlažní budovy a osm rodinných domů," uvedl Prokudin na Telegramu.
Šest poslanců slovenských vládních stran Směr-sociální demokracie a Slovenská národní strana (SNS) dnes přiletělo na návštěvu Ruska. Místopředseda Národní rady Andrej Danko z nacionalistické SNS před odletem na svém účtu na sociální síti X řekl, že Polsko speciálu nepovolilo přelet nad svým územím a že kvůli tomu poletí přes Německo. Už v prosinci v Moskvě jednal slovenský premiér Robert Fico, a to navzdory tomu, že Rusko už skoro tři roky vede útočnou válku proti Ukrajině.
Svět se musí navrátit k politice "maximálního tlaku" vůči Íránu, aby jej proměnil v demokratičtější zemi. V sobotu to podle agentury Reuters při návštěvě Paříže řekl Keith Kellogg, který bude v administrativě prezidenta Donalda Trumpa zastávat funkci zmocněnce pro Ukrajinu. "Tyto tlaky nejsou pouze kinetické, nejde jen o vojenský tlak, musí to také být ekonomický a diplomatický tlak," uvedl generálporučík ve výslužbě na akci exilové íránské Národní rady odporu (NCRI).
Tisíce dronů, které Litva slíbila Ukrajině bránící se ruské invazi, leží v armádních skladech kvůli průtahům způsobeným byrokracií, informuje litevská veřejnoprávní televize a rozhlas (LRT) na svých internetových stránkách. Vláda ve Vilniusu je přitom Ukrajincům slíbila poslat do konce minulého roku.
Jedna z firem, od nichž drony pro ukrajinskou armádu pocházejí, tvrdí, že je dodala už před několika měsíci. "Část dronů jsme dodali v říjnu, část v listopadu, ale zatím nemáme informace o tom, že by byly převezeny na Ukrajinu," řekl šéf společnosti RSI Europe Tomas Milašauskas. Její zástupci zatím nemohli vyškolit ukrajinské vojáky, kteří budou bezpilotní letouny obsluhovat. Podobná situace je podle LRT také u některých dalších firem. Drony jsou stále v Litvě.
Bývalý ministr obrany Laurynas Kasčiunas tvrdí, že zpoždění v dodávkách na Ukrajinu vzniklo kvůli komplikovanému byrokratického procesu. Aby drony došly na místo určení, je podle něho udělat několik kroků, do kterých jsou zapojené agentura pro obranné zdroje, armáda i vláda. Podle exministra jsou tyto kroky logické, ale pokud někde nastane zádrhel, celý proces se "zasekne". Kvůli tomu jsou rozladění výrobci dronů, kteří připomínají, že když ukrajinští vojáci drony nemají, znamená to pro Ukrajinu větší ztráty.
Rusko v noci na dnešek nad ukrajinské území poslalo 94 dronů, uvedlo ukrajinské letectvo na svém účtu na Telegramu. Protivzdušná obrana jich 60 zneškodnila. Ruské ministerstvo obrany informovalo o jednom ukrajinském bezpilotním letounu sestřeleném nad Brjanskou oblastí sousedící s Ukrajinou.
Nad ukrajinským územím se podle letectva 34 ruských dronů ztratilo z radarů a nezpůsobilo žádné škody. Trosky sestřelených bezpilotních strojů poničily několik budov v Charkovské, Sumské a Poltavské oblasti. Nikomu se nic nestalo.
Terčem ruské dělostřelecké palby se v noci na dnešek stalo město Nikopol v Dněpropetrovské oblasti, uvedl šéf regionální vojenské správy Serhij Lysak. Poničené je sídlo firmy. Drony útočily na okolí Zelenodolsku a Kryvého Rihu, hlášeny jsou škody na blíže neurčené infrastruktuře.
Také šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha na sociální síti X napsal, že první "severokorejští váleční zajatci jsou v Kyjevě". Jde podle něho o členy pravidelné severokorejské armády, nikoliv žoldnéře. Tvrzení ukrajinských činitelů nelze nezávisle ověřit.
Zelenskyj uvedl, že nařídil tajné službě SBU, aby k zajatcům zajistila přístup novinářů. "Svět se musí dozvědět, co se děje," napsal ukrajinský prezident.
