Ukrajinci mají za sebou další noc leteckých poplachů. Drony ovšem letěly i do Ruska
Francie vynaloží v příštích dvou letech dodatečných 6,5 miliardy eur (160 miliard korun) na obranné výdaje s ohledem na nové a bezprecedentní hrozby, uvedl dnes podle tiskových agentur AFP a AP francouzský prezident Emmanuel Macron. V projevu vpředvečer výročí pádu Bastily také prohlásil, že Evropa od konce druhé světové války v roce 1945 nikdy nečelila takovým hrozbám, ať už ze strany Ruska nebo v podobě teroristických či kybernetických útoků.
Macron upřesnil, že chce usilovat o to, aby Francie v roce 2026 přidala na obranný rozpočet 3,5 miliardy eur a rok nato tři miliardy eur. V roce 2027, posledním jeho druhého funkčního období, by tak měla Francie vynaložit na obranu celkem 64 miliard eur, což je podle agentury AFP dvojnásobek ve srovnání se začátkem Macronova prvního prezidentského mandátu před deseti lety.
Zástupci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) v ukrajinské Záporožské jaderné elektrárně v noci na neděli slyšeli v okolí elektrárny stovky výstřelů z ručních zbraní. Podle MAAE taková vojenská aktivita může ohrozit jadernou bezpečnost, uvedl generální ředitel agentury Rafael Grossi. Už v sobotu upozornil, že agentura byla informována o nepotvrzeném dronovém útoku na radnici ve městě Enerhodar, kde žije většina zaměstnanců záporožské elektrárny. Areál záporožské jaderné elektrárny i město Enerhodar jsou od března 2022 okupovány ruskou armádou.
"S tím, jak se útoky dronů během války stávají stále častějšími, rostou i rizika, která představují pro bezpečnost ukrajinských jaderných elektráren. Jsem hluboce znepokojen zvýšenou četností takových incidentů. V případě záporožské elektrárny navíc zvyšují psychický stres zaměstnanců elektrárny, což může mít rovněž dopad na jadernou bezpečnost," varoval Grossi.
Premiér Petr Fiala (ODS) požádal předsedu slovenské vlády Roberta Fica, aby na úrovni Evropské unie neblokoval připravený 18. balík protiruských sankcí. V dopise odeslaném v sobotu uvedl, že je to důležité nejen kvůli ukrajinským civilistům, kteří čelí stále silnějšímu ruskému bombardování, ale také vzhledem ke společné historii a bolestné zkušenosti s agresivní politikou Moskvy a okupací.
Slovensko, které dlouhodobě odebírá plyn z Ruska, podmiňuje svůj souhlas s 18. balíčkem sankcí EU vůči Moskvě za její pokračující agresi vůči Ukrajině vyřešením svých obav například ohledně budoucích dodávek plynu. Ke schválení sankcí je potřebný jednomyslný souhlas členských zemí evropského bloku. Slovenský premiér v sobotu uvedl, že Slovensko chce do úterý dohodu s Evropskou unií ohledně požadavků Bratislavy k plánu Evropské komise postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do EU. Pokud Slovensko dostane minimální záruky v této záležitosti, bude podle Fica moci EU přistoupit k hlasování o novém balíku protiruských sankcí.
Reportéři Aktuálně.cz Matyáš Zrno a Petr Židek potkali Viktorii, Oksanu a Maju v podchodu jednoho kyjevského činžáku, kde pletly maskovací sítě pro vojáky. Oksana se tím zabývá už od roku 2014, ostatní se přidaly po ruské invazi v únoru 2022. Každý den se k nim připojuje zhruba dvacet dalších žen, některé na chvíli, jiné na několik hodin. Celkem už upletly přes 1200 maskovacích sítí.
Ruské síly dobyly vesnice Mykolajivka a Myrne v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Oznámila to agentura Reuters s odvoláním na prohlášení ruského ministerstva obrany. Dodala ovšem, že tvrzení z bojiště nelze bezprostředně ověřit. Předtím Rusko i Ukrajina hlásily další dronové útoky nepřítele.
Obec Myrne, kterou ruské ministerstvo nazvalo sovětským názvem Karl Marx, leží blízko administrativní hranice mezi Doněckou a Dněpropetrovskou oblastí. Podle ministerstva ruské síly pronikly hluboko do obrany nepřítele.
Ukrajinská tajná služba SBU při speciální operaci v Kyjevské oblasti zabila agenty ruské tajné služby FSB podezřelé z vraždy plukovníka SBU Ivana Voronyče. SBU to v neděli uvedla na sociální síti Telegram.
SBU se domnívá, že za Voronyčovou čtvrteční smrtí stojí agenti FSB, a dnes se je pokusila zadržet. Přímo ze zabití Voronyče jsou podezřelé dvě osoby, muž a žena, kteří dostali pokyn sledovat důstojníka SBU, zjistit jeho denní režim a trasy pohybu a poté převzít z úkrytu pistoli s tlumičem. Podle SBU při pokusu o zadržení ruští agenti kladli ozbrojený odpor, došlo k přestřelce a byli zastřeleni. Úřad však neupřesnil, kolik agentů FSB bylo při incidentu zabito.
Voronyč mnoho let sloužil v oddělení ochrany národní státnosti SBU ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny. Po vypuknutí povstání Ruskem podporovaných separatistů v Donbasu na východě Ukrajiny proti nové vládě v Kyjevě přešel do kontrarozvědky, podílel se na zatýkání záškodníků a bojoval proti Rusům, řekl serveru RBK-Ukrajina někdejší pracovník SBU Jurij Mychalčyšyn.
Rusko i Ukrajina hlásí další dronové útoky nepřítele. Moskva tvrdí, že během noci zničila 36 ukrajinských strojů nad čtyřmi regiony. Kyjev uvedl, že Rusko od sobotního večera do nedělního rána zaútočilo 60 drony.
Agentura Interfax s odvoláním na informace ruského ministerstva obrany napsala, že v noci na neděli bylo nad čtyřmi ruskými regiony zničeno 36 ukrajinských dronů. Nad Belgorodskou oblastí bylo sestřeleno 26 dronů, nad Voroněžskou oblastí čtyři a po třech nad územím Lipecké a Nižegorodské oblasti.
Podle ukrajinských ozbrojených sil se ruské noční útoky zaměřily na Doněckou, Sumskou a Dněpropetrovskou oblast. Síly ukrajinské protivzdušné obrany sestřelily 20 dronů na severu, východě, západě a středu země, 20 dronů však zasáhlo cíle na pěti místech. Kolem půlnoci dron ve městě Slovjansk v Doněcké oblasti poškodil nemocnici a mateřskou školu, napsal zpravodajský server Ukrinform.
Zprávy z neděle 13. července
Okupovaná část ukrajinské Záporožské oblasti na jihu Ukrajiny se potýká s rozsáhlými výpadky dodávek elektřiny a vody. Systém zásobování se zhroutil v době veder, informovala dnes agentura DPA s odvoláním na okupační úřady.
"Kvůli vysokým teplotám vzduchu nastala v systému zásobování elektřinou v Záporožské oblasti kritická přetížení zařízení," uvedl podle agentury TASS šéf Moskvou ustanovené správy v okupované části Záporožské oblasti Jevhen Balyckyj (rusky Jevgenij Balickij). Takzvaný blackout zasáhl mimo jiné dvě největší města v okupované části oblasti Melitopol a Berďansk.
Kvůli problémům s elektrickou sítí byly v těchto městech i v dalších okresech zastaveny také dodávky vody, dodal Balyckyj.
Teploty v regionu během dne vysoko překročily 30 stupňů Celsia. Zastaralá a navíc válkou poničená infrastruktura není na takové podmínky stavěná, podotkla DPA.
Rusko má části Záporožské oblasti pod kontrolou od března 2022, včetně Záporožské jaderné elektrárny v Enerhodaru. Kvůli pokračujícím bojům a nebezpečí jaderné katastrofy byl provoz elektrárny, která byla do ruské invaze nejvýkonnější jadernou elektrárnou v Evropě, zastaven.
Ještě v lednu 2022, měsíc před vypuknutím války na Ukrajině, hrál Serhij Stachovskyj tenis. V roce 2013 například na slavném turnaji ve Wimbledonu vyřadil tehdejšího obhájce vítězství Rogera Federera. Pak přišla válka a místo na tenisovém kurtu nyní Stachovskyj bojuje na frontě, ve speciální jednotce tajné služby SBU.
Ruské vzdušné údery v noci na sobotu usmrtily nejméně šest lidí na západě Ukrajiny, dalších 23 zranily. Podle prvotních zpráv si útoky vyžádaly jen dva životy, přesnější informace přinesly místní úřady. Dva lidé zemřeli a dalších 14 utrpělo zranění ve městě Černivci na hranicích s Rumunskem. Devět raněných hlásí také Lvovská oblast. Při raketovém útoku v Dněpropetrovské oblasti zemřeli dnes ráno dva lidé, uvedl tamní gubernátor. Dva oběti nově hlásí také Sumská oblast.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov se v sobotu setkal v severokorejském přístavním městě Wonsan na poloostrově Kalma se severokorejskou ministryní zahraničí Čche Son-hui a také se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem. Podle ruské agentury TASS Pchjongjang znovu vyjádřil podporu ruským vojenským akcím na Ukrajině.
"Vyměnili jsem si názory na situaci kolem ukrajinské krize. Naši korejští přátelé potvrdili svou pevnou podporu všem cílům speciální vojenské operace, stejně jako akcím ruského vedení ozbrojených sil," citovala agentura TASS Lavrova. Rusko invazi označuje jako speciální vojenskou operaci. Lavrov také varoval USA, Jižní Koreu a Japonsko před vytvořením bezpečnostního partnerství zaměřeného na KLDR.
Lavrov do KLDR přicestoval v pátek z malajsijského Kuala Lumpuru, kde se zúčastnil jednání ministrů zahraničí ASEAN. Jeho návštěva je dalším z řady vysoce postavených setkání mezi Moskvou a Pchjongjangem, které odrážejí stále užší spolupráci obou zemí. Ta nyní zahrnuje i novou vzájemnou obrannou dohodu a nasazení tisíců severokorejských vojáků na pomoc ruským jednotkám během invaze na Ukrajinu.
Později ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že se Lavrov setkal také s Kimem. Na sociální síti telegram pak zveřejnilo fotografii obou mužů, která byla pořízena při setkání.
Slovensko chce do úterý dohodu s Evropskou unií ohledně požadavků Bratislavy k plánu Evropské komise postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do EU. Pokud Slovensko dostane minimální záruky v této záležitosti, bude moci EU přistoupit k hlasování o novém balíku protiruských sankcí. Vyplývá to ze sobotního prohlášení slovenského premiéra Roberta Fica.
Proč se Ázerbájdžán nebojí profackovat Rusy? Kdo je víc závislý: Baku na Moskvě, nebo Moskva na Baku? A jak vypadá politická mapa Kavkazu? O tom si v novém díle Kaviárových toustů povídal novinář Jiří Just s Jánem Cingelem, šéfem think-thanku Strategic Analysis, zabývajícím se západním Balkánem a Kavkazem.
Obsáhlá zpráva s infografikou a barevnými mapami označenými tlustými útočnými šipkami modeluje teoretickou válku Ruska s NATO. Zveřejnila ji začátkem minulého týdne agentura Bloomberg. Novináři odhadují, že takový konflikt by svět stál 1,5 bilionu dolarů (35,25 bilionu korun českých).
Rusko v noci na dnešek opět zaútočilo na Ukrajinu drony a raketami, které zasáhly zejména západ země. O život přišly nejméně dvě osoby ve městě Černivci na hranicích s Rumunskem. Škody na budovách hlásí města Lvov, Luck a Charkov a další regiony. Uvedl to na sociální sítí X ministr zahraničí Andrij Sybiha a zopakoval výzvu k přísnějším sankcím vůči Moskvě. Prezident Volodymyr Zelenskyj upřesnil, že Rusko vyslalo na Ukrajinu v noci 597 dronů a 26 raket.
Russia continues to escalate its terror, launching another barrage of hundreds of drones and missiles, damaging residential areas, killing and injuring civilians.
— Andrii Sybiha 🇺🇦 (@andrii_sybiha) July 12, 2025
Western cities of Chernivtsi, Lviv, and Lutsk suffered a particularly horrible attack, other regions were also hit.… pic.twitter.com/hLJFe03xqL
Ruští experti jsou podle listu v názorech na letadlové lodi rozděleni. Někteří je pokládají za nezbytné, druzí je zatracují. "Letadlové lodě jsou velice drahá a neefektivní námořní zbraň. Budoucnost patří nosičům robotizovaných zbraní a bezpilotních letounů," usoudil bývalý velitel Tichooceánské flotily admirál Sergej Avakjanc.
Rusko přesto ve svých námořních plánech do roku 2030 počítá s tím, že Severní a Tichooceánská flotila by měly disponovat uskupením okolo letadlové lodi, upozornil kontraadmirál Michail Čekmasov. Připustil, že na to se ale sotva najdou peníze, když pro Rusko je nyní hlavní dosáhnout vítězství ve válce proti Ukrajině.
Jediné ruské letadlové lodi Admirál Kuzněcov hrozí, že skončí ve šrotu, upozornil ruský list Izvestija. Ministerstvo obrany již zastavilo opravu a modernizaci plavidla a velitelství vojenského námořnictva a vedení ruských loděnic v nejbližší době rozhodnou o dalším osudu vlajkové lodi ruského námořnictva.
Experti nevylučují, že morálně i fyzicky zastaralou letadlovou loď odepíšou a odešlou do šrotu, napsal deník s odvoláním na své zdroje. Loděnice odkázaly dotazy listu na ministerstvo obrany, které se nevyjádřilo, dodaly Izvestija.
Zprávy ze soboty 12. července
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov přistál ve Wonsanu v Severní Koreji. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na státní agenturu KCNA. Šéf ruské diplomacie tak zahájil plánovanou třídenní návštěvu země, která je blízkým spojencem Moskvy.
Pchjongjang aktivně podporuje válku proti Ukrajině - poskytl nejen množství munice, raket a dalších zbraní, ale i tisíce severokorejských vojáků. Ti se zapojili do bojů proti ukrajinským jednotkám v ruské Kurské oblasti.
Spojené státy obnovily dodávky vojenské pomoci Ukrajině, potvrdil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve večerním vystoupení na sociálních sítích. Upozornil, že se připravují i nové balíky evropské pomoci.
Nejméně sedm civilistů přišlo o život a dalších devět utrpělo zranění při čtvrtečních ruských útocích v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámil dnes šéf oblastní správy Vadym Filaškin, jehož vyjádření citovala ukrajinská média. Mezi oběťmi Filaškin zmínil tři zabité v Pokrovsku, který se zdá být hlavním cílem ruské ofenzivy usilující o ovládnutí celé Doněcké oblasti. Dalšího civilistu, 39letého cyklistu, dnes zabil ruský dron v Chersonu na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prikudin. Jednasedmdesátiletá žena zahynula při ruském ostřelování Záporožské oblasti, informoval gubernátor Ivan Fedorov.
Trump signalizuje, že se už nemíní nechat "krmit spoustou keců" od Vladimira Putina. Šéf Bílého domu oznámil, že v pondělí plánuje "důležitý projev" ohledně Ruska. "Myslím, že v pondělí budu mít k Rusku důležité prohlášení," řekl Trump v telefonickém rozhovoru pro americký televizní kanál NBC News.
Ruská invaze na Ukrajinu v roce 2022 vyhnala z domovů téměř deset milionů lidí. Asi 3,8 milionu se přesunulo jinam na Ukrajině, 5,6 milionu uprchlo do zahraničí. Většina z uprchlíků, kteří museli odejít v důsledku bojů v poslední době, už chce zůstat blízko svých původních domovů, uvedla zástupkyně Úřadu vysokého komisaře OSN pro uprchlíky pro Ukrajinu.
Rusko dnes oznámilo, že uzavře polský generální konzulát v Kaliningradské oblasti v odvetě za rozhodnutí Varšavy zavřít ruský generální konzulát v Krakově na jihu Polska. Oznámily to dnes agentury s odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí. Polská strana uzavření konzulátu v Krakově vysvětlovala žhářským útokem v obchodním centru ve Varšavě, za kterým podle ní stálo Rusko. Polské ministerstvo zahraničí nyní uvedlo, že na ruské rozhodnutí adekvátně odpoví.
Moskva od Kyjeva očekává, že jí navrhne termíny pro další přímé rozhovory mezi oběma stranami válečného konfliktu na Ukrajině. Uvedl to dnes mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Nové dodávky zbraní ze zemí Severoatlantické aliance pro Ukrajinu, o nichž v noci na dnešek hovořil americký prezident Donald Trump, přitom označil za pouhý obchod.
"Tyto plány by měly podléhat pravidlům profesního tajemství a neměly by být zveřejňovány bez souhlasu příslušného členského státu," stojí v dokumentu, který vypracovalo Dánsko. Právě Dánsko tento půlrok předsedá Radě EU a vede vyjednávání s členskými státy. "Profesní tajemství" by znamenalo, že Brusel informace nemůže zveřejnit ani předat jiné osobě či orgánu, dodává dokument.
Vlády členských zemí EU chtějí, aby Brusel utajil, jakým způsobem plánují postupně ukončit dovoz ruského plynu a ropy do konce roku 2027. Vyplývá to z interního dokumentu, do kterého nahlédla agentura Reuters. Jednotlivé země musejí v této souvislosti připravit národní plány, jak uvedeného kroku dosáhnout. Unijní vlády přitom požadují, aby Evropská komise tyto plány nezveřejňovala.
Ruslanovi je 49 let, z toho jedenáct let žil a pracoval v Česku. Vrátil se na Ukrajinu, aby mohl bojovat. Stejně jako jeho dva synové, z nichž jeden mu dokonce velí.
Podmíněný trest vyměřil dnes soud v Plzni padesátiletému Zdeňku Holzknechtovi obžalovanému z napadení dvou žen z Ukrajiny na pouti v Plasích v roce 2023. Souzený majitel pouťových atrakcí čelil obžalobě z ublížení na zdraví, výtržnictví a z násilí proti skupině obyvatel a proti jednotlivci. Hrozilo mu až pětileté vězení. Soud ho uznal vinným pouze z výtržnictví a vyměřil mu půlroční podmíněný trest se zkušební lhůtou 18 měsíců. Dospěl k závěru, že nelze bez pochybností odsoudit muže i za zranění jedné z žen, neprokázalo se ani, že se výtržnosti dopustil kvůli ukrajinské národnosti žen.
Soud v ruském Čeljabinsku dnes rozhodl ve prospěch návrhu prokuratury, která žádá zabavení akcií podnikatele Konstantina Strukova v těžařské společnosti Južuralzoloto (UGC) ve prospěch státu. Informovala o tom ruská tisková agentura Interfax. Ruské úřady už dříve zakázaly Strukovovi a členům jeho rodiny vycestovat a minulý týden jej zadržely při pokusu odletět ze země v soukromém letadle do Turecka.
Německé ministerstvo obrany dnes popřelo zprávu portálu Politico o tom, že Berlín chce koupit dalších 15 amerických stíhaček F-35, aby měl celkem 50 kusů těchto moderních strojů páté generace. Server se odvolával na několik svých zdrojů a uváděl, že rozšířený nákup amerických F-35 by překlenul problematické hledání dohody mezi Německem, Francií a Španělskem o budoucím evropském letounu FCAS. Letouny F-35 si pořizuje také Česko.
Německo si chce koupit šest nových fregat, od výrobce má ale informace o zpoždění, oznámilo podle Reuters německé ministerstvo obrany.
Trump v noci na dnešek SELČ bez podrobností prohlásil, že ho Moskva zklamala a že zřejmě v pondělí učiní důležité prohlášení k Rusku.
Náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov dnes podle tiskové agentury RIA řekl, že pozitivní trend v rusko-amerických vztazích pokračuje a neztrácí na síle, přestože americká administrativa "kličkuje". "Ne, nesouhlasím s tím, že pozitivní trend ve vztazích mezi Moskvou a Washingtonem slábne," citovala Rjabkova agentura RIA.
"Jsem z Ruska zklamaný, ale uvidíme, co se stane v příštích několika týdnech," uvedl šéf Bílého domu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio ve čtvrtek podle agentury Reuters řekl po setkání s ruským protějškem Sergejem Lavrovem v Kuala Lumpuru, že Trump je zklamaný, že Moskva není pružnější ohledně ukončení války na Ukrajině. Lavrov na schůzce představil nový koncept ohledně Ukrajiny, řekl podle agentury AFP Rubio s tím, že ho projedná s Trumpem.
Spojené státy dodají Ukrajině zbraně prostřednictvím Severoatlantické aliance (NATO), která za ně zaplatí, řekl v noci na dnešek americký prezident Donald Trump stanici NBC News. Šéf Bílého domu dále uvedl, že ho Moskva zklamala a zřejmě učiní v pondělí důležité prohlášení k Rusku, aniž by uvedl podrobnosti.
Ukrajinské úřady podle ruské služby BBC varovaly také před hrozbou vzdušných útoků v Sumské oblasti a v regionálním centru Sumách se ozývaly výbuchy. Na začátku noci ruské drony Šáhed útočily na Mykolajiv, na jeho okraji vypukl podle místních úřadů požár, uvedla BBC.
Rusové ráno zaútočili bezpilotními letouny na ukrajinské město Charkov, ve čtvrti Saltivka vypukl požár, na místě jsou zranění, napsal server Ukrajinska pravda s odvoláním na starostu tohoto druhého největšího ukrajinského města Ihora Terechova a šéfa správy Charkovské oblasti Oleha Syněhubova. Ve městě byly podle Ukrajinské pravdy slyšet exploze.
Ruské ministerstvo obrany dnes ráno oznámilo sestřelení 155 ukrajinských dronů během noci. Při pádu bezpilotního letounu na území zemědělského podniku zahynul v ruské Lipecké oblasti člověk a další byl zraněn, uvedl v noci na dnešek gubernátor regionu Igor Artamonov. Ukrajinské úřady informují o útocích ruských dronů. Ve městě Čuhujiv v Charkovské oblasti jsou tři zranění, uvedla starostka Halyna Minajevová podle agentury AFP. Celkový rozsah ruských nočních úderů zatím není znám.
Trumpův tým hodlá vybrat zbraně z amerických zásob, přičemž podle jednoho zdroje by jejich hodnota mohla dosáhnout přibližně 300 milionů dolarů. Balík by mohl zahrnovat střely do systémů Patriot a útočné rakety středního doletu, rozhodnuto o konkrétních zbraních ale ještě nebylo, uvedly zdroje. Pentagon ani Bílý dům se k těmto informacím nevyjádřily.
Americký prezident Donald Trump poprvé od svého lednového návratu do úřadu pošle Ukrajině zbraně na základě pravomoci, kterou často využíval jeho předchůdce Joe Biden. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na dva zdroje obeznámené s rozhodnutím Bílého domu. Současná americká administrativa zatím podle Reuters posílala Kyjevu pouze zbraně schválené ještě Bidenem.
zprávy z pátku 11. července
Maďarsko si dnes předvolalo ukrajinského velvyslance, aby protestovalo proti smrti člena maďarské menšiny, který byl podle Budapešti ubit při nucené mobilizaci do ukrajinské armády, což Kyjev popírá.
"Je nehorázné a nepřijatelné umlátit někoho k smrti, a to ještě Maďara, jen proto, že nechtěl jít do války a nechtěl se účastnit nesmyslného zabíjení," napsal na facebooku náměstek maďarského ministra zahraničí Levente Magyar. "Na Ukrajině byl zabit Maďar jen proto, že nechtěl do války," dodal.
Tvrdil, že armádní náborčí při nuceném odvodu do vojska zbili Maďara ze Zakarpatské oblasti, který později podlehl zraněním. Ukrajinští vojáci měli muže bít železnou tyčí, natlačit do dodávky a odvézt do náborového centra. Rodinným příslušníkům prý tvrdili, že je vše v pořádku, ale dotyčný muž nakonec na následky zranění zahynul.
Šéf vojenské správy Tymur Tkačenko upřesnil, že počet zraněných po ranním útoku na Kyjev stoupl na 25. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko během téměř desetihodinového nočního útoku, jehož hlavním cílem byl Kyjev, vyslalo na Ukrajinu 18 střel včetně balistických raket a zhruba 400 dronů. Západní spojence vyzval k urychlenému uvalení dalších sankcí na Moskvu. Při ruském útoku bylo lehce poškozeno velvyslanectví Vatikánu v ukrajinské metropoli.
Po konstruktivním jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem obdržela Ukrajina všechny nezbytné politické signály ohledně obnovy dodávek vojenské pomoci, řekl dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům v Římě.
Koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, chce podle premiéra Petra Fialy (ODS) přimět Rusko k jednání o míru na Ukrajině. Dnešní jednání, kterému předsedali britský premiér Keir Starmer a francouzský prezident Emmanuel Macron, bylo dosud největší a poprvé se zúčastnily i Spojené státy, informoval Fiala na síti X. Jednání se týkalo vojenské podpory Ukrajiny a ekonomického tlaku na Rusko, informoval úřad vlády.
Fiala se stejně jako ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, německý kancléř Friedrich Merz či zmocněnec USA pro Ukrajinu Keith Kellogg se připojil přes video. "Chceme Rusko přimět k jednání o míru! Dnes proběhlo dosud největší jednání v rámci koalice ochotných. Sešlo se přes třicet zemí a jednání se dokonce poprvé zúčastnily i Spojené státy," dodal Fiala.
Koalice ochotných se rozšiřuje. Chceme Rusko přimět k jednání o míru!
— Petr Fiala (@P_Fiala) July 10, 2025
Dnes proběhlo dosud největší jednání v rámci koalice ochotných! Sešlo se přes třicet zemí a jednání se dokonce poprvé zúčastnily i Spojené státy. Pokud chceme v Evropě mír, nesmíme ustupovat agresorům. Proto… pic.twitter.com/vQKHpeICGU
V Litvě se dnes zřítil dron, který přiletěl z Běloruska. Litevská ministryně obrany Dovilé Šakalienéová podle agentur uvedla, že šlo o dron Gerbera, který nepředstavoval pro obyvatele ohrožení, protože nenesl žádné výbušniny. Gerbera je podle dostupných informací ruský typ sloužící během náletů na ukrajinská města jako návnada ke zmatení protivzdušné obrany.
Paříž bude novým stálým ústředím takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu, která se již přes tři roky brání ruské agresi. Dnes to uvedl Londýn. Po prvním roce by se pak ústředí mělo přesunout do Británie. V plánu je podle spojenců i budoucí koordinační buňka v Kyjevě.
Neznámý pachatel dnes v Kyjevě zastřelil plukovníka tajné služby SBU pěti výstřely z pistole s tlumičem. Střelce se nepodařilo dopadnout, informují ukrajinská média. SBU uvedla, že společně s policií podniká kroky k objasnění zločinu a dopadení viníků. Jméno zastřeleného důstojníka zprvu nezmiňovala, ale anonymní zdroje médiím potvrdily, že obětí se stal plukovník Ivan Voronyč.
BREAKING: Ukrainian Intelligence (SBU) Colonel Ivan Voronych—accused of several sabotage attacks in Russia—was shot dead in Kyiv.
— Clash Report (@clashreport) July 10, 2025
CCTV shows a gunman firing five silenced shots before fleeing the scene. pic.twitter.com/cGH8Kevtmn
Evropská komise propustila tlumočnici z ukrajinštiny najatou na tlumočení setkání nejvyšších představitelů EU. Během jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským loni v prosinci si podle všeho psala poznámky, což je na podobných jednáních zakázáno a existovaly tak obavy z narušení bezpečnosti. O incidentu jako první informoval francouzský deník Le Monde. Podle serveru Meduza na zvláštní chování tlumočnice upozornili její čeští kolegové.
Německo je připraveno koupit od Spojených států systémy protivzdušné obrany Patriot a poskytnout je Ukrajině, prohlásil dnes na konferenci o obnově Ukrajiny v Římě německý kancléř Friedrich Merz. Informují o tom agentury.
"Jsme připraveni nakoupit od USA další systémy Patriot a poskytnout je Ukrajině," řekl Merz na konferenci o podpoře Ukrajiny, kde jednal o protivzdušné obraně s prezidentem Volodymyrem Zelenským a dalšími představiteli. Kyjevu slíbil trvalou a stálou podporu a vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby stál při Evropanech a Ukrajinu podpořil. "Zůstaňte po našem boku a zůstaňte po boku Evropanů; jsme na stejné vlně a usilujeme o stabilní politické uspořádání tohoto světa," řekl Merz na adresu USA a Rusku důrazně vzkázal: "Nevzdáme se!".
Především od představitelů největších evropských zemí na mezinárodní konferenci pro obnovu Ukrajiny v Římě dnes několikrát jasně zaznělo, že Ruskem napadenou zemi nenechají ani padnout, ani agresorovi napospas. Novinářům to dnes řekl český prezident Petr Pavel.
Podle hlavy státu vrcholní představitelé řady států ujišťovali, že budou pokračovat ve vojenské, finanční, materiální podpoře tak, aby Ukrajina uhájila maximum ze svého území. "Že budeme vyvíjet větší tlak na Rusko, aby se konečně rozhodlo zúčastnit se mírových jednání. V okamžiku, kdy bude dosaženo mírové dohody, že začne bez jakéhokoliv zdržení poválečná obnova Ukrajiny," podotkl Pavel.
Na Rusko je třeba pomocí sankcí vyvíjet větší tlak, prohlásila dnes italská premiérka Giorgia Meloniová novinářům po zahájení mezinárodní konference o obnově Ukrajiny. Premiérka také podle agentury ANSA přivítala rozhodnutí Spojených států zúčastnit se vůbec poprvé jednání takzvané koalice ochotných, tedy zemí podporujících Ukrajinu v její obraně proti ruské agresi.
Základem plánu pro obnovu Ukrajiny musí být globální politická koalice, která spojí členské státy Evropské unie s demokratickými partnery, jako jsou Spojené státy, Británie, Kanada či Japonsko. O prioritách rekonstrukce, zajištění zdrojů a dodávek je nutné rozhodovat centralizovaně, obnova také musí být vedena soukromými investory. V projevu na dnešní mezinárodní konferenci v Římě to řekl český prezident Petr Pavel.
Evropská komise dnes oznámila finanční podporu Ukrajině ve výši 2,3 miliardy eur (57 miliardy Kč) na obnovu země po škodách způsobených ruskou invazí. Balík pomoci se skládá z 1,8 miliardy eur ve formě úvěrových záruk a 580 milionů eur ve formě grantů od mezinárodních a bilaterálních veřejných finančních institucí, uvedla předsedkyně komise Ursula von der Leyenová na mezinárodní konferenci v Římě o rekonstrukci Ukrajiny.
Rubio uvedl, že na 50minutovém jednání zdůraznil Trumpovo zklamání z nedostatečného pokroku k uzavření míru mezi Kyjevem a Moskvou. Americký ministr rozhovor s Lavrovem označil za upřímný a důležitý. Rubio po skončení schůzky na Lavrova zamrkal, zatímco oba ignorovali novináře, kteří na ně pokřikovali otázky, píše agentura AP.
Americký prezident Donald Trump je zklamaný, že Rusko není pružnější ohledně ukončení války na Ukrajině, uvedl dnes podle Reuters šéf americké diplomacie Marco Rubio po setkání se se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem. Podle Rubia je potřeba stanovit plán, jak konflikt ukončit. Trumpova administrativa jedná s americkým Senátem o tom, jak by měly vypadat nové sankce proti Rusku, řekl americký ministr. Vrcholní diplomaté Ruska a USA se sešli na okraj jednání ministrů zahraničí zemí ze Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN) v Kuala Lumpuru.
Rusko navyšuje útoky proti civilistům na Ukrajině a zasahuje infrastrukturu, která je pro populaci zásadní. Při zahájení mezinárodní konference o obnově Ukrajiny to dnes v Římě řekla italská premiérka Giorgia Meloniová. Přitom zdůraznila důležitost pokračující podpory napadené země i pomoci při její obnově.
Podle Meloniové je důležité posilovat obranyschopnost Ukrajiny, budovat její pozici pro vyjednávání o míru, ale též zaměřit se na to, co bude po válce. "Musíme znovu vybudovat to, co bylo zničeno - školy, cesty, nemocnice," řekla.
Zelenskyj také vyzval k utvoření koalice pro obnovu Ukrajiny ve stylu Marshallova plánu, který sloužil k obnově zničené Evropy po druhé světové válce. Měly by být vytvořeny konkrétní finanční mechanismy. Využít by se podle prezidenta měly nejen zisky ze zabaveného ruského majetku, ale i samotná zablokovaná aktiva.