Jeden ze zajatých mužů údajně zdůrazňoval, že byl v Rusku na vojenském cvičení a ne kvůli válce proti Ukrajině. Lékař starající se o Severokorejce řekl, že toho s úrazem na hlavě ošetří zubař. Druhý má prý otevřenou ránu se zlomeninou dolní končetiny. Na fotografiích a videu má také obvázané obě ruce, lékař se však o tomto zranění nezmiňuje.
Zelenskyj také na sítích zveřejnil fotografie dvou zraněných vojáků asijského vzezření. Jeden z nich měl ruskou vojenskou knížku vystavenou v Tuvské autonomní republice u hranic s Mongolskem. Vyfoceni byli v cele vybavené prostými palandami, ve videu SBU je vidět také jídlo, které mají na stole.
Šéf ukrajinské tajné služby Dechtjarenko řekl, že jeden z vojáků padl do zajetí ve čtvrtek. Severokorejci podle něho nemluví anglicky ani rusky a Ukrajinci s nimi komunikují prostřednictvím tlumočníka ve spolupráci s jihokorejskou tajnou službou (NIS).
Podle Zelenského nebylo snadné zajmout Severokorejce živé. "Rusové a další vojáci ze Severní Koreje své zraněné obvykle dobíjejí a dělají vše pro to, aby zabránili důkazům o účasti jiného státu, Severní Koreje, ve válce proti Ukrajině," napsal ukrajinský prezident.
Oba zajaté muže odvezli do Kyjeva na výslech.
Ukrajinci oznámili, že zajali dva zraněné vojáky ze Severní Koreje v Kurské oblasti . Tito vojáci jsou zároveň prvními, které ukrajinská strana získala živé. Vyplývá to z vyjádření ukrajinského ministra zahraničí Andrije Sybihy nebo mluvčího ukrajinské tajné služby SBU.
Agentura Reuters poznamenala, že Ukrajina už dříve informovala o tom, že v bojích v Kurské oblasti zajala vojáky z KLDR, ale podle ní vždy krátce nato zemřeli.
Druhá skupina Ukrajinců žijících v zahraničí vstoupila do Ukrajinské legie v Polsku a zahájila výcvik pod vedením polských instruktorů. Poprvé se k jednotce přidaly i ženy, uvedl dnes na svém webu list Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinské ministerstvo obrany. "Přijali jsme do jednotky více nováčků než v listopadu. Vypovídá to o tom, že roste důvěra našich občanů vůči této iniciativě. Do legie vstupují motivovaní lidé, kteří si uvědomují svou volbu," řekl podplukovník Petro Horkuša z velitelství legie.
Gawkowski ujistil, že Polsko má efektivní tajné služby, které chrání zemi a mají příslušné informace. "Rusko vede proti Polsku kybernetickou válku. Jsme zemí, která je nejčastějším terčem útoků v Evropské unii a volby budou testem toho, zda polská demokracie přežije," dodal Gawkowski.
Gawkowski neuvedl žádné podrobnosti o skupině. Pouze uvedl, že "šíří dezinformace" a že provádí nábor lidí, kteří "ničí soudržnost politické scény v Polsku". "Nejen polské politické scény, ale i polských voleb," dodal vicepremiér.
Polsko identifikovalo ruskou skupinu pověřenou ovlivněním polských voleb dezinformacemi a podněcováním nestability. Oznámil to dnes podle agentury Reuters polský vicepremiér a ministr digitalizace Krzysztof Gawkowski. V Polsku se mají 18. května konat prezidentské volby. Pokud žádný z kandidátů nezíská přes 50 procent hlasů, odehraje se 1. června kolo druhé. Polské úřady se obávají, že ruské zpravodajské služby se pokusí hlasování ovlivnit v odplatě za polskou pomoc sousední Ukrajině, proti níž Rusko vede agresivní válku. V prosinci přitom muselo zrušit prezidentské volby Rumunsko, protože Moskva do nich podle tamních úřadů zasahovala.