Zelenskyj zmínil, že Rusko během dnešního nočního útoku vyslalo na Ukrajinu zhruba 400 dronů, o den dříve to bylo více než 700. Drony typu Šáhed byly podle něj výrazně upraveny, aby způsobovaly větší destrukci. "Ukrajina čelí stovkám dronů každou noc. Je to čistý terorismus," poznamenal.
"Před rokem si mnoho lidí myslelo, že Rusko chce skutečný mír, skutečné rozhovory, příměří, Moskva vysílala tyto signály. Byla to jen součást její propagandy, snažit se tvrdit, že Ukrajina mír nechce," poznamenal. "Tehdy jsme říkali, že musí být na Rusko vytvořen tlak, protože se nepřipravuje na mír. Teď každý vidí, že Putin odmítl všechny mírové návrhy a stupňuje násilí," dodal.
Ruský prezident Vladimir Putin chce, aby Ukrajinci trpěli, aby uprchli z Ukrajiny a aby domovy či školy byly zničeny všude, nejen poblíž frontové linie. Na dnešní mezinárodní konferenci o obnově Ukrajiny to řekl její prezident Volodymyr Zelenskyj.
Policisté na pražském letišti v úterý zadrželi Rusa, na kterého byl v Německu vydán zatykač kvůli drogové trestné činnosti. V Evropě pobýval více než deset let nelegálně. Muž se prokazoval cizím jménem, jeho skutečnou identitu se podařilo ověřit pomocí otisků prstů v Schengenském informačním systému (SIS). Muž skončil ve vazbě, kde čeká na předání do Německa. Na webu o tom dnes informoval policejní mluvčí David Schön.
Slovensko a Evropská komise se v některých záležitostech ohledně jejího návrhu postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do EU blíží k dohodě, v jiných mají k nalezení shody ještě daleko. Řekl to dnes slovenský premiér Robert Fico. V souvislosti s uvedeným návrhem EK Bratislava blokuje schválení nového balíku sankcí EU proti Rusku za jeho pokračující vojenskou agresi vůči Ukrajině.
Slovenský prezident Peter Pellegrini (49) a ministr obrany Robert Kaliňák (54) dnes nastoupili na dvoutýdenní dobrovolný výcvik v rámci nového projektu budování armádních záloh. Řekli to novinářům ve vojenském výcvikovém prostoru Turecký vrch nedaleko Bratislavy, kde se pilotní projekt budování národních obranných sil uskuteční.
Stovky výhrůžných hlášení, kterým čelily na začátku loňského září české školy, mají podle Bezpečnostní informační služby (BIS) vazbu na ruskojazyčné prostředí. Hlášení bombových útoků navíc provázely dezinformační kampaně v ruských médiích, uvedla kontrarozvědka ve své výroční zprávě za rok 2024. V kyberprostoru zaznamenala BIS loni aktivitu aktérů napojených na ruské zpravodajské služby GRU, SVR i FSB.
Přes peníze a úsilí, které ruské tajné služby věnují snahám o verbování lidí za účelem páchání sabotáží v Evropské unii, vedla tato činnost v Česku jen k méně závažným bezpečnostním incidentům. Ve své výroční zprávě za loňský rok to uvedla Bezpečnostní informační služba (BIS). Fenomén měl tak v Česku podle kontrarozvědky spíše mediální než reálný dopad.
"Ze strany Ruska se jedná o jasnou eskalaci teroru," napsal Zelenskyj na síti X a vyjádřil soustrast rodinám obětí. Zraněno bylo podle něj celkem 16 lidí. "Sankce musí být uvaleny rychleji a tlak na Rusko musí být natolik silný, aby skutečně pocítilo důsledky svého teroru," uvedl.
Last night, Russia launched a massive combined strike that lasted nearly 10 hours. 18 missiles, including ballistic ones, and around 400 attack drones were used — nearly 200 of them were "shaheds."
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 10, 2025
The main target of the attack was Kyiv and the region. Chernihiv, Sumy, Poltava,… pic.twitter.com/jtBo0YYQ8d
Dva lidé dnes nad ránem přišli o život a 13 utrpělo zranění během ruských útoků na Kyjev. Na Telegramu o tom informoval šéf vojenské správy v ukrajinském hlavním městě Tymur Tkačenko. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj poté oznámil, že Rusko během téměř desetihodinového nočního útoku, jehož hlavním cílem byl Kyjev, vyslalo na Ukrajinu 18 raket včetně balistických střel a zhruba 400 dronů. Západní spojence vyzval k urychlenému uvalení dalších sankcí na Moskvu.
Rumunsko zakázalo vstup na své území i do celého unijního schengenského prostoru primátorovi moldavské metropole Kišiněva Ionu Cebanovi. Ve středu o tom informovalo rumunské ministerstvo zahraničí, napsala agentura Reuters, která Moldavsko označila za geopolitické bojiště mezi Ruskem a Západem.
Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko informoval o 12 zraněných po nočních ruských útocích. Kyjev v noci zahalil kouř z požárů, ve vzduchu je cítit pach spáleniny, popsal situaci telegramový kanál RBK Ukrajina. Úřady lidem doporučují, aby zavřeli okna.
Podle šéfa kyjevské městské vojenské správy Tymura Tkačenka trosky ruských dronů sestřelených protivzdušnou obranou zasáhly několik míst. Například v Ševčenkivské čtvrti dopadly na střechu obytného domu, jinde hoří střecha budovy, která není určená k bydlení, na jiném místě jsou zase rozbitá okna obytného domu. Tkačenko upozornil, že následky útoku záchranáři zjišťují.
Rusko dnes v noci provedlo další dronový a raketový útok na Kyjev, vyplývá z hlášení úřadů v ukrajinském hlavním městě. Starosta Vitalij Kličko zatím informoval o dvou zraněných, kteří skončili v nemocnici. Letectvo varovalo před další vlnou útoků. Ukrajinská média informovala, že ve městě se ozývaly výbuchy. Kyjev je plný kouře z požárů, ve vzduchu je cítit pach spáleniny, popsal situaci telegramový kanál RBK Ukrajina.
V Římě dnes začne čtvrtá mezinárodní konference o obnově Ukrajiny, kterou pořádá italská premiérka Giorgia Meloniová společně s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. Česko bude zastupovat prezident Petr Pavel. Do italské metropole dorazí také například německý kancléř Friedrich Merz, španělský premiér Pedro Sánchez, šéfové unijních institucí i Severoatlantické aliance či předseda nizozemské vlády Dick Schoof, s nímž má Pavel v plánu zhruba půlhodinové bilaterální jednání.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obnovila dodávky některých zbraní na Ukrajinu, píše dnes agentura AP s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Minulý týden ministerstvo obrany dodávky přerušilo s vysvětlením, že musí vyhodnotit americké zásoby.
Mezi zbraněmi, které opět směřují na Ukrajinu, jež se čtvrtým rokem brání ruské agresi, je munice ráže 155 milimetrů a rakety GMLRS. Agentura AP podotýká, že není jasné, kdy byly zbraně na Ukrajinu vyslány.
zprávy ze čtvrtka 10. července
Donald Trump vyšel Vladimiru Putinovi vstříc v mnohém. Navržený mírový plán by v podstatě zakonzervoval ruské zisky, uznal by i obsazení Krymu, upozorňuje Matyáš Zrno. "Šlo to vysoce nad rámec čehokoliv, v co mohl realisticky doufat. Putin ale všechno odmítal, protože hraje stylem všechno, nebo nic."
Americký prezident Donald Trump v pondělí na okraj jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem oznámil, že Spojené státy pošlou Ukrajině další zbraně, aby se mohla bránit. Dal také najevo, že je nespokojený s přístupem ruského prezidenta Vladimira Putina.
Mezi zbraněmi, které opět směřují na Ukrajinu, jež se čtvrtým rokem brání ruské agresi, je munice ráže 155 milimetrů a rakety GMLRS. Agentura AP podotýká, že není jasné, kdy byly zbraně na Ukrajinu vyslány.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa obnovila dodávky některých zbraní na Ukrajinu, uvádí agentura AP s odvoláním na dva nejmenované americké činitele. Minulý týden ministerstvo obrany dodávky přerušilo s vysvětlením, že musí vyhodnotit americké zásoby.
Přerušení dodávek minulý týden nařídil šéf Pentagonu Pete Hegseth. Podle AP šlo o krok, který Bílý dům zaskočil, nicméně ministerstvo obrany popírá, že by jednalo bez předchozí porady s Trumpem.
Americký prezident Donald Trump v uplynulých dnech změnil rétoriku vůči ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi a obnovil zbrojní pomoc Ukrajině. Tento krok přichází po období zdrženlivosti, kdy Trump opakovaně zpochybňoval rozsah americké podpory Kyjevu. Změna postoje je významná nejen pro samotný konflikt, ale i pro vnitřní fungování americké administrativy.
Evropský soud pro lidská práva ve Štrasburku dospěl k závěru, že Rusko má na svědomí četná porušení lidských práv v konfliktu na Ukrajině. Rovněž rozhodl, že Rusko stojí za sestřelením letu MH17, což je podle agentury AP poprvé, kdy mezinárodní soud označil Moskvu za viníka tragédie z roku 2014, která si vyžádala 298 obětí. Verdikt je podle agentury AFP především symbolický, neboť Moskva verdikty tohoto soudu neuznává. Soud byl zřízen při Radě Evropy, ze které bylo Rusko v březnu 2022 vyloučeno kvůli své invazi na Ukrajinu.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha rozhodnutí soudu přivítal a označil je za historická. "Zejména oceňujeme jasný závěr Evropského soudu pro lidská práva, že cílem Ruska je zničit ukrajinskou státnost a podmanit si ukrajinský lid. To je další důkaz genocidních cílů Ruska," uvedl na síti X šéf ukrajinské diplomacie. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov podle ruské státní agentury TASS ještě před vynesením verdiktu uvedl, že Moskva považuje rozhodnutí ESLP za neplatná a nehodlá se jimi řídit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po svém příletu do Říma jednal s papžeme Lvem XIV., s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem a italským prezidentem Sergiem Mattarellou. S Kelloggem Zelenskyj podle svého vyjádření jednal o posílení protivzdušné obrany.
"Vzhledem k nárůstu ruských útoků to pro nás zůstává (protivzdušná obrana) klíčovou prioritou," uvedl Zelenskyj. Kyjev oznámil, že v noci na středu Rusko podniklo největší raketový a dronový útok na Ukrajinu od začátku války.
V Římě se ve čtvrtek a v pátek uskuteční konference o rekonstrukci Ukrajiny.
Rusko hodlá v následujících dnech obnovit provoz na letišti ve městě Gelendžik v jižní části země, které bylo uzavřené po zahájení ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Rusko po napadení Ukrajiny zastavilo provoz na několika letištích v blízkosti ukrajinských hranic. Uvedlo tehdy, že jde o bezpečnostní opatření kvůli útokům raketami a drony. Letiště Gelendžik na ruském pobřeží Černého moře leží asi 100 kilometrů od anektovaného ukrajinského poloostrova Krym.
Finsko a Litva se chystají v příštím roce zahájit domácí výrobu protipěchotních min, aby zásobily sebe a případně i Ukrajinu kvůli tomu, co považují za vojenskou hrozbu z Ruska. Napsala to agentura Reuters s odvoláním na představitele z obou zemí. Parlamenty obou států už dříve schválily odstoupení od takzvané Ottawské úmluvy, která protipěchotní miny zakazuje. Od úmluvy odstupují kvůli obavám z Moskvy také Lotyšsko, Estonsko a kroky k tomu podniká i Polsko.
"Utratíme stovky milionů eur za protitankové miny, ale také za protipěchotní miny," řekl agentuře náměstek litevské ministryně obrany Karolis Aleksa s tím, že vláda objedná desítky tisíc nášlapných min, možná i více. "Náš národní průmysl bude jedním ze zdrojů," dodal. Šéf litevské asociace obranného průmyslu poznamenal, že po zahájení výroby bude Litva schopna zásobovat i další země, včetně Ukrajiny, která se brání ruské invazi.
"Finsko musí mít kvůli zabezpečení dodávek vlastní výrobu," řekl Reuters předseda finského parlamentního obranného výboru Heikki Autto, který protipěchotní miny označil za "vysoce účinné a z hlediska nákladů efektivní zbraňové systémy". Také Finsko by podle něj mohlo Ukrajině miny jednou dodávat. "Podporovat Ukrajinu je nejen správné a naší povinností, ale je to důležité také pro bezpečnost samotného Finska," dodal Autto.
Česká armáda zajistí výcvik až osmi ukrajinských pilotů pro letouny F-16 za zhruba 32 milionů korun, schválila na návrh ministerstva obrany vláda Petra Fialy (ODS).
Česká vláda má k dispozici seznamy českých firem, které podle Ukrajiny porušují protiruské sankce a dál dodávají své výrobky nebo materiál do Ruska. Úřady nyní získané informace analyzují, jména firem ovšem zveřejňovat nebudou. Česko kvůli tomu do nového sankčního balíčku prosazuje přísnější kontroly exportu zboží přes třetí země. Uvedla to Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu. Prošetření možného obcházení sankcí potvrdil také premiér Petr Fiala (ODS).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v červnu uvedl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. Zároveň vyzval k sankcím vůči těmto firmám. MPO v reakci na to uvedlo, že informace prověří.
Osm ukrajinských civilistů zahynulo při ruských útocích v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, oznámila oblastní prokuratura. Ve vsi Pravdyne v Chersonské oblasti na jihovýchodě země ruský dron zabil ročního chlapce a zranil 64letou ženu, uvedl šéf oblastní správy Oleksandr Prokudin. Prokuratura potvrdila, že vyšetřuje i tento případ kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu. O dalším zabitém civilistovi informovaly podle serveru BBC News úřady v Chmelnycké oblasti.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes po svém příletu do Říma setkal při soukromé audienci s papežem Lvem XIV., píše agentura ANSA. Zelenskyj do Říma přicestoval, aby se zúčastnil konference o obnově Ukrajiny. Podle agentury AFP se také setká s americkým zmocněncem pro Ukrajinu Keithem Kelloggem a italským prezidentem Sergiem Mattarellou.
Ukrajinská kontrarozvědka dopadla dva čínské špiony, otce a syna, snažící se získat utajované poznatky o výrobě protilodních střel Neptun, uvedla dnes tajná služba SBU. Střely Neptun v dubnu 2022 potopily vlajkovou loď ruské Černomořské flotily, raketový křižník Moskva, připomněla SBU. Mezitím Ukrajinci vyvinuli modernizovanou verzi s větší bojovou hlavicí a delším doletem.
Americká televize CNN získala nahrávky, kde prezident Donald Trump mluví o tom, jak vyhrožoval bombardováním Moskvy a Pekingu ruskému i čínskému prezidentovi, a popisuje jejich reakci. Trump se tím údajně snažil oběma lídrům zabránit v napadení Ukrajiny a Tchaj-wanu.
Peskov podle agentury reagoval na "nedávná prohlášení" amerického prezidenta, které ruská agentura nijak neupřesnila. Trump o den dříve prohlásil, že není spokojený s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, protože zabíjí mnoho lidí a Spojeným státům navíc "servíruje spoustu keců", i když se neustále tváří velmi mile, ale "jsou to nakonec jen plané řeči". Trump to řekl novinářům na zasedání svého kabinetu.
Kreml přistupuje s klidem k drsným vyjádřením amerického prezidenta Donalda Trumpa a počítá s pokračováním dialogu s Washingtonem o nápravě poškozených vztahů mezi oběma zeměmi. Novinářům to dnes řekl mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina.
"Bereme to docela klidně. Zaprvé, Trump má obecně dost drsný styl vyjadřování," řekl mluvčí Dmitrij Peskov podle agentury Interfax. "Přistupujeme k tomu klidně. Počítáme s pokračováním našeho dialogu s Washingtonem a našeho zaměření na nápravu těžce poškozených vzájemných vztahů," dodal.
Vláda má k dispozici seznamy českých firem, které podle Ukrajiny porušují protiruské sankce a dál dodávají své výrobky nebo materiál do Ruska. Úřady nyní získané informace analyzují, konkrétní jména firem ovšem zveřejňovat nebudou. Česko kvůli tomu do nového sankčního balíčku prosazuje přísnější kontroly exportu zboží přes třetí země, uvedla Miluše Trefancová z tiskového oddělení ministerstva průmyslu a obchodu.
Dronový útok na Kyjev z konce minulého týdne byl něco, na co je člověk zvyklý spíš z Donbasu. "Exploze byly slyšet po celém městě," říká šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno. V nočním tichu jsou navíc zvuky z výbuchů slyšet z větší dálky.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes v debatě ve Spolkovém sněmu o rozpočtu na příští rok podtrhl význam navýšení výdajů na obranu. Německo podle něj tímto svým rozhodnutím převzalo vedoucí úlohu v Evropské unii i Severoatlantické alianci. Merz rovněž přislíbil další německou podporu Ukrajině, která se od února 2022 brání ruské agresi, a řekl, že diplomatické prostředky k urovnání války na Ukrajině byly vyčerpány, všimla si agentura Reuters.
"Prostředky diplomacie jsou vyčerpány, když zločinný režim používá vojenskou sílu k otevřenému zpochybnění práva celé země na existenci a hodlá zničit politickou svobodu celého evropského kontinentu," prohlásil Merz.
Současně v Rusku čtvrtým rokem po sobě klesá celkový počet odhalených trestných činů. V prvním pololetí letošního roku ministerstvo zaznamenalo přibližně 940 500 případů, což je nejmenší počet za půl roku za posledních 16 let.
V Rusku za prvních šest měsíců letošního roku úřady zaznamenaly 333 251 těžkých a zvláště těžkých trestných činů. Je to rekordní údaj za posledních 15 let, uvedl server The Moscow Times s odvoláním na údaje zveřejněné statistickým úřadem. Nárůst závažné kriminality se odehrává na pozadí návratu trestanců z války proti Ukrajině, upozornil.
Pavel v rozhovoru ocenil také závazek červnového summitu NATO vydávat na obranu pět procent hrubého domácího produktu. Zároveň vyzval, aby Evropané přijali větší zodpovědnost za vlastní obranu. Proces posilování evropské obranyschopnosti, který je spojený s oslabováním americké zodpovědnosti za Evropu, musí být ale postupný a nesmí při něm vznikat mezery. "To by bylo nebezpečné pro Evropu i USA," řekl prezident.
Podle Pavla má Západ "prostředky a karty" na to, aby Rusko donutil jednat o míru na Ukrajině. "Musíme zachovat vojenskou a finanční pomoc Ukrajině," zdůraznil. Veškerá vojenská pomoc ale podle něj nepovede k porážce Ruska na Ukrajině, jejím cílem je "posílit ukrajinské pozice tak, aby neztratila další území". Usednout k jednacímu stolu podle Pavla Moskvu donutí jen tvrdé hospodářské sankce. Podpořil proto připravovaný 18. sankční balík EU i možné americké sankce, které připravuje republikánský senátor Lindsey Graham. "Opravdu tvrdé sankce třeba na dva měsíce by Rusko přiměly k ústupkům," řekl.
"Myslím, že způsobem, jak se dostat z této situace, jsou přímá a upřímná jednání s Ruskem - nejen o Ukrajině, ale o bezpečnosti v Evropě obecně," uvedl český prezident v odpovědi na dotaz, jak by měla Evropa reagovat na ruskou hybridní válku, kybernetické útoky, sabotáže, špionáž a dezinformační kampaň. Součástí takových jednání by podle Pavla měla být i témata jako rozmístění vojsk u hranic, velikost a počet cvičení, inspekce či situace v Severním ledovém oceánu a Černém moři. Jednání s Ruskem by se neměla soustředit jen na Ukrajinu a její snahu vstoupit do NATO. "To by mimochodem nemělo Rusko zpochybňovat," dodal.
Na ruskou hybridní válku by Evropa měla reagovat přímým a upřímným jednáním s Ruskem o bezpečnosti v Evropě. V rozhovoru, který dnes zveřejnil deník Die Welt, to řekl český prezident Petr Pavel. Západ má podle něj nástroje, jak přinutit Rusko k jednání o míru na Ukrajině, musí ale pokračovat ve vojenské podpoře Kyjeva a přitvrdit v ekonomických sankcích vůči Moskvě. V rozhovoru Pavel, který je dnes na jednodenní návštěvě Německa, kritizoval také kontroly na vnitřních hranicích EU.
Luckem procházejí dodávky západní pomoci z asi 80 kilometrů vzdáleného Polska, připomněl server BBC News a dodal, že předchozí velký útok na město podnikli Rusové přibližně před měsícem.
Rusové na Luck, administrativní centrum Volyňské oblasti, podle šéfa oblastní správy Ivana Rudnyckého vyslali pět raket a padesátku dronů. Z míst zásahů stoupal k nebi hustý dým. "Odehrál se nejrozsáhlejší nepřátelský útok na naše město," uvedl starosta Ihor Poliščuk. "Naštěstí v tuto chvíli nejsou žádné informace o zabitých," napsal na sociální síti. Požáry podle starosty vypukly v jednom místním podniku a v garážích.
Hlavním terčem byl podle ukrajinského letectva Luck na západě země, asi 80 kilometrů od hranic s Polskem, které vyslalo do vzduchu vlastní a spojenecké stíhačky.
Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině rekordní množství 728 dronů a také sedm střel s plochou dráhou letu Iskander-K a Ch-101 a šest hypersonických raket Kinžal. Protivzdušné obraně se podařilo zneškodnit 711 dronů a sedm střel s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Média označují ruský útok za dosud největší od začátku války, kterou Moskva rozpoutala před více než třemi lety.
Rusko v noci vyslalo proti Ukrajině rekordní množství 728 dronů, sedm střel Iskander-K a šest leteckých hypersonických raket Kinžal, tvrdí Kyjev.
Ruská protivzdušná obrana zničila nad devíti regiony 86 ukrajinských dronů, včetně dvou, které směřovaly na Moskvu, tvrdí ruské ministerstvo obrany. O případných škodách se nezmínilo.
Polsko v době ruského útoku na Ukrajinu vyslalo do vzduchu stíhačky s cílem zajistit bezpečnost polského vzdušného prostoru, uvedlo podle agentury Reuters velení polských ozbrojených sil.
Ukrajinské letectvo v noci na dnešek varovalo před raketami a bezpilotními letouny vyslanými z Ruska. Nejméně jedna z obtížně zachytitelných hypersonických střel Kinžal byla vypálena směrem na západoukrajinskou Žytomyrskou oblast.
Exploze byly hlášeny i z oblastí blíže frontové linii, například ze Sum, Záporoží či Dnipra. Podle starosty Kyjeva Vitalije Klička ruské síly zasáhly i centrum metropole, aktivní zde byla protivzdušná obrana. Oblastní vojenská správa uvedla, že při útoku v okolí Kyjeva utrpěla zranění jedna žena.
Ruské drony a střely podle ukrajinského letectva mířily především na cíle v západní části země včetně měst Chmelnyckyj, Ternopil a Luck, kterým podle serveru RBK-Ukrajina otřáslo několik výbuchů. Lidé v tomto hlavním městě Volyňské oblasti byli vyzváni, aby se odebrali do krytů.
Ukrajina v noci na dnešek čelila dalšímu rozsáhlému vzdušnému útoku Ruska, exploze zněly v Kyjevě i v Lucku na západě země. Letecký poplach byl vyhlášen po celé zemi. Polsko vyslalo do vzduchu stíhačky, informovaly agentury Reuters a DPA.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová na incident v Kursku reagovala kritikou západních dodávek zbraní Ukrajině. "Nechť dodavatelé zbraní kyjevskému režimu vědí, co dělají - zabíjejí děti," napsala mluvčí na Telegramu.
Úřadující starosta Kursku Sergej Kotljarov podle ruské státní agentury TASS uvedl, že několik domů ve městě bylo poškozeno troskami ukrajinského dronu, který sestřelila ruská protivzdušná obrana.
Tři lidé zemřeli a dalších šest utrpělo zranění dnes večer po ukrajinském útoku na pláž v ruském městě Kursk, uvedl gubernátor Kurské oblasti Alexandr Chinštejn. Poškozeno bylo podle úřadů i několik domů. Informace nebylo možné nezávisle ověřit. "V důsledku útoku na městskou pláž zemřeli na místě tři lidé. Vyjadřuji upřímnou soustrast příbuzným" napsal Chinštejn na Telegramu.
zprávy ze středy 9. července
Americký prezident Donald Trump není spokojený s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, protože zabíjí mnoho lidí a Spojeným státům navíc "servíruje spoustu keců", i když se neustále tváří velmi mile. Trump to řekl novinářům na zasedání svého kabinetu.
Evropa nikdy neopustí Ukrajinu, řekl v projevu v britském parlamentu francouzský prezident Emmanuel Macron. Dodal, že Londýn a Paříž budou společně s takzvanou koalicí ochotných pracovat do poslední minuty, aby zajistili příměří. Macron je i s manželkou Brigitte na třídenní státní návštěvě Británie. Na hradě Windsor je přivítal král Karel III. s královnou Camillou.
Středočeský kraj uzavřel nové memorandum o spolupráci s Kyjevskou oblastí. Dokument, který dnes v budově krajského úřadu v Praze podepsali zástupci obou partnerských regionů, předpokládá spolupráci v podnikání, rozvoji technologií, výzkumu a inovacích, dopravě či energetice. Podle hejtmanky Petry Peckové (STAN) jde o formální záležitost, protože kraj by Ukrajině napadené Ruskem pomáhal i bez memoranda.
Ruská tajná služba FSB, která je nástupkyní obávané sovětské tajné policie KGB, bude moci vytvořit síť vlastních vazebních věznic. Příslušný zákon v konečném třetím čtení schválila Státní duma (dolní komora parlamentu), informovala dnes ruská média. Potřebný souhlas horní parlamentní komory, Rady federace, a prezidentův podpis jsou v ruské praxi považovány za formalitu.
Ruští vojáci v úterý ráno v Chersonu shodili z dronu granát na civilní auto a zabili jeho 66letého řidiče, informovala ukrajinská prokuratura, která případ vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu. Rusové kromě toho podnikli na Cherson šest dalších útoků, při kterých zranili devět lidí. Jedna žena narozená v roce 1960 je v kritickém stavu, dodal server BBC News s odvoláním na místní úřady. Připomněl, že mezinárodní organizace na ochranu lidských práv Human Rights Watch ve své zprávě minulý týden uvedla, že Rusové z východního břehu Dněpru za pomoci dronů podnikají doslova lovy na civilisty v Chersonu a jeho okolí na západním břehu řeky.
Rusko v noci na úterý zaútočilo na Ukrajinu čtyřmi střelami S-300 nebo S-400 a také 54 bezpilotními letouny, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 34 dronů, o osudu zbylých zbraní se nezmiňuje. Ruské ministerstvo obrany informovalo o likvidaci osmi ukrajinských bezpilotních letounů. Nejméně jednu oběť a devět raněných si dnes podle ukrajinských úřadů vyžádaly ruské útoky na Cherson na jihovýchodě Ukrajiny.
Na seznamu osmi firem, které podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského navzdory sankcím vyvážejí své zboží do Ruska, je i brněnský výrobce pásových pil Pilous. Informoval o tom Deník N. Uvedl, že soupis osmi společností získal a ověřil podle celních databází a zboží těchto firem opravdu v Rusku končí.
Server se odvolává na dvě celní databáze, podle nichž šlo loni o zboží v hodnotě stovky tisíc dolarů, tedy milionů korun, mimo jiné šlo o různé druhy pásových pil na železo. Uvedl, že pily značky Pilous putovaly do dceřiné společnosti Pilous Rus.
Jednatel brněnské firmy Karel Doubrava serveru řekl, že jeho firma od začátku otevřené ruské invaze na Ukrajinu do Ruska žádné zboží nedováží. "Naše stroje a příslušenství exportujeme do více než šedesáti zemí celého světa výhradně prostřednictvím svých dlouholetých zástupců a distributorů, kteří jsou od nás informováni, že se dané zboží nesmí dále prodávat do Ruska, Běloruska, Íránu a podobně," řekl Doubrava. Dodal, že od roku 2022 na ruskou dceřinou společnost nemá vliv a ta funguje bez jakékoliv podpory z Česka.
Prezident Petr Pavel chce na čtvrteční mezinárodní konferenci k obnově Ukrajiny v Římě představit 11 bodů, které pokládá pro úspěch rekonstrukčního plánu za důležité. Na okraj konference se Pavel sejde k bilaterálnímu jednání s nizozemským premiérem Dickem Schoofem.
Klíčovými tématy čtvrté konference k obnově Ukrajiny, která potrvá do pátku, budou mobilizace soukromého kapitálu, rozvoj lidského kapitálu, decentralizovaná obnova a posilování absorpční kapacity ukrajinských institucí.
V podpoře Ukrajiny je potřeba pokračovat tak dlouho, jak to bude potřeba, sdělila Mette Frederiksenová, premiérka Dánska, s tím, že jde o vojenskou pomoc, ale také o podporu země na cestě do EU.
"Musíme také zvýšit tlak na Rusko prostřednictvím sankcí a rovněž zastavit dovoz veškerého ruského plynu do Evropy," doplnila.
Rakouští pěstitelé cukrové řepy a cukrovarníci jsou proti novému rozšíření bezcelní dovozní kvóty na cukr z Ukrajiny. Vyzvali rakouskou vládu, aby odmítla návrh, se kterým přišla Evropská komise.
"Navrhované zvýšení z 20 070 na 100 000 tun se výrazně odchyluje od starých kvót na cukr a Agrana je odmítá," napsal agentuře rakouský cukrovarnický koncern Agrana. Dodal, že je sice dál potřeba podporovat Ukrajinu, ale ne za cenu nenapravitelného narušení trhu.
Nezávislé hnutí Golos, které v Rusku čtvrt století monitorovalo volby, dnes ohlásilo svůj konec. Organizace oznámila ukončení své činnosti necelé dva měsíce poté, co soud uznal vinným ze spolupráce s takzvaně nežádoucí organizací jednoho z šéfů Golosu Grigorije Melkoňjance a poslal ho na pět let do vězení. Čelný představitel hnutí vinu už dříve odmítl.
Český dodavatel zbraní na Ukrajinu společnost Excalibur Army otevírá své zastoupení v zemi, která už od února roku 2022 čelí ozbrojené agresi sousedního Ruska. Firma chce zefektivnit svou tamní logistiku, posílit spolupráci s ukrajinskými partnery a zahájit s nimi výrobu munice na ukrajinském území. Firma, která je součástí obranného holdingu Czechoslovak Group, to oznámila v tiskové zprávě.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov se dnes podle státní agentury TASS odmítl k vyjádřit k patrné sebevraždě Romana Starovojta, kterého ruský prezident Vladimir Putin v pondělí odvolal z funkce ministra dopravy. Peskov zároveň vyjádřil nad smrtí ruského činitele šok a řekl, že hlava státu o ní byla okamžitě informována.
"Normální lidi to nemůže nešokovat. Nás to samozřejmě šokovalo také," odvětil mluvčí Kremlu na dotaz, zda je Kreml smrtí Starovojta šokován. Podle TASS se k tomuto tématu nechtěl vyjadřovat, označil ho za "tragickou informaci".
Ruská ekonomika, která navzdory tvrdým západním sankcím v posledních dvou letech rostla mimořádným tempem, začíná vykazovat známky vážného zpomalení. Výrobní sektor slábne, inflace zůstává vysoká a státní rozpočet je pod čím dál větším tlakem. Zatímco Kreml veřejně odmítá hrozbu recese, řada ruských představitelů a analytiků varuje, že válečná ekonomika naráží na své limity.
Vítězství vypadá jinak, řekl o vývoji ruské invaze na Ukrajinu prezident Petr Pavel ve dnes zveřejněném rozhovoru s ukrajinskou službou stanice BBC. Moskva podle české hlavy státu sice dosáhla několika taktických úspěchů a dobyla některé části ukrajinského území, ale za cenu velkých obětí a ztrát. Pavel tak reagoval na dotaz týkající se hodnocení vývoje bojů a přesvědčení Ruska, že nyní na bojišti vítězí.
"Ukrajinská obrana je zatím úspěšná, protože působí ruským jednotkám obrovské škody. Daří se jim držet pozice, zejména v místech, která jsou pro Ukrajinu důležitá," uvedl dále Pavel, který byl v minulosti náčelníkem českého generálního štábu a později předsedou Vojenského výboru NATO, což je nejvyšší vojenský orgán v Severoatlantické alianci.
Pokud by válka, kterou rozpoutalo Rusko na příkaz prezidenta Vladimira Putina před více než třemi lety, pokračovala současným způsobem, trvala by podle Pavla roky. "Tento stav je pro všechny nepřijatelný," dodal český prezident a připomněl snahu některých západních spojenců podpořit Kyjev v jeho obraně a přimět Rusko pochopit, že na bojišti nelze zvítězit a řešení je třeba nalézt u jednacího stolu.
Pavel se zároveň domnívá, že pokud Moskva uvidí jakýkoliv pokrok nebo úspěch na bojišti, nebude se cítit nucena vyjednávat. "Oni (Rusové) věří, že vojenskou akcí mohou dosáhnout více než vyjednáváním," podotkl český prezident.
Rusko v noci na dnešek zaútočilo na Ukrajinu čtyřmi střelami S-300 nebo S-400 a také 54 bezpilotními letouny, uvedlo ráno ukrajinské letectvo. Protivzdušná obrana podle něj zneškodnila 34 dronů, o osudu zbylých zbraní se nezmiňuje. Ruské ministerstvo obrany informovalo o likvidaci osmi ukrajinských bezpilotních letounů. Hlášení Kyjeva ani Moskvy se nezmiňují o obětech.
Ruské ministerstvo obrany v noci informovalo o likvidaci ukrajinských dronů dvakrát. Nejprve v pondělí pozdě večer oznámilo sestřelení pěti ukrajinských dronů nad ukrajinským poloostrovem Krym, který Moskva v rozporu s mezinárodním právem anektovala v roce 2014. Dnes ráno pak resort uvedl, že protivzdušná obrana během noci sestřelila tři ukrajinské drony nad západoruskou Belgorodskou oblastí. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích.
Další dodávky obranných zbraní Ukrajině po Trumpovi oznámilo i americké ministerstvo obrany, napsala agentura Reuters. Přerušení zbrojních dodávek, které zaskočilo ukrajinské představitele i spojenecké země, se týkalo střel systému protivzdušné obrany Patriot, přesné munice GMLRS do raketometů, řízených střel Hellfire či munice do houfnic.
Trumpovo vyjádření o dodávce více zbraní přichází týden poté, co USA oznámily, že pozastavily některé zbrojní dodávky Ukrajině včetně střel protivzdušné obrany. To tehdy Trump odůvodnil tím, že jeho předchůdce Joe Biden dal Ukrajině v minulosti příliš mnoho zbraní a že nyní je třeba zajistit, aby jich měly dostatek USA. Trump následně hovořil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který telefonát označil za nejlepší a nejvíce produktivní z dosavadních jednání s šéfem Bílého domu.
"Pošleme více zbraní. Musíme. Musí být schopni se bránit," odpověděl Trump na otázku novinářů, zda USA poskytnout Ukrajině další zbraně. Trump poznamenal, že Ukrajina nyní čelí velmi tvrdým ruským útokům a že umírá příliš mnoho lidí.
zprávy z úterý 8. července
Vojenský soud v Moskvě poslal za braní úplatků a podvod na 17 let do vězení bývalého zástupce náčelníka generálního štábu ruských ozbrojených sil, generálplukovníka Chalila Arslanova. Trest si má odpykat v trestanecké kolonii s přísným režimem, napsal list Kommersant s odvoláním na svého zpravodaje v soudní síni. Soud také generálovi uložil pokutu ve výši 24 milionů rublů (asi 6,43 milionu Kč) a zbavil jej hodnosti i vyznamenání v podobě Žukovova řádu a řádu Za zásluhy o vlast.
Arslanov si jako někdejší "hlavní spojař" ozbrojených sil podle verdiktu přisvojil 6,7 miliardy rublů (asi 1,763 miliardy Kč) při dodávkách předražených přenosných vysílaček, napsal internetový list Gazeta.ru. Obvinění ale generál odmítal jako výmysly. Argumentoval, že uvedené vysílačky jsou určeny pouze vojákům, a tak "tržní hodnota", na kterou se odvolávali vyšetřovatelé, je nesmysl.
Na jednotce intenzivní péče ve Lvově zemřel v neděli 31letý Maksym Мuzyčka, který utrpěl vážná zranění poté, co byl minulý měsíc násilím zařazen do ukrajinské armády. O Muzyčkově smrti informoval server Ukrajinska pravda s odvoláním na vdovu.
Muzyčka byl minulý měsíc hospitalizován ve lvovské nemocnici v kritickém stavu. Podle jeho příbuzných jej v Lucku na západě Ukrajiny 10. června zadrželi vojáci z náborového střediska, nastříkali mu pepřový plyn do očí a pak jej odeslali k výcvikové jednotce, aniž by prověřili jeho doklady či nechali vyšetřit lékařskou komisí. O dva dny později jej příbuzní našli na jednotce intenzivní péče. Vojenské úřady tuto verzi popírají a policie tvrdí, že se Muzyčka sám zranil, když při převozu na cvičiště vyskočil z nákladního auta, dodal server.
Dvě desítky raněných si vyžádal útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny, uvedl server BBC News s odvoláním na záchranáře. Po nočním útoku na jihoukrajinskou Oděsu zůstal podle ukrajinské Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) jeden mrtvý a zasaženy byly civilní objekty.
Desítky raněných i oběť na životě si vyžádaly nálety dronů, které Rusko během noci na pondělí vyslalo proti Charkovu na východě Ukrajiny. Druhé největší ukrajinské město zasáhlo deset dronů, které zranily přinejmenším 66 lidí, včetně šesti dětí. Je i oběť na životě, oznámil šéf oblastní správy Oleh Syněhubov s tím, že tato čísla se ustavičně mění, protože lidé nadále vyhledávají lékařskou pomoc. V nemocnici podlehla zraněním 34letá žena, zasažená během náletu dronů, upřesnila prokuratura.
Důvod Starovojtova odvolání Kreml neuvedl. Na sociálních sítích se objevily spekulace, že ministrovi a gubernátorovi Kurské oblasti mohlo hrozit trestní stíhání.
Evropa podle Wadephula vede dialog i se Spojenými státy o tom, jak ještě zvýšit tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina. Budoucnost Ukrajiny je podle něj v EU a NATO. "Shodli jsme se, že se nikdy nesmíříme s ruskou agresí. Putin každou noc zasypává ukrajinská města novými útoky, drony, raketami. Jasně to ukazuje, že ruský prezident nemá zájem o mír," poznamenal šéf německé diplomacie. Válka podle něj nemíří pouze proti Ukrajině, ale proti evropskému mírovému a bezpečnostnímu řádu.
Za zásadní oba šéfové diplomacií označili přijetí 18. balíku protiruských sankcí v Evropské unii. Česko dlouhodobě prosazuje návrh na omezení pohybu ruských diplomatů v Schengenu. Wadephul řekl, že je potřeba návrh zvážit a připravit se na případná odvetná opatření.
Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) dnes při jednání v Praze poděkoval svému německému protějšku Johannu Wadephulovi za německý příspěvek do české muniční iniciativy pro Ukrajinu, je podle něj jeden z největších. Wadephul podotkl, že Německo přispělo více než miliardou eur (téměř 25 miliard korun).
Agentura AFP připomíná, že Dněpropetrovská oblast a hlavně její metropole Dnipro je cílem neustávajících útoků od začátku ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022. Jde o důležitý těžařský a průmyslový region Ukrajiny a případný postup Ruska do hloubi tohoto území by měl závažný dopad na chřadnoucí ekonomiku Ukrajiny i její armádu.
O postupu ruské armády na tomto úseku fronty v Doněcké oblasti už o víkendu informoval projekt DeepState považovaný za blízký ukrajinské armádě. Ukrajinské námořnictvo v neděli na facebooku nicméně zveřejnilo video, na kterém příslušníci 37. samostatné brigády námořní pěchoty vyvěšují v Dačném svoji vlajku. "Dačne, to je Ukrajina," píše se v příspěvku.
Ruské ministerstvo dnes informovalo také o ovládnutí Bezsalivky v Sumské oblasti na severovýchodě Ukrajiny. Vesnice leží v bezprostřední blízkosti hranice s Ruskem.
Ruské ministerstvo uvedlo, že vojáci z uskupení vojsk Střed po "osvobození" Dačného úspěšně vedou bojové operace proti ukrajinským vojákům a berou je do zajetí. O postupu ruské armády na tomto úseku fronty v Doněcké oblasti už o víkendu informoval projekt DeepState považovaný za blízký ukrajinské armádě. Ruští váleční blogeři o dobytí Dačného ruskou armádou informovali už před týdnem, jejich tvrzení tehdy nepotvrdila ukrajinská strana ani ministerstvo obrany v Moskvě.
Ruské ministerstvo obrany oznámilo, že jeho armáda dobyla první obec v ukrajinské Dněpropetrovské oblasti, informuje agentura TASS. Tvrzení nelze nezávisle ověřit a ukrajinská strana se dosud nevyjádřila. Vesnice Dačne leží na východě regionu u administrativní hranice s Doněckou oblastí, jejíž převážnou část Rusko kontroluje.
Podle ukrajinského letectva Rusko nyní k nočním útokům použilo čtyři řízené střely a 101 útočných dronů a jejich atrap. Protivzdušná obrana 75 bezpilotních letounů zneškodnila.
Materiální škody jsou po dalším ruském dronovém útoku také v Kyjevě, nikomu se ale nic nestalo, informoval starosta města Vitalij Kličko podle ruskojazyčného servisu BBC. Trosky sestřelených bezpilotních letounů poničily například fasádu administrativní budovy nebo teplárenskou infrastrukturu. Asi 500 budov zůstalo bez dodávek teplé vody.
V Oděse na jihu Ukrajiny, která je důležitým přístavem pro vývoz ukrajinských zemědělských produktů, jsou po ruském útoku hlášeny škody na garážích, na administrativní budově v prostoru čerpací stanice nebo stavebních buňkách. Zničené jsou osobní a nákladní automobily.
Dopoledne Rusko zaútočilo na Záporoží. Šéf regionální vojenské správy Ivan Fedorov na telegramu zveřejnil video následků úderu, po kterém se lidé sbíhali k zasaženému místu. Některé rodinné domky hořely, jiné byly různě poškozené, na ulici ležely kusy suti. Zasažena byla také budova univerzity, z její střechy se valil černý dým. Zranění utrpělo deset lidí.
Dopoledne se Charkov stal terčem dalšího útoku. "Evidujeme škody na obytných domech, hospodářských budovách, dopravní infrastruktuře, hoří auta," uvedl na telegramu Terechov. Jeden z dronů přímo zasáhl dvoupodlažní obytný dům. Syněhubov informoval o 11 zraněných.
Okolo 40 raněných si vyžádaly dronové útoky, které Rusko v noci na dnešek a později dopoledne podniklo proti Charkovu. Informují o tom úřady v tomto druhém největším ukrajinském městě. Po nočním útoku na jihoukrajinskou Oděsu zůstal podle ukrajinské Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) jeden mrtvý a zasaženy byly civilní objekty. Cílem útoku bylo i Záporoží, odkud je hlášených asi deset zraněných. Ukrajina útočila na Moskevskou oblast.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes odvolal ministra dopravy Romana Starovojta. Informuje o tom agentura Reuters, která podotýká, že šéf Kremlu toto nečekané rozhodnutí nijak nevysvětlil.
Starovojt stál v čele ministerstva jen něco přes rok. Do vlády nastoupil loni v květnu, před tím několik let zastával funkci gubernátora Kurské oblasti na západě země. Několik měsíců po jeho nástupu do vlády do tohoto regionu přes hranice pronikla ukrajinská armáda a zahájila největší vpád na území Ruska od začátku jeho invaze na Ukrajinu v únoru 2022.
Ruské ministerstvo obrany dnes informovalo, že protivzdušná obrana sestřelila celkem 90 ukrajinských dronů, z toho osm v Moskevské oblasti nebo tři v Leningradské oblasti, v níž leží Petrohrad, druhé největší ruské město. Podle telegramového kanálu Astra obyvatelé Kranozavodsku severovýchodě od Moskvy informovali o tom, že terčem útoku se stal tamní chemický závod. Úřady to zatím nepotvrdily, podotýká Astra. Podnik se podle ní specializuje na výrobu prostředků pro ochranu letounů nebo protiteroristického vybavení na zakázku pro ruské silové složky. Je součástí státního zbrojařského konglomerátu Rostech.
Skoro 30 zraněných si vyžádal dronový útok, který v noci na dnešek Rusko podniklo proti Charkovu. Informují o tom úřady v tomto druhém největším ukrajinském městě. Mezi zraněnými jsou nejméně tři děti, píše agentura Reuters. Po útoku na jihoukrajinskou Oděsu zůstal podle ukrajinské Státní služby pro mimořádné situace (DSNS) jeden mrtvý a zasaženy byly civilní objekty. Ukrajina útočila na Moskevskou oblast.
zprávy z pondělí 7. července
O dvou obětech útoku ukrajinského dronu na vozidlo jedoucí po silnici mezi městy Šebekino a Belgorod na západě Ruska informoval v neděli vpodvečer gubernátor Belgorodské oblasti Vjačeslav Gladkov. Lidé zahynuli na místě, auto úplně shořelo, napsal.
Model liberální globalizace se přežil, střídá jej spravedlivější multipolární svět. Ve svém vystoupení přenášeném prostřednictvím videa to během summitu skupiny BRICS řekl ruský prezident Vladimir Putin. Summit začal v brazilském Riu de Janeiro a potrvá dva dny.
Výměny válečných zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem se odehrávají relativně pravidelně. Při předchozích výměnách obě strany obvykle informovaly také o počtu propuštěných. Ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci ve druhé polovině května uváděl, že se celkem do vlasti vrátilo z ruského zajetí 5147 zajatců. Nyní na svém webu informuje o návratu 5757 lidí.
Na Facebooku Volodymyr Zelenskyj, ukrajinský prezident, napsal, že při osmi fázích poslední výměny se do vlasti vrátily stovky lidí. "Naši mladí, obránci Mariupolu, ti, kteří drželi obranu v Doněcké, Záporožské, Luhanské, Charkovské, Sumské, Černihivské a Kyjevské oblasti," uvedl a doplnil, že mezi propuštěnými byli zranění, nemocní, lidé považovaní dříve za nezvěstné a také civilisté. "Většina z nich byla v zajetí od roku 2022," podotkl prezident.
Na této výměně zajatců a předání těl padlých se na začátku června domluvili v Istanbulu zástupci Ruska a Ukrajiny. Rusko avizovalo, že půjde o nejrozsáhlejší výměnu od začátku války. Hovořilo se o propuštění více než 1000 zajatců na obou stranách, kteří jsou zraněni nebo mladší 25 let. Rusko vydalo Ukrajině na základě červnové dohody z Istanbulu také tisíce těl padlých.
Při osmi fázích výměny zajatců mezi Ukrajinou a Ruskem se od začátku června do vlasti vrátily stovky lidí, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Válčící strany v posledních týdnech opakovaně informovaly o předání dalších zajatců, na čemž se dohodly delegace zemí na začátku června v Istanbulu, ale ani jedna ze stran tentokrát nesděluje konkrétní počty propuštěných.
Ukrajinský koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci dříve uvedl, že přesný počet propuštěných bude oznámen až po dokončení všech etap výměny. Přesné číslo nyní neuvedl ani ukrajinský prezident.
Nejméně čtyři mrtvé si v neděli vyžádal ruský útok na Kosťantynivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny. Na město nejprve dopadla řízená letecká bomba, která zabila dva civilisty na ulici, zatímco třetího zranila. O deset minut později dron zasáhl automobil, ve kterém zahynul manželský pár, napsala na sociální síti ukrajinská prokuratura, která ruský útok na civilisty vyšetřuje jako válečný zločin. Ruská vojska nedávno postoupila do blízkosti Kosťantynivky a Pokrovsku, což jsou dvě města klíčová pro zásobovací trasy ukrajinské armády na východě země.
Rusové zavádějí nový typ ochrany proti ukrajinským útočným dronům. Na tanky, bojová vozidla nebo dodávky si navařují dlouhé kovové bodce, takže válečné stroje připomínají dikobraza.
V Charkovské oblasti zahynuli v noci na dnešek při ruských útocích dva lidé včetně osmiletého chlapce, 11 lidí utrpělo zranění, uvedla místní policie.
Ruské bezpilotní letouny v neděli ráno zasáhly budovu vojenského odvodního úřadu ve městě Kremenčuk v Poltavské oblasti, píše agentura Ukrinform s odvoláním na ukrajinské pozemní síly. Zraněni nejsou podle předběžných zpráv vojáci ani pracovníci úřadu. Je to už třetí ruský útok na některý z ukrajinských vojenských odvodních úřadů v posledním týdnu, upozornila stanice BBC na svém ruskojazyčném webu.
Ruská invazní vojska v červnu dobyla 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, zatímco v květnu to bylo 507, v dubnu 379 a v březnu 240 kilometrů čtverečních, napsala agentura AFP s odvoláním na údaje amerického Institutu pro studium války (ISW). Rusko nyní úplně nebo částečně ovládá téměř 19 procent rozlohy Ukrajiny, dodala agentura.
Ukrajinská média s odvoláním na projekt DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě, o den dříve informovala, že Rusko dobylo jiné dvě vesnice poblíž administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti. "Nepřítel obsadil vesnice Zelenyj Kut a Novoukrajinka poblíž administrativní hranice Doněcké a Dněpropetrovské oblasti a snaží se o další postup," uvedli analytici DeepState. Moskva oznámila dobytí vsi Zelenyj Kut na konci června.
Rusko dobylo další dvě ukrajinské vesnice - obec Sobolivka v Charkovské oblasti a ves Piddubne v Doněcké oblasti. S odkazem na ruské ministerstvo obrany o tom informovaly agentury AFP a Reuters. Kyjev se k tvrzení Moskvy nevyjádřil a podobná prohlášení stran konfliktu nelze bezprostředně v podmínkách války nezávisle ověřit.
Ruské úřady zadržely při pokusu odletět ze země podnikatele Konstantina Strukova, hlavního majitele společnosti Južuralzoloto. Ta těží zlato na Uralu, jak informoval na svém webu list Kommersant.
Ministerstvo obrany v Moskvě v neděli ráno podle agentury TASS informovalo o likvidaci 120 ukrajinských dronů nad deseti ruskými regiony a nad Azovským mořem. O škodách se nezmiňuje. Moskva obvykle neinformuje o celkovém rozsahu ukrajinského vzdušného útoku, ale pouze o sestřelených strojích.
Během soboty zahynulo v Doněcké a Chersonské oblasti při ruském ostřelování a útocích dronů pět civilistů, vyplývá z hlášení tamních úřadů. V Doněcké oblasti zahynuli tři lidé, uvedl na telegramu šéf tamní regionální správy Vadym Filaškin. V Chersonské oblasti zemřeli dva lidé, sdělila tamní oblastní správa. Další lidé byli podle činitelů v obou regionech zraněni.
Ukrajinská agentura Ukrinform informovala o důsledcích ruských vzdušných úderů v Záporožské oblasti, kde bylo podle úřadů poškozeno několik skladů, zemědělská technika a soukromý podnik. Zraněna byla starší žena, uvedl šéf oblastní správy Ivan Fedorov. V Kyjevské oblasti byli při ruském dronovém útoku zraněni tři lidé, poškozeny jsou budovy a také auta, na místě vypukly požáry, uvedl Ukrinform v jiné zprávě.
Rusko v noci na neděli zaútočilo na Ukrajinu 157 drony a čtyřmi řízenými střelami S-300, protivzdušná obrana zneškodnila 117 bezpilotních letounů, oznámilo ráno ukrajinské letectvo. Škody a zraněné hlásí úřady nejméně ze dvou ukrajinských regionů.
Ukrajinské letectvo na platformě Telegram uvedlo, že Rusové v noci útočili na Ukrajinu čtyřmi střelami S-300 a také 157 drony typu Šáhed a dalšími bezpilotními prostředky, jež označilo za imitace úderných dronů, které obvykle slouží jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Ta nakonec zneškodnila 117 ruských dronů, část z nich palbou, jiné pomocí prostředků elektronického boje. O osudu střel S-300 se vzdušné síly nezmiňují.
"Myslím, že jsme měli velmi dobrý telefonát," řekl Donald Trump podle listu The Washington Post ohledně hovoru s ukrajinským prezidentem Zelenským. Podle Reuters šéf Bílého domu uvedl, že se Zelenským jednal o možnosti vyslání dalších dodávek střel Patriot Ukrajincům. Na otázku ohledně způsobu, jak ukončit boje, Trump podle The Washington Post odpověděl: "Nevím. Nemohu vám říct, zda se to stane." Trump v předvolební kampani prohlašoval, že po návratu do Bílého domu konflikt ukončí do 24 hodin. Od lednového nástupu do úřadu se mu to ale nepodařilo. Ukrajina přistoupila na návrh bezpodmínečného příměří, Rusko nikoliv.
Volodymyr Zelenskyj označil svůj páteční rozhovor s Donaldem Trumpem za nejlepší a nejvíce produktivní z dosavadních jednání s americkým prezidentem. "Byl to pravděpodobně nejlepší rozhovor, jaký jsme za celou tu dobu měli, a nejproduktivnější," řekl Zelenskyj ve svém projevu podle agentury Reuters. "Diskutovali jsme o otázkách protivzdušné obrany a jsem vděčný za ochotu pomoci. Systém Patriot je přesně klíčem k ochraně před hrozbami balistických raket," prohlásil. Prezident podle agentury Intefax-Ukrajina rovněž očekává, že díky dohodě s jednou z předních amerických zbrojovek získá Ukrajina ještě letos stovky tisíc dronů a v příštím roce ještě více.
Pokud by se Čína rozhodla zaútočit na Tchaj-wan, chtěla by po Rusku, aby zaútočilo na území Severoatlantické aliance. V rozhovoru, který zveřejnil v sobotu deník The New York Times, to označil za nejpravděpodobnější scénář generální tajemník NATO Mark Rutte. Podle něj nelze oddělit bezpečnostní situaci v Evropě od té v Asii.
Zprávy z neděle 6. července
"Byl to pravděpodobně nejlepší rozhovor, jaký jsme za celou tu dobu měli, a nejproduktivnější," řekl Zelenskyj o hovoru s Trumpem dnes večer ve svém projevu podle agentury Reuters. "Diskutovali jsme o otázkách protivzdušné obrany a jsem vděčný za ochotu pomoci. Systém Patriot je přesně klíčem k ochraně před hrozbami balistických raket," prohlásil. Prezident podle agentury Interfax-Ukrajina rovněž očekává, že díky dohodě s jednou z předních amerických zbrojovek získá Ukrajina ještě letos stovky tisíc dronů a v příštím roce ještě více.
Analytici DeepState nicméně tvrdí, že nepřítel se nadále snaží proniknout do vsi Dačne, zatímco ukrajinští vojáci se snaží Rusům zabránit, aby se ve vsi uchytili. "Situace je dynamická a napjatá," konstatovali analytici. Ukrajinská strana podle nich nasadila posily, aby zabránila Rusům v postupu do Dněpropetrovské oblasti a v obsazení obce, zatímco Rusové využívají početní převahy a nepřetržitě útočí malými skupinami pěchoty, které se snaží prorazit skrz ukrajinské linie. Pro Rusko by průnik do další ukrajinské oblasti představoval důvod ke spuštění propagandistické mašinérie, zatímco pro Ukrajinu je zásadní, aby zabránila Rusům v překročení správní hranice Dněpropetrovské oblasti. "Situace je složitá a 'nekonečný' počet Rusů ji ještě více komplikuje," připustil DeepState a poukázal na další místa ohrožená ruským postupem.
"Nepřítel obsadil vsi Zelenyj Kut a Novoukrajinka poblíž administrativní hranice Doněcké a Dněpropetrovské oblasti a snaží se o další postup," uvedli analytici DeepState; Moskva oznámila dobytí vsi Zelenyj Kut již na konci června. Obě zmíněné vesnice se nacházejí poblíž vsi Dačne (rusky Dačnoje), jejíž dobytí jako první obce v Dněpropetrovské oblasti ohlásila ruská média 30. června, ale Moskva to oficiálně nepotvrdila a o pár dní později to popřela ukrajinská armáda.
"Zjišťoval jsem prioritní potřeby a požadavky našich vojáků. Dal jsem pokyny k řešení problematických otázek. Rusové se snaží protlačit počtem, ale my musíme být připraveni a uplatňovat účinná taktická a technologická řešení, abychom zabránili postupu vetřelců," napsal velitel ukrajinské armády Oleksandr Syrskyj.
Rusko dobylo další dvě vesnice poblíž administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti, napsala ukrajinská média s odvoláním na projekt DeepState, pokládaný za blízký ukrajinské armádě. Její hlavní velitel Oleksandr Syrskyj uvedl, že strávil dva dny na jiném úseku fronty ohroženém ruskými útoky, v Charkovské oblasti na severovýchodě země, kde ukrajinští vojáci každý den odrážejí okolo deseti ruských útoků. S místními veliteli jednal o posílení obrany.
Ukrajinské letectvo na telegramu uvedlo, že Rusové v noci útočili na Ukrajinu 322 drony typu Šáhed a dalšími bezpilotními prostředky, jež označilo za imitace úderných dronů, které obvykle slouží jako návnada pro systémy protivzdušné obrany. Obrana zneškodnila 292 ruských dronů, část z nich palbou, jiné pomocí prostředků elektronického boje nebo zmizely z radarů. "Zaznamenány jsou zásahy… na čtyřech místech, v dalších šesti lokacích dopadly trosky sestřelených strojů," uvedlo ukrajinské letectvo bez podrobností.
Ukrajinská armáda zasáhla na ruské letecké základně sklad s naváděnými leteckými pumami, cvičný bojový letoun a pravděpodobně i další letadla, uvedl zpravodajský web Ukrajinska pravda s odvoláním na ukrajinský generální štáb a jednotky speciálních sil. Moskva se k tomuto tvrzení nevyjádřila.
Slovensko setrvává na svém odmítavém postoji k návrhu nového balíku protiruských sankcí Evropské unie, neboť jednání se zástupci Evropské komise neodstranilo jeho obavy ohledně plánu odbourat závislost evropského bloku na energiích z Ruska. Vyplývá to z vyjádření slovenského ministerstva zahraničí. Mluvčí německé vlády Stefan Kornelius v pátek řekl, že Německo očekává, že Slovensko nyní urychleně schválí nové sankce proti Rusku, které v únoru 2022 vojensky vpadlo na Ukrajinu. Podle něj se podařilo výhrady Slovenska vůči balíku vyřešit.
Bratislava už dříve opakovaně kritizovala plán EK postupně zastavit veškerý dovoz ruského plynu do konce roku 2027. Tento záměr je součástí projektu REPowerEU s cílem odbourat závislost evropského bloku na dovozu energií z Ruska. Ve čtvrtek o tomto plánu jednali na Slovensku zástupci generálního ředitelství EK pro energetiku s představiteli ministerstva hospodářství a také podnikatelských a průmyslových svazů.
Trump v pátek mluvil s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, který hovor označil za důležitý a produktivní. Se svým americkým protějškem podle svého vyjádření hovořil zejména o ruských vzdušných útocích a ukrajinské protivzdušné obraně. Oba státníci se podle něj v telefonátu dohodli na spolupráci při posílení ochrany ukrajinského nebe, hovořili rovněž o možnostech společné výroby v obranném průmyslu a o společných nákupech a investicích.
USA tento týden oznámily, že pozastavily některé zbrojní dodávky Ukrajině včetně střel protivzdušné obrany, což Trump odůvodnil tím, že jeho předchůdce Joe Biden dal Ukrajině v minulosti příliš mnoho zbraní a je třeba zajistit, aby jich měly dostatek USA. Několik hodin po telefonátu Trumpa s Putinem pak Rusko podniklo největší dronový útok na Ukrajinu od začátku invaze v únoru 2022, při kterém zahynul nejméně jeden člověk a další utrpěli zranění.
Trump s Putinem hovořil ve čtvrtek a následně prohlásil, že ho hovor s jeho ruským protějškem zklamal, protože nepřinesl žádný pokrok. Putin podle poradce Kremlu Jurije Ušakova Trumpovi řekl, že se Moskva nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných základních příčin konfliktu. Tento termín Moskva používá k označení kombinace rozsáhlých požadavků, mezi něž patří zamezení vstupu Ukrajiny do NATO nebo masivní územní ústupky Kyjeva.
"Je to velmi těžká situace. Říkal jsem vám, že jsem velmi nespokojený ze svého hovoru s prezidentem Vladimirem Putinem. Chce jít až do konce, jen dál zabíjet lidi, není to dobré," řekl v pátek Trump. Naznačil také, že by mohl být připraven zpřísnit sankce proti Rusku, což posledních šest měsíců odkládal, zatímco se snažil Putina přesvědčit k ukončení války, píše agentura AFP. "Hodně mluvíme o sankcích. Chápe, že na ně může dojít," řekl šéf Bílého domu.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil nespokojenost s telefonátem se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem ohledně války, kterou Moskva vede proti Ukrajině. Novinářům řekl, že se šéfem Kremlu ve čtvrtek jednal o možných dalších sankcích a že ten se jich obává. Ohledně hovoru s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským řekl, že spolu mluvili o možnosti poskytnutí dalších střel protivzdušné obrany Patriot Kyjevu. Informovaly o tom agentury Reuters a AFP.
Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během třé hodin zničilo Rusko celkem 42 dronů, z toho 37 ve třech oblastech sousedících s Ukrajinou - Belgorodské,Brjanské a Kurské.
Ukrajina stále častěji nasazuje bezpilotní letouny při útocích na vzdálené cíle na ruském území. Při jedné sérii úderů minulý měsíc v rámci operace nazvané Pavučina bylo zasaženo několik ruských bombardérů na různých leteckých základnách.
Gubernátor Smolenské oblasti na západě Ruska oznámil, že protiletadlové jednotky sestřelily tři drony. Ani v tomto případě nebyli hlášeni zranění ani žádné škody. Gubernátor Voroněžské oblasti sousedící s Ukrajinou oznámil zničení "několika" dronů.
Ruské jednotky protivzdušné obrany sestřelily v noci na sobotu desítky ukrajinských bezpilotních letounů v různých částech země, včetně dvou v blízkosti druhého největšího města v zemi, Petrohradu. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na vyjádření představitelů země.
Gubernátor Leningradské oblasti Alexandr Drozdenko na sociální síti Telegram napsal, že dva drony byly sestřeleny v různých oblastech jižně od města. Hlášeny podle něj nejsou žádné škody ani zranění. Na petrohradském letišti Pulkovo ale byl na čas přerušen provoz.
Zprávy ze soboty 5. července
Dodávky elektřiny do ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny byly obnoveny. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na ruskou správu okupované elektrárny. Podle prohlášení, které správa elektrárny zveřejnila, je vnější vysokonapěťové vedení k elektrárně, jež bylo dříve během dne přerušeno, nyní opět funkční. V elektrárně nedošlo k žádnému narušení provozu, dodalo prohlášení.
Italská premiérka Giorgia Meloniová telefonicky hovořila s americkým prezidentem Donaldem Trumpem mimo jiné o ruské válce na Ukrajině. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na vyjádření Meloniové. Stanice CNN s odvoláním na americké představitele uvedla, že Trump o Ukrajině, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, mluvil také s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
Trump si s lídry evropských zemí telefonoval poté, co prohlásil, že jej velmi zklamal čtvrteční hovor s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, který podle šéfa Bílého domu nepřinesl žádný pokrok. Putin zjevně není ochoten ukončit vojenské akce na Ukrajině, míní Trump. Putin mu sdělil, že Rusko je nadále ochotno jednat o dohodě o urovnání konfliktu, ale nehodlá slevit ze svých válečných cílů, oznámil ve čtvrtek Kreml.
Server Axios s odvoláním na nejmenovaného ukrajinského představitele a zdroj obeznámený s obsahem telefonátu napsal, že Trump Zelenskému řekl, že vzhledem ke stupňujícím se útokům ze strany Moskvy chce jeho zemi pomoci s protivzdušnou obranou. Telefonát podle těchto zdrojů trval zhruba 40 minut. Trump také Zelenskému řekl, že prověří, které dodávky amerických zbraní, jež mířily na Ukrajinu, byly údajně pozastaveny, řekl jeden zdroj.
Telefonát obou lídrů přišel den poté, co Trump telefonoval s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Šéf Bílého domu následně prohlásil, že tento rozhovor ho zklamal a že nepřinesl žádný pokrok. Několik hodin poté Rusko podniklo největší dronový útok na Ukrajinu od začátku invaze v únoru 2022, hlavním cílem byl Kyjev.
Trump ve čtvrtek telefonoval také s německým kancléřem Friedrichem Merzem, napsal s odvoláním na své zdroje časopis Der Spiegel. Oba státníci podle něj mimo jiné hovořili rovněž o protivzdušné obraně Ukrajiny.