Ruské úřady odmítly žádost odebrat předáka ruské opozice Alexeje Navalného ze seznamu teroristů a extremistů, i když je Navalnyj už po smrti. S odvoláním na Juliji Navalnou, vdovu po Navalném, to dnes uvedla agentura Reuters.
Ukrajina dnes obdržela první platbu ve výši tři miliardy eur (75,3 miliardy Kč) z půjčky Evropské unie, na které se Brusel shodl s partnery ze zemí skupiny G7. Informovala o tom na sociální síti X šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová a přijetí peněz potvrdil i ukrajinský premiér Denys Šmyhal. Půjčka je kryta výnosy ze zmrazených ruských aktiv v Evropě a její celková hodnota je 50 miliard dolarů (1,2 bilionu Kč). EU k této částce přispívá 35 miliardami eur (879 miliard Kč).
Kyjev provádí stovky zátahů proti převaděčům Ukrajinců, kteří se pokoušejí vyhnout odvodům do armády útěkem přes hranice. Napsala o tom agentura AFP s odvoláním na ukrajinskou policii. Ukrajina již několik měsíců vede rozsáhlou náborovou kampaň s cílem posílení své armády, jež usiluje o zabránění postupu výrazně větší ruské armády na východě Ukrajiny. Mobilizace podle AFP vyvolala paniku mezi ukrajinskými muži. Tisíce z nich nelegálně překročily hranice do Evropy, často nebezpečnými pašeráckými trasami přes hory nebo řeky.
Neochota "jistých politiků" ukončit závislost na ruském plynu je tím skutečným problémem, reagovalo dnes podle agentury Reuters ukrajinské ministerstvo zahraničí na postup slovenského premiéra Roberta Fica. Fico opakovaně ostře kritizuje Ukrajinu i jejího prezidenta Volodomyra Zelenského poté, co země po předchozích upozorněních už na konci roku neprodloužila dohodu o tranzitu ruského plynu přes své území.
Kreml pravděpodobně přišel o čtyři stovky vojáků během jediné bojové operace, když se pokoušel získat kontrolu nad vesnicí Machnovka v západoruské Kurské oblasti. "Přišli o prapor pěchoty, včetně severokorejských vojáků a ruských výsadkářů," informoval už minulý týden ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ruský prezident Vladimir Putin se podle slovenského premiéra Roberta Fica zaručil, že Moskva dostojí svým závazkům ohledně dodávek plynu. Rusko označil premiér za spolehlivého dodavatele.
Dva lidi zabil a další dva zranil úder ukrajinské armády na samoobsluhu v Ruskem ovládaném městě Doněck na východě Ukrajiny, napsala agentura Reuters s odvoláním na ruské úřady. Rusko naopak v noci na dnešek na Ukrajinu zaútočilo 72 drony, 33 z nich obrana sestřelila a 34 zmizelo z radarů, aniž by zasáhly své cíle. S odvoláním na vzdušné síly ukrajinské armády o tom informovala agentura Reuters. Ruské ministerstvo obrany podle webu stanice BBC hlásí za noc sestřel 40 ukrajinských dronů.
Německý kancléř Olaf Scholz zablokoval další vojenskou pomoc, kterou chtěli Ukrajině ještě před únorovými parlamentními volbami poslat ministr obrany Boris Pistorius a ministryně zahraničí Annalena Baerbocková. S odvoláním na své zdroje o tom dnes informoval časopis Der Spiegel. Podle něj měl mít balíček hodnotu zhruba tří miliard eur (75 miliard Kč).
Ruský prezident Vladimir Putin se chce setkat, připravuje se schůzka, řekl příští americký prezident Donald Trump, který se do Bílého domu vrátí 20. ledna. Žádný časový plán ohledně rozhovorů se šéfem Kremlu však neposkytl, napsala agentura Reuters.
"Chce se setkat a připravujeme to," řekl Trump ve své floridské rezidenci Mar-a-Lago s odkazem na Putina. "Řekl to dokonce veřejně a my tu válku musíme ukončit," dodal politik. V úterý řekl, že doufá, že se podaří uzavřít příměří v rusko-ukrajinské válce do šesti měsíců od jeho nástupu do funkce. Dříve tvrdil, že válku ukončí do 24 hodin po nástupu do úřadu.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek podle ruské státní agentury TASS uvedl, že Putin jenom uvítá, pokud Trump vytrvá ve své vůli obnovit kontakty i po svém nástupu do úřadu. Moskva podle Peskova zatím neobdržela z americké strany žádnou žádost.