Ukrajina žádá Washington, aby jí prodal další rakety a systémy protivzdušné obrany Patriot, které považuje za klíčové pro obranu svých měst před stupňujícími se ruskými vzdušnými údery. Rozhodnutí Pentagonu z tohoto týdne pozastavit některé zbrojní dodávky na Ukrajinu vzbudilo v Kyjevě obavy, že tento krok oslabí schopnost Ukrajiny bránit se ruským vzdušným úderům i postupu na bojišti. Německo v pátek potvrdilo, že zvažuje nákup systémů Patriot od Spojených států, které by následně předalo Ukrajině.
Záporožská jaderná elektrárna, která je považovaná za největší v Evropě, se nachází v ukrajinském Enerhodaru, jenž leží u frontové linie. V elektrárně je šest reaktorů, které jsou odstavené a nevyrábějí elektrickou energii. Je v nich ale množství jaderného paliva, které je nutné udržovat v bezpečném stavu a chladit. Proto zařízení potřebuje externí dodávky elektřiny. MAAE v elektrárně udržuje tým odborníků, kteří situaci sledují.
Ruská státní agentura TASS s odvoláním na tiskové oddělení ruské správy elektrárny píše, že zařízení je bez externího napájení, které nahradily dieselové generátory, ale nehrozí nebezpečí a radiace v okolí nepřekračuje přirozené hodnoty. MAAE ani ruská tisková agentura důvod odpojení elektrárny od vnějšího napájení neuvádějí.
"Úder okupantů způsobil blackout v Záporožské jaderné elektrárně," uvedl ukrajinský ministr energetiky Haluščenko, podle něhož se jedná o osmý výpadek v dodávkách proudu do atomového zařízení. Moskva se zatím k obvinění nevyjádřila.
Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna přišla o veškeré vnější zdroje energie, uvedla v pátek večer na síti X Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která má na místě dlouhodobě svůj tým. Ruská státní agentura TASS píše, že potřeby elektrárny nyní zajišťují záložní generátory. Ukrajinský ministr energetiky Herman Haluščenko podle serveru RBK-Ukrajina prohlásil, že ruská armáda zasáhla elektrické vedení spojující atomové zařízení s ukrajinskou energetickou sítí.
"Ukrajinská Záporožská jaderná elektrárna dnes v 17:36 (16:36 SELČ) přišla o veškerý externí zdroj energie, což se stalo po deváté během vojenského konfliktu a poprvé od konce roku 2023," stojí ve sdělení MAAE, podle níž se nyní atomové zařízení spoléhá na energii z nouzových dieselových generátorů. "Podtrhuje to extrémně vratkou situaci v oblasti jaderné bezpečnosti," podotkl šéf MAAE Rafael Grossi.
Ukraine’s ZNPP lost all off-site power at 17:36 today, 9th time during military conflict and first since late 2023. The ZNPP currently relies on power from its emergency diesel generators, underlining extremely precarious nuclear safety situation, IAEA DG @rafaelmgrossi says. pic.twitter.com/P1r4f4U54q
— IAEA - International Atomic Energy Agency ⚛️ (@iaeaorg) July 4, 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes odpoledne telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, vyplývá ze sdělení šéfa Zelenského kanceláře Andrije Jermaka, který rozhovor označil za důležitý a věcný. Agentura Reuters s odkazem na server Axios napsala, že oba státníci jednali zejména o stupňujících se ruských útocích proti Ukrajině a o protivzdušné obraně napadené země. O den dříve Trump telefonoval také s ruským vládcem Vladimirem Putinem.
"Velmi důležitý a smysluplný rozhovor mezi prezidenty. Veškeré podrobnosti budou brzy zveřejněny," uvedl Jermak na Telegramu.
Francouzský prezident Emmanuel Macron a britský premiér Keir Starmer ve čtvrtek 10. července pořádají další schůzku takzvané koalice ochotných, která se bude věnovat ruské invazi na Ukrajině. Dnes to podle agentury AFP oznámil Elysejský palác. Jednání se přes videospojení zúčastní také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, německý kancléř Friedrich Merz a italská premiérka Giorgia Meloniová.
Německo zvažuje nákup systémů protivzdušné obrany Patriot od Spojených států, následně by systémy předalo Ukrajině. Na pravidelné tiskové konferenci to dnes uvedl mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. USA tento týden uvedly, že zastavily některé zbrojní dodávky Ukrajině včetně střel protivzdušné obrany.
Ukrajina a Rusko si vyměnily další skupinu válečných zajatců, uvedlo nejdříve ruské ministerstvo obrany a o něco později informaci potvrdil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Kolika lidí se výměna týká, není jasné.
"Naši lidé jsou doma. Většina z nich byla v ruském zajetí už od roku 2022," napsal Zelenskyj na svém účtu na Telegramu. Mezi propuštěnými jsou podle Zelenského vojáci, kteří se podíleli na obraně vlasti například v přístavním městě Mariupol i jinde v Doněcké oblasti, v Luhanské oblasti i dalších ukrajinských regionech. Kromě příslušníků ukrajinských ozbrojených sil jsou ve skupině také civilisté, dodal Zelenskyj.
Ukrajinský ombudsman Dmytro Lubinec uvedl, že se do vlasti vrátili mladí, ranění a těžce nemocní zajatci. Podařilo se získat ty vojáky, které Rusko poslalo na dlouhé roky do vězení, i ty, kteří byli považováni za nezvěstné.
Rusko v noci na pátek podniklo dosud největší letecký útok drony a raketami na Ukrajinu, zasáhlo obytné čtvrti a zranilo desítky lidí.
Rusko v noci na pátek nasadilo k útoku na Ukrajinu 539 dronů, což je nejvíce od začátku invaze v únoru 2022. Proti sousední zemi ruské síly odpálily také 11 balistických raket a střel s plochou dráhou letu, uvedlo ukrajinské letectvo. Hlavním cílem útoku byl Kyjev.
Rusko ve stále větší míře v bojích na Ukrajině používá chemické zbraně, včetně chlorpikrinu. Podle agentury DPA o tom informovala německá Spolková zpravodajská služba (BND), nizozemská vojenská rozvědka MIVD a tajná služba AIVD. Chlorpikrin je řazen mezi dusivé chemické zbraně.
"To, že ruská armáda nasazuje slzotvorné plyny a chlorpikrin, se stalo běžnou praxí a je silně rozšířené," uvedly zpravodajské služby. Připomínají, že o tom, že ruská armáda využívá slzotvorné látky, se vědělo, ale nově potvrzují, že je to i chlorpikrin. Ve vysokých koncentracích v uzavřeném prostoru může mít tato látka využívaná jako zbraň za první světové války smrtící účinky. "Představuje to ještě závažnější porušení úmluvy o chemických zbraní, která zakazuje používání této látky za jakýchkoliv okolností," uvádějí němečtí a nizozemští zpravodajci. Podle šéfa MIVD Petera Reesinka Rusko zesiluje nasazení používání chemických zbraní. "Hrozba vyplývající z ruského programu pro chemické zbraně postupně roste," uvedl.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes označil rekordně velký ruský útok na Kyjev a další ukrajinská města za jasný důkaz, že bez velkého tlaku Rusko nezmění své hloupé destruktivní chování. Změna k lepšímu závisí hlavně na Spojených státech, napsal na sociální síti X. Ukrajina se brání ruské agresi čtvrtým rokem.
Za pozoruhodné Zelenskyj označil, že první letecké poplachy v ukrajinských městech a regionech začaly v době, kdy se v médiích objevily zprávy o čtvrtečním telefonátu ruského prezidenta Vladimira Putina s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.
"Rusko opět ukazuje, že nemá v úmyslu ukončit válku a teror," zdůraznil ukrajinský prezident a poznamenal, že teprve okolo deváté ráno dnes v Kyjevě ustaly letecké poplachy varující před útoky a nálety. "Byla to brutální, bezesná noc," poznamenal a ruský útok označil za "demonstrativně velký a cynický úder".
"To vše je jasným důkazem toho, že bez skutečně rozsáhlého tlaku Rusko nezmění své hloupé, destruktivní chování. Za každý takový úder proti lidem a lidským životům musí pocítit odpovídající sankce a další dopady pro svou ekonomiku, své příjmy a svou infrastrukturu. To je jediná věc, které lze rychle dosáhnout, aby se situace změnila k lepšímu. A záleží to na našich partnerech, především na Spojených státech," zdůraznil.
Firefighting efforts and debris removal are still ongoing after another Russian strike. This was one of the most large-scale air attacks – deliberately massive and cynical. In total, 550 targets were launched, including at least 330 Russian-Iranian “shaheds”, along with missiles,… pic.twitter.com/vnn31oST0z
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) July 4, 2025
Kyjev zažil jednu z nejhorších nocí od začátku ruské invaze, napsal v pátek ráno na sociální síti X ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha v reakci na rozsáhlé dronové a raketové útoky, kterým ukrajinské hlavní město čelilo. Připomněl, že Rusko útočilo hned po telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s šéfem Kremlu Vladimirem Putinem. V pátek bude Trump mluvit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.
"Naprosto strašná a bezesná noc v Kyjevě. Zatím jedna z nejhorších. Na ukrajinské hlavní město se snesly stovky ruských dronů a balistických raket," napsal Sybiha. Putin podle něj úmyslně tento útok nařídil krátce po telefonátu s Trumpem, a ukazuje tak, že naprosto ignoruje Spojené státy a všechny, kdo volají po konci války. Vyzval k okamžitému uvalení nejtvrdších sankcí na Rusko a k poskytnutí veškerých prostředků, které Ukrajina potřebuje k obraně.
Absolutely horrible and sleepless night in Kyiv. One of the worst so far.
— Andrii Sybiha 🇺🇦 (@andrii_sybiha) July 4, 2025
Hundreds of Russian drones and ballistic missiles rained down on the Ukrainian capital.
Right after Putin spoke with President Trump. And he does it on purpose.
Enough of waiting! Putin clearly shows… pic.twitter.com/R0mlfUgJRx
Rusko v noci na pátek nasadilo k útoku na Ukrajinu 539 dronů, což je nejvíce od začátku jeho vojenské invaze. Proti sousední zemi ruské síly odpálily také 11 balistických raket a střel s plochou dráhou letu. Informuje o tom ukrajinské letectvo.
Jednotky ukrajinské protivzdušné obrany sestřelily 270 dronů, dalších 208 se jich ztratilo v důsledku nasazení elektronického boje nebo šlo o atrapy, které nenesly hlavice. Ukrajinská letectvo také uvádí, že sestřelilo dvě střely s plochou dráhou letu.
Hlavním cílem útoku byl Kyjev, uvádí letectvo. Podle úřadů je v hlavním městě po útoku více než 20 zraněných.
Americký prezident Donald Trump odůvodnil pozastavení dodávek některých zbraní Ukrajině tím, že jeho předchůdce Joe Biden dal této zemi příliš mnoho zbraní. Uvedla to v pátek agentura AP, podle které se Trump k této věci veřejně vyjádřil poprvé. Podle Trumpa Spojené státy Ukrajině stále pomáhají. O záležitosti by mohl v pátek hovořit s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským. "Biden vyprázdnil naši zemi tím, že jim (Ukrajině) dával zbraně, a musíme zajistit, že jich pro nás samotné bude dostatek," uvedl Trump.
Úřady na Ukrajině a v Rusku hlásí v pátek ráno noční vzdušné údery. Rozsáhlý úder ze vzduchu zasáhl ukrajinské hlavní město Kyjev, kde bylo podle místních úřadů zraněno 14 lidí, píše agentura Reuters. Jedna žena pak zemřela v Rostovské oblasti v Rusku. Podle serveru The Kyiv Independent kyjevský starosta Vitalij Kličko uvedl, že ruské údery zasáhly 13 různých míst v ukrajinském hlavním městě. Podle ukrajinské armády Rusko útočilo na Kyjev za použití bezpilotních prostředků a raket.
Zprávy z pátku 4. července
Putin nicméně podle Ušakova také Trumpovi sdělil, že Rusko "nadále usiluje o politické a vyjednané řešení konfliktu", a zdůraznil "přání ruské strany pokračovat ve vyjednávacím procesu". Ten dosud zahrnovala dvě přímá jednání ruských a ukrajinských delegací v Istanbulu, jejichž hmatatelným výsledkem však byly jen dohody o výměně zajatců a padlých. Putin rovněž Trumpa informoval o realizaci těchto dohod, řekl Ušakov.
Za základní příčiny války Moskva označuje Putin například záměr Kyjeva vstoupit do NATO či prozápadní revoluci v roce 2014, která vedla ke svržení proruského režimu na Ukrajině. Podle Ukrajiny a jejích evropských spojenců jde ovšem jen o falešnou záminku pro vedení dobyvačné války, Trump nicméně v některých dřívějších komentářích vyjádřil pochopení pro ruské odmítání členství Ukrajiny v NATO. Moskva mimo jiné požaduje také mezinárodní uznání ruské anexe okupovaných ukrajinských území.
"Náš prezident také řekl, že Rusko bude nadále sledovat své cíle, a sice odstranění dobře známých základních příčin, které vedly k současnému stavu, k současné ostré konfrontaci," řekl novinářům Ušakov. "A Rusko se těchto cílů nevzdá," dodal.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul dnes vyzval Čínu, aby využila svého vlivu na Rusko a donutila ho k jednání o míru na Ukrajině. Řekl to na tiskové konferenci po setkání s čínským ministrem zahraničí Wang Iem. Peking by mohl podle Wadephula hrát konstruktivní roli i v jednání s Íránem. Čínský ministr řekl, že na mezinárodním poli Peking vždy sází na diplomatická jednání.
Moskva se nevzdá svých cílů na Ukrajině, mezi něž počítá odstranění takzvaných "základních příčin" konfliktu, sdělil v dnešním telefonátu ruský prezident Vladimir Putin svému americkému protějšku Donaldu Trumpovi, jenž naopak šéfa Kremlu vyzval k rychlému ukončení vojenských akcí na Ukrajině. Putin řekl, že Rusko má nicméně zájem pokračovat v jednání a dohodnout se na urovnání konfliktu. Uvedl to podle agentur poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurij Ušakov. Trump ani Bílý dům se k obsahu rozhovoru dosud nevyjádřili. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ozbrojené ruské agresi.
Ruský prezident Vladimir Putin právě telefonicky hovoří se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem, oznámil dnes odpoledne podle agentury TASS mluvčí Kremlu s tím, že o výsledku rozhovoru obou státníků bude informovat po jeho skončení.
Trump i ruský prezident Vladimir Putin mezitím informovali o svém dnešním telefonátu, který podle agentur už začal, zatím z něj ale nejsou výstupy.
Nejmenovaný vysoce postavený ukrajinský činitel agentuře AFP řekl, že telefonát mezi prezidenty se připravuje a Kyjev doufá, že lídři spolu budou hovořit v pátek. "Vše ale závisí na harmonogramech obou prezidentů," uvedl zdroj. Zelenskyj podle Reuters uvedl, že je připraven zúčastnit se setkání lídrů s cílem ukončit válku s Ruskem.
Americký prezident Donald Trump bude v pátek telefonicky hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informoval deník Financial Times (FT). Ukrajinský prezident později podle agentury Reuters uvedl, že doufá v hovor s šéfem Bílého domu v pátek nebo v nadcházejících dnech o dodávkách amerických zbraní Ukrajině, která se brání ruské agresi.
"Dnes budu hovořit s prezidentem USA," prohlásil Putin podle státní tiskové agentury TASS. "Určitě mu navrhnu, aby využil tento materiál na americkém trhu," dodal během prohlídky výstavy o ruských firmách, nazvané Silné nápady pro nové časy.
Ruský prezident Vladimir Putin podle ruských médií uvedl, že by měl mít ještě dnes mít telefonický rozhovor se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Bílý dům avizoval telefonát na 16:00 SELČ Půjde o šestý veřejně známý rozhovor mezi oběma vůdci od Trumpova lednového návratu do Bílého domu, napsala agentura Reuters. Oba prezidenti spolu naposledy hovořili 14. června, kdy se soustředili hlavně na Írán.
Vojáci Gudkovovy 155. brigády námořní pěchoty se podíleli na zabíjení vzdávajících se ukrajinských vojáků, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na svědectví zajatého ruského vojáka, podle kterého jeho kolegové na rozkaz velitele jednotky loni v září u osady Gluškovo zabili dva zajaté ukrajinské vojáky a pak jim uřízli hlavy.
Generála Gudkova a další důstojníky podle spolku ruských námořních pěšáků zabily čtyři ukrajinské rakety, které zasáhly velitelství 155. brigády u města Koreněvo v Kurské oblasti. "Více než deset lidí zahynulo, včetně vyšších důstojníků, jako byl nový veligel brigády, jeho zástupce, velitelé praporů a další náčelníci a bývalý velitel brigády generálmajor Gudkov," uvedl spolek podle agentury Unian. Ta také napsala, že Rusko podle ukrajinských odhadů od vypuknutí války přišlo už o více než milion mužů, přičemž díky ruské redakci BBC a serveru Mediazona jsou známa jména již 111 387 zabitých Rusů.
Při útoku ukrajinských dronů na vesnici Aleškoviči v Brjanské oblasti zahynul civilista a jedna žena utrpěla zranění, informoval gubernátor této západoruské oblasti Alexandr Bogomaz.
Sedmdesátiletá žena zahynula a další dva lidé byli zraněni v západoruské Lipecké oblasti poté, co na ně spadly trosky ukrajinského bezpilotního letounu. Terčem ukrajinských dronů byla továrna Energija ve městě Jelec, vyrábějící akumulátory a baterie pro ruské drony, letectvo a námořnictvo, tvrdí média.
Oděsu zasáhla ruská raketa Iskander vybavená hlavicí s kazetovou municí. Zabila dva lidi a další tři zranila, uvedl dnes podle médií šéf oblastní správy Oleh Kiper.
Místopředseda ukrajinské vlády Oleksij Kuleba upřesnil, že ruská raketa zabila přístavního dělníka a řidiče kamionu a zranila šest lidí, včetně dvou Syřanů z posádky civilní lodi, právě vykládané v přístavu.
Americký prezident Donald Trump bude v pátek telefonicky hovořit se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informoval deník Financial Times. Jednat spolu budou podle něj o pozastavení některých klíčových dodávek zbraní Kyjevu. Ukrajinský prezident podle FT bude také chtít mluvit o možných budoucích amerických zbrojních dodávkách Ukrajině, která se brání ruské agresi.
Bývalý slovenský ministr obrany Jaroslav Naď dnes vypovídal na policii v souvislosti s dřívější vojenskou pomocí, kterou Bratislava poskytla Ukrajině bránící se ruské vojenské invazi. Naď pak před novináři protiprávní jednání v uvedené záležitosti odmítl a řekl, že obviněn nebyl. Případem se zabývá úřad evropského veřejného žalobce pro podezření ze zneužití peněz určených na pomoc Kyjevu.
Ruský generál Michail Gudkov, který velel brigádě námořní pěchoty Tichooceánské flotily a byl nedávno povýšen na zástupce velitele vojenského námořnictva, zahynul v Kurské oblasti na západě Ruska. Generálovu smrt dnes oznámil gubernátor Přímořského kraje Oleg Kožemjako a později ji podle ruských agentur potvrdilo ruské ministerstvo obrany. Gudkov se podle serveru BBC News stal 11. ruským generálem zabitým během války Ruska proti Ukrajině, která pokračuje čtvrtým rokem.
Nejméně dva lidé přišli o život a 11 dalších bylo zraněno při ruském útoku na Poltavu, ležící asi 350 kilometrů východně od Kyjeva, oznámil šéf oblastní správy Volodymyr Kohut. Na místě podle něj vypukl požár. Na Poltavu podle dřívějších zpráv dnes ráno útočily ruské drony. Šest lidí, včetně sedmiletého chlapce a devítileté dívky, utrpělo zranění při zásahu vícepodlažního obytného domu v Oděse na jihu Ukrajiny, uvedl šéf oblastní správy Oleh Kiper a záchranáři.
Rusové by byli navíc posílení o nové taktiky boje a bojové zkušenosti. "Za významně delší dobu by asi bylo připraveno zaútočit na východní křídlo NATO," míní ředitel Vojenského zpravodajství Bartovský. Ambicí Ruska je získat část západního území Ukrajiny jako nárazníkovou zónu mezi sebou a NATO, dodal. "Zatím se to ale nepodařilo, alespoň ne podle původního ruského plánu," uvedl.
Rusko by mohlo být schopné se za dobu o něco delší než pět let dostat z hlediska vyzbrojení, personální naplněnosti a připravenosti k boji na úroveň, na které bylo před začátkem války na Ukrajině. V rozhovoru pro server iROZHLAS.cz to řekl ředitel Vojenského zpravodajství (VZ) Petr Bartovský. Kdyby Rusové chtěli vyzkoušet připravenost a jednotu Severoatlantické aliance (NATO), mohli to podle Bartovského už dávno udělat. Nechtějí však dát NATO přímou možnost, aby bojovalo s jeho jednotkami.
Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu v únoru 2022, boje trvají dosud. "Kloním se k tomu, že o malinko později než v době, o které mluvíte, by se Rusko mohlo být schopné dostat na úroveň před válkou. Z pohledu vyzbrojenosti, personální naplněnosti a připravenosti k boji," reagoval Bartovský na dotaz, zda by mohlo Rusko do pěti let zaútočit na NATO.
Zprávy ze čtvrtka 3. července
Podpora Ruska v jeho válce proti Ukrajině ze strany čínských firem představuje pro Evropskou unii vážnou bezpečnostní hrozbu. Na dnešním jednání v Bruselu to čínskému ministrovi zahraničí Wang Iovi řekla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Zároveň vyjádřila znepokojení nad hybridními hrozbami pocházejícími z Číny, uvádí se v tiskové zprávě jejího úřadu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj večer uvedl, že Kyjev si s Washingtonem ujasňuje podrobnosti týkající se obranné pomoci a ministr zahraničí Andrij Sybiha napsal, že Ukrajina je připravena si i koupit nebo pronajmout prostředky protivzdušné obrany. Ukrajina se brání plošné ruské invazi. Kreml rozhodnutí Washingtonu uvítal.
V Kyjevě v úterý jednali představitelé ministerstev zahraničí Slovenska a Ukrajiny. Informovala o tom ukrajinská diplomacie na webu a také na facebooku ukrajinské velvyslanectví v Bratislavě. Ukrajinci podle Kyjeva Slovensku vyjádřili vděk za připravenost dodat zemi osm odminovávacích systémů Božena-5. Zároveň uvedli, že rozhodnutí nepokračovat v tranzitu ruského plynu je nezvratné a vymezili se vůči výrokům šéfa slovenské diplomacie. Stanovisko Bratislavy není k dispozici.
Ukrajinské zbrojařské podniky by měly mít v budoucnu možnost vyrábět zbraně a munici v Dánsku, které je členským státem Severoatlantické aliance. Řekl to dnes dánský ministr obrany Troels Lund Poulsen. V současné době se podle něj konají na toto téma s ukrajinskou vládou jednání, informuje agentura DPA.
Řízená balistická střela Iskander je jednou z nejsmrtonosnějších ruských zbraní, která ničí a zabíjí v ukrajinském týlu. Ukrajinci se zoufale snaží mobilní odpalovací zařízení těchto střel krátkého dosahu vyhledat a zničit.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj svým výnosem zbavil hlavu proruské pravoslavné církve ukrajinského občanství, oznámila dnes ukrajinská tajná služba SBU. Orest Berezovskyj, známý jako metropolita Onufrij, v roce 2002 dobrovolně obdržel ruské občanství a nadále je ve spojení s preláty v Moskvě, kteří podporují válku Ruska proti Ukrajině, vysvětlila SBU důvody prezidentova rozhodnutí.
Ruská vojska pronikla do blízkosti Pokrovsku a Kosťantynivky - dvou měst, která jsou klíčová pro zásobovací trasy ukrajinské armády na východě země. Podle agentury Reuters to dnes uvedl ukrajinský vojenský činitel.
Rusko v posledních týdnech shromáždilo síly a navzdory velkým ztrátám postoupilo ve venkovských oblastech Pokrovsku i Kosťantynivky. Tato města leží na křižovatkách cest vedoucích k frontové linii z větších měst na území, které má pod kontrolou Ukrajina.
Prezident Petr Pavel navštíví příští týden Německo a Itálii. V Berlíně se setká se svým protějškem Frankem-Walterem Steinmeierem na zámku Bellevue, v Římě se poté zúčastní konference pro obnovu Ukrajiny. Na webu o tom dnes informoval odbor komunikace prezidentské kanceláře.
Německý kancléř Friedrich Merz se nyní nechystá telefonovat si s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Řekl to mluvčí německé vlády Stefan Kornelius. V úterý spolu poprvé po téměř třech letech po telefonu hovořili Putin a francouzský prezident Emmanuel Macron.
Podle vládního mluvčího Francie Německo o chystaném telefonátu Macrona a Putina předem informovala a poté jej zpravila i o výsledku jednání. Podle Kremlu byla tématem rozhovoru především situace na Ukrajině a Blízkém východě. Elysejský palác mimo jiné uvedl, že francouzský prezident Putina vyzval k příměří na Ukrajině.
Poskytnutí mobilní digitalizační jednotky Archa III na ochranu a digitalizaci válkou ohroženého ukrajinského kulturního dědictví dnes podpořila vláda. Vyplývá to z výsledků dnešního zasedání. Jde o přímou pomoc České republiky prostřednictvím Národního muzea a součást většího projektu Pomoc ukrajinské kultuře, který koordinuje ministerstvo kultury ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi.
Vláda na dnešním zasedání zařadila na vnitrostátní sankční seznam ruského občana Olega Osipova, dlouholetého spolupracovníka bývalého ruského prezidenta a premiéra Dmitrije Medveděva. Na tiskové konferenci to oznámili premiér Petr Fiala (ODS) a ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). Osipov podle nich na jaře šířil v médiích výhrůžky smrtí bývalému hokejistovi Dominiku Haškovi.
Medveděv v dubnu podle agentury TASS slavnému brankáři doporučil opatrnost při přecházení silnice a to, aby nepil pivo na neověřených místech. Osipov podle Lipavského pravidelně papouškuje agresivní výroky svého extremistického šéfa.
Ukrajinští vojenští lékaři používají speciální magnetické přístroje, aby mohli v těle přesněji lokalizovat střepiny ze šrapnelových granátů a následně je vytáhnout, píše ukrajinské vydání stanice BBC. Podle lékařů tvoří střepinová zranění až 80 procent úrazů na bojišti.
Ruské bezpilotní letouny používají šrapnelové granáty, které se roztříští a vojáky zasáhnou střepiny způsobující složitá zranění. S jejich vyjmutím nově pomáhají speciální magnetické přístroje, pomocí kterých mohou lékaři daleko přesněji a méně invazivně operovat.
Skupina ruských průzkumníků pronikla do vsi Dačne, ale byla zničena. Tvrzení o ruském dobytí vesnice neodpovídají skutečnosti, uvedl dnes ukrajinský generální štáb. Ruská státní média a prováleční blogeři tvrdili, že ruské síly ovládly Dačne (rusky Dačnoje) jako první obec v Dněpropetrovské oblasti, čehož si povšimla i agentura Reuters. O dobytí vsi, která leží u administrativní hranice s Doněckou oblasti, převážně dobytou Rusy, oficiálně neinformovala ani Moskva, ani ukrajinské zdroje.
Ukrajinské ministerstvo zahraničí si dnes předvolalo druhého nejvýše postaveného diplomata na velvyslanectví Spojených států v Kyjevě. Varovalo, že oznámené pozastavení amerických zbrojních dodávek Ukrajině povzbudí Rusko, informovala agentura AFP. Ukrajina se od února 2022 brání plošné ruské invazi. Kreml rozhodnutí Washingtonu uvítal.
Nejméně o jednom zabitém civilistovi a několika raněných v důsledku útoků ruských dronů a ostřelování informují ukrajinské úřady. Protivzdušná obrana zneškodnila 79 ze 114 dronů, které Rusko vyslalo během noci proti Ukrajině, spolu se čtyřmi raketami S-300, uvedlo ukrajinské letectvo. Ruské ministerstvo obrany informovalo o sestřelení pěti ukrajinských dronů nad Kurskou a Rostovskou oblastí a anektovaným Krymem. Ukrajinské drony ještě v pondělí zapálily rafinerii v ruské Saratovské oblasti, zásobující ruská vojska, tvrdí ukrajinská vojenská rozvědka HUR.
Rozhodnutí, za kterým podle portálu Politico stojí náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby, předcházela revize počtu zbraní a munice v amerických vojenských skladech. Ministerstvo při kontrole zjistilo, že zásoby dělostřelecké munice, protileteckých střel a přesné munice klesají, poznamenal portál.
Munici, jejíž dodání Ukrajině nyní USA pozastavily, původně slíbila vláda předchozího prezidenta Joea Bidena. Nynější postup tak podle AP odráží nové postoje současného prezidenta Donalda Trumpa.
Zastavení některých zbrojních dodávek na Ukrajinu včetně střel protivzdušné obrany odpovídá tomu, že přednost dostaly zájmy Spojených států. Prohlásila to mluvčí Bílého domu Anna Kellyová, informovala v noci na dnešek agentura AP.
"Toto rozhodnutí bylo učiněno, aby s ohledem na revizi ministerstva obrany o naší vojenské podpoře a asistenci jiným zemím po celém světě dostaly přednost americké zájmy," řekla Kellyová. "Síla ozbrojených sil Spojených států zůstává nezpochybněna - jen se zeptejte Íránu," dodala. Spojené státy se v červnu přidaly k Izraeli a jeho vzdušným úderům proti íránským jaderným zařízením.
Zprávy ze středy 2. července.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj hovořil se svým ázerbájdžánským protějškem Ilhamem Alijevem a vyjádřil mu podporu v diplomatické roztržce mezi Baku a Moskvou kvůli nedávné smrti dvou etnických Ázerbájdžánců při zatýkání v Rusku. Vyplývá to z prohlášení, které dnes na síti X zveřejnila ukrajinská hlava státu.
"Poděkoval jsem mu (prezidentovi Alijevovi) za jeho podporu Ukrajiny, našeho národa a naší územní celistvosti. Vyjádřil jsem také jasnou ukrajinskou podporu v situaci, kdy Rusko šikanuje ázerbájdžánské občany a vyhrožuje Ázerbájdžánské republice," napsal Zelenskyj. Dodal mimo jiné, že s prezidentem zakavkazské země projednal i bilaterální vztahy. Ukrajina se už přes tři roky brání rozsáhlé ruské vojenské agresi.
Vztahy mezi Ruskem a Ázerbájdžánem se zhoršily poté, co se loni v prosinci zřítilo ázerbájdžánské dopravní letadlo. Alijev tehdy prohlásil, že letadlo poškodila nad ruským územím palba ze země a že některé skupiny v Rusku se snažily příčiny tragédie ututlat. Ruský prezident Vladimir Putin se Alijevovi omluvil za to, co Kreml nazval tragickým incidentem. Napětí mezi Baku a Moskvou dále vzrostlo poté, co před několika dny zemřeli v ruském Jekatěrinburgu při policejních zátazích bratři Zijaddin a Husejn Safarovovi, pokládaní za podezřelé v případu smrti místního podnikatele Junise Pašajeva, který byl zavražděn v roce 2001. Smrt bratrů vyvolala v Baku pobouření, Ázerbájdžán zrušil mimo jiné chystané ruské kulturní akce a policie provedla razii v pobočce ruské státní agentury Sputnik v Baku.
V pondělí večer byla těla bratrů přepravena do Baku k pitvě a ázerbájdžánské úřady dnes uvedly, že zemřeli na následky bití. Ruské úřady přitom tvrdily, že Zijaddin Safarov zemřel na selhání srdce, u jeho bratra Husejna příčinu smrti neuvedly. Ázerbájdžánská prokuratura mezitím oznámila, že zahájila vyšetřování pro podezření z vraždy bratrů.
Ruský prezident Vladimir Putin a jeho francouzský protějšek Emmanuel Macron si v pondělí poprvé po téměř třech letech telefonovali, oznámila ruská státní agentura TASS s odvoláním na prohlášení Kremlu. Tématem hovoru byla podle něj situace na Blízkém východě v kontextu íránsko-izraelské konfrontace a amerických úderů na íránská jaderná zařízení, válka na Ukrajině, ale i dodávky obilí. Telefonát vzápětí potvrdil také Elysejský palác.
Oba lídři se vyslovili pro to, aby řešení krize kolem íránského jaderného programu stejně jako vyřešení dalších rozporů na Blízkém východě bylo dosaženo výhradně politicko-diplomatickými prostředky, uvedl Kreml. Dohodli se na pokračování kontaktů za účelem možné koordinace postojů.
Pokud jde o vyhlídky mírového řešení konfliktu na Ukrajině, ruský prezident potvrdil své zásadní postoje k možným dohodám, které by podle Kremlu měly být komplexní, dlouhodobé, měly by odstranit příčiny ukrajinské krize a "vycházet z nových územních reálií".
Naposledy spolu dvojice prezidentů telefonovala přesně před 1024 dny, 11. září 2022. Tedy několik měsíců poté, co Rusko v plném rozsahu vojensky napadlo Ukrajinu.
Mapy bojiště ukrajinského projektu Deep State, pokládaného za blízký armádě, ukazují, že Rusové nyní mají pod kontrolou 113 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území. To je o 943 čtverečních kilometrů více než před dvěma měsíci, napsala v pondělí agentura Reuters.
Ruská vojska v červnu dobyla 588 kilometrů čtverečních ukrajinského území, zatímco v květnu to bylo 507, v dubnu 379 a v březnu 240 kilometrů čtverečních, napsala agentura AFP s odvoláním na údaje amerického Institutu pro studium války (ISW). Tyto údaje svědčí podle AFP o tom, že ruská vojska po zimě zrychlují postup. Větších územních zisků než v červnu dosáhla ruská armáda jen loni v říjnu (607 km2) a v listopadu (725 km2). Dvě třetiny červnových zisků připadají na Doněckou oblast na východě Ukrajiny, která představuje hlavní bojiště. Ruská armáda nyní okupuje asi tři čtvrtiny tohoto regionu, proti 61 procentům o rok dříve. Rusko nyní úplně nebo částečně ovládá skoro 19 procent rozlohy Ukrajiny, dodala AFP.
Počet bezpilotních letounů dlouhého doletu, kterými Rusko v červnu zaútočilo na Ukrajinu, se proti květnu zvýšil o 36,8 procenta, uvedla agentura AFP. Podle každodenních údajů ukrajinské armády vyslalo Rusko v červnu na její území 5438 dronů dlouhého doletu, vzrostl i počet raket.
Počet bezpilotních letounů v červnu je nejvyšší od začátku ruské invaze v únoru 2022 a také představuje významný nárůst proti květnu, kdy jich na Ukrajině zaznamenali 3974. Jde pouze o drony útočící v noci, jejichž počty Kyjev každé ráno zveřejňuje. Do statistiky nejsou započítány další druhy dronů, které jsou používány na frontě. Kromě bezpilotních letounů vyslalo Rusko při nočních útocích na Ukrajinu podle Kyjeva také 236 raket, jejich počet se proti květnu téměř zdvojnásobil.
Nálet ukrajinských dronů na Iževsk, což je středisko zbrojního průmyslu na východě evropské části Ruska, si vyžádal mrtvé a zraněné. Řekl to gubernátor Udmurtska Alexandr Brečalov. Oběti hlásí také ukrajinské úřady po nových ruských útocích na Dnipro a Mykolajivskou oblast. Ruská vojska v červnu dosáhla největšího postupu na ukrajinském území od loňského listopadu, napsala s odvoláním na údaje amerických analytiků a vlastní výpočty agentura AFP.
"Bohužel jsou mrtví a těžce zranění. V nemocnici v Iževsku jim poskytují veškerou nezbytnou pomoc," uvedl gubernátor. Počet obětí neupřesnil, podle ruských médií nejméně tři lidé přišli o život a dalších 24 bylo zraněno.
Vývoz obilí z Ukrajiny v sezoně 2024/2025, tedy v období od července 2024 do června 2025, klesl přibližně o pětinu na 40,6 milionu tun. Uvedla to agentura Reuters, která se odvolává na ukrajinské ministerstvo zemědělství. V předchozí sezoně, tedy do loňského června, vývoz činil 51,1 milionu tun. Na vývoz negativně doléhají důsledky války s Ruskem.
Vývoz zahrnoval 15,72 milionu tun pšenice, 21,96 milionu tun kukuřice a 2,32 milionu tun ječmene. V předchozí sezoně Ukrajina vyvezla 18,5 milionu tun pšenice, 29,52 milionu tun kukuřice a 2,52 milionu tun ječmene.
Ukrajina je předním světovým pěstitelem a vývozcem obilí, bývá označována za obilnici Evropy. Její výnosy po zahájení ruské vojenské invaze v roce 2022 ale prudce klesly. Kromě ruské okupace části území Ukrajině komplikují export zejména útoky na Oděsu, která je klíčovým uzlem pro vývoz přes Černé moře, a na Izmajil v Oděské oblasti, hlavní přístav na Dunaji, přes který se vozí obilí do Evropy.
Výbuchy v noci slyšeli i obyvatelé ruských měst Saratov a Engels, informuje server Ukrajinska pravda s odvoláním na zprávy ze sociálních sítí a na vyjádření místních úřadů. Ty na čas přerušily provoz letišť v Saratovu, Uljanovsku, Kazani a Nižněkamsku. U Engelsu se nachází vojenské letiště, které využívají ruské strategické bombardéry Tu-95MS a Tu-160, v Nižněkamsku se nachází jedna z největších ruských rafinérií a poblíž leží i město Elabuga, kde se ekonomické zóně Alabuga montují ruské drony íránské konstrukce. Tato místa se nacházejí více než tisícovku kilometrů od hranic z Ukrajinu, ale už je opakovaně napadly bezpilotní letouny, dodal server.
Ruská obrana během noci odrážela útoky dronů na Rostov, Taganrog, Novošachtinsk a na další místa v pěti okresech. Podle předběžných údajů nikdo nebyl zabit či raněn, oznámil gubernátor Rostovské oblasti Jurij Sljusar.
V Doněcku při ukrajinském útoku zahynula jedna žena a další dva lidé utrpěli zranění, další mladík byl zraněn v Horlivce, tvrdí Ruskem dosazený vůdce okupované části Doněcké oblasti na východě Ukrajiny Denis Pušilin. Ukrajina podle něj zaútočila v noci střelami dalekého dosahu vypuštěnými z letadel. Luhansk podle okupačních úřadů čelil náletu dvou desítek dronů a ve městě vypukly požáry.
Při ruském útoku na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny vypukl požár v jednom podniku a škody utrpěly i soukromé domy. Tento útok se obešel bez obětí a bez zraněných, informoval šéf správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov bez upřesnění, jaké zbraně Rusové k útoku použili. Ruské drony během noci napadly dvě farmy v Dněpropetrovské oblasti. Nikdo nebyl zabit či zraněn, uvedl šéf oblastní správy Serhij Lysak.
Ukrajinské síly v noci na úterý napadly Doněck a Luhansk na východě Ukrajiny a také Rostovskou oblast na jihozápadě Ruska, uvedly ruské úřady. Kyjev naopak ohlásil ruský útok na Záporoží na jihovýchodě Ukrajiny.
Ruské zdroje informují o jedné oběti a zraněných v okupovaném Doněcku a Horlivce. Protivzdušná obrana sestřelila 60 ukrajinských dronů, většinu nad jihozápadem země, anektovaným Krymem, Černým a Azovským mořem, uvedlo ruské ministerstvo obrany.
Šéfredaktor Aktuálně.cz Matyáš Zrno vyrazil opět na Ukrajinu. První překážka na cestě k frontě není nebezpečná, ale úmorná ano: celní kontrola.
Ruská média a prováleční blogeři v pondělí tvrdili, že ruské invazní jednotky dobyly první vesnici v Dněpropetrovské oblasti - obec Dačne. Tato tvrzení dosud nepotvrdily ani ukrajinské zdroje, ani ruské ministerstvo obrany, napsal Reuters. V blízkosti administrativní hranice Dněpropetrovské oblasti se odehrávají těžké boje, ale k průlomu tam nedošlo, uvedl v pondělí podle agentury Ukrinform šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko
Agentura Reuters v pondělí napsala, že Rusko nyní okupuje více než 99 procent Luhanské a více než 70 procent Doněcké, Chersonské a Záporožské oblasti, jakož i malé části Charkovské, Sumské a Dněpropetrovské oblasti. Už v roce 2014 Rusové v rozporu s mezinárodním právem obsadili celý ukrajinský poloostrov Krym. Loni v srpnu naopak ukrajinská armáda podnikla překvapivý vpád do ruské Kurské oblasti a na několik měsíců tam obsadila stovky kilometrů čtverečních ruského území.
Ruské jednotky již ovládají celou Luhanskou oblast, prohlásil v pondělí v noci podle ruské agentury Interfax Moskvou dosazený šéf okupační správy tohoto ukrajinského regionu Leonid Pasečnik. Kyjev se k jeho tvrzení nevyjádřil a podobná prohlášení bojujících stran nelze ve válečných podmínkách nezávisle ověřit. Pokud se informace potvrdí, bude Luhanská oblast prvním ukrajinským regionem plně okupovaným Ruskem od jeho vpádu do sousední země v roce 2022, poznamenala agentura AP.
"Doslova před dvěma dny přišla zpráva, že území Luhanské lidové republiky bylo zcela osvobozeno, 100 procent," uvedl Pasečnik v ruské televizní stanici První kanál, přičemž použil termín Luhanská lidová republika (LNR), který Moskva používá pro Luhanskou oblast. Výraz osvobození Rusové pak používají pro dobytí a okupaci ukrajinských území.
Zprávy z úterý 1. července
Projekt Archa III je digitalizační studio postavené na konstrukci vozu Volkswagen Crafter. Archa je vybavena mobilním 3D skenovacím zařízením včetně dvou fotogrammetrických vícekamerových robotů. Celý robotický systém je řízen hlavním počítačem v zadní části dodávky. Kompaktní fotostudio umožňuje snímání exponátů, a to v případě těch menších uvnitř Archy a v případě těch větších či citlivých na přepravu přímo v muzeích.
Vláda ve středu projedná poskytnutí mobilní digitalizační jednotky Archa III na ochranu a digitalizaci válkou ohroženého ukrajinského kulturního dědictví. Jedná se o přímou pomoc České republiky prostřednictvím Národního muzea. Projekt Archa III je součástí většího projektu Pomoc ukrajinské kultuře, který koordinuje ministerstvo kultury ve spolupráci se svými příspěvkovými organizacemi. Materiál byl na základě výsledků připomínkového řízení upraven a je ministerstvem kultury aktuálně předkládán pro jednání bez rozporu.
Podle Fica se oba lídři bavili o zárukách, které by Slovensku měla EU poskytnout, pokud podle plánu ukončí odběr zemního plynu z Ruska. Bruselský web Politico dnes s odvoláním na diplomatický zdroj napsal, že Bratislava chce několik záruk, mimo jiné náhradu ušlých zisků z tranzitních poplatků. Chce také zajistit, aby slovenské společnosti nemohly být žalovány za nedodržení smluv s Ruskem.
Slovenský premiér Robert Fico dnes uvedl, že si telefonoval s německým kancléřem Friedrichem Merzem, s nímž se bavil zejména o dodávkách ruského plynu do Evropské unie a novém balíku protiruských sankcí. Informují o tom slovenská média, podle nichž Fico označil Merzův přístup za konstruktivní. Fico přitom před měsícem Merze kritizoval za jeho výrok, že bude nutné vůči Slovensku a Maďarsku přitvrdit kvůli tomu, že blokují rozhodování EU.
Zpráva OSN zmiňuje mimo jiné případ šestnáctileté dívky, která od rusky mluvícího muže dostala za úkol zapálit auto, o kterém se později dozvěděla, že patří ukrajinskému vojenskému odvodnímu úřadu. Když čin nakonec odmítla spáchat, muž na ni tlačil a vyhrožoval jí, že ublíží jejím mladším sourozencům a dalším členům rodiny, píše OHCHR.
"Většina případů se odehrála podobným způsobem: jednotlivci kontaktovali chlapce a dívky prostřednictvím sociálních médií a nařídili jim, aby zapálili předměty, jako jsou vozy patřící vojákům nebo železniční zařízení. Slíbili, že jim zaplatí poté, co obdrží video potvrzující žhářství," uvádí OHCHR, podle něhož ukrajinské úřady loni zaznamenaly nárůst takových incidentů. Od konce roku 2024 podle úřadu OSN děti na Ukrajině dostávají mnohem násilnější úkoly. "Eskalovalo to až k výrobě nebo umisťování improvizovaných výbušných zařízení," píše se ve zprávě.
Rusko podle SBU buduje sítě Ukrajinců, kdy jeden člověk vyrobí bombu a nechá ji na určeném místě. Další člověk balík vyzvedne, aniž by věděl, co v něm je. Ruští zprostředkovatelé tak mohou zasáhnout Ukrajinu hluboko na jejím území, aniž by na něj vstoupili, píše The Guardian.
Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva (OHCHR) ve své dnes zveřejněné zprávě věnované lidským právům na Ukrajině upozorňuje na podobné jako Guardian praktiky a píše, že přibývá případů, kdy někdo skrz sociální sítě kontaktuje nezletilé Ukrajince a nabízí jim peníze za sabotáže.
Do španělských přístavů bylo letos za dva měsíce dovezeno z Maroka více nafty než za čtyři roky, napsal dnes deník El País s odvoláním na oficiální údaje. Podle španělského deníku tak existuje podezření, že se touto cestou dostala do Evropy ruská nafta, navzdory tomu, že na její dovoz do Evropské unie platí sankce kvůli invazi ruské armády na Ukrajinu. Maroko sankce na dovoz ruské nafty nezavedlo.
Hospodářské sankce v jednotlivých balíčcích i sankce proti ruským a běloruským občanům se musejí prodlužovat každých šest měsíců a je potřeba souhlas všech členských států EU. Maďarsko toto prodloužení už v lednu blokovalo, nakonec ale Budapešť ustoupila, když od Evropské komise získala ujištění týkající se "budoucí energetické bezpečnosti Maďarska". Sankce byly tehdy prodlouženy do 31. července.
"V návaznosti na politickou dohodu dosaženou v minulém týdnu na Evropské radě přijala dnes Rada formálně rozhodnutí ohledně dalšího půlročního prodloužení sektorových sankcí vůči Rusku v reakci na jeho pokračující agresi na Ukrajině," uvedlo české zastoupení při EU.
Členské státy Evropské unie dnes formálně schválily prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. Na sociální síti X o tom informovalo Stálé zastoupení České republiky při EU. Politické shody bylo dosaženo už minulý týden ve čtvrtek na summitu EU v Bruselu. Od pátku do dneška se konala takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení.
V návaznosti na politickou dohodu dosaženou v minulém týdnu na Evropské radě #EUCO přijala dnes Rada 🇪🇺 formálně rozhodnutí ohledně dalšího půlročního prodloužení sektorových sankcí vůči Rusku v reakci na jeho pokračující agresi na Ukrajině 🇺🇦. #StandWithUkraine
— Czech Permanent Representation to the EU (@CZtoEU_Brussels) June 30, 2025
Ruští zprostředkovatelé lákali na síti Telegram často i nezletilé Ukrajince, aby za úplatu zaútočili na předem určené cíle. Na konci roku 2024 podle Dechtjarenka ruské aktivity v tomto směru nabraly na intenzitě. "Zahájili masový nábor Ukrajinců, aby nastražili bomby: v autech, u odvodových úřadů, policejních služeben a tak dále," uvedl.
Rusko platí mladým Ukrajincům, aby nevědomky podnikali sebevražedné útoky, tvrdí podle serveru The Guardian ukrajinská tajná služba SBU. Ta zadržela od začátku roku 2024 přes 700 lidí kvůli sabotáži, žhářství nebo terorismu, asi čtvrtina z nich jsou náctiletí.
Evropská unie a Ukrajina dosáhly předběžné dohody o budoucím vývozu zemědělských produktů do nynější sedmadvacítky, oznámil eurokomisař Maroš Šefčovič. Dohodu označil za vyváženou, spravedlivou a realistickou.
Evropská unie měla s Ukrajinou uzavřenou dohodu o volném obchodu, ale v důsledku ruské invaze v roce 2022 zašla ještě dál a zrušila zbývající poplatky. Platnost těchto opatření ale vypršela letos 5. června a Brusel je nahradil takzvanými přechodnými opatřeními na dobu, než obě strany aktualizují vzájemnou obchodní dohodu.
"Díky této modernizované dohodě zajistíme obchodní toky z Ukrajiny do Evropy a na globální trhy. Zároveň i nadále chráníme zájmy našich zemědělců," okomentovala dohodu předsedkyně EK Ursula von der Leyenová.
Za poslední měsíce se na internetu a ruských televizních stanicích objevila videa ukazující Ruskem okupované ukrajinské město Mariupol jako místo, kde se život vrací k normálu a domy poničené válkou jsou tu znovu opravené. Obyvatelé města, kterého se ruské síly zmocnily před více než třemi roky, ale nesouhlasí, píše server BBC. V Mariupolu je podle nich nedostatek pitné vody i základních léků a většina budov je stále poničená.
"To, co ukazují v ruské televizi, jsou pohádky pro hlupáky. Většina Mariupolu je stále v ruinách," řekl Ukrajinec John, který v okupovaném městě žije. BBC mu kvůli jeho obavám z ruské odvety změnila jméno.
"Opravují fasády budov na hlavních ulicích a potom tam přivedou kamery. Ale za rohem jsou jenom trosky a prázdnota. Spousta lidí stále žije v polorozpadlých bytech se sotva stojícími zdmi," doplnil.
Ukrajinu čeká již příští měsíc rekonstrukce vlády, během níž odstoupí premiér Denys Šmyhal a nahradí ho dosavadní vicepremiérka Julija Svyrydenková. Uvedlo to dnes několik ukrajinských médií, včetně deníku Ukrajinska pravda či serveru RBK-Ukrajina.
Šmyhal stojí v čele ukrajinské vlády od března 2020. Je zároveň jedním z posledních činitelů, kteří stáli po boku prezidenta Volodymyra Zelenského od samého počátku plošné ruské invaze v únoru 2022. O jeho odstoupení se opakovaně spekulovalo již v minulých letech, připomněl server RBK-Ukrajina.
Severokorejské státní sdělovací prostředky zveřejnily záběry, na kterých vůdce KLDR Kim Čong-un klade vlajky na rakve, v nichž byli patrně repatriováni vojáci zabití v Rusku v bojích proti Ukrajině. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Smuteční ceremonie se uskutečnila v rámci oslav prvního výročí podpisu průlomové vojenské dohody mezi Ruskem a KLDR.
Na sérii fotografií je Kim Čong-un u půltuctu rakví, které zakrývá vlajkami, a pak se krátce zastaví s oběma rukama položenýma na rakev, napsal Reuters.
KLDR dále zveřejnila snímky galavečera, který k prvnímu výročí podpisu vojenské smlouvy odvysílala severokorejská státní televize. Zúčastnila se ho také ruská delegace vedená ruskou ministryní kultury Olgou Ljubimovou. Na záběrech bylo vidět Kim Čong-una, kterého patrně přemohly emoce, a diváky osušující si slzy, dodal Reuters.
Ostravská firma Leseft International s.r.o. se podílí na zprostředkování dodávek součástek do ruských raket. Od začátku plošné ruské invaze objednala pro ruského odběratele zboží v přepočtu za bezmála půl miliardy korun. Vyplývá to ze zjištění, tvrdí zveřejnil deník Ukrajinska pravda.
Jednatel společnosti Lev Seferjan označil tvrzení deníku za nesmysl a "fake news" s potenciálem poškodit dobré jméno firmy v obchodě, kterým se skutečně zabývá. Firma se podle něj zbraňovými systémy nezabývá a ani nikdy v minulosti nezabývala. "Společnost LESEFT International s.r.o. se zabývá prodejem hutních polotovarů a surovin pro výrobu oceli a také dodávkami kovaných a litých dílů pro energetiku," řekl. Odběrateli dodávek od Leseftu podle něj vždy byli i ukrajinští partneři.
Ruské jednotky dobyly první vesnici v Dněpropetrovské oblasti na východě centrální části Ukrajiny, tvrdí ruská státní média a prováleční blogeři. Tato tvrzení dosud nepotvrdily ani ukrajinské zdroje, ani ruské ministerstvo obrany, napsala agentura Reuters.
Nejméně dva mrtvé a osm zraněných, včetně šestiletého chlapce, si během noci na dnešek vyžádal nálet ruských dronů na Charkovskou oblast na východě země. Oznámil to šéf oblastní správy Oleh Syněhubov. Na různých místech drony poškodily civilní infrastrukturu, vypukly požáry. Z dalších částí Ukrajiny úřady informují o další zabitém civilistovi a čtyřech raněných. Rusko během noci vyslalo proti Ukrajině 107 dronů, z nichž se 74 podařilo zneškodnit, uvedlo ukrajinské letectvo. Zásahy byly zaznamenány na 15 místech, dodalo.
Окупанти обстріляли 29 населених пунктів правобережжя Херсонщини: є загибліhttps://t.co/r7StZhORDM pic.twitter.com/JZuGaGQYlz
— Газета День (@TheDayNewspaper) June 30, 2025
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul dnes přijel do Kyjeva, kde chce podle agentury DPA jednat o další podpoře Ukrajiny. "Nadále stojíme po boku Ukrajiny, aby se mohla úspěšně bránit," prohlásil ministr. Dodal, že německá pomoc se bude týkat vzdušné obrany i jiných zbraní a že Berlín rovněž Kyjevu poskytne ekonomickou a humanitární podporu.
Šéf německé diplomacie zároveň obvinil Moskvu, že nemá zájem řešit situaci jednáním a že se snaží pouze o ukrajinskou kapitulaci. "Zatímco Kyjev je připraven na skutečné jednání, (ruský prezident Vladimir) Putin se nevzdává svých maximalistických požadavků; nechce vyjednávání, ale kapitulaci," prohlásil německý ministr. Podle jeho slov svoboda a budoucnost Ukrajiny jsou nejdůležitějšími úkoly německé zahraniční a bezpečnostní politiky.
Good morning 🌞
— Olga Patlyuk 🇺🇦 (@OlgaPatl) June 30, 2025
🇩🇪🇺🇦 German Foreign Minister Johann Wadephul arrived in Kyiv. pic.twitter.com/Zey3W1LWYu
Zprávy z pondělí 30. června
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dekret o vystoupení země z Ottawské úmluvy, která zakazuje výrobu a používání protipěchotních min. Vyplývá to z dokumentu zveřejněného na internetových stránkách prezidenta. Ukrajina ratifikovala úmluvu v roce 2005, upozornila agentura Reuters. Aby rozhodnutí vstoupilo v platnost, musí ho ještě schválit parlament a země to musí oznámit Organizaci spojených národů.
Česko nemá podle ministra zahraničí Jana Lipavského (nestr.) žádné náznaky, které by potvrzovaly, že české firmy dodávají Rusku obráběcí stroje určené k výrobě zbraní. Ministr to uvedl na dotaz serveru iROZHLAS.cz. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj minulý týden novinářům řekl bez konkrétních jmen, že stroje, které lze využít pro výrobu zbraní, dodává osm českých firem. Vyzval k sankcím.
Jedna žena zahynula a další utrpěla zranění při ukrajinském dronovém útoku na město Bokovo-Chrustalne v Ruskem okupované části Luhanské oblasti, informuje ruská státní tisková agentura RIA Novosti s odvoláním na místní ruské úřady. Další dva lidé utrpěli zranění při ukrajinském vzdušném úderu na ruské město Brjansk, oznámil gubernátor Brjanské oblasti. Ukrajinský úder na Bokovo-Chrustalne zasáhl obytnou budovu, uvedly místní úřady s tím, že jedna žena při něm přišla o život a další zraněné zdravotníci poskytli pomoc.
Šéf ruské rozvědky (SVR) Sergej Naryškin dnes v ruské státní televizi oznámil, že telefonicky hovořil s ředitelem americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Johnem Ratcliffem. Naryškin uvedl, že se s Ratcliffem dohodli, že se mohou kdykoliv kontaktovat, píší agentury.
"Telefonicky jsem mluvil se svým americkým protějškem a domluvili jsme se, že si můžeme kdykoli zavolat a prodiskutovat otázky, které nás zajímají," řekl Naryškin, aniž by uvedl podrobnosti. Naposledy podle oficiální zprávy telefonoval s šéfem CIA 11. března.
Trump si je podle Pavla vědom toho, že ekonomické sankce jsou velice funkční nástroj. "Já jsem třeba na jeho poznámku na adresu Číny, kdy on zmínil, že ty obrovské celní tarify, které uvalil na Čínu, vedly ke změně pozice Číny, tak jsem mu řekl - No vidíte, a přesně takto rozhodný postup by bylo potřeba udělat ve vztahu k Rusku. Protože pokud říkáte, že to Čína pocítila během měsíce, pak Rusko se svojí ekonomikou to pocítí během možná týdne," dodal Pavel.
"Na jedné straně musíme podporovat Ukrajinu vojensky, protože stále jde o to, aby udržela co nejvíce ze svého území, aby její vyjednávací pozice v jednání, která v nějakém okamžiku začnou, byla co nejsilnější. Ale na druhé straně, Rusko bude asi ochotno jednat pouze tehdy, když ucítí, že nemá jinou možnost," míní prezident.
Evropská unie i USA podle prezidenta takové ekonomické nástroje mají. Jednalo se o tom podle něj i tento týden na summitu NATO v Haagu. "Třeba na té večeří, kde jsem měl možnost sedět u stolu s Donaldem Trumpem, tak jsme ho velice jednotně a kolektivně přesvědčovali o tom, že právě ten čas nastal, abychom výrazně zvýšili ekonomický tlak na Rusko ne s cílem nechat Rusko ekonomicky zkolabovat, to není v našem zájmu, ale přimět ho k vědomí, že jiné cesty než jednat prostě nemá," popsal prezident. "To si myslím, že se postupně asi dostává k Donaldu Trumpovi ze všech stran, protože v tomto ohledu byli evropští spojenci naprosto jednotní," dodal.
Evropští spojenci jsou dnes zajedno v tom, že zřejmě nejsilnějším argumentem, který by mohl přesvědčit ruského prezidenta Vladimira Putina, aby jednal o míru na Ukrajině, je ekonomika a finance, nikoli vojenské prostředky. V diskusním pořadu Partie Terezie Tománkové na CNN Prima News to řekl prezident Petr Pavel. Nynější sankce vůči Rusku podle něj nejsou dostatečně silné, případně se je Rusko naučilo obcházet. Nejsou proto rozhodujícím faktorem, který by Putina dotlačil k jednacímu stolu.
Generální štáb ozbrojených sil Ukrajiny oznámil, že jednotky ukrajinské vojenské rozvědky (HUR) ve spolupráci s dalšími složkami ozbrojených sil v sobotu udeřily na muniční sklady v ruské Brjanské oblasti.
SBU rovněž uvedla, že systematicky usiluje o snížení ruské schopnosti podnikat údery na ukrajinském území. Na satelitních snímcích americké vesmírné agentury NASA byly vidět rozsáhlé požáry, které na ruské letecké základně vypukly, napsal zpravodajský web Ukrajinska pravda.
Ukrajinská tajná služba (SBU) na platformě Telegram oznámila, že dronovými útoky zničila tři ruské helikoptéry a systém protivzdušné obrany Pancir-S1 na vojenské letecké základně u obce Kirovske na Ruskem okupovaném poloostrově Krym.
"Dostupné údaje svědčí o zničení víceúčelových a útočných vrtulníků Mi-8, Mi-26 a Mi-28, jakož i samohybného protiletadlového raketového a dělostřeleckého systému Pancir-S1," uvedla SBU o útoku, který podnikla v noci na sobotu. Útok podle SBU způsobil také škody na muničních skladech a průzkumných a útočných bezpilotních letounech nepřítele.
Oblastní šéf ukrajinské Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin podle AP uvedl, že při ruském úderu zahynula jedna osoba. Šest lidí včetně jednoho dítěte utrpělo zranění v Čerkaské oblasti, uvedl šéf oblastní správy Ihor Taburec.
Při odrážení útoku zahynul pilot ukrajinského letectva. "Pilot použil všechny zbraně, které měl k dispozici, a sestřelil sedm vzdušných cílů. Při sestřelení toho posledního byl jeho letoun poškozen a začal ztrácet výšku," oznámila ukrajinská armáda na platformě Telegram. Pilot podle ní udělal vše, co mohl, a nasměroval stíhací letoun pryč od obydlené oblasti. Nestihl se však katapultovat.
Ruský noční útok byl "nejmasivnějším leteckým úderem" na zemi, pokud se berou v úvahu jak drony, tak různé typy raket, sdělil agentuře AP mluvčí ukrajinského vojenského letectva Jurij Ignat. Útok cílil na regiony po celé Ukrajině, včetně západní Ukrajiny, daleko od frontové linie.
Rusko v noci na dnešek podniklo dosud největší vzdušný útok na Ukrajinu od začátku války, vyslalo na ni 477 dronů a 60 raket různých typů. Ukrajinská protivzdušná obrana zničila 211 dronů a 38 raket, na 226 se jich ztratilo. Při odrážení rozsáhlého ruského útoku přišel o život ukrajinský pilot a stíhací letoun F-16, který pilotoval, byl ztracen. Uvedla to ukrajinská armáda. Ruské údery zabily další osobu, nejméně šest jich zranily a poškodily domovy a infrastrukturu, oznámily místní úřady.
V noci pracovala i ukrajinská protivzdušná obrana. Podle agenturních zpráv se jí podařilo zlikvidovat 211 ruských dronů a 38 raket.
Protože Rusko v noci útočilo i na oblasti na západní Ukrajině poblíž hranic s dalšími státy, do akce šlo i polské letectvo. "Byly vyslány do vzduchu dvojice stíhaček ve službě a pozemní systémy protivzdušné obrany a radarového průzkumu dosáhly nejvyššího stavu pohotovosti," uvedlo na síti X operační velitelství polské armády.
Velení ukrajinských vzdušných sil přiznalo ztrátu pilota první třídy a jeho stíhačky F-16. Dvaatřicetiletý Maxim Ustimenko podle zprávy zahynul v boji poté, co byl jeho letoun poškozen a začal se propadat. Pilot prý předtím zneškodnil sedm cílů, sám se ale nedokázal katapultovat.
Jde o třetí stíhačku F-16, kterou doposud ukrajinské vzdušné síly ztratily.
Rusko v noci na neděli zaútočilo na Ukrajinu 477 drony a 60 raketami, zahynul ukrajinský pilot.
Zprávy z neděle 29. června.
Polský prezident Duda dnes vyjádřil přesvědčení, že Nawrocki "naváže co nejlepší vztahy" mezi sousedními zeměmi, a to navzdory kritice, kterou v minulosti vůči Ukrajině vyslovil. "Svět zpoza prezidentského stolu vypadá trochu jinak než ten, který člověk vidí…z pozice kandidáta," prohlásil Duda s tím, že je možné, že Nawrocki po nástupu do úřadu změní svůj postoj vůči ukrajinským představitelům a uprchlíkům.
"Polsko poskytlo Ukrajině významnou pomoc v oblasti obrany" v rámci Evropské unie a NATO, řekl Zelenskyj. "Je pro nás nesmírně důležité zachovat povahu těchto vztahů, udržet tuto podporu" a dialog charakterizovaný vzájemným respektem, zdůraznil Zelenskyj před novináři a ujistil, že Kyjev udělá vše pro posílení vztahů s Varšavou.
Pro Ukrajinu, která čelí ruské invazi, je nesmírně důležité udržet si podporu Polska, svého souseda a věrného spojence, prohlásil dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajinský státník promluvil v Kyjevě na společné tiskové konferenci s polským prezidentem Andrzejem Dudou, kterého na jeho postu na začátku srpna vystřídá nacionalistický vítěz polských prezidentských voleb Karol Nawrocki. Píše o tom agentura AFP.
Ruská armáda přes noc zaútočila na Ukrajinu pomocí 23 dronů typu Šáhed a různých typů falešných dronů, píše Ukrajinska pravda. Ukrajinské protivzdušné obraně se podařilo sestřelit všechny, až na jednu.
Ukrajinská záchranná služba zveřejnila záběry z místa ruského útoku v Oděse, na kterých jsou vidět hasiči, jak bojují s požárem a evakuují lidi potemnělým schodištěm v 21patrové budově. V důsledku ruského úderu na obytnou budovu vypukl požár v šestém, sedmém a osmém patře a někteří lidé uvízli ve svých bytech, píše server Ukrajinska pravda. Mezi oběťmi je manželský pár. Šest zraněných bylo hospitalizováno a tři z nich jsou v kritickém stavu, uvedl zpravodajský web.