Zprávy z pátku 10. ledna
Šestice poslanců slovenských vládních stran Směr-sociální demokracie a Slovenská národní strana poletí do Moskvy v neděli. Kromě místopředsedů sněmovny Andreje Danka a Tibora Gašpara je v delegaci například i šéf zahraničního výboru Národní rady Marián Kéry (Směr). Informoval o tom dnes slovenský server Denník N.
Rusko na Ukrajinu od začátku invaze před téměř třemi lety svrhlo více než 51 tisíc naváděných leteckých bomb, z toho zhruba 40 tisíc loni. Uvedlo to dnes ukrajinské letectvo na platformě Telegram. Naváděné bomby, označované také jako klouzavé či chytré, jsou vysoce destruktivní a je obtížné je sestřelit. Jde o konvenční zbraně odpalované ze vzduchu.
Recipročním opatřením vůči Kyjevu může být zastavení humanitární pomoci na Ukrajinu i snížení či odnětí dávek pro ukrajinské uprchlíky, řekl slovenský premiér Robert Fico v Bruselu. Zmínil rovněž možnost zastavení dodávek elektřiny na Ukrajinu i to, že při jednáních v Evropské unii týkajících se Ukrajiny použije Bratislava své právo veta.
"Když nás bude ukrajinský prezident dále poškozovat, poškozovat EU, Slovenská republika ukáže, že je suverénní zemí," uvedl předseda slovenské vlády po setkání s eurokomisařem pro energetiku Danem Jörgensenem.
Americký ministr obrany Lloyd Austin oznámil další vojenskou pomoc Ukrajině za 500 milionů dolarů, další balíčky pomoci slíbily podle něj Norsko či Dánsko.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes prohlásil, že v zájmu Spojených států je stát po boku Ukrajiny. Učinil tak na začátku schůzky takzvané kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny na americké letecké základně Ramstein, která je poslední před nástupem nového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle Zelenského by bylo pošetilé nepokračovat ve spolupráci v ramsteinské skupině. Spojence také vyzval, aby Ukrajině dodali slíbené systémy protivzdušné obrany.
Situace v Kupjansku na východě Ukrajiny je extrémně složitá, ruská armáda je dva kilometry od města. Dnes o tom informoval portál Ukrajinska pravda. Kurachove v Doněcké oblasti zřejmě padlo, jeho ztrátu ale Kyjev nepotvrdil, ačkoli Rusové jeho dobytí ohlásili.
Ruský prezident Vladimir Putin vítá zájem nastupujícího amerického prezidenta Donalda Trumpa o vzájemný kontakt, prozatím ale žádná taková žádost nepřišla. Dnes to podle agentury Reuters prohlásil kremelský mluvčí Dmitrij Peskov, podle kterého je třeba nejprve vyčkat, až se Trump úřadu v Bílém domě ujme. Prezidentský slib složí Trump 20. ledna.
Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu 70 dronů, 46 z nich obrana sestřelila a zbývajících 24 byly návnady, takže nepředstavovaly hrozbu a do cíle nedoletěly. S odvoláním na velitelství vzdušných sil ukrajinské armády o tom informoval portál RBK-Ukrajina.
Ukrajinská armáda ztrácí další město na východě země. Server DeepState, který má informace přímo od ukrajinských vojáků na frontě, popsal špatnou situaci obránců v Kurachove.
Slovenský premiér Robert Fico prohlásil, že důvodem cesty do Moskvy byla snaha zajistit zemní plyn pro Slovensko. Krátce před Vánocemi se sešel v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Na Facebooku poznamenal, že se mu dodávky plynu zařídit podařilo. Po zastavení tranzitu plynu z Ruska přes Ukrajinu dostává Slovensko tuto energetickou surovinu z Ruska přes Maďarsko.
Vážené čtenářky, vážení čtenáři, vítejte u nového online přenosu. Všechny starší informace najdete zde.