Dva lidé zahynuli a nejméně 14 dalších utrpělo zranění, když ruský dron v noci na dnešek zasáhl výškovou obytnou budovu v ukrajinském městě Oděsa u Černého moře. Mezi zraněnými jsou tři děti, přičemž jedno z nich je v kritickém stavu. Napsala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní úřady. Do Kyjeva dnes přicestoval polský prezident Andrzej Duda na setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským, informovala Dudova kancelář.
"Pokud jde o aktivity ruské strany, na severu Ukrajiny podél hranice pokračuje úsilí o vytvoření obranné nárazníkové zóny především v oblasti Sumy. V Charkovské oblasti se ukazuje, že ruským cílem je zatlačit ukrajinské síly od hranice s Belgorodskou oblastí, obsadit zbytek Luhaňské oblasti a postupovat do severní části Doněcké oblasti s cílem obsadit celou Doněckou oblast a případně postoupit do Dněpropetrovské oblasti," uvedl Petráš. Doplnil, že ruský postup k naplnění tohoto cíle ale není příliš markantní.
Podpora Ukrajiny se pro NATO stala podle vědeckého pracovníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše dlouhodobým problémem, nikoli předehrou k rychlému vítězství, jak Severoatlantická aliance původně slibovala. Zahrnutí výdajů na Ukrajinu do výpočtu spojeneckých vojenských výdajů je účetní trik, který má uměle nafouknout čísla, řekl Petráš.
zprávy ze soboty 28. června
Rusko je připraveno na další kolo jednání s Ukrajinou, které by se opět mohlo odehrát v Istanbulu. Podle tiskových agentur to dnes řekl ruský prezident Vladimir Putin, podle něhož Moskva může Kyjevu předat dalších 3000 těl padlých vojáků. Také prohlásil, že pozice obou zemí jsou vzdálené, kontakty však pokračují.
Zástupci členských států Evropské unie dnes na svém jednání v Bruselu potvrdili shodu na prodloužení platnosti stávajících sankcí proti Rusku o dalších šest měsíců. ČTK to potvrdily diplomatické zdroje. Nyní bude spuštěna takzvaná písemná procedura oficiálního konečného schválení, která by měla skončit v pondělí. Politické shody bylo dosaženo už při čtvrtečním jednání unijních prezidentů a premiérů.
Rusko si předvolalo německého velvyslance v Moskvě Alexandera Grafa Lambsdorffa, aby ho informovalo o odvetných opatřeních za pronásledování ruských novinářů v Německu. S odvoláním na ruské ministerstvo zahraničí o tom informovala ruská agentura TASS. Událost označila agentura DPA za spor o přístup ke zpravodajům ruských státních médií v Německu. Berlín od ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 stojí za Kyjevem a podniká kroky proti šíření ruské propagandy a dezinformací nejen ve sdělovacích prostředcích.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová ve čtvrtek obvinila Německo ze svévolného zacházení s ruskými novináři a vyzvala Berlín k plnění závazků týkajících se ochrany svobodné práce médií a zajištění plurality názorů. Prohlásila také, že německé jednání není namířeno jen proti ruským novinářům, ale také proti jejich rodinám. Dodala, že cílem postupu Berlína je donutit ruské novináře opustit zemi.
Při dnešním ruském raketovém útoku na ukrajinské město Samar přišli o život čtyři lidé a dalších 17 bylo zraněno. Informoval o tom na platformě Telegram šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Původně uváděl, že útok si vyžádal tři oběti a 14 zraněných.
❗️ Україна. Самар. Внаслідок ракетного удару наразі:
— 🤍💚🖤 Free Ural 🦎 Свободный Урал 🤍💚🖤 (@FreeUral1) June 27, 2025
▪️3 людини загинуло;
▪️14 людей поранено.
Урал з вами. Тримаємось. pic.twitter.com/e4e85B3Dke
Ukrajinské letectvo uvedlo, že se podařilo sestřelit či jinak odvrátit 359 dronů a šest z osmi raket, konkrétně všechny střely Kalibr. Přímé údery ruských vzdušných zbraní letectvo oznámilo ze třech míst, na dalších osm dopadly trosky sestřelených dronů a raket. Konkrétní škody zatím ukrajinské úřady neupřesnily.
"Zničení skladu raketového paliva v Brjansku je součástí akcí vedených s cílem oslabit logistické možnosti ruské armády," řekl agentuře Unian její zdroj z ukrajinské vojenské rozvědky.
Na Ukrajině od počátku ruské invaze v únoru 2022 do letošního dubna při útocích dronů krátkého doletu zahynulo nejméně 395 civilistů, dalších více než 2630 utrpělo zranění. Mise OSN pro monitorování lidských práv na Ukrajině (HRMMU) to uvedla v nově zveřejněné zprávě, podle které se většina úmrtí a zranění stala po ruských úderech na neokupovaná území Ukrajiny.
Zpráva zdokumentovala případy, při kterých operátoři bezpilotních prostředků útočili na civilisty jedoucí v soukromých autech, autobusech, při chůzi venku, při humanitární práci či při pomáhání s evakuací. HRMMU eviduje i údery na jasně označené sanitní vozy.
Drony ukrajinské vojenské rozvědky HUR zapálily sklady raketového paliva v Brjansku na západě Ruska a zničily radiolokátory a odpalovací zařízení raket ruského systému protivzdušné obrany S-400 na okupovaném Krymu, uvedla v pátek ráno ukrajinská média s odvoláním na své zdroje v HUR i záběry, zveřejněné ukrajinskou rozvědkou. Ruské úřady ve Volgogradské oblasti musely dočasně uzavřít most přes řeku Don u města Kalač kvůli odklízení trosek dronů po rozsáhlém ukrajinském náletu, uvedl gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov. Není jasné, zda tento pátý nejdelší most v Evropě byl poškozen, dodala agentury Reuters.
Ruská protivzdušná obrana ještě před půlnocí zničila 16 ukrajinských bezpilotních letounů, z toho sedm nad Kurskou oblastí a po čtyřech dronech nad Brjanskou oblastí a Krymem, jakož i jeden dron nad Černým mořem, uvedlo ruské ministerstvo obrany bez dalších podrobností. O požáru v Brjansku nicméně informovala místní média.
Během noci úřady vyhlásily letecký poplach po celé Ukrajině kvůli hrozbě ruských náletů. V Kyjevě zasahuje protiletecká obrana, uvedl server Ukrajinska pravda. Na Ukrajinu masivně útočí drony, v Mykolajivu zahřměly výbuchy, napsala agentura Unian s odvoláním na šéfa vojenské správy v Mykolajivské oblasti. Úřady vybízejí obyvatele, aby setrvali v krytech, protože nebezpečí nepominulo.
Zprávy z pátku 27. června
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svém projevu vyzval unijní lídry, aby přijali silný osmnáctý balíček sankcí proti Rusku. Zároveň znovu kritizoval některé evropské firmy za to, že dodávají součástky Rusku. Zelenskyj promluvil prostřednictvím videokonference k prezidentům a premiérům, kteří jednají v Bruselu, a video následně zveřejnil na sociální síti X.
Addressing the European Council, I stated: the world is clearly unstable. But the EU plays a key role in preventing Russia’s war from spreading and in moving toward peace. Its sanctions against Russia remain one of the most effective tools for limiting the aggression. pic.twitter.com/OYMLBz99Tc
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 26, 2025
Všechny země Evropské unie s výjimkou Maďarska se dnes na summitu v Bruselu shodly na další podpoře Ukrajiny a zvýšení tlaku na Rusko i prostřednictvím sankcí zaměřených na energetiku. Kvůli nesouhlasu Budapešti ale text nemá obvyklou závaznost oficiálních závěrů summitu. Původně se očekávalo, že by se dnes mohlo podařit dosáhnout politické shody na novém osmnáctém balíčku protiruských sankcí, proti se ale v tomto případě vedle Maďarska staví i Slovensko.
Rusko a Ukrajina ve čtvrtek dokončily další výměnu zajatců. Oznámily to obě země s tím, že jde o součást dohody, kterou nedávno uzavřely v Istanbulu. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na platformě Telegram informoval, že Ukrajina dopravila domů skupinu vojáků z ruského zajetí. "Dnes se vojáci ozbrojených sil, národní gardy a pohraniční stráže vracejí domů," oznámil Zelenskyj, který stejně jako v předchozích případech neupřesnil počet navrácených zajatců.
Ruské ministerstvo obrany podle tiskové agentury TASS oznámilo návrat skupiny ruských vojáků "z území kontrolovaného Kyjevem" výměnou za vrácení ukrajinských vojáků.
Rozhodnutí NATO zvýšit výdaje na obranu až na pět procent HDP výrazně neovlivní ruskou bezpečnost. Prohlásil to ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov. "Pokud jde o dopad tohoto pětiprocentního cíle, nemyslím si, že bude významný," řekl Lavrov. "My víme, jaké cíle sledujeme, neskrýváme je, otevřeně je oznamujeme, jsou naprosto zákonné z hlediska jakékoli interpretace zásad Charty OSN a mezinárodního práva a víme, jakými prostředky těchto cílů vždy dosáhneme," cituje Reuters šéfa ruské diplomacie.
Země NATO se ve středu na aliančním summitu usnesly, že do roku 2035 zvýší výdaje na armádu a zbraně na 3,5 procenta HDP a dalších 1,5 procenta má jít na aktivity související s obranou. Tento cíl zdůvodňují především dlouhodobou hrozbou, kterou představuje Rusko. Pouze Španělsko prohlásilo, že nebude zvyšovat své výdaje na obranu nad dvě procenta HDP.
Státy Evropské unie musí pokračovat ve výrazném zvyšování výdajů na obranu a bezpečnost a lépe společně investovat, shodli se na summitu EU lídři členských zemí. Za existenční výzvu pro unii označili ruskou agresi proti Ukrajině a její dopady na evropskou i globální bezpečnost. Na zvýšení obranných výdajů na pět procent hrubého domácího produktu (HDP) do roku 2035 se ve středu dohodli členové Severoatlantické aliance na summitu v Haagu.
Lídři zemí EU v závěrech summitu vzali závazek zemí NATO na vědomí. Dohoda dosažená v Haagu počítá s tím, že výdaje na armádu do deseti let dosáhnou nejméně 3,5 procenta HDP a dalších až 1,5 procenta HDP bude směřovat na širší výdaje spojené s bezpečností, například na ochranu kritické infrastruktury, kybernetickou bezpečnost či budování zdravotnických zařízení.
Evropa musí chránit svoji produkci oceli, jinak riskuje oslabení svých snah o posílení vojenských kapacit. V rozhovoru s agenturou Bloomberg to uvedl předseda představenstva největší české firmy na výrobu oceli Moravia Steel Petr Popelář. Podle něj se ocelárny a další kovozpracující podniky v Evropské unii potýkají s nadměrnou regulací, vysokými náklady na energii a nekalou konkurencí ze zahraničí. Vyzval proto k zavedení cel a kvót a k většímu veřejnému financování, které by pomohlo tomuto odvětví splnit environmentální cíle.
"Mělo by být v zájmu Evropy zachovat si co největší kapacitu výroby ocele, aby strategická odvětví, jako je obrana a infrastruktura, nebyla závislá na dovozu z míst, která nejsou našimi geopolitickými spojenci," řekl Popelář.
Pražský městský soud uložil Lukáši Paškuliakovi tříletý podmíněný trest za to, že chtěl v Iráku bojovat v řadách Strany kurdských pracujících (PKK) a na Ukrajině se zapojil do války proti Rusku. Uznal ho vinným z trestných činů podpora a propagace terorismu a služba v cizích ozbrojených silách. Rozsudek není pravomocný, Paškuilak i státní zástupce si ponechali lhůtu na případné odvolání. Muž od počátku záměr vstoupit do jednotek PKK odmítá, službu na Ukrajině nepovažuje za trestnou.
V Bruselu začal dnes před polednem summit Evropské unie, prezidenti a premiéři zemí bloku se na něm budou zabývat zejména pokračující ruskou agresí na Ukrajině nebo situací na Blízkém východě. Tématy jsou tedy evropská obrana a bezpečnost, ale také konkurenceschopnost EU či migrace. Česko na jednání zastupuje premiér Petr Fiala.
Velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj oznámil, že se ukrajinským silám tento týden podařilo zastavit ruský postup v Sumské oblasti, jejíž frontové linie navštívil. "Postup ruských vojáků v pohraničních částech Sumské oblasti byl zastaven a frontová linie se stabilizovala," uvedl Syrskyj v prohlášení, které citovala agentura Reuters.
Severní Korea možná v červenci nebo srpnu pošle další vojáky do Ruska, aby bojovali proti Ukrajině; nadále také dodává Rusku zbraně. Podle agentury Reuters to dnes oznámila Jižní Korea s odvoláním na informace vlastní rozvědky.
Začlenění Ukrajiny do EU znamená podle maďarského premiéra Orbána začlenění do války. Maďarsko nechce být ve stejném spolku jako země ve válce, je to nebezpečné, dodal.
Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak oznámil, že počet obětí ruského raketového útoku na Dnipro z 24. června stoupl na 20; dosavadní bilance uváděla 17 mrtvých, napsal server Ukrajinska Pravda.
Rusko dnes opět oznámilo, že čelilo ukrajinským dronovým útokům. Ruské ministerstvo obrany sdělilo, že protivzdušná obrana zlikvidovala 50 ukrajinských bezpilotních strojů, z nichž více než polovina útočila na Kurskou oblast na hranicích s Ukrajinou. Zbytek byl zlikvidován nad několika dalšími částmi Ruska včetně tří dronů v Moskevské oblasti, dodalo ministerstvo, které citovala agentura Reuters.
Tři lidé v noci na dnešek zahynuli a jeden utrpěl zranění při ruských útocích na ukrajinskou Chersonskou oblast.
Oblastní šéf Chersonské oblasti Oleksandr Prokudin podle serveru Ukrajinska pravda uvedl, že ruské letectvo uskutečnilo vzdušné údery na obytné oblasti, zahynuli při nich tři muži a jedna žena utrpěla zranění.
Zprávy ze čtvrtka 26. června
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal dnes s Radou Evropy dohodu o vytvoření zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině. Informovala o tom agentura AFP. K zodpovědnosti by měl být podle iniciátorů dohody pohnán ruský prezident Vladimir Putin i další ruští lídři. "Tento podpis je rozhodujícím krokem ke zřízení zvláštního tribunálu pro zločin agrese proti Ukrajině," prohlásil Alain Berset, předseda Rady Evropy, která dohlíží na dodržování lidských práv na kontinentu a sdružuje 46 členských zemí, včetně Ukrajiny.
Od Laponska na severu Finska až po východ Polska se začíná rýsovat výbušná železná opona. Finsko, Estonsko, Lotyšsko, Litva a Polsko na začátku letošního roku oznámily, že opustí Ottawskou úmluvu z roku 1997, která zakazuje používání protipěchotních min. Očekává se, že do konce června všech pět zemí formálně oznámí OSN své odstoupení, což jim umožní tyto zbraně vyrábět, skladovat a rozmisťovat.
Členské státy se přihlásily k zvýšení výdajů na obranu - nově mají činit pět procent HDP. V prohlášení spojenci potvrdili "železné odhodlání" k principu kolektivní obrany dle článku 5 Severoatlantické smlouvy. Summit též deklaroval pokračující podporu Ukrajině v boji proti ruské agresi. Na místě byl s českou delegací i poradce vlády pro národní bezpečnost Tomáš Pojar.
Donald Trump se dojal při rozhovoru s reportérkou ukrajinského původu. Na tiskové konferenci v Haagu uvedl, že se pokusí dodat protiraketové systémy Patriot na Ukrajinu. Podle něj se velice osvědčily při raketových útocích Íránu na Izrael, dostupnost je však omezená.
Trump gets emotional as he is asked by a Ukrainian reporter whose husband serves in Ukraine about whether he will supply air defenses to Ukraine. Quite a moment in the press conference. pic.twitter.com/MPW8dV3j3k
— Yaroslav Trofimov (@yarotrof) June 25, 2025
Americký prezident Donald Trump dnes vyzdvihl závazek spojenců v rámci Severoatlantické aliance zvýšit výdaje na obranu a poznamenal, že tyto peníze musejí být použity k nákupu vojenské techniky, nejlépe ze Spojených států, a nikoliv na byrokracii. Šéf Bílého domu na tiskové konferenci v závěru summitu NATO v Haagu také zopakoval, že nedělní americký útok na íránské jaderné provozy zničil íránský jaderný program, a poznamenal, že 12 dní trvající válka mezi Íránem a Izraelem skončila. Zároveň ale připustil, že konflikt může znovu propuknout.
Španělsko nebude navyšovat své výdaje na obranu nad dvě procenta HDP. Po summitu Severoatlantické aliance to řekl španělský premiér Pedro Sánchez. Alianční země se ve středu shodly, že do roku 2035 zvýší výdaje na armádu a zbraně na 3,5 procenta HDP; dalších 1,5 procenta má jít na aktivity související s obranou.
Sánchez uvedl, že parlamentu předloží vládní plán na obranu schválený v dubnu. "Plán nám stanoví cíl dosáhnout výdajů na obranu a bezpečnost ve výši dvou procent HDP," uvedl Sánchez. Zároveň poukázal, že od roku 2018, kdy se dostal do čela vlády, se výdaje na obranu zvýšily o 70 procent. Výdaje ve výši dvou procent HDP Sánchez označil za cíl "dostatečný, realistický a hlavně slučitelný s naším sociálním modelem".
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se dnes na okraj summitu NATO v Haagu setkal se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem. Podle Zelenského během zhruba 50minutové schůzky hovořili o možnostech dosažení příměří na Ukrajině i trvalého míru s Ruskem. První setkání se šéfem Bílého domu od konce dubna označil za uspokojivé.
Za "dobré" označil setkání i sám Trump. Prohlásil však, že o možnostech příměří s Ruskem řeč nebyla. Navíc poznamenal, že si hodlá promluvit i s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.
Česká republika je připravená na navýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu, řekl dnes novinářům po jednání vlády premiér Petr Fiala (ODS). Předpokládá, že navýšení bude dnes na summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu přijato. Mandát české delegace schválený vládou byl, že s navýšením může souhlasit, uvedl Fiala. Jednání prezidentů a premiérů členských zemí NATO začalo v Nizozemsku dnes dopoledne.
Estonská armáda uvedla, že vzdušný prostor pobaltské země minulý týden narušil ruský transportní letoun. Ministerstvo zahraničí v Tallinnu si kvůli incidentu předvolalo ruského diplomata, informovala ve středu agentura DPA.
Letoun Il-76 ruského ministerstva pro mimořádné situace v neděli ráno neoprávněně vstoupil do estonského vzdušného prostoru poblíž ostrova Vaindloo v Baltském moři a setrval tam asi čtyři minuty, uvedla estonská armáda.
Letadlo mělo zapnutou elektronickou identifikaci a sdělilo letový plán. V době narušení prostoru však pilot neudržoval rádiové spojení s řízením letového provozu. Letadlo poté vletělo do ruského vzdušného prostoru, dodává prohlášení.
Donald Trump na otázku ohledně pohledu nynější americké administrativy na závazky k vzájemné obraně aliančních zemí plynoucí z článku pět smlouvy NATO řekl: "Jsme zcela s nimi." Podle agentur Trump po cestě na summit opět vnesl určitou nejistotu do otázky, zda Spojené státy dodrží za všech okolností závazek ohledně vzájemné obrany, tedy klíčový pilíř fungování aliance.
NATO po navýšení obranných výdajů k pěti procentům HDP bude velmi silné, řekl Trump v Haagu. Bez Trumpovy iniciativy by se to podle Rutteho nestalo.
Rusko je hrozbou pro bezpečnost evropského kontinentu, prohlásil dnes německý kancléř Friedrich Merz při příchodu na summit Severoatlantické aliance. Podle agentury Reuters rovněž řekl, že státníci na vrcholné schůzce rozhodnou o výrazném navýšení výdajů na zbrojení.
Rusko nepředstavuje skutečnou hrozbu, my jsme mnohem silnější, prohlásil při příchodu na summit NATO v nizozemském Haagu maďarský premiér Orbán.
Kancelář ukrajinského prezidenta podle agentur potvrdila, že se dnes na okraj summitu Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu uskuteční schůzka mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a jeho americkým protějškem Donaldem Trumpem. Začít by podle AFP měla ve 13:30, původně agentura uváděla čas 14:30.
Prezident Duda také řekl, že za Polsko, které vydává na obranu nejvíc peněz v poměru k HDP z aliance, by byl pro dosažení cíle už v roce 2030. Sám podle svých slov téma položil jako první na stůl už dříve, hovořil o tom s předchozím americkým prezidentem Joem Bidenem i s nynější hlavou státu Donaldem Trumpem, který byl tehdy prezidentským kandidátem.
Uvedl, že tehdy prosazoval to, aby země NATO vydávaly stejné peníze na obranu jako za dob studené války. "Je to nutné. Vidíme hrozbu ruské potenciální agrese, ruskou imperialistickou politiku," řekl dnes. Věří, že na navýšení závazků naleznou spojenci shodu.
Rusko je po více než třech letech agrese vůči Ukrajině vyčerpané. Není tak nyní připraveno zaútočit na jinou zemi, do budoucna ale představuje skutečné riziko, řekl novinářům končící polský prezident Andrzej Duda při příchodu na jednání lídrů členských států Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu. Aliance se podle něj musí na potenciální hrozbu připravit a zvýšit obranné výdaje.
"Je to absolutně nezbytné pro naši bezpečnost a budoucnost," poznamenal prezident země, která od začátku ruské agrese v únoru 2022 napadenou Ukrajinu výrazně podporuje.
Desítky zničených nepřátelských dronů hlásí také Ukrajina. Její letectvo uvedlo, že Rusko zaútočilo 71 bezpilotními letouny. Z toho 32 bylo sestřeleno a 20 zneškodněno prostředky elektronického boje.
Protivzdušná obrana zničila v noci na dnešek desítky ukrajinských dronů nad různými oblastmi Ruska. Uvedly to tamní úřady. Gubernátor ruské Voroněžské oblasti Alexandr Gusev na Telegramu uvedl, že nejsou žádní zranění a že nad oblastí bylo zničeno více než 40 dronů.
V Rostovské oblasti, která hraničí s Ukrajinou, gubernátor Jurij Sljusar uvedl, že jednotky protivzdušné obrany odrazily řadu útoků ve třech okresech a že drony poškodily stadion ve městě Taganrog a sklad obilí ve městě Azov. Ani tento útok si podle Sljusara nevyžádal zraněné. Gubernátor Uljanovské oblasti na Volze napsal, že bylo odraženo osm útočících dronů.
Ministerstvo obrany v Moskvě uvedlo, že od úterního odpoledne do středečního rána zničila ruská protivzdušná obrana 62 ukrajinských dronů.
Zprávy ze středy 25. června
Rada Evropy (RE) zřídí zvláštní tribunál pro zločin agrese proti Ukrajině. Dohodu o jeho vzniku ve středu podepíše generální tajemník Rady Evropy Alain Berset a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Rada Evropy o tom informuje na svých internetových stránkách. Tribunál doplní činnost Mezinárodního trestního soudu (ICC). Proti Ukrajině čtvrtým rokem vede válku Rusko.
"Spravedlnost pro Ukrajinu nepočká," uvedl Berset. Půjde podle něho o první tribunál, který se bude věnovat zločinu agrese a bude stíhat ty, kdo porušili Chartu OSN a použili sílu proti jinému státu. Tribunál "bude uplatňovat mezinárodní právo bez dvojích standardů" a svým jednáním dokáže, že "bezpečnost v Evropě nebude spočívat na mlčení nebo beztrestnosti, ale na právu, zásadách a činech," oznámil také generální tajemník Rady Evropy.
Mezinárodní trestní soud (ICC) má pravomoc vyšetřovat válečné zločiny páchané na Ukrajině, zločiny proti lidskosti a genocidu. V současnosti ale v tomto případě nemůže vyšetřovat zločin agrese. Zvláštní tribunál tuto mezeru zaplní, uvádí se také v prohlášení Rady Evropy. Právní základy pro něj letos v zimě položila RE, Evropská unie, Ukrajina a 37 evropských zemí.
Ukrajina je členem Rady Evropy, organizace, jejímž hlavním posláním je ochrana lidských práv, od roku 1995. U RE vznikl registr škod vzniklých na Ukrajině od začátku ruské invaze a je v něm více než 34 tisíc oznámení. Rada Evropy Rusko v březnu 2022, krátce po vpádu na Ukrajinu, vyloučila.
Ruští činitelé zakazují rodinám vojáků, kteří zemřeli v bojích na Ukrajině, otevírat rakve s pozůstatky jejich blízkých, píše na svých internetových stránkách Rádio Svobodná Evropa / Rádio Svoboda (RFE/RL). Svědci uvádí, že pozůstalým za snahy o identifikaci blízkých hrozí i trestní řízení.
Valerija Michajlovová nedávno pohřbila zapečetěnou rakev, která podle ruských činitelů obsahuje ostatky jejího 23letého manžela Maksima zabitého ve válce na Ukrajině. Rodina žijící v Armaviru na jihozápadě Ruska neměla před květnovým pohřbem dovoleno rakev otevřít.
"Vyhrožovali, že proti nám zahájí trestní řízení, pokud rakev otevřeme bez povolení. Prosila jsem je, aby mi ukázali alespoň fotografii jeho těla, abych viděla, jak vypadá. Žádnou neměli. Nedovolili nám udělat testy DNA," uvedla pro RFE/RL Michajlovová. Bez potvrzení rodina nevěří, že skutečně pohřbila Maksima, informace o jeho smrti byly podle ní sporné a úřady jim nevrátily jeho osobní věci.
Podle pozůstalých, očitých svědků i ruských médií je běžné, že úřady od začátku ruské invaze v roce 2022 zakazují otevírat rakve se zabitými vojáky z Ukrajiny. Neuvádí pro to žádný důvod, jen sdělují pozůstalým, že by takové jednání bylo nezákonné. Ruské právo ale otevírání rakví nezakazuje.
Počet obětí dnešního ruského raketového útoku na ukrajinské Dnipro stoupl na 17, uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak. Téměř 280 lidí utrpělo zranění. Další dva mrtvé a 14 zraněných si podle něj vyžádal ruský útok na nedaleké město Samar.
"Zraněných je 278, mezi nimi 27 dětí," napsal Lysak v příspěvku, ve kterém informoval, že si útok vyžádal 16 životů. Jen o několik minut později bilanci znovu zvýšil. "Ještě jeden mrtvý v Dnipru. Celkem přišlo o život 17 lidí," uvedl.
Počet obětí i zraněných během dne postupně rostl. Lysak už dříve napsal, že obětí mohlo být mnohem více. Mnoho lidí nacházejících se v zasažené oblasti bylo v době útoku v krytu.
Dolní komora ruského parlamentu přijala zákon, který umožní podepisovat smlouvu s ruskou armádou lidem bez státní příslušnosti. Informuje o tom server Meduza. Zákon míří hlavně na obyvatele částí Ukrajiny zabraných Ruskem. Podle stávajících podmínek mohou kontrakt podepisovat ruští občané a cizí státní příslušníci. Cílem nového zákona je rozšířit okruh lidí, kteří tak mohou učinit.
Šéf branného výboru ruské Státní dumy serveru RBK řekl, že zákon se týká hlavně lidí žijících nebo pocházejících z anektovaných částí Ukrajiny, kterým bylo ukrajinské občanství odebráno a to ruské "z objektivních důvodů" ještě nedostali.
Rusko v roce 2014 anektovalo ukrajinský Krym. Koncem února 2022 zahájilo invazi do sousední země a na podzim toho roku v rozporu s mezinárodním právem za součást svého území prohlásilo ukrajinskou Doněckou, Luhanskou, Záporožskou a Chersonskou oblast. Celé území těchto regionů však Rusko nekontroluje.
Kartapolov také řekl, že "mnoho lidí, kteří se do Ruska přestěhovali z evropských zemí, bylo občanství zbaveno". Zdůraznil, že zákon nesouvisí s problémy s náborem nových vojáků do armády. "Zákon v první řadě odráží a chrání práva a zájmy lidí, kteří se chtějí stát občany Ruské federace," uvedl.
Podle pohraniční služby FSB za loňský rok do Ruska vstoupilo více než 89 tisíc lidí bez státní příslušnosti. V tomto počtu nejsou turisté a ti, kteří přes ruské území jen projížděli.
Ukrajinský vlak č. 52, který propojuje Oděsu a Záporoží, byl ve špatnou dobu na špatném místě - projížděl Dniprem právě ve chvíli, kdy v úterý probíhal masivní ruský raketový úder. Ten si v úhrnu vyžádal devět mrtvých a 84 zraněných. V Dnipru a okolí byly podle úřadů zasaženy internát, škola, nemocnice, gymnázium i administrativní budovy.
Počet obětí dnešního ruského útoku na Dnipro stoupl na devět, uvedl šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak a dodal, že také počet zraněných ustavičně roste a již přesáhl stovku. Další dva mrtvé si vyžádal ruský útok na nedaleké město Samar, připomněl.
Right now, in the Dnipro region, assistance is being provided to everyone affected by the Russian ballistic missile strike. As of now, over 160 people have been reported injured. Tragically, 11 people have been killed. The rubble is still being cleared, so unfortunately, the… pic.twitter.com/Rs5bbTbXWb
— Volodymyr Zelenskyy / Володимир Зеленський (@ZelenskyyUa) June 24, 2025
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval dnes v Haagu partnery své země, aby si ohlídali, že jejich firmy nedodávají součástky, které končí v rukou Ruska. Podobné kroky podle něj prodlužují válku, kterou Rusko už od roku 2022 proti jeho zemi vede. Zelenskyj v minulých dnech řekl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní, a vyzval k uvalení sankcí na tyto společnosti.
"Nevidíme žádné známky toho, že by Putin chtěl ukončit válku," upozornil při svém vystoupení v dějišti summitu NATO Zelenskyj. "Je klíčové, aby vaše společnosti neposkytovaly součástky Rusku. To musí přestat. Tyto díly končí v ruských dronech, vojenských vozidlech a nejsou jen z Číny, ale pocházejí i z Tchajwanu, z evropských zemí, z USA," dodal ukrajinský prezident. "Prosím, ujistěte se, že náš obranný potenciál a potenciál našich partnerů slouží našemu míru, ne ruskému šílenství," uzavřel Zelenskyj.
Potvrzeno. Prezidenti Ukrajiny a Spojených států Volodymyr Zelenskyj a Donald Trump se setkají na okraj nadcházejícího summitu Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu. Bez upřesnění o tom informoval Bílý dům a následně i Trump. Zelenskyj předtím v rozhovoru se stanicí Sky News řekl, že se s Trumpem plánuje sejít. Podle ukrajinského zdroje agentury Reuters se schůzka uskuteční nejspíše ve středu.
"Je nemyslitelné, že by nás Rusko s ekonomikou 25krát menší než NATO mělo být schopné překonat ve výrobě zbraní," uvedl šéf NATO Mark Rutte. "Existuje staré římské přísloví: chceš-li mír, připrav se na válku. Je to jednoduchá myšlenka, posilněte svou obranu tak, aby se nikdo neodvážil na vás zaútočit," dodal Rutte ve svém projevu na NATO Public fóru, jež se uskutečnilo v rámci summitu Severoatlantické aliance v Haaagu.
Slovensko podle premiéra Roberta Fica zablokuje přijetí 18. sankčního balíku Evropské unie proti Rusku, pokud unie předem nevyřeší záležitost ohledně navrhovaného ukončení dovozu ruských energií. Fico v této souvislosti opět kritizoval plán Evropské unie postupně zastavit veškerý dovoz ruského plynu do konce roku 2027. Ten je součástí projektu RePower EU s cílem odbourat závislost evropského bloku na energiích z Ruska.
"Žádáme odložit hlasování o sankčním balíku, dokud se nevyřeší 'repowering'. Všichni dobře víme, že škodí celé Evropské unii. Pokud se rozhodnou neposlouchat, budou za každou cenu prosazovat 'repowering' a bude to uděláno kvalifikovanou většinou, tak zablokujeme sankce," řekl Fico novinářům.
Ukrajina stále potřebuje protivzdušnou obranu, uvedl po svém příjezdu do dějiště summitu NATO v Haagu ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Spojencům poděkoval za veškerou pomoc. Generální tajemník NATO Mark Rutte, který Zelenského přivítal, zopakoval, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
Severoatlantická aliance se vydává cestou bezuzdné militarizace a potřebuje Rusko k tomu, aby ospravedlnila nárůst výdajů na zbrojení. Podle ruské státní agentury TASS to uvedl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.
Podle nejmenovaného vysoce postaveného činitele z kanceláře ukrajinského prezidenta se schůzka mezi Volodymyrem Zelenským a Donaldem Trumpem uskuteční ve středu "v brzkém odpoledni". Týkat se bude sankcí proti Rusku a dodávek zbraní Kyjevu, uvedla agentura AFP.
Zelenskyj plánoval schůzku s Trumpem také minulý týden na schůzce skupiny G7 v Kanadě, z ní ale sešlo kvůli předčasnému odjezdu amerického prezidenta. Skupina G7 nakonec kvůli tomu nevydala ani společné prohlášení k Ukrajině.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se plánuje sejít se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem během nadcházejícího summitu Severoatlantické aliance v nizozemském Haagu. Hlava ukrajinského státu to podle agentury Reuters řekla v dnes odvysílaném rozhovoru se stanicí Sky News. Podle ukrajinského zdroje se schůzka uskuteční nejspíše ve středu.
Ruská vojenská letadla od začátku letošního roku omylem svrhla či ztratila nad ruským a okupovaným ukrajinským územím 94 leteckých bomb, včetně sedmi "chytrých" pum, a tři rakety. Uvedl to na sociální síti Telegram zpravodajský kanál Astra, jehož údaje dnes citovala další média.
Evropští spojenci se nemusejí obávat, pokud jde o závazek Spojených států vůči Severoatlantické alianci, uvedl dnes v Haagu generální tajemník NATO Mark Rutte. Tato podpora podle něj přichází s očekáváním, že evropské země a Kanada vynaloží více prostředků na obranu. Právě posílení obranných výdajů bude hlavním tématem aliančního summitu, který dnes začíná v Nizozemsku.
Nizozemsko poskytne Ukrajině 100 radarů pro detekci dronů a 20 vozidel pro evakuaci zraněných, uvedl dnes nizozemský ministr obrany Ruben Brekelmans. Nový balíček vojenské pomoci bude podle něj ve výši 175 milionů eur (4,3 miliardy korun).
Ruský dronový útok zabil v noci na úterý dítě a dva dospělé v ukrajinské Sumské oblasti. Informovala o tom místní vojenská správa, podle níž další tři lidé utrpěli zranění. Ruské ministerstvo obrany hlásí zničení 20 ukrajinských dronů, dva z nich byly sestřeleny nad Moskevskou oblastí, píše agentura Reuters.
"Úder připravil o život lidi z různých rodin. Všichni žili ve stejné ulici. Šli spát do svých domovů. Ale ruské drony přerušily jejich spánek - navždy," uvedla na Telegramu vojenská správa Sumské oblasti. Jednou z obětí útoku je podle ní osmiletý chlapec.
Generální tajemník NATO v pondělí potvrdil, že se aliance na summitu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent hrubého domácího produktu (HDP). Za největší a přímou hrozbu pro NATO zároveň označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur (zhruba 870 miliard korun).
V Haagu v úterý začne sledovaný dvoudenní summit Severoatlantické aliance (NATO), jehož ústředním tématem bude zvyšování výdajů na obranu, ale také podpora Ukrajiny napadené Ruskem. Česko bude reprezentovat prezident Petr Pavel, do Nizozemska s ním ale vyrazí také ministryně obrany Jana Černochová či šéf diplomacie Jan Lipavský.
Ruský prezident Vladimir Putin na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru (PMEF) vyslovil znepokojení nad možným nebezpečím použití takzvané špinavé bomby ze strany Ukrajiny. Sám ale potvrdil, že pro to nemá žádné důkazy. "Ale předpokládáme, že někdo může mít takové myšlenky," řekl. Analytici z Institutu pro studium války (ISW) tvrdí, že takové výroky nejsou náhoda.
Zprávy z úterý 24. června.
Zástupci Evropské unie a kanadský premiér Mark Carney podepsali v pondělí v Bruselu dohodu o partnerství v bezpečnosti a obraně. Má vést hlavně k většímu zapojení kanadského obranného průmyslu v EU. Po jednání s kanadským premiérem to oznámili představitelé evropského bloku.
Během nadcházejícího spojeneckého summitu v Haagu členské země NATO ohlásí, že jejich obranné výdaje stoupnou na pět procent hrubého domácího produktu. Snad kromě Španělska, které má s takovým růstem problém. Pro Českou republiku to znamená, že ze současných 177 miliard bude muset do obrany jít 400 miliard korun ročně. Právě nyní úředníci počítají, jak astronomické částky docílit.
Proruští hackeři v pondělí provedli sérii kybernetických útoků na několik obcí a organizací spojených se summitem NATO, který se koná tento týden v Nizozemsku. Informovala o tom podle agentury AP nizozemská vláda.
Nizozemský úřad pro kybernetickou bezpečnost uvedl, že k velké části útoků se na svém telegramovém účtu přihlásila proruská hackerská skupina vystupující pod jménem NoName057(16), která útočí na země podporující Ukrajinu. Útok měl podle něj pravděpodobně proruský ideologický motiv. Úřad také informoval, že událost dále vyšetřuje a je v kontaktu s nizozemskými i mezinárodními partnery.
Ukrajinská armáda oznámila, že v pondělí provedla v ruské Rostovské oblasti útok na sklad paliv využívaný ruskými vojsky. Na místě vznikl požár, uvedl generální štáb v Kyjevě. Informace nebylo možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Generální štáb uvedl, že při akci speciálních sil, raketových vojsk a dělostřelectva byl zasažen kombinát Atlas v Rostovské oblasti na jihozápadě Ruska. Ukrajinští vojenští blogeři podle agentury Reuters rovněž informovali o úderu na ropný sklad a uvedli, že hoří palivové nádrže.
Ruská civilní rozvědka SVR znovu obvinila Srbsko, že prodává munici Ukrajině. Děje se tak podle ní prostřednictvím firem v České republice a Bulharsku, kde se provádí konečná montáž v Srbsku vyrobených dílů. Informovala o tom dnes ruská státní agentura TASS.
Srbský prezident Aleksandar Vučić dříve v pondělí oznámil, že Srbsko zastavuje vývoz veškeré munice a dodávky budou napříště směřovat pouze srbské armádě. Srbsko je považováno za tradičního spojence Ruska. Obvinění spojená s dodávkami munice na Ukrajinu vznesla ruská tajná služba již koncem května.
Evropská unie doufá, že nový balík sankcí proti Rusku schválí do konce týdne, uvedla v pondělí podle agentury Reuters šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. Výhrady vůči návrhu nových sankcí, které míří především na ruský energetický a bankovní sektor, vzneslo Maďarsko a Slovensko. V Bruselu v jednají šéfové diplomacií zemí EU.
Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó dříve v pondělí uvedl, že Maďarsko a Slovensko se rozhodly nepodpořit 18. unijní sankční balík proti Rusku. Důvodem je plán EU ukončit energetický import z Ruska.
Ruská balistická střela zasáhla školu ve městě Bilhorod-Dnistrovskyj v jihoukrajinské Oděské oblasti. Uvedl to šéf oblastní správy Oleh Kiper s tím, že na místě zemřeli dva lidé a nejméně 12 dalších bylo zraněno.
Podle Kipera se v lyceu s ohledem na prázdniny nenacházely v době ruského úderu žádné děti, byli tam však zaměstnanci školy. "Bohužel pod troskami mohou být lidé. Už víme o dvou mrtvých," napsal šéf Oděské oblasti v příspěvku na Telegramu, k němuž připojil snímky značně poničené budovy.
"Žádný z těchto ruských úderů není náhodný - ruská armáda přesně ví, kam zasahuje. A jedná se o demonstrativní údery," napsal Kiper na Telegramu.
"Určitě to znepokojuje Moskvu i ruské experty," říká k americkým a izraelským úderům na Írán novinář a politolog Jiří Just. V rozhovoru pro Spotlight News popsal, jak špičky Kremlu vnímají napjatou situaci v regionu a jaké to bude mít pro režim ruského prezidenta Vladimira Putina důsledky.
Severoatlantická aliance se na summitu v Haagu shodne na zvýšení výdajů na obranu na pět procent HDP, potvrdil v pondělí generální tajemník NATO Mark Rutte. Za největší a přímou hrozbu pro NATO označil Rusko. Uvedl také, že spojenci letos poskytnou Ukrajině vojenskou pomoc ve výši přes 35 miliard eur. NATO musí zajistit, aby Ukrajina, která se od roku 2022 brání právě ruské agresi, měla pro svou obranu vše potřebné, dodal Rutte.
Německo plánuje do roku 2029 postupně zvýšit výdaje na obranu na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP). S odvoláním na své zdroje v německé vládě o tom v pondělí informovaly agentury DPA a Reuters. Už letos by obranné výdaje měly dosáhnout 2,4 procenta HDP. Ministr financí Lars Klingbeil hodlá v úterý představit rozpočet na letošní rok a základní body rozpočtu na rok 2026.
Polsko připravuje plány na převoz nejvýznamnějších uměleckých děl do zahraničí v případě ruské invaze, uvedla polská ministryně kultury Hanna Wróblewská v rozhovoru s britským deníkem Financial Times.
Rusko v noci na pondělí podle Kyjeva vypustilo proti Ukrajině 352 dronů, 11 raket Iskander-M či jejich severokorejskou obdobu KN-23 a pět střel s plochou dráhou letu Iskander-K. Hlavním cílem útoku byl Kyjev. Protivzdušné obraně se podařilo sestřelit 146 dronů, dalších 193 dronů zneškodnily prostředky radioelektronického boje. Zneškodnit se podařilo deset raket a pět střel, uvedlo ukrajinské letectvo.
Po úderech na íránská jaderná zařízení zazněly z Moskvy protesty a ruské vedení bombardování odsoudilo. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na telegramu napsal, že Moskva mlčí, když ruská vojska podnikla podle něj naprosto cynický útok drony a střelami na civilní infrastrukturu Kyjeva a dalších měst. Ruský útok podle něj poškodil pět obytných budov v Kyjevě a dron zasáhl nemocnici ve městě Bila Cerkva, tvrdí Zelenskyj.
Ruské ministerstvo obrany označilo útok na Kyjev a okolí za úder vysoce přesnými zbraněmi proti ukrajinským zbrojovkám, infrastruktuře vojenského letiště a muničnímu skladu ukrajinského vojenského námořnictva.
Moskva stále popírá, že by ruští vojáci útočili na civilisty a civilní cíle, přestože OSN ověřila a potvrdila, že ve válce rozpoutané na rozkaz ruského prezidenta Vladimira Putina zahynuly tisíce civilistů, včetně žen a dětí.
Jednotlivá tvrzení znepřátelených stran ve válečných podmínkách obvykle nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Ukrajinské úřady upřesnily počet obětí ruských útoků, jimž v noci na pondělí a ráno čelil Kyjev: o život při nich přišlo sedm lidí, uvedl šéf vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko, když záchranáři vyprostili z trosek obytného domu tělo další oběti. Mezi mrtvými je 15letá dívka a manželský pár. Dalších 33 lidí utrpělo zranění, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok odsoudil a uvedl, že o posílení obrany země a o zvýšení tlaku na Rusko hodlá jednat s partnery při pondělní návštěvě Británie.
Moskva uvedla, že útočila proti zbrojnímu průmyslu a vojenským zařízením.
Velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk už dříve sdělil, že při úderu ve městě Bila Cerkva v Kyjevské oblasti zahynula jedna žena. Další dva mrtvé a deset zraněných, včetně tří dětí, si vyžádal útok ruského dronu v Černihivské oblasti, uvedl šéf tohoto regionu na severu Ukrajiny Vjačeslav Čaus.
Ruské úřady v Přímořském kraji na Dálném východě začaly vypínat mobilní internet. Děje se tak na pozadí zpráv, že se Ukrajina chystá zaútočit na Tichooceánskou flotilu ruského vojenského námořnictva, upozornil dnes server The Moscow Times.
O vypínání mobilního internetu informovalo regionální ministerstvo digitalizace, které zdůraznilo, že se tak děje "ve všech regionech" země a že i tak lze telefonovat, posílat krátké textové zprávy a používat bezdrátové připojení. Poslední možnost lze využít k vyřešení problému s použitím mobilního telefonu při placení v obchodech.
Zemědělské stroje z Ukrajiny zničené během ruské agrese se dnes po více než roce přesunuly z prostoru před ruským velvyslanectvím v Praze do Parku 360 v Hradci Králové, kde se každoročně koná festival Rock for People i další akce.
Do Ruska nepřímo vyváží snad každá evropská země, obcházení protiruských sankcí se netýká jen Česka nebo Německa, řekl Karel Svoboda z Institutu mezinárodních studií na Univerzitě Karlově v Praze. Ukazuje to podle něj export do Turecka či středoasijských států, který od roku 2022, kdy Rusko podniklo invazi na Ukrajinu, výrazně vzrostl. Ministerstvo průmyslu a obchodu sdělilo, že od Ukrajiny zatím neobdrželo seznam firem, které by se dodávkami strojů do Ruska měly podílet na výrobě zbraní.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulých dnech řekl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní a vyzval k uvalení sankcí na tyto firmy. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl. Ministerstvo v sobotu avizovalo, že situaci kolem možného obcházení sankcí prošetří.
"Není to zdaleka záležitost jenom České republiky, týká se to snad každé evropské země," uvedl Svoboda k obcházení protiruských sankcí. "Pokud se podíváme na export do Turecka nebo třeba Kyrgyzstánu a podobných zemí, tak naprosto zázračně vyletěl po roce 2022. Ty grafy se naprosto radikálně odlišují od situace předtím," doplnil.
Maďarsko a Slovensko se rozhodly nepodpořit osmnáctý sankční balík proti Rusku, uvedl dnes maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó podle agentury Reuters. Vyjádřil se tak na tiskové konferenci, jejíž záznam zveřejnil na facebooku. V Bruselu dnes jednají šéfové diplomacií zemí Evropské unie, mimo jiné o pokračující ruské agresi na Ukrajině.
Navrhovaný osmnáctý balík postihů vůči Rusku míří na energetický a bankovní sektor. Bratislava a Budapešť vůči němu vyjádřily výhrady už dříve, dosud tak nebyl schválen. Očekává se, že o něm budou jednat ministři zahraničí na svém dnešním zasedání v Bruselu, kde mají kromě situace na Blízkém východě projednávat pokračující evropskou podporu Ukrajině.
Podle šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové se dosud podařilo sehnat 80 procent ze slíbených dvou milionů kusů dělostřelecké munice pro Ukrajinu.
Nejméně devět lidí přišlo v noci na pondělí o život při ruských vzdušných úderech na Kyjev, napsal na komunikační platformě Telegram šéf vojenské správy ukrajinské metropole Tymur Tkačenko. Mezi oběťmi je 15letá dívka a manželský pár. Dalších 33 lidí utrpělo zranění, dodal. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj útok odsoudil a uvedl, že o posílení obrany země a o zvýšení tlaku na Rusko hodlá jednat na dnešní návštěvě Británie.
O šesti obětech v Kyjevě informovala i Státní služba pro mimořádné události (DSNS). Velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk už dříve sdělil, že při úderu ve městě Bila Cerkva v Kyjevské oblasti zahynula jedna žena. Další dva mrtvé a deset zraněných, včetně tří dětí, si vyžádal útok ruského dronu v Černihivské oblasti, uvedl šéf tohoto regionu na severu Ukrajiny Vjačeslav Čaus.
Jednotlivá tvrzení znepřátelených stran ve válečných podmínkách obvykle nelze bezprostředně nezávisle ověřit.
Zprávy z pondělí 23. června
Zástupci členských zemí NATO se dnes dohodli na podobě závěrečné deklarace blížícího se aliančního summitu, která počítá se zvýšením výdajů na obranu ve výši pěti procent HDP do roku 2035, uvedli podle agentury Reuters před vrcholnou schůzkou v Haagu diplomaté. Reuters píše, že se tak podařilo překonat dosavadní námitky Španělska. Podle deníku El País ale španělský premiér Pedro Sánchez dojednal s generálním tajemníkem aliance Markem Ruttem úpravy navrženého textu, díky kterým se pětiprocentní závazek nebude na Španělsko plně vztahovat.
Alianční diplomaté dnes předjednali podobu závěrečného prohlášení pro nadcházející summit NATO, který se koná v úterý a ve středu v Haagu. Společná deklarace tak má nyní zelenou od všech 32 členů Severoatlantické aliance, uvedli diplomaté. Oficiálně přijata ale bude až poté, co ji schválí lídři včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa na středečním jednání.
Stovky lidí dnes protestovaly v centru nizozemského Haagu proti zvyšování vojenských výdajů Severoatlantické aliance NATO dva dny před jejím plánovaným summitem. Protest demonstranti směřovali také proti možnému konfliktu s Íránem, píše agentura AP.
"Investujme do míru a udržitelné energie," vyzýval belgický politik Jos d'Haese. Ačkoli byla demonstrace oznámena jako protest proti NATO a válce v Pásmu Gazy, k protestujícím se připojili Íránci, kteří drželi transparenty s nápisem "ne válce s Íránem" v souvislosti s tím, že Spojené státy v noci na dnešek zaútočily na tři íránská jaderná zařízení.
Místní noviny informovaly, že několik stovek demonstrantů se sešlo naproti hlavnímu nádraží v Haagu, účastníci demonstrace nesli různé vlajky, včetně palestinské a íránské. Během summitu NATO se v úterý a ve středu v Haagu uskuteční asi 20 dalších demonstrací. Extinction Rebellion chce zablokovat dálnici A12. Demonstrovat plánují také například propalestinské a protiizraelské skupiny.
Vrcholoví představitelé 32 členských zemí NATO se sejdou příští týden v Haagu, aby jednali o společném zvýšení výdajů na zbrojení a o plánech aliance na obranu v době pokračující ruské agrese na Ukrajině. Summit bude dosud největší nizozemskou bezpečnostní operací s krycím názvem Oranžový štít, do níž jsou zapojeny tisíce policistů a vojáků, drony, bezletové zóny nebo odborníci na kybernetickou bezpečnost, píše AP.
Některé české firmy zřejmě obcházejí protiruské sankce a pokračují v obchodování s Ruskem. V dnešním pořadu České televize Otázky Václava Moravce to uvedl ministr pro evropské záležitosti Martin Dvořák (STAN). Konkrétní případy ale nezná, vláda podle něj možná požádá Ukrajinu o její informace. Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) v sobotu avizovalo, že situaci kolem možného obcházení sankcí prošetří.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v minulých dnech řekl, že některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní a vyzval k uvalení sankcí na tyto firmy. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména neuvedl. Zároveň podotkl, že informace sdělil 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii.
"Obávám se, že prezident Zelenskyj měl pravdu, a že některé české firmy sankce opravdu obcházejí. Vůbec by mě to nepřekvapilo. Konkrétní jména firem ale neznáme. Máme od Ukrajiny její stanovisko, ale ne seznam firem," uvedl Dvořák. Vláda tak podle Dvořáka možná Ukrajinu požádá o bližší informace k obcházení sankcí, zároveň je pravděpodobné, že kabinet situaci sám prošetří.
Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN) v sobotu v reakci na Zelenského tvrzení oznámil, že MPO prověří, zda se některé české firmy dodávkami strojů nepodílejí na výrobě ruských zbraní. V případě, že by se tyto aktivity tuzemských firem potvrdily, přijme vůči nim odpovídající opatření. Přímo z Česka ale podle Vlčka žádné sankcionované výrobky téměř jistě nejsou do Ruska vyváženy.
Na informace od Ukrajinců chce počkat také ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.). "Česká republika je otevřená důkazům o možném obcházení sankcí, na obecně formulované výhrady ale není možné reagovat," řekl Lipavský v sobotu České televizi. Česko se podle Lipavského neustále snaží případnému obcházení sankcí na Rusko aktivně bránit.
V ruské Kurské oblasti ovládá Ukrajina nadále přibližně 90 kilometrů čtverečních ruského území, uvedl dnes velitel ukrajinských ozbrojených sil Olexandr Syrskyj. Informovala o tom agentura Reuters, podle níž ukrajinské jednotky zároveň vytlačily Rusy z hranic Dněpropetrovské oblasti.
"Kontrolujeme asi 90 kilometrů čtverečních území v Gluškovském okrese Kurské oblasti Ruské federace a jedná se o naše preventivní akce v reakci na možný nepřátelský útok," uvedl Syrskyj v prohlášení, které dnes zveřejnil jeho úřad. Bojů v Kurské oblasti se podle něj nyní účastní na 10 tisíc ruských vojáků. Dodal, že aktivitami v Kurské oblasti ukrajinská armáda oslabila tlak na logisticky významné ukrajinské město Pokrovsk, o jehož bezprostředním pádu do ruských rukou se spekuluje už nejméně od září loňského roku.
Ukrajinská armáda podle Reuters rovněž uvedla, že ruské jednotky byly vytlačeny od hranic Dněpropetrovské oblasti. Moskva začátkem června uváděla, že ruská vojska překročila západní hranice ukrajinské Doněcké oblasti a přenesla boje do sousední Dněpropetrovské oblasti. Kromě symbolického aspektu by tento krok mohl mít také hodnotu v době diplomatických jednání o ukončení války.
K příhraničním bojům v ukrajinské Sumské oblasti Syrskyj uvedl, že situaci se tam podařilo stabilizovat. Ukrajinské jednotky podle něj osvobodily ves Andrijivka.
Ruská armáda v sobotu večer zaútočila na dvě velká města v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde se odehrávají nejtěžší boje mezi oběma znepřátelenými zeměmi. Ve Slovjansku přišel o život 17letý mladík, další tři lidé utrpěli zranění, informoval na Telegramu šéf regionální vojenské správy Vadym Filaškin.
Zveřejnil fotografie zřícených budov, ze kterých stoupá dým. Při útoku bylo poškozeno 32 rodinných domů, dvě administrativní budovy, čtyři víceposchoďové domy i další stavby. V Kramatorsku byla zasažena obytná budova a průmyslová zóna. Hlášen je jeden raněný. Další člověk je zasypaný pod troskami a záchranáři se ho snaží vyprostit, uvedl Filaškin. Znovu vyzval obyvatele regionu, aby se evakuovali na nějaké bezpečnější místo na Ukrajině, protože v Doněcké oblasti jim hrozí neustálé nebezpečí.
Od vypuknutí ruské agrese a zavedení válečného stavu mají mladí muži po dovršení 18 let zakázáno opustit Ukrajinu, mladé ženy ale odejít mohou. Kvůli Putinovu bombardování jich s každým dalším rokem odchází stále víc. Je to problém, o kterém nikdo nemluví, píše trefně The Telegraph.
Zprávy z neděle 22. června
Česká republika je otevřená důkazům o možném obcházení sankcí, na obecně formulované výhrady ale není možné reagovat. Ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) to dnes řekl České televizi v reakci na tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož některé firmy včetně českých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní. Česko se podle Lipavského neustále snaží případnému obcházení sankcí na Rusko aktivně bránit.
Běloruský opoziční aktivista a bloger Sjarhej Cichanouski byl propuštěn z vězení, uvedla dnes na sociální síti X jeho manželka a vůdkyně exilové opozice Svjatlana Cichanouská. Dnes se v Minsku s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem setkal americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg, uvedla dříve běloruská státní agentura Belta.
"Jen těžko lze popsat radost v mém srdci," napsala na X Cichanouská v příspěvku s videem ze shledání, v němž zároveň poděkovala mimo jiné prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi, Keithu Kellogovi, ministerstvu zahraničních věcí USA a evropským partnerům za vynaložené úsilí. "Ještě jsme neskončili. Za mřížemi zůstává 1150 politických vězňů. Všichni musí být propuštěni," dodala.
Běloruský opoziční list Naša Niva bez dalších podrobností uvedl, že propuštění bylo možné po návštěvě zvláštního vyslance USA Kellogga v Bělorusku. Podle mluvčího Cichanouské bylo celkem propuštěno 14 vězňů. Sjarhej Cichanouski je nyní v litevské metropoli Vilniusu, uvedl mluvčí.
Cichanouski byl v roce 2021 odsouzen na 18 let do vězení za přípravu a organizaci masových nepokojů a podněcování k sociální nenávisti. Bezpečnostní složky ho zatkly v květnu 2020, když se chystal kandidovat v prezidentských volbách proti Lukašenkovi. Cichanouská, která kandidovala místo svého manžela, skončila ve volbách podle oficiálních údajů na druhém místě. Hlasování podle opozice i západních zemí doprovázely podvody, Cichanouská následující den uprchla do Litvy. Režim od té doby tvrdě potírá opozici a státy EU reagují sankcemi proti režimu v Minsku.
My husband Siarhei is free! It’s hard to describe the joy in my heart.
— Sviatlana Tsikhanouskaya (@Tsihanouskaya) June 21, 2025
Thank you, 🇺🇸 @POTUS, @SPE_Kellogg, @JohnPCoale, DAS Christopher W. Smith, @StateDept & our 🇪🇺 allies, for all your efforts.
We’re not done. 1150 political prisoners remain behind bars. All must be released. pic.twitter.com/MhngqBHFq3
Ministerstvo průmyslu a obchodu prověří, zda se některé české firmy dodávkami strojů nepodílejí na výrobě ruských zbraní. V případě, že by se tyto aktivity tuzemských firem potvrdily, příjme vůči nim odpovídající opatření. Přímo z Česka ale žádné sankcionované výrobky téměř jistě nejsou do Ruska vyváženy. Na sociální síti X to dnes uvedl ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN).
Reagoval tak na dnešní výrok ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, podle něhož některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní. Zelenskyj zároveň vyzval k sankcím vůči těmto společnostem.
Americký zmocněnec pro Ukrajinu Keith Kellogg se dnes v Minsku setkal s běloruským prezidentem Alexandrem Lukašenkem, uvedla běloruská státní agentura Belta. Agentura Reuters v této souvislosti připomněla, že zmocněnec republikánského amerického prezidenta Donalda Trumpa je nejvýše postaveným americkým představitelem, který za poslední roky autoritářského běloruského vůdce navštívil.
Lukašenko s Kelloggem podle Belty hovořil o politické situaci a vztazích mezi Spojenými státy a Běloruskem. Lukašenko v úvodu setkání podle videa zveřejněného běloruskou tiskovou agenturou Kellogga vřele objal. "Kdo by ho neznal?" prohlásil Lukašenko s tím, že je Kellogg hodně vidět v mediálním prostoru.
Zdroje ve Washingtonu dříve tento týden agentuře Reuters sdělily, že Kellogg má v plánu odcestovat do Běloruska a setkat se tam s Lukašenkem. Uvedly tehdy, že ačkoliv přesný obsah jednání není jasný, Kellogg chystané setkání vnímá jako krok, který by mohl pomoci oživit jednání o ukončení ruské války proti Ukrajině. V roce 2020, za Trumpova prvního funkčního období, navštívil Bělorusko ministr zahraničí Mike Pompeo jako nejvyšší představitel USA v této východoevropské zemi za více než 20 let. Cesta byla součástí snah první Trumpovy administrativy o sblížení s Běloruskem v době zhoršených vztahů mezi Minskem a Moskvou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil Rusko, že v rámci výměny zajatců a padlých vydalo Kyjevu 20 těl ruských vojáků namísto pozůstatků ukrajinských vojáků. Informovala o tom dnes agentura AFP, podle níž to Zelenskyj řekl novinářům již v pátek. Mezi těmito 20 těly byl podle ukrajinského prezidenta například i izraelský žoldnéř, který bojoval na straně Ruska. "Izraelský občan s izraelskými doklady," řekl Zelenskyj. Podle něj měli někteří mrtví vojáci u sebe ruské pasy.
Rusko a Ukrajina už uskutečnily několik výměn zajatců a těl padlých vojáků po rozhovorech mezi jejich delegacemi ze začátku měsíce v Istanbulu. Ukrajinci a Rusové tehdy souhlasili s propuštěním všech válečných zajatců, kteří jsou zranění nebo mladší 25 let. Rusko avizovalo, že půjde o nejrozsáhlejší výměnu od začátku války.
Ukrajinský koordinační štáb pro zacházení s válečnými zajatci v pondělí uvedl, že Ukrajina obdržela od Ruska 6057 těl, která dosud nebyla všechna identifikována.
Některé firmy včetně českých a německých stále dodávají Rusku stroje k výrobě zbraní, řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj novinářům a vyzval k sankcím vůči těmto společnostem. Napsala to v sobotu agentura AFP s tím, že tuto informaci sdělil Zelenskyj novinářům v pátek. Podle Zelenského jde mimo jiné o 13 německých a osm českých společností, jejich jména ale neuvedl.
"Ruská federace dostává obráběcí stroje z určitých zemí, které používá k výrobě zbraní," řekl ukrajinský prezident v pátek na tiskové konferenci a dodal, že tuto informaci mohou novináři zveřejnit až dnes. Podle něj je 15 z těchto společností tchajwanských, 13 německých, osm českých, šest jihokorejských, tři japonské a tři indické. "Jedna společnost také dodává malé množství komponentů ze Spojených států," uvedl. Dodal, že jména těchto firem má, ale neuvedl je. Zelenskyj také řekl, že tyto informace sdělil 26 zemím, včetně Spojených států, a Evropské unii. "Důrazně vyzýváme všechny, aby vůči těmto společnostem uvalili sankce," dodal.
Ruská armáda v noci na sobotu a ráno vyslala na Ukrajinu dalších skoro 280 dronů, část z nich byly imitace útočných bezpilotních letounů, které mají zmást systém protivzdušné obrany. Na ukrajinské území ale útočilo Rusko i několika balistickými raketami, uvedla ukrajinská armáda v prohlášení podle ruskojazyčné služby serveru BBC.
Také Ukrajina v noci poslala nad ruské území několik dronů. Ruské ministerstvo obrany v sobotu ráno oznámilo, že armáda sestřelila pět bezpilotních letounů.
Většinu ruských dronů a raket ukrajinská armáda odrazila. Hlavním cílem ruských úderů byla Poltavská oblast a v ní město Kremenčuk, kde byla buď přímo, nebo troskami dronů a raket zasažena energetická infrastruktura.
Ruská armáda útočila v noci na sobotu také na Dněpropetrovskou oblast, včetně města Nikopol. I tam poškodila elektrické vedení a plynovod, ale také několik domů. Oběti nejsou hlášeny.
Zprávy ze soboty 21. června
Na Putinova slova reagoval ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha, který označil Putinovy výroky za pohrdání americkým mírovým úsilím. "Putinova cynická prohlášení svědčí o naprostém pohrdání mírovým úsilím Spojených států. Zatímco USA a zbytek světa vyzývají k okamžitému ukončení zabíjení, vrcholný ruský válečný zločinec diskutuje o plánech na zabrání dalšího ukrajinského území a zabití dalších Ukrajinců," reagoval šéf ukrajinské diplomacie Sybiha na síti X. "Ze všech Putinových dnešních vyšinutých výroků však vyčnívá ten o noze ruského vojáka. Ve skutečnosti kamkoli vkročí noha ruského vojáka, přináší s sebou jen smrt, zkázu a devastaci," dodal a šéfa Kremlu obvinil z toho, že mu nezáleží ani na vlastních vojácích.
Putin také prohlásil, že považuje "ruský a ukrajinský národ za jeden národ". "V tom smyslu je celá Ukrajina - naše," řekl šéf Kremlu podle TASS. Podle agentury AFP tak reagoval na otázku, proč jím vyslaná armáda vstupuje do ukrajinských oblastí, které Moskva neoznačuje za své. "Existuje staré pravidlo: kam vkročí noha ruského vojáka, tam už je to naše," prohlásil Putin.
Kyjev a jeho západní spojenci odmítají nároky Moskvy na ukrajinské regiony jako nelegální a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj opakovaně odmítl představu, že Rusové a Ukrajinci jsou jeden národ, poznamenala agentura Reuters.
Putin dnes zároveň na ekonomickém fóru tvrdil, že Rusko nikdy nezpochybňovalo právo Ukrajiny na nezávislost a suverenitu. "Zároveň důvody, na jejichž základě se Ukrajina stala nezávislou a suverénní, byly stanoveny v deklaraci nezávislosti Ukrajiny z roku 1991, kde je černé na bílém napsáno, že Ukrajina je nezúčastněný, nejaderný a neutrální stát," uvedl ruský prezident.
Rusko neusiluje o kapitulaci Ukrajiny, ale chce, aby Kyjev uznal realitu na bojišti, prohlásil dnes podle agentur TASS a Reuters ruský prezident Vladimir Putin na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradu. Vzápětí šéf Kremlu řekl, že považuje Rusy a Ukrajince za jeden národ, a tím pádem Ukrajinu za vlastní. Současně tvrdil, že Moskva nikdy nezpochybňovala právo Ukrajiny na nezávislost, ale znovu hovořil o její neutralitě. Ukrajina se brání už čtvrtým rokem celoplošné ruské invazi.
"Neusilujeme o kapitulaci Ukrajiny. Trváme na uznání reality, která se vyvinula na zemi," řekl Putin podle TASS. Rusko se po invazi do sousední země zmocnilo asi pětiny ukrajinského území a v posledních měsících setrvale postupuje ve svém tažení zejména na východě země. Už v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo ukrajinský poloostrov Krym.
Úřady v ukrajinské Charkovské oblasti upozorňují, že je stále náročnější evakuovat lidi z města Kupjansk, vzdáleného jen několik kilometrů od frontové linie. Píše o tom server Ukrajinska pravda. Ruská armáda podle místních představitelů na město zesílila útoky a nasazuje do nich i drony, které útočí na ty, kdo se na evakuaci civilistů podílejí.
Rusko a Ukrajina si vyměnily další válečné zajatce. Bez upřesnění počtu to dnes na svých telegramových účtech oznámili ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruské ministerstvo obrany. Předchozí výměnu zajatců oznámili ve čtvrtek. Zelenskyj uvedl, že většina vojáků, kteří se dnes vrací z ruského zajetí, v něm byli přes dva roky. Jde podle něj o obránce Mariupolu, Doněcké, Luhanské, Záporožské, Chersonské, Charkovské a Černihivské oblasti. Podle telegramového účtu RBK Ukrajina je nejstaršímu vojákovi propuštěnému z ruského zajetí 60 let.
Prodáváme všechny transportéry typu M113. Ve stavu, v jakém jsou, tedy bez záruky a technické podpory. Přihlásit se může kdokoliv. Zhruba tak zní ve zkratce nabídka izraelského ministerstva obrany na prodej transportérů americké výroby, které od 70. let tvořily páteř armády židovského státu. Právě tyto obrněnce nyní ve stále větší míře používá Ukrajina.
Vojáka s volacím znakem Fotograf jsem potkal na frontě v oblasti Huljajpole. Slouží u Sil bezpilotních prostředků. Kromě toho, že je řidič, má také na starost bezpečnost družstva obsluhujícího průzkumný dron Vektor. Proto jsem se ho ptal na to, jaká nebezpečí nám teď a tady hrozí a jak se proti nim můžeme bránit, píše z Ukrajiny náš spolupracovník Petr Židek.
Rivalita mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a kyjevským starostou Vitalijem Kličkem se v posledních týdnech vyostřila. "Jednou jsem řekl, že naše země zavání autoritářstvím. Teď to tu už začíná smrdět," řekl starosta koncem května pro The Times.
Při masivním nočním náletu ruských dronů na Oděsu na jihu Ukrajiny jeden člověk zemřel a dalších 14 utrpělo zranění, uvedli dnes ukrajinští vyšetřovatelé a úřady. Mezi zraněnými jsou hasiči. Dva dronové útoky ruská armáda podnikla na Charkov, odkud jsou hlášeni čtyři zranění. Starosta Moskvy Sergej Sobjanin informoval, že protivzdušná obrana sestřelila ukrajinské drony mířící na ruské hlavní město.
"Navzdory aktivní práci protivzdušné obrany vznikly škody na civilní infrastruktuře, včetně obytných domů, vzdělávací instituce, plynového potrubí a aut," napsal ještě v noci šéf regionální vojenské správy Oleh Kiper na telegramu.
Během noci na pátek Rusko proti Ukrajině vyslalo 86 dronů, uvedlo letectvo napadené země. Jednotky protivzdušné obrany jich 34 sestřelily, dalších 36 zmizelo z radarů nebo bylo zneškodněno prostředky elektronického boje.
Zprávy z pátku 20. června
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jmenoval velitelem pozemních sil Hennadije Šapovalova, který dříve stál v čele jednotek bojujících proti ruské invazní armádě na jihu země. S odvoláním na prezidentský dekret o tom dnes informovala ukrajinská média. Šapovalov tak nahradí Mychajla Drapatého, jenž se vzdal postu v souvislosti s nedávným ruským útokem na vojenské cvičiště, který si vyžádal 12 mrtvých a 60 zraněných.
Šapovalov v březnu 2022 získal hodnost brigádního generála a z funkce šéfa operačního velitelství Jih odešel letos v únoru, napsal server Ukrajinska pravda. Následně podle něj Šapovalov působil v německém Wiesbadenu, kde měl na starosti koordinaci bezpečnostní pomoci od partnerů. Podle agentury Reuters působil jako styčný pracovník v koordinačním centru NATO v Německu.
Ruský ministr hospodářství Rešetnikov varoval, že ruská ekonomika se nachází na pokraji recese. Další vývoj podle něj bude záviset na měnové politice.
Rusko a Ukrajina si vyměnily další válečné zajatce na základě dohody z Istanbulu z 2. června. Oznámili to dnes ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a ruské ministerstvo obrany, aniž by upřesnili, kolika zajatců se poslední výměna týkala.
Podle ruských úřadů se terčem rozsáhlého ukrajinského dronového útoku stala Volgogradská oblast na jihu Ruska. Ministerstvo obrany ohlásilo, že jeho protivzdušná obrana sestřelila 81 ukrajinských dronů. Kolik bezpilotních letounů na jeho území útočilo, Moskva ve svých pravidelných hlášeních nezveřejňuje. Gubernátor Volgogradské oblasti Andrej Bočarov informoval, že protivzdušná obrana zneškodnila drony západně od Volgogradu a také nad jižní částí města. Nikomu se podle něho nic nestalo a žádné materiální škody hlášené nejsou. Ruskojazyčný servis BBC nicméně uvádí, že lidé na sociálních sítích v noci zveřejňovali fotografie a videa z jihu Volgogradu s velkým sloupem dýmu. Autenticitu těchto materiálů se ovšem nepodařilo ověřit, podotýká BBC. Připomíná, že na jihu města se nachází průmyslová zóna s rafinerií a ropným skladem. Ukrajinské drony na tuto zónu útočily už loni i letos.
Jednoho mrtvého a čtyři zraněné si vyžádalo noční ruské ostřelování Dněpropetrovské oblasti, informovalo vedení tohoto regionu, který leží na východě Ukrajiny. Šéf vojenské správy Dněpropetrovské oblasti Serhij Lysak původně uvedl, že po ruském útoku na Nikopol na břehu zničené Kachovské přehrady je pět zraněných, mezi nimi 11letý chlapec. Později dodal, že jeden ze zraněných, 59letý muž, v nemocnici těžkým zraněním podlehl. Poškozený byl automobil, jeden soukromý dům a jedna nevyužívaná budova. Terčem ruského dronového útoku se stalo také okolí Samaru ležícího severně od Dnipra, kde vypukl požár. Podle ukrajinského letectva Rusko k nočnímu útoku použilo 104 dronů, z nichž 88 bylo zneškodněno. Protivzdušná obrana sestřelila 40 bezpilotních letounů, 48 zmizelo z radarů nebo bylo zneškodněno prostředky elektronického boje.
Možné setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem považuje ruský prezident Vladimir Putin za velmi přínosné, musí být ale dobře připraveno. Podle agentury Reuters to prohlásil v rozhovoru s novináři na mezinárodním ekonomickém fóru v Petrohradě. Rovněž prohlásil, že zbrojení Severoatlantické aliance nevnímá Ruská federace jako hrozbu, neboť si sama dokáže zajistit bezpečnost.
Ruský prezident Vladimir Putin je ochoten jednat s německým kancléřem Friedrichem Merzem, pokud mu zavolá. Putin rovněž podle agentury Reuters zpochybnil možnost, že by Německo mohlo být prostředníkem v řešení konfliktu mezi Moskvou a Kyjevem. Uvedl také, že pokud by Německo dodalo Ukrajině střely s plochou dráhou letu Taurus, považovalo by to Rusko za přímé zapojení Německa do války.
Ruský prezident Vladimir Putin je připraven setkat se s hlavou Ukrajiny Volodymyrem Zelenským v závěrečné fázi jednání. Putin to podle agentury Reuters prohlásil v Petrohradě na mezinárodním ekonomickém fóru. Mezi Ruskem a Ukrajinou se odehrála dvě kola jednání, která až na výměnu vězňů a těl padlých vojáků konkrétní výsledky nepřinesla.
Ve středu byl v Ruskem okupovaném ukrajinském městě Berďansk zastřelen zástupce okupačních úřadů, který se podle Kyjeva podílel na organizaci mučíren. Na svých internetových stránkách o tom informovala ukrajinská vojenská rozvědka (HUR).
Zprávy ze čtvrtka 19. června
Počet obětí ruského útoku na Kyjev z noci z pondělka na úterý vzrostl na 26, napsal server Ukrajinska pravda poté, co náčelník vojenské správy metropole Tymur Tkačenko na sociální síti informoval o vyproštění dalších mrtvých těl z trosek devítipodlažní budovy. Podle serveru 26 obětí potvrdila také mluvčí Státní služby pro mimořádné události (DSNS), podle které dalších 134 lidí utrpělo zranění.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj označil ruský útok na Kyjev za jeden z nejstrašnějších od začátku války. Pátrání po obětech pokračovalo celou noc. Zatím 21 těl se zatím podařilo vyprostit z trosek devítipodlažního domu na bulváru Václava Havla v Solomjanské čtvrti, další tři z objektu v Darnyckém obvodu, další osoba zahynula v bytě ve stejné čtvrti a ještě jeden člověk podlehl zraněním v nemocnici.
Náčelník ruského generálního štábu Valerij Gerasimov navštívil frontovou linii. Ruským vojákům popřál, aby dokončili obsazování ukrajinské Doněcké oblasti. Oznámilo to ministerstvo obrany v Moskvě. Rusko i Ukrajina dnes zároveň oznámily útoky desítek nepřátelských dronů.
"Přeji vám další bojové úspěchy a úplné osvobození doněcké země," citovala ruská státní agentura TASS Gerasimova poté, co na frontovém úseku u Pokrovsku vyznamenal příslušníky ruského vojskového uskupení Střed.
Rusko je hrozbou pro globální bezpečnost, ale nemá šanci, pokud členské státy NATO zůstanou jednotné, uvedla na plenárním zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová. I v Evropské unii panuje podle ní množství rozdílných názorů, všechny by ale měla spojovat snaha zajistit bezpečný život občanů členských zemí.
"V době studené války Spojené státy a jejich spojenci v mnohém překonaly Sovětský svaz. Dnes, tváří v tvář NATO a EU, nemá Rusko šanci. Musíme však zůstat jednotní," řekla Kallasová europoslancům v debatě věnované nadcházejícímu summitu NATO, který se bude konat 24. a 25. června v Haagu.
Summit skupiny zemí G7 v Kanadě v úterý po předčasném odjezdu amerického prezidenta Donalda Trumpa skončil bez závěrečného společného prohlášení k Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj summit opustil s dalším příslibem pomoci od hostující Kanady, ale aniž by měl možnost setkat se s Trumpem, který předčasně odletěl zpět do Washingtonu kvůli pokračujícímu konfliktu mezi Izraelem a Íránem.
K úternímu závěrečnému jednání kanadského premiéra Marka Carnyeho a jeho protějšků ze Spojeného království, Francie, Německa, Itálie a Japonska se připojili Zelenskyj a také generální tajemník NATO Mark Rutte. "Potřebujeme podporu od spojenců, a proto jsem tady," řekl Zelenskyj. "Jsme připraveni na mírová jednání, bezpodmínečné příměří. Myslím, že je to velmi důležité. Ale k tomu potřebujeme tlak," dodal.
Zmocněnec amerického prezidenta Donalda Trumpa pro Ukrajinu Keith Kellogg se v nejbližších dnech chystá odcestovat do Běloruska, aby jednal s tamním vůdcem Alexandrem Lukašenkem. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na čtyři zdroje obeznámené se záležitostí. Děje se tak v době, kdy mírová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem uvázla na mrtvém bodě.
Pokud se Kellogg setká s Lukašenkem, stal by se nejvýše postaveným představitelem Spojených států, který autoritářsky vedené Bělorusko za poslední roky navštívil.
Přesný program schůzky není jasný. Kellogg však v soukromí vylíčil cestu jako krok, který by mohl pomoci nastartovat mírové rozhovory vedoucí k ukončení ruské války proti Ukrajině. Uvedly to dva zdroje, které si přály zůstat v anonymitě s ohledem na to, že cesta dosud nebyla zveřejněna.
Německý kancléř Friedrich Merz prohlásil, že odjíždí ze summitu skupiny velkých světových ekonomik G7 s nadějí, že Spojené státy v příštích dnech uvalí další sankce na Rusko. Francouzský prezident Emmanuel Macron na závěr summitu kritizoval ruského prezidenta Vladimira Putina za cynismus, o němž podle něj svědčí noční ruský útok na Kyjev, který si vyžádal 14 obětí. Informují o tom agentury.
Summitu G7 se v úterý zúčastnil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Z jeho plánovaného setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem ale sešlo v důsledku Trumpova předčasného odjezdu ze summitu.
Kanada kvůli odporu Spojených států upustila od záměru, aby skupina sedmi vyspělých ekonomik G7 vydala důrazné prohlášení k rusko-ukrajinské válce. Podle agentury Reuters to řekl novinářům kanadský činitel.
Podle tohoto zdroje se americká strana snažila prosadit mírnější znění prohlášení. Kanada, která hostí summit G7 v Kananaskisu, to ale odmítla s tím, že by to nebylo spravedlivé vůči Ukrajině.
Počet obětí nedávného ruského útoku v Kyjevě vzrostl na 21 lidí, 134 dalších utrpělo zranění, uvedla ráno Státní služba pro mimořádné události (DSNS) na Facebooku. Úřady hlásily oběti i v jiných částech země. V noci na úterý vyslalo Rusko proti Ukrajině bezpilotní letouny a rakety. Kvůli útoku byl na Ukrajině na středu vyhlášen den smutku.
V Kyjevě zasáhli Rusové devítipatrovou budovu ve Solomjanské čtvrti, na bulváru Václava Havla. "Záchranné akce v Solomjanské čtvrti pokračovaly celou noc. Z trosek devítipatrové budovy vynesli záchranáři těla dalších pěti lidí," uvedla dnes DSNS. Záchranáři už na místě dříve nalezli 16 mrtvých a práce stále pokračují. Agentura Reuters úder označila za dosud nejtragičtější ruský útok na Kyjev v letošním roce.
Kromě Kyjeva a Kyjevské oblasti zaútočili Rusové také na místa v Záporožské, Oděské nebo Žytomyrské oblasti.
Zprávy ze středy 18. června
Rusko dále zpřísní zákon o zahraničních agentech. Podle prohlášení Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, budou nyní lidé zařazení na seznam takzvaných zahraničních agentů stíháni také za trestné činy spáchané v exilu. Informovala o tom v úterý agentura DPA.
Česko je připravené prodloužit program dodávek těžké munice na Ukrajinu do roku 2026, uvedl ministr zahraničí Jan Lipavský v rozhovoru pro americkou agenturu Bloomberg. Rozhovor v úterý publikoval americký server. Klíčové podle něj bude zachování podpory muniční iniciativy po sněmovních volbách v ČR letos na podzim.
Ministr v interview uvedl, že česká muniční iniciativa podpořená spojeneckými penězi "změnila pravidla hry na bojišti", píše Bloomberg. Ukrajinské síly mají nyní k dispozici přibližně jednu dávku střeliva na každé dva výstřely vypálené Ruskem, přičemž na začátku války v únoru 2022 byl poměr 1:10, řekl agentuře Lipavský.
Polsko eviduje rušení signálu satelitní navigace GPS nad Baltským mořem, které podle něj souvisí s ruskými akcemi, a to včetně sabotáží. Podle tiskové agentury PAP to v úterý řekl polský místopředseda vlády a ministr obrany Wladyslaw Kosiniak-Kamysz.
Ruské velvyslanectví ve Varšavě na žádost o komentář nereagovalo, napsala agentura Reuters, podle níž Moskva už dříve ruský podíl v této souvislosti odmítla. Estonská veřejnoprávní stanice ERR píše, že se zvýšil počet případů rušení signálu globálního družicového polohového systému (GNSS), což negativně ovlivňuje plavidla ve Finském zálivu.
Kanada poskytne Ukrajině další vojenskou pomoc v hodnotě dvou miliard kanadských dolarů, oznámil podle agentur kanadský premiér Carney na summitu G7.
Evropská komise (EK) navrhla, aby se Ukrajina od ledna 2026 připojila k unijní zóně bez příplatků za roaming. Ukrajinští občané by tak mohli využívat mobilní služby svých operátorů v zemích EU za domácí ceny a totéž by platilo občany EU při cestách na Ukrajinu. Kyjev již splnil technické a legislativní podmínky, uvedla EK v tiskové zprávě. Návrh EK musí ještě schválit Rada EU.
Evropská komise dnes navrhla opatření, která mají urychlit investice a výrobu v oblasti obrany tak, aby mohla Evropská unie lépe reagovat na dnešní bezpečnostní výzvy. Návrh hovoří například o zavedení zrychleného režimu povolování obranných projektů či zajištění, aby předpisy o chemických látkách odpovídaly potřebám obrany.
Šéf Bílého domu Donald Trump přiznal, že se při posledním rozhovoru s ruským vůdcem bavili výrazně více o Íránu než ruské agresi na Ukrajině.
"Rusko se nás opakovaně pokoušelo vydírat tím, že své energetické dodávky zneužívá jako zbraň," uvedla předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. "Podnikli jsme jasné kroky k uzavření kohoutků a k definitivnímu ukončení éry ruských fosilních paliv v Evropě," dodala.
Evropská unie postupně zastaví veškerý dovoz ruského plynu a ropy do konce roku 2027. Legislativní návrh dnes předložila Evropská komise. Návrh zakazuje dovoz zemního plynu pocházejícího z Ruska nebo vyváženého přímo či nepřímo z Ruska, jakož i poskytování služeb v terminálech LNG v Evropské unii zákazníkům z Ruska. Proti návrhu se již dříve postavily zejména Maďarsko a Slovensko.
Ukrajinský parlament dnes většinou 273 hlasů dal zelenou prezidentovi Volodymyru Zelenskému, aby jmenoval Ruslana Kravčenka novým generálním prokurátorem. Oznámila to ukrajinská média.
Funkce je neobsazená od loňského října, kdy odstoupil předchozí generální prokurátor Andrij Kostin kvůli korupčnímu skandálu, kdy vyšlo najevo, že si desítky prokurátorů v Chmelnycké oblasti zařídily falešná potvrzení o invaliditě zajišťující, že nebudou mobilizováni do války. Ukrajina se čtvrtým rokem brání ruské agresi.
Kyjevský starosta Vitalij Kličko tvrdí, že záchranné složky v hustě obydlené čtvrti Nyvky nalezly zbytky kazetové munice.
Německo zvýší tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, který si nepřeje řešení války na Ukrajině, ale jen její kapitulaci. Na síti X to dnes uvedlo německé ministerstvo zahraničí.
"Zatímco svět hledí na Blízký východ, bombarduje Putin dál Ukrajinu," uvedlo německé ministerstvo zahraničí na síti X. Diplomacie je podle něj pro Putina jen "pouhou kulisou", což znovu dokázaly i noční útoky na Kyjev. "Putin nechce řešení, ale kapitulaci Ukrajiny. Zvýšíme na něj tlak," dodala německá diplomacie.
Slovensku by v současné době nesmyslného zbrojení svědčila neutralita, řekl slovenský premiér Robert Fico. O neutralitě země hovořil odpovědi na novinářský dotaz ohledně zvyšování výdajů na obranu. Podle vůdce slovenské opozice Michala Šimečky by Ficova slova v praxi znamenala vystoupení Slovenska z NATO.
"V těchto nesmyslných časech zbrojení, kdy si mnou ruce zbrojařské firmy, jak si mnuly ruce během covidu (farmaceutické) firmy, by Slovensku velmi svědčila neutralita. Bohužel, toto rozhodnutí není v mých rukou," uvedl Fico.
Slovensko bude žádat Evropskou unii o odklad hlasování o novém balíku sankcí proti Rusku, které Bratislava nepodpoří až do vyřešení záležitosti ohledně dovozu ruského plynu do EU. Novinářům to dnes řekl slovenský premiér Robert Fico. Evropská komise má v úmyslu zakázat dovoz ruského plynu a zkapalněného zemního plynu (LNG) do EU do konce roku 2027. Schvalování či prodlužování sankcí vůči Rusku v souvislosti s jeho pokračující vojenskou agresí vůči Ukrajině vyžaduje jednomyslnost členských států evropského bloku. Evropská komise před týdnem představila v pořadí už 18. soubor protiruských sankcí. V něm navrhla další omezení týkající se ruského energetického a bankovního sektoru, snížení cenového stropu u ruské ropy a zákaz využívání infrastruktury plynovodu Nord Stream.
Česko má podle Hradu zájem na tom, aby summit NATO demonstroval alianční jednotu, a je připraveno podpořit zvýšení závazku k obranným výdajům až na 3,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) a dodatečného závazku ve výši 1,5 procenta HDP na další investice s obranou související.
Ústředním tématem summitu Severoatlantické aliance (NATO) v Haagu bude obrana a odstrašení, včetně závazku k zásadnímu zvyšování obranných výdajů. Česko má zájem i na potvrzení závazku aliance k dlouhodobé podpoře Ukrajiny a vnímá Rusko jako nejvážnější přímou hrozbu pro euroatlantický prostor. Novináře o tom dnes informovala Kancelář prezidenta republiky před summitem, který se uskuteční 24. a 25. června.
Severní Korea vyšle tisícovku ženistů a 5000 armádních stavebních dělníků na obnovu poničené infrastruktury v ruské Kurské oblasti, kam loni v srpnu vpadly ukrajinské jednotky. V úterý to podle tiskových agentur tajemník bezpečnostní rady ruského prezidenta Sergej Šojgu po jednání se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v hlavním městě KLDR.
Tajemník bezpečnostní rady ruského prezidenta Vladimira Putina, bývalý ruský ministr obrany Sergej Šojgu se v úterý setkal se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem v metropoli KLDR, kam dříve přicestoval. Uvedly to ruské tiskové agentury. Šojgu přicestoval do Pchjongjangu na zvláštní pokyn prezidenta Putina. Je to jeho třetí návštěva KLDR za poslední tři měsíce. Předchozí návštěva se uskutečnila 4. června, připomněla agentura TASS.
KLDR je důležitým ruským spojencem ve válce proti Ukrajině. Pchjongjang poskytl Moskvě nejen obrovské množství munice, raket a dalších zbraní, ale i tisíce severokorejských vojáků, kteří se zapojili do bojů proti ukrajinským jednotkám v Kurské oblasti na západě Ruska.
Při ruských nočních útocích na Kyjev zahynulo nejméně 14 lidí, uvedl podle agentury AFP šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko s tím, že po dalších obětech se nadále pátrá v sutinách. Kyjevský starosta Vitalij Kličko již dříve uvedl, že při jednom z útoků zahynul americký občan. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters. Podle Tkačenka ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Zprávy z úterý 17. června
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
Maďarsko a Slovensko se dnes postavily proti plánu zakázat dovoz ruského plynu do Evropské unie. Při jednání unijních ministrů Budapešť a Bratislava zablokovaly společné prohlášení týkající se energetické bezpečnosti. Takzvané závěry Rady EU tak v Lucemburku podpořilo jen 25 zemí.
Evropská komise má v úmyslu zakázat dovoz ruského plynu a zkapalněného zemního plynu (LNG) do EU do konce roku 2027. Plán představila 6. května a podrobnosti by měla zveřejnit toto úterý. Jednotlivá opatření se budou schvalovat kvalifikovanou většinou, blokaci Budapešti a Bratislavy tak bude možné přehlasovat.
Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes poprvé od začátku plošné ruské invaze na Ukrajinu v únoru 2022 navštívil Rakousko. V plánu má jednání s prezidentem Alexanderem Van der Bellenem či kancléřem Christianem Stockerem.
Se Zelenským se kromě prezidenta a lidoveckého předsedy vlády sejde také sociálnědemokratický vicekancléř Andreas Babler, který chce nabídnout neutrální Rakousko jako místo možných mírových rozhovorů s Ruskem.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde o poslední fázi repatriací na základě dohody s Ruskem, ke které Ukrajina dospěla začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo celkem 6057 těl, uvádí RBK Ukrajina.
Sněmovna možná schválí možnost rušení nebo neprodloužení pobytu cizincům, kteří v Česku opakovaně páchají závažné přestupky. Úpravu poslanců opozičního ANO ke koaliční předloze o zpřísnění azylových a migračních pravidel podpořil bezpečnostní výbor. Kladně se výbor postavil také například k návrhu Petra Letochy (STAN) na úpravu zákonů zvaných lex Ukrajina. Stát by podle ní měl nadále odmítat žádosti o dočasnou ochranu těch ukrajinských uprchlíků, kteří ji už mají nebo měli v jiné zemi EU.
Ukrajinský generální štáb v neděli večer potvrdil útok na továrnu na výrobu a testování dronů v Jelabuze v Tatarstánu na východě evropské části Ruska. Ze zasaženého objektu byly podle Kyjeva drony rovněž posílány k útokům proti cílům na území Ukrajiny, zejména proti civilní a energetické infrastruktuře. Podle regionálních úřadů si útok vyžádal životy dvou lidí, informoval v neděli večer telegramový kanál Astra. Původně byla hlášena jedna oběť.
Ruské ministerstvo obrany v pondělí ráno informovalo, že jeho protivzdušná obrana během noci zneškodnila 12 ukrajinských bezpilotních letounů, z toho 11 nad Orelskou oblastí na západě země. Lidé ve městě Orel podle různých telegramových kanálů hlásili, že slyší bezpilotní letouny, a následně se nad městem ozvalo deset až 13 výbuchů.
Šéf vojenské správy Záporožské oblasti Ivan Fedorov informoval o tom, že v blíže neurčeném průmyslovém podniku po ruském útoku vypukl požár. Na místě pracují záchranáři, nikomu se zřejmě nic nestalo. V noci také úřady v tomto regionu na jihovýchodě Ukrajiny, přes který prochází frontová linie, varovaly před aktivitou ruského letectva a před hrozbou útoku leteckými bombami KAB. Podle ukrajinského letectva byla v noci na dnešek hlavním cílem ruských útoků Doněcká oblast na východě země, jejíž velkou část už Rusko kontroluje.
Kyjev a okolní Kyjevská oblast se v noci na pondělí staly terčem dalšího ruského útoku, po kterém úřady hlásí zraněné a sčítají materiální škody. V Záporoží ruská armáda zasáhla blíže neurčený podnik. Ukrajinská protivzdušná obrana zneškodnila 125 ze 138 dronů vyslaných ruskými silami, uvedlo v pondělí ráno letectvo. V Kyjevě při nočním útoku utrpěl zranění 21letý muž, který v těžkém stavu skončil v nemocnici, informoval šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko. Ruský útočný dron se podle něj zřítil do obytné zástavby ve čtvrti ležící u Dněpru. Jinde jsou poškozené obchodní pavilony. Starosta Kyjeva Vitalij Kličko později informoval ještě o jedné zraněné ženě. V Obuchivu ležícím v Kyjevské oblasti jižně od Kyjeva má po ruském dronovém útoku 60letý muž řezné rány na rukou a v obličeji. Poškozený je také jeden soukromý dům a hospodářská stavení, uvedl velitel vojenské správy Kyjevské oblasti Mykola Kalašnyk. Naléhal na obyvatele regionu, aby v době leteckého poplachu zůstávali v krytech, a chránili tak sebe i své blízké.
Zprávy z pondělí 16. června
Ukrajinské bezpilotní letouny podle ruských místních představitelů zabily jednoho člověka a 13 dalších zranily u Jelabugy v ruském Tatarstánu, která je asi 1220 kilometrů severovýchodně od Charkova. Podle Kyjeva se ve městě nachází automobilka, kde se vyrábí bezpilotní letouny, napsal Reuters.
Rusko přes noc na Ukrajinu vyslalo bezmála 200 bezpilotních letounů a raket a ostřelovalo mimo jiné město Cherson, kde o život přišel jeden člověk. Napsal to server Kyiv Independent. Od 24. února 2022, kdy Rusko zahájilo invazi na Ukrajinu, podle ukrajinské armády zemřelo přes milion Rusů.
Ze 183 dronů, které Rusko vyslalo, jich protivzdušná obrana zničila 167. Zlikvidovala také osm z 11 řízených střel. Jejich cílem byla Chersonská oblast i město Cherson, kde zemřela jedna osoba a další byla zraněna, zatímco v Doněcké oblasti zranění utrpěli dva lidé.
Útoky mířily na byty, domy nebo plynovody, v Kremenčuku v Poltavské oblasti byla také zasažena energetická a zemědělská zařízení. Drony létaly také přes dalších osm ukrajinských oblastí od jihu přes východ až na sever.
Rusko dnes předalo Ukrajině dalších 1200 těl ukrajinských vojáků. Výměnou ale nedostalo žádného svého padlého vojáka, tvrdí podle agentury Reuters Moskva. Ukrajina obdržení těl potvrdila.
Na předání těl padlých se delegace obou zemí domluvily na začátku června při jednání v Turecku. Ukrajina naposledy v sobotu získala těla 1200 vojáků, ani v tomto případě ale Rusku nepředala žádné jeho mrtvé vojáky.
Zprávy z neděle 15. června
Ruský prezident Vladimir Putin měl dnes přibližně padesátiminutový telefonický hovor s americkým protějškem Donaldem Trumpem. Odsoudil v něm izraelské útoky na Írán a potvrdil připravenost pokračovat v jednání s Ukrajinou. Vyplývá to z informací ruských tiskových agentur a poradce Kremlu pro mezinárodní otázky Jurije Ušakova.
Spojenci Kyjeva by kvůli současnému izraelsko-íránskému konfliktu mohli snížit podporu Ukrajině. Podle agentury AFP to řekl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
"Rádi bychom, aby se pomoc Ukrajině kvůli tomu nesnižovala. Eskalace na Blízkém východě povede ke zvýšení pomoci Izraeli, možná i na úkor Ukrajiny," řekl Zelenskyj na páteční tiskové konferenci.
Ukrajinský prezident podotkl, že pomoc jeho zemi prostřednictvím takzvané koalice ochotných zpomaluje. Je to podle něj tím, že se Evropa ještě nerozhodla, zda bude na straně Ukrajiny stát i bez Spojených států, které po nástupu prezidenta Donalda Trumpa obnovily s Moskvou dialog.
Rusko a Ukrajina si vyměnily skupiny válečných zajatců, uvedlo ruské ministerstvo obrany a potvrdil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Výměna válečných zajatců se uskutečnila na základě dohody mezi Ruskem a Ukrajinou, která tento měsíc vzešla z rozhovorů v Istanbulu. Ruské ministerstvo obrany neupřesnilo, kolika vojáků se výměna týkala. Zveřejnilo jen záběry, na kterých vojáci drží ruské vlajky a jásají před nástupem do autobusu.
Rusko dnes předalo Ukrajině těla dalších 1200 padlých ukrajinských vojáků, nedostalo za to ale od ní výměnou tělo žádného ruského vojáka. Informují o tom ruská média. Ukrajinci převzetí těl svých vojáků potvrdili, uvedla agentura Reuters.
Na předání těl padlých se delegace obou zemí domluvily na začátku června při jednání v Turecku. Rusko ukrajinské straně tento týden ve středu předalo těla 1212 padlých Ukrajinců a výměnou získalo 27 zabitých ruských bojovníků.
Zatím poslední výměna se uskutečnila v pátek, kdy Ukrajina převzala těla rovněž 1200 svých padlých občanů. Rusko uvedlo, že opět nedostalo tělo ani jednoho ruského vojáka.
Zprávy ze soboty 14. června
Předchozí dění si můžete pročíst zde.
Milí čtenáři, vítáme vás u nového online přenosu, ve kterém pro vás sledujeme dění kolem války na Ukrajině.
Právě se děje
Požár u Grand Canyonu v USA se dál šíří, zničil několik budov na okraji parku
Rozhodnuto: Rajchlovo PRO půjde do voleb s SPD, Trikolorou a Svobodnými
Na značce nezáleží. Parádní může být i oblek za pár tisíc, říkají mladí byznysmeni
ŽIVĚ
Ukrajinci mají za sebou další noc leteckých poplachů. Drony ovšem letěly i do Ruska
Izraelské střely zabíjely děti čekající ve frontě na vodu, zasáhly i tržiště v Gaze
Sinnerovi vyšla odveta za Paříž. Ital skolil Alcaraze a poprvé opanoval Wimbledon
Na Rusko je třeba vyvíjet větší tlak, a to především pomocí sankcí, řekla podle Reuters italská premiérka Giorgia Meloniová na konferenci o Ukrajině.